se označuje slovem tuláctví a sice k prameni, jehož pouhá existence jest příhanou, ano škandálem pro království české, které jinak ohledně školství a záležitostí kulturních vůbec náleží k nejpokročilejším zemím celé Evropy.

Chci dotknouti se otázky dosud nerozřešené, která se týká vychování a zaopatřování našich slepců. Vším právem i zemský výbor i komise, která uvažovala o jeho návrzích, obě tyto korporace uznaly, že nestačí tuláctví jakožto sociální chorobu pouze zakazovati, pouze léčiti, pouze tresty stíhati, nýbrž že jest nevyhnutelně třeba tuto chorobu vyhubiti tím, že se užije proti ní různých opatření prohibitivních, jak k nim konečné návrhy pana referenta skutečně poukazují. Je to pochopitelno; nebo jako nestačí zakazovati žebrotu, když není postaráno o to, aby byla odstraněna bída ze světa, aby bylo postaráno o nejchudší trpící rodiny, tak také nestačí trestati tuláctví, dokud bude příčina k toulání světem a žebrotě.

Nejhůře pak postaráno jest v království českém o ubohé slepce, kteří nejen tím jsou trestáni, že jsou zbaveni jednoho z nejdůležitějších smyslů, jehož nedostatek jim nedovoluje přímo vnímati krásy přírodní a kochati se v nich, a následkem toho je připravuje o veliké požitky tohoto světa. Tito chudáci odsouzeni jsou následkem toho, že není pro ně vhodných ústavů vychovávacích a zaopatřovacích, vésti toulavý život psanců; oni jsou odkázáni dožadovati se výživy, kdežto, kdyby se jim v ústavech bylo dostalo výchovy, mohli býti přivedeni k výživě samostatné, neboť i slepec touží po vzdělání a je schopen živiti se vlastní prací.

Co znamená, velectění pánové, ve příčině tohoto tuláctví nevyřízená otázka slepců, chci několika slovy stručně vysvětliti.

Nesčíslněkráte zobrazili malíři tklivý obrázek, jak slepce vede dítě. Při vší tklivosti a poesii tohoto obrázku skrývá se však za ním veliké zlo sociální. Račte uvážiti, že dítě přichází s toulavým žebrákem, samo se stávajíc tulákem, od domu k domu do nejrůznějších společenských poměrů, do kruhů různých sprostých, nevzdělaných a surových lidí, mezi nimiž slyší a vidí všelicos zlého, přichází ve styk s rozpustilou chasou a vydáno jest den co den neustálému mravnému nebezpečí na pospas. A kolik takových dětí, které vodí slepce jest pochopitelno, že dospělí lidé slepce nevodí, poněvadž dospělý může mnohem užitečnější práci v ostatní společnosti konati musí se vystřídati, aby takový slepec byl prováděn světem až do svého skonání.

A nyní považte, velectění pánové, že slepců podle sčítáni zesnulého rytíře Klára bylo r. 1894. v království Českém 4125 a že pro tyto slepce z veřejných zemských prostředků a s rukou veřejné zprávy není dosud zřízen ani jeden ústav, nýbrž existuji tři soukromé ústavy, které jsou odkázány na veřejnou dobročinnost, která jest nikdy větší, někdy skoupější a která naprosto nestačí, aby vyhověla skutečným potřebám země a požadavkům naší doby.

Statistikou téhož zasloužilého dlouholetého ředitele ústavu slepců bylo zjištěno, že prací vlastní, a sice kolovrátkářstvím, šumařením, ručními domácími pracemi, řemeslem, hlídáním dětí atd. živí se pouze 374 slepci, tedy 9 proc. veškeré sumy. V 3 ústavech, o kterých jsem se zmínil, a z nichž Klarův ústav je největší, nalezli r. 1894 zaopatření 173 slepci, tedy 4 proc. ale k pouhé Žebrotě a toulání světem odkázáno bylo 3577 slepců, a zrovna tolik dítek nedospělých, které musejí vyprovázeti slepce od stavení k stavení a od obce k obci.

Dítek slepých, které by byly školou povinny a na které by se vším právem mela rozšířiti povinná návštěva školy, kdyby bylo již ústavů pro ně, tedy dětí od 6. až 14. roku bylo v r. 1894 233, z nichž nalezlo přístřeší ve výše naznačených třech ústavech 53 slepců od 14. do 20 roků bylo v r. 1894 231, z nichž dostalo se do ústavů pouze 57. Všichni ostatní slepci, nedospělí a dospělí, byli zbaveni veškerého vzdělání, byli ponecháni žebrotě a toulavému životu, tak že nemohu ubrániti se pocitu, že vtisknuta jest toliko našemu království pečeť hanby, že dosud nepostaralo se na sklonku humanitního, vzdělaného a tak zvaného "osvíceného" století nynějšího ještě ani o jeden ústav pro slepce, v kterém by chudí slepci nalezli jednak vychování, jednak zaopatření svého. Já v uvážení toho, že takovéto toulání dětí po světě jest nebezpečno pro tuto mládež, a že dorůstá z takových malých tulačků velmi nebezpečná společnosť a podivný kvas sociální; vzhledem k tomu, že jest to poviností, ano že je to věcí cti království českého, aby bylo konečně postaráno jeho vlastním přičiněním o slepce, a zuboženou, politování nejhodnější část společnosti naší která nemůže za své neštěstí, ale která právem může činiti nároky na přispění, dovoluji si učiniti návrh, aby bylo alespoň o to postaráno, by jeden z těch ústavů soukromých byl převzat do zemské správy a aby byl poznenahla dle potřeby se jevící rozšiřován.

Já tedy připojuji se úplně k návrhům slavné komise odporučuji jen ještě jako novou čásť návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: f) zemskému výboru ukládá se, aby vstoupil v jednání se správou Klarova ústavu pro slepce, zdali a za jakých podmínek by mohl tento ústav do zemské správy býti odevzdán, a aby v budoucím zasedaní podal o výsledcích svého vyjednávání zprávu a návrhy. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám

pány, kteří návrh, který p. posl. Špindler právě přednesl, podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh je dostatečně podporován Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené. Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dr. Dvořák: Zbraně proti tuláctví jsou ovšem velmi různé a nedivím se pranic, jestliže k prostředkům, které byla komise vytkla, přičinil přítel Špindler jiný ještě prostředek, který ve zprávě komise obsažen není. Příčina tuláctví, kterou přítel Špindler uvedl, není zajisté nemálo nezávažná, ona jest velice závažná při řešení důležité otázky tlumení tuláctví.

Ze zkušeností svých vidíme na venkově veliké množství různých toulavých živlů, a sice netoliko různé kolovrátkáře atd., nýbrž i také slepce, kteří hledají výživu v obyvatelstvu od obce k obci. Že skutečně se nachází veliké množství dítek i školou povinných v řadě průvodců, jest pravda. Pravdou jest i také, že přicházejí děti tyto do bezprostředního styku se živly, od kterých by měly co nejdéle a co nejvíce býti vzdalovány, poněvadž jsou to vyvrhelové lidské společnosti Jsou různé špeluuky, ve kterých slýchají řeči takové, které přivádějí je na šikmou plochu, o které jsem se byl zmínil.

Ovšem, velectění pánové, co se týče resolučního návrhu, jejž byl přítel Špindler učinil, mohu zde mluviti jediné za svou osobu a nemohu mluviti za komisi, kterou mam česť zastupovati. Příčinou toho jest, že byt i sám bych vlídně přijal pokyn, který byl v resolučnim návrhu přítele Špindlera obsaženi, nemohu jménem komise dodatečný návrh tento odporučovati, a to tím méně, že otázka, aby jeden ze soukromých ústavů pro slepce přijat byl do správy zemské, netýká se toliko komise pro okresní a obecní záležitosti, na které jsme tuto otázku projednávali, nýbrž otázka tato bude museti býti přirozeným způsobem současně řešena i v rozpočtové komisi. Vždyť jedná se o důležitý finanční effekt.

Vzdor tomu nemohu jinak byť bych nebyl oprávněn jménem komise mluviti, než pro svou osobu co nejvřeleji doporučiti slavnému sněmu, aby zásadu tuto, kterou vyslovil přítel Špindler, přijal, a aby taktéž i návrh, který byl učinil co dodatek k návrhům komise, odporučil komisi pro okresní a obecní záležitosti a, po případě, aby i komise rozpočtová svým časem o návrhu tomto uvažovala. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise, proti kterým nebyla činěna žádná námitka Toliko pan poslanec Špindler navrhl, by k němu byla přiřaděna ještě následující věta:

"Zemskému výboru se ukládá, aby vstoupil v jednání se správou Klarova ústavu pro slepce, zdali a za jakých podmínek by mohl tento ústav do zemské správy býti odevzdán, a aby v budoucím zasedání podal o výsledku svého vyjednávání zprávu a návrhy. "

Mám tedy za to, že hlasování se dá provésti tím způsobem, že dám napřed hlasovati o tištěných návrzích komise a pak o návrhu p. posl. Špindlera.

Gegenstand der Abstimmung sind die Anträge der Commission, welche gedruckt vorliegen. Gegen diese Anträge sind keine Einwendungen erhoben worden.

Es hat lediglich der Herr Abgeordnete Špindler den Antrag gestellt, es möge an dieselben als Punkt f angereiht werden: "Dem Landesausschuße wird ausgetragen, mit der Verwaltung der Klar'schen Blindenanstalt darüber zu verhandeln, ob und unter welchen Bedingungen diese Anstalt in die Landesverwaltung übergeben werden könnte, und in der nächsten Session über das Resultat dieser Verhandlungen Anträge und Bericht zu erstatten.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zunächst über die gedruckten Anträge der Commission abstimmen lasse und dann über den Zusatzantrag des Abgeordneten Špindler.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Dám tedy především hlasovati o tištěných návrzích komise.

Ich werde zunächst die gedruckten Commissionsanträge zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist a n g e n o m m e n.

Nyní dám hlasovati o návrhu p. poslance Špindlera.

Nunmehr werde ich den Antrag des Herrn Abgeordneten Špindler zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří přijímají návrh tento, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s předlohou návrhu zákona týkajícího se vyměření školního příspěvku ze jmění nemovitého v Čechách ležícího, náležejícího však k pozůstalosti mimo Čechy projednávané.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesausschussbericht mit Vorlage des Gesetzentwurfes, betreffend die Bemessung des Schulbeitrages von den in Böhmen gelegenen, zu einer außerhalb Böhmen abgehandelten Verlassenschaft gehörigen unbeweglichen Vermögen.

Zpravodajem jest p. posl. Dr. Scharf. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Scharf: Slavný sněme! Jelikož zpráva rozpočtové komise nalezá se delší dobu v rukou pánů poslanců, myslím, že postačí, obmezím-li se na přečtení zákona.

Nejvyšší maršálek zemský: Mám za to, že návrhy komise mohou býti projednány v jediném rokováni.

Ich bin der Anficht, dass die Anträge der Commission in einer einzigen Debatte erledigt werden können.

Jestliže se proti tomu nebude činiti žádné námitky, snad by byl slavný sněm s tím srozuměn, aby se tištěný návrh zákona ani nepřečetl.

Wenn keine Einwendung dagegen erhoben wird, kann ich wohl annehmen, dass das hohe Haus damit einverstanden ist, dass der Gesetzentwurf, welcher gedruckt vorliegt, zur Verlesung nicht gelange.

Táži se, zdali někdo k návrhům komise sobě žádá slova?

Ich stelle die Anträge, ob Jemand zu den Anträgen der Commission das Wort verlangt?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty.

Ich erkläre die georuckten Commissionsanträge für angenommen.

Příštím předmětem denního pořádka jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o zprávě zemského výboru v příčině zřízení zemské komise živnostenské pro království České.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes d. GewerbeCommission über den Landesausschußbericht, betreffend die Errichtung einer Landesgewerde-Commission für das Königreich Böhmen.

Zpravodajem je pan posl. dr. Pinkas. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Pinkas: Slavný sněme! Zpráva komise živnostenské nalézá se již v rukou pánů poslanců a dovoluji si tudíž odvolati se pouze na její odůvodnění. Mám jen za nutno připojiti k tomu ještě několik slov.

Živnostenská komise neměla za účelno, aby šla dále při ses avování statutu pro zemskou komisi živnostenskou než to učinila anketa, která byla svolána v r. 1896. Anketa tato sestávající ze zástupců obchodních a živnostenských komor, ze spolků a společenstev živnostenských vyjádřila se totiž v ten rozum, aby zemská komise živnostenská byla pouze poradním orgánem zemského výboru, na rozdíl od jiné podobné instituce, která v Haliči jest ustavena a ma kompetenci samostatnou, a za druhé vyjádřila se dále tato anketa v ten smysl, aby zemská komise živnostenská měla pouze kompetenci takovou, jakou má zemský výbor ve věcech živnostenských.

Způsobem tím lze ale očekávati, když komise dala průchod tomuto názoru při sestavení statutu navržené komise, že instituce ta vejde co nejdříve v život a že působení její najde pochopení a uznání se strany obou národností. Na druhé straně ale lze také projeviti naději, že statut, tak jak jest navržen, bude pouze prozatímním a že, jakmile se tato instituce poněkud jen vžije, bude lze mu dáti kompetenci širší a samostatnější.

Dovoluji si proto návrhy komise odporučiti slav. sněmu k přijetí.

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji generální debatu o návrzích komise.

Ich eröffne die Generaldebatte über die Commissionsanträge.

K této generální debatě jsou přihlášeni ku slovu:

In der Generaldebatte sind zum Worte gemeldet:

Pro: pan posl. Dr. Pippich a Němec.

Dovoluji sobě sděliti, že J. Excel, pan místodržitel vyžádal si slovo. Dávám jemu nyní slovo.

Jeho Excellence místodržitel hrabě Coudenhove: Slavný sněme! Komise živnostenská činí ve zprávě, o kterou se jedná, slav. sněmu návrh, aby se zřídila komise živnostenská. Tato komise má býti radou zemského výboru království Českého při jeho úkonech, směřujících ku povznesení živností, výroby průmyslové a zvláště řemesel v království Českém.

Jelikož působnost této komise se má jedině pohybovati v mezích oboru působnosti zemského výboru ve věcech živnostenských, nestává proti tomuto zřízení ohledně legislativy komise žádných námitek, naopak musí se toto zřízení uvítati se strany vlády.

Ich kann bei diesem Anlasse nur onerkennend hervorheben alles dasjenige, was seitens des hohen Landtages und auch seitens des Landesausschußes des Königreiches Böhmen seit jener Zeit, in welcher von Seite der Regierung die Angelegenheit der Gewerbeförderung in Angriff genommen worden ist, in fordernder Weise geschehen ist.

Ich verweise diesbezüglich aus die zahlreichen Subventionen, welche vom Landtage zu diesem Zwecke bewilligt worden sind, und auch aus dasjenige, was durch die Gründung des Regierungsjubiläums-Fondes geschehen ist.

Ich kann bei diesem Anlasse auch nur dankdarft gedenken desjenigen, was einzelne Handelskammern des Königreiches Böhmen gethan hoben, um das gemeinsame Ziel der Unterstüzzung der Kleingewerbetreibenden zu fördern und diesem Ziele näher zu kommen.

Diesfalls mag verwiesen sein aus die Gründung eines Gewerbeförderungsinstitutes in Reichenberg und des technologischen Gewerbemuseums in Prag. Die Regierung ist der Ansicht, dass durch die Bestellung einer Landes. gewerbe-Commission, wie sie die vorliegenden

Antrage im Auge haben, dasjenige, was in anerkennenswerthester Weise seitens des Landes geschehen ist, einen noch kräftigeren Impuls erhalten wird, und die Thatigkeit, welche diesfalls seitens des Landesausschußes bisher entfaltet worden ist, sich in noch kräftigerer Weise zeigen wird.

Außerdem darf sich wohl die Regierung der Hoffnung hingeben, dass steh auf dem Gebiete der Gewerbeforderung Fachleute beider Nationalitaten in gemeinsamer Arbeit friedlich vereinigen werden.

Und die Regierung begrüßt auch aus diesen Grunden die Vorlage, wie sie hier vorliegt, mit lebhafter Freude

Es möge mir noch gestattet sein, bezüglich eines Details des Organisationsstatutes Folgendes hervorzuheben.

Im § 2 dieses Statutes, welcher Bestimmungen Darüber enthalt, wie die LandesgewerbeCommission zusammenzusetzen ist, ist unter § 5 auch die Bestimmung darüber enthalten, dass dieser Commission als Vertreter überzuziehen sind der Vertreter des Jubilaumsfondes für Kleingewerbe und des technologischen Museums in Prag.

Nun, meine Herren, halte ich mir vollkommen gegenwärtig, dass die Zusammensetzung dieses Organes, welches der hohe Landtag dem Landesausschuße beigeben will, eine rein interne Angelegenheit des hohen Landtages und des Landesausichußes ist, und es liegt mir vollkommen ferne, in dieser Hinsicht Einfluss auf die Entschließung des hohen Landtages nehmen zu wollen, weitergehend, als er in der Erwägung der Thatsache liegt, dass sich außer dem genannten Institute noch andere Institute mit gleichen Zwecken und ungefähr gleichen Einrichtungen im Lande befinden, welche selbst den Intentionen der Herien Antragsteller und der Commission für Gewerbeangelegenheiten gemäß vielleicht eine Vertretung hier finden könnten.

Ich verweise diesjalls ans das bereits genannte Gewerbeforderungsinstitut in Reichenberg, das eine ziemlich weit ausgrasende Organisation hat, und auf das Kunstgewerbemuseum in Prag, vor allem aber auf die Thatsäche, dass mit dieser Anfuhrung jener Institute, welche gleiche Zwecke verfolgen und deren Mitglieder gewiss schatzenswerthe Theilnehmer an der Landesgewerbe-Commission sein wurden, keineswegs, auch heute noch nicht erschopft sind. Auch muss besonders darauf Rucksicht genommen werden, dass die Actionen in diesem Sinn nicht abgeschlossen sind und Wir hoffen dürfen, dass andere Handelskammern dem Beispiele, Welches Prag und Reichenberg gegeben haben, folgen Werden und dass auch anderwärts ahnliche Institute werden eingerichtet werden.

Ich glaube, dass den Intentionen der Herren Antragsteller und der Gewerbekommisstonen selbst entsprechen wurde, wenn vielleicht der Absatz, um den es sich hier handelt, etwas weiter geführt wird, und zwar in der Art, dass derselbe hiedurch aufhört ein Hindernis dafür zu bieten, Dans auch anderen als den dort angeführten Instituten eine Virilstimme zuerkannt Werden kann.

Ich wurde mich freuen, wenn diese Anregung seitens des hohen Hauses Beachtung sinden sollte. Im übrigen kann ich nur wiederholen, dass von Seite der Regierung die gegebene Anregung auf Gründung einer derartigen Organisation mit Freude begrüßt wird u. ich versichere, dass ihre Thatigkeit die volle Aufmerksamkeit und gegebenenfalls die Unterstutzung der Regierung finden wird, und es sei mir gestattet, im eigenen Namen beizufügen, dass falls es dazu kommen sollte, dass die Vertreter der Statthalter, wie es im Organisationsstatute vorgesehen ist, zu den Berathungen dieser Landesgewerbekommission wurden zugezogen werden, dieselben sich gerne an den Arbeiten dieser Institution betheiligen und letztere mit allen Krasten fordern werden. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemsky: Dovolují si oznámiti, že p. posl. dr. Pippich se v generální debatě vzdal slova, a že se ještě přihlásil k slovu p. poslanec Adámek Jsou tedy řečníky, kteří jsou přihlášeni pro návrh, poslanci Němec a Karel Adámek.

Ich erlaufe mir mitzutheilen, dass der Heu Abg. Dr. Pippich sich aus der Redner liste für die Generaldebatte streichen und der Herr Abg Karl Adámek als Redner vormerken ließ.

Es sind demnach in der Generaldebatte pro eingetragen die Herren Abg. Němec und Karl Adámek.

Dávám slovo p. poslanci Němci.

Posl. Němec. Slavný sněme! Přihlásil jsem se k slovu, aby se přimluvil za přijeti návrhu komise živnostenské.

Oddávám se, slavný sněme, naději, že komise živnostenská se zorganisuje za čas potřeby živnostenstva v království českém tak že bude provozovati zem. politiku živnostenskou. Neboť, velectění pánové, čím více stává se nezpůsobilou rada říšská k řešení úkolů hospodářských a hospodářsko-politických, tím více mám za to, velectění pánové, že jest povinností zastupitelstev zemí a zejména zastupitelstva království Českého, aby se postaralo o náhradu v tom směru, aby v cestě autonomní, v cestě zřízení potřebných pro povznesení Živností, obchodu a průmyslu v království českém, učinilo potřebné kroky. (Výborně!)

Podle statutu, jak jest komisí živnostenskou předložen, má zemská komise živnostenská pro král České býti radou zem. výboru král. Českého při všech úkonech jeho směřujících k povznesení živností, výroby průmyslové, zvláště řemeslné v král. Českém, má právo v tomto oboru také z vlastní iniciativy činiti výboru zemskému návrhy.

Velectění pánové, až do nedávné doby ovládáno bylo veškeré živnostnictvo v král. Českém tou myšlénkou, že pouze zákonodárstvím živnostenským respektive změnou zákonů živnostenských lze povznésti živnosti, průmysl a zejména živnosti drobné. Avšak zkušenosti se změnami zákona živnostenského, velectění pánové, poučily po mém soudu vetší čásť živnostnictva v království Českém o něčem jiném.

Velectění pánové, novela zákona živnostenského, vydaná 15. března 1883 nevyplnila naděje v ni kladené.

Krátce poukáži, velectění pánové, proč tyto naděje nevyplnila a proč je vyplniti nemohla.

Nemohla vyplniti naděje živnostnictva, zejména živnostnictva v království Českém, již z té příčiny, poněvadž její zpracování bylo na základě čistě centralistickém, novela živnostenská byla vydána bez ohledu na různé kulturní a hospodářské poměry jednotlivých království a zemí a zde to velectění pánové, na pravém místě platí o kulturních a hospodářských potřebách v královstvý Českém.

Bylo na tomto sněmu, velectění pánové, již několikráte k tomu poukázáno, jak jsou rozdílné kulturní a hospodářské potřeby jiných zemí na radě říšské zastoupených.

Novela ze dne 15. března 1883 ovšem nemohla, velectění pánové, vyplniti to, co bylo od ní očekáváno, a snad zastaviti veškeren pokrok na poli věd technických, kterým způsoben hotový převrat ve veškerých poměrech výrobních, ona ovšem také nemohla vrátiti živnostenstvu král. Českého, zejména pak třídám výrobním blahobyt, když všecky třídy obyvatelstva tohoto království musí strádati; avšak novela mohla vykonati jedno, ona mohla chrániti slabého živnostníka proti silnému velkokapitálu, co vlastně mělo býti také duchem celé novely zákona ze dne 15. března 1883.

V tomto směru nevykonala novela své poslání, nevykonala je jednak proto, že jak jsem dříve měl čest pověděti, byla vydána v duchu centralistickém a její provádění dáno do rukou čistě byrokratických. Upozorňuji na to, že novelou byla vydána a také některá nařízení o její provádění a nařízeno politickým úřadům, živnostenským první a druhé stolice, provádění těchto nařízení, avšak provádění zůstalo v rukou ponejvíce v první stolici politickým úředníkům, t. zv. sekretářům hejtmanství, kteří prokázali sice svou kvalifikaci jako dobři šikovatelé ve vojště aneb jako manipulační úředníci, nikterak ale nebyli pro tuto důležitou agendu živnostenskou připraveni a odchováni. Úřadové živnostenští jali se prováděti novelu živnostenského zákona po mém soudě beze všech příprav. Avšak jeden důležitý moment padá zde na váhu.

Mám za to, že dnes jsme všichni toho přesvědčení, že vlastně změna zákona na cestě centralistické, jak se ve Vídeňském parlamentě provádí, nesvědčí království českému a že jest třeba, má-li proniknouti reforma zákona živnostenského na prospěch a vývoj Živností výrobních, jest třeba, aby říšskou radou nanejvýše byly stanoveny hlavní zásady zákona živnostenského a ostatní pak by opatřeno bylo zákony zemskými, aby dle svých potřeb tyto změny upravily. Musím také poukázati k tomu, že vlastně novela ze dne 15. března 1883 byla skoro jedinou změnou zákona živnostenského, který již trvá od r. 1859.

Velectění pánové, jakých proměn jsme se dodělali za tu dobu od roku 1859 v poměrech dopravních a výrobcích, v pokroku, technickém na poli věd lučebních i technických a přece v celém zákoně živnostenském, vyjma hlavu IV., novellu ze dne 15. března 1883, pak některé změny hlavy VI. z roku 1896 a konečně doplněk k hlavě IV. ze dne 24. února 1897 jsme se nedočkali žádných podstatnějších změn na prospěch výroby vůbec. Já mám za to, velectění pánové, že zákon z r. 1859 jest vůbec zastaralý pro naše poměry a že jest třeba celý tento zákon podrobiti důkladné revisi, ovšem ale neočekávám v tom ohledu ničeho od parlamentu Vídeňského, jak jsem dříve již byl poukázal.

Proto vítám založení živnostenské komise pro král. České, od které očekávám, že ona v mezích jí vyměřené působnosti bude hleděti nahraditi to, co jinde nám schází, že bude hleděti pracovati k povznesení živnosti a řemesel v král. Českém a vývinu obchodu a průmyslu vůbec až do té doby, kdy se nám podaří vznésti zákonodárství živnostenské na tento sněm král. českého po mém soudu jedině povolaný, mají-li usnesení a zákony vydávané sbory parlamentárními skutečně býti vydávány na prospěch obyvatelstva.

Velectění pánové, mně bude dovoleno snad později, až přijde k jednání o statutu samém, učiniti ještě návrhy na některé změny. Budu reagovati jen na to, co p. místodržitel byl pravil ve příčině obsahu čl. 2. resp. odst. 5, o kterém se zdá J. E. p. místodržiteli, že není správné, jestliže komise živnostenská má býti skládána dle odst. 5. jen ze zástupců jubilejního fondu maloživnostenského a zástupce technologického musea v Praze bez ohledu na jiné podobné ústavy, jmenovaných zemským výborem. To, co p. místodržitel král. českého byl pověděl, jest do jisté míry správné. V té době, kdy bylo pracováno o tomto návrhu složení živnostenské komise, ovšem ještě nebylo jiných ústavů podobných a do budoucnosti se nevidělo vstoupení do života jiného ústavu nežli technologicko-průmyslového musea pražského a jubilejního fondu císaře Františka Josefa. Od té doby, poněvadž, jak známo, tato zpráva byla tištěna již loňského roku a rozdána již v loňském zasedání pánům poslancům v tomto sněmu, jelikož snem král. českého byl uzavřen a nikoli odročen, přirozeně musila tato zpráva živnostenskou komisí býti opět projednána a komise živnostenská podala návrhy stejného znění jako loňského roku, poněvadž, jak správně byl p. zpravodaj uvedl, neměla ani za účelné ani za prospěšné, připojiti k těmto návrhům něco, o čem má za to, že jest totéž, jako bylo v poměrech loňských. Avšak mezi tou dobou a zejména v době zasedání tohoto slavného sněmu skutečně staly se kroky k založení podobných ústavů, které jsou stejně důležité neb skorém tak důležité jako ony ústavy, o kterých jest v odst. 5. čl. II. mluveno. Komise živnostenská nemohla však přistoupiti na to, co jí nebylo známo v době, kdy o statutu jednala a dnes se jediná v plném sněmu král. českého.

Ovšem jest známo pánům poslancům, že jiné ústavy a průmyslová musea stejnou činnost hodlají vyvíjeti jako museum technologické v Praze založené a proto myslím, že nebude od místa, když při projednávání stanov projednají se dotyčné návrhy, aby bylo učiněno po právu a spravedlnosti také ostatním průmyslovým museím král. Českého.

Já prosím, pánové, jen, abyste ráčili povšechnou zprávu živnostenské komise schváliti, abyste ráčili vejíti ve specielní jednání o stanovách a abyste, pokud možná, laskavým a brzkým schválením těchto stanov umožnili co možná nejrychlejší vstoupení této instituce do života, od které očekávám pro poměry výrobní a zejména pro poměry maloživnostnictva značných a prospěšných změn.

Přimlouvám se tedy za přijetí celé zprávy, jak ji živnostenská komise podala, a také za statut s přijetím několika změn, které se strany některých pánů poslanců budou navrženy. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám

slovo p. posl. Adámkovi.