hájců podomovních obchodů, že se obchodem tímto zabývají lidé chudí, kteří v zápasu o existenci utrpěli pohromu atd.; nechci o tom pochybovati, že to namnoze pravda; ale. pánové, to jest faktum, že udílením povolení k podomovnímu obchodu mnohdy se odměňuji služby, a to služby velmi podezřelé a podivné a že zejména do podomovních obchodů přicházejí elementy, které nemohou býti nazýváni solidními a jichž povolením jest provozování netoliko obchodu podomovního, nýbrž konání ještě služeb jiných. (Tak jest!)

Mohl bych uvésti v příčině té některé doklady, ale tuším, že při této příležitosti stačí pouze toto upozorněni. Kromě teho při jednání o zrušení podomovního obchodu na říšské radě bylo poukázáno též, jak se stává nebezpečným podomovní obchod též v ohledu zdravotním, že provozováním podomovních obchodů se šíří nákaza, poněvadž podomovní obchodníci bydlí namnoze v prohnilých obydlích a jako ve Vídni se stalo, byla nákaza podobními obchodníky přes celé město roznesena.

I tento důvod mluví pro to, že třeba jest, aby konečně stala se náprava. O úpravě a omezení podomního obchodu bylo zahájeno jednání roku 1824. tehdáž nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. října bylo nařízeno, aby byl podomovní obchod pozvolna zrušován.

Vláda učinila dále roku 1877 dotaz u zemských vlád ve příčině revise proti podomovnímu obchodu zákona z roku 1852.

Místodržitelství v království Českém přimlouvalo se za omezeni a postupné zrušení podomovního obchodu. Výbor sněmovny poslanecké na říšské radě, jemuž byl tento materiál odevzdán a který se o těchto zprávách radil, prohlásil, že od roku 1852 se tržební poměry a poměry kupní tak velice změnily, že ve většině území alpských není podomního obchodu více potřeba. Tato prohlášení byla učiněna v roce 1877 a od té doby poměry v těchto zemích tak velice se změnily, respektive zlepšily, že toto míněni, které v r. 1877 bylo vysloveno, nyní dvojnásobně platí. Výbor tehdejší sněmovny v roce 1877 uznal, že jest potřeba, aby patent pro podomní obchod byl zrevidován a při této revisi brán byl náležitý zřetel k proměnám, které od roku 1852 v tržebních poměrech se staly od vydání patentu v roku 1852, a při tom bylo naléháno, aby se bral zřetel na to, že při vydání tohoto patentu nehleděno k velikým různostem, kteréž ve příčině té v různých královstvích a zemích trvají.

Pánové, toto stanovisko, které zaujal výbor posl. sněmovny v roce 1877, jest stanovisko, na kterém principielně stojí náš návrh. Při jednání, kteréž při upravení podomovního obchodu na říšské radě provedeno bylo, shledalo se naprosto nemožným říšským zákonem otázku tuto řešiti, poněvadž dnes poměry v různých královstvích a zemích jsou tak rozmanité, že podle jedné šablony podomovnictvo upraveno býti nemůže. Ukazovalo se na to, že v některých zemích alpských a zejména v Dalmácii, kdež domácí obchod tam usazený není organisován, podomovnictví jest nebytně potřebno, avšak z toho, že v Dalmácii podomovnictví jest potřebí, nemůže plynouti, že by ho bylo třeba pro pokročilé království České. (Souhlas. )

Již na říšské radě ve výboru proniklo přesvědčení, že při řešení tohoto úkolu musí býti vyhrazen rozhodující vliv sněmům království a zemí. K tomu se nese náš návrh. My trváme na tom, že jest potřeba, aby tato otázka řešena byla na sněmech, poněvadž jsme daleci toho, abychom chtěli poškozovati prospěchy jednotlivých zemí a království, které nerovnají se poměrům našim.

Naproti tomu žádáme, aby otázka tato v království českém nebyla řešena podle poměrů v zemích jiných, které nerovnají se poměrům našim.

Proto trváme na tom, aby rozhodování o této otázce bylo vyhrazeno sněmům království a zemí.

Otázka tato jest důležitější, než by se zdálo. Za nynějších poměrů naše kupectvo strádá tím více, čím více se šíří a čím intensivněji s ním podomní obchod konkuruje.

Kromě toho nemohu pomlčeti při té příležitosti také toho, že ne pouze podomovníci to jsou, kteří zkracují naše usedlé obchodnictvo, ale též zneužívání ustanovení §§ 59-60. živnostenského řádu, totiž ten

zlořád, který se stále a stále šíří, že prodávají agenti zboží netoliko obchodníkům, ale i od domu k domu soukromníkům.

Tímto protizákonným zlořádem nejvíce trpí naše usedlé obchodní kruhy.

Velectění pánové, v tom jest potřebí pronikavé opravy.

Omezuji se toliko na tyto poznámky a prosím, abyste ráčili podporovati náš návrh již z té příčiny, aby i sl. sněm měl příležitosť v této důležité otázce pozvednouti svého hlasu a tím na konečné racionální řešení tohoto veledůležitého úkolu míti vliv.

Konečně podotýkám, že při řešení této otázky se ukáže, že některá odvětví domácího průmyslu, zejména krajkářského, by vyžadovala zvláštní ochrany vzhledem k podomnímu obchodu.

Nikomu z nás nenapadá, abychom nesouhlasili s tím, že takový průmysl, při němž se v zimě vyrobuje a v létě prodává, zasluhuje náležité ochrany. Prosím, aby návrh tento byl odkázán komisi živnostenské. (Výborně! Hlučný potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Valangt jemand das Wort in formaler Beziehung.

Činí se návrh, by návrh ten byl přikázán komisi živnostenské.

Es wird beantragt den Antrag an die Commission für Gewerbeangelegenheiten zu verweisen.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest volba náhradníka ředitele zemské banky království Českého kurií obcí venkovských.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Wahl eines Ersatzmannes eines Directors der Landesbank des Königreiches Böhmen durch die Kurie der Landgemeinden.

Volba tato se vykoná v plném sněmu, a žádám především pány verifikátory, aby ráčili zaujmouti svá místa.

Ich ersuche die Verifikatoren ihre Plätze einzunehmen.

Pan sněmovní tajemník přečte jména pp. poslanců kurie venkovské.

Žádám, by každý pán ráčil předstoupiti a vložiti lístek, na kterém budiž nasdáno jedno jméno, doposud zlihalo.

Der Herr Landtagsekretär wird die Namen der Mitglieder der Curie der Landge meinden verlesen.

Ich ersuche die aufgerufenen Herren vorzutreten und in die Wahlurne einen Wahlzettel einzulegen, auf welchem ein Namen zu stehen hat.

(Zvoní): Žádám, by jména byla čtena.

(Sněm. sekretář Höhm čte jména pp. poslanců z kurie obcí venkovských a přítomni poslanci z této kurie odevzdávají volební lístky.

Landtagssekretär Höhm liest die Namen der Abgeordneten aus der Curie der Landgemeinden und Die anlesenden Abgeordneten geben die Wahlzettel ab. )

Nejv. maršálek zemský: Žádám, by páni verifikatoři ráčili předsevzíti skrutinium a mně výsledek skrutinia sdělili.

Ich ersuche Die Herren Verificatoren das Secrutinium vorzunehmen und mir das Resultät bekanntzugeben.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru týkající se žádosti místních obcí městyse a vsi Eisensteinu za vyloučení ze soudního okresu Hartmanického a za přidělení k soudnímu okresu Nýrskému.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußberuht betreffend die Petition der Ortsgemeinden Markt und Dorf Eisenstein um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Hartmanitz und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Neuern.

Podati zprávu převzal na místě nepřítomného pan posl. Mayera pan poslanec

Dávám jemu slovo jakožto zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dr. Dyk: Sl. sněme! Obec městyse Eisensteinu a obec vsi Eisensteinu v dosavadním soudním okresu Hartmanickém, podaly sněmu petici, ve které domahají se toho, aby obě tyto obce byly vyloučeny ze svazku dosavádního soudního okresu a přiděleny k soudnímu okresu Nýrskému.

Po podaném dobrém zdání všemi povolanými institucemi vzal zemský výbor a komise sněmovní záležitost tuto v úvahu a ve zprávě, která jest vyt., podává komise návrh, kterým přivoluje se k žádosti v petici obsažené, a kterým předkládá se slav. sněmu k schváleni zároveň také příslušná osnova zákona.

Budiž mi dovoleno jen krátkými slovy doplniti důvody, které ve zprávě výborové pro takové vyřízení petice byly rozhodnými.

Především musím poukázati k tomu, že při rozhodováni této záležitosti národnostní moment nebyl nikterak rozhodující, poněvadž oba okresy patří k okresům s převážnou většinou obyvatelstva německého a záležitost národních minorit s otázkou odloučení těchto obcí od jednoho a přidělení k jinému okresu v nižádné není souvislosti. Byly to tedy pouze věcné důvody, které vedly komisi k tomu, že přistoupila ku splnění žádosti v petici obsažené.

Především byly to ohledy komunikační a ohledy velkého hospodářského prospěchu súčastněných obcí, které byly rozhodující. Dobrá zdání instancí v té příčině vyslyšených z převážné většiny přimlouvala se za vyhovění a jen jednotlivé instance vyslovily se proti tomu a tu jest potřeba, aby jednotlivé důvody pro i proti mluvící byly náležitě a nestranně uváženy.

Obce samy ve své petici poukazují k tomu, že kommunikační prostředky k jich starému sídlu a nově navrženému sídlu, totiž k okresu nýrskému jsou takového druhu, že mluví pro žádané rozdělení. Rozdíl vzdáleností dle kilometrů nebude sice veliký, tuším, že vzdálenost ta se vyrovná, že tedy obce, zejména obec městyse Eisensteinu bude asi tak 20 km. vzdálena od Nýrska, jako od Hartmanic,kdežto ves Eisenstein leží, co se týče jednotlivých jednot čili jednotlivých dvorců, k Nýrsku o něco blíže než k Hartmanicím. Avšak spojení s Hartmanicemi jest jedinou silnicí. Kdo zná ten tervain a kdo měl příležitost konati tu cestu povozem z Eisensteinu do Hartmanic, ten obdivoval se krásám a půvabům této šumavské krajiny, ale zároveň také strnul nad nevýhodami této komunikace. Jest to tak, že cesta vede neustále oklikami, z jednoho vrchu musí se docházeti do údolí a těch míst, kde povoz jde po rovině, je poskrovnu; kdo by chtěl pěšky konati cestu z Eisensteinu do Hartmanic, potřebuje k tomu, když je počasí přiznivo, 5 hodin cesty, ale jak pravím, jest tomu tak jen na podzim a v létě.

V zimě, když jsou sněhové vánice, a kdy horské bystřiny, které na četných místech protínají okresní silnici vedoucí z Hartmanic do Eisensterna, jsou rozvodny, tu ovšem sotva i dobrý chodec by překonal obtíže cestovní za tuto dobu pěti hodin.

Naproti tomu jest v Eisensteině samém železniční stanice c. k. dráhy, dříve plzeňsko-březenské a netrvá to ani hodinu, za kterou po železnici z vesnice a městyse Eisensteina dostati se lze do Nýrska, tedy difference mezi cestou do dosavedního sídia sousedního a navrženého sídla jest tak velká, tak odchylná, že zajisté bude to velkým odlehčením místnímu obyvatelstvu, když umožní se mu používání tohoto krátkého a pohodlného spojení s novým sídlem okresu, Nýrském. Ještě hůře pro dosavadní poměry mluví průměr vzdálenosti z Eisensteinu k dosavadnímu sídlu okresního hejimanství ke Klatovům, ku kterým pak následkem tohoto přidělení do Nýrska politická obec ves Eisenstein a městysi Eisenstein přiděleny budou.

Do Sušice nevede žádné železniční spojení, do Sušice musí se z Eisensteinu opět tou silnicí přes Hartmanice a odtud teprve dále do Sušice, kdežto z Eisensteinu do Klatov lze se zcela pohodlně myslím že je to pět stanic přes Nýrsko dostati. Jak co se týče politické správy, tak co se týče soudní správy, stojí věc tak, že jest to převážně v hospodářském prospěchu obyvatelstva, aby žádané oddělení bylo povoleno.

Jedině zastupitelstvo okresu Hartmanického - to jest ovšem přirozené vzpěčuje se žádanému odloučení a taktéž okresní soud v Hartmanicích, avšak nikoli z důvodů věcných, nýbrž pouze z té obavy, která v dobrozdání Hartmanického soudu jest vyslovena, že prý by dosavadní existence Hartmanického soudu byla ohrožena.

Cifry, které v příčině té mám po ruce, nikterak nedokládají toto tvrzení za správné, neboť nesmí se přehlédnouti, že nynější okresní soud v Hartmanicích jest daleko větší než okresní soud Nýrský, že počet jeho obyvatelstva obnáší dnes 15. 281, kdežto počet obyvatelstva v okresu Nýrském obnáší 12. 262.

Ovšem bude poměr ten pak poněkud obrácen, jelikož obyvatelstvo obou těchto obcí obnáší 3638. Avšak nelze říci, že by proto, že okres Hartmanický bude o něco menší a okres Nýrský o něco větší, ztratil hospodářsky svou existenci, poněvadž poplatní sila a počet obyvatelstva budou takové, že i po tonuto rozděleni okres Hartmanický může se počítati za okres prostřední a nikoliv za okres nejmenší co do populace a také co do poplatní síly. Ostatní instance všecky, ze jména okresní hejtmanství v Sušici, okresní soud Nýrský, krajský soud v Plzni, finanční zemské řiditelství a vrchní zemský soud přimlouvají se za to, aby žádosti bylo vyhověno. Zbývá mně tedy jen ještě vzíti zřetel ke dvěma dobrozdáním, které podalo místodržitelství a zemský výbor král. Českého.

Zemský výbor odchyluje se od dobrých zdání ostatních instancí a navrhuje, aby o žádosti městyse a vesnice Eisensteina přešlo se k dennímu pořádku, ale lituji, že pro toto navržené zamítnutí věcných důvodů uvedeno nebylo. Toliko stojí zemský výbor na tom stanovisku, že prý má za to, že dle konaných šetřeni toto oddělení není nevyhnutelno. To jest, prosím, stanovisko, které komise nikterak zaujmouti nemohla. Rozhodující pro povolení odloučení některé obce musí býti moment, potřeby obyvatelstva, ale že by se vyžadovalo, aby to bylo nevyhnutelně nutno, to pánové, by bylo velmi málo případů, kde by se mohlo přistoupiti k nějakému žádanému oddělení, i když by pro to mluvila celá řada závažných důvodů; když by se nemohl podati důkaz, že jest toho nevyhnutelně nutno, nemohlo by se jinak velice oprávněné žádosti obce vyhověti.

To jest stanovisko, které zajisté slavný sněm zaujmouti nemůže. Místodržitelství v dobrém zdání taktéž uznává výhody a prospěchy, které pro obce vyloučené vyplynou, když petici jich bude vyhověno, avšak tvrdí, že prý nebylo by to v zájmu veřejné správy, aby vyloučení se stalo.

Tato věta neobsahuje žádných věcných důvodů, které by mluvily proti tomu, a z toho, co jsem uvedl, zajisté nelze nahlédnouti, v čem by to odporovalo zájmu veřejné správy, aby se odůvodněné žádosti obyvatelstva vyhovělo.

Prosím tudíž, aby slavný sněm přijal návrh komise; avšak mám především povinnost, poukázati k tomu, že nedopatře nim při tisku vyskytly se ve znění při návrzích komise některé stilistické i věcné vady, které nutno opraviti. Poněvadž oba texty jsou autentické a vady tyto v obou textech se nalézají, jest nutno opraviti znění textu českého i německého, a sice dovoluji si především navrhnouti změnu § 1. v osnově navrženého zákona, poněvadž je tam omylem udáno: místní obce, skládající se z městyse a vsi Eisensteinu, což by zavdalo podnět k mylnému výkladu, jako by to byly dvě obce spojené v jednu obec politickou, čemuž není tak, poněvadž i městys i ves Eisenstein jsou samostatné politické obce, a je nutno, aby český text byl opravě a v tom smyslu, že § 1. má zníti: "místní obce, městys a ves Eisenstein se vylučují atd. "

Co se týče německého textu, tady je již pod II. nutno opraviti druhou větu navrženého textování a sice je to citování § 27. zákonů a nařízení pro království České, které v německém překladu bylo uvedeno a kde v závorce na místo Z. 27 jest zapotřebí obvyklého znění Nr. 27 Gesetz- und Verordnungsblatt für das Königreich Böhmen. Taktéž slovo "der" vypadne. Prosím tudíž, aby slavný sněm s těmito textovými změnami přijal návrh komise Nejvyšší maršálek zemský: Mám za to že tato záležitost může býti provedena v jediném rokování.

Ich bin der Ansicht, dass diese Angelegenhat in einer einzigen Debatte abgemacht Werden kann.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort ?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise s opravami, na které pan zpravodaj ve své řeči byl poukázal.

Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Commissionsantrag mit den Correcturen, auf welche der Herr Berichterstatter in seiner Rede hingewiesen hat.

Nebude snad třeba, aby návrh ten byl čten.

Es wird vielleicht nicht nothwendig sein, dass der Antrag verlesen Werde.

Žádám pány, kteří s návrhem komise souhlasí, by vyzvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche dem Commissionsantraege zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Dir Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o návrhu posl. Hájka a soudruhů v příčině ustanovení doby pracovní při živnostech obchodních.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Gewerbekommission über den Antrag des Abg. Hájek und Genossen betreffend die Festsetzung der Arbeitszeit bei den Handelsgewerben.

Zpravodajem jest pan posl. Hájek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec Hájek: Slavný sněme!

Návrh komise živnostenské ve příčině ustanovení pracovní doby při živnostenských obchodech se nese k tomu, aby tím doplněna byla mezera zákona živnostenského. Zákon živnostenský ustanovuje pracovní dobu pro tovární dělníky 11 hodinovou, avšak pro obchodní pomconictvo nestává žádné ustanovené pracovní doby.

Jak již v dnešní zprávě podotknuto bylo, jsou dnes při obchodních živnostech poměry takové, že jest toho naléhavá potřeba, aby pracovní doba při živnostech oněch upravena byla.

Bohužel naskytují se do dnes případy, že při některých jest 12-, 15- až 18 hodinová doba pracovní. Když se tudíž ustanovila při továrních dělnících 11 hodinová doba pracovní, není důvodů, proč by při živnostenských obchodech 12hodinová doba stanovena nebyla, neboť obchodním příručím, jak je povědomo, potřeba tím spíše odpočinku, poněvadž jest u nich potřebí, aby dále duševně se vzdělávali. Nápravu v tomto ohledu lze docíliti jen tím, když i při živnostech obchodních zákonně bude upravena doba pracovní.

Potřebu stanovení pracovní doby při živnostech obchodních uznávají i sami obchodníci samostatní.

Při všech schůzích, které se konaly po mnoho let, i při poslední schůzi, která se konala letošního roku o relkonocích v Pardubicích, od východočeského obchodnictva, jednomyslně bylo usnešeno, že jest toho nejnaléhavější potřeba, aby při těchto živnostech obchodních 12hodinná doba pracovní stanovena byla.

Dále lze potřebu tuto i tím doložiti, že obchodní příručí se dovolávají 11hodinné pracovní doby.

Vláda sama, jak již bylo podotknuto, předložila na říšské radě osnovu zákona pod čís. 1355., k projednání ústavnímu, dle které jest v § 104. ustanoveno, aby při živnostech obchodních 12hodinná práce stanovena byla.

Osnova ta, jak známo, nebyla bohužel, projednána, poněvadž obstrukce tomu překážela a s heslem: "Pryč od Rakouska" a,, Pryč od Říma" veškeru plodnou práci ničila.

Komise živnostenská přihlížejíc k tomu, že jest nutně potřebí, aby náprava se stala, a jelikož sl. sněm nemá té právomoci, aby v tomto ohledu sám něco učinil, ustanovila se sl. sněmu navrhnouti:

C. k. vláda se vyzývá, učiniti cestou nařizovací opatření, aby při živnostech obchodních v království Českém byla stanovena 12hodinná pracovní doba bě-

hem 24 hodin, končící vesměs 8. hodinou večerní.

Toto ustanovení o 8. hod. večerní přijato jest proto, poněvadž se tato doba nejlépe hodí pro poměry v král. Českém.

Tím jsem skončil. (Výborně!)

Landtagssekretär Höhm (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, im Vervidnungswege Vorkehrungen zu treffen, dass bei den Handelsgewerben im Königreiche Böhmen eine innerhalb 24 Stunden zwölfstündige, insgesammt mit 8 Uhr Abends endende Arbeitszeit festgesetzt werde.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlášen jest a sice pro návrh p. poslanec Dr. Scharf.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Dr. Scharf: Slavný sněme! Ze dvou příčin vítám návrh živnostenské komise právě přečtený.

Jestliže totiž vláda vyhoví důtklivému volání sl. sněmu král. českého v této právě přednešené resoluci vyslovenému, a tuším, že na návrh tak důležité korporace to učiní, - a jestliže upraví dobu pracovní pro obchodní pomocnictvo, stane se tím první značnější krok na dráze socialních oprav pro obchodní pomocnictvo nutných.

Že upravení doby pracovní jest zapotřebí a že oprava ta netoliko jest odůvodněna, nýbrž přímo již nutna a naléhavá, netřeba široce dokazovati. Důvod zdravotní a ohled na tělesné zachování obchodnického dorostu stejně jako stále více a více se ozývající a uznávaná potřeba dalšího jeho vzdělání vyžadují, aby konečně maximální doba pracovní také pro pomocníky obchodní byla stanovena.

Vítaje usnesení živnostenské komise a návrh nám učiněný vyslovuji při tom naději, že navržený krok k nařízení ministerskému bude sice prvním, ale nebude krokem posledním, neboť nemůže býti pochyby o tom, že opravením maximální doby pracovní daleko ještě nejsou vyplněny a vyčerpány požadavky důvodné obchodního pomocnictva.

Nehodlám dnes o věci té pouštěti se do podrobností a proto jenom letmo se dotýkám některých nejdůležitějších požadavků těch, jako jsou doplnění a lepší upravení instituce živnostenských inspektorů, pojišťování pro případ stáři, a až toto pojišťování, ze kterého, nedopatřením, chci prozatím jenom říci, ačkoliv bylo by lépe lze užíti slova chybou ministerstva co do přípravných prací obchodní pomocnictvo bylo vyloučeno, bude provedeno, neméně důležité pojišťování pro případ nezaviněných vakancí, a konečně jeden částečně sice již ale stále ještě ne plně provedený a splněný požadavek obchodního pomocnictva, plnění a přesné prováděni předpisů o nedělním klidu.

V této posledně jmenované otázce arci mohlo by samo místodržitelství v království českém leccos ve vlastním oboru působnosti své provésti.

Nemůže býti žádné pochybnosti, že čím méně výjimek ze zákonného pravidla, tím spíše zákonné pravidlo to se vžije; čím méně bude výjimek ze zákonitého nedělního klidu, tím snáze se nedělní klid ten v plném zákonně ustanoveném dosahu bude prováděti.

Proto bych při této příležitosti dovolil si upozorniti a odporučiti veleslavnému c. k. místodržitelství, aby v jedné věci dalo se na ústup; týká se to totiž upravení nedělního klidu v bankách a bankovních závodech.

Podle mého náhledu nařízení místodržitelské, vydané v té příčině na začátku r. 1898., podle něhož závody bankovní, zvláště banky samé, vyňaty jsou z ustanovení zákona o nedělním klidu, příčí se netoliko patrnému úmyslu zákononodárce, který přece v živnostenském řádu již bezvýjimečně a kategoricky praví, že v neděli má odpočívati veškerá živnostenská práce, - a že v bankách neprovozuje se nic jiného, než práce živnostenská, totiž práce živnosti obchodní, o tom nemůže býti pochybnosti - pravím tedy, že nařízení to podle mého náhledu příčí se netoliko patrnému úmyslu zákonodárce, ale i samým předpisům řádu živnostenského, ač-li tyto předpisy budou vykládány správně, ač nebude-li lpěno jenom na liteře některého slova obsaženého v úvodním patentu k řádu živnostenskému, nýbrž bude-li zkoumán zákon ten a příslušné

ustanovení zákona ve své příčinné a logické souvislosti.

Druhá příčina, pro kterou vítám návrh živnostenské komise, jest potěšitelný zjev, že v otázce o upravení maximální doby pracovní obě strany, ačkoliv obchodní pomocnictvo vyhrazuje sobě stále své zásadní stanovisko, trvajíc na požadavku 11 hodinové doby pracovní, přece jenom souhlasí s návrhem živnostenské komise. Pokládám tento zjev za velmi potěšitelný, neboť z něho lze vyvoditi naději, že také při provádění dalších pro obchodní pomocnictvo nutných oprav bude docíleno shody mezi obapolnými stanovisky a obapolnými zájmy.

Z obou těchto příčin tedy vřele se přimlouvám za přijetí návrhu živnostenské komise, pro který také já z plna srdce budu hlasovati. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k slovu pan posl. Karel Adámek.

Přísedící zem. výboru posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Jakkoliv by bylo velmi lákavé jíti cestou a rozvinouti celou tuto otázku upraveni doby pracovní, s níž souvisí úzce návrh, o němž živnostenská komise podává zprávu, přece tak neučiním, a to netoliko z té příčíny, že by to byl rozhovor bez positivního výsledku, ale z příčin taktických, poněvadž mám za to, že chceme-li, aby ta velká otázka, která jest vtělena v návrhu živnostenské komise, došla k uskutečnění, mušímu ji postaviti zcela jasně tak, jak jese v návrhu živnostenské komise, abychom potom vší silou se mohli domáhati beze všech dalších ohledů její splnění.

Pravil jsem, že otázka ta je veliká. Otázka ta je větší ceny a váhy, než by se na oko zdálo. Souvisí s velkým problémem zachování dělné síly lidu výrobního, s tím velkým problémem, který jsme počali řešiti v Rakouské říši v r. 1885. Bohužel zůstali jsme při prvním kroku a od té doby jsme téměř nešli dále.

Největším majetkem a bohatstvím každého národa jest dělná síla jeho lidu a velikou povinností těch, kteří spravuji stát, jest, aby tuto dělnou sílu zachovali a šetřili, aby jí nebylo mrháno, aby doba zdatnosti ku práci co možná byla prodloužena. Není známkou zdravých poměru jedině, když stoupá průměrná doba stáří, ale známkou zdravých poměrů sociálních jest, když stoupá výše, do které průměrně obyvatelstvo jest schopno k práci duševní a tělesné. Reforma upravení doby pracovní čelí vůbec k tomu, aby byla zjednána při práci duševní a hmotné rovnováha, aby spotřebovaná síla byla náležitě odpočinkem a přiměřenou výživou nahražena Jakmile se to nestane, povstane schodek; tím klesá doba zdatnosti ku práci, tím hyne nejdůležitější majetek národu a státu, dělná síla jeho lidu. (Výborně!)

Pánové, hledíce s tohoto stanoviska k návrhu, o který jde, a k nárokům obchodního pomocnictva, musíme přiznati, že nárok ten je zcela spravedlivý, že má netoliko hospodářsky a sociálně politickou, ale také velkou kulturní důležitost. O tom není pochybnosti, že o pomocnictvo obchodní v té příčině jest dosud nejšpatněji postaráno a že přílišná doba práce, ku které jest nuceno, jest také namnoze zbytečná netoliko že pomocnictvu škodí, ona zaměstnavatelům neprospívá, a jest jisto, bude-li tato doba práče přiměřeně obmezena, jak se to již namnoze stalo, že tím nikterak odbyt neklesne, nýbrž že obchod soustředěn na stanovené hodiny práce.

Mnozí humánní zaměstnavatelé milerádi by přistoupili a přistupuje také k omezení práce a k zastavení tak přílišné vykořisťování pomocnictva; ale z konkurenční příčiny namnoze tak činiti nemohou, musí konkurovat se zaměstnavateli nehumannímí.

Z té příčiny není možno pomýšleti, aby tato otáz-ta byla dobrovolně řešena. Proto v zájmu humánních zaměstnavatelů, v zájmu pomocníctva jest potřebí, aby konečně přesně a povinně tato otázka byla rozřešena v té formě, jaká jest obsažena v našem návrhu. Pánové, jak velice je toho potřeba, aby této ochrany se pomocnictvu obchodnímu dostalo, ráčite poznati ze smutných fakt, která s vámi sdělím v příčině opotřebování těchto sil obchodně zaměstnaných.

Já jsem pravil, že příroda sama klade meze nejkrajnéjší mezi zaměstnáním duševným i tělesným, ale příroda je také přís-