§. 1. (Čte: ) Zastupitelstvu obecnímu přísluší ustanoviti svůj jednací jazyk pro všechny záležitosti samostatného i přenéseného oboru působnosti.
§. 1
Der Gemeindevertretung steht die Festsetzung ihrer Geschäftssprache für alle Angelegenheiten des selbständigen und des übertragenen Wirkungskreises zu.
Žádám pány, kteří přijímají tuto větu, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Satz annehmen, die Hand zu erheben.
Jest přijat.
Er ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o návrhu p. posl. hr. Vojtěcha Schönborna.
Nunmehr werde ich den Antrag des Herrn Abgeordneten Grafen Adalbert Schönborn zur Abstimmung bringen.
Tento návrh zní:
"Ustanovuje tudíž zastupitelstvo obecní s vyhražením nařízení obsažených v §§ 2.. 3. a 4. tohoto zákona, mají-li jednání obci náležitá býti provedena toliko v jednom z obou jazyků zemských, anebo má-li a v jaké míře býti při tom též užíváno druhého jazyka zemského."
Alinea 2 nach dem Antrage des Herrn Abgeordneten Graf Adalbert Schönborn lautet:
,, Sie bestimmt daher unter Vorbehalt der in den §§ 2, 3 und 4 dieses Gesetzes enthaltenen Anordnungen, ob die der Gemeinde obliegenden Geschäfte nur in der einen der beiden Landessprachen geführt werden, oder ob und in welchem Maße hiebei auch die andere Landessprache in Verwendung kommt, "
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. dr. Brzorád (čte):
§ 2.
Písemná podání, jež k obci dojdou od kohokoliv, buďtež přijata a v pojednání vzata i tehdáž, jsou-li sepsána v jazyku zemském, který není jednacím jazykem Obce.
Landtagssecretär Höhm (liest):
§ 2.
Schriftliche Eingaben, welche an die Gemeinde von wem immer einlangen, sind auch dann anzunehmen und in Verhandlung zu ziehen, wenn dieselben in jener Landessprache abgefaßt sind, welche nicht als Geschäftssprache der Gemeinde dient.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k tomuto článku?
Verlangt jemand zu diesem Paragraphen das Wort?
Tento článek jest přijat.
Dieser Paragraph ist angenommen.
Zpravodaj dr. Brzorád (čte): §3.
Obec má z pravidla na vůli, by všechna podání k ní přicházející vyřizovala ve svém jazyku jednacím.
V král. hlavním městě Praze jsou obecní orgánové povinni vyřizovati podání písemná i ústní, jež k nim přicházejí v záležitostech stran, v onom jazyku zemském, ve kterém byla přišla.
V jiných obcích nastává tato povinnost jenom tehdáž, přiznává-li se dle výsledku posledního sčítání lidu nejméně čtvrtina přítomného obyvatelstva ke druhému jazyku zemskému.
Landtagssecretär Höhm (liest): § 3.
Es steht der Gemeinde in der Regel frei, alle an sie gelangenden Eingaben in ihrer eigenen Geschäftsspräche zu erledigen.
In der königl. Hauptstadt Prag sind die Organe der Gemeinde verpflichtet, die im Verkehre mit Parteien einlangenden schriftlichen und mündlichen Eingaben in jener Landesspräche zu erledigen, in welcher dieselben eingebracht worden sind.
In anderen Gemeinden tritt diese Verpflichtung nur dann ein, wenn mindestens ein Viertel der anwesenden Bevölkerung nach den Ergebnissen der letzten Volkszählung sich zu der anderen Landessprache bekennt.
Zpravodaj posl. Dr. Brzorád: Slavný sněme! K článku tomuto dovoluji si následující v krátkosti poznamenati. Článek tento v prvotním svém znění, jak byl
sněmem v r. 1889. přijat, byl kamenem úrazu; pro tento článek nebyl tehdy zákon sankcionován. Bylo již tehda určeno, že nejen v Praze, nýbrž i také v Liberci mají písemná podání vyřizována býti v tom jazyku, ve kterém byla podána.
Tehda vláda paragraf tento v onom zněni neschválila, a proto zemský výbor v novém svém návrhu změnil odstavec tento v tom smyslu, jak nyní jest navržen.
Nedá se upřiti, že ovšem pro hlavní město Prahu vycházejí z toho článku jisté obtíže v úřadování, poněvadž se jemu ukladá povinnost vyřizovati veškerá podání v tom jazyku, ve kterém došla, ale mám za to, poněvadž hlavní město Praha má zvláštní postavení jako hlavní město celého nedílného království Českého, že také jest správné, aby jakési povinnosti, které s tím souvisí, na se vzala.
Byla v novinách zpráva uveřejněna, že obec pražská obrátí se na sl. sněm s peticí, aby ustanovení to odpadlo.
Já myslím však, že toto ustanovení jest spravedliví, a že král. hlavní město Praha nemusí cítiti v tom jakýsi osten, poněvadž sám posl. za město Prahu, p. Dr. Šolc, v r. 1894. podal zde ve sněmu návrh pod čís. sněm. 118., ve kterém se staví právě na totéž stanovisko jako nyní komise, a proto odporučuji sl. sněmu tento článek ku přijetí nezměněnému.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k tomuto článku?
Verlangt jemand zu diesem Paragraph das Wort?
Žádám pány, kteří přijímají článek 3., by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Paragraph 3 annehmen, die Hand zu erheben.
Tento článek jest přijat.
Dieser Paragraph ist angenommen.
Zpravodaj Dr. Brzorád (čte): §4.
Jednotliví členové obecního zastupitelstva mají na vůli užívati v jeho schůzích jednoho neb druhého jazyka zemského.
Landtagssekretär Höhm (liest):
§ 4.
Den einzelnen Mitgliedern der Gemeindevertretung steht es frei, sich in den Sitzungen derselben der einen oder der anderen Landessprache zu bedienen.
Nejvyšší maršálek zemský- Žádá někdo za slovo k tomuto článku?
Verlangt jemand zu diesem Paragraph das Wort?
Tento článek jest přijat.
Dieser Paragraph ist angenommen.
Zpravodaj Dr. Brzorád (čte): § 5.
Zastupitelstvu okresnímu přísluší ustanoviti svůj jazyk úřední.
Ustanovuje tudíž zastupitelstvo okresní s vyhražením nařízení obsažených v §§ 6, 7. a 8. tohoto zákona, má-li jemu býti jazykem úředním toliko jeden z obou jazyků zemských, anebo má-li a v jaké míře býti při spravování jeho záležitostí užíváno též druhého jazyka zemského, anebo má-li dokonce obojí jazyk zemský býti jazykem úředním zastupitelstva okresního.
Landtagssecretär Höhm (liest):
§5.
Der Bezirksvertretung steht die Festsetzung ihrer Amtssprache zu.
Sie bestimmt daher unter Vorbehalt der in den §§ 6, 7 und 8 dieses Gesetzes enthaltenen Anordnungen, ob nur eine der beiden Landessprachen als ihre Amtssprache zu dienen, oder ob und in welchem Maße bei Behandlung ihrer Geschäfte auch die andere Landessprache in Verwendung zu kommen habe, oder endlich, ob beide Landessprachen als Amtssprachen der Bezirksvertretung zu dienen haben.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k tomuto článku?
Verlangt jemand zum § 5 das Wort?
Prohlašuji, že tento článek jest přijat.
Ich erkläre diesen Paragraph für angenommen.
Zpravodaj Dr. Brzorád (čte): § 6.
Písemná podání, jež k výboru neb zastupitelstvu okresnímu dojdou od kohokoliv, buďtež přijata a v pojednání vzata i tehdáž, jsou li sepsána v jazyku zemském, který není úředním jazykem okresního zastupitelstva.
Landtagssecretär Höhm (liest: )
§ 6.
Schriftliche Eingaben, welche an die Bezirksvertretung oder den Bezirksausschuß von wem immer einlangen, sind auch dann anzunehmen und in Verhandlung zu ziehen, wenn dieselben in jener Landessprache abgefasst sind, welche nicht als Amtssprache der Bezirksvertretung dient.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k tomuto článku?
Verlangt jemand zu diesem Paragraph das Wort?
Dieser Paragraph ist angenommen.
Tento článek jest přijat. Zpravodaj Dr. Brzorád (čte): §7.
Okresní výbor má z pravidla na vůli, by všechna podáni, docházející k němu nebo zastupitelstvu okresnímu, vyřizoval v úředním jazyku okresního zastupitelstva.
Jemu však náleží jednati s obcemi svého okresu a jich obyvateli v jednacím jazyku těchto obcí.
Přiznává-li se dle výsledku posledního popisu lidu nejméně jedna čtvrtina přítomného obyvatelstva některého okresu k druhému zemskému jazyku, náleží okresnímu výboru podání přicházející k němu neb k zastupitelstvu okresnímu vyřizovati v onom jazyku zemském, jímž sepsána jsou.
Landtaggsecretär Höhm (liest):
§7
Es steht dem Bezirksausschuße in der Regel frei, alle an ihn ober an die Bezirksvertretung gelangenden Eingaben in der Amtsspräche der Bezirksvertretung zu erledigen.
Er hat jedoch mit den Gemeinden seines Bezirkes und deren Bevölkerung in der Geschäftssprache der Gemeinde zu verkehren.
Wenn sich in einem Bezirle wenigstens ein Viertel der anwesenden Bevölkerung nach den Ergebnissen der letzten Volkszählung zu der anderen Landessprache bekennt, ist der Bezirksausschuß verpflichtet, alle an ihn oder an die Bezirksvertretung einlangenden Eingaben in jener Landessprache zu erledigen, in welcher dieselben verfasst sind.
Náměstek nejvyš. maršálka Wohanka: Dávám slovo panu posl. Schwarzovi.
Poslanec Schwarz: Druhý odstavec § 7. jest poněkud nejasný.
Připouští výklad, že v případě, kde obec má jiný jednací jazyk, nežli okres, obyvatelstvo nárok má na vyřizování se strany okresu v tom neb onom zemském jazyku.
Tento výklad nebyl by správný, jak zjevno jest z dalšího ustanovení tohoto paragrafu, kde výslovně se praví, že povinnost okresu jednati v obou zemských jazycích se stranami a obcemi nastává teprv tehdáž, když nejméně jedna čtvrtina přítomného obyvatelstva okresu hlásí se k druhému zemskému jazyku.
Jest tedy zjevno, že by výklad, jak jsem jej učinil a jak jest možný při odst. 2., odporoval tomuto ustanovení, a že jest třeba, aby tento odstavec byl přesně stilisován.
Z té příčiny dovoluji si činiti návrh, aby místo odstavce 2., jak jest v osnově, bylo vloženo do tohoto paragrafu nasledovní znění:
Jemu však náleží jednati s obcemi svého okresu v jednacím jazyku těchto obcí, stejně i s jejich obyvateli, když tito užili jednacího jazyka obce.
Tím vysloví se zcela určitě, co se vyjádřiti chtělo, t. j., že v takovémto případě vyřizovati má okresní zastupitelstvo podání, jež strana k němu učinila, jenom v tom jazyku, který jest jednací řečí obce, jejímž Členem jest takový jednotlivec.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Schwarz činí následující návrh:
Místo nynějšího odstavce 2., čl. 7. má zníti čl. 7., odst. 2. takto:
"Jemu však náleží jednati s obcemi svého okresu v jednacím jazyku těchto obcí stejně i s jejich obyvateli, když tito užili jednacího jazyka obce. "
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo ?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj Dr. Brzorád: Já se konformuji s návrhem pana posl. Schwarze, poněvadž on vyslovuje to, co komise chtěla, uznávám poněkud nejasné dikci říci.
Ve smyslu lest to totéž, co se intendovalo odjt 2., čl. 7. a proto s tímto návrhem se konformuji.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování je čl. 7. K druhému odst. tohoto článku podal p. posl. Schwarz návrh na změnu.
Mám tedy v úmyslu zavésti hlasování tímto způsobem:
Napřed dám hlasovati o 1. odst. čl. 7., pak o 2. odst. dle zněni p. posl. Schwarzem navrženého. Pakli by dle tohoto znění tento odst. byl přijat, odpadlo by hlasování o tomto odstavci dle návrhu komise. Pakli by nebyl přijat v tomto znění, dám hlasovati o tomto odstavci dle návrhu komise. Pak dám hlasovati o 3. odst. dle návrhu komise.
Ich erlaube mir mitzutheilen, in welcher Weise ich die Abstimmung vornehmen will. Gegenstand der Abstimmung ist § 7.
Zum ersten Alinea ist kein Antrag gegestellt worden. Ich werde daher den gedruckten Commissionsantrag zur Abstimmung bringen.
Zum Alinea 2. hat der H. Abg. Schwarz einen Antrag gestellt, welcher solgendermassen lautet:
"Demselben liegt jedoch ob, rnit den Gemeinden seines Bezirkes in der Geschäftssprache dieser Gemeinden, desgleichen auch mit den Einwohnern derselben, wenn sie der Geschäftssprache der Gemeinde sich bedient haben, zu verhandeln."
Ich beabsichtige demnach bei Alinea 2. zunächst über den Antrag des H. Abg. Schwarz abstimmen zu lassen. Sollte das Alinea in dieser Form nicht angenommen werden, so werde ich über das Alinea 2. nach dem Cornmissionsantrage abstimmen lassen und schließlich werde ich über das 3. Alinea des Commissionsantrages abstimmen lassen, wobei ich bemerke, dass in der 4. Zeile des 3. Alinea ein Druck fehler unterlausen ist. Es soll nämlich dort heißen "zur der anderen Landessprache und nicht zu den anderen Landessprache. "
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasováni námitka?
Nebylo činěno žádné námitky.
Es ist keine Anwendung erhoben morden.
Čl. 7. Alinea 1.
Paragraph 7. Al. 1.
Žádám pány, kteří přijímají tuto část, by vydvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Theil annehmen, die Hand zu erheben.
Jest přijata.
Er ist angenommen.
Nyni přijde hlasování návrh p. posl. Schwarze, kterýž zní: "Jemu však naleží jednati s obcemi svého okresu v jednacím jazyku těchto obci, stejně i s jejich obyvateli, když tito užili jednacího jazyka obce. "
"Demselben liegt jedoch ob, mit den Gemeinden seines Bezirkes in der Geschäftssprache dieser Gemeinden, desgleichen auch mit den Einwohnern derselben, wenn sie der Geschäftsspräche der Gemeinde sich bedient haben, zu verhandeln. "
Žádám pány, kteří tuto větu přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Dám nyní hlatovati o 3. odstavci.
Ich werde nunmehr das Alinea 3. mit der Correctur des erwähnteu Druckfehlers zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří tuto větu přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Dr. Brzorád (čte: ) § 8. Jednotliví členové okresního zastupitelstva mají na vůli užívati ve schůzích
výboru a zastupitelstva okresního jednoho neb druhého jazyka zemského.
Landtagssekretär Höhm (liest): §8.
Den einzelnen Mitgliedern der Bezirksvertretung steht es frei, sich in den Sitzungen der Bezirksvertretung und des Bezirksausschußes der einen oder der anderen Landessprache zu bedienen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k tomuto článku?
Verlangt Jemand das Wort zu diesem Paragraph ?
Tento článek jest přijat.
Dieser Paragraph ist angenommen.
Zpravodaj posl. Brzorád (čte: ) § 9.
V král. hlavním městě Praze, pak v obcích a okresích co do jazyka smíšených (§§ 1., 3., 5. a 7. ) mají se vyhlášky ve věcech obecních, pokud se týče okresních, díti v obou jazycích zemských.
Landtagssekretär Höhm (liest): § 9.
In der königl. Hauptstadt Prag, dann in den gemischtsprachigen Gemeinden und Bezirken (§§ 1, 3, 5 und 7) haben die Kundmachungen in Gemeinde-, beziehungsweise Bezirksangelegenheiten in beiden Landessprachen zu erfolgen.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort zu diesem Paragraphe?
Žádá někdo za slovo k tomuto článku ?
Článek jest přijat.
Der Paragraph ist angenommen.
Zpravodaj posl. Dr. Brzorád (čte: ) § 10.
Výbor zemský užívá obojího jazyka zemského za jazyk úřední.
On jedná se zastupitelstvy okresními v jejich úředním jazyku a se zastupitelstvy obecními v jejich jednacím jazyku, s jednotlivými stranami pak v tom jazyku, ve kterém sepsáno jest jejich podáni.
Zemský výbor vydává výnosy pro celou zem určené v obou zemských jazycích, obecní představenstva a okresní výbory jsou povinny tyto výnosy beze směny uveřejňovati a stranám dodávati.
Landtagssekretär Höhm (liest:) § 10.
Der Landesausschuß gebraucht beide Landessprachen als Amtssprachen.
Er verkehrt mit den Bezirksvertretungen in ihrer Amtssprache, mit den Gemeinden in ihrer Geschäftssprache, mit einzelnen Parteien aber in jener Landessprache, in welcher deren Eingabe abgefasst ist.
Die für das ganze Land bestimmten Erlässe des Landesausschußes ergeben in beiden Landessprachen. Die Gemeindevorstände und die Bezirksausschüße sind verpflichtet, diese Erlässe ohne Abänderung kundzumachen und an die Parteien herauszugeben.
Nejv. maršálek zemský: K tomuto článku přihlásil se ke slovu pan poslanec hrabe Schöenborn.
Dávám jemu slovo.
Posl. hrabě Vojtěch Schönborn. Nečiním proti 1. a 2. odstavci tohoto § pražádných námitek, poněvadž myslím, že v nich správně jest upraveno jednání zemského výboru, a to tím způsobem, jak zemský výbor v těchto směrech dosud jednával. Myslím však, že kdyby slav. sněm přijal jen tyto odstavce, po případě celý § 10, by v předpisech těch nacházela se jakási mezera, poněvadž není zde řečeno, jak zemský výbor z vlastní iniciativy má jednati s jednotlivými stranami, pokud tyto strany užívají jiného jazyka, než úředního a jednacího jazyka dotčené korporace.
Aby v tom ohledu bylo odpomoženo, dovoluji si navrhnouti, aby po druhém odst. § 10 byl připojen odst. nový, v tomto znění: Při vyřizování záležitostí jednotlivých stran v královském hlavním městě Praze, pak v okresích a obcích, ve kterých se dle výsledku posledního popisu lidu přiznává nejméně čtvrtinu přítomného obyvatelstva ke druhému jazyku zemskému (§§ 3. a 7. ), může zemský výbor užíti onoho jazyka zemského, ve kterém sepsáno jest podání strany.
Im deutschen Texte Bei Erledigung von Eingaben einzelner Parteien in der königlichen Hauptstadt Prag, dann in jenen Bezirken und Gemeinden, in welchen sich mindestens ein Viertel der anwesenden Bevölkerung nach Dem Ergebnisse der letzten Volkszählung zu der anderen.
Landessprache bekennt (§§ 3 und 7), kann der Landesausschuß jene Landessprache anwenden, in welcher die Eingabe der Partei abgefasst ist.
Také v tomto navrženém pravidlu jest zachován nynější způsob jednání zemského výboru. - Za to myslím, že není třeba, aby v zákonu bylo ustanoveno to, co má na mysli třetí odstavec nynější osnovy, kde praví se, že zemský výbor vydává pro celou zem určené vyhlášky v obou zemských jazycích, a že představenstva obecní a okresní výbory jsou povinny tyto výnosy beze změny přijímati a stranám vydávati.
Tanou mi na mysli případy, kde by zemský výbor vydával vyhlášky určené nejen pro okresy, nýbrž též pro obce, po případě pro jednotlivce, a že by tyto vyhlášky, jak bývá zvykem, vydával tak, že na veškeré okresy v celém království vyšle dvoujazyčné oběžníky.
Bylo by to pak kruté a nebylo by třeba toho požadovati, aby jednotlivé okresní výbory tento oběžník rozmnožily a vydaly na své příslušníky v obou jazycích, nýbrž stačilo by tam, kde okres není smíšený, aby jen v jednom jazyku tento oběžník byl vydán.
Proto myslím, že by bylo radno, aby tento celý odstavec 3. byl úplně vynechán.
Myslím, že tento postup by též odpovídal celému duchu, ve kterém jest osnova tato jinak zpracována. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu p. posl. Schwarz. Dávám jemu slovo.
Posl. Schwarz: Slavný sněme!
Nejvyšší maršálek zemský: Prosím za odpuštěni. Nežli p. řečník započne, učiním dotaz na podporování návrhu p. hr. Schönborna.
Žádám pány, kteří podporují návrh p. hr. Schönborna, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag des H. Abg. Grafen Schönborn unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh je dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Dávám slovo panu posl. Schwarzovi.
Posl. Schwarz: Slavný sněme! Pan posl. hr. Schönborn navrhuje dvoji změnu čl. 10., který právě jest v jednání.
První návrh jest doplňující, v druhém pak žádá, aby byl vynechán odst. 3., jak jest v osnově uveden.
Co se týká prvého návrhu, vyslovuje to, co posaváde se provádělo zemským výborem, vystihuje skutečnou potřebu správní a prohlubuje provádění rovnosti jazykové, které se chce tímto zákonem upraviti, a proto mohu říci, že přijeti tohoto návrhu bude dobrou opravou osnovy, o které se radíme.
Co se týká návrhu, aby byl poslední odstavec vypuštěn, jsem v tom zvláštním postavení, že jsem v komisi sám zavdal příčinu k tomu, aby byl tento odstavec pojat do zákona.
Ale stilisace ta nikterak neodpovídala mému úmyslu, a, jak to byl p. hr. Schönborn právě vysvětlil, obrátila se na stránku, na které jsem ji míti nechtěl, totiž na tu, že by musily okresy a obce vyhlášky nebo oběžníky, které rozesílá zemský výbor po zemi, aby byly v obecnou známost uvedeny, také sdělovati v obou zemských jazycích.
To bylo zajisté v každém ohledu obtížno, a proto, když Čelí k tomu návrh p. hrab. Schönborna, aby to se zamezilo tím, že bude tento článek vynechán, lze s tímto návrhem souhlasiti.
Přes to musím se ještě vrátiti k tomu, co zavdalo příčinu, že byl tento článek komisi pojat do návrhu, a co přimělo mě, že jsem k tomu dal podnět.
Známo jest, velectění pánové, a slyšeli jsme to z té statistiky, kterou nám zde p. hr. Schönborn jako přísedící zemského výboru o sporech jazykových, jelito se při tomto zemském výboru nyní vyskytují, sdělil, že od té doby, kdy byly vneseny do obyvatelstva německého umělé agitace vůbec proti rovnému právu, také množí se u veliké míře tyto spory, pro jejichž vyřízení a rozluštění není pražádných prostředků zákonných.
Tyto prostředky zákonné má zjednati přítomný zákon. Ale sluší míti zřetel k tomu, že nejedná se vždycky jenom o to, aby byla podaní od stran jednotlivých učiněná vyřízena v tom jazyku, jak náleží, nýbrž že někdy vyžaduje toho opatření správní, aby nejvyšší úřad v zemi měl přímý dozor a přímý vliv na zařízení, která mají býti obecně přístupna, tak aby vyhovovala v každém ohledu svým účelům, a mohlo býti jedné neb druhé národnosti přikázáno, aby jich užívala.
A tu v poslední době vyskytlo se zvláště při stravovnách, že počaly německé okresy odpírati příslušníkům národnosti české přijetí, když měli výkazy jen české (Slyšte!) a rovněž že jim nechtěli dávati žádných takových průvodních listů pro přijetí na dalších stanicích které by byly bývaly rozdány v obou zemských jazycích, to jest měli aspoň takové tiskopisy, z nichž by ten, kdo nezná jazyka, v němž jsou zanešeny, mohl podle jednotlivých odstavců uhodnouti jejich, obsah.
To mělo za následek retursi, o kteréž se rovněž zmínil p. hr. Schönborn, - dálo se to totiž se strany okresů českých a konec konců takových sporů byl, že ti lidé, kterým měli takové průvodní listy sloužiti a kteří měli na těchto sporech nejméně viny, musili z následků jejich nejvíce vytrpěti.
Jest tedy třeba, aby se v té věci stala náprava. Že při takových ústavech, které jsou roztroušeny po celé zemi a určeny k tomu, by obyvatelstvo této země jich užívalo, jest zapotřebí, aby jazyková rovnoprávněnost byla zachovaná alespoň do té míry, aby se staly tím přístupny obyvatelstvu celé zemi, o tom není žádné pochybnosti, a také dřívější přísedící zem. výboru p. Lippert, který o instituci stravoven zajisté velikých zásluh si získal, v poznání této pravdy učinil opatření, aby byly tyto ústavy opatřeny dvoujazyčnými tiskopisy.
Ale tento jeho úmysl, který postupem zavládl v některých okresech německých, byl později odvetou zase v českých, zcela zmařen. Aby se tomu učinila přítrž, a aby ústavech stravoven a spojených s nimi v ústavech pro bezplatné zaopatřovací práce bylo šetřeno potřeb ja zykových, jak jsem je právě vylíčil, jest nevyhnutelně třeba, aby bylo nějaké zákonné opatření v té příčině učiněno.
K tomu směřoval 3. odstavec § 10. této osnovy, jak byl do zákona pojat. Ale znění jeho, jak jest viděti, neodpovídá tomuto účelu. Já myslím však, že i když vynechá se z toho paragrafu, dá se opatřiti to, čeho, jak jsem ukázal, třeba, když by se doplnil zákon o stravovnách příslušným ustanovením. (Tak jest!).
Dovoluji si proto slavnému sněmu navrhnouti resoluci, ve které se ukládá komisi pro záležitosti obecní a okresní, aby věc tuto uvážila a uzná-li toho potřebu, aby bylo zákonné opatření nějaké učiněno v tomto směru, aby ještě v tomto zasedáni slavnému sněmu osnovu příslušného zákona předložila.
Mimo to ale, velectění pánové, vyskytnou se ještě při jiných ústavech zemských, jako při nemocnicích veřejných, snad podobné okolnosti a proto je třeba, aby i tato věc se vzala v uvážení.
Poněvadž však tato věc není tak naléhavou jako jest naléhavou otázka týkající se stravoven, tedy navrhuji jako druhou část resoluce, aby komise pro záležitosti obecní a okresní uvážila, zdali také jiné ústavy zemské ze stejné příčiny nevyžadují podobného opatření.
To by pak mohl zajisté na základě provedeného šetření uvážiti jenom zemský výbor.
Vzhledem k tomu všemu, co jsem řekl, souhlasím s tím, aby odstavec 3. §. 10. byl rovněž vynechán, jak navrhuje p. hrabě Schönborn, za to ale aby byla přijata následující resoluce:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Komisi pro záležitosti obecní a okresní se ukládá, aby uvážila, nejeví-li se toho potřeba, aby na prospěch nerušeného působení stravoven a ústavů pro bezplatné opatřování práce k nim připojených, v celé zemi bylo zavedeno povinné užívání dvoujazyčných tiskopisů, které za tou příčinou zemský výbor vydává, po případě předložil by sněmu ještě v tomto zasedání příslušnou osnovu zákona.
Přitom nechť také uváží, zda jiné veřejné ústavy zemské ze stejné příčiny nevyžadují podobného opatření. Tím končím. (Výborně! Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: P. posl. Schwarz navrhuje resoluci, vlastně přikázání záležitosti komisi pro okrěsní a obecní záležitosti. Návrh tento zní:
Komisi pro záležitosti okresní a obecní se ukládá, aby uvážila, nejeví-li se toho potřeba, aby na prospěch nerušeného působení stravoven a ústavů pro bezplatné opatřování práce k nim připojených v celé zemi bylo zavedeno povinné užívání dvoujazyčných tiskopisů, které za tím účelem zemský výbor vydává, po případě by předložila sněmu ještě v tomto zasedání příslušnou osnovu zákona. Při tom nechť také uváží, zda jiné veřejné ústavy zemské ze stejné příčiny nevyžadují podobného opatření.
Der Herr Abg. Schwarz stellt nachstehenden Antrag als eine Resolution: Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten wird beauftragt, zu erwägen, ob es im Interesse der ungestörten Thätigkeit der Naturalverpflegsstationen und der denselben angeschlossenen Arbeitsvermittlungsanstalten nicht nothwendig erscheint, die Benutzung der durch den Sonderausschuß erlassenen zweisprachigen Druckforten dieser Anstalten anzuordnen, eventuell zu diesem Zwecke dem Landtage noch im Lause dieser Session einen entsprechenden Gesetzentwurf vorzulegen.
Dabei hat dieselbe auch in Erwägung zu ziehen, ob auch andere öffentlichen Landesinstitute eine ähnliche Anordnung nicht erfordern.
Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh jest dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Dr. Brzorád: Sl. sněme! Pokud se týče dodatku navrženého p. hrab. Schönbornem, nemám ze stanoviska zpravodajského, co bych proti němu namítal. Souhlasí úplně s duchem tohoto zákona a jest jen jaksi jasnějším doplněním toho, co komise chtěla říci.
Rovněž souhlasím s tím, aby byl odstavec poslední vynechán. Jest pravda,
že by odstavec tento, ač dobře myšlený mohl přece vésti k nedorozuměni, které by skutečně vedlo k tomu, že by celá zásada tohoto zákona byla jaksi protržena, a proto, poněvadž, když odstavec tento v zákoně nebude, zákon tento bude jednotnějším duchem veden, odporučuji také, aby odstavec tento byl vynechán.
Pokud se týče resoluce navržené p. posl. Schwarzem, myslím, že opatření, které on si žádá, je skutečne potřebné a že se proto odporučuje, aby slavný sněm i k teto resoluci přistoupil.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasovaní.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování je čl. 10.
Gegenstand der Abstimmung ist § 10.
Při tomto čl. podal p. posl. hr. Schönborn návrh, by v 2. odst. byla připojena další věta, a vyslovil se též pro to, aby 3. odst. odpadl.
Pan posl. Schwarz podal návrh na resoluci, která souvisí v jisté míře s odst. 3.
Mám tedy za to, že se dá zavésti hlasování tímto způsobem: Napřed dám hlasovati o odst. 1. a 2. dle návrhů komise, pak o návrhu p. posl. hraběte Schönborna a, jelikož p. posl. Schwarz prohlásil, že považuje hlasovaní o resoluci za důvod, pro který by mohl hlasovati proto, aby nynější 3. odst. byl vynechán, mám za to, že vůle většiny přijde nejlépe na jevo, dámli hlasovati dříve o resolučním návrhu p. posl. Schwarze a pak teprve o 3. odst. návrhu komise.
Gegenstand der Abstimmung ist der § 10 der Commissionsantrage. Zu den Alinea 1 und 2 ist fune Einwendung erhoben worden.
Es hat der Herr Abg. Graf Schönborn einen Zusatzantrag gestellt, welcher als Alinea 3 nach dem Alinea 2 einzureihen ist.
Der H. Abg. Schwarz hat einen Antrag aus eine Resolution gestellt, welche er mit der Vorlage in der Weise in Verbindung gebracht hat, dass er ausgesprochen hat, dass seiner Ansicht nach Annahme dieser Resolution das Alinea 3 des Commissionsantrages, gegen welches sich auch Der H. Abg. Graf Schönborn ausgesprochen hat, ausgelassen werden könne.
Ich bin nun der Ansicht, dass die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten sein wird.