podotknouti zde, že hlavním spolupracovníkem při této osnově a při této zprávě byl rada zemského výboru, pan Franta, a vrchní stavební rada p. dr. Ant. Landa, kteří skutečně s velkou láskou k věci se tohoto úkolu byli ujali a umožnili mi, aby byla podána osnova, která v odborných kruzích těšila se nejvřelejšího přijetí. (Výb. )

Mohu se obmeziti na formální návrh jménem zemského výboru, aby tato zpráva byla přikázána výboru pro stavební řád, kterýž by byl 15členný a do něhož by vyslala každá kurie 5 členů.

(Výborně! Potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand das Wort in formaler Beziehung ?

Pan zpravodaj navrhuje jménem zemského výboru, aby byla zvláštní komise 15tičlenná zvolena a sice po pěti z každé kurie a by této byla zpráva přikázana.

Der Herr Referent hat immens des Landesausschußes beantragt, den aus der Tagesordnung stehenden Gegenstand einer aus 15 Mitgliedern bestehenden Commission zuzuweisen, welche zu 5 von den Curien zu wählen sind.

Žádám pány, kteří s tímto formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Dra Kloučka a soudruhů v příčině pomocné akce pro obce Třtěnice, Vrbice a Hradištko, okresu Jičínského, krupobitím postižené.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Klouček und Gen. betreffend eine Hilfsaktion für die durch Hagelschlag betroffenen Gemeinden Třtěnic, Wrbic und Hradištko im Bezirke Jičin.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Dr. Klouček: Slav. sněme! Když loňského roku v měsíci srpnu veškeré plodiny slibovaly co nejlepší žeň a úrodu, strhla sa hrozná bouře spojená s krupobitím nad obcemi Třtěnicích, Vrbicí a Hradištkem v okrese Jičínském a zničila veškerou úrodu tamnějších majitelů usedlostí a pozemků.

Že krupobití toto spůsobilo škodu ohromnou, škodu značnou, která musela a měla v zápětí nouzi a bídu těch obcí, potažně vlastníků dotyčných usedlostí, o tom nelze pochybovati, přihlíží-li se k finančním ztrátám a poměrům majetkovým těchto obcí, v jakých se nacházely v době, nežli je toto neštěstí živelní stihlo.

Pokud se týče obce Třtěnic, bylo úředním šetřením zjištěno, že tato škoda krupobitím způsobená obnáší 38. 000 zl.

Uváží-li se, že v teto obci jest 84 usedlostí s pozemky v průměrné výměře 30 korců, pak již tato škoda sama dokazuje, že každý vlastník této usedlosti utrpěl nejméně škodu úhrnem 500 zl. (Slyšte!)

Avšak tato škoda byla tím citelnější pro ono občanstvo, poněvadž již v roce 1892 vyhořelo 19 čísel v obci Třtěnice a krátce před tím 9 čísel, takže touto katastrofou skorem celá třetina veškerých usedlostí lehla popelem. Následkem toho občanstvo samo ve stavu beznadějném se nacházelo. (Slyšte!)

Obec stavěla v r. 1890 školní budovu nákladem 13. 000 zl., kterýžto obnos musik si vypůjčiti a který dosud dluhuje, a sice do spořitelny jičínské 6000 zl. a do záložny jičínské 1400 zl., který dluh ovšem poplatnictvo samo přirážkami hraditi musí. Uváží-li se, že veškeré usedlosti v této obci Třtěnice jsou do poloviny své skutečné ceny zadluženy, pak myslím, že tato škoda, která byla způsobena na osení, byla citelná a že musila přivoditi na každý způsob nouzi tohoto občanstva. (Tak jest!)

Rovněž tak se to má s poměry v obci Vrbické. Zde obnášela vyšetřená škoda 20. 000 zl. Obec Vrbická již po 6 let před tím byla navštěvována živelními pohromami, jednak suchem, jednak mokrem, a sice v té míře, že sama státní správa viděla se nucenu v této obci během posledních let daně odepsati.

Obec tato v r. 1893 vystavěla školu, k jejíž úhradě musila vypsati 10% přirážku. Pozemky této obce jsou vůbec v takovém stavu, že nesnesou žádné živelní pohromy, že každé větší teplo, sucho neb mokro působí zhoubně na plodiny těchto pozemků.

Obec vystavěla dále silnici vedoucí do Žeretice a Veselí nákladem 10. 000 zl., a i zde, jako to máme v celém království Českém, jsou usedlosti tyto více jak do polovičky skutečné ceny dluhy přetíženy.

Myslím, že i při tomto stavu věci musí se za to míti, že tato škoda byla citelná a vyvolati musila nouzi a bídu.

Pokud se týče obcí Hradišťka a Stříbrnice, tož obnáší úředně zjištěná škoda 10. 000 zl.

Rozloha pozemků orných obnáší 445 jiter; daň z celého katastru i s přirážkami obnáší 2049 zl., čistý výnos 5022 zl., takže, když se vezme čistý výnos k poměru utrpené a úředně zjištěné škody, připadá na každého majitele dvojnásobný čistý výnos, který jako škodu utrpěl.

V této zajisté ohromné tísní obrátily se dotyčné obce prostřednictvím velesl. zemského výboru na vysoké c. k. místodržitelství, aby jim byla dána podpora ze státní pokladny, tak zvaná podpora z nouze. Zajisté, že každý by byl očekával, že při tomto stavu musí se jim nějaké podpory dostati, a že jednoduše v tomto případě by stát konal, pouze svoji povinnost oproti těmto obcím, najmě pak oproti království Českému, z něhož hojnou měrou dostává valné a silné podpory.

Leč obcí těchto došel přípis slav. okresního hejtmanství v Jičíně ze dne 16. února 1899. č. 7460, který se svolením J. J. p. nejvyššího maršálka si dovolím doslovně přečísti:

"Ctěnému obecnímu úřadu v Trtěnicích a Hradištku atd. Žádost tamní obce za podporu z nouze za příčinou živelních pohrom u velesl. zemského výboru království Českého podaná a od téhož vys. c. k. místodržitelství odevzdaná byla sem výnosem vys. c. k. místodržitelského praesidia ze dne 11. února t r. č. 2401. vrácena s tím doložením, že nebylo lze vymoci na vyšších místech podporu za příčinou nouze pro tamní obec, poněvadž zjištěna nebyla taková nouze, která by státní pomoc odůvodňovala. O tom ct. obec. úřadu dává se věděti. ".

A já nyní táži se, jaký pojem má slavná státní správa o nouzi, jak musí býti nouze kvalifikována, aby se konečně přikročilo k podporování ze státní pokladny.

Já myslím, že asi slavná správa představuje si nouzi v takové míře, že jednoduše obecenstvo hlady padá, klesá a mře a že jen v takovém případě má přijíti stát se svou podporou a má takovou obec podporovati. Pakli-že by státní správa myslila a měla přesvědčení, že teprvé v takových okamžicích nastává potřeba, aby konala svoji povinnost, pak myslím, že by přiš a pomoc náramně pozdě, poněvadž by ta pomoc vůbec už nemohla vykonati svůj úkol. Avšak na druhé straně by musila tato pomoc v rukou těchto strádajících vrstev býti použita co zbraň oproti státní správě, a nemohla by býti využitkována k tomu účelu, k jakému měla býti poskytována.

To jest aspoň mé přesvědčení, a myslím, nebude-li státní správa pohlížeti na podporu s jiné stránky, že by asi k takovýmto resultátům nutně přijíti musila. (Výborně!)

Velectění pánové, já myslím, že při takovémto zjištění škody, náleží státní správě konati svou povinnost a že to vrhá zvláštní světlo na péči, kterou státní správa má míti o povznesení blahobytu jednotlivých vrstev v království českém, když se při takovéto škodě jednoduše řekne, že zde nejsou podmínky, aby se zakročilo, aby se něco učinilo.

Mám za to, velectění pánové, že v takovémto naprostém a systematickém ignorování skutečného stavu bídy v král. Českém se strany slavné vlády dlužno hledati první a hlavní důvod v nynějších organisacích stavovských, a sice jak rolnictva, tak řemeslnictva, že to vlastně je ten hlavní důvod a příčina, proč dnes tyto organisace s největší vehemencí vystupují a konečne že upravení a náhrad i úlevy sobě žádají.

Myslím, že zejména je to stav rolnický v tomto ohledu, který byl vždycky trpěliv až dost, který strádal s trpělivostí tou největší a který se těšíval obyčejně heslem: "No, dá Pán Bůh, že bude lépe !" - že tento konečně přestává dnes také se již tímto heslem těšiti, že vystupuje a konečně žádá také svých existenčních podmínek, a v tom ohledu myslím, že mu toho nikdo zazlívati nemůže, a že každý musí hleděti k tomu co přirozenému následku onoho stavu, v jakém se my, najmě království České, pokud se to týče podpory státní, nacházíme.

Leč, velectění pánové, já myslím, že toto ignorování skutečného stavu bídy se strany vlády má i jakési polické pozadí, a sice politické pozadí po mém náhledu jest následující:

Dle náhledu našich státníků spočívá zájem státu rakouského v zájmu vídeňských nejvyšších úřadů a nejvyšších faktorů, jakož i v zájmu armády, kdežto po mém náhledu má zájem státu rakouského spočívati v zájmu jednotlivých království a zemi a myslím, že veškeři státníci rakouští, pak-li skutečně vykonávají své poslání správně, mohou konati je jen tenkráte, když k zájmu státnímu v tomto směru přihlížejí a když v tomto směru zájem státu hájí.

Vezmeme-li toto porovnáni ve prospěch našeho království, tu myslím, že právě proto, že svazek království českého se zeměmi ostatními naší říše dosud není upraven, do té doby, než tento svazek bude upraven zvláštní smlouvou mezi tímto slavným sněmem a korunou, do té doby měli by státníci co nejvíce zájem ten hájiti tím, že by podporovali veškeré zájmy zemí koruny české a že by v tomto ohledu nemohlo to přijíti tak daleko, jak to vidíme v tomto případě. Ostatně slyšeli jsme od pana přísedícího zemského výboru, který dnes odůvodňoval stavební předlohu, že první stesk jeho byl, že stát nekonal v tom ohledu svou povinnost, pokud se týče erárních budov, a my to vidíme na veškerých odvětvích, nechť se podíváme tam nebo onam, že tento zájem tak, jak by hájen býti měl, není hájen.

Kdyby státnici rakouští sledovali tento směr při úkolech státních, pak by hravě odstraněna byla všeobecná tíseň hospodářská a mohlo by se bez velkých obětí země přikročiti k uspokojeni spravedlivých požadavků našeho národního učitelstva.

Tu zajisté v tomto případě nezbývá nic jiného, než abychom se obrátili, - aspoň pokud se dotýče těchto našich stesků a dokud tento poměr upraven nebude, jakkoliv myslím, že by bylo povinností nejenom po všech vlastech českých, ale zeména na tomto místě, v tomto slavném království, stále a stále se dožadovati upravení tohoto poměru, který jedině nám může býti na prospěch - k vládě, abychom zde Jeho Excelenci pana místodržitele jakožto zástupce vlády žádali, aby on konal své právo a při tom též svou povinnost a hleděl alespoň v takovýchto případech vymoci na státní správě, na státu, oné podpory, kteréž jest nám zajisté nutno. A tu mohu konstatovati s potěšením, že v tomto ohledu byly již se strany Jeho Excellence p. místodržitele učiněny alespoň takové kroky, které odůvodňují naději, že snad v tomto případě bude požadavkům tak těžce ohrožených obcí vyhověno

Od země pak očekávám, že bude v každém ohledu konati svou povinnost. Pročež myslím, že mohu s důvěrou očekávati, pokud se dotýče zemských prostředků, že země náležitou podporu těmto ohroženým obcím poskytne.

Ve formálním ohledu navrhuji, aby tento návrh přikázán byl komisi rozpočtové, kteráž nejenom aby o něm uvažovala, nýbrž aby také v plném rozsahu a tak, jak zajisté návrh ten zasluhuje, jej podporovala. (Výborně ! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Bylo navrženo, aby návrh byl přikázán komisi rozpočtové.

Es wurde beantragt, den Antrag an die Budgetkommission zu verweisen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Autrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čteni návrhu poslance Dra. Dvořáka a soudruhů ohledně potřebných reform zimního hospodářského školství.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Dvorřák und Genossen betreffend die nothwendigen Reformen des landwirthschaftlichen Winterschulwesens.

Dávám slovo p. navrhovateli, aby návrh svůj odůvodnil.

Poslanec Dr. Dvořák: Slavný sněme!

Všeobecně se uznává, že zimní hospodářské školy tvoří velmi důležitý článek našeho hospodářského školství. Důležitost tato nebyla dosud v kruzích zemědělských tak oceněna, jako zejména v sousední říši německé ajiných zemích, jako v Dánsku, Belgii atd.

U nás nebyly sice dosud zimní školy náležitě oceněny v kruzích zemědělských, proto ale přece svědčí byť i nedostatečná dosud jejich návštěva tomu, že relativně se jim dostává více pozornosti v kruzích zemědělských než jiným školám zemědělským, na př. rolnickým. Že porozumění pro návštěvu škol zimních jest toliko relativně lepším, nikoliv absolutně, dokazuji data o návštěvě těchto škol. Tatáž obnášela v školním roce 1895-6 pouze 700, kdežto majitelů usedlostí rolnických počítá se v Čechách na 700. 000.

Velká důležitost zimních škol hospodářských byla uznávána odborníky na slovo vzatými, jichžto úsudek ovšem pro stručnost nebudu zde specielně uváděti.

Poukazuji však na článek, který jsem byl uveřejnil o tomto předmětu v "Českých listech hospodářských" z r. 1898 a sice článek o "Hlavních podmínkách vývoje zimních hospodářských škol".

Neocenitelnou výhodou zimních hospodářských škol jest především jejich poměrně veliká láce.

Zimní hospodářské školy jsou nejlevnější ze všech škol hospodářských, tak že ve školním roce 1893-94 stál jeden žák na rolnické škole ročně 261 zl., na hospodářské škole 81 zl. Ve školním roce 1894-5 stál jeden žák na rolnické škole 317 zl., na hospodářské škole zimní 104 zl.

Zemský výbor ovšem prohlásil zimní školy hospodářské za příliš drahé, s čímž souhlasím plně potud, pokud zemský výbor k úsudku svému současně dodává, že jsou zimní školy příliš drahé při nynější organisaci.

To ovšem nemůže nikdo z nás popříti, a podán tím jest zemským výborem jediný důkaz, že jest prokázána potřeba důležitých reform zimního hospodářského školství.

Školy zimní jsou důležitý zejména proto, poněvadž pro méně zámožné krajiny jsou jedině možnými, a sice proto, že méně zámožný rolník nemůže nésti náklad pro svého syna na celý rok školní a mimo to pro nedostatek sil dělnických není s to, aby postrádal síly pracovní svého syna pro celý školní rok po dvě léta.

V jiných krajinách, kde jsonvíce zámožní rolníci, odpadá ovšem tato námitka.

Mimo to důležitý jsou Školy hospodářské tím, že odchovávají pro naše rolníky největší kontingent dorostu hospodářského, což dokázáno jest statistickými daty, poněvadž celých 90 proč. odchovanců těchto škol zůstává při statcích otcovských, kdežto při rolnických školách vraci se dle statistiky pouze 64 proč. do otcovského hospodářství.

Mimoto poskytuji zimní školy hospodářské ten prospěch, že většina z nich umístěna jest v menších městech, čímž při menší příležitosti podávají větší záruku mravní bezúhonnosti dítek, poněvadž jsou jaksi odchovanci mimo to více ve styku 8 rodinou otcovskou, a neodcizují se v té míře rodině, jako při školách rolnických.

Při tom popříti nelze, že, co se týče theoretického vychování, rovnají se zimní školy, poněvadž osnova jich rovná se osnově rolnické školy, rolnickým školám. Co se pak týče praktické výchovy, tu ovšem za nimi daleko pokulhávají a třeba při reformách, kterých bude třeba provésti, toho dbáti, aby také v praktickém ohledu mohly vyhovovati zimní školy svému účelu. Bohužel trpí zimní hospodářské školy různými citelnými nedostatky, které byly těmto školám dány již do vímku od jejich vzniku. Především nedostatečnou byla původní osnova zimních hospodářských škol, která obmezovala učení a výchovu žactva většinou na theoretické vzdělání, kdežto praktická výchova byla nedostatečnou.

Následkem toho bylo namnoze rolnictvo s výchovou dítek svých ve školách zimních nespokojeno.

Již změna prvních stanov zimních hospodářských škol z roku 1894, byt i nedokonalá, působila velmi blahodárně, tak že vzrostl dvě léta na to počet škol těchto ze 16 na 24 a počet žactva o 200, ze 500 na 700, kdežto při rolnických školách vzrostl počet žactva pouze o 100 žáků.

V létech 1893-1895 obnášel průměr návštěvy škol zimních hospodářských 28, rolnických však bohužel sotva polovici.

Hlavní a kardinální však závada u našich hospodářských škol byl nedostatek náležitě kvalifikovaných učitelských sil.

Slavný sněm již od r. 1895 usnesl se na revisi dosud platných předpisů pro zkoušky učitelské; kromě toho rovněž vzal dne 19. února 1898 v úvahu nedostatek kvalifikovaných učitelů a učinil usnesení týkající se nové reformy.

Zemský výbor a zejména velice horlivý a nadšený jeho referent, p. Karel Adámek, velice trpce nese nedostatek škol hospodářských vůbec, a zimních škol hospodářských zvláště.

Není divu, že v prvních dobách svého působení co zpravodaj zemského výboru p. referent zanevřel na zimní hospodářské Školy tak dalece ovšem, že nemohl jim věnovati té pozornosti, jaké by si byl přál, poněvadž stěžoval si, že nevěnuje se školám těm v kruzích hospodářských náležitá pozornosť.

Posl. Adámek (volá: ) Já jim věnoval větší pozornost, než jim bylo milo.

Posl. Dr. Dvořák: Jsem přesvědčen a konstatuji, že on jako referent zemského výboru v každém ohledu zajisté konal svou povinnosť.

Vždyť již řeč, kterou byl pronesl v posledních dnech při debatě o pokračovacích školách, z níž sálalo hluboce procítěné nadšení pro povznesení stavu rolnického, svědčí o živé snaze pana referenta ku provedení reform hospodářských škol vůbec.

Z toho je patrno, ze zajisté ne méně má snahu, aby i tento důležitý článek

školství hospodářského, t. j. zimní školství, stejně postupně dospíval k svému plnému vývoji a aby věnována mu byla náležitá pozornosť.

Zejména otázce učitelské věnuje p. referent ode dávna velkou pozornosť. Vždyť vyslovil se již před více roky v tomto sl. sněmu, že otázka učitelská jest životní otázkou našeho odborného školství vůbec a hospodářského školství zvláště.

Velkým nedostatkem zimních škol dále jest, ze nekonali místní činitelé všude náležitě svou povinnosť a následkem toho, jak jsem se již zmínil, nemohly školy ty těšiti se té přízni s hůry, jaké by se těšily v kompetentních kruzích, kdyby bylo náležité pochopení pro školy ty v kruzích místních činitelů.

Učinil-li jsem však v návrhu svém podmínkou, že toliko tam, kde místní činitelé konají svou povinnosť, má se školám těmto poznenáhlu poskytovati peněžných podpor zemských, není tím řečeno, že není snad povinností všech kuratorií škol těchto, zadost učiniti úkolu svému. Leč v tom, co by musilo býti a co by mělo býti, velectění pánové, jest veliký rozdíl.

My bychom si zajisté přáli, jak si přeje p. referent zemského výboru, aby musili konati místní činitelé svou povinnost, ale bohužel schází nám prostředků, abychom je také přiměli, by skutečně ji konali.

Zimní hospodářské školy trpí dále nedostatkem učebních prostorů, učebných pomůcek a prostředků k názornému vyučování. Do školního roku 1894-95 měly toliko dvě zimní hospodářské školy svou vlastní budovu. Vyhovovala tedy, co se týče školních budov, toliko malá čásť svému úkolu, totiž 13 pra, a výsledky souvisely, jak odborníci na slovo vzatí se vyslovili, s tímto nedostatkem budov školních.

Jsem si ovšem vědom, velectění pánové, značného finančního effektu, kdyby mělo v řečeném ohledu se strany zemského výboru vyhověti se všem stávajícím zimním hospodářským školám, aby se jim na zařízovací prostředky měly poskytovati z fondu zemského náležité subvence. Vždyť náklad tento by se sotva vyrovnal vymoženostem, které by se tímto finančním effektem dosáhlých. Avšak myslím, že nadejde doba, že na kompetentních místech bude uvažováno, které asi školy by měly takovým způsobem býti nadány a podporovány, aby mohly cíle vytčeného dosáhnouti. Proto jsem se vyslovil, že jest potřebí, má-li dostati se podpory zemského výboru jednotlivé škole, aby v první řadě konali svou povinnost místní činitelové, poněvadž nemáme žádného práva vynucovati snad s hůry, co sami dole nekonáme.

K učebným pomůckám moderním patří mimo budovy školní, které vším právem také čítám k důležitým učebným pomůckám, i zkušebné pole a ovocné školky. V Německu jsou v mnohých zimních hospodářských školách nejen malá zkušebná pole, nýbrž celá hospodářství a výsledek jest velmi krásný. Učebných polí třeba jest netoliko pro učitele samého, nýbrž i pro žáky a chovance; neboť pro učitele poskytuje zkušebné pole pro celý rok přiměřené odborné zaměstnání, poskytuje možnost činiti různé pokusy a kromě toho netoliko theoreticky, nýbrž i prakticky se vzdělávati a theorie získané také v praxi uváděti ve skutek. Můžeme vším právem říci, že zkušebná pole při zimních hospodářských školách jsou živou knihou netoliko pro učitele, nýbrž i pro žáky. Co se týče žáka, doplňuje mu zkušebné pole theoretické vzdělání. A pakliže s některé strany by se snad vytýkalo, že není možno, aby žák zimní hospodářské školy měl nějakého prospěchu ze zkušebného pole, musím konstatovati, že se na některých školách zimních hospodářských velmi dobře osvědčují; vždyť žák takové školy, když vyjde ze školy, neodlučuje se ještě od ní, nýbrž zřízením spolku absolventů zůstává ve stálém styku s ní, přichází k době osevu, žní, sklizně a může kromě toho i produkty z vlastního názoru posuzovati. Následkem toho má to, co nevyhnutelně potřebuje.

Velikou důležitosť školních pozemků uznal i zemský výbor při pokračovacích školách. Vždyť v osnově škol těch klade zem. výbor váhu na to, aby při pokračovacích školách, tedy při nejnižší kategorii hospodářského školství byly zřizovány pokusné pozemky.

Tím spíše jest potřebí, aby zimní hospodářské školy byly moderním způsobem vypraveny, a abý se nacházely na výší, na které se mají nacházeti i příští pokračovací školy.

Jest tudíž třeba nevyhnutelně odstranění všech uvedených nedostatků, a sice netoliko zemskými, nýbrž i ostatními činiteli. Potřeba tato cítěna jest netoliko nahoře, nýbrž i dole.

Výrazem potřeby této bylo usnesení kuratorií zimních hospodářských škol loňského roku, v němž konána byla schůze jich v Praze. Výraz usnesení jich byl ve zvláštní resoluci předložen zem. výboru.

Potřebu tu však cítí i zem. výbor, a tu v prvé řadě p. zpravodaj zem výb., Karel Adámek.

Toliko v postupu provádění reform byl mezi ním a námi některými zástupci jistý rozdíl, avšak různosť ta byla pouze v názorech týkajících se postupu, jakým v reformách škol hospodářských by se mělo postupovati.

Pan přísedící Karel Adámek zamýšlel totiž počíti reformou pokračovacích škol reformu celého školství hospodářského a na tomto širokém základě potom budovati ostatní reformy hospodářské dále. To zajisté každý z nás, velectění pánové musí uznati za docela správný postup, jen že bohužel přesvědčil se p. přísedící sám z počátečních již překážek, na které narazil při reformách škol pokračovacích, že postupem tímto, který si byl vytkl, nedospěl by velmi dlouho k žádoucímu cíli.

A následkem toho dle všeho, jak jsem již pozoroval, změnil svůj původní názor a chce postupovati, když překážky z důli jsou příliš veliké, poznenáhlu s hora, sice středními školami hospodářskými.

Leč dle všeho nezapomíná p. přísedící Karel Adámek při reformě celkové i na zimní hospodářské školy.

Důkazem toho jest, že dle doslechu zabývá se již delší dobu prováděním toho, co jsem byl ve 3. a 4. resoluci své o požadavek důležitý naznačil. I jest oprávněna naděje, že stane se v brzku požadavek vyslovený ve 3. a 4. resoluci, poněvadž se již nachází v jednání zemského výboru, znenáhla bezpředmětným. Vytkl jsem již z počátku potřebu poskytování dostatečných prostředků zařizovacích pro školy zimní hospodářské, byť jsem i uznal, že postup tento ovšem se bude musiti díti toliko znenáhla, pokud to dovolí finance zemské.

Mimo to dotkl jsem se také, že bude třeba zimním školám zvláštních zkušebních polí a pomůcek k názornému vyučování, které tyto školy nevyhnutelně potřebují.

Kromě toho bude však v další reformě školství zimního třeba i také upravení a roztřídění territorialního škol těchto, ježto i sám zemský výbor uznává, že Školy ty nebyly soustavně zařizovány.

Mimo to bude třeba také upravení zvláštních běhů při zimních hospodářských školách, které so velmi osvědčují v Německu a i u nás v některých zemích, zejména v Dolních Rakousích. I zemský sněm loňského roku usnesl se na tom, že bude třeba vyzvati zemský výbor, aby konal šetření, zdali neodporučovalo by se u nás v Cechách zavedení letních sou stavných běhů. Kromě toho myslím, že jest žádoucím, aby uvažovalo se, zdaž by nebylo žádoucí, aby při všech zimních hospodářských školách znenáhla zaváděly se noclehárny na způsob internátů, poněvadž poskytují možnost vzdálenějším žákům laciným způsobem nalezli přístřeší a kromě toho tyto noclehárny na způsob internátů budou jistou zárukou rodičům ohledně mravní zachovalosti synů, následkem čehož nacházejí internáty tyto velké obliby u rolnictva vůbec

Kromě toho bylo by potřebí, aby dbali netoliko místní činitelé, nýbrž pokud možno i širší kruhy o to, aby se poskytovaly v dostatečném množství stipendia a podpory žákům zimních hospodářských škol, jakož i aby poskytovaly se jim zdarma pomůcky učebné.

Mimo to dbáti jest na zimních hospodářských Školách, aby se vyučovalo žactvo netoliko hospodářským naukám, nýbrž i vědomostem pro veřejné působení, aby rolnický dorost byl netoliko dobrým hospodářem, nýbrž i také dobrým zástupcem obce, okresu i také rolnických kruhů ve sborech zákonodárných. Dovoluji si odporučiti slavnému zemskému výboru jednomyslné usnesení kuratoria zimních hospodářských škol, které loňského roku bylo přijato zástupci českými i německými na sjezdu v Praze. Mimo to žádám slavný zemský sněm, aby přijal navržené mnou zásady ohledně zimních hospodářských škol.

V ohledu formálním žádám slavný sněm, aby se usnesl, že přikazuje se návrh můj komisi zemědělská. (Výborně ! Potlesk).

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu pan poslanec Adámek. Dávám jemu slovo.

Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Slavný sněme! Nebývá mým zvykem, abych zůstal někomu dlužen v parlamentárních zápasech, ale dnes musím zůstati příteli Dru Dvořákovi dlužen odpověď, poněvadž na celou řadu vývodů, které učinil a které přímo neb nepřímo dotýkaly se mne, jako referenta zemského výboru o hospodářských školách, nemohu reagovati, protože dnes jde o formální návrh a musím si vyhraditi vrátiti se k nim při druhém čtení.

Jenom to osměluji se konstatovati, že co pan kol. Dr. Dvořák pověděl pouze dle doslechu, že zprávy ty ho nemýlily, že skutečně ve všech těch věcech, kterých se dotýká v druhé, třetí a čtvrté resoluci, zemský výbor netoliko jednal, ale že celá řada těch návrhů, které činí, jest skutečně z velké části provedena, nebo v nejbližší době bude provedena. Nemusím ujišťovati pana Dra Dvořáka, že byl nesprávně informován, že bych já jednostranně byl snad jakousi nepřízní jat k zimním hospodářským školám.

Názory své o hospodářských Školách vylíčím při jiné příležitosti, ujišťuji napřed, že spravuji se čistě věcnými příčinami, a že vždy hledím k tomu, aby překážky a příčiny dosavadních částečných neúspěchů byly odstraněny.

Pan Dr. Dvořák v prvním odstavci tohoto návrhu činí návrhy, které mohou míti velký dosah pro finance zemské a