nejenom to, kdyby nebyly se stanoviska finančního náležitě probrány a kdyby o nich nebylo náležitě uvažováno, mohly by vésti k docela jiným koncům, než si pan Dr. Dvořák sám přeje. Obávám se, že tímto prvním návrhem vzbudí se naděje, kterých nebude lze naplniti a to jest vždycky povážlivé, když jde o takovéto otázky.

Proto bych si přál, aby tato předloha, která rozpadá se ve 2 části a sice část meritorní, v níž se dotýká navrhovatel celé řady otázek organisačních a reformních a část finanční, kde se dotýká podpory ústavů těchto zemí, byla odkázána netoliko komisi zemědělské jako komisi odborné, nýbrž také komisi rozpočtové.

Proto doplňuji návrh tento a prosím slavný sněm, aby ráčil předlohu odkázati k poradě také komisi rozpočtové. (Výborně ! Hlučná pochvala. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Adámek navrhuje, aby předloha byla taktéž přikázána komisi rozpočtové.

Žádám pány, kteří tento formální návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Der Herr Abg. Adámek hat den Antrag gestellt, dass der in Verhandlung stehende Antrag auch au die Budgetkommission verwiesen werde

Dieser Antrag ist hinreichend unterstützt worden und steht demnach in Verhandlung.

Žádá ještě někdo o slovo ve formálním ohledu ?

Prohlašuji rokování za ukončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu navrhovateli.

Poslanec Dr. Dvořák: Co se mne týče, velectění pánové, musím především ujistiti pana kol. Adámka, že nikterak jsem neměl v úmyslu na něho nějaké světlo vrhnouti, do něhož by nezasloužil žádným způsobem přijíti.

Já zajisté zmínil jsem se dosti jasně a určitě, že bylo by to velmi nespravedlivo, aby neuznal každý netoliko z našich zástupců na sněmu král. Českého, nýbrž i každý representant stavu rolnického i rolník sám, velké zásluhy, kterých si získal o školství hospodářském vůbec pan zpravodaj K. Adámek. A jako pečuje o celek otázky reformy hospodářského školství, není zajisté žádné pochyby, že i ten jediný článek tohoto celku, totiž zimní školství hospodářské mu není cizím a že k němu nechová se nikterak macešsky. Pakli-že jsem se dotkl toho, že snad byly jisté domměnky, že nepřeje v té míře zimnímu hospodářskému školství, jako ostatnímu školství rolnickému, dotkl jsem se toho jedině proto, abych v úplnosti pojednal o všech stránkách a netajil ničeho, co ve veřejném mínění, snad nesprávným způsobem proti němu bývá pronešeno. Já znám jej z osobních styků, znám názory jeho velmi podrobně a nepotřebuji snad vynášeti zde to, co on byl pro školství učinil. Vytkl jsem ale, že nemůže patrně, vždyť to je psycholgoicky vlastně úplně pochopitelno - míti lásku pro to, v čem nenalézá náležitého porozumění a zdaru a v čem maří se jeho nejkrásnější intence jako v suchoparu.

Následkom toho je pochopitelno, že zimní hospodářské školy, které by mchly nacházeti mnohem většího porozumění v kruzích kompetentních, skutečně nemohou u něho nalézatí zvláštní úcty a té zvláštní přízně, jaké by se zajisté byly těšily, kdyby intence p. zpravodaje zem. výboru našly u kompetentních činitelů také náležitého porozumění.

To budiž na vysvětlení toho, aby nevznikly snad ve veřejnosti difference, které by neměly naprosto žádné podstaty

Sdělení, že zemský výbor provádí již intence obsažené ve 2., 3., 4. návrhu resoluce, s díky kvituji. Co pak se týče p. K. Adámka, aby můj návrh přidělen byl mimo zemědělské, komisi i komisi rozpočtové, uznávám úplně oprávněnost jeho, poněvadž netajil jsem se, že mnohými intencemi, byť i snad současně a v celém dosahu nemohly býti prováděny, přece činí se nároky na finance zemské a fond zemský, a že uvážiti dlužno též v kompetentní komisi, totiž rozpočtové o tom, jestliže nyní jest vhodná doba, aby se v tomto ohledu zimním školám mohlo vyhověti, anebo jestli snad jest nutno, aby se vyčkalo ještě doby, až postupem času bude lze jednotlivým školám vyhověti.

Já se úplně akkomoduji návrhu tomuto, aby návrh můj byl přidělen mimo komisi zemědělské i komisi rozpočtové a žádám slavný sněm, aby v tomto ohledu učmil usnesení.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasovaní.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest otázka, jak jest ve formálním ohledu naložiti s návrhem, který se nalézá na denním pořádku.

V této příčině p. posl. Dr. Dvořák, jakožto navrhovatel navrhl, by jeho návrh přikázán byl komisi zemědělské.

Pan posl. Adámek navrhl, aby návrh tento též přikázán byl komisi rozpočtové, s čímž pan navrhovatel prohlásil, že souhlasí. Mám tedy za to, že tyto návrhy si neodporují a dám hlasovati nejdříve o návrhu na přikázání komisi zemědělské a pak na přikázáni komisi rozpočtové.

Gegenstand der Abstimmung ist die Frage, wie mit dem in Verhandlung stehenden Gegenstande in formaler Beziehung vorzugehen sei.

Es hat der Antragsteller beantragt, dass sein Antrag der Landeskulturkommission zuzuweisen sei.

Der H. Abg. Adámek hat den Antrag gestellt, die Vorlage sei auch an die Budgetkommission zu verweisen, mit welchem Antrage sich der Herr Antragsteller einverstanden erklärt hat.

Die beiden Antrage stehen mit einander in keinem Widerspruche und ich beabsichtige die Abstimmung tu der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über den Antrag auf Verweisung an die Landeskulturkommission abstimmen lasse und dann über den Antrag, ob der Antrag auch an die Budgetkommission zu verweisen sei.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasováni nějaká námitka?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla učiněna žádná námitka.

Dám tedy především hlasovati o tom, má-li býti návrh přikázán komisi zemědělské.

Ich werde vor allem den formalen Antrag zur Abstimmung bringen, ob der Antrag der Landeskulturkommission zuzuweisen sei.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o tom, zdali návrh má též rozpočtové komisi býti přikázán.

Nunmehr werde ich die Frage zur Abstimmung bringen, ob der Antrag zugleich an die Budgetkommission zu werweisen sei.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest taktéž přijat.

Der Antrag ist gleichfalls angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Josefa Anýže, Frant. Königa a Josefa Mareše, aby zemským sněmem království českého vyzvána byla vláda, aby radě říšské předložila návrh na změnu zákona ze dne 20. června 1872, (říšského zákona č. 75, ) za příčinou úplného odepsání záloh tímto zákonem povolených.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Josef Anýž, Fr. König und Josef Mareš, demzufolge die Regierung durch den Landtag des Königreiches Böhmen aufgefordert werden soll, dem Reichsrathe einen Antrag auf Abänderung des Gesetzes vom 20. Juni 1872, (R. -G -Bl. Nr. 75), behufs gänzlicher Abschreibung der durch dieses Gesetz bewilligten Vorschüße zu unterbreiten.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Anýž: Slavný sněme! Budiž mi především dovoleno, abych, mám-li odůvodňovati návrh, který jsem podal v druhé schůzi letošního sezení společně spány kollegy Františkem Königem a Josefem Marešem, připomenul, že chci tak učiniti co možná nejstručněji, poněvadž jsem navrhovatelem změny jednacího řádu a mám za to, že právě velikými a obšírnými výklady a příliš rozvláčnými důvody, které při prvním čtení ihned bývají uvádědy, velectění pánové, maříme zbytečně čas (Výborně), který měrou tak krátkou jest nám vyměřen.

Pánové, jedná se o záležitost, která již více než 27 let tísní všechno obyvatelstvo středních a severozápadních Čech. Jedná se, pánové, o ustanoveni, která dodnes velice krutě doléhají zejména na stav rolnický a jsou podmíněna zákonem ze dne 10. června 1872.

Zákon ten vydán byl po veliké a kruté pohromě, která stihla krajinu od Plzně a Královic počínaje na červeném Potoku, Litavce, Berounce a částečně Vltavě.

Hrůza tehdejšího neštěstí, slavný sněme, byla, abych tak řekl, sensací světovou; nebylo případu v dějinách, kde by byla lid rolnický stihla větší pohroma živelní, než jak se stalo v r. 1872. Vždyť jest známo, že podle výkazů, jež podala okresní hejtmanství činily tehdejší škody více než 60 mil. zl.

Pánové, jsou i případy, Že na př. jedna obec, malá obec Hředle, v okresu Hořovickém utrpěla škody přes 60 000 zl, a při této příležitosti, sl. sněme, přišlo na zmar 29 životů lidských.

Jest pochopitelno, že tehda, po tak kruté živelní pohromě veřejná dobročinnosť byla organisována, a budiž to k památce jejich uvedeno, byli to zejména Dr. Antonín Čížek, Dr. Sladkovský a Dr. Jul. Grégr.

Dobročinnosť soukromá vykonala největší úkol v tehdejší tísnivé době. Obec Pražská přispěla 10. 000 zl. v prvním okamžiku, země příspěvkem 200. 000 zl. a stát, sl. sněme, chtěl tehdáž poskytnouti také jenom podporu 200. 000 zl.

Bylo to ovšem za doby politicky nám velice nepříznivé, po pádu Hohenwartově, za ministerstva Auerspergova, když místodržitelem království Českého byl pověstný generál Koller. Tehdy jednáno bylo o tom, má-li se skutečně země česká spokojiti tímto příspěvkem 200. 000 zl., ačkoli stát ze země České dle rozpočtu z r. 1871., tedy rok před tím, vytěžil na berních o 10 mil. zl. více, než bylo na král. české rozpočteno. (Slyšte!)

Tu, sl. sněme, jednalo se také o to, aby král. českému byla poskytnuta taková pomoc, která jest jeho berní síle přiměřena a která jest přiměřena významu tohoto království.

Vyjednávání s tehdejší vládou dlouho nejevilo žádného úspěchu a bylo usilováno o to, aby zejména naši rolníci působili k tomu, aby posice národa Českého, který tehdáž neobesílal říšský parlament, byla změněna.

Jest známo, že se v této příčině konaly pokusy, zda nebylo by možno zlomiti odpor, který byl v delegaci českého národa vůči ústřednímu parlamentu, a také bylo působeno na některé vynikající předáky strany rolnické. A tu znám jest výrok jednoho z nich, že pravil: "Sedlák český přišel snad o svou půdu a o svou žírnou zemi, ale svůj rozum a své přesvědčení vlastenecké neprodá nikdy. " A tu, když všechny pokusy, které tehdáž děly se z té příčiny, aby bylo využitkováno i toho velikého neštěstí k účelům politickým, byly marné, tu konečně vláda se odhodlala ku vydání předložené osnovy zákona, která také skutkem se stala, a tato osnova poskytovala, obcím a okresům nezúročitelné bezplatné půjčky na zřízení veřejných kommunikací, zejména mostů a silnic, jakož i jednotlivcům, o nichž prokazovalo se, že skutečně velikou škodu utrpěli, se zaručením obcí, takové nezúročitelné zálohy.

Pánové, mělo se státi to, aby počínaje rokem 1875. tyto nezúročitelné půjčky byly 10percenty amortisovány.

Jest pochopitelno, že při stále tísnících poměrech, kde není ani možno, aby půda někomu vynesla tolik, aby dluh nějaký 10percentní mohl ročně amortisovati; tyto půjčky státní byly nepravidelně spláceny a tak táhla se věc až do roku 1885, kdy k návrhu tehdejšího poslance a zástupce těchto poškozených obcí, p. dra Al. Pravoslava Trojana, byly povoleny částeční slevy. Od té doby uplynulo 27 let. Na některých usedlostech tyto dluhy povodňové dosud váznou, majetek dostal se mezi tím postupem, dědictvím a prodejem do druhé, třetí ruky, ba dokonce i do jiné rodiny, než v jaké dříve býval.

Povstávají z toho právní neshody; ale stát na prospěch tohoto obyvatelstva, které bylo tehdáž donuceno přijmouti a žádati takovéto státní nezúročitelné půjčky, ničeho neučinil. Konečně docíleno, aby alespoň v jednotlivých případech bylo vyhověno.

Já s potěšením uslyšel, že nynější ministr financí, dr. Kaizl, politickým úřadům v království Českém dal příslušné nařízení, aby vykonávali příslušné šetření, aby sebrán byl materiál pro novou osnovu zákona, kterou by se ustanovení zákona ze dne 10. června 1872 annullovalo.

K tomu směřuje také návrh náš.

Slavný sněme! Já myslím, že návrh ten jest spravedlivý proto, že poměry ve království českém nikterak se nezlepšily, naopak zhoršily, že zejména v některých krajinách rolnictvo bylo stíháno mnohými pohromami živelními, kde řeka Litavka, červený potok, ani Berounka nejsou upraveny takovou měrou, aby jarní povodně neohrožovaly stále majetek našeho rolnictva, ba že ani živnostnictvo, které na těchto půjčkách participuje, nemá na růžích ustláno, naopak že v některých krajinách na Hořovicku celá průmyslová odvětví vyhynula, jako na př. cvočkářství, nejsouce nahrazena ničím jiným, takže na sta rodin octlo se v největší bídě a nouzi.

Mám zkrátka za to, slavný sněme, že jest nutno, abychom přikázali tento návrh rozpočtovému výboru s důtklivou žádostí vládu vyzvati, aby co možná nejdříve vydala osnovu zákona, kterou by se zrušilo ustanovení ze dne 10. června 1872, na úplné odepsání těchto nezúročitelných dluhů a to jak obecních tak okresních, ano i jednotlivcům poskytnutých.

Tím jsem stručně pověděl, oč vlastně jde, a prosím, aby v ohledu formálním byl návrh náš odkázán komisi rozpočtové. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Bylo navrženo, aby návrh přikázán byl komisi rozpočtové.

Es wurde beantragt, den Antrag an die Budgetkommission zu verweisen.

Žádám pány, kteří s návrhem tímto souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru týkající se návrhu poslance dra. Dvořáka a soudruhů ohledně prostředků k zamezeni tuláctví a proti zlořádům páchaným cikány.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks. - und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschuß bericht betreffend den Antrag des Abg. Dr. Dvořák und Genossen in Angelegenheit der Mittel zur Unterdrückung der Landstreicherei und der Zigeunerplage. -

Zpravodajem jest p. posl. dr. Dvořák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. Dvořák: Slavný sněme!

Jsem velice vděčen sl. zemskému výboru, že v tak důležité sociální otázce, kterou uvedli jsme v předešlých letech na přetřes tohoto sl. sněmu, zaujal již stanovisko rozhodné a sice příznivé a že na základě návrhu, který jsem měl česť podati v tomto sl. sněmu, podal slavnému sněmu letošního roku zvláštní zprávu, ve které činí určité a přesné návrhy.

Tlumení tuláctví patří k důležitým úkolům lidské společnosti v nové době; neboť trpí lidská společnost mnohými neduhy, které snaží se léčiti jednak národní hospodářové, jednak sociologové různými prostředky, jen že, bohužel, mnohé z těch prostředku, kterých se používá, nevedou k cíli žádoucímu, nýbrž teprve poznenáhlu blížíme se víc a více postupně ku vytčenému cíli.

Příčina, proč mnohdy není možno cíle tak záhy dosíci, jest, že prostředky, které se původně volily proti různým chorobám společenským, byly spíše škodlivými než prospěšnými.

K chorobám společnosti lidské náleží zajisté v první řadě tuláctví, které zakládá se především na nedostatcích výchovy naší mládeže opuštěné a kromě toho zajisté i v mnohých ještě příčinách, sociálních nedostatcích atd., o nichž ovšem nelze mi při této příležitosti se zmíniti.

Co se týče sociálních chorob, používali, bohužel, namnoze na kompetentních místech jednotliví činitelé prostředků více represivních nežli prohibitivních a profylaktických.

Místo toho, aby se pomýšlelo jakými prostředky by se zamezila choroba, pomýšlelo se výhradně toliko na léčení již vzešlé choroby.

Tím se stávalo, že choroba se šířila, a prostředky, kterých k léčení se používalo. byly proti zakořeněné tvrdošijné chorobě příliš nedostačné.

Tak to bylo i při tuláctví.

Co se týče tuláctví, bylo používáno v říši naší, bohužel, větlinou prostředků represivních, totiž trestů, místo prostředků prohibitivních a profylaktických, kterými by se dalo zameziti vzniku této choroby.

Již komise v předešlé zprávě byla poukázala na vhodnosť prostředkův a vytkla v první řadě celou řadu prohibitivních a profylaktických prostředkův.

Slavný zemský výbor prohloubil ještě studii o této chorobě a učinil sám mnoho závažných návrhův a sice v první řadě prohibitivních a profylaktických.

Jak komise tehdejší tak i zemský výbor uznaly, že zákonodárství naše přišlo příliš pozdě k řešení tohoto neduhu a že počínáno si příliš nesoustavně, takže byly dosud prostředky, kterých se používalo, příliš kusé a nedostatečné.

Trest vězení proti tuláctví, kterého se většinou používalo, minul se naprosto účinkem. Trest ten hodí se spíše snad pro tuláka z řemesla, než pro takového tuláka z nouze, který následkem nedostatku práce přichází na šikmé ploše hloub a hloub do bahna lidského života. Bylo hlavní vadou, že stíhal se trestem vězení každý tulák a že byla povinnost stíhání sice obligatorní, avšak poukazování dotyčného tuláka do některé polepšovny že bylo toliko fakultativní a že záleželo vždy více na tom, jestli v té dotyčné polepšovně nebo pracovně jest místa, nežli na tom, jestli trest snad jest tak veliký, že by takový tulák v nejbližší době měl býti do takové polepšovny dán. Mimo to jsme měli ještě i jiné zákony nedostatečné, zejména zákon o postrku z r. 1871, jakož i zákon domovský, velice byly nedostatečnými, takže bezmocnou byla obec taková, do které přišel postrkem tulák, jako ona obec, ze které byl vyslán.

Následkem toho se stávalo, že se tuláci stále nacházeli v směsi společnosti pracujícího lidu, který od stravovny k stravovně přichází a práci hledá.

Již při instituci stravoven jsem vytkl, a ve zvláštním minoritním návrhu jsem na to poukázal, že stravovny nebudou konati do té doby náležité služby společnosti lidské, dokud budou pouze odměšovati živly práci nehledající, potulné, od Živlů práci hledajících a dokud nebudou potulné živly, které jsou ke škodě společnosti lidské a které jsou odmíseny od oněch práci hledajících, náležitě internovány, pokud se nezřídí takové ústavy, buď pracovny nebo polepšovny, ve kterých by bylo možno potulné živly umístniti.

A skutečně se to vyplnilo. Stravovny nám sice prokazují velmi dobré služby, avšak ne ty služby, které poplatnictvo vším právem od nich očekávalo. Výsledek a úspěch není dosud takový, jaký původně se očekával, poněvadž dosud schází doplněk nevyhnutelný, aby mimo stravovny byl zřízen i dostatečný počet pracoven a polepšoven, ve kterých by byli potulní živlové umístněni.

Co se týče zemského výboru, uznává týž, že prostředky proti tuláctví musí býti netoliko prohibitivní, nýbrž i repressivní, a že nedostačí jeden prostředek bez druhého.

Tak uznává se všeobecně, že jest potřeba, aby stíhání tuláctví stalo se obligatorním, a aby tuláci, kteří se nacházejí ve společnosti lidské, co nejdříve přišli tam, kam náleží, totiž aby byli předvedeni před soud a soud aby mohl ihned potom poukázati je do různých polepšoven a pracoven, nikoliv však, aby se teprve postrkem posílali z jedné obce do druhé, následkem čehož břemena postrku značně vzrůstají a tíží naše obecní hospodářství.

K tomu účelu jest ovšem třeba změny různých zákonů, hlavně ř. z. z r. 1885 a mimo to zákona o postrku z r. 1871.

Co se týče prostředků praeventivních, uznáno bylo, Že rozmnožení polepšoven a nucených pracoven patří k nejvydatnějším prostředkům kurativnim a represivním. Vzhledem k úsudku všeobecně přijatému dlužno jest, aby kompetentní činitelé dbali toho, aby v tomto ohledu se dosáhlo, co v minulosti se bylo zanedbalo. Co se týče preventivních prostředků, uznává se, že potřeba jest zvláště zřetel míti a pečovati o zanedbanou a spustlou mládež.

Prospěšnosť ukázala se zejména v zemích, kde se provádí prostředky ty všeobecně a se vší intensitou od dávných let, totiž v Anglii. Jak osvědčeným prostředek ten jest, mohli jsme seznati dle překladu velice krásné stati odborníka Morisona "Magazin tür Litteratur" o zločinné mládeži. Tento odborník nás poukazuje na krásné a utěšené výsledky v Anglii, kdež v ohledu tom ušetřilo se nákladů a kde ukázalo se, že onen náklad, který se vynaložil, vždy s úspěchem se potkal, a že dosaženo bylo poměrně velkých vymožeností.

Takovýchto ústavů ovšem je v Anglii veliké množství.

I ve Francii a hlavně v Americe jest takových polepšovacích ústavů pro zločinnou mládež velmi mnoho.

Ovšem třeba jest netoliko zřizovati takové ústavy, nýbrž i dbáti v nich oněch pravidel, kterými přichází se k cíli. Pravidla ta jsou, že nemá se snad hleděti přílišnou přísností a tresty vzdělávati spustlá mládež mládež nýbrž šetrností a výchovou náležitou, a že přijde se při mnohém člověku, který se považoval již za ztracena, skutečně k cíli.

U nás máme sice zákon z r. 1885 č. 90, kde umožněno jest zřizování takovýchto ústavů pro spustlou mládež. Bohužel do dnešního dne máme v celém království českém toliko 3. v celé říši toliko 10 ústavů.

Příčinou toho jest ovšem, jako obyčejně, finanční tíseň a ona okolnost, že v takových případech uvalují se státem veškerá břemena na země samy, kdežto stát velice skromně přispívá. A tu jest potřeba, aby dbali kompetentní činitelé, aby v příštích dobách hlavně stát, který má velkou výhodu z toho, že klesáním počtu tuláků klesají značně náklady trestní, dbal svých povinností a neuvaloval veškerá břemena na země. Komise dotkla se různých ještě pokynů hlavně ohledně předpisů o hnanectví a rozmnožení četnictva. A vláda naše prostřednictvím c. k. místodržitelství zemskému výboru v posledním okamžiku poslala notu zvláštní, ve které vyložila stanovisko, které zaujímá. Přitom nemohu opomenouti dotknouti se okolnosti, která mi je velmi nemilou, že totiž přípis, který došel od místodržitelství zemskému výboru, a který jsme museli pojati v celém dosahu a obsahu do zprávy své, je v českém textu přesycen takovým množstvím gramatických chyb a germanismů, že jest referent přiveden do rozpaků, musíli přijmouti přípis takový v doslovném zněni ku zprávě své, poněvadž mohl by snadno býti uveden do podezření, že má sám účastenství v takových gramatikálních chybách, a zeje sám zavinil. Já jsem patrně neměl práva na doslovném znění noty té něčeho měniti.

Slavné místodrž. král. Českého mělo by přece dbáti, aby, když musí se předkládati nějaká taková nota, byla přeložena přiměřeně a správně publikována v našem jazyku, a aby náš jazyk nebyl považován za pastorka v takových přípisech. Zástupcové českého národa mají veškeré právo žádati šetření českého jazyka v slově i v písmě.

Co se týče četnictva, uznána netoliko komisí, nýbrž i zemským výborem potřeba rozmnožení jeho a sice proto, poněvadž nedostačí nynější množství četníků k tomu, aby mohlo dostatečnou ochranu poskytovati proti potulujícím se živlům.

Ovšem nedostatek ten bývá tím větší, uvážíme-li došlých stížností, že požívá se četnictva více k politickým výkonům, než k ochraně majetku a osob poplatnictva.

Mimo to, co se týče tlup cikánských, uznává komise za dobré, aby se zvláštní a rozhodné stanovisko zun jalo, a byla přijata zvláštní resoluce, aby chráněno bylo obyvatelstvo před tlupami, které stěhují se hromadně z uherské- polovice říše do naší.

Na základě všech těchto úvah komise činí slavnému sněmu následující návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti:

a)  Zemskému výboru se ukládá, aby zahájil s c. k. vládou jednání v příčině změny zákona říšského ze dne 24. května 1875 č. 89 a 90 ř. z. a zákona o postrku ze dne 27. července 1871 č. 88 ř. z. dle zásad do líčených v této zprávě;

b)  zemskému výboru se ukládá, aby podal slavnému sněmu v nejbližším zasedání návrhy, aby byla náležitě provedena ustanovení zákona ze dne 24. května 1885 č. 90 v příčině zřizování polepšoven pro zpustlou a zločinnou mládež;

c)  zemskému výboru se ukládá, aby prostudoval zákonodárství cizích zemí v příčině pojišťování dělnictva pro případ nezaměstnanosti, jakož i organisaci pojišťovacích ústavů toho druhu již zřízených, a aby o výsledku podal slavnému sněmu zprávu v nejbližším zasedání;

d)  zemskému výboru se ukládá, aby pokračoval ve vyjednávání s c. k. vládou v příčině dalšího rozmnožení c. k. četnictva na venkově a aby i v této příčině podal slav. sněmu zprávu v nejbližším zasedání:

c) zemskému výboru se ukládá, aby vyjednával s c. k. vládou, by k zamezení volného přecházení cikánů z jedné polovice říše do druhé podomní obchod obmezen byl na každou z obou polovicí říše, a aby vyjednávání toto provedeno bylo dříve než zkončeno bude vyjednávání obou vlád o rak. -uherskou smlouvu celní a obchodní, které s touto otázkou úzce souvisí.

Landtagssekretär Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: a) Der Landesausschuß wird ausgefordert, der k. k. Regierung in Betreff der Abänderung des Gesetzes Dom 24. Mar 1885, Nr. 89 und 90 R. -G. -Bl. und des Gesetzes vom 27. Juli 1871, Nr. 88 R. -G. -Bl. betr. die Regelung des Schubwesens nach den in diesem Berichte ausgeführten Grundsätzen Verhandlungen einzuleiten.

b)  Der Landesausschuß wird beauftragt, dem h. Landtage in der nächsten Session Anträge bezüglich entsprechender Durchführung der Bestimmungen des Gesetzes vom 24. Mar 1885 Z. 90, betreffend die Errichtung von Besserungsanstalten für die verwahrloste und verbrecherische Jugend zu stellen.

c)  Der Landesausschuß wird beauftragt, die ausländische Gesetzgebung bezüglich der Versicherung der Arbeiter für den Fall der Arbeitslosigkeit, sowie die Organisation der berits bestehenbden Versicherungsanstalten dieser Art zu studieren und über das Srgebnis dem hohen Landtage in der nächsten Session Bericht zu erstatten.

d)  Der Landesausschuß wird beauftragt, die Verhandlungen mit der k. k. Regierung bezüglich der weiteren Vermehrung der k. k. Gendarmerie am Lande fortzusetzen und auch hierüber dem h. Landtage in der nächsten Session Bericht zu erstatten

e)  Der Landesausschuß wird beauftragt, mit der k. k. Regierung Verhandlungen in der Richtung zu pflegen, dass zur Hintanhaltung des freien Durchzuges der Zigeuner aus der einen Reichshälfte in die andere die Ausübung des Hausirhandels auf jede der beiden Reichshälften beschränkt werde, und diese Verhandlungen noch vor dem Abschlüße der zwischen beiden Regierungen über die mit dieser Frage in einem engen Zusammenhange stehenden Österreichisch-ungarischen Zoll- und Handelsvertrag geführten Verhandlungen zum Abschluße zu bringen. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásil ke slovu pan poslanec Špindler. Dávám jemu slovo.

Poslanec Špindler: Slavný sněme! K předmětu, o který se právě jedná, nepřihlásil jsem se proto snad ke slovu, abych vyslovil vřelý a úplný souhlas s návrhy, které komise pro záležitosti okresní a obecní předkládá slav. sněmu, poněvadž se tento souhlas u každého, kdo má vyvinutý smysl pro sociální opravy, rozumí sám sebou. Já jsem se spíše přihlásil ke slovu za tím účelem, abych poukázal také k jednomu prameni té sociální choroby, která