Zemskému výboru se ukládá, aby zavedl s c. k. vládou jednání v tom směru:
1. by při budoucím sčítání lidu vedle obcovacího jazyka též národnost obyvatelstva zjištěna byla;
2. aby vhodnými prostředky zabezpečena byla každému občanu plná volnost při přiznání se k tomu kterému obcovacímu jazyku a ku své národnosti a aby o výsledku svého jednání zprávu podal.
Die Resolution in ihrer gegenwärtig beantragten Form lautet:
Resolution.
Der Landesausschuß wird beauftragt, mit der k. k. Regierung in der Richtung in Verhandlung zu treten:
1. dass bei der künstigen Volkszählung neben der Umgangssprache auch die Nationalität der Bevolkerung erhoben, und
2. einem jeden Burger durch geeignete Maßregeln die volle Freiheit in dem Bekenntnisse zu dieser oder jener Umgangssprache sowie zu seiner Nationalität gesichert werde. Ueber das Ergebnis dieser Verhandlungen bat der Landesausschuß dem Landtage Bericht zu erstatten.
Žádám pány, kteří přijímají tuto resoluci, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Resolution annehmen, die Hand zu erheben.
Tato resoluce jest přijata.
Diese Resolution ist angenommen.
(Výborně! Potlesk)
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o návrhu poslance Jana Kaftana a soudruhů, aby na uhlí, dobyté v království Českém, uložen byl zemský poplatek.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Antrag des Abgeordneten Johann Kaftan und Gen., betreffend die Einhebung einer Landesabgabe von der im Königreiche Böhmen gewonnenen Kohle.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Poslanec Kaftan: Slavný sněme! Po dlouholetém putování dostal se návrh v příčině uloženi zemského poplatku na uhlí v království českém z komise rozpočtové na denní pořádek sněmu království českého k drahému čtení, ovšem nikoliv ve své původně navrhovatelem předložené formě, nýbrž valně pozměněn.
Původní návrh měl následovní znění: "1. Na uhlí dobyté v království českém budiž uložen zemský poplatek, který však na uhlí, v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených upotřebené, se nahrazuje.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby vypracoval a sněmu v nejbližším zasedáni předložil dotyčnou osnovu zákona a proveda šetření navrhl výši tohoto zemského poplatku. "
Vůči dřívějšímu podobnému návrhu sluší zaznamenati, že má býti nejenom na hnědé uhlí, nýbrž na veškeré minerální uhlí v království českém dobyté uložen zemský poplatek.
Tím by byla také vyvrácena výtka, která zde loňského roku při prvním čtení tohoto návrhu z této levé strany byla navrhovateli učiněna, že totiž návrh ten je namířen proti národnosti německé, jelikož se týká zemského poplatku na uhlí hnědé v německých krajinách království českého dobyté.
Výbor rozpočtový pojednav obšírně a důkladně o návrhu tom usnesl se vzhledem k veliké důležitosti návrhu, aby uloženo bylo zemskému výboru, by vyslyšev odborné korporace a zástupce interesentů bedlivě uvážil, jakým způsobem těžba minerálního uhlí v Čechách mohla by býti zdaněna, aby o výsledku toho svého šetření podal v tomto zasedáni zprávu, po případě hotový návrh zákona.
Zpravodaj komise nechtěje ohroziti osud návrhu svého, který má za účel značné zvýšení a posilnění zubožených financí zemských, akomodoval se návrhu komise rozpočtové, ovšem předpokládaje, že zemský výbor s všemožným urychlením vyhoví jak intencím komise rozpočtové tak také i přání valné většiny obyvatelstva tohoto království.
Důvody na podepření návrhu byly několikráte v slavném sněmu při odůvodňování návrhů těch a při debatách v záležitostech těchto vedených uvedeny.
Předložená tištěná zpráva komise rozpočtové pojednává podrobně a obšírně o věci samé, i nebude tedy zapotřebí, abych ještě k tomu v úvodu jednání dalších výkladů připojil. Ovšem ponechávám sobě v případě, kdyby snad byly činěny proti návrhu z té neb oné strany námitky, v závěrečné řeči na námitky ty reagovati, po případě je také vyvrátiti.
Doufám, velectění pánové, že tím, že návrh ten byl přikázán zemskému výboru k bedlivému šetření a podání zprávy, není pochován, nýbrž že bude slaviti v příštím zasedaní své slavné vzkříšení.
Ku "konci prosím, aby byla opravena chyba tisková, která se v nadpis a v čelo zprávy a sice v česky tekst jeho byla vloudila, kde stojí totiž, že má býti uložen zemský poplatek na "hnědé" uhlí; v německém tekstu nalézá se správně slovo "Kohle. " Tu bych prosil, aby slovo "hnědé" bylo vynecháno a aby zněl titul té zprávy následovně: Zpráva komise rozpočtové o návrhu posl. Kaftana a soudruhů čís. sn. 222 ve příčině uložení zemského poplatku na uhlí dobyté v království Českém.
Tím odporučuji návrh rozpočtové komise slav. sněmu k schválení (Výborně!)
Landtagssekretär Höhm (liest: ) Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt, die Frage, in welcher Weise die Gewinnung von Mineralkohle in Böhmen besteuert werden könnte, nach Anhörung der Fachcorporationen und der Vertreter der Interessenten sorgfältig zu erwagen, über das Ergebnis der Erhebungen in der nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten, und allenfalls einen fertigen Gesetzentwurf vorzulegen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Ich erkläre den gedruckten Commissionsantrag für angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na zákonné upravení používání čistých přebytků správních společných sirotčích pokladen v království českém k účelům humanitním a o návrhu posl. Karla Maxe hraběte Zedtwitze a soudruhů v příčině toho, kterak naložiti sluší správními přebytky hromadných pokladen sirotčích.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abg. Karl Adámek und Genossen betreffend die gesetzliche Regelung der Verwendung der reinen Gebahrungsüberschuße der kumulativen Waisenkassen im Königreiche Böhmen zu humanitären Zwecken, ferner über den Antrag des Abgeord. Karl Max Grasen Zedtwitz und Genossen, betreffend die Verwendung der Gebahrungsüberschuße der kumulativen Waisenkassen.
Zpravodajem je p. posl. Dr. Dyk. Dá vám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. Dr. Dyk! Slavný sněme! Podkladem pro jednaní a usnesení komise pro obecní a okresní záležitosti byly 2 návrhy, jednak návrh p. posl. Adámka, dále návrh p. posl. hraběte Zedtwitze, které sice pojednávaly o jednom a témž předmětu, totiž o otázce, jak naložiti s úroky čistými přebytků správních sirotčích společných pokladen v král. českém, které však v konečných svých návrzích se odchylovaly, kdežto totiž p. posl. Adámek směřoval k tomu, aby slavný sněm usnesl se již na přiložené osnově zákona, kterou se určuje, jak úroků těch čistých přebytků správních používati se má, spokojoval se návrh p. posl. hraběte Zedwitze a soudruhů pouhou resolucí, kterou mělo býti zemskému výboru uloženo, aby vedl vyjednávání s vládou v této příčině.
Musila tedy komise především rozhodnouti otázku, zda-li spokojuje se přijímajíc návrh p. hraběte Zedtwitze s pouhým resolučním návrhem nebo zda-li přistupuje k návrhu p. posl. Adámka, který přinášel již hotovou osnovu dotčeného zákona k meritornímu vyřízení věci směřující
Při rozhodování této věci bylo nutno přihlížeti k tomu, jaké stanovisko zaujímala v této věci vláda při akci, kterou za timže účelem zahájil sněm dolnorakouský ve Vídni a tu vycházelo z noty, kterou
místodržitelství sněmu dolnorakouskému předložilo, že nebyla stejnému zákonu usnesené mu ve sněmu arcivévodství rakouském pod Enží z té příčiny udělena Nejvyšší sankce, že vláda má za to, že záležitost o kterou se jedná, nespadá do kompetence sněmu, nýbrž že jedná se tu o záležitost, která dle platné nynější ústavy spadá do legislativy říšské rady.
Komise pro obecní a okresní záležitosti jednomyslně uznala, že v této otázce jest nejen právem, nýbrž i povinností sněmu hájiti kompetenci sněmu království českého, která bez toho jíž valně jest přistřižena, a vycházela z toho názoru, že záležitost, o kterou se jedná, nikterak nespadá do oboru legislativy říšské rady, nýbrž do oboru zákonodárství zemského.
Vývody komise v této příčině jsou bedlivě sneseny na straně druhé a třetí zprávy komise, která jest tištěna, a není tedy zapotřebí, abych co do jednotlivostí tyto důvody zde znovu opakoval, poněvadž mám za to, že hledem k důležitosti věci zajisté důvody ty slavnému sněmu a jednotlivým pánům poslancům dostatečně jsou známy.
S tohoto státoprávního stanoviska vycházejíc posuzovala pak komise otázku věcného oprávnění návrhu pana poslance Adámka a přišla jednomyslně k tomu výsledku, že odporučuje sl. sněmu, aby schválil přiloženou osnovu zákona, ve které v § 1. jest určeno:
Úroky čistých přebytků správních společných pokladen sirotčích v králov. Českém buďtež každoročně vydávány království českému na opatřováni a vychovávání chudých sirotků a opuštěné zanedbané mládeže.
Komise učinila tak hlavně z toho důvodu, že autonomní korporace beztoho, co se týče otázky a péče o zanedbané sirotky, velice jsou přetížena a že zajisté byl by to velmi dobrý prostředek, aby částečně sňato bylo toto těžké břemeno z beder autonomních korporací. Za druhé z toho ohledu, že jedná se o účel vznešený v ohledu mravním i sociálním a že návrh, který komise činí, jest v úplné shodě se zásadami, na kterých stojí císařské nařízení ze dne 9. prosince 1858 č. ř. z. 205 v příčině otázky, jaký účel mají kumulativní sirotčí pokladny.
Z těchto důvodů odporučuji, aby sl. sněm zprávu komise schválil.
Nejvyšší maršálek zemský: Mám za to, že záležitost tato může býti projednána v jediném rokování.
Ich bin da Ansicht, dass diese Angelegenheit in einer einzigen Debatte erledigt werden kann.
Slovo vyžádal si J. E. pan místodržitel.
Jeho Exc. místodržitel hrabě Coudenhove: Slavný sněme! Pokládám si za čest v záležitosti, o kterou jde, stanovisko vlády následovně naznačiti: K disposici přebytečnými částmi reservních fondů hromadných pokladen sirotčích jest potřebí aktu zákonodárství říšského, poněvadž sirotčí pokladny, jichž podstatnými částmi jsou fondy reservní, stávají jakožto pomocné úřady civilního soudnictví pro státní účely a ve správě státních orgánů se nalézají.
Jak organisace pokladen sirotčích, tak jest i účel jejich fondů reservních o použití přebytečných peněz z fondů reservních v prvé řadě předmětem úpravy zákonodárstvím říšským (§ 12. K. zákona ze dne 21. prosince 1867. číslo 141. říšského zákonníka) a může ve příčině posléz uvedeného zemské zákonodárství zakročiti pouze potud, pokud přebytečné pokladní zbytky sirotčích pokladen cestou říšského zákonodárství královstvím a zemím budou přikázány.
Úmyslem vlády jest, vyříditi otázku ve příčině použití vydatelných přebytků pokladen sirotčích nejprve cestou zákonodárství říšského a přihlížeti při tom pokud možno k účelu stanovenému v návrhu zákona pánů poslanců Adámka a soudruhů.
Nejvyšší maršálek zemský: K slovu se přihlásil p. poslanec Adámek. Dávám mu slovo.
Přísedící zem. výboru posl. Adámek: Slavný sněme! J. E. pan místodržitel v království Českém překvapil nás včera velmi zajímavým výkladem o rovném právu národa Českého ve vojště a dnes nás překvapil neméně zajímavým výkladem o autonomii tohoto království.
Zdá se, že J. E. předstihuje události a že se (domnívá, že na těchto lavicích sedí již Schönerer se svými pomocníky.
Tak daleko, velectění panové, ještě dnes nejsme!
Dosud ještě stojí vláda opírající se o většinu, trvající na rovném právu všech národů této říše a na autonomii království a zemí.
My jsme po všecky časy pokládali za svou povinnost ze všech sil ujímati se rovného práva národa našeho v tomto království a autonomie království a zemí. J. E. může býti ujištěn, že, jako nás nikdo nikdy nepřiměje k tomu, abychom salutovali nebo kapitulovali před Gesslerovým kloboukem německé hegemonie, tak že nás také nikdo nikdy nepřiměje k tomu, abychom zadali práva tohoto království českého. (Hlučná pochvala. )
Jeho Excellence nám sdělil, že vláda hodlá upraviti otázku použití přebytků sirotčích pokladen zákonem říšským. To jsme již slyšeli také z jiných stran, proti tomu jsme se ohražovali a zase se rozhodně ohražujeme; tato otázka nesmí býti řešena na říšské radě, poněvadž nebyla a dnes také tato instituce sirotčích pokladen ve všech králov. a zemí této polovice říše není institucí říšskou, kteráž by spadala vedle §. 11. základ. zákona v obor působení říšské rady.
Učiní-li vláda tak a bude-li naléhati na upravení poměrů těchto zákonem říšským, tedy pomocí zástupců těch zemí, které nemají pražádného práva na tyto přebytky sirotčích pokladen, pak, pánové, to bude přímo znásilňování a konfiskace tohoto našeho jmění. (Souhlas ! Tak jest!)
Připomínám, dnes co jsem již připomenul při prvém čtení tohoto návrhu, že sám Lueger to byl, který prohlásil na sněme dolnorakouském, že pokládá za nemožné, aby říšská rada se odvážila rozšiřovati svou kompetenci na řešení této otázky.
To, prosím, prohlásil Lueger na sněme dolnorakouském a dnes jsme slyšeli Jeho Excell., jenž zastupuje naši vládu, alespoň tak zvanou naši vládu, prohlásil, že nehodlá uznati práva tohoto král. českého na disponování těmito přebytky. Z tohoto musíme souditi, že vláda nehodlá splniti sliby,
které dala, totiž, že bude šetřiti netoliko rovného práva v této polovici říše, ale také autonomie království a zemí. (Tak jest!) A jak my k tomuto se máme zachovati ? Zajisté ne jinak, nežli že zvláště nyní po tomto prohlášení J. Excell. se vším důrazem musíme na to naléhati, aby také sl. sněm jednohlasně usnesl se na tom, aby otázka tato řešena byla tak, jak komise navrhuje, sněmem zemským. (Pochvala. ) Neboť přední naší povinností jest hájiti vším úsilím práva tohoto sněmu, a proto s největším důrazem právě po tomto projevu doporučuji jednohlasné přijetí tohoto návrhu. ) (Hlučná pochvala. )
Vřelé diky složiti musím panu hraběti Zedtwitzovi, který se domáhá řešení stejné otázky způsobem jiným, totiž pomocí resoluce. Vděčně uznávám, že pan hrabě Zedtwitz a ti páni, kteří s ním stojí v jedné řadě, přidali se k důvodům, které uvádí komise, a uznali, že jest naším právem otázku tuto řešiti na sněmu zemském a že tím lze umožniti jednohlasného usnesení komise a bohdá i celého sněmu. (Výborně!)
Pánové, věc tato má větší význam a důležitost, než se zdá. Již při prvém čtení jsem poukázal k tomu, že se nám dostane těmito přebytky ročně nejméně čtvrť milionu zlatých k účelům humanitním, a již tenkráte jsem uváděl některé úkoly které by tímto způsobem měly býti řešeny.
Dnes připojuje se k vývodům, jež uvedl před několika dny p. posl. Špindler, když tak živě vyličoval tu bídu slepců, dokládám, že totéž neplatí pouze v příčině slepců, ale že tato nezměrná bída doléhá stejně i na jiné mrzáky, jako hluchoněmé, kretény a jiné.
Pánové, uvedu strašná čísla, která žalují na toto zanedbávání péče o tyto ubožáky.
Roku 1895 bylo v Čechách 5653 hluchoněmých a z těch bylo opatrováno v ústavech toliko 348 nebo-li 6 procent. (Slyšte!)
Téhož roku bylo v Čechách 1963 kreténů a z nich opatřeni byli ve veřejných ústavech 4.
Téhož roku bylo v Čechách 1486 slepců, ve veřejných ústavech však opatřeno slepců toliko 146 neb 97 procent. (Slyšte!)
Po jsou děsná čísla, a v těchto číslech obsažena jest tím krutější obžaloba naši společnosti, že zanedbává tyto veliké úkoly humanity, když uvážíme, že právě v těchto oborech vychovatelství největší triumfy slaví, že se podařilo rationelním vychováním tyto ubožáky vrátiti společnosti a vychovati je k samostatné výživě.
A velectění pánové, naši ubozí slepci a hluchoněmí nejsou tohoto dobrodiní účastni, poněvadž naše společnost neplní k nim tyto povinnosti vznešené humanity. (Výborně!)
A dnes, kdy se domáháme, by tomuto účeli bylo dáno, co mu patří, totiž ročně čtvrt milionu zl. přebytků sirotčích pokladen, slyšíme vzkaz vlády, že o tom bude rozhodovati říšská rada.
Toto zanedbávání jest tím větší, a je to hrozná brutálnost na konci 19. století, že u nás z příčin politických a národních se znesnadňuje i výchova této mládeže, našich mladistvých slepců a hluchoněmých, že se i při této výchově němčí a nešetří základních zásad zdravé paedagogiky, kterou již náš Komenský hlásal, aby děti byly vyučovány jazykem mateřským.
Jest to bohaprázdné porušování pravé humanity, když se tak zachází s naší českou mládeží. (Výborně!)
Tato hanba musí býti smazána a musíme použíti těchto přebytků společenských sirotčích pokladen především k vychovávání opuštěné slepé a hluchoněmé mládeže.
Ještě jednou Vás, pánové, prosím byste v plném přesvědčení o našem právu a vznešeném účelu, o který jde, hlasovali pro návrh komise. Tak vykonáme svou povinnost! (Hlučná pochvala. Potlesk. )
Oberstlandmarschall: Ich ertheile nunmehr das Wort dem Herrn Abg. Carl Max Grasen Zedtwitz.
Abgeordneter Karl M. Gras Zedtwitz: Hoher Landtag! Der Herr Vorredner hat in liebenswürdiger Weise anerkannt, dass die Antragstellung, wie sie unsererseits erfolgte, gewissermassen ihren Standpunkt verlassen und sich in jene Richtung mitbegeben hat, welche von Seite des Herrn Collegen Adámek eingeschlagen wurde und welche heute auch der Antrag der Commission ist.
Ich erlaube mir zu bemerken, dass die Gründe, welche eben für die jetzt hier in Antrag gebrachte Form vergeführt wurden, uns derart stichhältig erschienen, dass wir nicht zögern konnten, dieser Form beizutreten und eine Gesetzvorlage hier zur Annahme dem hohen Landtage mitzuempfehlen.
Der zweite Grund war aber auch der, dass wir durch eine bezüglich der Form nicht auseinandergehende Kundgebung der Meinung in dieser Angelegenheit, sondern durch eine möglichst einstimmige Votierung darthun wollten, wie unbedingt nothwendig der Landtag dieses Königreiches die Ordnung und Klärung dieser Frage und vor allem die Erstarkung der Beträge, von welchen hier die Rede ist, zur Disposition des Landtages erachte.
Die Nothwendigkeit ist eben in beredten Worten von Seite des Herrn Vorredners dargethan worden, sie liegt vor.
Angesichts der sich stets steigernden Aufgabe für Humanitätszwecke, einer Aufgabe, die unbedingt das Land zu erfüllen tzat, muß auch die Möglichkeit geboten werden, ihr entsprechend nachzukommen und alle zur Verfügung stehenden Mittel hiezu zu benüzzen, und wenn man weiß, dass diese Mittel vorhanden sind und einem bestimmten Zwecke dienstbar gemacht werden sollen und Jahre vergehen, bevor sie wirklich in den Dienst dieser Aufgaben gestellt werden können, so glaube ich, ist über die Nothwendigkeit, endlich einmal energischerweise vorzugehen, nicht mehr zu sprechen.
Meine Herren, es ist richtig, dass die Meinung viel für sich hat, und schließlich steht die Regierung auf dem Standpunkte, dass die Reichsgesetzgebung über die Zuwendung, der Zinsen bezw. der Gebahrungsüberschüsse der cumulativen Waisenkassen, selbst zu entscheiden hat.
Aber unter den heutigen Verhältnissen auf die Entscheidung der Reichsgesetzgebung zu warten, unter den jetzigen Zuständen sich damit zu begnügen, dass im Reichsrathe darüber entschieden werde, meine Herren, das heißt diese Frage ad calendas graecas verschieben (Bravo!) und da glaube ich, wo die Nothwendigkeit vorliegt, muss der Landtag des Königreiches Böhmen seine Bedeutung in die Wagschale werfen, um zu zeigen, dass auch ihm es möglich ist, in dieser Frage zum mindesten einen entscheidenden Beschluss zu fassen, und damit dieser Beschluss einstimmig sei, haben wir unseren Standpunkt aufgegeben und werden für den Antrag der Commission stimmen. (Bravo ! Výborně!).
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. Dr. Dyk: Slavný sněme! Přesvědčivými vývody, které přednesli oba páni řečnici, pan přísedící Adámek a velectěný pan hrabě Zedtwitz, ulehčen mi byl velice můj úkol, abych obhájil zprávu komise vůči podle návrhu komise nesprávnému stanovisku vlády, které v otázce kompetence v této věci vláda zaujímá.
Je to jeden z hlavních důvodů, proč komise se odhodlala nepřistoupiti na resoluční návrh pana hraběte Zedtwitze, který směřoval k vyjednávání zemského výboru s vládou, poněvadž podle stavu věcí bylo by se jednalo jen o to, vyjednávati s vládou o otázce kompetence.
A takovéto vyjednávání nemohlo by vésti k výsledku, poněvadž by sněm nikdy nemohl se propůjčiti k tomu, aby v této otázce vzdal se práva sněmu co do otázky kompetence ve věci tak důležité, a vyjednávání tedy bylo by na každý způsob bývalo bezúčelné a nemohlo by bývalo vésti k pražádnému výsledku. Podivno, že právě v této době, kdy jest všeobecně známo, že říšská rada stala se impotentní a že není také do budoucnosti k očekávání, že by na této cestě legislativní mohl vůbec nějaký malinký jen krůček státi se ku předu, - že vláda v tak důležité životní otázce najednou s takovou houževnatostí trvá na tom, aby se rozhodnutí ponechalo říšské radě.
Je to tím podivnější, poněvadž votum, které dává sněm království českého, není ojedinělé, nýbrž jemu již předchází votum dvou sněmů, totiž sněmu slezského a sněmu dolnorakouského, které v této otázce kompetence se vší rozhodností tak jako my v naší zprávě hájí stanovisko kompetence sněmů zemských.
Komise má za to, že náhled vlády spočívá na nesprávné interpretaci § 11. státních základních zákonů. Naopak právě tento článek ve spojeni s článkem 12. mluví jasně pro kompetenci sněmu, poněvadž jest patrno, že se tu nejedná o nějaká práva neb povinnosti neb zájmy v říšské radě zastoupeným zemím společné, již z toho ohledu, že jen v několika málo korunních zemích sirotčí pokladny jsou zavedeny, kdežto v ostatních zemích do dnešního dne žádných sirotčích pokladen nestává.
Tudíž nemůže se odvozovati, že by byly nerozlučnou částí justice, poněvadž v těch zemích, kde nejsou, mohlo by se říci, že justice není aneb že jest nedokonalá.
Tedy argumentace vlády není ve shodě se zněním § 11. a 12., a tedy s čistě právnického stanoviska jest náhled komise zcela odůvodněný a prosím, aby slavný sněm jednomyslně k němu se připojil. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasovaní je tištěný návrh komise.
Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Commissionsantrag.
Žádám pány, kteří návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welchen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Denní pořádek jest vyčerpán.
Die Tagesordnung ist erschöpft.
Dovoluji si oznámiti, že komise pro stavební řád mezi tím se ustavila, a sice tímto způsobem:
Za předsedu byl zvolen pan posl. kanovník Dr. Karlach, za I. místopředsedu pan starosta Dr. Podlipný, za II. místopředsedu p. posl. Dr. Zátka, za zapisovatele pan posl. Alois Mixa, a pan posl. Dr. Pinkas.
Ich erlaube mir mitzutheilen, dass sich die Commission für die Prager Bauordnung inzwischen constituirt hat und zwar in folgender Weise:
Dieselbe hat gewählt zum Obmann den Herrn Abg. Canonicus Dr. Karlach, zum ersten Obmann-Stellvertreter H. Abg. Dr. Podlipný, zum zweiten Obmannstellvertreter den H. Abg. Dr. Zátka. Zu Schriftführern die Herren Abg. Alois Mixa und Dr. Pinkas.
Pp. posl. Jaroš a soudr. odevzdali mně dotaz k J. E. panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Jaroš und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exc. den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz poslanců Jana Jaroše, Jana Bartáka a soudruhů k Jeho Exc. panu místodržiteli království Českého.
Vaše Excellence!
Jak známo, učiněno v 38. zasedání sněmu král. Českého dne 10. února 1898 odbývaném následovní usnesení:
a) C. k vláda se vyzývá, aby v nejblíže příští době k ústavnímu projednání předložila opravné návrhy branného zákona, by ustanovení služby praesenční ze tří na 2 leta u absolventů i nižších hospodářských škol pak na jeden rok snížena byla,
b) § 38. branného zákona změněn buď následovně:
Držitelé menších polních hospodářství, mají-li na nich své řádné bydliště a obstarávají-li je, přiděleni buďtež k náhradní záloze.
c) § 54. budiž doplněn následovně: Příslušníci polního hospodářství buďtež ku cvičení ve zbrani povoláváni jen v době méně nutných prací.
Vojíni, kteří v záloze předepsaná vojenská cvičení odbyli, nebuďtež více v zeměbraně k těmto povoláváni.
d) Konečně se c. k. vláda žádá, aby pokud možná již letošním rokem nebyli nováčkové povolávání ku presenční službě začátkem října, nýbrž až v měsíci listopadu, pak, aby kontrolní shromáždění, kde toho komunikační prostředky dovolují, odbývalo se v prosinci.
Ačkoli již více nežli rok je tomu, co se toto usnesení stalo, není dosud ničeho známo o tom, že by c. k. vláda usnesení sněmu král. Českého byla vyřídila a příslušné návrhy týkající se zmírnění činné povinnosti branné k ústavnímu projednání byla předložila. Ježto neblahé poměry hospodářské, řemeslnické a dělnické dosud vůbec žádného zlepšení nedoznaly, jeví se dosavadní povinnost tříleté činné služby vojenské, které k dokonalému výcviku naprosto netřeba, čím dále tím obtížnějším břemenem, zejména pro stav rolnický jest velice škodlivá. Rolnictvo následkem stálého tíhnutí dělnictva do měst a průmyslových závodů postrádá nejpotřebnějších sil k provozování hospodářství potřebných a, když nad to vezmou se mu k vojsku nejzdatnější síly, tu mnohde nelze ani hospodářství obdělávati.
Rovněž povolávání záložníků, ponejvíce výkonných hospodářů a hospodářské čeledi, v době nutných prací, zejména ve žních, je velikou ranou pro stav rolnický, jakož i povolávání nováčkův k nastoupení služby začátkem října, kdy nelze pak ztrátu pracovníka vůbec nahraditi. Taktéž i odbývání kontrolních shromážděni v měsíci říjnu je naprosto nevhodné, neboť v ten čas jsou práce hospodářské ještě v plném proudu.
Na základě těchto okolností táží se podepsaní:
Jest V. Ex. ochotna působiti k tomu, aby c. k. vláda dle usnesení sněmu král. českého příslušné návrhy na změnu zákona branného z r. 1889 ku zmírnění povinnosti branné čelící k ústavnímu projednání předložila a tak usnesení sněmu plně respektovala?
V Praze, dne 22. dubna 1899.
Jaroš a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excelenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pp. posl. dr. Fořt a soudruhové odevzdali mi taktéž interpellaci k Jeho Exc