Poněvadž, velectění pánové, zpráva komise živnostenské nalézá se již po několik dnů v rukou sl. sněmu, budiž mi dovoleno, abych obmezil se při podáni zprávy na několik pouze nejhlavnějších momentů, na které zpráva poukazuje.

V přední řadě dovoluji si poukázati několika slovy na to, že na poli požadavků, jež klademe na rozvoj a vývin našeho školství průmyslového v království českém, již některými pracovníky a poslanci bylo se dožadováno různých oprav a po případě různých nových škol takových, o nichž zpráva naše mluví.

Zpráva komise živnostenské právem poukazuje na to, že v předloženém návrhu posl. Adámka jsou jaksi shrnuty téměř veškeré požadavky, které národ česky na poli odborného školství, aspoň pro dobu přítomnou, činiti musí.

A v tomto ohledu jest tedy užitečno upozorniti všecky, kdož zajímají se o otázky a potřeby našeho živnostnictva, na tento návrh, který skutečně jest časový právě proto, že v jasném přehledu sestavil práva a požadavky našich kruhů živnostenských na poli průmyslového vzdělání.

Budiž mně, velectění pánové, dovoleno, abych několika slovy poukázal na jeden bod zprávy, kde jsou uvedeny také jisté číslice, nad nimiž mnohý by se snad pozastavil.

Jest to na straně druhé, kde stojí, že v roce 1898 bylo aktivováno 358 škol pokračovacích v království českém a 40 dalších že se připravuje a že tudíž v království Českém budeme míti brzy na 400 pokračovacích škol, v nichž bylo celkem 42. 000 žáků, z nichž však 28. 000 náleželo národnosti české a 14. 000 národnosti německé.

Velectění pánové, nad těmito číslicemi ovšem mnohý by se mohl při povrchním pohledu pozastavit, poněvadž by tento číselný počet nebyl příznivým a neodpovídal by skutečnému poměru národností v království českém. Tento nepříznivý poměr dovoluji si vysvětliti tím, že jednak jest mnoho českých učňů ve království Českém, kteří učí se v městech německých, a následkem toho zanešeni jsou také v seznamu žactva pokračovacích škol německých, a dle praxe, která u nás jest oblíbena, rozumí se samo sebou, že byli počítáni za příslušníky národnosti německé, resp. za německé učně. Další okolnost jest ta, že jest ještě mnoho menších míst v království českém, kde pokračovací školy nejsou dosud řádným způsobem organisovány a učňové z měst oněch počítáni, následkem čehož jeví se pak statistika učňů též v tomto ohledě pro nás nepříznivou.

Konečně nelze upříti, že v německých krajinách, zejména v severních krajinách kral. Českého, v průmyslových městech národnosti německé, tamnější obyvatelstvo skutečně s jakousi láskou lne a věnuje se povolání průmyslovému, což ovšem jest i v zájmu jeho vlastním a což jest také viděti na zkvétajícím blahobytu těchto německých měst na severu království českého. Jest si jenom přáti, abychom i na tomto poli stejnoměrně s našimi krajany pokračováli.

Dále budiž mně dovoleno, velectění pánové, několika slovy zmíniti se o odst. na stránce třetí, kde zpráva zmiňuje se o za ožení České státní průmyslové školy v Česk. Budějovicích a kde zpráva ta žaluje ihned při té příležitosti s důrazem na to, že v tom opět setkáváme se s záležitostí, kde národnosti české nejen že nebylo spravedlivě vyhověno, ale neváhám to říci, přímo bylo citelně ublíženo.

Byla to česká budějovická obchodní a živnostenská komora, která vzhledem na uznanou potřebu tamnějšího průmyslového obyvatelstva, vzhledem k tomu, že v celé velké oblasti obchodní komory budějovické nejsou než dvě malé odborné školy, a hlavně také - na čež zvláště dovolím si upozorniti - na oslavu 50 letého jubilea J. V. našeho cís. a krále odhodlala se založiti svým nákladem školu průmyslovou jazyka českého, kteréžto usnesení bylo českými kruhy v českém obyvatelstvu zajisté s povděkem a s uznáním přijato.

Avšak nic nebylo zajisté tak překvapujícího jako zpráva, která se nedávno rozlétla, že vláda uznala za dobré toto šlechetné usnesení české obchodní a živnostenské komory v Budějovicích zastaviti z důvodů, kterých ovšem blíže udáno nebylo, a kterých zajisté snadno domýšleti se můžeme.

Neváhám sděliti, že se to stalo patrně opět z politických důvodů, totiž ze všestranných úzkostlivých ohledů na německou menšinu v českých Budějovicích.

Tato kapitola našich stížností jest stálou bolestnou stránkou, která se táhne jako červená niť a to nejen v oboru obecného, národního, středního školství, ale i v oboru školství odborného. Stále musíme tytéž stesky přednésti.

Ve zprávě této jest také řečeno, že návrh posl. Karla Adámka podává obraz o tom, o všechno ve prospěch našeho živnostenství bude nutno podniknuti, že jest jasným dokladem, kterak školství průmyslové ve království Českém vůbec, zejména ale pokud se týče národnosti české, jest vládami soustavně zanedbáváno; při tom nutno zároveň konstatovati praví zpráva komise živnostenské, - že v tomto ohledu, porovnáme-li, kterak bohatě těmito školami jsou nadány krajiny německé a kterak oproti tomu spoře měřeno vždy bylo krajinám českým ani do dnes poměry se nezlepšily, volajíce hlasitě po nápravě.

Na toto dovolil jsem si upozorniti; zároveň dovoluji si doporučiti laskavé pozornosti slav. sněmu předloženou zprávu a dovolím si přečísti resoluci, jak ji navrhuje komise živnostenská.

Na základě uvedených důvodů komise živnostenská klade si za čest činiti návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby:

1.   upravila a doplnila učebné osnovy obecných a měšťanských škol tak, aby na vícetřídných obecných školách a na školách měšťanských ve vyšších ročnících bylo žactvo vyučováno také základům národního hospodářství, správovědy, odbornému účetnictví a kreslení, jakož i všeobecným řemeslným zručnostem;

2.   aby se horlivě ujala definitivního upravení průmyslových, obchodních a j. škol pokračovacích, škol odborných, všeobecných škol řemeslnických, jakož i státních škol průmyslových pro dílovedoucí a mistry zemským zakonodarstvím;

3. aby při stávajícím nedostatku českých o odborných a státních průmyslových škol na dále neodkládala potřebné rozmnožení těchto ústavů, zvláště pak aby přistoupila ku zřízení české státní průmyslové školy v českých Budějovicích a odborných škol mlynářské a koželužské.

II.

C. k. vláda se vyzývá:

1.  aby věnovala zvláštní péči zakládání odborných škol také v krajinách, kde by za stávajících poměrů jimi mohl býti průmysl povznešen, kdo však místní činitelé nejsou s to uhraditi náklady při jich zřizování a vydržování té doby státem na ně uvalované;

2.   aby podporovala soustavné pořádání mistrovských učebních běhů pra všechna čelná odvětví řemesel v království Českém za spolupůsobení technologického musea pražského;

3.   aby usnadňovala navštěvování odborných a státních průmyslových škol jakož i mistrovských běhů učebních chudému obyvatelstvu rozmnožením státních stipendií při těchto školách a zvýšením příspěvků na podporu chudých účastníků mistrovských běhů.

III.

C k. vláda se vyzývá, aby ku zabezpečení dokonalé výchovy zdatného dorostu řemeslného pečovala také podporováním zakládání mistrovských dílen, jakož i podporováním vyučováni učňů vynikajících mistrů, podnikáním vystav prací učňův a zdokonalením zkoušky učennické.

IV.

C. k. vláda se vyzývá, aby zřídila ku bezprostřední správě pokračovacího a odborného školství v království českém zemskou komisi pro živnostenské vzdělání.

Vzhledem na dříve uvedená slova a vzhledem na důležitý obsah zprávy dovoluji si slavnému sněmu tuto zprávu živnostenské komise odporučiti ku přijetí.

Landtagssecretär Höhm (liest: ) Die Commission stellt den Antrag: Der hohe Landtag woolle beschließen:

I. Die k. k. Regierung wird aufgefordert:

1.      Eine solche Regelung und Ergänzung der Lehrplane für Volks- und Bürgerschulen zu veranlassen, dass die Schüler der hoheren Jahrgange an mehrklassigen Volksschulen und an Burgerschulen auch in den Grundzugen der Volkswirthschaftslehre, der Verwaltungslehre, in der Fachrechnungskunde und im Zeichnen, sowie in den allgemeinen Handfertigkeiten im terrichtet werden;

2.     die definitive Regelung der gewerblichen kaufmannischen u. a Fortbildungsschulen, der Fachschulen, der allgemeinen Handwerkerschulen, sowie auch der Staatsgewerbeschulen für Werkfuhren und Mtister im Wege der Sandesgesetzgebung anzubahnen,

3.   in Anbetracht des bestehenden Mangels an bohmi)chen Fach und Staatsgewerbeschulen die nothwendige Vermehrung dieser Anstalten nicht mehr auszuschieben, namentlich aber zur Eirichtung einer bohmischen Staatsgewerbeschule in Budweis und von Fachschulen für Müller und Lohgerber zu ichreiten.

II.

Die k. k. Regierung wird aufgefordert.

1.   Eine besondere Fursorge der Grundung von Fachschulen auch in jenen Gegenden zuzuwenden, wo durch dieselben unter den bestehenden Verhaltnissen die Industrie gehoben werden könnte, wo aber die Localinteressenten nicht in der Lage sind, jenen Th il der Grundungs- und Erhaltungskosten zu tragen, welchen der Staat ihnen dermalen auszuburben pflegt;

2.   eine systematische Abhaltung von Meisterlehrenisen für alle Hauptzweige der Handwerfe im Konigreiche Böhmen unter Mitwirkung des technologischen Museums in Prag zu fordern;

3 den Besuch der Fach- und Staatsgewerbeschulen, sowie auch der Meisterlehrcurse seitens der ärmeren Bevölkerung durch Vermeh-rung der für diese Schulen bestehenden Staatsstipendien und durch Erhohung der Unterstuzzungsbeitrage für arme Frequentanten der Meistercurse zu erleichtern.

III

Die k. k. Regierung wird aufqefordert für die vollkommene Heranbildung eines tuchtiqen Handwerkernachwuchfes auch durch For derung der Gründung von Meistertverfstatten, sowie auch durch Unterstutzung des Unterrichtes für Lehrlinge hervorragender Meister, durch Veranstaltung von Ausstellungen der Lehr-

lingsarbeiten und durch Vervollkommnung der Lehilingsprufung zu sorgen.

IV.

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, zur unmittelbaren Verwaltung des Fortbildungs und Fachschulwesens im Konigreiche Dohmen eine Landeskommission für gewerbliche Ausbildung einzusetzen.

Nejvyšší maršálek zemský K tomuto předmětu přihlásili se ke slovu pp. posl. Holče a Macháček. Přichází nyní ke slovu pan posl. Holče.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Holče: V uvážení, že jest o odborné a pokračovací školství jako i vůbec o výchovu našeho řemeslnictva v našem kral. Českém velmi mačešsky postaráno od slavné vlády, usnesla se obchodní komora, aby na oslavu 50tiletého jubilea našeho panovníka zřídila průmyslovou školu nižšího druhu a odbornou školu truhlářskou v Budějovicích.

Že chce komora zříditi tuto školu v Budějovicích, má svoji příčinu hlavně v tom, že Budějovice svou vlastní polohou, svým spojením Železničním, jsou pro školy takové nejvýhodnější.

Dále je stav živností v Budějovicích které spadají do odboru stavitelského a truhlářského velmi přízniv a proto obchodní komora usnesla se na tom, že odporučí co místo této budoucí školy město Budějovice.

Že Budějovice jsou nyní po Liberci obyvatelstvem nejvě ším snad městem, které by se k tomu hodilo, nemusím dokazovati, neboť statisticky dokazuje se, že město Budějovice předčilo již Liberec obyvatelstvem značně. Odborný chef baron Dumreicher před 14 léty vyjádřil se, že v Budějovicích jest nutno zříditi školu průmyslovou

Arciť myslil tento pán - bylť nepřítelem všeho, co bylo českého, - že zřídí se škola německá. Od té doby co se poměry v Budějovické komoře změnily, neb obyvatelstvo komory Budějovické obnáší 517. 359 českých a 139. 757 německých obyvatelů.

Od r. 1884. jest obchodní komora

Budějovická dle vší spravedlivostí a dle oprávněného volebního řádu česká.

Následkem toho není divu, že v uvážení, že komora Liberecká, v jejímž obvodu nachází se přes 400. 000 Cechů, ignoruje úplně značnou českou menšinu a nenachází se ani v žádném poměru k obyvatelstvu komory v č. Budějovicích, usnesla se komora Budějovická na tom, že zřídí školu tuto českou.

Uvážíme-li, velect. pánové, že frekvence průmyslové školy v Plzni jest, co se návštěvy týče žactva německého a českého ve velmi nepříznivém poměru jest zřejmo, že zřízení školy české v Budějovicích se velice odporučuje.

Vláda ustanovila, aby nebylo místní obyvatelstvo obvodu obchodní komory Budějovické zkráceno, že zřídí pro průmyslové školy stipendia a sice zřídilo se stipendií 6 českých a 6 německých.

Avšak, pánové, na stipendia česká hlásí se vždycky kompententův českých desateronásobný počet, kdežto kompetentův o místa německá je pomalu.

A skutečně místa ta, jak z vlastní zkušenosti mohu dosvědčiti, byla zadávána německým žákům z obvodu komory Plzeňské nebo Pražské, poněvadž v obvodu obchodní komory té se žáků německých nedostávalo.

Dále svědčí o tom, že průmyslovou školu v Plzni navštěvuje českých posluchačů tolik, že bylo potřebí zříditi na škole této paralelky.

Paralelky tyto byly definitivně loňského roku ministerstvem schváleny, avšak na německé škole není dostatečného počtu žáků.

Dále mluví pro zřízeni české průmyslové školy, prosím, též to, že v obvodu obchodní komory Č. Budějovické jest z 38 pokračovacích škol průmyslových pouze 6 německých, a 33 českých.

Že jest nutno zaříditi v Budějovicích školu odbornou, truhlářskou, tomu nasvědčuje hlavně to, že v Budějovicích samotných je 65 truhlářů, a 45 jiných dřeva spracujících živností.

Na Hluboké je 9 truhlářů a 12 pracovníků se dřevem.

V Trhových Svinech jest 13 truhlářů a 11 jiných řemeslníků spracujících dříví.

Specielním místem pro truhlářství jest však Lišov a Ledenice. V Lišově jest 31 truhlářů, 4 řezbáři, 4 koláři, 2 řešetáři, 1 bednář, 1 soustružník. V Le denicích jest 25 truhlářů, 1 řezbář, 1 soustružník. Živnostníci tito pracují ponejvíce do Budějovic a Vidně do skladů, a summa za prodané výrobky činí v Lišově ročně asi 70. 000 a v Ledenicích 30. 000 zl.

Jak jsem se dověděl, slavná vláda jedná vždycky jinak. Když obchodní a průmyslová komora pražská zřizovala umělecké průmyslové museum, bylo jí výjimečně vládou povoleno, by kontrahovala u České spořitelny půjčku 100, 000 zl. Zde se stala výminka, že v Budějovicích, kde se strany Němců se činily všechny možné kroky, aby se zřízení škol českých zamezilo, slavná vláda na tento nepatrný příspěvek obchodní komoře nepřistoupila a zřízeni této školy nepovolila.

Velectění panové ! Shledávám v odepření slavnou vládou zřízení průmyslové školy v Budějovicích s pokračovací školou truhlářskou opět jeden fakt, kterým skutečně naše slavná vláda ubíjí stav našeho živnostnictva, neboť jsem přesvědčen i mnozí z Vás, že skutečný pokrok u našeho živnostnictva spočívá jedině na jeho odborném vzdělání.

Pánové, co jsou platný našim živnostníkům všechny řády a všechny paragrafy a výtahy, když není postaráno o to, aby malý živnostník alespoň svou dovedností dovedl konkurovati s velkokapitálem.

Já se divím, že při myšlénce, která byla skutečně založena na tak svědomitém a přesvědčivém stanovisku, mohl se najíti u vlády takový moment, že vláda tuto zbožnou, abych tak řekl, a ku blahu veškerého živnostnictva sahající instituci pohřbila, že nepovolila, aby se škola tato zřídila.

Velectění pánové! Živnostníci tito jsou ponejvíce hereditérní, kteří dědí tuto živnost syn po otci, a zůstávají následkem toho, poněvadž hmotný stav jeho financí mu to nedovoluje, aby škol odborných navštěvoval, ponejvíce konservativního slohu a jen málo jich pracuje podle výkresů,

Před dvěma roky se město Lišov ucházelo u sl. ministerstva kultu o zřízení odborné školy truhlářské. Avšak sl. vláda, jak to již nyní všeobecně u ministerstva vyučováni jest modou, žádala od obyvatelstva, resp. zástupců, města Lišova aby poskytlo na tuto odbornou školu přiměřenou budovu.

Město Lišov jest samo o sobě městečkem velmi chudým a čitá jen 2550 obyvatel.

V uvážení, že by město to mělo postaviti budovu, která by stála asi 150. 000 zl, nemohlo se zastupitelstvo k tomu kroku odhodlati a tak zůstalo zřízení školy truhlářské pro Lišov pouze věcí illusorní.

Obchodní komora budějovická má effekt svého poplatnictva u porovnání s obchodní komorou pražskou v náramně nepříznivém světle, obnáší totiž obnos celých odvedených daní v obvodu obchodní komory budějovické pouze 307. 000 zl., obchodní komora tedy, aby mohla na usnesení svém trvati a mohla takovou průmyslovou a odbornou Školu zříditi, byla nucena zvýšiti příspěvek poplatnictva co příspěvek na obchodní komoru o 2 a 1/2 pct.

Avšak slavná vláda, jak vysvítá z resoluce jež velectěným panem navrhovatelem živnostenské komise byla přečtena, žádost tuto obchodní komory zamítla.

Jestli vedlo slavnou vládu k tornu to, že by byl býval se příspěvek obchodní komory zvýšil jen o 2 a 1/2 pct. nebyla to zajisté jediná příčina.

Velectění pánové, já se přimlouvám, abyste laskavě přijali resoluční návrhy pana zpravodaje.

Doufám, že přece se finance zemské jedenkrát tak ustálí, že bude možno, by aspoň země odčinila to, co vláda na svých podaných nespravedlivým způsobem páše. (Výborně! Potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ku slovu pan poslanec Macháček. Dávám jemu slovo.

Posl. Macháček: Slavný sněme!

Abych navázal na slova, která promluvil p. řečník přede mnou, musím říci, že zrovna tak, jak se školou průmyslovou v Budějovicích, jest to i se školou koželužskou v Čechách.

Velectění pánové, jest to hanba, že takový průmysl veliký, který jde do vysokých milionů; doposud nemá v celé říši Rakouské odborné školy. (Slyšte!) a jest opravdu pozoruhodno, že říše tak veliká má zapotřebí ještě dovozu z venku, ačkoliv má zde pomůcek a všeho tolik, že by mohla spíš o vývozu mluvit než o přívozu.

A vzdor tomu jdou miliony ještě za výrobky kožné do cizozemska.

Velectění pánové, tak dobře, jak pravil řečník přede mnou, že vláda Vídeňská nepřeje nám Cechům, v tomto oboru, v oboru kožném je to právě na místě. My máme ve Vídni nyní Čecha. v ministerstvu a mysleli jsme, že aspoň za jeho vlády něčeho se přece domůžeme; ale přes to, že bylo žádáno a že bylo městem Králové Hradcem dáváno nejen na penězích, nýbrž i na jiných podporách ještě dosti příspěvků k zařízení takové školy v Králové Hradci, bylo mu odpovězěno, že rozhodně vláda na zřízení školy koželužské nepřistupuje.

Velectění pánové, zástupcem toho odvětví koželužského jest p. Eitner, který má t. zv. školy, t. j. průpravnou zkušebnou stanici ve Vídni. To jest takový nedůtlivý pán, který myslí, že má rozum v pachtu a že všemu nejlépe rozumí.

Když zřízena byla škola v sousedním Sasku, kdo byl největším nepřítelem jejím, byl to náš p. Eitner, který jest největším rádcem v ministerstvu pro tyto záležitosti. Vzdor tomu, že škola Freiberská po devítiletém trvání vykazuje báječné následky, že ze školy té vyšli lidé, kteří dnes pracují ve velkých továrnách co dílovedoucí, neb kteří vedou sami své závody; vzdor tomu p. Eitner tvrdí, že prý zřízení škol takových jest nesmysl.

Velectění pánové, to jest mínění našeho velikého učence ve Vídni, že všecky ty moudrosti, které v cizozemsku jsou, on neuznává.

Velectění pánové, taková škola zřízena byla v Sasku. Já nemluvím o státech cizích, o Americe, Belgii a Francii, kde vyučováni na školách koželužských jest na vysokém stupni vývoje, ale mluvím o malých zemičkách Sasku, a Vyrtembersku.

V Sasku zřídila školu takovou vláda svým nákladem již před 9. lety, a pravil jsem, že vykazuje velký výsledek.

Ve Vyrtembersku zřízena byla v Backnatu letošním rokem a vláda povolila 50. 000 marek na její zřízení.

Ejhle, tam mají úplně jiný rozum, než mají u nás.

Velectění pánové, musíme jen přece konstatovati, že koželužství naše jde rapidně nazpátek.

Ztrácíme v tomto ohledu mnoho půdy. Jak je známo pánům, kteří jsou z venkova, býval koželuh na venkově zámožným člověkem a po šírých vlastech našich rozloženo, koželužství vyživovalo velmi slušně toho, kdo je provozoval. Ale změna ve výrobě, kteráž od několika let počíná se jeviti, jest toho druhu, že malý koželuh nestačí velikému, který způsobem německým zboží své vydělává, a tu nevyhnutelně této konkurenci musí podlehovati, poněvadž nemá odbytu pro výrobky, kteréž vydělává stejným způsobem jako jeho otec.

Nestačí na to a odborného vzdělání nemá. Nebude to dlouho trvati, pak-li že věci zůstanou při starém a pak-li že v čas na to pamatováno nebude, aby se školy podobné zřizovaly, a malý koželuh fakticky vymizí. A prosím, do jakých rukou tato tak veliká industrie přijde? Do rukou našich největších nepřátel, do rukou německých a židovských

Máme arcit několika továren velikých, ale to je nepatrná minorita. Povím, jak rozloženy jsou koželužny po Ceckách.

My máme tři české obchodní komory; v těch jest v pražské 150, v plzeňské 100, v budějovické 50 dílen koželužských, úhrnem 300. Máme dvě německé obchodní komory v Chebu a Liberci. V chebské jest 200, v liberecké 228, tedy dohromady 428 dilen koželužských, na většině dílen velikých, kdežto u nás jenom 300; tedy v třech komorách o 128 závodů méně, než jest to v německých komorách.

A proč, velectění pánové? Poněvadž oni velmi dobře pochopují, čeho jest zapotřebí a ze sousední německé říše své vzdělání dostávají, kdežto my jsme nemohli. Za prvé nám to jazykem bylo cizí a za druhé nešlo to tak dobře, poněvadž náš lid bohužel jest takový, že industrie si méně všímá než všelikých míst v úřadech atd. (Bohužel!)

Já nebudu Vás déle zdržovati; jen poukáži na to zde, jak mačešsky se nakládá s námi z Vídně, co. se oboru tohoto týká. Račte povážiti, že většina továren jest ve Vídni a většina dodávek vojenských v kožném odboru dodává se z vídeňských a brněnských továren (Slyšte!) Prosím, velectění pánové, nedivte se, Že ani to místo není zřízeno v Praze, kde by se mohlo odváděti zboží z kůže.

Ja, velectění pánové, v první řadě děkuji tedy srdečně referentovi zemského výboru, p. Karlu Adámkovi, že tak postaral o to, že školství odborné má tak na zřeteli, a celé živnostenské komisi, že se o to postarala, aby se návrh, který podala, přijmul. Ale při odst. 3. bych si přál, velectění pánové, aby se zvláštní důraz k tomu položil, aby vláda bez průtahu přikročila ku zřízeni české státní průmyslové školy v českých Budějovicích a odborných škol mlynářské a koželužské (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlásili se ještě ke slovu řečníci, a sice p. posl. Janda a Němec.

Es haben sich noch Redner zum Worte gemeldet und zwar die Herren Abgeordneten Janda und Němec.

Dávám slovo p. posl. Jandovi.

Posl. Heřman Janda: Slavný sněme! Ja nebudu dlouho zdržovati trpělivost sl. sněmu. Mám však za svou povinnost, abych zde při této příležitosti postěžoval si zrovna tak, jak učinil přede mnou můj přítel a kol. Macháček.

Já, velectění pánové, poukazuji na to, že již před 3 lety v r. 1896, a sice dne 14. února r. 1896 učinil p. kollega Karlík, a dne 2. března 1898 učinil p. kollega Bernard návrh na zřízení mlynářské Školy.

Že, velectění pánové, zřízení mlynářské školy jest nutné a potřebné, není pochyby, a myslím, že stačí poukázati na

to, co svého času mlynářství bylo a co jest nyní. Jest sice pravda, že úpadek průmyslu mlynářského a živnosti mlynářské neleží jen v tom, že snad nebyl vychován náš lid za mlynáře, že nemáme odborných škol, nýbrž leží to v jiných poměrech, zejména celních, smluvních, tarifních a podobně.

Velectění pánové, my vidíme, že v sousedích státech a v sousedním Německu máme zřízeny takové školy a vidíme také, že naši synkové mlynářští velmi pěkně musejí jíti, chtějí-li se naučiti, chtějí-li se odborně vzdělati, do Saska na mlynářskou školu, aby se něčemu naučili, aby své řemeslo řádně provozovati mohli.

Já myslím, že naše mlynářství jest nejstarší hospodářský průmysl, který zde v král. Českém máme, a že je vlasteneckou povinností, a že je to povinností také státu, aby tento průmysl udržel a aby tento průmysl se zvedl.

Proto je také potřeba, aby se zřídily takové odborné školy, ve kterých by se dorost mlynářský dochoval.

Velectění pánové, ve věci této nepomohou žádné resoluce; vláda těchto resolucí nedbá, a já se přiznávám, že vina neleží zde na zemském výboru, že výbor zemský, jehožto láska skutečně k odbornému školství v poslední době způsobem velmi krásným se jeví, zajisté ve věci této pracoval a že vládě řádných dokladův, řádných veškerých příloh a všeho možného, čeho jest třeba k zřízení takové odborné školy, podal.

Ale, jak to obyčejně u nás bývá, nejspíše bude se rozhodovati o záležitosti té tak, jako se rozhoduje o záležitostech jiných odborných škol, a ministerstvo, resp. vláda, celé záležitosti této nevěnuje náležitou pozornost.

Ale, velectění pánové, věc ta se má ještě jinak.

Pan referent již v úvodním slovu si trpci stěžoval, že veškeré naše obyvatelstvo a náš lid nevěnují se průmyslu a živnostem takovým způsobem, jak bychom si toho přáli, a jak toho vyžaduje zájem našich krajanův.

A tohleto nevěnování se živnostem,

pánové, přivádí také, že stále jsme slabší a slabší, a to nám ukazuje, že my, zde na severu hlavně, přicházíme krok za krokem o kus rodné zděděné půdy.

A my, velectění pánové, musíme co nejvíce starati se o to, aby u nás vymi zela jednou taková láska k tomu pevnému sezení a netečnost, a aby; u nás konečně jednou se pracovalo nejenom duchem, ale také rukou, abychom se stali tím, čím se stávají také jiní národové, a zejména národové, kteří s námi nejvíce konkurují, národem zámožným. (Výborně!)

A, velectění pánové, národem zámožným se staneme tenkráte, pakliže máme řádné odborné vzděláni.

K tomu jest ovšem třeba, aby se řádné odborné vzděláni do naší mládeže vlévalo, je třeba změny systému, u nás jest třeba naučiti a poučiti lid o tom, že už se musí choditi do jiných škol, než do gymnasií a reálek, a musí přestati u nás v městech a okresech ta licitace o každou školu.

Já jsem pevně přesvědčen, že, kdyby, místo, aby se zřizovaly ohromným nákladem různé střední školy, byly věnovány tyto obnosy na odborné školství, by z toho dnes pošlo požehnáni pro království České a že by nebylo tolik zadluženo u bank a spořitelen a že by nebyly z toho než obecní a okresní přirážky. (Výborně!)

Jsem přesvědčen, že by to bývalo mělo jiného vlivu, že byli by se v těchto školách odborných naučili naši lidé pracovati, že vzbudila by se v nich láska ku práci, že vzbudila by se láska k životu, k přírodě, kdežto dnes se v nich vzbuzuje láska k filosofování! A celá řada takových lidí, co dělá? Oni nejsou řemeslníky, nejsou hotovými lidmi, nejsou inteligencí, a vidíme, že se dějí rozbroje a plní se z takových škol řady našeho proletariátu.

Já, velectění pánové, nečiním žádné resoluce ve věci této, poněvadž již pan kollega Macháček učinil návrh "bez průtahu" a byl tak laskav, že spojil školu koželužskou se školou mlynářskou.

Velectění pánové ! Já chci poukázati ve věci té na dvojí loket, o kterém se zmínil p. místopředseda obchodní komory budějovické. Mám za to, že v Budějovicích vláda zabraňuje obchodní komoře, aby utvořila a zařídila státní průmyslovou školu, poněvadž má býti českou, a chci poukázati na to, jakým způsobem se chová obchodní komora, na př. obchodní komora Liberecká, k celé řadě svých menšin, která v ohromném množství jich nepodporuje nějakým způsobem ani živnostenské, ani řemeslnické ani kupecké školy. Tam vláda není ve věci této taková, aby poukázala obchodní komoru, jak jest to její povinností, na to. aby ve věci této zřídila školy, a sice školy v městech a územích českých, jak jest to skutečně v zájmu nejenom tohoto království ale i celého státu.

Tam, pánové, vláda neříká, že obchodní komora nekoná svou povinnost, že jest strannická, když zná jen Liberec, Trutnov, a neví, co jsou Hořice, Králové Hradec, Mladá Boleslav, Roudnice a podobné.

Na druhé straně, když obchodní komora, tedy korporace povolaná k hájení průmyslu a obchodu, chce starati se o zřízení státní průmyslové školy, tu vláda to nedovolí, poněvadž má obavu, že by v Budějovicích čeští živnostníci a průmyslnici se rozmnožili a že by nynějším pašům v Budějovicích škodili. (Výborně !)

To jest ten dvojí loket a jest to smutné, že se může dnes takovým způsobem vládnouti, že dnes musí se stále volati za opravu ve věci této; bojím se, že ve věci této budeme museti stále ne říkati a že konečně, než ve věci této vládá přijde k tomu náhledu, že musí obrátiti svými hříchy a strannickým působením, národním záštím, které se vztahovalo i do odborných škol, přivede to tak daleko, že sousední státy budou bohaty u nás že bude jen samá chudoba (Výborně!) Tím jsem skončil. (Potlesk. Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dříve než budeme dále jednati, dovolím si přečísti návrh pana pod. Macháčka, který se týká odstavce 3. a který zní:

3. aby při stávajícím nedostatku českých odborných a státních průmyslových škol na dále neodkládala potřebná rozmnoženi těchto ústavů, zvláště pak aby přistoupila bez průtahu ku zřízení české státní průmyslové školy v českých Budějovicích a odborných škol mlynářské a koželužské.                            

Der Herr Abg. Macháček hat den Antrag gestellt, welcher dahin geht, dass der Absatz 3 den Commissionsanträge folgendermaßen zu lauten habe.

3. in Anbetracht des bestehenden Mangels an böhmischen Fach- und Staatsgewerbeschulen die nothwendige Beimehrung dieser Anstalten nicht mehr aufzuschieben, namentlich aber ohne Verzug (dasg sind die Worte, welche eingelegt werden) zur Errichtung einer böhmischen Staatsgewerbeschule in Budweis und von Fachschulen für Müller und Lohgerber zu schreiten.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Přichází nyní k řeči pan posl. Němec Dávám mu slovo.

Posl. Němec: Jest zajisté v živé paměti poslanců tohoto sněmu, že svého času vydal ministr vyučování, baron Gautsch, nařízení veškerým správcům škol obecných a měšťanských, aby při zakončení školního roku co možná varovali mládež před vstupováním do škol středních, zejména gymnasia a realek, a že ministr Gautsch následkem toho také několik gymnásii v království Českém zrušil. V tomto nařízení ovšem kladl na srdce všem správcům škol, aby přiměli hochy vystupující ze škol obecných a měšťanských, by se věnovali raději praktickému vzdělání a aby pokud možná navštěvovali školy odborné a průmyslové.

Tato myšlénka pana bar. Gautsche byla zajisté v dobrém mínění na povznesení průmyslu pronesena; ale jedno neučinil býv. pan ministr Gautsch a po něm ostatní ministři vyučování v Rakousku: že se o tyto odborné a průmyslové školy, k jichž návštěvě nabádal, nepostaral. (Výborně !)

Již velectěný pan kol. Holče poukázal na nutnou potřebu toho, aby byla v Budějovicích zřízena - a p. posl. Holče jest velice skromný - aspoň nižší průmyslová Škola státní.

Potřeba její, velectění pánové, jest prokázána tím, že jest na pražské průmyslové škole, která jest vyšší a na plzeň-