Sobota 22. dubna 1899

Zuerst werde ich über Alinea 1 und 2 des Commissionsantrages abstimmen lassen, dann über den Antrag des Herrn Abg. Gfn. Schönborn. Damit der Wille der Majorität am richtigsten zum Vorschein kommen kann, halte ich dafür, dass es angezeigt sei, zuerst über den Resolutionsantrag, wie er vom Herrn Abg. Schwarz vorgeschlagen ist, Abstimmen zu lassen, und dann über das Alinea 3, nachdem die Ansicht, dass dieses Alinea ausgelassen werden soll, lediglich bei der abstimmung dadurch zur Verwirklichung kommen kann, dass eben die Majorität sich für dieses Alinea nicht erhebt.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasováni námitka?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

čl. 10.

Výbor zemský užívá obojího jazyka zemského za jazyk úřední.

On jedná se zastupitelstvy okresními v jejich úředním jazyku a se zastupitelstvy obecními v jejich jednacím jazyku, s jednotlivými stranami pak v tom jazyku, ve kterém sepsáno jest jejich podání.

Zemský výbor vydává výnosy pro celou zem určené v obou zemských jazycích, obecní představenstva a okresní výbory jsou povinny tyto výnosy beze změny uveřejňovati a stranám dodávati.

Absatz 10.

Der Landesausschuß gebraucht beide Landessprachen als Amtssprachen.

Er verkehrt mit den Bezirksvertretungen in ihrer Amtssprache, mit den Gemeinden in ihrer Geschäftssprache, mit einzelnen Parteien aber in jener Landessprache, in welcher deren Eingabe abgefasst ist.

Die für das ganze Sand bestimmten Erlässe des Landesausschußes ergehen in beiden Landessprachen. Die Gemeindevorstände und die Bezirksausschüße sind verpflichtet, diese Erlässe ohne Abänderung kundzumachen und an die Parteien herauszugeben.

Žádám pány, kteří přijímají tyto odstavce, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Satze annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Nyní dám hlasovati o návrhu p. posl. hraběte Schönborna:

Při vyřizováni záležitosti jednotlivých stran v král. hlavním městě Praze, pak v okresích neb obcích, ve kterých se dle výsledku posledního popisu lidu přiznává nejméně jedna čtvrtina přítomného obyvatelstva k druhému jazyku zemskému (§§ 3. a 7. ) může zemský výbor užiti onoho jazyka zemského, ve kterém sepsáno jest podání strany.

Der Antrag Schönborn lautet:

Bei Erledigung von Angelegenheiten einzelner Parteien in der königl. Hauptstadt Prag, dann in Bezirken und Gemeinden, in welchen sich mindestens ein Viertel der anwesenden Bevölkerung nach dem Ergebnisse der letzten Volkszählung zu der anderen Landessprache bekennt (§§ 3 und 7) kann der Landesausschuß jene Landessprache anwenden, in welcher die Eingabe der Partei abgefasst ist.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dielen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o resolučním návrhu p. posl. Schwarze.

Nunmehr werde ich den Resolutionsantrag des H. Abg. Schwarz zur Abstimmung bringen.

Nebude třeba, abych tento návrh ještě jednou přečetl.

Es wird wohl nicht nothwendig sein, dass ich diesen Antrag nochmals verlese.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o třetím odstavci tištěného návrhu.

Nunmehr werde ich das Al. 3 des gedruckten Antrages zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tento odstavec přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz annehmen, die Hand zu erheben.

Tento odstavec jest zamítnut.

Dieser Absatz ist abgelehnt.

Zpravodaj posl. dr. Brzorád (čte):

§ 11.

Okresní výborové a obce jednají se státními úřady ve svém jazyku úředním neb jednacím.

Landtagssecretär Höhm (liest):

§ 11.

Die Bezirksausschüße und die Gemeinden verkehren mit den Staatsbehörden in ihrer eigenen Amts- oder Geschäftssprache.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

článek 11. jest přijat.

§ 11 ist angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Brzorád (čte):

§ 12.

Politický úřad po zákonu příslušný jest povinen na žádost strany, které přijetí písemného podání ať přímo, ať poštou učiněného proti ustanovení tohoto zákona odepřeno bylo, podání to nuceným způsobem dáti doporučiti, a Že to učinil, stranu o tom zpraviti.

Landtagssecretär Höhm (liest);

§ 12.

Die gesetzlich zuständigen politischen Behörden sind auf Ansuchen der Partei, welcher entgegen den Bestimmungen dieses Gesetzes die Annahme einer entweder direkt oder durch die Post eingereichten Eingabe verweigert wurde, verpflichtet, dieselbe zwangsweise zuzustellen und die Partei hierüber zu verständigen.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásil k řeči p. posl. hrabě Schönborn.

Abg. Gras Schoenborn. Ich beantrage eine kleine stilistische Abänderung des deutschen Textes dieses Paragraphen, indem im deutschen Texte im gedruckten Antrage gesagt ist, dass die gesetzlich zuständigen politischen Behörden verpflichtet sind, etwas durchzuführen, während im böhmischen Texte die politische Behörde in der Einzahl genannt ist.

Ich beantrage daher im deutschen Texte die Fassung:

Die gesetzlich zuständige politische Behörde ist aus Ansuchen der Partei, welcher entgegen den Bestimmungen dieses Gesetzes die Annahme einer entweder direkt oder durch die Post angerichten Eingabe verweigert wurde, verpflichtet, dieselbe zwangsweise zuzustellen und die Partei hierüber zu verständigen.

Oberstlandmarschall. Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokováni za skončené a dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj Dr. Brzorád: Slav. sněme! Návrh p. posl. hr. Schönborna ohledně německého tekstu úplně odpovídá znění českého tekstu a proto k němu beze všeho přistupuji.

Nejv. maršálek zemský: Jelikož pan zpravodaj vyslovil svůj souhlas se styli stickou úpravou německého tekstu, jak byla navržena p. hr. Schoenbornem, mám za to, že mohu zavésti hlasování tím způsobem, že dám hlasovati o tomto článku v českém tekstu tak, jak jest vytištěn, a v německém tekstu dle znění navrženého p. hr. Schonbornem.

Nachdem der Berichterstatter sich mit dem Antrage des Herrn Abgeordneten Grasen Schönborn für einverstanden erklärt hat und der Antrag des Herrn Abgeordneten Grafen Schönborn überhaupt eigentlich nur die Uebereinstimmung der beiden Texte bezweckt, beabsichtige ich die Abstimmung in der Weise vorzunehmen, dass ich über den böhmischen Text nach der gedruckten Vorlage, über den deutschen Text nach dem Antrage des Herrn Abgeordneten Grasen Schönborn abstimmen lasse.

činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Žádám pány, kteří přijímají v udaném smyslu tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche nach der erwähnten Fassung den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Brzorád (čte):

§ 13.

Zemský výbor má právo ukládati členům obecního představenstva a okresního výboru ustanovení tohoto zákona nešetřícím, pořádkové pokuty až do výše 200 zl. r. č. Pokuty tyto připadnou zemskému fondu.

Landtagssekretär Höhm (liest):

§13.

Der Landesausschuß hat das Recht, den Mitgliedern des Gemeindevorstandes und des Bezirksausschußes, welche die Bestimmungen dieses Gesetzes nicht einhalten, Ordnungsstrafen bis zu dem Betrage von 200 sl. ö. W. aufzuerlegen. Diese Ordnungsstrafen fallen dem Landesfonde zu.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Článek 13. jest přijat.

Der Paragraph 13. ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Brzorád (čte):

§ 14.

Za škodu způsobenou porušením tohoto zákona, zejména nepřijetím písemného podání proti ustanovení tohoto zákona ručí obce a okresy a dobývá se tato pořadem práva soukromého.

Landtagssekretär Höhm (liest):

§ 14.

Für den durch Uebertretung dieses Gesetzes, insbesondere durch Nichtannahme einer schriftlichen Eingabe entgegen den Bestimmungen dieses Gesetzes verursachten Schaden hasten die Gemeinden und Bezirke und es wird derselbe im Civilrechtswege geltend gemacht.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Der Paragraph ist angenommen.

Tento článek jest přijat. Zpravodaj Dr. Brzorád (čte):

§ 15.

Mým ministrům záležitosti vnitřních a spravedlnosti se ukládá, aby zákon tento v skutek uvedli.

Zákon daný dne.....platný pro

království České, jimž se upravuje užívání obou jazyků zemských při samosprávných úřadech a orgánech.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:

Landtagssekretär Höhm (liest):

§ 15.

Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes werden Meine Minister des Innern - (im. deutschen Texte steht "Inner") - und der Justiz (" Ju-

stiz" mit "z" statt "tz") beauftragt. Gesetz.

vom - (statt "von") -.......

wirksam für das Königreich Böhmen, mit welchem der Gebrauch der beiden Landessprachen bei den autonomen Behörden und Organen geregelt wird.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt:

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji, že tyto věty jsou přijaty s opravami tiskových chyb v německém tekstu, na které bylo při čtení zákona v německém tekstu poukázáno.

Ich erkläre diese Theile des Gesetzes für angenommen mit denjenigen Correcturen von Druckfehlern, auf welche insbesondere bei Verlesung des deutschen Textes hingewiesen worden ist.

Zpravodaj posl. Dr. Brzorád (čte): Resoluce:

Zemskému výboru se ukládá, aby zavedl s c. k. vládou jednání v tom směru:

1.   by při budoucím sčítání lidu vedle obcovacího jazyka též národnost obyvatelstva zjištěna byla;

2.   aby vhodnými prostředky zabezpečena byla každému občanu plná volnost

při přiznání se k tomu "kterému obcovacímu jazyka neb té které národnosti, a aby o výsledku jednání svého sněmu zpráva podal.

Landtagssekretär Höhm (liest): Resolution.

Der Landesausschuß wird beauftragt, mit der k. k. Regierung in der Richtung in Verhandlung zu treten:

1. dass bei der künftigen Volkszählung

neben der Umgangssprache auch die Nationalität der Bevölkerung erhoben und

2. einem jeden Bürger durch geeignete Maßregeln die volle Freiheit in dem Bekenntnisse zu dieser oder jener Umgangssprache oder Nationalität gesichert werde. Ueber das Ergebnis dieser Verhandlungen hat der Landesausschuß dem Landtage Bericht zu erstatten.

Zpravodaj poslanec Dr. Brzorád: Sl. sněme! Dovoluji si v krátkosti tuto resoluci slavnému sněmu co nejvřeleji odporučiti.

Již ve své úvodní řeči pravil jsem, Že základem dobrého výsledku tohoto zákona jest spravedlivé vyšetření národnosti obyvatelstva.

Má-li toto spravedlivé vyšetření se státi, pak jest potřebí, aby za základ vzata byla národnost a nikoliv obcovací jazyk obyvatelstva, pojem, který vůbec není ustálen, pojem, do kterého každý vlastně klade něco jiného.

Proto bude na vysokém zemském výboru, aby důrazným způsobem v tomto ohledu na vládu naléhal, aby učiněno bylo v tomto směru po právu a aby při budoucím sčítání lidu na každý způsob národnost obyvatelstva zjištěna byla. (Výborně !) Stanovisko to odpovídá také všeobecnému stanovisku moderní vědy statistické a usnesení kongresu statistického.

Pan poslanec Dr. Čelakovský ve velmi interesantní interpelaci podané ve XIII. sezení tohoto slav. sněmu dne 10. dubna 1898. obšírně poukázal na nynější stav věci a výslovně uvedl, že mezinárodní ústav statistický v Římě r. 1898 ve smyslu usneseni kongresů statistických v Ženevě a Vídni odbývaných doporučuje veškerým vzdělaným státům, aby r. 1900 sčítáni lidu v celém světě vzdělaném dle jedněch a těchže zásad bylo provedeno, aby se nečítala více "la langue parlée", nýbrž prostě národnost (nationalité) a aby též zjistil se věk, vzdělání a náboženství příslušníků jednotlivých národností. Velectění pánové, zjištění národnosti jest absolutně nutno, má-li tento zákon míti skutečně své dobré následky. Neboť, co se z obcovacího jazyka učinilo, to každý z nás z prakse ví. Při sepisování řeklo se: Vždyť tím se národnost nekonstatuje; není potřebí, aby se každý přiznal k tomu obcovacímu jazyku, ku které národnosti patří, neboť se řeklo, obcovací jazyk jest ten, kterým mluví většina spoluobčanů toho kterého občana. Ale když byl obcovací jazyk na tomto základě falešném zjištěn, používalo se ho všude za základ národnosti.

Tato nespravedlivost jednou musí přestati. To jest hlavní příčinou národnostních svárů, když ta která národnost také jest dobře sobě vědoma, že se jí na základě tomto očividná křivda děje. Já vyslovuji své přesvědčení, že každá vláda, která si přeje upřímného smíru mezi národnostmi, musí k tomu hleděti, aby tato hlavní příčina nesvárů byla jednou odstraněna, a toto přesvědčení, jak jsem pravil, sdílejí veškeři vědátoři novější doby.

Ve své zprávě poukázal jsem na interesantní přednášky vídeňského docenta Dra šl. z Herrenrittů a p. prof. Dra Čelakovského, který ve své interpelaci citoval celou řadu vědátorů, kteří se za to přimlouvali.

Ale, pánové, i z německé strany slyšíme hlasy, které poukazují k tomu, že při sčítání lidu má se spravedlivě počítati národnost.

Tak, - jestli se nemýlím, bylo to v tomto měsíci - přinesl čelný orgán německo-liberální strany, Neues Wiener Tagblatt článek, kde k tomu poukazuje, že při sčítání lidu přísně by se na to mělo hleděti, aby k falešným údajům ohledně sčítáni nebylo přihlíženo, a vyslovuje se pro to, aby ve smíšených krajinách každá národnost při sčítání svými důvěrníky zastoupena byla.

Tedy, velectění pánové, když odporučujeme tuto resoluci, jedná se nám hlavně o to, aby na jisto byla národnost zjišťována a ne pouze obcovací řeč, a neklademe vůbec na to váhu, aby snad obcovací řeč byla stanovena.

To jsme proto jen do resoluce dali, poněvadž nyní to dosud platí.

Nám se hlavně o to jedná, aby správně národnost byla zjištěna, a, jak se samo sebou rozumí, aby také k tomu stát vhodnými prostředky pracoval, by každému v přiznání se k té které národnosti úplná volnost byla ponechána, neboť jen tím způsobem můžeme dojíti skutečně k smíru.

Odporučuji tedy slavnému sněmu resoluci k přijetí.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k tomuto předmětu p. posl. Špindler Dávám jemu slovo.

Poslanec Špindler: Slavný sněme! Právě odůvodnění resoluce, které byl přednesl vážený p. referent komise pro záležitosti obecní a okresní, přesvědčilo mě úplně o tom, že resoluci touto aspoň v jednom bodu míněno je něco jiného, než co skutečně do ní stilistisky bylo vloženo.

Považuji také stilisaci tohoto článku za poněkud nezdařilou a dovolím sobě vysvětliti, proč ona byla by snad i do jisté míry nebezpečnou, kdyby - a tato okolnost ovšem nebezpečí odvrací, - nevkládala jistý úkol do rukou zem. výboru, o němž předpokládati lze za nynějšího jeho složení, že by, i kdyby byla schválena ustanovení resoluce podle návrhu komise, doslovně zajisté provedena nebyla.

Co žádá odstavec navržené rezoluce?

Odstavec 2. žádá předně, aby každému občanu při budoucím sčítání lidu byla zabezpečena úplná volnost hlásiti se při sčítání lidu k obcovací řeči české nebo německé, a za druhé tentýž odstavec žádá, aby rovněž úplná volnost při sčítání lidu byla zabezpečena každému, až nanejde okamžik přihlašovati se k národnosti té neb oné.

Co se první věci týká, totiž obcovacího jazyka, tu úplně stojím na stanovisku komise a s touto částí resoluce úplně souhlasím.

Vždyť jest nepopíratelno, že, třeba se přihlásí při sčítání lidu Čech v poněmčeném městě aneb Němec v městě většinou českém k obcovací řeči české nebo německé, v žádném případě nelhal, v žádném případě neučinil nesprávný a nepravdivý údaj a v každém případě má pravdu. Na př. úředník český, který žije v Liberci, obcuje ráno v rodině své jazykem českým, v kanceláři s kollegy svými jazykem německým, po návratu domů opět jazykem českým, odpoledne jazykem německým atd.

Mění tedy 5-6 krát během dne obcovací svůj jazyk a, ať se přihlásí k tomu neb onomu obcovacímu jazyku, vždycky má pravdu, vždycky udání jeho je správné a nelze mu činiti žádné výčitky.

Něco jiného by bylo s tou úplnou volností hlásiti se k té které národnosti. Tak, jak jest to stilisováno, připouští se možnost každému občanu, aby si vybral ze všech národností, kterou chce, a k té pak ve smyslu úplně volnosti se přihlásil.

To však nemůže býti v intencích našich. V intenci naší musí býti, aby každý občan prohlásil se pouze dle pravdy k té národnosti, ku které skutečně náleží a z které vyšel, nikoli k libovolné nějaké národností, ku které by se mohl po případě hlásiti buď dle přání nejbližšího okolí aneb pod tlakem poměrů sociálních, v nichž se nalézá. Já tedy dovolím si učiniti v té věci návrh, poněvadž nám se o to jednati musí, abychom konečně v Rakouském soustátí zvěděli jednou, mnoho- li nás jest, a o totéž mělo by jíti i Němcům, ano i vládě samé a této snad nejvíce, neboť číselný poměr Čechů a Němců měl by rozhodovati nejen při vyřizování mnohých záležitostí školských, nýbrž i při dosazování úřednictva, při zřizování různých veřejných institucí a v mnohých jiných záležitostech správních. A právě zde v mnohojazyčné této říši již téměř 40 let neměli jsme žádného sčítání podle národnosti, což jest skutečně nepochopitelné. Všude jinde by to byla nejzajímavější číslice, po které by se pídili a kterou by chtěli zvěděti. Zde však po celá 10 letí záleželo vládám na tom, aby nikdo skutečnou číslici, mnoho-li nás Slovanů v Rakousku jest, se nedozvěděl; proto také zavedli výraz "obcovací řeči", "Umgangssprache", která nemá se stanoviska vědeckého a statistického docela žádného významu a smyslu.

Chceme-li však skutečně věděti, mnoho-li Čechů v poněmčeném území a mnoho li Čechů mimo země koruny české žije, pak musíme vložiti do příštího zákona o sčítání lidu ustanoveni, aby každému, kdo by proti pravdě, proti skutečnosti přihlásil se, používaje volnosti na kterou naléhá resoluce, k jiné národnosti, nežli k jaké sám náleží, byl uložen nejpřísnější trest, a takový trest aby byl uložen nejen každému, kdo by sám z vlastní vůle k nějaké národnosti se přihlásil, ku které skutečně nenáleží, ale i tomu, kdo by k tomu sváděl, anebo nátlak činil, aby někdo k nějaké národnosti, k niž nenáleží, se přihlásil. Nestane-li se to, budou fabrikanti v uzavřeném území opět činiti nátlak a budou žádati od svého dělnictva, kterého je tam na tisíce, aby se přihlašovali, používajíce plné volnosti hlásiti se k národnosti kterékoliv, (posl. Březnovský volá: v Praze to činili židé) k národnosti německé.

Dovoluji sobě tedy učiniti změňovací návrh tekstu navržené resoluce a odporučuji, aby II. odstavec sáhal pouze do slov "obcovacímu jazyku. " Další slova "neb té které národnosti" buďtež škrtnuta, a místo nich budiž do resoluce vložen odstavec nový:

,, aby přiměřenými tresty bylo stíháno každé nepravdivé udání, jmenovitě nesprávné udání národnosti, nebo svádění k němu, " - načež by teprve následovala další slova resolučního návrhu, jež týkají se zemského výboru: "a aby o výsledku svého jednání sněmu zprávu podal".

Doufám, že intenci tohoto dodatečného návrhu jsem dosti jasně vysvětlil, tak že mohu slavnému sněmu doporučiti svůj opravný návrh co nejvřeleji ku schválení. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují návrh právě přečtený, by vyzdvihli ruku.

Návrh je dostatečně podporován a budu prositi, by byl mně odevzdán.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj poslanec Brzorád: Slavný sněme!

Lituji, že nemohu přistoupiti k návrhu p. poslance Špindlera, poněvadž jej považuji za absolutně nemožný a nepřijatelný.

Intencí resoluce jest zachovati každému plnou možnost a, pánové, jiného se v té věci nemůže činiti; neb jak se má národnost zjišťovati nežli tím, že každý se přihlásí k té které národnosti, jíž cíti se býti členem. Vždyť to jinak není možno ve smíšených krajinách. Jak se má dokázati národnost? Vezměme přiklad, kde otec je Němec a matka Češka, neb obráceně. Kdyby se přijal návrh p. posl. Špindlera, strannický úřad by mohl někoho trestati proto, že se přihlásil k německé národnosti a podruhé, kdyby se změnily poměry toho kterého úřadu, proto, že se hlásí k české národnosti, neboť obojí dalo by se odůvodniti, když jest otec jiné národnosti než matka.

Mám za to, že při našich poměrech, kde jedna národnost tak úzce žije s druhou národností spojena, nedá se národnost jinak kontrolovati nežli tím, jak se kdo k té které národnosti přizná. Vždyť máme případů celou řadu, že otec přiznává se k národnosti německé, syn pak, vychován byv česky, přiznává se k národnosti jiné.

Ten, kdo se přiznává k jiné národnosti než rodičové, není ještě renegátem, poněvadž ten občan, který tak činí, celým svým vychováním, celým svým životem, jest k tomu nucen a cítí se býti členem té které národnosti.

Proto myslím, že intence ochrany svobodného určování, což jest pak pravým základem každé výhodné a zdravé statistiky, jest vyslovena v návrhu komise a že by návrh, který podává pan poslanec Špindler, mohl vésti k častým nedorozuměním a faktickým nemožnostem.

Proto odporučuji, aby návrh komise byl beze změny přijat.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Špindler žádá za slovo k faktické poznámce.

Posl. Špindler: Slavný sněme! Já rovněž lituji, že nemohu ustoupiti od svého návrhu a že musím faktickou poznámku učiniti k vývodům p. referenta.

Pan referent praví, kdyby se provedlo, co já navrhuji, že by se pak zůstavilo sčítací komisi úplně na vůli, aby každého vřadila k té národnosti, které sama nadržuje a přeje. Proti tomu musím se ohraditi, poněvadž při sčítání lidu se přece přihlašuje každý sám, a, jestliže jsem odporoval tomu, aby byl každý oprávněn úplně volně se hlásiti k jakékoliv národnosti, šlo mně pouze o to, aby při sčítáni lidu vyšla pouze pravda na jevo. K tomu však nevede úplná volnost přihlášení se, nýbrž záruka, že každý bude stíhán, kdo při tom k nepravdivému udání svádí nebo nesprávné údaje činí.

Jde pouze o zjištění skutečné pravdy a skutečného poměru obou národností při sčítání lidu v Čechách a z toho důvodu měl by každý hlasovati pro změnu, kterou navrhuji.

Kdyby sčítací komise se nezákonně chovala, jest proti ní opravný prostředek v stížnosti k úřadům vyšším. Odporučuji tudíž ještě jednou svůj návrh k laskavému schválení.

Zpravodaj posl. Dr. Brzorád. Uzná vám úplně intence p. kollegy Špindlera, avšak o praktickém provedení platí to, co jsem řekl dříve neuvedl jsem, že by komise měla příležitost každému změniti jeho národnost, nýbrž dával jsem příklad, kde matka jest jiné národnosti a otec jiné národnosti, tak že každý by mohl míti jiný pojem o tom, jaké národnosti jsou děti. Já bych nic proti tomu neměl, aby intence p. navrhovatele jiným způsobem přišla na jevo, intence, která jest souhlasná s intencí komise pro okresní a obecní záležitosti. Nic bych proti tomu neměl, kdyby stylisoval se odstavec druhý následovně: "aby vhodnými prostředky zabezpečena byla každému občanu úplná volnost při přiznání se k tomu kterému obcovacímu jazyku a ke své národnosti.

Posl. Špindler: Prosím o slovo!

Nejv. maršálek zemský: Především musím provésti jinou otázku.

(Zvoní: ) Já se nacházím v jakési formální obtíži a nechtěl bych zde vyvolávati nemilé konsekvence.

Věc se má takto

Debata byla uzavřena a dal jsem jednomu pánovi, který podal návrh, slovo k faktické opravě. Na to ve své druhé závěrečné řeči p. zpravodaj podal návrh na změnu stylisace návrhu komise. Ačkoliv se ohrazuji proti tomu, aby z toho v budoucnosti mohly býti vyvozovány konsekvence, pro tento případ a jedině pro tento případ, předložím sl. němu otázku, zda chce opětně zahájiti debatu.

Meine Herren, ich befinde mich in einer sehr schwierigen formalen Lage. Es hat nämlich der Herr Abg. Špindler nach Schluss der Debatte eine faktische Bemerkung gemacht. Nach dieser Bemerkung hat der Herr Berichterstatter den Antrag auf eine neue Stylisierung gestellt, und qlaube ich, dass es wohl nothwendig sein wird, dass über diese Stylisierung noch die Möglichkeit der Meinungsäußerung stattfindet.

Ich betone es, dass dies jedoch in keiner Weise einen Präcendenzfall bilden soll und dass ich lediglich für den gegenwärtigen Fall beabsichtige dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob dasselbe die Wiedereröffnung der Debatte wünscht.

Ich wiederhole jedoch, dass dies nicht als Präcendenzfall für andere Fälle betrachtet werden darf.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, aby debata opět byla zahájena, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche damit einverstanden sind, dass die Debatte wieder eröffnet werde, die Hand zu erheben.

Debata jest opět zahájena.

Die Debatte ist wieder eröffnet.

Žádá někdo za slovo ? P. posl. Špindler. Dávám jemu slovo.

Poslanec Špindler: Slavný sněme! Opravny návrh, jejž jménem komise učinil p. referent, obsahuje co do věci úplně to, co bylo obsaženo v mém návrhu. (Tak jest!) Jsem tedy v tom příjemném postavení, že mohu pro ten případ, že bude skutečně opravný návrh p. referenta za platný uznán, ačkoli byl teprv po prohlášení debaty za skončenou učiněn, svůj vlastní návrh odvolati a to tím spíše, poněvadž tresty, o kterých se můj návrh zmiňuje, jsou beztoho v každém zákoně o sčítání lidu. S podmínkou tedy dříve již uvedenou upouštím od svého návrhu. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo p. posl. Březnovskému.

Poslanec Březnovský: Slavný sněme! Mně se zamlouvá návrh, který učinil pan posl. Špindler. Pánové, bude-li sčítání lidu opět odbývati se tak, jak konalo se po minulá desítiletí, budeme státi opětně před resultátem falešného sčítání lidu. Ze své zkušenosti mohu na to poukázati jako sčítací komisař při sčítání lidu r. 1890. Pánové, co se dálo v Praze, za dozoru vlády kde jest většina česká, což teprv, se dělo v t. zv. uzavřeném území. Zde Židé, německé firmy přihlašovaly svůj služební personál s obcovací řečí německou. Totéž se dělo i při úřednictvu a při důstojnictvu. Byl jsem přítomen tomu, když v jedné rodině pensionovaného generála byl sluha zaznamenán za příslušníka německé národnosti, a že používá obcovacího jazyka německého.

Já s tím sluhou mluvil, začal jsem naň německy, ale on slova německy nerozuměl. Jdu tedy k generálovi a pravím: Pane generále, ten Váš sluha, ačkoliv byl přihlášen obcovacím jazykem německým, ani slova německého nerozumí. Račte to vyškrtnouti, neb jest to nezákonné. On však pravil: "Když jsme všecky přihlásili německy, já ho vyškrtnouti nedám. "

Ten ubožák tedy přihlašen s německým obcovacím jazykem, ačkoliv německy neumí. (Veselost!)

Nebude-li v resoluci poukazováno na to a jest to skutečně trestné, ač nikde se na to nepoukazuje, že podobné falešné sčítaní lidu jest trestné, budou se opětovati tyto výstupy a falšování, jaká se děla při posledním sčítání lidu.

Tuším, že p. navrhovatel svůj návrh odvolal, ale já, co se mne týče, v této stilisaci ten návrh, jak ho přednesl ctěný p. referent, považuji za slabý. Zdržím se tudíž hlasování pro tento případ.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo p. posl. hr. Schönbornovi.

Posl. hrabě Vojtěch Schönborn. Slavný sněme!

Nám všem musí na tom záležeti, aby při sčítání lidu skutečně byla poskytována plná svoboda a volnost, by každý přiznávati se mohl k obcovacímu jazyku, kterého skutečně užívá, a též, pokud bude resoluci prvé vyhověno, aby každý bez jakéhokoliv nátlaku mohl své volnosti užívati v tom směru, že se přihlašuje k té neb oné národnosti jako národnosti své v pravém slova smyslu. Proto budu já velice rád hlasovati pro znění této resoluce, kterou nyní p. zpravodaj byl navrhl.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort ?

Prohlašují rokování opětně za skončené.

Ich erkläre die Debatte wieder für geschlossen.

Pan zpravodaj se vzdává slova.

Pan zpravodaj navrhl jiné znění návrhu komise.

Pan posl. Špindler prohlásil, že od svého návrhu ustupuje ve prospěch tohoto nového sformulování.

Mám tedy za to, že se dá hlasovati o resoluci druhé jedině v onom znění, ve kterém nyní tato věta byla upravena se strany p. zpravodaje. Následkem toho mám úmysl dáti hlasovati o resoluci v tomto znění.

Der Herr Berichterstatter hat den Antrag der Commission in Bezug aus die zweite Resolution abgeändert und der Herr Abgeordn. Špindler hat erklärt, dass er seinen Antrag zurückziehe. Infolge dessen liegt lediglich der abgeänderte Commissionsantrag vor und ich beabsichtige daher die Resolution lediglich in dieser Form zur Abstimmung zu bringen.

činí se proti tomu způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben ?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Rezoluce by tedy zněla:


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP