Školství 1, 233. 000 zl., - ostatní městské školy a stavy 195. 000 zl., příspěvky na neobecné školství a jiné 40. 000 zl., na stavby, jak jsem již uvedl 297. 000 zl., stipendia 12. 840 zl., - činí veškerá vydání na r. 1899 rozpočtena 1, 779. 000 zl., jež Praha na školství uznává za povinnost svou věnovati.
Pánové, nyní račte povážiti, - jakkoliv jsem velice povděčen za to, co ze strany země se činí - že za tyto obrovské sumy - neuvádím prozatím další, poněvadž jsem řekl, že jen stručně chci se vysloviti - a u porovnání s tím, co uvádí obec na příspěvcích zemi - obdržíme od země paušální náhradu školní 47. 000 zl., to jest za dítky, které jinam do škol choditi, jsou povinny, ale v Praze do škol chodí. To jest ovšem značnější náhrada za cizí příslušníky.
Dále dostáváme subvenci na vychovatelnu v Libni 6000 zl., na vyšší dívčí Školu 2000 zl., a na zmíněnou pokračovací školu dívčí 1200 zl. tedy celkem 57. 000 zl., tak že obci zbývá ku krytí 1, 722. 000 zl.
To jsou, slavný sněme, ty zvláštní poměry, a já jsem je jen proto pronesl, že zajisté není bezdůvodné, když slavná rozpočtová komise, přihlížejíc k těmto obrovským velikým obětem, jež Praha na školství přináší, činí návrh, aby na naši pokračovací dívčí školu byla věnována značnější částka, a já nepochybuji, že slovutný p. referent zemského výboru, který tak lichotivým a laskavým způsobem o školství pražském se vyslovil, nebude váhati, aby tato částka z 1200 byla zvýšena ne snad jen na 1500, nýbrž aby laskavě se zasadil o to, aby byla na 2000 zl. zvýšena.
Nečiním jinak určitého návrhu, jen to odporučuji laskavé přízni jeho, aby s toutéž přízní a zachoval se při rozhodování samém. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch jemand das Wort ?
Prohlašují rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj Němec: Slavný sněme!
Proti návrhu rozpočtové komise, jejž jsem měl čest jménem této přednésti nebyly ze žádné strany činěny námitky.
Pan poslanec Krejčík navrhl slavnému sněmu znění resoluce, která vlastně jest obsahem svým ostřejšim vyvedením toho, co sama rozpočtová komise ve své zprávě praví.
Já síce nemám mandátu od rozpočtové komise, abych prohlásil se pro tuto resoluci, avšak prohlašuji, že pro svou osobu pro obsah této resoluce jsem a že také pro svou osobu pro přijetí této budu hlasovati.
Pan poslanec Krejčík při odůvodňováni této resoluce poukázal na nutnou potřebu zákona zemského o školách pokračovacích.
Pan přísedící zemského výboru na základě bohatých zkušeností svých jako referent pokračovacích škol při zemském výboru království českého doložil nutnou potřebu toho a reagoval na některé vývody, jež jsem měl čest buď v tištěné zprávě rozpočtové komise slavnému sněmu k vědomosti uvésti neb ústně slavnému sněmu sděliti.
Pan přísedící zemského výboru nesouhlasil jen s tím, co jsem řekl o nestejnosti honorování učitelských sil na školách pokračovacích, a má za to, že nestejnost tato vyplývá hlavně z toho, že mnohé pokračovací školy musí býti zřízeny v malých obcích a že to je třeba, poněvadž zákon živnostenský nařizuje navštěvování živnostenských škol, a poněvadž tam, kde jsou školy v menších obcích, náklad na každou třídu a žáka jest ovšem vyšší.
Je to, pánové, správno, jak pan přísedící zemského výboru byl pravil, ale jest ještě jedna okolnosť, jak mně bylo z hodnověrných míst sděleno, proč tyto poměry jsou nestejné, pokud se honorování na našich školách pokračovacích týče, a sice pochodí nejhlavnější část těchto výsledků na honorování skutečně bídných odtud, že mnozí učitelé na mnohých pokračovacích školách se musí spokojiti s tím, co zbude z rozpočtu na pokračovací školu.
Tam, kde jsou obce a ostatní činitelé štědřejší a náklad na školy pokračovací jaksi hravěji jest uhražen, tam také učitelé pokračovací školy bývají lépe honorováni, kde takové poměry nejsou, kde se stěží stluče nejnutnější náklad na úhrady školy; přichází namnoze učitelé vstříc a vzdávají se nároků na větší služné a na honorář ve prospěch zuboženého praelimináře škol pokračovacích.
Já mám za to, že poměr ten jest neudržitelný, když jest třeba, aby dle živnostenského zákona bylo staráno se o to, aby všude školy pokračovací povolány byly do života, že jest na povolaných činitelích, aby zákonem zemským upravili tyto poměry a není pochyby, bude-li zemským zákonem upravena konkurence ke školám pokračovacím, bude-li jasně určeno, kdo má nésti náklad na tyto školy, že také mohou poměry, pokud se týče honorování jak učitelů, tak i pokud se týče honorování řiditelů, náležitým způsobem býti upraveny.
Hlavní zlo, které tedy při školách pokračovacích možno uvésti, spočívá hlavně v neurovnanosti, že nemáme zákona zemského, anebo aspoň zemského orgánu pro pokračovaci školství, které by celý tento organismus velký sám řídil.
Zlo, velectění pánové, bude tím větší, čím více spějeme k tomu okamžiku, kdy budou musiti všeobecné školy pokračovací býti přeměňovány v odborné školy pokračovací. Pak čajisté vzroste v značnější míře náklad na tyto školy, a bude tím více třeba, aby bylo upraveno toto školství zákonem.
Pan přísedící zemského výboru reagoval také na to, co jsem byl uvedl ve příčině národnostních poměrů na jednotlivých školách pokračovacích, zejména tedy pokud se týče v městech německých, a pravil, že některá čísla jsou přímo křiklavá a že dokazují, že pro učně navštěvující školu, kde se jim jazykem cizím učení poskytuje a musí se v krátké době odbýti, toto vyučování na školách pokračovacích nemůže míti velkého prospěchu.
To jsou, slavný sněme, prostě poměry neutěšené, které po mém zdání také možno jen zákonem zemským a náležitými orgány zemskými upraviti.
Nejkřiklavější poměr, slavný sněme, co jsem byl v prve uvedené své zprávě opomenul, - jest v Bilině.
V Bilině je na škole pokračovací 70 Cechů a 6 Němcův a škola je německá. (Slyšte !)
Těchto 70 žáků jedné národnosti má 2 roky navštěvovati školu pokračovací (Hlasy: A co v Liberci a v Mostě ?) s vyučovacím jazykem jím cizím.
V Liberci je škola pokračovací česká, tam jsou poměry poněkud příznivější a já jsem měl tu čest poukázati k tomu, že v Liberci jest mezi 274 německými žáky 27 žáků českých.
Avšak v Liberci jest postaráno o to, že jest tam česká škola pokračovací, a s potěšením jsem slyšel z úst přítomného poslance pana Dra Šamánka, že se vláda zabývá tou otázkou zříditi na průmyslové škole pokračovací v Liberci odborné oddělení pro obuvníky, poněvadž jest tam tak značný počet žaků, že takové odborné oddělení je plně života schopné.
Pan starosta Dr. Podlipný poukázal na velký náklad, který nese obec pražská na dívčí školy pokračovací. Já mel jsem čest již v loňské zprávě rozpočtové komise a i letos opětně k této okolnosti poukázati, a mám za to, že apel p. posl. Dra Podlipného na slav. zemský výbor a zejména na jeho přísedícího p. Adámka nemine se účinkem a že bude moci býti vyhověno žádosti pana posl. starosty Dra Podlipného, pokud se týče zvýšení subvence na pražské pokračovací dívčí škole z dotace, kterou slavný sněm povolí v dnešním svém jednáni. Pan starosta Dr. Podlipný poukázal k tomu, co všechno pražská obec učinila pro své školství. Jest to zajisté každému z nás známo a všichni jsme zajisté městu Praze povděčni za to, ze ona byla první, která zřídila dívčí školu pokračovací, že ji takovým štědrým způsobem dotovala, že škola ta je vzorem podobných škol. Ona ovšem jest školou denní, a nikoliv pouze večerní pokračovací a činí zadost důležitému poslání ve výchově naší dívčí mládeže.
Na město Prahu ještě jiné břímě, pokud se škol řemeslnických a průmyslových týče, přilehne a v nejkratší době bude tuším jednáno o tom, aby Praha zabezpečila místnosti a budovu pro zřízení všeobecné řemeslnické školy v Praze a sice v Holešovicích. Tu zajisté náklad obce Pražské na toto školství značným způsobem vzroste a zajisté jest oprávněno přání se strany zastupitelstva města Prahy, aby k těmto potřebám jeho bylo přihlíženo a aby, pokud možno, ze zemské dotace městu Praze dostalo se přiměřené podpory.
Tím myslím, že jsem vyčerpal všechno, co by bylo nutno k doplněni mé dřívější zprávy a k doplnění tištěné zprávy i končím přáním, aby sl. sněm přijati ráčil návrh tak, jak jsem jej měl čest přednésti. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní: ) Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise. K těmto návrhům připojil p. posl. Krejčík návrh dodatečný, který by pak tvořil V. číslo resoluce, která zní:
Zemskému výboru se ukládá, aby jednání s c. k. vládou ve příčině sdělání osnovy zákona zemského o průmyslových a obchodních školách pokračovacích v království českém s urychlením provedl a v příštím zasedání sněmu o jednání tom zprávu podal.
Mám tedy za to, že hlasování se dá zavésti nejsprávněji tím způsobem, že dám hlasovati o tištěných návrzích komise a pak o dodatečném návrhu p. posl. Krejčíka.
Gegenstand der Abstimmung sind die Antrage der Commission, welche gedruckt vorliegen.
Zu diesen Anträgen hat der H. Abgeord. Krejčík einen Zusatzantrag gesteltt, welcher sich als Punkt V. an die Resolutionsanträge der Commission anreihen würde und welcher lautet: "Dem Landesausschuße wird aufgetragen, die Verhandlungen mit der k. k. Regierung in Betreff der Vorlage eines Landesgesetzentwurfes über Gewerbe- und kausmännische Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen mit Beschleunigung durchzufuhren und in der nächsten Session dem Landtage über diese Verhandlungen Bericht zu erstatten. "
Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über die gedruckten Commiissionsanträge und dann über den Zusatzantrag des H. Abg. Krejčík abstimmen lasse.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomu způsobu hlasování námitka ?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es ist keine Einwendung erhoben morden.
Dávám tedy především hlasovati o tištěných návrzích komise.
Ich werde zunächst die gedruckten Commissionsanträge zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří přijímají tyto návrhy, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Anträge annehmen, die Hand zu erheben.
Návrhy jsou přijaty.
Die Anträge sind angenommen.
Nyní dávám hlasovati o návrhu p. posl. Krejčíka
Nunmehr werde ich den Antrag des Hrn. Abg. Krejčík zur Abstimmung bringen.
Ich ersuche die Herren, welche denselben annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku. Návrh jest p ř i j a t.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o peticích za vydání zákona, dle něhož osvobozeny by byly veškeré úřední dopisy a zásilky samosprávných sborův od poštovného i od poplatků za doporučení a listy návratné.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition auf Erlassung eines Gesetzes, womit sammtliche amtlichen Correspondenzen und Sendungen der autonomen Körperschaften von der Porto- und Recommandirungsgebühr, sowie von der Gebühr für Retourrecepisse befreit werden.
Zpravodajem jest p. posl. dr. Moravec. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj dr. Moravec: Slavný sněme! Okresy resp. okresní zastupitelstva v Žamberku, Plánici, Nové Kdyni, v Nových Benátkách, Mladé Vožici, v Rychnově n.
Kn., Sušici, Kladně, v Rokycanech, v Hluboké a v Libáni, obrátily se na slav. sněm se žádostí, aby vydán byl zákon, dle něhož by byly osvobozeny veškeré úřední dopisy a zásylky samosprávných sborů od poštovného a od poplatků za doporučení a listy návratní. Dle zákona jsou obce povinny doručovati veškeré své do pisy stranám tak, aby byla zjednána bezpečnost, že straně každý dopis byl doručen. Takové doručování listů a jiných zásilek obstarávají obce pravidelně buď poslem anebo je obstarávají poštou.
Okresní výbory ukazují na to, že obé jest dosti nákladné a drahé, že ale doručování některých dopisů, o kterých nelze předpokládati, že by strana když dostane výměr do ruky, z něho podala odvolaní, děje se jen jednoduchým dopisem, a že pak strana nemá doklad o včasnosti jeho doručení, když dopis nebyl rekomandován.
Při rekomandaci ovšem by vzniklo vydání ještě mnohem větší. Tyto okresní výbory již svého času obrátily se na zemský výbor se žádostí, aby vláda slevila poštovné z takových zásilek, ale ač zemský výbor žádost okresních výborů upřímně doporučil, přece přes ni vláda přešla k dennímu pořádku, odkazujíc výnosem ze dne 12. srpna 1897. č. 37741 na zákon ze dne 2. října 1865., dle něhož jsou od porta osvobozeni jen c. k. úřadové komise pro okresní a obecní záležitosti zkoumala žádost okresních výborů, uznala oprávněnost stížnosti v nich vyslovených, a nesdílí zejména náhled ministerstva, že by neiněly býti bezplatně doručovány dopisy všem úřadům, nejen statním, ale i samosprávným, jsouc toho nahledu, že kdyby instituce okresních výborů v dnešním svém složení byla stávala v době, kdy zákon ten byl vydán, byly by zajisté zahrnuty do osvobození od poplatků poštovních nejen státní, ale i samosprávné úřady.
Hlavním důvodem zdá se býti komisi pro okresní a obecní záležitosti také ta okolnost, že erár nižádným způsobem a nijak nepřispívá na vydržování silnic, které jsou ve spravě okresního výboru a tudíž okresní výbor značné náklady na ně konati musí, ač pošta silnic těch ku svým účelům používá.
Zdálo se tudíž komisi, že by to bylo dosti malou splátkou se strany eráru okresnímu zastupitelstvu učiněnou, kdyby erár vyložil zákon v ten smysl, že osvo bození od porta vztahuje se nejen na úřady cis. královské, ale i na samosprávné. Proto navrhuje komise předstupujíc před slavný sněm, aby ráčil se usnésti následovně:
I. C. k. vláda se vyzývá, by přistoupila k zákonu ze dne 20. října 1865 ř. z. č. 108 a vydala novelu, která veškeré dopisy, ať jednoduché či doporučené a peněžní i jiné zásilky úřady samosprávnými jakýmkoli veřejným úřadům nebo členům samosprávných sborův a jich úřadníkům i zřízencům zasílané osvobozeny byly nejen od placení poštovneho, ale také od placení poplatku za doručení i za listy návratné, jestliže dopisy a zásilky tyto týkají se záležitostí úřadních.
To jest, veleslavný sněme, první odstavec usneseni, ke kterému máte dospěti. Jelikož s touto žádostí okresních výborů co do obsahu přímo souvisí návrh podaný p. posl. Karlem Adámkem, za osvobození veřejných ústavů pro chudé, pokladen nemocenského a úrazového pojišťování a živnostenských společenstev od poštovného, odchyluje se od žádosti jmenovaných okresů ku návrhu paně Adámkově. Návrh tento souvisí s prvými návrhy proto, že žádají okresní výbory samy, aby také na př. stravovnám a ve věcech chudinských doručovati mohli dopisy a zásilky bez porta. Protož se svolením Jeho Jasnosti nejvyššího maršálka, připojuji jednání o tomto návrhu posl, Karla Adamka k jednaní, o kterém zde byla řeč, ke zprávě komise pro obecní a okresní záležitosti o žádostech okresních vyborů za osvobození od porta a doplňuji návrh v ten způsob, aby slavný sněm račil se usnésti ve smyslu návrhu p. posl. Adámka, že c. k. vláda se vyzývá, by vydala zákon dle kterého od poštovného mají býti osvobozeny veškeré dopisy a j. poštovní zásilky veřejných ústavů pro chudé, stravoven, pokladen nemocenského a úrazového pojišťování a živnostenských společenstev.
III. Tím se vyřizují petice došlé pod
č. 2574, 45, 44, 43, 42, 123, 122, 121, 2343, 862, 863 a 3766.
Landtagssekretär Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen:
I. Die k. k. Regierung wird aufgefordert, zu dem Gesetze vom 20. October 1865 RGBl. Nr. 108 eine Novelle zu veranlassen, mittels welcher sämmtliche, an welche immer öffentliche Behörden ober an Mitglieder, Beamten und Angestellte autonomer Körperschasten gelichteten, einfachen oder rekommandirten Correspondenzen, Geldsendungen und andere Sendungen der autonomen Behörden nicht mir von dem Postporto, sondern auch von der Entrichtung der Gebühr für die Recommandirung oder für Retourrecepisse zu befreien sind, wenn die Correspondenzen, beziehungsweise Sendungen Amtsangelegenheiten betreffen.
II. Die k. k. Regierung wird aufgefordert, durch Erlassung einer Novelle zu dem Gesetze vom 20. October 1865 Z. 108 R. -G. -Bl. die Portofreiheit auf die gesammte Correspodenz und sonstige Postsendungen der öffentlichen Krankenanstalten, Natural-Verpflegsstationen, Kranken- und Unfallversicherungskassen und Gewerbegenossenschaften auszudehnen.
Infolge der Einschiebung des zweiten Antrages:
III. Hiedurch werden die sub Z. 2574,
45, 44, 43, 42, 123, 122, 121, 2343, 862, 863, 3766, eingebrachten Petitionen erledigt.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Pan poslanec Adámek. Dávám jemu slovo.
Posl. Adámek: Slavný sněme!
Při odůvodňování našeho návrhu na rozšíření osvobození od poštovného dne 16. března měl jsem čest ukázati, že pošty nemají býti ústavem výdělkovým a že jest povinností státu, pokud možno, ulevováním poštovného veřejné správě pomáhati.
Tenkráte jsem navrhoval, aby rozšířeno bylo osvobození od poštovného na veřejné ústavy pro chudé, stravovny, pokladny nemocenské a úrazové, a živnostenská společenstva.
Arciť úplně také souhlasím s návrhem, který činí dnes komise pro záležitosti obecní a okresní, aby totiž rozšířeno bylo i na veškerou korespondenci obecní.
Jen v ohledu formálním se odchyluji. Poněvadž komise v návrhu svém podrobně vytkla meze osvobozeni od poštovného,
totiž hlavně, pokud se týče osvobození odporučených listů a zrušení poplatků za návratná potvrzení, jest žádoucí, aby to platilo také pro všechny ústavy, které po našem návrhu mají býti od poštovného osvobozeny.
činím ještě dodatek, aby také od poštovného osvobozeny byly bratrské pokladny, poněvadž ty jako nemocenské a úrazové pokladny jsou stejné povahy veřejněprávní a směřují stejně k opatření hornictva.
Tuším, že se velice snadno věc ta dá zjednodušiti, a souhlase úplně s podstatou návrhu p. referenta v ohledu formálním činím pozměněný návrh, do kterého jsem také návrh komise vsunul, aby věc byla jednodušší, a sice navrhuji:
Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby přistoupila novelou k zákonu ze dne 20. října 1865 ř. z. čís. 108 ku rozšíření osvobození od poštovného, jakož i od poplatků za odporučování a za listy návratné.
I. To jest návrh, který činí p. referent. Na to následuje můj iniciativní návrh:
II. na veškeré úřední dopisy a j. poštovní zásilky veřejných ústavů pro chudé, stravoven, pokladen nemocenského a úrazového pojišťování, bratrských pokladen a živnostenských společenstev.
III. (Návrh můj souhlasí úplně s návrhem p. referenta. )
Odporučuji tento návrh sl, sněmu ku přijetí. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch jemand das Wort ?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo p, zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Moravec: Slavný sněme!
Já se svého stanoviska proti návrhu, resp. proti změně učiněné panem poslancem Adámkem nemohu ničeho namítati, zejména také rozhodně souhlasím s tím, aby do tohoto osvobození zahrnuty byly pokladny bratrské, poněvadž vycházím se stejného stanoviska.
Jsou to zrovna tak všeobecně užitečné ústavy, jako jsou ústavy, o kterých se zde jednalo, a zřetel jest tentýž, který nás vedl k tomu, abychom navrhli slavnému sněmu, by učiněno bylo vyzvání na vysokou vládu, aby tyto ústavy byly od porta osvobozeny.
Nejvyšší maršálek zemský: Opomenul jsom prve učiniti dotaz na podporu stran návrhu p. posl. Adámka.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.
Tyto návrhy doplnil pan zpravodaj jménem komise bodem novým, který by byl vřaděn jako bod druhý za bod první návrhu komise, tak že by bod druhý, který jedná o peticích, pak stal se bodem třetím.
Pan posl. Adámek podal návrh dostatečně podporovaný, který co do věci se srovnává s návrhem komise, který však pro dotýčné usnesení navrhuje poněkud jinou úpravu.
Ja mám za to, že nelze provésti hlasování jiným spůsobem než tak, že bych dal hlasovati o návrhu p. posl. Adámka, jakožto celku; pak-li by tento návrh byl přijat, tedy odpadlo by hlasování o návrzích komise. Pak-li by návrh pana posl. Adámka nebyl přijat, tedy by se přistoupilo k hlasování o návrhu komise, a sice dal bych prvně hlasovati o bodu prvním tak, jak jest vytištěn, pak o druhém bodu, jak jej přednesl p. zpravodaj během jednaní, a konečně o bodu třetím, který se týká petic a v tištěné předloze má číslo druhé.
Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Commissionsantrage.
Der Herr Berichterstatter hat zu den gedruckten Commissionsantragen einen weiteren Antrag hizugefugt, welcher als Punkt II. nach dem Punkte I. einzureihen ware, und welcher mit einem Initrativantrage des Herrn Abg. Adamek, der bereits in erster Lesung erledigt ist, identisch ist.
Nach dem Antrage der Commission wurde dieser Antrag als Punkt II. eingereiht werden, und der jetzige Punkt II. der Commissionsantrage,
welcher sich aus Petitionen bezieht, würde die Nummer III. bekommen.
Außerdem hatte der Herr Abg. Adámek einen Antrag überreicht, welcher zwar in der Sache mit den Antragen der Commission ubereinstimmt, jedoch eine etwas andere Formulierung der Sache bezweckt, und ich beachsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über den Antrag des H. Abg. Adámek abstimmen lasse.
Sollte derselbe angenommen werden, so wurden die Antrage der Commission nicht mehr zur Abstimmung gelangen.
Sollte der Antrag Adámek nicht angenommen werden, so wurde über die Antrage der Commission und zwar zuerst über den Punkt I. des Commissionsantrages, dann über den im Laufe der Verhandlung neu eingefügten Punkt II. des Commissionsantrages und endlich über den Punkt III., welcher mit dem gedruckten Punkte II. der Commissionsanträge identisch ist und sich aus Petitionen bezieht, abgestimmt werden.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es ist keine Einwendung erhoben worden.
Pan posl. Adámek činí následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti C. k. vláda se vyzývá, aby přistoupila novelou k zákonu ze dne 20. října 1865 ř. z č. 108 ku rozšíření osvobození od poštovného, jakož i od poplatku za odporučování a za listy návratné
I. na veškeré dopisy, ať jednoduché či doporučené a peněžní i jiné zásilky úřady samosprávnými jakýmkoli veřejným úřadům nebo členům samosprávných sborův a jich úřadníkům i zřízencům zasílané, jestliže dopisy a zásilky tyto týkají se záležitostí úřadních,
II. na veškeré úřadní dopisy a j. poštovní zásilky veřejných ústavů pro chudé, stravoven, pokladen nemocenského úrazového pojišťovaní, bratrských pokladen a živnostenských společenstev.
III. "Tím se vyřizují petice došlé" (od p. zpravodaje uvedené. )
Der Antrag des Herrn Abg. Adámek
lautet:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgefordert, durch eine Novelle zu dem Gesetze vom 20. October 1865 RGBL. Nr. 108 die Portofreiheit als auch die Befreiung von der Entrichtung der Gebuhren für die Recommandierung und für die Retourrecepisse auszudehnen
I. auf sammtliche, an welche immer öfentliche Behörden, oder an Mitglieder, Beamte und Angestellte autonomer Körperschaften gerichteten einfachen oder recommandierten Correspodenzen, Geldsendungen und andere Sendungen der autonomen Behörden, wenn diese Correspondenzen, beziehungsweise Sendungen, Amtsangelegenheiten betreffen;
II. auf die gesammte amtliche Correspondenz und sonstige Postsendungen der öffentlichen Krankenanstalten, Naturalverpflegsstationen, Kranken- und Unfallversicherungskassen, Bruderladen und Gewerbegenossenschaften.
III Hiedurch werden die (unter den vom Herrn Berichterstatter angeführten Zahlen) eingebrachten Petitionen erledigt.
Žádám pány, kteří přijímají toto znění, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Textierung annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat. Der Antrag ist angenommen Tim odpadá hlasováni o návrzích komise.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského s osnovou zemského zákona, jenž se týče upravení potoka Kačlechského a meliorace sousedních pozemků vodním družstvem v Čiměři.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Entwurfe eines Gesetzes betreffend die Regulirung des Gatterschlager Baches und die Meliorirung der angrenzenden Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Schamers.
Zpravodajem jest pan posl. Heřman Janda.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Heřman Janda: Slavný
sněme! Zpráva s osnovou zákona nalezá se již v rukou pánů členů slav. sněmu, takže není snad třeba, abych ji přednášel dále, a žádám tudíž, aby ihned slav. sněm vstoupil v speciální debatu o zákonu, který jest ke zprávě této přiložen.
Nejvyšší maršálek zemský. Mám za to, že návrhy, o které se jedná, mohou býti projednány v jediném rokování.
Ich bin der Ansicht, dass die Antrage der Commission in einer einzigen Debatte erledigt werden können.
Žádám proto, aby pan zpravodaj ráčil přečísti návrhy komise.
Zpravodaj posl. Heřman Janda: Komise rozpočtová navrhuje:
I. Slavný sněme, račiž se usnésti na následující osnově zákona:
Zákon daný.......jenž se týče
upravení potoka Kačlechského a meliorace sousedních pozemků vodním družstvem v Čiměři.
K návrhu zemského sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:
§1. Upravení potoka Kačlechského a s tím souvisící meliorační zařízení, která vodní družstvo v Čiměři provésti zamýšlí, prohlašují se ve smyslu § 4., č. 2. lit. a) a b) zákona ze dne 30. června 1884 ř. z č. 116 za podnik, jenž má býti podporován z peněz zemských.
§2. Podniknutí tomu slibuje se nesplatný příspěvek z fondu zemského a to: nepřekročitelnou částkou 5041 zl. 77 kr. t. j. 30 procent nákladu regulačního podle schválených plánů a rozpočtú na 16 805 zlatých 91 kr. rozpočteného, a nepřekročitelnou částkou 2980 zl. 60 kr., to jest 20 procent nákladu na zařízení meliorační podle schválených plánů a rozpočtu na 14. 903 zl. 1 kr. rozpočteného, tudíž v celku nepřekročitelnou sumou 8022 zl. 37 kr., mimo to nesplatný příspěvek stejně nepřekročitelné výše ze státního fondu melioračního s výhradou ústavního schválení.
Změny projektu smějí býti předsevzaty pouze s povolením ministerstva orby a zemského výboru; změny, kteréž by jakýmkoli způsobem zvýšily náklad vypočtený, nejsou vůbec dovoleny.
Tyto příspěvky státního fondu melioračního a fondu zemského budou se vypláceti vodnímu družstvu tím způsobem, že jakmile toto družstvo příslušnou žádost podá, lze jemu během doby stavební podle postupu provedených práci vydati po 75% z 30% pokud se týče 20% příspěvků na státní fond meliorační a na fond zemský vypadajících.
Postup provedených prací sluší prokázati výdělkovými certifikáty stvrzenými zřízenci od státu a země k dohledu na stavbu ustanovenými.
Na základě kolaudace jednotlivých trati neb objektů může však býti ministerstvem orby v souhlasu se zemským výborem po návrhu komise kolaudační povoleno vyplacení příspěvku až do výše po 90% z 30% pokud se týče 20% příspěvků na státní fond meliorační a na fond zemský vypadajících.
Tímže způsobem lze i povoliti vyplacení zadržené kvoty kolaudační, když budou dohotoveny a bezvadně kolaudovány delší tratě, jež lze odevzdati zvlášť vodnímu družstvu do vydržování.
Kromě tohoto případu zadrží se kolaudační kvota (25% pokud se týče nejméně 10%) až do doby konečné kolaudace.
§ 4.
Uspory, jichž se dodělá zadáním stavby, provedením projektu v jiném směru, opětným prodejem pozemků vykoupených, při regulaci však neupotřebených, a jiným způsobem, mají poměrně také prospěti státnímu fondu melioračnímu a fondu zemskému, a to tak, že příspěvky z těchto fondů pro jednotlivé části podniku (regulaci a melioraci) nesmějí nikterak přesahovati procentem stanovenou výši skutečného nakladu, kteráž dle § 2. na každou část podniku jest vyměřena.
Z příčiny té musí se také schváliti zemským výborem a c. k. vládou případné smlouvy o pronájmech stavby, čítajíc v to i podmínky pro subakkordanty, dále zadávání kantin a j. v.
§ 5.
C. k. vláda a zemský výbor mají kromě práva všeobecného dozoru, jež přísluší prvně jmenované podle § 5. zákonaze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116 i právo ustanoviti ředitelstvo stavby, kterémuž sluší vykonávati dohled ku provádění podniku a sice i v příčině toho, kterak sobě počíná vodní družstvo jako podnikatel, i v příčině technického provádění regulačního projektu. Ustanovení tohoto ředitelstva stavby vyhražuje se dohodnutí, jež se stane svým časem mezi ministerstvem orby a zemským výborem.
Vodní družstvo jest povinno, aby dávalo zřízencům ředitelstva stavby o všech důležitých událostech při provádění podniku v pravý čas k. k. prve než dotyčná opatření budou předsevzata, vědomost a aby je připouštělo ke schůzím společenstva, k poradám o provádění, zadávání, pak kolaudování stavby atd.
§ 6.
Vodnímu družstvu náleží, aby podnik ihned, jakmile bude proveden a bezvadně kolaudován povolanými k tomu zřízenci c. k. vlády a zemského výboru, ve vlastní správu převzalo; naproti tomu vzdává se zostupitelstvo zemské všech nároků na podíl v pozemcích upravením získaných, podle druhého odstavce § 9. zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116.
Rovněž náleží na vodní družstvo, aby neslo náklad spojený s dohledem, který bude konati státní a zemská správa v příčině vydržování regulačních a melioračních staveb.
§7. Zákon ten nabude platnosti, jakmile vodní družstvo zabezpečí náklad stavební neuhražený příspěvky státního fondu melioračního a fondu zemského (§ 2. ).
Dohodnutím, jež se státi má podle prvního odstavce § 5. mezi ministerstvem orby a zemským výborem, bude též ustanoveno, kdy se má se stavbou započíti, kdy má býti dokončena a jak mají býti příspěvky státního fondu melioračního a fondu zemského rozvrženy na jednotlivé roky, po které stavba bude trvati
§ 8.
Mým ministrům orby, vnitra a financí jest uloženo, aby zákon tento ve skutek uvedli.
II. Slavný sněme, račiž v zemský rozpočet na rok 1899 vložiti částku 8022