geordneten Karl Adámek und Genossen, betreffend die Lieferung von Bedarfsartikeln für die Wehrmacht und die staatlichen Anstalten durch Landwirthe und Gewerbetreibende.
Dávám slovo p. navrhovateli, aby odůvodnil svůj návrh.
Posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Čím hlučněji se slavný sněm bude baviti, tím méně hlasitě budu mluviti.
(Nejvyšší maršálek zemský zvoní. ) Náš návrh netýká se věci nové. čím více se na militarismu a jeho břemenech touží, tím naléhavější jets potřeba, aby se uvažovalo o prostředcich, jimiž by tato na obyvatelstvo přímo a nepřímo uvalovaná břemena mohla se státi snesitelnějšími.
Jak veliká břemena opatřování branné moci za poplatnictvo uvaluje, ukazují prostě čísla.
Veškerá potřeba říšského ministerstva války činila r. 1883 119. 658 zl., v r. 1898 156, 335. 000 zl., potřeba ministerstva zemské obrany r. 1888 6, 284. 333 zl., r. 1896 14, 402. 040 zl.
Břemena tato jsou absolutně veliká, ale relativně jsou tím větší, čím průměrně menší jest zámožnost našeho lidu, a jak hospodářsky slabými jsme, ukázalo nejlépe šetření, které bylo provedeno za příčinou ukládání osobní daně příjmové. Výsledky tyto jsou velmi zajímavé v ohledu nejednom, hlavně ale proto, že ukazují, jak nestejně u nás jsou rozděleny příjmy a jak ohromné massy obyvatelstva musí býti pokládány za chudé.
V r. 1898 byla vyměřena osobní daň příjmová ukládaná na příjmy 600 zl. převyšující, v celé polovině říše 711. 512 domácnostem s 1, 861. 854 příslušníky 7. 29 proc. obyvatelstva.
V Čechách bylo poplatníků s příjmem 600 až 700 zl. 46. 717, s příjmem 600 až 1800 zl. 143. 868, dohromady 84. 72 proc. všech poplatníků osobní daně příjmové
To procento nejlépe ukazuje, že to tak zvané bohaté království České v ohledu národohospodářském * nerovná se již a nemůže se též rovnati skutečně bohatým zemím evropským a že poplatnictvo tohoto království při ukládání břemen, vůbec při kladení břemen válečné moci a povinnosti zvláštní šetrnosti zasluhuje.
Při poměrně průměrně velké nezámožnosti našeho obyvatelstva jsou tato břemena, zvláště pak branná povinnost v naši říši, veledůležitým činitelem u veškerém hospodaření.
Za těchto poměrů jsou zcela oprávněny žádosti malovýrobců živnostenských řemeslných i malých rolníků, aby tato přímá i nepřímá břemena branné povinnosti byla zvláště středním třídám výrobním, rolnictvu a řemeslnictvu, jez poměrně nejvíce tíží, usnadňována decentralisováním dodávek pro vojsko, přímým odebíráním plodin a pro vojsko potřebných výrobků řemeslných přímo od rolníků a řemeslníků. (Souhlas. )
Nejde tu pouze o břemena hmotná, která se jeví a vtělují v daň, ale ještě více o břemena branné moci vůbec, která právě tyto třídy nejvíce a poměrně nejtíže nesou.
O decentralisování dodávek pro vojsko, a to dodávek plodin i výrobků řemeslných, bylo několikráte na tomto slav. sněmu, ale i na radě říšské opět jednáno a s důrazem naleháno, aby konečně vláda k této decentralisaci přistoupila.
Proti této decentralisaci při opatřovaní branné moci staví se arciť také staré zkostnatělé tradice a zvyklosti vojenské správy, předsudky proti menším dodavatelům, jakož i mocné vlivy velkokapitalistických podnikatelů a dodavatelů. O tom zajisté není nejmenší pochybnosti, že jest opatřování potřeb armády nemnohými velkými dodavateli pohodlnějším nežli přečetnými menšími výrobci; avšak nad tyto zájmy musí také správa vojenská stavěti vysoký zájem celého státu na zachování našich středních tříd výrobních při plné síle a neodvislosti hospodářské. (Souhlas. )
Zvláště vojenská správa rakouská by neměla zapomínati, že i v jejím zájmu jest, aby tyto třídy byly hospodářsky silny, poněvadž právě z rolnictva a řemeslnictva rekrutuje se nejvíce vojsko rakouské, jelikož obyvatelstvo v městech
a dělnictvo přílišným přepínáním při práci a j. stále více a více fysicky hynou.
Statistika odvedených a neodvedených rekrutů by měla poučiti vojenskou správu o tom, že jest, jak jsem již pravil, v zájmu zachování branné moci, aby tyto výrobní třídy byly hospodářsky síleny.
O hospodářském významu této decentralisace dodávek pro vojsko nepotřebuju se šířiti, poněvadž tuším, že se v tomto slav. sněmu nikdo nenajde, kdo by se odhodlal a vlastně odvážil hájiti kapitalistický monopol při těchto dodávkách.
Jaký význam by tato decentralisace měla pro malé živnostnictvo a malé rolnictvo, račte poznati z toho, že vojsko naše spotřebuje ročně asi za 14 milionů plodin a že asi ještě větší suma vydává se za výrobky řemeslné. Kdyby tato decentralisace byla provedena, kdyby veškeré tyto potřeby byly přímo přijímány od rolníků a řemeslníků, tuším, tím že by se dostalo této výrobě velké podpory, hlavně v době, kdy nejvíce nedostatkem solidního odbytu velmi strádá.
Proti decentralisaci této nemohou býti činěny také již dnes námitky věcné, poněvadž se opatření toto, pokud bylo provedeno, znamenitě, pravím, znamenitě osvědčilo.
Jaké bylo potřebí námahy, aby při těchto dodávkách alespoň část decentralisace byla provedena?
A opatřeni toto - jak zkušenost dokázala - znamenitě se osvědčilo. Obuvi pro vojsko bylo vyhrazeno malým živnostníkům v celé polovici říše r. 1891 41 391 párů za 224. 000 zl., r. 1897 74. 148 párů za 382. 226 zl. Dodávek těchto se súčastnilo v r. 1891 310, v r. 1897 23. 849 obuvníků, v Čechách r. 1893 342, r. 1897 1829 obuvníků. Důkazem zdatnosti těchto malých dodavatelů jest přímo nepatrné procento při odvádění nepřijaté obuvi. V Čechách toto procento činilo r. 1893 1, r. 1896 pouze 1/10 V r. 1896 odváděli čeští obuvníci 7007 párů obuvi, z nichž toliko 7 párů přijato nebylo.
Podobně se má věc při dodávkách, které byly podnikány malými sedláři a řemenaři.
Výrobky sedlářské a řemenařské dodávalo v celé polovici říše r. 1891 9 řemeslníků v ceně 71. 400 zl. r. 1897 259 řemeslníků v ceně 100. 974 zl. V Čechách se súčastnilo dodávek těchto r. 1893 7, r. 1897 40 řemeslníků a ti s výsledkem stkvělým svým závazkům naproti vojenskému eráru dostáli.
Výroba obuvníků a řemenářů byla arciť valně zdokonalena tím, že družstvům jejich byly pořízeny moderní obráběcí stroje, kterými bylo jim možno opatřiti výrobky takové, které zcela vojenské správě vyhovovaly. Tato organisace společenstev ku dodávkám vojenským jenom a to hlavně v Praze a předměstích pražských velmi utěšeně rostla. Já připomínám, že tato organisace výrobních společenstev obuvníků v Praze, Karlině a na Žižkově jest již tak mohutná, že v témdni vyrobí 1600 až 2000 párů obuvi.
Pánové, tato organisace malých živnostníků nejlépe ukazuje, jakou velkou váhu má spolčování řemeslníků ve velkých zápasech konkurenčních, ve kterých stojí, a že není pravda, že by menší řemeslníci, když se spojí, nemohli vítězně čeliti velkému průmyslu.
Když družstva, o nichž jsem se zmínil, mohou vyrobiti v tém dni 2000 párů obuvi, jest to výkon takový, který ukazuje, že jsou stejně silná jako velké průmyslové závody, které měly dříve při těchto dodávkách monopol.
Na této organisaci společenstev výrobních jest založena celá t. zv. maloživnostenská akce země i státu i při opatřování strojů i při opatřováni úvěru. A jest potřebí, aby tato organisace i při dodávkách vojenských a dodávkami vojenskými byla pokud možno sílena. V ohledu tom stal se při posledních dodávkách poklesek, který jest možno vysvětliti toliko nedopatřením neb neznalosti věci.
Při vyhlášce o těchto nových dodávkách, která vydána 15. října 1898, bylo ustanoveno, že se jí mohou účastniti buďto mistři skuteční neb společenstva živnostenská. Společenstva výrobní, která hlavně k tomuto účelu na základě zákona z r. 1873 byla zřízena, úplně pominuta. Kdyby toto pominutí připouštělo tohoto výkladu, že vojenská správa nehodlá bráti na tato společenstva na příště zřetele,tedy by to bylo stálo v plném a přímém odporu s celou akcí, která v ohledu tomto zahájena a také vládou podporována byla.
Vliv tohoto obmezení na další vývoj spolčování maloživnostnictva k účelům hospodářským jes též na bíledni. Tak na př. bylo v Praze stávající důležité výrobní společenstvo obuvníků toliko energií několik členů zachráněno před rozpadnutím. Jest zajisté povinností naší vlády, zvláště pak p. ministra obchodu, aby na zrušení tohoto naprosto neodůvodněného vytváření výrobných společenstev při dodávkách pro vojsko rozhodně naléhal. Z té příčiny také podali jsme předložený návrh, který slavnému sněmu ku přijetí odporučujeme, aby bylo důrazně naleháno na to, aby při dodavkách pro vojsko zvláště na tato společenstva, která byla na základě zákona z roku 1873 utvořena, byl brán zřetel.
Není ani jediného věcného důvodu, ze kterého by tato žádost měla býti odmítnuta, a jest také plná naděje po jednání, které v příčině té předcházelo, že vláda i vojenská správa této odůvodněné žádosti vyhoví.
Kdyby toto naprosto neodůvodněné obmezení výrobních společenstev při dodávkách pro vojsko zrušeno nebylo, pak by se ukázalo, že se u nás středostavovská politika dosud dělá toliko pěknými slovy, jimž však nikdy nenásledují záchranné skutky. (Souhlas).
Naše rolnictvo a řemeslnictvo jest také při dodávkách pro vojsko zkracováno rozdělováním potřeb techto oběma polovicím říše dle poměru 2: 1.
V roku 1896 bylo vyhrazeno dodávaní obuvi v naši polovině říše za 367. 499 zl, v Uhrách za 157. 482 zl., řemeslných výrobků v naší polovině říše za 96. 145 zl., v Uhrách za 41. 228 zl.
V r. 1898 byly dodávky výrobků bavlněných rozděleny také v poměru 70: 30, ačkoliv jest v naší polovici říše ve 250 tkalcovnách přes 80 000 stavů, v Uhrách ve 27 tkalcovnách sotva 1000 stavů. (Slyšte!).
Z toho viděti nejlépe dvoje lokty, kterými se měří při vyměřování daní a ukládání břemen a při rozdělovaní prácí
v tomto oboru, kde jde o opatřování vojska.
Řišské ministerstvo války straní Uhrám též při opatřování plodin. A v tomto ohledu velmi poučné jsou listy, které byly roku minulého uveřejněny, a to především dopis námořního oddělení ministerstva války ze dne 20. srpna, kterýmž nařízeno hlavnímu dodavateli potravin pro námořnictvo, Ignáci Eislerovi (poslan. Březnovský volá: Slyšte, slyšte!) ve Vídni, aby potřeby pro námořnictvo kupoval hlavně v Uhrach. Současně vydán rozkaz námořnickému přístavnímu velitelství v Pulji. V přípisu se Eislerovi nařizuje, aby se kupováni potravin pro námořnictvo ze zemí koruny uherské rozšířilo v míře co možná největší (poslanec Březnovský volá: Dává mu tam větší saseres!) a uložilo mu, aby, jak tomuto opatření zadost učinil, podával výroční zprávy ministerstvu války.
Proti takovému nešetřeni zájmů našeho rolnictva musíme se se vší rozhodností ohraditi. (Souhlas. )
Uhrům, kteří s námi konkurují na našich trzích svými plodinami, tímto způsobem protekcí naší správy válečné dostává se monopolu při opatřování naší armády. To není v žádném poměru k břemenu, které my musíme podnikati, a proto tuším, že jest na nás, abychom v této příčině netoliko se ohradili, ale i výstražně hlas svůj pozvedli.
Dodávání potřeb pro vojko se malým lidem, rolníkům a řemeslníkům zbytečně znesnadňuje a zdržuje. Jest na nejvýš potřebí, aby podmínky těchto dodávek byly se zřetelem k těmto malým dodavatelům pokud jenom lze zjednodušeny.
Velikou újmou rolnictva jest, že při dodávkách obilí se stanoví jednotné ceny podle jednotného vzorku, aniž by se poměrně připlácelo za obili lepší, nežli jest stanovený vzorek
Tak se stává, že jsou. zvláště když byla dobrá úroda, průměrné ceny tržní vyšší nežli ceny při dodávkách pro vojsko stanovené.
Začasté jest zkracováno rolnictvo při těchto dodávkách opozděnou výplatou, což bývá příčinou, že své obilí i levněji velkým dodavatelům za hotové prodává.
často tlumočí se tužba, aby vzorky tyto sestavovány byly dle žní a dle rozličličných krajin atd., aby bylo možno rolnictvu všech krajů podle rozdílnosti žni se dodávek súčastniti. (Výborně!)
Také nebyl dosud vzat zřetel na naše přání a tužby, aby pro vojsko místo bavlněných látek užíváno bylo látek lněných. O této věci bylo na tomto sněmu opětně jednáno a já pouze dovolím si připomenouti jeden důvod mluvicí pro naší žádost; naši vojáci měli do r. 1868 lněné prádlo.
Vynikající odbornici, jako Pettenkofer, Esmarch, konstatovali, ze lněné prádlo jest mnohem zdravější než prádlo bavlněné.
A vedle toho důležito jest i to a rozhoduje i fakt národohospodářský, že len jest surovina domácí, kdežto bavlna musí se dovážeti z ciziny.
Vojenské úřady k tomu nehledí, jak škodlivým jest v ohledu národohospodářském obmezování spotřeby u nás vypěstované suroviny, lnu, přívozem cizí bavlny, aniž by k tomu hledělo, že tímto přívozem rozvahy pasivnost naší mezinárodní tržby povážlivě roste.
Již v r. 1897 bylo do naší říše přivezeno bavlny za 51, 532. 000 zl., bavlněné příze za 11, 539. 000 zl. a bavlněných látek za 6, 151. 000 zl,, dohromady za 69, 222 000 zlatých.
Stále nepřiznivější utvařování se naší mezinárodní tržby mělo by největšími obavami naplňovati právě správu vojenskou, která ve zvyšování svých nároků na poplatníctvo neustává.
Roku 1898 byla rozvaha naší mezinárodní tržby passivní 20 mill., naše platební rozvaha jest pasivní asi 140 mil. zl. a p. ministr války kromě toho pečuje, aby se také naše státní hospodářství vzrůstajícími náklady branné moci záhy stalo pasivním.
Z té příčiny jest velice důležité, aby naše vláda k těmto tužbám měla náležitý zřetel, a to zvláště proto, že otázka lnu jest životní otázkou rolnictva našeho v krajinách chudých, v krajinách horských. (Výborně! Potlesk. )
Řídicí státníci naši by měli již konečně uvažovati, kam po teto srázné cestě
spějeme - zvláště pak náš ministr války by neměl na dále odporovati úplnému decentralisování dodávek pro vojsko, jimž by se našemu rolnictvu a řemeslnictvu dostalo tak vydatné jako potřebné posily hospodářské.
Pánové, jestli opět vláda bude ignorovati naše přání, dokáže tím, že chce našemu střednímu stavu pomáhati toliko slovy, ale nikoliv též skutky. (Souhlas. )
Nynější pan ministr zemské obrany opětně uznal plné odůvodnění nároku na decentralisování dodávek pro vojsko. Tak mimo jiné dne 26. ledna 1893 na říšské radě pravil, že otázka této decentralisace náleží k velké sociální otázce, k jejímuž řešení se musí sebrati všecky síly, aby se zabránilo domáhání se skutečného její řešení násilím. Pan ministr tehdy pravil: Co máme v tomto zápasu, v této době přechodní konati ? A k tomu odpověděl: V konkurenčních zápasech nesmíme silnější proti slabším podporovati, ale musíme slabším podati ruku a je všemožně fedrovati. (Slyšte!)
Od té doby se nestalo ničeho, a naší povinností jest, abychom na tyto životní zájmy našich středních tříd poukázali, abychom při každé příležitosti a také zde na to poukázali.
Ministr obchodu pan baron Dipauli dne 27. ledna t. r. když mluvil o středostavovské politice této otázky se dotkl velice sympaticky; mimo jiné pravil:
Ministerstvo obchodu bude se vždy horlivě ujímati, aby při dodávkách pro vojsko k malému živnostníku byl brán pokud lze největší zřetel; - připomenuv arciť, že musí také živnostnictvo tyto dodávky s největší pečlivostí a přesností prováděti. Béřeme p. ministra za slovo tímto naším návrhem.
Prosím, aby tento návrh byl přikázán komisi živnostenské a zemědělské k úradě, a mám za to, že tentokráte bude míti slavný sněm příležitost jej projednati. Tím se dá možnosť i zástupcům našim na říšské radě, aby s důrazem upozornili vládu na její povinnosť k našemu lidu. (Výborně! Potlesk).
Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Bylo navrženo, by návrh byl přikázán komisi živnostenské a zemědělské.
Es wurde beantragt den Antrag der Gewerde- und Landeskulturkommission zuzuweisen.
Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli raku.
Ich ersuche die Herren, welche den formalen Autrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Autrag ist angenommen,
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Jana Rataje, Alfonse Šťastného, Josefa Novotného a Karla Práška na změnu § 3. zákona týkajícího se zemědělské rady pro království české.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Johann Rataj, Alfons Šťastný, Joses Novotný und Karl Prášek, betreffend die Abänderung des § 3 des Gesetzes über den Landeskulturrath für das Königreich Böhmen.
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Posl. Rataj: Slavný sněme! již v zasedání sl. sněmu v roce 1890 a 1891, ve které době byla projednávána vládní předloha o osnově zákona, jež týče se rady zemědělské pro království české, jakož i zpráva komise zemědělské o téže věci, bylo poukázáno k celé řadě vad, které zákon o radě zemědělské ve svém trvání míti bude.
Tehdáž byli to zejména poslanci nynější vládnoucí strany svobodomyslné, kteří nemohouce zabrániti rozdělení rady zemědělské dle národnosti, aspoň činili vše možné, aby zákon o radě zemědělské v praxi osvědčil se na prospěch zájmů zemědělských.
Však tenkráte byla ve sněmu většina, která ve vysoké míře vyhovovala snahám tehdejší vlády a ku kteréž většině náleželi také němečtí poslanci.
A této většině nešlo o to, aby jednotlivé paragrafy oné vládní předlohy byly změněny tak, jak by to potřeba zemědělkých zájmů vyžadovala, nýbrž šlo spíše
této většině o to, aby co možná nejrychlejším spůsobem a to v krátké době nastalo rozdělení zemědělské rady dle národností, a tím aby bylo vyhověno přáním a tužbám německého kmene. Bohužel, z otázky eminentně hospodářské byla učiněna ku škodě zájmů hospodářských jak národa českého tak i německého vinou tehdejší vlády otázka politická a národnostní.
To bylo také příčinou, že skutečně celý zákon o zemědělské radě, tak jak byl v r. 1891 přijat a trvá, má tolik vad, že lze si jen přáti, aby v nejkratší době zákon ten vzal za své a nahražen byl zákonem novým, asi ve smyslu českým odborem zemědělské rady vypracováné osnovy zákona ve příčině zavedení závazných společenstev hospodářských, čím konečně by byl dán náležitý a správný podklad k zemské instituci zemědělské.
Nechci však dále obírati se věcí, o které mám za to, že nebude již spuštěna se zřetele Českým odborem zemědělské rady, zvláště však členy téhož výboru a zejména pány poslanci rolnickými, kteří v onom výboru zasedají, a kteří zajisté pronikavým způsobem spolupůsobiti budou k vydání nového zákona, kterým by se provedla závazná organisace zemědělská.
Já chci jen se svými soudruhy aspoň do té doby, než se tak stane, a nežli se stane celková náprava ve věci té, aby bylo v jednom paragrafu stávajícího platného zákona učiněna změna v ten způsob, by v každém soudním okresu, k volbě delegáta do zemědělské rady připouštěny byly jen hospodářské spolky existující v okresu tom.
Velectění pánové! Jak známo, nynější platný stávající zákon o radě zemědělské připouští při volbě delegátů do zemědělské rady v každém okresu veškeré spolky, které jen částečný ba i nepatrný mají vztah k jednotlivým odvětvím hospodářským a které namnoze i protichůdně, proti snahám a potřebám hospodářským vystupují.
Při té příležitosti musím konstatovati, že dle seznamu odborných spolků oprávněných k volbě delegátův rady zemědělské existují v jednotlivých českých okresích následující spolky a to: včelařské,
rybářské, sadařské, družstva pro nakupování hospodářských potřeb vinařská a chmelařská, družstvo pro chov hospodářských zvířat, odbory jednot severočeské a pošumavské., a konečně okrašlující spolky, kterých jest 95, kdežto v předu uvedených přes 150.
Tyto spolky mají, jak z předu jsem naznačil, jenom částečný vztah k jednotlivým odvětvím hospodářským a většina z nich trvá na papíře s velikým počtem členů, avšak při volbě delegátů do zemědělské rady namnoze jsou v některých okresích rozhodující. Tento způsob volení delegátů do rady zemědělské jest naprosto nespravedlivý; neboť se stává, že nepřichází při volbě delegáta k uplatnění vůle zemědělců, kteří súčastněni jsou v jednotlivých hospodářských spolcích, což mívá za následek velikou nevraživost mezi obyvatelstvem takového okresu. To zajisté všechno nemusilo by býti, zvláště také proto ne, neboť takovéto spolky, které vztahují činnost svou k jednotlivým odvětvím hospodářským a zemědělským, mohou sloučiti se ve spolky zemské a takové pak ve smyslu stávajícího zákona o radě zemědělské a sice dle § 11., pakliže prokáží, že jich činnost vztahuje se k širšímu a značnějšímu obvodu v král. Českém, mohou a mají také právo ucházeti se o zastoupení jak ve sboru delegátů, tak i ve výboru zemědělské rady.
Také takového práva k jejich žádosti se jim dostává a dostane. Poukazují k tomu, že trvají takové zemské spolky a sice ovocnářský se sídlem v Praze, vinařský a rybářský a celá řada jiných. Není tedy zapotřebí, aby takové spolky, majíce již toto právo a tyto výhody zákonem stávajícím zajištěny, ještě zvláště v každém okresu závodily s námi rolníky súčastněnými v jednotlivých hospodářských spolcích při volbě delegátů do rady zemědělské a plným právem to těžce nesou rolníci, že bývají při uvedených volbách na mnoze často přehlasováni spolky okrašlujícími.
To jsou jen stručně uvedené důvody, které mne a ostatní soudruhy přiměly k podání návrhu na změnu § 3 zákona týkajícího se rady zemědělské pro království české. Já však mám za to, že stačí to, aby bylo dokázáno, že skutečně onen návrh, který jsme podali, jest úplně oprávněn a očekáváme, že v tom ohledu dostane se nám také přisvědčení se strany sl. sněmu, a doporučuji sl. sněmu, by v ohledu formálním tento návrh i s osnovou zákona směřujícího ku změně § 3. zákona o radě zemědělské pro král. České, tak jak tiskem rozdán byl, odkázán byl k podání zprávy a návrhu komisi pro záležitosti zemědělství. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?
Navrhuje se, by návrh odkázán byl komisi zemědělské.
Es wird beantragt den Antrag an die Landeskulturkommission zu verweisen.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Karla Adámka a soudruhů na obmezení obchodu podomního.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Karl Adámek und Genossen, betreffend die Beschränkung des Hausirhandels.
Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Přísedící zemského výboru poslanec Karel Adámek: Slavný sněme! Nárok na upravení, vlastně na zrušení podomního obchodu náleží k četným postulátům netoliko našeho řemeslníctva, ale ještě více našeho usedlého kupectva. O této vážné a složité otázce dnes arci tak zevrubně mluviti nemohu, jak bych si přál a proto obmezím se toliko na krátké poznámky, pokud již jest potřebí k odůvodnění našeho návrhu, který činíme.
Podomní obchod vyvinul se a měl oprávnění své v době, kdy nebylo ještě komunikací potřebných a kdy také usedlý obchod nebyl dokonale organisovan. Tehdáž a v těch krajinách, které byly od komunikace odlehlé, měl tento obchod velký význam. Průběhem doby věc se změnila a čím pevněji se organisoval obchod místní, tím větším břemenem tomuto usedlému kupectvu se stávala konkurence mnohdy vedená zbraní nestejnou, podomovnictvím.
Usedlý obchodník měl a má vždycky oproti svým odběratelům také mravní odpovědnost, kdežto podomovní obchodník konečně i když jednou napálí někoho, jest vší odpovědnosti prost a jde dále atd. Tak vzniká nestejná a pro menší kupectvo tak povážlivá konkurence a proto v kruzích malého obchodnictva proti podomnímu obchodu stále intensivnější jeví se odpor a stále rozhodněji naléhá se na to, aby obchod tento byl obmezen, po případě zrušen.
Při řešení této otázky nejde arciť toliko o interesy usedlého kupeciva a obchodnictva, které jsou s tím úzce spojeny ale jde také p interes konsumentů a k těmto zájmům musí býti rovnovážně brán zřetel. Že dnešní podomovní obchod přestal býti tím, čím býval, totiž jaksi ústrojným doplněním obchodní organisace vůbec, to vychází především z toho, že nejvíce poměrně podomovníků jest a přibývá v zemích kulturně a hospodářsky nejpokročilejších, tedy v těch zemích, kde obchodnictvo a kupectvo nejlépe jest organisováno a kde jest podomovních obchodníků nejméně potřebí. Na doklad toho připomínám, že v letech 1887-96 bylo uděleno v království českém 5754 nových povolení k podomovnímu obchodu. Starých povolení bylo prodlouženo 61. 717 a povolení podomovních obchodníků bylo v této době v Čechách 210. 000 vidováno.
Z toho je patrno, že podomovní obchod bují hlavně tam, kde jest obyvatelstvo národohospodářsky nejvyvinutější a kde možno nejvíce těžiti, já připomínám dále, že v Cechách, na Moravě a ve Slezsku bylo v roce 1895 uděleno 10. 476 nových povolení k obchodu podomovnímu a v celé polovici říše 21. 000 - tedy v těchto 3 zemích koruny české byla udělena polovice všech nových povolení k obchodu podomovnímu.
V roce 1892 byl tento poměr následující: V zemich koruny České bylo uděleno povolení k podomovnímu obchodu
9080, v celé polovici říše 17. 000, (Slyšte!) poměr zemí koruny české k celé polovici říše byl v ohledu tomto ještě nepříznivější. Pánové! Z těchto čísel již ukazuje se, jak důležitým konkurenčním činitelem podomovní obchodnictvo jest usedlému obchodnictvu právě v našich zemích českých.
Obhájci podomovního obchodu uvádějí především, že podomovním obchodem se speněží zboží, které by obyčejným obchodem speněženo býti nemohlo, především tedy zboží částečně pokažené, zboží odložené a podobně.
To jest, pánové, do jisté míry pravda. Ti však, kteří to tvrdí, by měli také na to ukázati, za jaké ceny se to špatné zboží prodává, jakých uskoků se při tomto prodávání používá a jak se při tom konsument zkracuje.
Kromě toho musí býti konstatováno, pánové, to faktum, že není pravda, že by podomovní obchodníci prodávali pouze odložené neb zkažené zboží, nýbrž při jednání o novém zákoně o podomovním obchodu na říšské radě vyšlo na jevo, že v Rakousku jsou celé velké továrny, které pracují zboží pro podomovníky. V severních Čechách jest továrna, která vyrábí tak zvané zbytky, výtažky, které potom podomovníci po celém světě roznášejí (Slyšte!)
Jest konstatováno, že přečetní podomovníci s jižním ovocem jsou vlastně prodavači zboží velkoobchodníků.
Jest konstatováno, že na př. naši bratři Bosňáci, kteří někdy tak zajímavě okrašlují naše ulice, neroznášejí zboží, které vyrábí lidový průmysl bosenský, ale výrobky vídeňských a rozmanitých jiných fabrik. (Slyšte!)
Z toho vychází, že ty důvody, které se dříve pro zachování podomovního obchodu uváděly, dnes neplatí. Dnes jest podomovní obchod většinou prostředkem - pravím to bez obalu - většinou, neboť jsou výjimky, pravidelně velmi rafinovaného Švindlu, kterým se netoliko zkracuje usedlé obchodnictvo, ale také ještě více a vetší měrou obecenstvo, konsumpce, které při nynějším pokroku výroby není s to rozeznávati špatné zboží od dokonalého a solidního.
Pánové, bylo ukázáno k tomu od ob-