oudů výboru zvýší se o dva. Zástupcové vlády požívají stejných práv jako každý jiný oud výboru.

Trvání funkce jejich neřídí se §11. těchto stanov, nýbrž trvá ona tak dlouho pokud nebyli od vlády odvoláni a pokud Společnost státní subvence požívá.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Die Budgetkommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Es vird die folgende Abänderung des § 3 der Statuten des Museums des Königreiches Böhmen genehmigt:

Die Gesellschaft besteht aus wirkenden, beitragenden und Ehrenmitgliedern, an deren Spitze ein Präsident, ein Vicepräsident und ein Ausschuß stehen.

Letzterer besteht:

a)  aus sechs von der Landesvertretung des Königreiches Böhmen entsendeten Mitgliedern und

b)  aus zwölf von der Gesellschaft gewählten Mitgliedern.

Der Regierung wird das Recht vorbehalten, für den Fall, dass die Gesellschaft eine Staatssubvention gemeßt, zwei Vertreter in den Ausschuß zu entsenden, wodurch die Zihl der Ausschußmitglieder um zwei erhöht wird.

Den Vertretern der Regierung stehen dieselben Rechte zu, wie jedem anderen Ausschußmitgliede.

Ihre Funkzionsdauer richtet sich nicht nach § 11 der Statuten, sondern währt so lange, als sie von der Regierung nicht abberufen werden und solange die Gesellschaft eine Staatssubvention genießt.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty.

Ich erkläre die gedruckten Commissionsanträge für angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského týkající se rozpočtů fondů normálních škol a nadací k němu náležejících na rok 1899. a ohledně účetních závěrek normálního školního fondu a nadací k němu náležejících -za rok 1897.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesansschußbericht, betreffend die Voranschläge des Normalschulfondes und der hiezu gehörigen Stiftungen für das Jahr 1899 und betreffend die Rechnungsabschlüße des Normalschulfondes und der zu demselben gehörigen Stiftungen für das Jahr 1897.

Zpravodajem jest pan posl. Dr. Pacák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Pacák: Slavný sněme! Zpráva nalézá se tištěná v rukou slavného sněmu.

Já nebudu tudíž jednotlivě uváděti okolnosti, které zde jsou, a dovolím si jen k tomu poukázati, že slavný zemský výbor k tomu poukazuje, že normální fond následkem toho, že musí přispívati ročně na substituci za dozor ke školám, které vlastně platiti přísluší státu, a následkem toho, že užitky z nemovitostí, které fondu náleží a které jsou v držení státu, mu neplynou, v krátké době bude passivní, a že naléhá na to, kdyby slavný sněm opětoval resoluci, kterou loni již učinil v tom směru, aby slavný sněm vyzval správu státní, aby konečně náklad vycházející ze státního dozoru ke školám národním, na pokladnu státní byl převzat. Jest mně sice známo, že v té věci také školská komise se usnesla, a myslím, že na zákoně.

Nicméně však míním, že není důvodů, abychom tu resoluci vynechali.

Vedle toho si dovolím upozorniti na to, že žádá se ve zprávě, aby dána byla zemskému výboru plná moc, aby v případě, kdyby již několik let se táhnoucí spor s klášterem Voršilek byl jaksi po dobrém vyrovnán, byl oprávněn po určitou dobu položky druhé vyplatiti.

Rozpočtový výbor činí tudiž návrh:

I.   Slavný sněme račiž rozpočty fondu škol normálních a nadací k němu náležejících na rok 1899 schváliti a

II.   zemský výbor zmocniti, aby pro případ, když by během roku 1899 bylo docíleno narovnání o nárocích Pražského kláštera Voršilek, uhradil oproti rozpočtu eventuálně vyšší nároky kláštera případným překročením sub II. 2, pokud tomu prostředky normálního fondu dovolí.

III.   Slavný sněme račiž se usnésti na následující rezoluci:

Zemský sněm království českého vyslovuje opětně své důrazné vyzvání ku správě státní, aby státní správa konečně se o to postarala, by náklad vzcházející ze státního dozoru ke školám národním byl převzat na pokladnu státní.

Zemskému výboru se ukládá, aby v této záležitosti s vládou jednání zahájil a zprávu s příslušnými návrhy sněmu v příštím zasedání podal.

IV.     Slavný sněme, račiž účetní závěrky normálního školního fondu a nadací k němu náležejících za rok 1897 na vědomí vzíti a schváliti.

Landtagssecretär Höhm (liest):

Der Budgetausschuß stellt den Antrag:

I.   Der hohe Landtag wolle die Voranschläge des Normalschulfondes und der zu dem selben gehörigen Stiftungen für das Jahr 1899 genehmigen und

II.   den Landesausschuß ermächtigen, für den Fall, als bezüglich der Ansprüche des Prager Urjulinerinenklosters im Laufedes Jahres 1899 ein Vergleich erzielt werden sollte, die eventuellen Mehranspruche des Klosters gegenüber dem Voranschlage durch eventuelle Überschreitung der Rubr. II. 2., soweit es die Mittel des Normalschulfondes gestatten, zu begleichen.

III.   Der hohe Landtag wolle nachstehende Resolution beschließen:

Der Landtag des Königreiches Böhmen fordert neuerdings die staatliche Schulverwaltung mit allem Nachdrucke aus, endlich dafür Sorge zu tragen, dass der aus der staatlichen Schulaussicht resultirende Aufwand auf den Staatsschatz übernommen werde.

Der Landesausschuß wird ausgefordert in dieser Richtung mit der k. k. Regierung Verhandlungen einzuleiten und dem Landtage in der nächsten Session Bericht zu erstatten und entsprechende Antrage zu stellen.

IV. Der hohe Landtag wolle die Rechnungsabschlüße des Normalschulfondes und der zu demselben gehörigen Stiftungen für das Jahr 1897 zur genehmigenden Kenntnis nehmen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo zn slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji, že tištěné návrhy komise jsou přijaty.

Ich erkläre die gedruckten Commissionsanträge für angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro jednací řád sněmovní o zprávě zemského výboru, kterou se předkládají znovu spisy v příčině změny jednacího řádu sněmu království Českého.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für die Geschäftsordnung des Landtages über den Landesausschußbericht, mit welchem die die Abänderung der Gechäftsordnung des Landtages des Königreiches Böhmen betreffenden Aften wieder vorgelegt werden.

Zpravodajem jest p. posl. dr. Podlipný. Dávám slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj poslanec dr. Podlipný: Slavný sněme! Po dlouhých. pokusech konečně předstupuje komise, ustanovena pro změnu a úpravu jednacího řádu sněmu král. českého s určitými návrhy. Návrhy tyto dle přesvědčení komise nevyhovují zcela přání komise potud, že by byla komise ráda viděla, aby mohla úplnější návrhy předložiti. Však nicméně považovala na druhé straně za to, že to, co již spracováno, má býti slavnému sněmu předloženo, poněvadž některá ustanovení jsou důležitého rázu a neradno jest, aby dále s nimi se otálelo.

V první části předlohy, o které sluší rozhodnouti, jest návrh na upravení textu českého jednacího řádu sněmu tohoto. Již po delší dobu bylo stěžováno si na nedostatečný text český. Výbor zemský vypracoval již před delší dobou a předložil již v roku 1894 návrh na úpravu tekstu tohoto, avšak k projednáni tekst ten nepřišel, až konečné v loňském sněmovním zasedání byl návrh komise projednán a měl slavnému sněmu býti předložen, avšak pro krátkost času se to nestalo.

Nyní konečně předstupuje komise, aby tekst český byl vyřízen, a mám jen některé malé opravy přihodivších se tiskových vad uvésti a sice zejména v nadpisu jednacího řádu má státi: Nikoliv pro český sněm, nýbrž pro snem království českého, jakož i dále v tekstu, zejména v § 2. jest tisková chyba, místo § 10. jest otisknuto § 4., dále v § 53. místo slova "pořádku" poněvadž důsledně užívá se slova "pořadí", jest opraviti slovo "pořádek" na "pořadí". V § 74. drahého odstavce vloženo bylo nedopatřením "viz § 73. odst. 2. " Tato vložka má odpadnouti.

To jest tedy úprava tekstu českého, jak byla předložena pp. členům slavného sněmu, a myslím, že nebude dnes předmětem, abychom snad chtěli rokovati o jednotlivých různých názorech, neb o některých snad pochybnostech českého výrazu, poněvadž myslím, že by debata taková neměla praktického významu, a přál bych si a i slavná komise projevila přání, aby slavný sněm ráčil bez debaty o tekstu českém přistoupiti na to, co bylo jednak zemským výborem, jednak komisí propracováno s těmi opravami, které dovolil jsem si předložiti slavnému sněmu ku schválení.

Druhá část návrhů zahrnuje návrh schválení návrhu zákona který jest v příloze druhé při jednacím řádu přiložen.

Komise vycházela z toho názoru, že zejména tento návrh může býti také bez obtíží slavným sněmem projednán.

Poněvadž ale vznikly pochybnosti o tomto návrhu, zda-li může za nynějšího složení sl. sněmu býti zákon tento odhlasován, projevuje komise náhled ten, že sice jedná se jen o úpravu českého tekstu, tedy že vlastně žádné meritorní návrhy předloženy nejsou, a že by nebylo tedy třeba nějakého kvalifikovanéko hlasování, tedy přítomnosti kvalifikované ku rozpravě o návrhu tomto; ale poněvadž pochybnosti jsou a zejména v tom směru pronešeny, že tekst sám je vlastně podstatou zákona, a že tedy ke hlasování o návrhu zákona, třeba jedná se jen o tekst a nikoliv o věcný jeho obsah, bylo by třeba kvalifikované přítomnosti poslanců, jest komise toho náhledu, že, pak-li J. J. nejvyšší pan maršálek má přesvědčení, že by bylo třeba kvalifikované přítomnosti členů sn. králov. českého, neváhá prohlásiti, aby uzákoněno bylo to, co se předkládá v ostatních částech návrhu komise, že upouští od návrhu II., totiž:

Slavný sněme, račiž schváliti návrh zákona tamtéž v příloze II. připojený.

Co se týče III. části návrhu, jež zní, aby slavný sněm se usnesl na určitých změnách, pokud se týče doplňcích, tu opakuji jen to, že komise byla si plně vědoma, že nevyhovuje úplně těm přáním, která také v samé komisi byla projevena, avšak že mají býti předneseny aspoň ty návrhy, které bez obtíží slavným sněmem projednány býti mohou.

Jsou to vlastně podstatně dva návrhy; jednak na úplnou přeměnu čl. 86., pokud se týče čl. 39. v dodatcích, které jsou učiněny

Zde totiž jedná se o to, aby ty předlohy, které byly již podány a jistou komisi projednány, mohly slavným sněmem v pokračování, tedy v jiném sezení také hned k projednáni ve sněmu samém bez předchozího projednání komise býti projednány, usnesení to zajisté velmi praktické, a myslím tedy, že komise plným právem trvala v první řadě na tom, aby také tato část jednacího řádu, totiž § 86. byla opravena.

Co se týče pak doplňku § 39., byla po delší dobu jedna z největších stížností, a myslím, že ne bezdůvodně na mnohdy zdlouhavé a čas veliký zabírající odůvodňování návrhů v prvním čtení. Tu ovšem komise vychází z toho stanoviska, že zejména plně vyhověno potřebám tím ustanovením, že v takovém případě, kde není o zásadách nějakého sporu, a kde návrh sám v sobě samém již odůvodnění nalézá, může býti ihned přikázán komisi té které zvláště zřízené, když nejvyšší maršálek némitek nečiní a když také ten který člen slavného sněmu proti tomu námitek nečiní.

Pakli tedy navrhovatel sám učiní návrh a námitek proti tomu není, může návrh přikázán býti ihned komisi, pokud taková komise zřízena jest k jednáni samotnému, a netřeba šíře tu praktičnost tohoto návrhu odůvodňovati.

Ostatní pak návrhy, jež týkají se §§ 31., 55,, 56., 59. a 77. jsou po výtce jen výronem prakse, která v posledních letech byla praktikována v tomto sl. sněmu a byly jednak stylisací, jednak doplněním stylisace, a bude v tomto směru úplně potřebám praktickým vyhověno.

Z těchto tedy důvodů navrhuje komise, aby dotyčné §§ 31., 55., 56., 59., 77. a 86. byly v navrženém znění přijaty, pokud se týče § 39. jednacího řádu aby v navrženém směru byl doplněn.

Poněvadž pak bylo jednáno ještě o dalších návrzích, které však pro stávající poměry nynější by nemohly tak snadně býti projednány, upustila komise od návrhů těchto, cítíc toho potřebu, že skutečně jsou naléhavé takovéto případy, které ovšem vlastně ve sl. sněmu měly býti projednány a také odhlasovány.

Poukazuji mezi jiným na § 15 jedn. řádu, dále na § 73. j. ř., na které opětně a opětně si bylo stěžováno, a které vlastně v podstatě komisí již loňského roku byly náležitým způsobem propracovány. Mimo to jsou zajisté docela místní návrhy pp. poslanců Šťastného a Rataje číslo tisku CCLIV. směřujícík tomu, aby komise také mimo zasedání sněmu v důležitých případech trvaly dále a mohly jednati o předlohách jim přikázaných.

Však veškeré ty předměty jsou takového rázu, že není jednak materiálu spracovaného, jednak sluší ještě jiné jednací řády jiných zákonodárných sborů porovnati, a to vše může se státi ovšem úplně způsobem vyčerpávacím se strany zemského výboru a proto komise činí návrh, aby zemskému výboru bylo uloženo, aby vzal v úvahu revisi celého jednacího řádu pro sněm král. českého, zejména pak návrhy pp. poslanců Šťastného a Rataje čís. tisku 737. z roku 1898 a podal v přiměřené lhůtě zprávy event. s příslušnými návrhy. To jsou tedy návrhy, které komise má za přiměřené sl. sněmu podati a prosím, aby sl. sněm ráčil návrhy tyto po případě po prohlášení J. J. nejvyššího p. maršálka ohledně článku II. schváliti.

Tím pak, když tyto věci budou vyřízeny, bude zároveň i petice č. 163. hospodářského a lesnického spolku okresu Jičínského vyřízena. Domluvil jsem. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Mám za povinnost především sděliti slav. sněmu, kterak záležitost, která se nachází na denním pořádku dle mého náhledu má býti projednána formálně.

Komise činí tři návrhy, které již blíže pan zpravodaj byl naznačil. Mám za to, že ty tři návrhy bude třeba projednati každý o sobě a to z té příčiny, poněvadž nelze je považovati za návrh jediný již proto, poněvadž v jistých částech zvláště návrh první a třetí sobě odporují tím způsobem, že v návrhu prvním se navrhuje přijetí textu českého jednacího řádu, dle meritorního obsahu starého, kdežto v návrhu třetím se navrhují změny těchto meritorních ustanovení. Za tou příčinou nemám ani nejmenší pochybnosti, že náleží slavnému sněmu postupně činiti změny ve svých návrzích a že tedy zajisté slavný sněm učiní nějaké usnesení a nedlouho potom učiní usnesení, kterým se dřívější usnesení změní.

Ale nezdá se mi býti možno, by takové usneseni pak bylo odhlasováno jediným třetím čtením.

Následkem toho jsem toho náhledu, že bude třeba, ty se jakožto zvláštní věc projednal napřed návrh první, pak po případě návrh druhý a pak návrh třetí.

Co se týká návrhu druhého, prohlásil p. zpravodaj, že komise sice lest toho náhledu, že může býti projednán bez kvalifikované většiny, že však pro ten případ, že bych já vyslovil se v tom smyslu, ze je této kvalifikované většiny potřebí, komise se na tom usnesla vzíti tento návrh zpěť

Já, slavný sněme, se vidím nucena a prohlásiti, že dle mého náhledu dokonce určitě nepochybuji o tom, že je třeba kvalifikované většiny pro tento zákon, a dovoluji sobě v krátkosti uvésti příčiny toho svého náhledu v tom smyslu, že dodatky k zemskému řádu byly uzákoněny na základě zvláštních usnesení sněmu činěných v r. 1863.

Při usnášení se o těchto změnách bylo přesně k tomu přihlíženo, jak jsem se přesvědčil z protokolu, by kvalifikovaná většina byla zjištěna.

Mimo to slavný sněm tehdá se usnesl jak na tekstu německém tak na tekstu českém a není tedy nejmenší pochybnosti o tom, že český tekst jest pravě tak autentickým a právě tak jest zákonem, jako tekst německý.

Nemohu sobě ale představiti, že by bylo možno změniti tekst nějakého platného zákona, aniž by se to mohlo považovati za změnu zákona samého, neboť zákon bez tekstu jest myšlénkou, která se mně nezdá býti správnou.

Mám tedy za to, že pro zákon, který navrhuje komise, by bylo třeba kvalifikované většiny a následkem prohlášeni p. zpravodaje nedám tedy o tomto návrhu jednati, jelikož komise prohlásila, že tento návrh bere zpět.

Ale připojuji k tomu taktéž určitě svůj náhled, že tím nikoliv není zamezeno sIavnému sněmu usnášeti se o tom, co komise navrhuje jakožto svůj první návrh a tím méně o tom, co navrhuje jakožto návrh třetí a to z té příčiny, poněvadž jest sice předepsáno, by jistá ustanovení dodatku ke zřízení zemskému byla přijata do jednacího řádu, není ale nikterak předepsáno, by byla přijata doslovně, a již nyní lze poukázati na některé případy, ve kterých ustanovení dodatků k zřízení zemskému jsou sice přijata co do smyslu do jednacího řadu, ne však doslovně

Následkem toho nepochybuji o tom, že změny, které se netýkají merita ustanoveni, nýbrž jedině upravení stylistického, jak tomu jest při změnách navržených stran jednacího řádu, mohou býti slavným sněmem jednoduchou čili prostou většinou přijaty.

Co se pak týče třetího návrhu komise, tedy považuji jej, jak jsem si na to již dříve dovolil poukázati, jakožto zvláštní návrh a zamýšlím tedy při tomto návrhu zavésti debatu generální, pak o navrzich komise stran jednotlivých článků debatu specielní a po případě bych pak tento návrh třetí v jeho plném obsahu, tak jak slavný sněm se na něm usnese ve čtení druhém, předložil sl sněmu, by jej přijal ve čtení třetím.

Ich halte mich für verpflichtet, dem hohen Hause darüber eine Mittheilung zu machen,tüte meiner Ansicht nach die Antrage der Cornmision in formaler Beziehung von Seite des hohen Landtages zu behandeln sein werden.

Der Herr Berichterstatter hat in seiner Einleitungsrede selbst darauf hingewiesen, dass die Antrage der Commission aus 3 Theilen bestehen, und ich bin der Ansicht, dass es sich eigentlich um 3 verschiedene Antrage handelt, van denen jeder als separater Gegenstand der Verhandlung unterzogen werden muss.

Der erste dieser Antrage bezieht sich darauf, dass die Commission eine neue Textierung des bohmachen Textes der Geschaftsordnung beantragt. Dreier (Gegenstand wird daher als erster Verhandlungsgegenstand der Berathung des hohen Hauses unterzogen werden.

Als zweiten Gegenstand hat die Commission einen Gesetzenswurf beantragt, durch welchen bei bohmische Text der Zusatzartikel zur Landesordnung geandert werden soll, Der Herr Berichterstatter hat in dieser Beziehung die Bemerkung gemacht, dass die Commission zwar der Ansicht ist, dass dieser Gesetzentwurf nur mit einer einfachen Majoritat angenommen werden kann, dass jedoch, nachdem Zweifel entstanden sind, ob nicht hiezu eine qualificierte Majorität nothwendig ist, die Commission den Beschluss gefasst hat, für den Fall, als ich proklamieren sollte, dass ich ine qualifizierte Majorität für nothwendig halte, die Commission den Antrag bezuglich der Aenderung des böhmischen Textes der Zusatzartikel zurückziehe.

Ich halte mich demnach für verpflichtet, in dieser Hinsicht meine Ansicht ganz bestimmt dahin auszusprechen, dass das von der Commision vorgeschlagene Besetz über den bohmischen Text der Zusatzartikel nur mit einer qualifizierten Majorität vom hohen Hause angenommen werden konnte, und ich erlaube mir in Kurze die Grunde hiefur mit Folgendem darzulegen

Du Zusatzartikel sind von Seite des h. Landtages im Jahre 1863 auf Grund einer separaten Vorlage angenommen morden. Bei dieser Gelegenheit wurde in bestimmtester Weise daran festgehalten, dass die Abstimmung daruber, sowohl über die einzelnen Zusatzartikel, als über das Ganze mit qualifizierter Majorität geschehe. Die Zusatzartikel bilden emeu Theil der Landesordnung und ich kann mich der Anschauung nicht verschliefen, dass eine Veränderung des böhmischen Textes der Zusatzaitikel eben eine Aenderung des Gesetzes bedeuten würde, denn der Text eines Gesetzes gehört mit zum Wesen des Gesetzes selbst. Dazu kommt noch, dass diese Zusatzartikel von. Seite des Landtages in beiden Sprachen angenommen worden sind. Es ist daher der böhmische Text ebenso ein authentischer Gesetzestext, wie der deutsche Text und seine Aenderung unterliegt eben den Bestimmungen, welche für die Aenderung eines Gesetzes dieser Art gegeben sind.

Nachdem nun der Herr Berichterstatter erklärt hat, dass die Commission, im Falle ich die qualifizierte Majorität für notwendig halte, diesen Antrag zurückzieht, so betrachte ich diesen Antrag als zurückgezogen. Ich halte mich verpflichtet, dabei noch ausdrücklich zu betonen, dass meiner Ansicht nach hiedurch ein Hindernis in feiner Weise hervorgerufen wird, dass das hohe Haus den Antrag I. der Commission, ebenso wie den Antrag III der Commission in Verhandlung ziehe und darüber Beschluss fasse, nachdem die Zusatzartikel zwar, wie es in einem derselben heißt, in die Geschäftsordnung auszunehmen sind, jedoch nirgends vorgeschrieben ist, dass eine folche Aufnahme wörtlich zu sein hat, und auch schon heute es eine Reihe von Fällen gibt, bei denen nachzuweisen ist, dass die Bestimmungen der Zusatzartikel nicht wörtlich in die Geschäftsordnung aufgenommen worden sind.

Insoferne daher in die Geschäftsordnung lediglich die stylistische Aenderung in dem einen Sprachentexte aufgenommen werden soll, welche das Meritum der Zusatzartikel nicht berührt, habe ich keinen Zweifel, dass das hohe Haus dazu vollkommen bercch. igt ist.

Was nun den Antrag III der Commission betrifft, so bezieht sich dieser auf Abänderung einiger Paragraphe der Geschäftsordnung und ich glaube daher bei diesem dritten Theile die Verhandlung in der Weise vornehmen zu sollen, dass ich über diese Anträge der Commission eine Generaldebatte, dann eine Specialdebatte über die einzelnen Anträge durchführen will und dass für den Fall, als das hohe Haus in der zweiten Lesung die diesbezüglichen Antrage gefasst haben wird, dann bezüglich der Anträge, welche im III. Punkte enthalten sind, das hohe Haus auch in die Lage versetzt wird, in dritter Lesung dieselben anzunehmen.

Zahajuji tedy jednání o prvním návrhu komise.

Ich eröffne die Verhandlung über den I. Antrag der Commission.

P. zpravodaj sobě snad nepřeje v tomto ohledu ještě řečniti, jelikož již ve svém úvodu věc odůvodnil.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji, že první návrh komise, který se týká změny českého tekstu v jednacím řádu, jest přijat s opravami tiskových chyb, na které p. zpravodaj byl poukázal.

Ich erkläre den I. Antrag der Kommission, welcher sich aus die Abänderung des böhmischen Textes der Geschäftsordnung bezieht, für angenommen unter Berücksichtigung derjenigen Druckfehler, auf welche der Herr Berichterstatter hingewiesen hat.

Co se týká návrhu druhého, byl se strany komise vzat zpět.

Was den Antrag II. betrifft, wurde derselbe von Seite der Commission zurückgezogen.

Zahajuji nyní generální debatu o třetím návrhu komise.

Ich eröffne nunmehr die Generaldebatte über den III. Antrag der Commission.

V této příčině se přihlásil ke slovu p. posl. Dr. Pacák.

Dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Pacák: Slavný sněme!

Byly nám činěny ve veřejnosti české výčitky, že jsme se omezili, pokud se týká změny jednacího řádu, na to, co právě bylo uvedeno.

My jsme vycházeli v komisi z toho názoru, který byl právě pronesen, že vlastně nemůžeme měniti ona ustanovení jednacího řádu, která současně jsou v zemských zřízeních, poněvadž jest k nim zapotřebí kvalifikované většiny, a omezili jsme se proto jen na tom, co prostým usnesením, eventuelně schválením dosíci se dá.

Mám za to, velectění pánové, že to, co se navrhuje, jest velmi důležitě. Víte, když se učiní návrh initiativní ve sněmovně a v prvním čtení se odůvodňuje, že se říká ve veřejnosti české; snad mnohdy ne bez důvodu, že se maří čas.

Zvláště, když někdo v prvním čtení má celé monology, které trvají hodiny. To jest jistá věc. V říšské radě jest v této věci odpomoženo tím, že vedle článku 31 může se odkázati návrh iniciativní prostě komisi bez prvního čtení, což jest v na šem jednacím řádu pro návrhy zemského výboru, ale nikterak pro iniciativní návrhy poslanců.

Novou změnou tomu má býti odpomoženo.

Druhá veliká vada jest ta, že když se na př. sněm odročí a jsou nová sezení, podané zprávy se v komisi 4, 5 až 6kráte duševně přežvykují. Takováto zpráva se předkládala znova a znova a to bylo prazbytečné. Teď se této věci odpomohlo.

V jedné věci však není odpomoženo a bylo nám to vytýkáno, totiž pokud se týká zodpovědění interpelaci.

My jsme o tom hovořili a byli bychom rádi, kdyby se toto ustanovení bylo dalo změniti, poněvadž jest někdy dobré, když vláda nějakou interpelaci zodpoví, aby se mohlo k její odpovědi zaujmouti nějaké stanovisko, aby se mohlo hned odpověděti.

Pánové, právě toto ustanovení, pokud se týká interpelací, jest takové, při němž je zapotřebí změny zemského zřízení a kdež my, (nemajíce kvalifikované většiny, s tím jsme hnouti nemohli.

Arciť právo to jest problematické proto, poněvadž o tom, má-li býti odpověděno neb ne, rozhodne jak Vám známo, většina a debatu o odpovědi chce obyčejně menšina. Když my jsme byli na říšské radě v menšině, tu obyčejně nebyla připuštěna žádná debata, a když jsme nyní přišli do většiny, tu jsme připustili takovým způsobem debatu, kde jsme ji chtěli aneb ne.

Toto právo jest velice problematické, spočívajíc na principu majority, což jest ostatně všem parlamentářům povědomo.

Jest ale ještě jedna věo, která zasluhuje zmínky. J. J. nejvyšší pan maršálek má právo dávati na denní pořádek, co chce; myslím, kdybychom se J. J. zeptali, je-li mu to milé nebo ne, že by zajisté odpověděl, že v mnohých případech byl by rád, kdyby byl sproštěn tohoto břemene, ač někdy snad zase ne, a tu, velectění pánové, bych myslil, že ten způsob, jaký je v jiných parlamentech zaveden, že totiž předsedající navrhuje denní pořádek a že příslušné parlamentní těleso tento návrh schválí, nepostrádá účelnosti. Tu bychom měli právo do toho co mluviti a na nejvyšším maršálkovi by neleželo onus nebo odium toho, že to ono se nedá na denní pořádek, nebo zase dá.

Velectění pánové, bylo zde také mluveno o jedné věci, o věci, která zajisté zasluhuje, abychom o ní pohovořili, pokud se totiž týká discipliny ve sněmu.

Pánové, odpusťte, není populární ta věc, o které tu budu mluviti, poněvadž se vždy říká tomu omezení poslanců, ale my, kteří jsme na říšské radě a ostřílení v těch věcech, se toho nelekáme, poněvadž jsme viděli, co se z parlamentu dovede udělat, že se stane z parlamentu - odpusťte prosím - sprostá knaipa, když takovým způsobem se předsejde, potom parlamentarismus klesá pod niveau obyčejné hospody.

(Posl. Březnovský: Vždyť to vláda chce. )

Já nechci se do toho plésti, pan Březnovský to snad ví lépe, co vláda chce, ale dovolím si v té věci uvésti následující:

Vy jste ráčili čísti, velectění pánové, že jeden z poslanců na levici a sice jeden z nejkrajnějího křikla se vyslovil, že až oni sem přijdou, že učiní takové kroky, že to svět ještě neviděl.

Já o tom velice pochybuji, poněvadž jsem přesvědčen, že to, co dělali na říšské radě, svět také neviděl a více dělati jest přece nemožno.

(Posl. Březnovský volá: Budou jísti živé králíky)

Já myslím, velectění pánové, že, kdyby sem ti pánové nejkrajnější přišli, že by tu neměli tu resonanci, jak ji mají ve Vídni, a ta resonance Vídeňská jest pro ně velmi mocná, a tu by zde neměli. A tu bych přece dal do vínku tomu referentu zemského výboru, aby to uvážil, abychom přece nějaký prostředek měli pro ten případ, když - odpusťte mi překročí se způsob lidského jednání.

Neboť my jsme viděli, že na říšské radě bylo tak sprostě jednáno a nadáváno, že trestní zákonník na to nestačil a neměl by toho do ahu.