Pátek 21. dubna 1899

Velectění pánové. Vy víte, že nám bylo vyčítáno svého času, že jsme na říšské radě hlasovali také pro návrh Falkenhaynův.

Velectění pánové, já jsem pro něj hlasoval a hlasoval bych pro něj zase, poněvadž to, co se dělo, nebylo lidské, a jest přece dobře říci české veřejnosti, jak celá věc tam byla.

Račte se pamatovati, co se tenkráte dělalo, nebudu to opakovati.

Tehda k nám přistoupila pravice s tím návrhem, kde vedle toho, že se mohli vyloučiti poslanci z říšské rady, neb obmezeno hlasování dle jmen na určité případy atd. a jiné věci, poněkud obmezována snad debata atd.

My jsme tedy řekli, držíce loyalně s pravicí, ve schůzi našeho klubu, že prohlásíme, že budeme hlasovati pro tento návrh plně, ale že bychom přece upozorňovali pravici, že by bylo vhodné, aby se omezilo to jen potud, pokud by se stalo vyloučení pro podobný výstup, který neodpovídá - odpusťte mi to, jinak to nazvat nemohu - lidské důstojnosti a parlamentárním mravům. V pravici se skutečně na tom prvotním návrhu usnesli a tehdy vystoupil kol. Engel a řekl, pánové, my jsme loyalně drželi s Vámi, ale prohlašujeme, že v zájmu parlamentární svobody bychom radili, aby omezení toto směřovalo jen k těmto krokům, - a pravice na to přistoupila, takže návrh Falkenhaynův zněl jen v tom směru, že když někdo v parlamentě chová se takovým způsobem, jak jest v tom návrhu naznačeno, že má býti proti němu do jisté míry zakročeno.

Pánové, já se nebojím říci prudké ale poctivé slovo, že myslím, chceme-li, aby parlamentarismus byl zachován, aby byl způsobilý, že není možno, aby mezi vzdělanými lidmi se trpělo, český lid tomu říká hulvátství, není to sice parlamentárni výrok, ale jest pravdivý a proti takovémuto jednání musí býti jisté prostředky po ruce.

Nenavrhuji ničeho, ale myslím, když již předem ohlašuje se, že se zde budou díti takové věci, že na to svět bude koukat, myslím, že jest dobré, když zástupce zemského výboru, který tento referát dostane do rukou, třeba řekneme, že nemáme obavy proti tomu, aby byl nějaký prostředek po ruce, kterým by se event. zjednal parlamentu a parlamentarismu průchod, kterým by chráněna byla také svoboda parlamentu, a myslím, že proti tomu nebude nikdo.

Souhlasím s návrhy, které učiněny jsou v návrhu komise a budu pro ně hlasovati

Měl jsem na srdci toto říci, by se nemyslelo, že se bojíme, kdyby se eventuelní mělo státi, co nám jeden z pánů na krajním křídle prohlásil, náležitým způsobem odpověděti. Arci by to bylo bývalo lépe, kdybychom se o to postarati mohli dříve, poněvadž potom, až budeme politiku rvavou a řvavou zde míti, nebude to možná pak změniti, jako jsme to nemohli změniti na říšské radě.

Tím končím, a pravím upřímně bez obalu, že neníli co jsem mluvil, populární, z toho si nic nedělám, ale jest to upřímně řečeno, jak si to myslím. (Výborně! Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo v generální debatě?

Verlangt jemand in der Generaldebatte das Wort?

Prohlašuji rokování generální za ukončené.

Ich erkläre die Generaldebatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj Dr. Podlipný: Slav. sněme! Na to, nač poukázal kol. Dr. Pacák, dovolil jsem si zcela stručně v úvodu své řeči taktéž poukázati, že v komisi bylo jednáno o ustanovení § 15., totiž o tom, komu přísluší právo ustanovovati denní pořádek; dále o § 73. co se týče ustanovení ohledně interpelací a odpovědí, pokud se týče odvet.

Pan kolega tedy také nic jiného nepři činil, a myslím, že tedy tím jen vlastně připojil se a jaksi sesílil upozornění, které jsem si dovolil učiniti.

Co se týče posledního, slavný sněme, tu já ovšem nepojímám takovéto projevy se stanoviska toho, zda to jest populární čili nic.

Myslím, že především musí rozhodovati při takových důležitých krocích to, co jest jaksi v obyčejném životě a zejména v obecních záležitostech salus rei publicae., a jestliže blaho jisté korporace vyžaduje jistých kroků, pak myslím, že musí býti tolik odvahy, by takové kroky byly také provedeny.

Ale myslím, že nebude snad nikoho v tomto slavném sněmu, který by dal něco na výhrůžky od někoho kdesi pronesené. Jestliže si mohou pánové troufati výhrůžky pronésti na jiné půdě, v tomto království a zejména v tomto královském hlavním městě s nimi nepochodí!

A já právě, že myslím, že kdybychom kroky jakékoliv učinili na pouhé výhrůžky, tím bychom dali na jevo, že jest tu jistá bázeň. Proto se nemohu přimlouvati, abychom jakýmkoli způsobem přistoupili na néjaké ochranné prostředky a na obranu. Proti čemu ?

Proti něčemu, co nenalezne zde ústředí, proti něčemu, co snad jinému ovzduší jest možno. Já ovšem - poněvadž pan kolega maje trpké ty zkušenosti, ano ty smutné, různé zkušenosti, uzná za vhodné, aby referent zemského výboru podle odstavce 3. našeho návrhu vzal také v úvahu tuto záležitost, - nemohu ovšem stavěti se proti tomu, neboť myslím, že každého sboru, tím spíše zákonodárného sboru povinností jest, aby ochránil jednání, svobodné jednání v takových případech, kde se zákony dávají, aby toto jednání bylo úplně svobodné, ale také důstojné, a já v tomto směru ovšem neváhám prohlásiti a myslím, že v tom směru také tlumočím přesvědčení komise celé, že zajisté si přejeme, aby zemský výbor náležitě v úvahu vzal, a tak, jak jest to v jednacích řádech jiných parlamentů, ať to jest anglického, francouzského, vlašského a v nejnovější době uherského a nemýlím-li se, v poslední době byl v dolnorakouském sněmu se strany p. kn. Auersperga učiněn návrh taktéž na změnu jednacího řádu, že v jistých směrech zajisté jest na místě, aby zemský výbor uvažoval o celé řadě návrhů a oprav, jež jinak byly v komisi dotknuty, aby také tuto věc v náležitou úvahu vzal a přiměřený návrh pak slavnému sněmu předložil.

Já nemohu tedy jinak, poněvadž jiných námitek proti vstoupení do rozpravy speciální nebylo Činěno, nežli přimlouvati se za návrh také p. kolegy p. Pacáka, a pokud se týče jeho žádání, které pronesl k referentu zemského výboru, připojiti se k němu a prositi, aby slavný sněm přijal návrhy komise za předmět spociálního rokování.

Nejvyšší maršálek zemský: Jest mně předložiti slavnému sněmu otázku, zdali přijímá návrh komise za podklad podrobného rokování.

Ich habe dem hohen   Hause die Flage vorzulegen, ob dasselbe die  Anträge Der Commission als Grundlage für  die Specialdebatte annimmt.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Slavný sněm přijal návrh komise za podklad rokováni podrobného.

Das hohe Haus hat die Anträge der Commission als Grundlage für die Specialdebatte angenommen.

Zpravodaj posl. Dr. Podlipný: § 31.

Komise mohou pozvati k svým schůzím s hlasem poradným členy zemského výboru neb jiné členy sněmu, kteří dle jich mínění vynikají zvláštní znalosti věcí. Členové zemského výboru mohou při tom sobě k ruce přibírati úředníky zemské.

Mimo tento případ nemají poslanci, kteří nejsou členy komise, práva zúčastniti se sezení komise; jen nejvyšší maršálek zemský může jim býti přítomen kdykoli, avšak nemůže se zúčastniti hlasování.

Myslím, slavný sněme, že není potřebí odůvodňováni, poněvadž jasně je pověděno, oč zde běží, a mohu jen prostým citováním odporučiti slavnému sněmu návrh ten.

Landtagssekretär Höhm (liest):

§ 31.

Es steht den Commissionen zu, Mitglieder des Landesausschußes oder andere Mitglieder des Landtages, denen sie eine besondere Kenntnis des Gegenstandes zutrauen, zur Theilnanhme an den (Sitzungen mit berathender Stimme beizuziehen. Die Mitglieder des Landesansschußes können hiebei Landesbeamten zu den Berathungen heranziehen.

Außer diesem Falle haben Abgeordnete, welche nicht Mitglieder einer Kommission sind, nicht das Recht, in deren Sitzungen zu erscheinen, nur der Oberstlandmarschall kann denselben, jedoch ohne an der Abstimmung sich betheiligen zu dürfen, jederzeit beiwohnen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k čl. 31 ?

Verlangt Jemand zu § 31 das Wort?

Prohlašuji, že jest tento článek přija t.

Ich erkläre diesen Paragraphen für angenommen.

Zpravodaj poslanec Dr. Podlipný: § 55.

Zpravodajové komisí a zemského výboru mluví se řečniště, ostatní řečníci mluví se svého místa. Ujímá li se zpravodaj zemského výboru slova na základě § 59. j. ř., mluví také se svého místa.

Jest to více jen stylistická úprava; ve věci to odpovídá posavadní praksi.

Landtagssekretär Höhm (liest: )

§ 55.

Der Berichterstatter der Commission und des Landesausschusses haben von der Rednerbühne aus zu sprechen, alle anderen Redner sprechen von ihren Sitzen aus. Gelangt der Berichterstatter des Landesausschusses aus Grund des § 59 G. -D. zum Worte, so spricht er ebenfalls von seinem Sitze aus.

OberstlandmarschalI. Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Prohlašuji, že tento paragraf jest přijat.

Ich erkläre diesen Paragraph für angenommen.

Zpravodaj poslanec Dr. Podlipný:

§ 56.

Členům sněmu nedovoluje se předčítati psané neb tištěné předlohy; předsedovi sněmu náleží rozhodnouti, smí-li řečník předčítati spis neb listinu, která souvisí s obsahem jeho řečí.

Odepře-li předseda svolení, rozhodne na požádání řečníka sněm bez rokováni.

Výjimka platí v příčině zpravodajů, kteří mají právo předčítati psané neb tištěné předlohy, jakož i doklady k nim náležející.

Prosím pány členy, aby ráčili si vyznačiti místo slovo "čísti** "předčítati" a v německém textu, aby na str. 8. ve slovech "auf welcher" odpadlo konečné "r" a stálo jen "auch welche".

Landtagssekretär Höhm (liest: )

§ 56.

Den Mitgliedern des Landtages ist die Ablesung schriftlicher oder gedruckter Vorträge nicht gestattet; darüber, ob Aktenstücke und Urkunden, auf welche sich die mündlichen Vorträge beziehen, vorzulesen sind, hat der Vorsitzende des Landtages zu entscheiden.

Wird diese Zustimmung von dem Vorsitzenden verweigert, so hat über Ersuchen des Redners der Landtag ohne Debatte zu entscheiden.

Eine Ausnahme hieben findet insofern statt, als es den Berichterstattern gestattet ist, schriftliche oder gedruckte Vorlagen, sowie die zu denselben gehörigen Behelfe vorzulesen.

Nejvyšší maršálek zemský: žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji, že tento článek jest přijat s opravami, na které pan zpravodaj byl poukázal.

Ich erkläre diesen Paragraph für angenommen mit den vom Herrn Berichterstatter erwähnten Correcturen.

Zpravodaj poslanec Dr. Podlipný:

§59.

Při jednáních o věcech, které souvisí s oborem působnosti zemského výboru, může onen přísedící, jenž povolán jest k tomu, aby hájil mínění zemského výboru jakožto zpravodaj zemského výboru, slova se ujati před závěreční řečí zpravodaje komise anebo navrhovatele.

Landtagssekretär Höhm (liest: )

§ 59.

Bei Verhandlungen über Gegenstände, welche mit dem Wirkungskreise des Landesaus-

schusses zusammenhängen, steht es demjenigen Beisitzer, welcher zur Vertretung der Ansicht des Landesausschusses berufen ist, frei, als Berichterstatter des Landesausschusses vor der Schlußrede des Berichterstatters der Kommission oder des Antragstellers das Wort zu ergreisen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Tento článek jest přijat.

Dieser Paragraph ist angenommen.

Zpravodaj poslanec Dr. Podlipný:

§ 77.

Nejvyšší maršálek zemský přikáže je dle povahy věci komisím, kterých se týče, aby podaly o nich zprávu buď samostatně neb ve spojeni s předlohou jinou.

Podává-li komise ústní zprávu o peticích samostatně, budiž rozdán členům sněmu tištěný seznam petic, o kterých má býti zpráva podávána s udáním stručného obsahu těchto petic a doslovného zněni návrhu komise.

Také zde není ničeho připojiti.

Landtagssekretär Höhm (liest: ) § 77.

Der Oberstlandmarschall verweist dieselben nach Beschaffenheit des Falles an die betrefsenden Kommissionen, welche über dieselben entweder abgesondert oder in Verbindung mit einer anderen Vorlage Bericht zu erstatten haben.

Wird über Petitionen von der Kommission ein besonderer mündlicher Bericht erstattet, so ist ein gedrucktes Verzeichniß der Petitionen, über welche berichtet werden soll, an die Mitglieder des Landtages zu vertheilen, in welchem der kurze Inhalt der Petitionen und der Wortlaut des von der Kommission beantrogten Beschlusses enthalten ist.

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Tento článek jest přijat.

Dieser Paragraph ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Podlipný:

§ 86.

Podala-li komise zprávu o návrhu,jenž jí byl k předběžné poradě přikázán a byla-li taková zpráva odevzdána praesidiu sněmu, avšak nebyla-li v témže zasedání téhož volebního období sněmu vyřízena, budiž zemským výborem opět sněmu předložena v příštím zasedáni.

Týká-li se takováto zpráva předlohy zemského výboru, rozhodne zemský výbor o tom, má-li se zpráva opět sněmu předložiti.

Týká-li se taková zpráva přodlohy vládní, může ji zemský výbor opět předložiti jen se svolením vlády.

Byla-li taková znovu předložená zpráva již tiskem rozdána, může, svolí-li k tomu sněm, býti dána nn denní pořádek k druhému čtení, aniž by třeba bylo znovu ji přikázati komisi. Není-li v takovém případě po ruce zpravodaj komisí zvolený, může na jeho místo nastoupiti člen zemského výboru.

Zde sluší podotknouti, že v starém tekstu nebylo slovo "praesidiu sněmu", což ovšem jest přirozené, aby podle německého tekstu náležitě také byl tekst český v § 86. doplněn, t. j. taková zpráva odevzdána byla praesidiu sněmu.

V německém pak tekstu sluší doložiti ještě a sice v pátém řádku po slově

"der Landtagssesion slova "derselben Landtagswohlperiode' tedy německý tekst sluší doplniti "ohne dass derselbe während der Landtagssession derselben Landtagswahlperiode zur Vollberathung gelangt ist. "

Dovoluji sobě tedy tento doplňovací návrh opravný při § 86. učiniti.

Landtagssekretär Höhm (liest: )

§ 86.

Wenn der Bericht über einen Antrag von der zur Vorberathung eingesetzten Kommission bei dem Landtags-Präsidium überreicht morden ist, ohne daß derselbe während der LandtagsSession derselben Landtagswahlperiode zur Vorberathung gelangt ist, hat der Landesausschuß den Kommissionsbericht dem Landtage in der nächsten Landtags-Session wieder vorzulegen.

Betrifft dieser Bericht eine Landesausschußvorlage, so entscheidet der Landesausschuß über dessen Wiedervorlegung.

Betrifft derselbe eine Regierungsvorlage,so kann er nut mit Einwilligung der Regterung wieder borgelegt werden.

War ein solcher wieder vorgelegte Bei icht bereits im Drucke vertheilt, so kann er mit Einwilliguing des Landtages ohne neuerliche Verweisung an die Kommission zur zweiten Lesung aus die Tages Ordnung geletzt weiden. Ist in einent solchen Falle ein von der Komimssion gewählter Berichterstatten nicht vorhanden, so kann ein Mitglied des Landesausschusses die Berichterstattung übelnehmen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand dal Wort?

P. zpravodaj poukázal na některé doplňky, jichž následkem tekstových chyb je třeba, a prohlašuji, že jest tento článek přijat s doplňky, na které p. zpravodaj byl poukázal.

Der Herr Bertchterstatter hat auf einige Ergänzungen, welche in Folge von Druckfehlern bei diesem Paragraphen nothwendig sind, hins gewiesen und ich ertläre diesen Paragraph mit den von dem H. Berichterstatter angeführten Ergänzungen für angenommen.

Zpravodaj posl. Dr. Podlipný: K § 39. sluší následující doplněk připojiti:

Navrhovatel může žádati, aby návrh i bez prvního čtení byl přikázán komisi již zřízené.

Tuto žádost sluší připojiti k formálnímu návrhu o způsobu porady předběžné.

Nejvyšší maršálek zemský může této žádosti vyhověti, nečiní-li ani on sám ani jiný člen sněmu proti tomu námitky.

Toto odůvodnění jsem si dovolil uvésti.

Landtagsfekietar Höhm (liest): Der § 39 der Geschaftsordnung wird durch folgende Absätze ergänzt:

"Der Antragsteller kann verlangen, daß der Antrag auch ohne Vornahme der ersten Lesung einer bereits bestehenden Kommission zugewiesen werde. "

"Dieses Verlangen ist dem formalen Antrage hinsichtlich der Art der Vorberathung bei zufügen. "

"Der Oberstlandmarschall kann diesem Verlangen Folge geben, wenn weder er selbst noch

ein anderes Mitglied des Landtages dagegen eine Einwendung erhebt. "

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji tyto stati za přijaté.

Ich erkläre diese Satze sind angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Podlipný (čte): Třetí odst. článku III.

Zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu revisi celého jednacího řadu pro sněm království Českého, zejména však návrh poslanců pp Šťastného a Rataje čís. 737 ai. 1898 tisk CCLIV. na doplnění §u 29. j. ř. a podal v přimě řené lhůtě zprávy event. s příslušnými návrhy.

Landtagssekretar Höhm (liest: ) 3. Der Landesausschuß wird aufgefordert, die Revision der ganzen Geschaft ordnung für den Landtag des Ko.. r... h. s Bohmen,. amentlich ab i den Antrag der Herren Abgeordneten Šťastny und Rataj (Ldtgs. Z. ai 98 Druck CCLIV. ) aus Erganzung des § 29 G. -O. in E wagung zu ziehen und in entspreche der Fu|t Bericht zu e statten beztehungswe.. e Antrage zu fallen.

Nejvyšší maršálek zemský Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji tuto větu za přijatu.

Ich erkläre diesen Absatz für angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Podlipný (čte) 

IV. Petice čís. 163. hospodařského a lesního spolku okresu Jičinského jest tím vyřízena.

Landtagssekretar Höhm (last. )

IV. Die Petition Z. 16. des "Land- und forstwirthschaftlichen Vereines des Bezirkes Jiciu" er. ch int htemit erledigt.

Nejvyšší maršálek zemský:

Žádám pány, kteří souhlasí s tím návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrage zustimmen, die Hand zui erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen

Zpravodaj pan posl. Dr. Podlipný: ponevadž nebylo žádné námitky činěno ohledně § 31, jednacího řádu odst. III....

Nejvyšší maršálek zemský: Upozorňuji na to, že bylo přehlédnuto, že nebyl slavnému sněmu předložen k hlasování úvod odst. III.

Zpravodaj pos1. Dr. Podlipný: 1. §. 31., 55, 56., 59., 77 a 86. j. ř. pro sněm královsví Českého se v dosavadním znění zrušují a mají zníti takto:

Landtagssekretär Höhm (liest):

1. Die §§ 31, 55, 56, 59, 77 und 86 der Geschäftsordnung für den Landtag des Königreiches Böhmen werden in ihrer bisherigen Fassung aufgehoben und haben in Hinkunft zu lauten, wie folgt:

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k tomuto odstavci?

Verlangt jemand zu diesem Absatze das Wort ?

Tento odstavec jest přijat.

Dieser Absatz ist angenommen

Tím jest tato záležitost vyřízena v druhém čtení.

Hiemit ist dieser Gegenstand in zweiter Lesung erledigt.

Zpravodaj poslanec p. Dr. Podlipný: Pravil jsem, že nebylo činěno žádných námitek, ani jiných opravných poznámek o bledne §§ právě v druhém čtení slav. sněmem přijatých.

Dovoluji si tedy učiniti návrh, aby dotčené odstavce a sice § 31., 55., 56., 59, 77. a 86. jakož i odstavec druhý §. 39. a konečně odstavec třetí, jak slavným sněmem v druhém čtení sněmu přijaty byly, byly ve třetím čtení slavným sněmem schváleny.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter stellt den Antrag, dass der III. Antrag bei Commission, welcher soeben in zweiter Lesung angenommen worden ist, auch in dritter Lesung genehmigt werde.

Ich erlaube mir in dieser Beziehung zu bemerken, dass ich zuerst die Antrage an das hohe Haus stellen werde, ob dasselbe in die dritte Lesung der betreffenden Vorlage heute eingeben will.

Předložím především slav. sněmu otázku, zda-li chce přistoupiti ke třetímu čtení o III. návrhu komise.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

A nyní předkládám slavnému sněmu otázku, zdali přijímá III. návrh komise tak, jak se o něm slav. sněm usnesl v druhém čtení též ve čtení třetím.

Nunmehr lege ich dem hohen Hause die Frage vor, ob dasselbe den Antrag III. der Commission, so wie derselbe in weiter Lesung angenommen worden ist, auch in dritter Lesung annimmt.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy výboru legitimačního o žádosti c. k. okr. soudu v Říčanech za svolení k soudnímu stíhání poslance Jana Bartáka pro přestupek § 314. tr. z.

Nächster (Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes des Legitimationsausschußes betreffend das Ansuchen des f. t. Bezirksgerichtes in Řičan um Zustimmung zur gerichtlichen Verfolgung des Abg. Johann Barták wegen Uebertretung des § 31 Str. -G.

Zpravodajem jest p. posl. Dr. Dyk. Dávám jemu slovo.

Poslanec Dr. Dyk: Slav. sněme! Skutkový příběh, který sloužil za podklad předložené právě zprávě zemského výboru legitimačního, jest v tištěné zprávě obšírně vylíčen.

Není tedy zapotřebí, abych opakoval jednotlivosti, které dle spisů ve zprávě podrobně jsou uvedeny obmezím se na to toliko stručně poukázati k těmto právnickým důvodům, které vedly komisi k návrhu, který sl. sněmu předkládá ku schválení, aby nevyhověl žádosti okres. soudu v Říčanech za stíhání p. posl. Bartáka pro přestupek § 314 tr. z.

V odvolání, které p. poslanec Barták proti jej odsuzujícímu rozsudku podal, bylo mimo jiné důvody hlavně poukazováno k tomu, že rozsudek proti němu vynešený zahrnuje neoprávněné porušení jeho immunitního práva jako poslance sněmu král. českého. Poněvadž jedná se zde o tak důležité politické právo, které podle názoru výboru hájiti jest povinností sl. sněmu proti každé vládě a proti každému, totiž právo nedotknutelnosti poslanecké, věnovala komise této otázce zvláštní pozornost a přišla v základě svých úvah k tomu výsledku, že náhled v odvolání p. posl. Bartáka hájený jest skutečně správný, a že v tomto případě okresním soudem v Říčanech neoprávněným způsobem zasáhnnto bylo do práva immunity p. posl. Bartáka.

Právnická argumentace v té příčině obsažena jest ve zprávě výboru a dotknu se věci jen krátce v tom smyslu, že legitimační výbor projevil svůj náhled jednomyslně v tom směru, že zasedání sněmovni počíná trvání své již dnem publikace nejvyššího svolávacího patentu bez ohledu na den, na který první sezeni jest položeno a to z toho důvodu, že právo sněm svolávati, odročiti a uzavříti jest nepopíratelně právo praerogativy koruny, a že tedy pro určení doby trvání zase dání sněmovního toliko rozhodnutí zeměpána, že sněmovní zasedání jest svoláno, jest směrodatným, a nahodilý moment, na který den se určí první schůze sněmovní, nemůže míti rozhodný vliv na dobu trváni výročního zasedání.

Avšak legitimační výbor měl ještě druhý důvod, který taktéž jej vedl k tomu, že navrhl nesvoliti k soudnímu stíhání p. posl. Bartáka a sice proto, že má právní přesvědčení, že skutečně jemu za vinu kladený, i kdyby subsumpce I. instance pod § 314. byla správná, jest objektivně promlčen a sice dle následovního uvažováni.

Jelikož se jedná o přestupek § 314, tedy dle § 532 tr. z. promlčují se přestupky takovéto objektivně ve lhůtě 3 měsíců ode dne momentu, kdy skutek se stal.

Výbor legitimační má za to, že skutečně dle stavu věci trestní stihání Jana Bartáka proběhnutím této tříměsíční lhůty objektivně je promlčeno a zde v tomto případě jest lhostejno, jak se posuzuje ta právní otázka první, počítá-li se lhůta promlčecí již ode dne svolávacího patentu, nebo ode dne prvního zasedání. V obou případech dle platných zákonných ustanovení promlčel se skutek domněle p. posl. Bartákovi za vinu kladený, a od něho spáchaný 27. března 1898, a nemělo by tedy žádného účele, abychom svolili k soudnímu stíháni p. posl. Bartáka pro skutek, který objektivně jest promlčen, tudíž nadále trestným není.

To byl druhý důvod, ze kterého výbor legitimační navrhuje, by slavný sněm nesvolil k soudnímu stíháni posl. Bartáka.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand dag Wort?

Dávám slovo p. posl. dru Baxovi.

Posl. dr. Baxa: Slavný sněme! Nemusím zvláště připomínati, že z důvodů, které právě zde byla komise uvedla, jsem pro návrh, a že také pro návrh komise budu hlasovati, ale dovolím si připomenouti, že ještě z druhého důvodu jsem pro to, aby p. posl. Barták vydán nebyl, a aby se žádosti za jeho soudní stíhání nevyhovělo. A to proto, poněvadž skutečně v jednání jeho, béřeme-li věc z právnického stanoviska, nelze shledávati skutkovou povahu §. 314.

Kdyby byla komise, která nám tento návrh předkládá, nám předložila nebo mohla dovoliti jenom, nahlédnouti do spisů, tu bychom byli viděli, jak se celé vyšetřování dálo.

A, pánové, já neváhám nikterak prohlásiti to, že, jak se dálo vyšetřování a celé šetření s p. kol. posl. Bartákem, odpovídá to úplně tem zvykům naší justice, kdykoliv se jedná o nějaký čin národně politický, ovšem pokud se to týče naši národnosti.

Velectění pánové, všechno, co se tenkráte událo, nasvědčuje tomu, že zde správa vojenská resp ti činitelé, kteří tuto aféru vyvolaly, pravdu neměly a o tom nikdo z nás pochybovati nebude. Ale potom, co se stalo na jednom kontrolním shromáždění, zejména potom, když byli oni kteří se hlásili svým mateřským jazykem, vedeni po městě četnickými hlídkami, když byli strkáni do vězení, do žaláře, potom zajisté nemohlo to nikomu z nás Cechů býti lhostejno, a zajisté co učinil pan kollega Barták jakožto starosta, byl by musil učiniti každý z nás, kdyby se v jeho postavení byl ocítil. (Výborně. ) Že to bylo urážkou české národnosti, o tom nikdo nebude pochybovati. Nebylo důvodů, aby občanům české národnosti se zakazovalo, při vykonávání vojenské povinnosti hlásí ti se svým mateřským jazykem českým. Ale když již přihodila se ona událost, když p. Barták, jako starosta obce, který byl přítomen onomu aktu, zcela po rozumu ve smyslu zákona řekl dotyčným spoluobčanům, aby se hlásili českým mateřským jazykem svým - velectění pánové, kde zde lze shledávati v tom skutkovou povahu §314? A ostatně i kdyby, dejme tomu, se zde mohlo jednati o jakékoli přestoupení zákona, ať již trestního zákona anebo snad patentu z r. 1854, vzhledem k tomu, že aféry tyto s hlášením "zde" vyvolaly největší roztrpčení ve všem lidu českém, že aféry tyto musily se dotknouti každého člověka, že musil vzrušiti se cit v nás všech, justiční správa měla se přičiniti o to, aby dále takovéto věci nestíhala, ona měla viděti, že byl zde porušen cit národnostní, že byl dotčen cit národa i lidu českého, a jako rozumná správa neměla to vésti tam, kam až to dovedla. Jedno jest pravda, Že oproti jiným národnostem, zejména oproti národnosti německé, by se toho státní úřadové nikdy nedopustili a že dovedou šetřiti citu národa. Jakmile se však jedná o nás, tu nás nejdříve vyzvou, seštvou a podráždí, a když sami páš, nezákonnitost a když se proti tomu ozýváme, pak na nás dopadne přísnost celého zákona. (Výborně!)

Zdali nemáme povinnost, abychom při této zprávě na toto jednání, které samo o sobě jest nezákonité, ukázali, na tu nevážnost k našemu lidu se strany správy státní a zejména se strany správy justiční a zdali nemáme dnes tu největší příležitost, abychom dali výraz svému rozhořčení a svým pocitům, že skutečně proti nám dovoluje si to, co by si proti příslušníkům národnosti německé nikdy nedovolili? (Tak jest!) Tu, pánové, ovšem nemohlo býti ani jinak, než Že repraesentoval se zde opětně onen pověstný státní zástupce pražský za srozumění vrchního státního zástupce. Pan státní zástupce pražský Morstadt, který jest Vám zajisté všem dobře znám, učinil dokonce návrh, aby byl poslanec Barták stihán pro zločin § 222. trestního zák. (Slyšte!)

Velectění pánové! To znamená, že tento úředník právě tak jako vrchní státní zástupce jsou slepí ve své zášti proti všemu, co jest české. My to vidíme na těch konfiskacích na stíháni pro různé delikty rázu národně politického. Tento úředník je slepý ve své zášti a právě proto, že je slepý, přehlédl sám ustanoveni § 222 tr. zákona, pro které dával aneb chtěl dávati posl. Bartáka stíhati, totiž zapomněl, že stíhání pro zločin § 222. jest možno jen tenkráte, jestliže se jedná o svádění k činům, které jsou zločinem podle vojenského zákona.

Velectění pánové, to ještě nebylo před tím nikde řečeno, že to, co se událo na kontrolním shromážděni, respektive hlášení českým "zde", by bývalo zločinem.

A, pánové, to se také neodvážil nikdo tvrditi, a to také vidíme ze skutečnosti.

To mohl sám pan státní zástupce věděti, když někteří byli stíháni, ačkoliv nebyli stíháni všichni - a to je to charaktické, že skutečně zde rozhodovala pouze libovůle, řekl bych více méně snad libovůle než lehkomyslnost toho kterého vojenského úředníka.

Velectění pánové, bylo stíháno pro přestupky a také tresty, které byly na některé vyneseny, jako na redaktora Klofáče a ostatní, zněly pouze od dvou dnů až na jeden týden. To přece věděl velectěný pan státní zástupce Morstadt, že tedy sama vojenská správa v tom neshledává zločin. Jak rak tedy se mohl odvažiti dati návrh, aby byl stíhán posla-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP