Českém, kde tolikrát a tolikrát již se volalo po tomto zákoně, tohoto zákona se nemáme domoci, ačkoliv Dolní Rakousy, jak známo, po řadu let již od roku 1874 zemský zákon o školách pokračovacích mají.

Jaká důležitost, slavný sněme, leží ve školách pokračovacích, o tom podala jasný důkaz loni odbývaná první učednická výstava v Praze. Na této výstavě se, slavný sněme, účastnilo 438 učňů, a z tohoto počtu bylo 232 vyznamenaných. Mezi těmito 232 vyznamenanými připadly plné dvě třetiny dobrým žákům škol pokračovacích.

Konali jsme zvláštní šetření v této věci a přišli jsme k tomu resultátu, že právě oni žáci, kteří vynikají na školách pokračovacích, hlavně tam, kde se při školách pokračovacích nalézají odborná oddělení, také na této první výstavě dokázali dovednost. A to zajisté, velectění pánové, jest potěšitelný důkaz o blahodárném působení škol pokračovacích.

Komise rozpočtová, slavný sněme, uvažujíc zprávu zemského výboru, nemohla jinak než tuto zprávu s pochvalou přijmouti a nemohla usnésti se jinak, než na tom, slav. sněmu odporučiti, aby stejně s uznáním zprávu tuto vzal na vědomí, a končí své návrhy následujícími konečným návrhy:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

I.   Zpráva zemského výboru o stavu pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a jiných v království Českém v roce 1897-98 a o užití dotace slav. sněmem pro školy ty na rok 1898 povolené, béře se s plným uspokojením na vědomí.

II.   Dotace vložené zemským výborem do rozpočtu zemského na rok 1899 ku podpoře pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a pomoných a pokračovacích škol dívčích v úhrnné sumě 88. 800 zl. se schvalují.

III.     Nerozděleného posud zbytku obdobných dotací za rok 1898 v sumě 810 zl. může až do konce března 1900 býti užito k témuž účelu.

IV.   Působnost, usnesení sněmovního ze dne 25. února 1897, podle kterého nemají býti podporovány pokračovací školy dívčí, které vybírají školné, odkládá se až na rok 1902.

Dovoluji si jménem rozpočtové komise slavnému sněmu doporučiti tyto návrhy ku přijetí.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Die Budgetkommission stellt den Antrag:

I.   Der Bericht des Landesausschußes über den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Kömgrereche Böhmen im Schuljahre 1897-1898 und über die Verwendung der vom hohen Landtage für diese Schulen für dos Jahr 1898 bewilligten Dotation wird mit voller Befriedigung zur Kenntnis genommen.

II.     Die vom Landesausschuße in den Landesvoranschlag pro 1899 eingestellten Dotationen zur Förderung der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen, sowie der Mädchenfortbildungsschulen im Gesammtbetrage von 88. 800 fl. werden genehmigt.

III.   Die Verwendbarkeit des unvertheilten Restes pr. 810 fl. der analogen Dotationen des Jahres 1898 zu demselben Zwecke wird bis Ende März 1900 verlängert.

IV.     Die Wirksamkeit des Landtagsbeschlußes vom 25. Feber 1897, wonach die Mädchenfortbildungsschulen, welche Schulgelder anheben, von der Subventionirung auszuschließen sind, soll erst im Jahre 1902 zur AnWendung gelangen.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu p. posl. Krejčik. Dávám jemu slovo.

Poslanec Krejcík Slavný sněme! Jest skutečně s podivením, že každoročně, kdykoliv v tomto vysokém domě setkáváme se zprávou ohledně všeobecných pokračovacích škol řemeslnických, vždycky a vždycky jest, nám slyšeti stesky na vládu, že nevyhovuje přáni v tomto slavném sněmu již tolikráte pronesenému, aby tyto důležité školy byly konečně upraveny zákonem zemským. Jest zajisté zvláštní pro pozorovatele hnutí v oboru tohoto školství, že nejenom poslanci, členové tohoto slavného sněmu, ale i sám zemský výbor jest stale nucen ve svých zprávách stěžovati si na liknavost a nepřízeň vlády v této otázce.

Tak ve zprávě slavného zemského výboru, která nám byla předložena, stojí výslovně konstatováno, že v uplynulém ročním období nestalo se v záležitosti upravení pokračovacího školství ani jediného kroku ku předu, ale že věc zůstala opětně vzdor naléhání tohoto slavného sněmu tam státi, kde stála před několika léty.

Taktéž, velectění pánové, i ve zprávě komise rozpočtové jest dán průchod těmto steskům v odstavci, kde komise rozpočtová, předkládajíc zprávu tuto slavn, sněmu s návrhem na schválení zprávy výboru zemského a přijetí konečných návrhů na konci této zprávy uvedených musí opětně toužiti po tom, aby tak utěšeně se rozvíjející školství pokračovací konečně bylo zemským zákonem upraveno a na pevnou postaveno půdu.

Velectění pánové! Všecky tyto požadavky nejsou zajisté nic nového a já neváhám opět upozorniti na to, že stesky tyto rok co rok v tomto slavném sněmu se opakují, a rok co rok jest se nám jimi zabývati. Skutečně bychom jednou rádi viděli a slyšeli, aby slavná vláda rozhodně dala průchod svému názoru a mínění v otázce těchto škol. Což skutečně jsou nějaké zvláštní překážky, že vláda nemůže v této záležitosti vyhověti přáni nejen slavného sněmu, ale i legitimnímu přání veškerého živnostnictva ?

Myslím, velectění pánové, že již jest svrchovaně na čase, aby slavný sněm zemský přikročil konečně rozhodně k vyzvání vlády, aby konečně zlomen byl tento soustavný, ač zamlčovaný odpor vlády, aby v této věci konečně nastalo jasno.

Mně dosud nevymizela z paměti schůze komise školské, již před třemi roky odbývaná, kde tehdejší zástupce vlády prohlásil, že prý vláda na ten čas neuznává dosud za nutné přikročiti k definitivnímu upravení škol těchto, a že prý se v příští době přikročí k vydání zákona říšského, kterým prý by se upravily poměry pokračovacích škol všeobecným zákonem říšským.

Bylo by zbytečno, abych opakoval v tomto sněmu, že na toto stanovisko přistoupiti nemůžeme, a že musíme i letošním rokem naléhati na to, aby konečně vláda způsobem důrazným byla vyzvána, aby přistoupila ke konečnému rozřešení otázky této a to takovým způsobem, jak živnostnictvo české si toho přeje.

Je to nejvýš naléhavá potřeba, jak vysvítá již i z číslic nám zde předložených. Neboť, když se jedná o školství, které čítá již v království Českém 358 učilišť aktivovaných, jež mohou se vykázati úspěchy nejlepšími a když vedle toho 40 nebo 50 nových těchto škol se připravuje, tak že během nejkratší doby vstoupí v Život, jest viděti, že máme co činiti s institucí, která obsahuje přes 400 škol. A tu myslím, velectění pánové, že není to snad něco méně důležitého, podřízeného, nýbrž že se naopak jedná o instituci vysoké důležitosti a že jest potřebí, aby postavena byla konečně na základ pevný a právní. Při té příležitosti považuji za svou povinnost konstatovati, že výtky tyto netýkají se zemského výboru, ani jeho agendy, která se touto záležitostí zabývá; naopak jsem pevně přesvědčen, že zemský výbor v této záležitosti učinil úplně za dost svým povinnostem, což dokazuje přiložená zprava zemského výboru, kdež na všecky tyto obtíže, kteréž v cestu se kladou důrazně jest poukázáno. Avšak dle názoru mého nedá se s touto naléhavou záležitostí dále odkládati a dovoluji si tudíž k urychlení této věci slavnému sněmu navrhnouti resoluci, kterou dovolím si přečísti:

Zemskému výboru se ukládá, aby jednání s c. k. vládou ve příčině sdělání osnovy zemského zákona o průmyslových a obchodních školách pokračovacích v království českém s urychlením provedl a v příštím zasedání sněmovním o jednání tomto zprávu podal. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Prosím pány, kteří podporují právě sdělený návrh, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den soeben vorgelesenen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh jest dostatečně podporován.

Žádá ještě někdo za slovo ? Pan posl. Karel Adámek.

Přísedící zems. výboru posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Především musím vděčně uznati píli a důkladnost, se kterou slavná rozpočtová komise a její velectěný p. zpravodaj zprávu naši o pokračovacích školách z r. 1898 prozkoumala a objektivní a důkladné kritice podrobila. Úplně sdílím stanovisko p. řečníka přede mnou, že při pokračovacích školách jde o velice důležité zájmy netoliko živnostnictva, nýbrž celého národa, veškerého obyvatelstva tohoto království, poněvadž školy tyto, kterých jest nyní 358, během tohoto roku zajisté přestoupí číslo 400 a počet jich žáků značné výše asi 46. 000.

Náklad na tyto školy, jak ze zprávy naší jest patrno, činil již nyní téměř půl milionu zlatých.

Již tato Čísla ukazují, jak důležitým odvětvím veřejného vyučování pokračovací Školy jsou, a že zasluhuji netoliko největší péče tohoto sl. sněmu, nýbrž všech autonomních orgánů a především také naší správy vyučovací, která dosud neobmezeně při zřizování těchto škol a při jejich správě vládne.

Proto také přirozeně na ni padá především zodpovědnost za mnohé dosud nedostatky, které při tomto školství jsou, a na které p. zpravodaj sice klidnými, ale tím ostřejšími slovy poukázal netoliko ve zprávě své, ale zvláště v dnešních svých výkladech.

Velevážený p. zpravodaj toužil také dnes, jak to učinil ve zprávě své, na neurovnané poměry hospodářské při pokračovacích školách a upozornil na velké nestejnosti netoliko v absolutních, nýbrž také v průměrných nákladech na tyto školy.

Zemský výbor také postřehl tyto nedostatky a tyto nesrovnalosti a snažil se zjednati nápravu, změniv před 2 lety dosavadní způsob subvencionování těchto škol; rozděluje nyní subvence na základě skutečných účtů, kdežto dříve bývaly rozděleny podle rozpočtů.

Rozpočty byly tehdáž dělány na mnoze co možná nejvyšší, aby subvence byla větší.

Touto opravou, že nyní bére se jedině zřetel k závěrkám účetním, zjednána jest částečná náprava v těchto poměrech, přes to prese všecko jsou však dosud rozdíly ty velké, zejména při remuneracích za jednotlivé hodiny vyučovací a za řízení těchto škol a p.

Zemský výbor zajisté neopomine, aby zavedl s vládou jednání, aby svého vlivu použila k tomu, dokud poměry ty zákonem nejsou upraveny, aby zjednána byla jednostejnost v těchto nákladech, které jsou všem školám pokračovacím společné, zvláště při remuneracích za vyučováni dle hodin řízení a t. d.

Tyto tužby p. zpravodaje jakož i sl. rozpočtové komise ukazují opětně, jak důležito jest, aby poměry pokračovacích škol byly upraveny zákonem.

Dokud zákonem nebudou upraveny, dokud vliv, který zemský výbor na správu těchto škol má a jej vykonává, nebude zvětšen, nebude možno jemu jinak než toliko od případu k případu snažiti se, aby zjednána byla náprava.

Pokud se týká vypočítávání průměr ného nákladu dle jednotlivých žáků, jeví se arcit veliké neshody, ale dovoluji si upozorniti k tomu, že největší průměr jest pří školách, které mají poměrně nejméně žáků, což jest ovšem zcela přirozeno.

Ale my, velectění pánové, nezvratně musíme trvati na tom, aby zakládány byly tyto školy nejen ve velkých místech, ale také v menších obcích. Neboť tím, že zákonem stanovena jest povinná návštěva těchto škol, děla by se veliká křivda těmto obcím, kdyby v nich nebyly pokračovací školy zřizovány.

Doufám, že p. zpravodaj bude se mnou souhlasiti, poněvadž vřele k tomu poukazoval, jak veliký význam pokračovací školy mají pro živnostnictvo vůbec, a já opakuji, což jsem již měl několikráte čest na sl. sněmu prohlásiti, že při školách pokračovacích musí býti především podporovány chudé obce, které samy nemají dosti prostředků, aby školy takové zakládaly, poněvadž v takových osadách a obcích a pro takové obyvatelstvo těchto škol jest nejvíce potřebí, jelikož mají jimi býti sesíleny ku krutému zápasu, ve který jsou o denní chléb utkány. (Výborně !)

Pan zpravodaj dotknul se také poměrů pokračovacího školství pražského a také ve zprávě o tom jest zvláštní zmínka. Milerád uznávám - a nečiním to poprvé - veliké zásluhy, kterých si pražská obec o zvelebeni pokračovacího školství získala. Jest to povědomo, že byla Praha při organisování pokračovacích škol směrodatnou a že vývoj pokračovacího školství v Praze byl hlavní pobídkou a vzpružinou vývoje tohoto školství v celém království, že krásný příklad, který pokračovací pražské školství dalo, byl následován a hlavně proto že praktické výsledky tohoto školství byly přímo skvělé. Důležitost pokračovacích škol pražských ukazuje se také v tom, že v Praze minulého roku navštěvovalo je 6275 žáků, tedy 14, 2 pct. veškerého, žactva pokračovacích škol v království Českém. Tento mimo řádný význam pokračovacích škol pražských byl také příčinou, že k návrhu zemského výboru slavný sněm se usnesl na tom, aby subvence na pokračovací školy pražské byly zvláště rozpočítávány, jelikož nemohou býti subvence tyto vy měřovány podle obecných pravidel na školách venkovských, poněvadž - nepotřebuji to doličovati - poměry v Praze jsou jiné a jest správno a spravedlivo, by při subvencionování pražských škol vzal se k pražským školám zvláštní zřetel Kromě toho nesmí se zapomenouti, že Praha nevydržuje pokračovacích škol pouze pro své příslušníky, ale že je navštěvují příslušníci celého království, kteří v Praze se zdržují a řemeslům se vyučují. To bylo příčinou, že slavný sněm se usnesl, by rozpočet pražských škol byl zvláště dělán a aby zvláštní (subvence byla udělena; zemský výbor také přihlížeje k důležitosti těchto škol navrhuje na letošní rok zvýšení z 13200 zl. na 16800 zl. t. j. o 3600 zl.

Myslím, že by se zamlouvalo, by o pokračovacích školách pražských bylo vůbec zvláště pojednáno, poněvadž poměry pražské jsou zcela jiné, tak různé proti poměrům venkovským, že se nedají jedním loktem měřiti.

Zvláštní péče zasluhuje organisace pokračovacích škol pro dívky. Není možno různé pokračovací školy organisovati na základě stejných zásad a stejných pravidel. Bohužel dívčích pokračovacích škol nepřibývá tou měrou, jak bylo by potřebí, jak vyžadují poměry naše, které poučují nás, že při hospodářském významu svém dokonalé vyučování dívek stává se pro každou domácnost, pro každého řemeslníka a rolníka důležitým.

Zemský výbor po konaném šetření shledal, že by provedení usnesení slavného sněmu, by při těch školách pokračovacích, které vybírají školné, byly zrušeny zemské subvence, pro tyto školy bylo povážlivé, že by byly ohroženy vtrvání svém, a proto navrhuje slavnému sněmu, by usnesení to nabylo platnosti až r. 1902, do které doby se snad podaří, by poměry těchto škol byly upraveny zákonem.

Jaké důležitosti hmotné má školné pro tyto školy, račte poznati z toho, že na př. při dívčí škole v Novém Bydžově činil vlastní příjem 1120 zl., a z toho bylo 1000 zl. školného; v Praze celý příjem při městských školách pokračovacích činil 7104 zl. a z toho bylo 5358 zl. školného Při pražské dívčí škole obchodní činil vlastní příjem 17255 zl., z toho 8400 zl. školného: ve Vinohradech vlastní příjem pokračovacích škol 1700 zl., a z toho 1500 zl. školného.

Částka ta ukazuje, že za nynějších poměrů dívčí školy bez školného by dobře existovati nemohly. Čísla tato však také ukazují, jakým břemenem toto školné jest pro dívky, a že vlastně tímto vysokým školným navštěvování těchto škol stává se pro některé chudší dívky přímo nemožným.

Mám za to, že při upravování těchto škol zákonem otázka zrušeni školného musí býti vzata v pilnou úvahu, a doufám, že bude školné při těchto pokračovacích školách zrušeno.

Rozpočtová komise touží na nedostatek kvalifikovaných sil učitelských v oboru kreslení a na to, že přípravné kursy pro učitele škol pokračovacích náležitě rozmnoženy nebyly.

Těchto poměrů dotkli jsme se také ve své zprávě a dodatně kladu si za čest sděliti, že došla nota c. k. místodržitelství, která má číslo 202938, ve které se ohlašuje, že pan ministr záležitostí církevních a vyučování nařídil výnosem ze dne 10. prosince 1898, aby počínajíc rokem 1899 až na dále vždy na dvou státních průmyslových školách v král. českém, na jedné české a na jedné německé, byly takovéto kursy konány. Kromě toho v notě té se výslovně praví, že v návštěvě těchto kursů nemá býti překáženo učitelům obecných škol odepíráním dovolené, jak se to namnoze dálo, a jak některé případy byly předmětem diskusse v tomto slavném sněmu.

V notě té dále se sděluje se zemským výborem, že na podporu frekventantů těchto kursů povolila vláda 1200 zl, že také učinila opatření, aby učitelé, kteří kursy tyto navštěvují, byly náležitě supplováni.

Kromě toho v notě slavného c. k. místodržitelství číslo 177049 ku zprávě zemského výboru oněkterých stížnostech, které na správu pokračovacích škol od našich zástupců ve správních výborech byly vedeny, c. k. místodržitelství sděluje, že taktéž jemu jsou povědomy podobné stížnosti a že jest ochotno v příčině té učiniti opatření, aby byla odčiněna, a dále že přísně byly výbory těchto škol poukázány, aby při rozdělování učiva byl brán zřetel především na řádně kvalifikované síly učitelské.

Pokud se týče těchto věcí byla učiněna opatření na ten čas možná a prováděním těchto opatření vlády, doufám, že těmto stížnostem bude na příště odpomoženo, dobře kvalifikovaných učitelů pro pokračovací školy že bude přibývati, a že se nebudou opakovati nepřístojnosti, jaké byly, že totiž učitelé dobře kvalifikovaní nebyli povoláváni k vyučování na odborných školách z různých místních ohledů a t. d.

Komise rozpočtová obrátila náležitou pozornost apan zpravodaj dnes také na to poukázal - ku statistice národnosti žáků na pokračovacích školách průmyslových, kterou jsme letos poprve pojali do statistiky pokračovacích Škol.

Nemám příčiny k tomu, co o poměrech těchto pan zpravodaj byl pověděl, mnoho ještě přičiniti. Konstatuji pouze, že na českých školách jsou pouze 2 procenta žáků německé národnosti, na německých školách je 16 procent žáků české národnosti.

Pan zpravodaj ukázal k tomuto poměru dle jednotlivých škol a dokázal, že tento namnoze je křiklavý, ano že jsou některé německé pokračovací školy, kde jest přes 100 českých žáků a kde jest dokonce většina žáků české národnosti.

Z toho plyne, že při pokračovacím vyučování se nešetří zásady dosud všeobecně platné, aby dítko bylo ve škole vyučováno jazykem mateřským. (Souhlas!)

Porušení této zásady jest však tím povážlivější při pokračovacích školách, poněvadž právě při těchto školách má býti se žactvem prací denní unaveným probrán velmi rozsáhlý učební material.

Může-li býti cíl tento dosažen, když se kladou veliké obtíže, když žactvo jest vyučováno řečí jemu docela nesrozumitelnou nebo jenom málo srozumitelnou? Tato první statistika o národnosti žáků pokračovacích škol ukazuje, že při zákonném upravování tohoto školství musí býti řešena také palčivá otázka, totiž přikazování pokračovacích Škol dle národnosti. Bylo by velkou křivdou, aby z národní nebo politické příčiny bylo obmezeno vzdělání dorostu živnostenského, jež jest čím dále tím nutnější a čím dále tím potřebnější. I tento úkol musí býti řešen při jednání o zákonu o pokračovacích školách, a také tento fakt ukazuje, jak důležito jest, aby konečně k této úpravě zákonné bylo přikročeno.

Rozpočtová komise uznává, že jest také nevyhnutelně nutno, aby školství pokračovací jednotným orgánem zemským bylo spravováno a řízení veškerého školství pokračovací ho aby prováděla zemská rada škol pokračovacích.

Zřízení takového orgánu bude taktéž důležitým úkolem zákonné úpravy těchto pokračovacích škol; avšak do té doby, než zákon tento bude zjednán, bylo by přece možno zjednati nápravu, kdyby konečně byl z mrtvých vzkříšen ten poradní sbor, který byl již za ministra Gautsche nařízením ze dne 3. dubna r. 1898 č. 610 při našem místodržitelství zřízen. V tomto nařízení tehdejší pan ministr Gautsch psal: Jest zřejmo, že otázky z oboru živnostenského vyučování a jejich správné řešení vyžadují takovou míru konkretních odborných zkušeností a vědomostí, že zemským správám, pomocí úřednického personálu, který jim v tomto oboru správy dnes k disposici jest přidělen, musí býti za časté velice obtížným přesný a správný úsudek o těchto otázkách si učiniti.

K odstranění těchto nesnází budiž u každé zemské správy ustanoven náležitý počet důvěrníků a odborníků, kteří na základě svých zkušenosti v oboru odborného vyučování a technické činnosti jsou s to při důležitých úkolech tohoto oboru politické zemské správě radou svou přispívati.

Do tohoto poradního orgánu při našem místodržitelství bylo povoláno 8 odborníků, avšak pouze povoláno a nikdy k společné práci zavoláno, poněvač sbor tento nikdy nezasedal a arciť jeho činnost nemohla míti žádného úspěchu.

Trvám na tom, že za nynějších poměrů, tedy po 10ti letech, by bylo na čase vzpomenouti tohoto sboru a vzkřísiti ho z mrtvých, poněvadž potřeba takového orgánu, která byla r. 1888 uznána tehdejším ministrem Gautschem, musí býti uznána také nynější tak zv. autonomistickou vládon za poměrů zcela změněných, v době, kdy pokračovací a odborné školy tak se vyvinuly, že ještě v r. 1888 jsme neměli o tom náležitého tušení. Mám za to, že by takové opatřeni alespoň na čas pomohlo a doufám, že i po těch trapných zkušenostech, které jsme nabyli, u našeho slav. c. k. místodržitelství nabude vrchu přesvědčení, že jest svrchovaně na čase, aby sl. místodržitelství tuto důležitost. zemskou náležitě opatřilo a na příslušných místech si vyžádalo svolení, aby tento orgán, který byl před 10 lety zřízen, konečně byl povolán k té činnosti, kterou mu tehdejší pan ministr vytknul.

Pan řečník přede mnou i také pan zpravodaj opětně toužili na to, že poměry pokračovacích škol nebyly upraveny zákonně. Pan řečník přede mnou zmínil se o naší poznámce ve zprávě, že od minulého roku v té příčině se nic nestalo. Já musím k tomu dodati následující: Minulého roku měl jsem čest ve slav. sněmu sděliti, že jsme ministerstvu vyučování předložili osnovu zákona o pokračovacích školách se žádostí, aby o této osnově podalo své dobré zdání a toto dobré zdání že vyznělo v ten rozum, že ministerstvo je ochotno pří sdělávání zákona o pokračovacích školách této předlohy použíti jako cenného materiálu. (Slyšte!)

To nám bylo sděleno; od té doby nás žádné sděleni nedošlo. Zemský výbor však nedbaje tohoto odmítavého stanoviska vlády také letos předložil osnovu zákona o pokračovacích školách, která byla přikázána sl. komisi školské. Při této příležitosti kladu si za čest a za svou povinnost vznésti na slav. komisi školskou uctivou prosbu, aby tuto předlohu ráčila přivésti ku druhému čtení do sněmu. Nikdo se netají tím, že prvním krokem tímto sice celá otázka tato definitivně nebude řešena, avšak tato osnova dá podnět k positivnímu jednání s vládou, a tímto usnesením sl. sněmu bude položen základ ke positivnímu jednání o této reformě.

Slavná komise školská zajisté uzná, že jest spolu zodpovědná za provedení tohoto díla se slavným sněmem, a že by bylo k politování, abychom tuto předlohu alespoň ve druhém čtení nevyřídili, poněvadž tím byl by způsoben veliký průtah, kdežto bude-li předloha tato projednána, bude dán zemskému, výboru podklad k vedení dalšího jednání s vládou.

Když se všeobecně uznává, že jest nezbytná potřeba ve prospěch pokračovacího školství a ve prospěch živnostnictva, pro něž jest návštěva pokračovacích škol povinnou, pracovati, jest naší povinnosti učiniti všecko, aby konečně první krok k definitivnímu upravení poměrů těchto byl učiněn a aby tato osnova, kterou jsme hned na počátku tohoto zasedání sněmu předložili, byla vyřízena.

Tím slavný sněm vykonal by svoji povinnost a byla by dána možnost, že v době dozírné toto důležité dílo bude vykonáno. (Výborně! Hlučný souhlas. )

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu pan posl. Dr. Podlipný. Dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Podlipný: Velectění pánové! P. zástupce zemského výboru ráčil lichotivým způsobem vysloviti se o pokračovacím školství pražském, že by bylo nevděkem, aby, když tak se děje veřejně u přítomnosti zástupců král. hlavního města Prahy, nebyly proneseny jemu zde veřejné díky za laskavá jeho slova.

Avšak nejen proto uchopil jsem se slova, nýbrž i z dalších dvou důvodů.

Jednak z té příčiny, že budu považovati, a myslím, že celé zastupitelstvo bude považovati slova tato za další pobídku, aby na poli, na kterém práce takovým způsobem rozvinuta byla, se pokračovalo.

Za druhé: Pan přísedící zemského výboru pronesl slova, že má Praha zvláštní postavení ve školství vůbec. Slavný sněm mně dovolí, abych zcela stručně prokázal, že skutečně tomu tak jest. Že zejména při tomto zvláštním postavení padá na váhu stránka finanční, to myslím jest na snadě.

Byla by ještě celá řada okolností, která by se měla přivésti k vědomí slav. sněmu, avšak mám za to, že chvíle tato není k tomu příhodná.

Dovoluji si na doklad svých slov uvésti následující:

Slavnému sněmu nebude známo, jak velké oběti Praha přináší pro Školství vůbec, na obecné a měšťanské školy české i německé. Řádná potřeba obecní obnáší 380. 000 zl. Mimořádná potřeba 403. 000 zl., tedy celkem 783. 000 zl. Vynechávám menší částky a budu jen v okrouhlých číslech mluviti.

Potřeba okresní, kterou musí Praha také sama obstarati, činí mimo to 450. 000 zlatých, takže obecné a měšťanské Školy pražské vyžadují 1, 233. 572 zl., suma to zajisté obrovská. Ale tím není vyčerpáno všechno, co Praha vůbec pro vzdělání svého dorostu činí.

Jestliže potřeba na rok 1899 činí na české obecné a měšťanské školy 705. 000 zl., na německé 124. 000 zl., celkem tedy 830. 000 zl., činí příjem úhrnem sumičku 73. 000 zl., takže neuhrazeným zůstává a musí býti z obecních důchodů kryto 756. 000 zl. Ty se uhražují v poslední době 13 proc., pokud se týče, 14 proc. přirážkou školní k dani, kteráž obnáší 725. 000 zl., takže schodek se obyčejně z kasovní hotovosti 31. 000 zl. musí uhražovati,

Mimořádná potřeba jak jsem dříve řekl, činí 403. 000 zl.

Mimo obecné a měšťanské školství vydržuje naše obec Pražská na př. dle rozpočtu na rok 1899 měšťanskou vyšší dívčí školu, která vyžaduje nákladu 61. 000 zl.

Zmíněná škola, o kterou právě zde jde a o které pan referent laskavě se zmínil, a o níž tedy svědčí resoluce k sl. sněmu, totiž měšťanská průmyslová škola dívčí, vyžaduje nákladu 29. 000 zl.

Na tuto školu dostáváme ze zemských důchodů subvenci 1200 zl., tedy na 29. 000 zl. pouze 1200.

Mimo to obec vydržuje opatrovny a školy mateřské, na které vynakladá 65. 000 zl., jesle pak nákladem 8 000 a vychovatelnu v Libni 16. 000 zl., takže další školství právě jmenované vyžaduje částku 181. 000 zl.

Mimo to ale přispívá ještě na jiné školství, zejména na školství střední a sice částkou 26. 000 zl. Průmyslové a obchodní školství, o kterém mluvil p. přísedící zemského výboru, stojí 9000 zl., různá jiná vydání na školství 5000 zl. a konečně vychovatelna v Říčanech, ústav manželů Olivových, 13. 000 zl., takže zase další částka 54. 000 zl. jest tímto vykázána.

Mimo uvedenou částku na vydržování středních škol jest přijata do našeho rozpočtu částka 57. 000 zl. na koupi pozemku pro budovu státní reálky na Starém městě Pražském, a 100. 000 zl. na zakoupení domů čp. 473 atd. na Vyšehradě k účelům školním.

Tím ale dosud nejsou vyčerpány všechny ty podpory, které Praha poskytuje. Tak pro akademiky jsou založena stipendia a síce pro posluchače universitní 20 míst pro českou universitu po 250 zl., tedy 5000 zl., dále pro posluchače české i německé techniky v Praze, a sice pět po 200 zl., čtyři cestovní stipendia po 1000 zl., tedy dalších 5. 000 zl.; mimo to pro posluchače Česko-slovanské obchodní akademie 12 míst po 120 zl., tedy dalších 1440 zl., takže na stipendia pro studentstvo jest vyhražena částka 12. 840 zl. jako roční běžné vydání. V úhrnné tedy sumě jeví se náklad na školství Pražské dle rozpočtu r. 1899 takto: obecné a měšťanské