Budgetkommission über den Antrag des Abg. Dr. J. Dvořák, Dr. Záhoř und Genossen betreffend die Maßregeln gegen die Verbreitung der Tuberkulose
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o návrhu posl. dra. J. Dvořáka, dra. Záhoře a soudruhů ohledně opatření proti šíření se tuberkulózy.
Zpravodajem jest p. posl. dr. Záhoř. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Záhoř: Slavný sněme !
Zpráva rozpočtové komise o návrhu dna. Dvořáka a soudruhů ohledně opatření proti Šíření se tuberkulózy jest pod číslem tisku CXX, číslem sněmovním 392. již delší dobu vyložena.
Rozpočtová komise přijala tři zásady k omezení tuberkulózy, které se týkají vyučování základním pravidlům zdravotnickým ve školách, opatření proti přenášení tuberkulózy člověka nemocného na zdravého a ze zvířat na člověka.
Zásady ty jsou ve zprávě rozpočtové komise blíže uvedeny a jednomyslně schváleny.
Nejvzdělanější národové evropští, mezi nimi národ anglický, francouzský a německý, zahájili soustavný boj proti tuberkulose.
Ve smyslu navržených zásad jest sl. sněm království českého prvním ze sněmů rakouských, který rovněž boj proti tuberkulóze zahajuje, a důsledně žádá rozpočtová komise:
Slavný sněme, račiž se usnésti, by zemský výbor ve smyslu uvedených zásad další šetření konal a v příštím zasedání sněmu příslušnou zprávu předložil.
Landtagssekretär Höhm (liest: ) Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt, im Sinne der angeführten Grundsätze weitere Erhebungen zu pflegen und in der nächsten Landtagssession diesbezüglich Bericht zu erstatten.
Nejvyšší maršálek zemský: Ku slovu se přihlásil pan poslanec dr. Šil. Dávám jemu slovo.
Posl dr. Šil: Slavný sněme! Já dokonce nemyslím mluviti snad proti návrhu slavné rozpočtové komise, a přihlásil-li jsem se ke slovu přece, učinil jsem tak proto, poněvadž jsem chtěl své mínění a svůj názor o věci té projeviti. I učiním tak jen málo slovy.
Mně se návrh, jak byl původně podán pp. drem Dvořákem, drem Záhořem a soudruhy, zamlouval lépe, nežli se mi zamlouvá zpráva komise rozpočtové a jenom podivením, kterým ovšem nechci nijak výtku neb něco nepříjemného oproti panu dru Záhořovi vysloviti, podivením mne naplnilo, že dr. Záhoř ustoupil do jisté míry od svého po mém soudu prakt čtějšího a účinějšího návrhu a referuje o návrhu po mém soudu ne snad nedobrém, ale více teoreticky celou věc pojednávajícím a méně prakticky do života zahajícím.
Zásada návrhu dra Dvořáka, a sice zásada pod č. I. uvedena, aby použito bylo všech prostředků směřujících ku povznesení opornosti lidského organismu na zamezení disposice k nákaze tuberkulózou, za druhé, zásada vyslovena, sub III. Zemskému výboru se ukládá, aby jednak vyjednával s c. k. vládou, jednak ve své pravomoci provedl veškera opatření pro stížené tuberkulózou, tyto dvě zásady zajisté jsou daleko účinnější k potírání tak velikého nepřítele společnosti lidské, jako jest právě tuberkulóza než zásada vyslovená a přijatá v sl. komise rozpočtové, aby zavedeno bylo pravidelné vyučování zdravotnickým zásadám ve školách, zřízeni přiměřených opatřena vědeckému stanovisku Zpovídajících k zamezení přenášení tuberkulózy z nemocných na zdravé a zavedení vhodných a osvědčených opatření proti přenášení tuberkulózy ze zvířat na člověka.
Ovšem v této zprávě sl. komise rozpočtové činí se také zmínka o zřízení zvláštních ústavů léčebných (sanatorií) pro stížené tuberkulózou, ale to přece jest jen tak mimochodem a jako platonicky řečeno.
Než po mém soudě mel by na tento punkt hlavni a největší důraz býti položen. K tomu povzbuzují nás výsledky sanatorií a asylů, které proti tuberkulóze jinde v zemích šťastnějších jsou zřízeny.
Tuberkulóza, tento největší nepřítel člověka, tato nejhroznější z infekčních nemocí, která rok do roka vzrůstá, tak jako blahobytu ubývá a síly lidské se více a více přepínají, tato hrozná nemoc moderní jest zhojitelná, a není možno tedy prostě založiti ruce v klín a nečinně na řádění tohoto velikého nepřítele společnosti naší se dívati. Prostředky, které vedou ku shojení, jsou jednak dobrý vzduch a výtečná strava.
To jsou jaksi vlastně ty nejhlavnější dvě věci, zaopatřiti tyto dva prostředky i zdravým i nemocným, již to znamená hojiti tuberkulózu. Ale k tomu potřebí peněz. Ozývají se přítomní pánové! Ovšem že peněz a mnoho peněz jako na každou vojnu. A my, chtějíce potříti tuberkulózu chceme vésti vojnu s největším nepřítelem, a ježto na vojnu podle starého přísloví jest potřeli peněz, peněz a zase peněz.
Tedy na vymítění, zničení neb obmezení aspoň tuberkulózy jest potřebí peněz, a peněz pro takové podniky melo by býti dosti a lépe bychom je vydali na tuto záslužnou vojnu, než když je vynakládáme na vojáčkování.
Já jen bych tolik prosil, - žádného určitého návrhu nečině, aby slavný zemský výbor tuto věc důkladně v poradu vzal, a také do nejbližšího zasedání a určitými a více do živého zasahujícími praktickými pokyny a návrhy přišel, abychom přítrž učinili této zhoubné nemoci. (Výborně !)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch jemand das Bort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj Dr. Záhoř: Vzhledem k vyjádření p. kolegy dra Šíla, mám za svou povinnost odvětiti takto:
Difference, která jest zde mezi původním návrhem p. dra Dvořáka a pak mezi návrhy rozpočtové komise, spočívá docela na praktických základech. Kdyby p. kolega dr. Šil byl býval tak laskav a byl přijal v rozpočtové komisi také spolu referát, byl by se přesvědčit, jak jest obtížno některé zdravotnické zásady prosaditi.
Co se týče výtek proti zásadám rozpočtové komise ohledně čl. I. v původní zprávě p. dra Dvořáka a čl. III. odpoví. dám na to, ze i tyto zásady jsou zde přijaty. Tyto zásady byly s p. kolegou drem Dvořákem námi po důkladné poradě projednány a my jsme tomu velmi rádi a budeme povděčni za to, když slavný sněm tyto zásady také za své prohlásí.
Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jest návrh komise, který zní:
Zemskému výboru se ukládá, aby ve smyslu uvedených zásad další šetření vykonal a v příštím zasedání sněmu příslušnou zprávu předložil.
Gegenstand der Abstimmung ist der Commissionsantrag, welcher lautet:
Der Landesausschuß wird beauftragt, im Sinne der angeführten Grundsätze weitere Erhebungen zu pflegen, und in der nächsten Land tagssession diesbezüglich Bericht zu erstatten.
Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance Františka Hovorky a soudruhů za příčinou stálé podpory nouzí stíženým okresům ve východních Čechách.
Nächster Gegenstand der Taqesordnung ist die zweite Lesung Des Berichtes der Landeskulturkommission über den Antrag des Abg. Franz Hovoika und Genossen, betreffend eine anhaltende Unterstützung der vom Notstandes im gesuchten Bezirke im östlichen Böhmen.
Zpravodajem jest pan posl. Hyrš, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Hyrš: Slovný sněme v zastoupení komise pro záležitosti zemědělské mám čest doporučiti slavnému sněmu zprávu o návrhu poslance Hovorky v příčině stálé podpory nouzí postižených okresů ve východních krajích. Zpráva nachází se tištěná v rukou pánů poslanců a dovolím si tudíž jen několik stručných slov ku přijetí zprávy přičiniti.
Lnářský průmysl, toto nejstarší odvětví průmyslu naší země, náleží k nejpřednějším a nejdůležitějším oborům průmyslovým naší říše. Důležitost lnářství a lnářského průmyslu vysvítá z toho, že len jakožto surový výrobek domácí, podobně jako cukrovka, domácně se zpracuje a takto zpracovaný v podobě různého druhu zboží přichází do obchodu zde i do ciziny.
Způsobem tímto je výroba lnu v ohledu finančním značným zdrojem výživy pro tisíce rodin rolnických, tříd dělnických, poskytuje zároveň následkem vývozu za hranice prostřednictvím průmyslových závodů i také slušný příjem pro pokladnu státní.
Směle zajisté můžeme tvrditi, že průmysl lnářský zabezpečuje existenci statisícům rodin, pravě tak jako úpadek lněný má za následek schudnutí stejného počtu obyvatelstva v našem státu. Vzdor oné veliké důležitosti, kterou závody tohoto průmyslu pro stát a jeho obyvatelstvo úhrnem representují, netěší se organismus tohoto odvětví zdravým a příznivým poměrům, neboť nejrůznější okolnosti vlivem svým zabraňují až dosud, aby blahodárné následky ty byly zjevnými.
Aby rakouský průmysl lnářský opět k žádoucímu a v nejednom ohledu i potřebnému rozkvětu byl přiveden, jest k tomu především zapotřebí největší energie se strany povolaných činitelů.
Stav našeho lnářství i lnářský prů mysl stává se rok od roku trudnějším a povážlivějším a. chceme-li podjati se jeho zlepšení a chceme-li povznésti jej z nynějších nepříznivých poměrů, musíme tak učiniti dříve, než bude pozdě.
Že lnářství i lnářský průmysl je ve velikém úpadku, jest zajisté všeobecně známo.
Pro odstranění nezdravých těchto poměrův učiněno sice několik pokusův, avšak vzdor všem nejrozmanitějším malicherným experimentům, směřujícím k jeho povznesení, se dosud nic nezlepšilo, naopak ze všeho je viděti, že lnářství naše podléhá velkému rozkladu.
Lnářství a s ním těsně souvisící lnářský průmysl ochromen jest různými okolnostmi a vlivy, na základě čehož trpí také, a podrobíme-li organisaci této široce rozvětvené výroby pozorování, shledáme, že je zde mnoho druhů různé choroby.
Prvá choroba jest obsažena v tom, že stát pro vojenské a jiné potřeby zaopatřil si bavlněné potřeby, vyloučiv veškeré lněné látky, mimo to i země nestará se také náležitě o to, aby se skutečně lněné látky ve všech zemských ústavech zavedly, Arciř v posledním roku se již jistá náprava stala, a já se těším z toho, že snad země, uznávajíc dobře potřebu, povznesení našeho lnářství, bude hleděti, aby potud, pokud skutečně zdraví lidskému není to na újmu, ve veškerých svých ústavech zemských lněné látky zavedla.
Další chorobou jest naše občanská nedbalost, že na základě svépomoci nehledíme vlastní výrobu v zemi naší a výrobky rostlinné vůbec jaksi ze stanoviska svépomoci podporovati.
Já mám za to, velectění pánové, že všichni uznáváte důvody, které jsou obsaženy ve zprávě zemědělské komise, a že všichni přisvědčíte, že v hornatých krajinách skutečně lid velmi zápasiti musí s nouzí a bídou, poněvadž polohy ty nejsou přírodou tak obdařeny, aby skutečně mohly odměňovati práci, která v této horské krajině na roli se vykonává.
Mám za to, že těchto lidí jest svatým právem, aby dožadovali se toho od zákonodárných sborů, aby aspoň práce, kterouž lidé v krajinách hornatých ve prospěch všeobecnosti vykonávají, skutečně také ze strany naší i ze strany zákonodárné byla podporována.
Zemědělská komise uznávajíc právě důležitost povznesení lnářského odvětví, a uznávajíc hlavně, že v hornatých krajinách jest mnoho bídy mezi lidem, usnesla se odporučiti vysokému sněmu království Českého tento konečný návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Zemskému výboru se ukládá, by s největším urychlením vyjednával s c. k. vládou, aby v těchto bídou a nouzí postižených okresích, zejména v okr. Žambereckém, učinila opatření, aby len při podporách státních mohl se v těch místech pěstovati i zpracovati, i aby výrobky lněné c. k. vláda pro potřeby erarní odebírala.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby ve všech zemských ústavech výrobky lněné zavedl.
Landtagssekretär Höhm (liest): Die Landeskulturkommission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Der Landesausschuß wird beauftragt, schleuniqst mit der k. k. Regierung in der Richtung zu verhandeln, dass in diesen von Rothstand und Elend heimgesuchten Bezirken, na-, mentlich im Bezirke Senftenberg, Vorkehrungen qetroffen weiden, dass der Flachs dortselbst unter staatlicher Beinagsleiltung gebaut und verarbeitet werden kann, und dass die Leiuenproducte von der k. k. Regierung zur Bedeckung bis ärarischen Bedarfes angekauft werden.
2. Dem Landesausschusße wird aufgetragen, in sämmtlichen Landesanstalten die Lernenproducte eizufuhren.
Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Prohlašuji, že je tištěný návrh kumise přijat.
Ich erkläre den gedruckteu Commissionsautrag für angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance dra Dvořáka a soudruhů v příčině urychlení soustavné úpravy hlavních a pobočních toků a soustavného provádění meliorací v království českém.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-Commission über den Antrag des Abgeordneten Dr. Dvořák und Genossen betreffend die Beschleunigung der systematischen Regulirung der Haupt und Nebenqewasser, sowie betreffend die sysftematischei Durchführung der Meliorattonsarbeitten im Königreiche Böhmen.
Zpravodajem je p. a. posl. Teklý. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj poslanec Teklý. Slavný sněme! Návrh posl. dr. Dvořáka a soudr. zní, aby provedena byla soustavná úprava hlavních a pobočních vodních toků, jakož aby urychleny byly meliorační podniky. Zajisté nebude nikoho v tomto slav. sněmu, kdo by potřebu soustavného upravení vodních toků neuznával, neboť škody povodněmi způsobené obnáší často mnoho millionů.
V roce 1897 byla odhadnuta Škoda povodněmi způsobená na 171/2 mil.; škody postávají jednak uplavením prsti, zanesením pozemku rumem a kamením, změnou směru a hloubky řečiště, prorvárním pozemků Výhodněji jest, aby se upravením hlavních a pobočních vodních toků škodám předešlo, než aby se škody třeba jen částečně nahrabovaly. Upravování vodních toků jest zajisté zapotřebí. Tak jako prospěšno jest upravení vodních toků, tak také pomocí meliorací možno jest důchod pozemků značně zvětšiti.
Aby pomocí meliorací důchod pozemkový v království českém se mohl povznésti, zřízena byla v království Českem technická kancelář zemědělské rady, která sdělává projekty meliorační a regulační. Přes to, že technická kancelář osvědčuje velkou činnost nemůže stale se množícím poptávkám po sdělání nových projektů melioračních a regulačních vyhověti a byla nucena zastaviti další přijímáni nových projektů. Vypracovaných nových projektů nalézá se 40. K jich provedení jest zapotřebí kapitálu 13. 000. 000 zl. Leží na snadě otázka proč neprovádějí se meliorační projekty ? Hlavní příčinou jest, že nedostává se peněz na subvencionování těchto projektů. Jak slavnému sněmu známo, zřízen tu byl říšský meliorační fond, ku kterému ročně se přispívá 750. 000 zi
V nejnovější době se subvence tato zvětšila až na 1, 000. 000 zl.
Přes to, že říšský meliorační fond dostoupil 1 mil. zl., nestačí na subvencionováni nových melioračních projektů, an fond tento jest již vyčerpán prováděním podniků v práci se nalézajících.
Technická kancelář při zemědělské radě sdělala 40 projektů, které čekají na provedení.
Zmíněných 40 projektů úplně zralých musí ještě dlouhou řadu let čekati, než na ně dojde, a sice z té jednoduché příčiny, poněvadž se nedostáná peněz na jejich provedení.
Následky odkládání melioračních projektů jsou dalekosáhlé, zejména že vypracované projekty dlouhým odkládáním pozbudou úplně ceny, a že náklad na projekty vynaložený úplně na zmar přichází.
Tato družstva, když nemohou se dočkati uskutečněni projednaných meliorací, jednoduše se rozcházejí. Tím trpí zajisté naše národní jmění velikou újmu.
Má-li tedy býti poskytnuta pomoc, je třeba, aby se poskytla mimořádná podpora na provedení zralých a již provedení schopných projektů.
Aby zmíněných 40 projektů mohlo býti provedeno v nejbližších 10 letech, bylo by potřebí mimořádné roční subvence ve výši 300. 000 zl. od země, a 300. 000 zl. od státu.
Komise zemědělská přistupuje na návrhy, jak byly drem. Dvořákem podány, a odchyluje se toliko tím, že činí určité návrhy v příčině výše mimořádné podpory na provedení 40 již hotových projektů: dále přimlouvá se komise zemědělská za to, aby poskytnut byl levný meliorační úvěr, asi 3°/0, který by bylo lze dosící, když by zbývající 2°/0 uhradil stát, země, každý po 1 proc na místě poskytovaní subvence. Na základě toho, co jsem zde uvedl, dovoluje si komise zemědělská učiniti návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukláda: 1. abv s c. k. vládou ve vyjednávání vstoupil za příčinou vymožení mimořádné subvence statní k uskutečnění nahromaděných regulačních a melioračních podniků v království Českém, obnosem 300. 000 zlatých ročně na dobu 10 let;
2. aby vyžádal si dobrozdání ředitelství zemské banky a ústředního sboru zemědělské rady pro království České, podal v příštím zasedání sněmu zprávu a návrhy v příčině opatření levného úvěru melioračního za částečného přispění státu a země na uhrazení úroků a umoření kapitálu;
3. aby vstoupil s c. k. vládou do vyjednávání v příčině neprodleného provádění soustavné úpravy hlavních a pobočních vodních toků, vydáním zvláštních zákonů na jich financování;
4. aby za účelem uskutečnění soustavné regulace řek v království českém a velké akce meliorační stanovena byla zvláštní smíšená státní i zemská politická komise.
Landtagsaktuar dr. Švanda v. Semčic
(liest):
Die Landeskulturkommission stellt folgenden Antrag:
Der hohe Landtag. wolle beschließen: Dem Landesausschuße wird aufgetragen:
1. mit der k. k. Regierung behufs Erzielung einer außerordentlichen Staatssubvention von jährlichen 300. 000 fl. auf die Dauer von 10 Jahren zum Zwecke der Realisierung der angehäuften Regulierungs- und MeliorationsProjekte im Königreiche Böhmen in Verhandlung zu treten;
2. von der Direktion der Landesbank und vom Centralkollegium des Landesculturrathes für das Königreich Bühmen hinsichtlich der Beschaffung eines billigen Meliorationskredites unter theiliweiter Beitragsleistung des Städtes und des Landes zur Deckung der Zinsen und Amortisirung des Kapitals Gutachten einzuholen und in der nächsten Landtagssession diesfalls zu berichten, beziehungsweise Anträge zu stellen:
3. mit Der k. k. Regierung in Verhandlung zu treten, um die Beschleunigung der systematischen Regulierung der Haupt- und Nebengewässer, mittelst Herausgabe eigener Gesetze auf Finanzierung derselben, zu erzielen;
4. um die Beschleunigung der systematischen Regulierung der Flüße im Königreiche Böhmen und die große Meliorationsaktion zu fördern, möge eine eigene gemischte politische Commission eingesetzt werden.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt jemand das Wort ?
Prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty.
Ich erkläre die gebrückten Commissionsanträge für angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen im Schuljahre 1897-98 und betreffend die denselben aus den Dotationen des Jahres 1898 gewährten Landessubventionen.
Příštím předmětem denního pořádku jest drahé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského týkající se stavu pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a jiných v království českém ve školním roce 1897-98 a ohledně rozdělení dotací povolených pro rok 1898 k podporování jich.
Zpravodajem jest p. posl. Němec. Dávám jemu slovo.
PosI. Němec: Slavný sněme! Zemský výbor podal jako každoročně velice důkladnou, obšírnou a s největší pílí spracovanou zprávu o stavu pokračovacích škol průmyslových, obchodních, dívčích v království českém za školní rok 1897 a 1898.
Zemský výbor doplnil tentokráte proti dřívějšku zprávu svou také tím, že dal sestaviti tabely, vykonav dříve šetření o národnostních poměrech a pokračovacích školách v království českém. Budu míti tu čest později, až přijdu ku bližšímu projednání celé zprávy zemského výboru poukázati na některá data, která jsou velice zajímavá a která svědčí o tom, jak značné menšiny české nalézají se na německých pokračovacích školách a též navzájem menšiny německé na některých školách českých.
Zpráva zemského výboru konstatuje, že ve Školním roce 1897-98 bylo v království českém 358 škol pokračovacích a z těch bylo českých 203 a 136 německých.
Žáků bylo na těchto Školách českých 28. 013, německých 14. 372, úhrnem na veškerých Školách pokračovacích 42. 358. Dívčích škol pokračovacích českých bylo 11, německých 6; žákyň českých 1116, německých 167, úhrnem 1783.
Na školách českých bylo národnostně německých žáků 570, tedy asi 2 proc. na německých školách žáků českých 2304, tedy 16 proc. !
Dovoluji si ještě poukázati na stav jednotlivých těchto škol ve království českém, co do národnosti českých a německých žáků, a tak na př. ve školách českých v Domažlicích jest 21 žáků Němců oproti 143 českých žákům, ve Dvoře Králové 16 proti 121, v Litomyšli 18 proti 128, v Lounech na průmyslové škole 15 oproti 239 českých a na obchodní škole 16 proti 16, v Plzni na průmyslové škole 37 proti 1086, v Poličce 22 proti 65; na pražských školách průmyslových 70 proti 3554, na kupeckých školách 26 německých proti 627 českých, v Stankově 16 proti 105, v České Třebové 16 proti 71, v Ústí n. O. 27 německých, 137 českých, v Žamberce 21 proti 83.
Mnohem větší ovšem absolutní i relativní číslice dosahuje počet žáků českých na školách německých, a budiž mně dovoleno, abych jen na nejnápadnější zjevy ve zprávě své poukázal.
V Duchcově na průmyslové škole jest 43 Čechů naproti 249 Němcům, v Jablonci 114 Čechů proti 287 Němců (Slyšte) v Kokonině 25 Čechů proti 82 Němců, ve Vrchlabí 56 Čechů proti 82 Němcům, v Kolesovicích 44 Čechů proti 74 Němcům, v Krumlově 25 proti 128, v Landškronně 87 proti 106, v Litoměřicích na průmyslové škole 89 Čechů proti 204 Němcům, na obchodní 25 proti 38, v Lovosicích 44 proti 32, v Bystřiti Nové 29 proti 33, v Postoloprtech 51 proti 79, v Praze na kupecké německé 155 Čechů 280 Němců, v Prachaticích 33 Čechů, 40 Němců, v Hodkovicích 45 Čechů, 64 Němci, v Liberci na průmyslové 28 Čechů, 278 Němců, na obchodní 37 Čechů, 181 Němců, v Žatci na průmyslové 41 Čachů, 195 Němců, v DoI. Tanwaldě 43 Čechů, 139 Němců, v Teplicích na průmyslové 88 Čechů, 257 Němců, v Šenavě 41 Čechů, 129 Němců, v Trutnově na průmyslové 87 Čechů, 121 Němců, ve Vimperce 59 Čechů, 114 Němců.
Prospěch I. třídy byl docílen na školách českých u 78, 5 proc., na německých u 74 proc.
Náklad na školy české obnáší 315605 zl., totiž náklad veškerý, na německých 172029 zl. a přispívá stát 24, 4 %, země 15%, obce 148%, okresy 7, 1 procent, obchodní komory 6 procent a jiní činitelé 108 procent. Školné obnáší 5, 7 procent, na uhrazení zbývá 16, 2 procent.
Z těchto číslic, hledíme-li k nákladu na školy pokračovací a hledíme-li vedle toho na uhražení schodku, který se kaž doročně při výkazu o školách pokračovacích jeví, jest viděti, že hospodářství finanční na školách pokračovacích není stálé a zcela upravené a to pozůstává zajisté v tom, že školy pokračovací se dosud veskrze zakládají dobrovolně. Dnes nemáme zákona zemského, který by upravoval školství pokračovací a nařizoval, kdo jest povinen zařizovati školy pokračovací a kdo jest povinen k těmto školám přispívati. Škola pokračovací založí se obyčejně dobrou vůlí několika pokročilých průmyslníků v některé obci a ti musí hleděti, aby se domohli příspěvku nejprve místních činitelů, pak příspěvku obce, obohodní komory, země a státu a každý z těchto činitelů ovšem přispívá dle sil svých a dle svého uznání, aniž by bylo zde určitého měřítka, jakého jest vlastně potřebí ke konkurenci k těmto školám.
Již několikráte bylo touženo v tomto slavném sněmu a rozpočtová komise po několik roků vždy ve svých zprávách ukazuje na potřebu toho, aby konečně školy pokračovací byly v království českém upraveny zákonem zemským.
Bohužel, že, jakkoliv v tomto slavném sněmu byla projevena naděje, že slavný sněm snad setká se letos s předlohou zákona o školství pokračovacím, není tomu tak, a nemohu dnes nic jiného uvésti, než že zemský výbor sám želí toho, že jednání - jak praví zemský výbor ve své zprávě
- s. c. k. vládou o osnově zákona o pokračovacích školách průmyslových a podobných nepokročila v roce tomto, za který se zpráva podává, ku předu.
Rozpočtová komise stejně se zemským výb. vyslovila politování své nad tím, že |nepokročila věc ještě tak daleko, aby již v letošním zasedání bylo možno o osnově zákona zemského jednati, a já jménem komise rozpočtové vyslovuji naději, že slavný sněm, až se opět sejdeme a tuto naději měl jsem česť několikráte z tohoto místa pronésti, a těším se, že přece jednou toto přání mé bude vyplněno, že se s předlohou takového zákona setkáme.
Zemský výbor ve své zprávě poukazuje na důležitosť toho, aby účele Školy pokračovací byly pokud možná odděleny od chlapeckých škol pokračovacích a praví, že charakter dívčích škol pokračovacích jest naprosto rozdílný od onoho chlapeckých škol, a praví ve své zprávě, že pokračovací školy dívčí ponejvíce nahražují u nás v království českém školy měšťanské.
Je to, slavný sněme, pravda, ale nicméně musím poukázati přece k jednomu zjevu, dle kterého mají dívčí školy také charakter prozatimných škol pokračovacích.
Velectění pánové, na pražské pokračovací škole druhého obchodního gremia se nalézá 121 žákyň, a to jsou ve smyslu zákona živnostenského učennice povinné podle živnostenské novely článku 99. ze 24. února 1897 k návštěvě škol pokračovacích.
Když, slavný sněme, se zmiňuji již o článku 99 novelly zákona ze 24. února 1897, musím opětně položiti důraz na to, že byl-li vydán zákon živnostenský, kterým se nařizuje povinná návštěva školy pokračovací, nařizuje se také i učňům, kterým při nedbalé návštěvě a konečně úplném nenavštěvování škol pokračovacích hrozí trest prodloužení učení, nařizuje se mistrům pod výstrahou odejmutí práva k udržovaní učňů, aby své hochy posílali do škol pokračovacích, že jest zajisté tím více třeba, aby zákonem bylo školství pokračovací upraveno.
Nenahlížím, proč právě v království