Sobota 15. dubna 1899

č. p. 3633. posl. p. Dr. Moravec s peticí učitelek v Králové Dvoře n. L. za upravení služ. poměrů učitelek,

č. p. 3634. týž pan posl. s peticí jednoty českosl. učitelek v Jaroměři v téže záležitosti,

č. p. 3635. posl. p. Dr. Podlipný s peticí učitel v Praze (u sv. Haštala) v téže záležitosti,

č. p. 3636. posl. p. Dr. Čelakovský s petici učitelek u sv. Jiljí v téže záležitosti,

č. p. 3637. posl. p. Dr. Baxa s peticí učitelek v Sadské v téže záležitosti,

č. p. 3638. posl. p. Dr. Heller s peticí učitelek v Chlumci v téže záležitosti,

č. p. 3639. posl. p. Ferd. hr. Chotek s petici učitelek v Sušici v téže zálež.

č. p. 3640. posl. p. Kudrnka s peticí obce Bořice proti zřízení okr. soudu v Heřmanově Městci,

č. p. 3641. posl. p. Prášek s pet. ok. výb. v Horaždovicích za ochranu lnářství,

č. p. 3642. posl. p. Rataj s peticí okr. výboru ve Vodňanech v téže záležitosti,

č. p. 3643. posl. p. Kaftan s peticí městského výboru ve Volyni v téže záležitosti,

č. p. 3644. posl. p. Dr. Brzorád s peticí okr. výb. v Dol. Kralovicích v téže záležitosti,

č. p. 3645. posl. p. Janda Heř. s peticí hosp. průmyslové jednoty v Hořicích za ochranu lnářství.

č. p. 3646. posl. p. Brdlík s peticí živnostenského společenstva v Chotovinách za zřízení české státní průmysl. školy v Č. Budějovicích.

č. p. 3647. posl. p. Šembera s peticí městské rady v Ml. Vožici v téže záležitosti,

č. p. 3648. týž pan poslanec s peticí společenstva výčepníků atd. v Ml. Vožici v téže zalež.

č. p. 3649 poslanec p. Baar s petici městského úřadu v Třeboni v téže záležitosti,

č. p. 3650. posl. p. Šembera s petici mlynářského spolku v Ml. Vožici v téže zálež.

č. p. 3651. poslanec p. Jann s peticí městské rady v Lomnici v téže záležitosti,

č. p. 3652. posl. p. Dr. Engel s peticí živnost. spolku v Soběslavi v téže záležitosti,

č. p. 3653. posl. p. Janda Heřm s peticí ok. výb. v Hořicích za vydání zákona ohledně zřizování okresních společenstev při okr. zastupitelstvech,

č. p. 3654. poslanec p. Rataj s peticí okresního výb. ve Vodňanech v téže záležitosti,

č. p. 3655. posl. pan Kudrnka s peticí obce Zájezdec proti zřízení okr. soudu v Heřm. Městci

č. p. 3656. týž pan poslanec s peticí obce Kunčí v téže zálež.

č. p. 3657. týž pan poslanec s peticí obce Rosic v téže zálež.

č. p. 3658. týž pan poslanec s peticí obce Dobrkova v téže zálež

č. p. 3659. týž pan poslanec s peticí obce Vorle v téže zálež.

č. p. 3660. týž pan poslanec s peticí obce Lhota Rabštejn v těže zálež.

č. p. 3661. poslanec pan Kudrnka s peticí obce Bližňovic proti zřízení okres. soudu v Heřm. Městci,

č. p. 3662. týž pan poslanec s petici obce Trojovic v téže záležitosti

č. p. 3663. týž pan poslanec s peticí obce Přestavlky v téže záležitosti,

č. p. 3664. týž pan poslanec s peticí obce Uřetic-Vejvanovic v téže záležitosti,

č. p. 3665. týž pan poslanec s peticí obce Dvakačovic v téže záležitosti,

č. p. 3666. týž pan poslanec s peticí obce Horky v téže záležitosti,

č. p. 3667. týž pan poslanec s petici obce Tuněchod v téže záležitosti

č. p. 3668. týž pan poslanec s peticí obce Cejkovic v téže záležitosti,

č. p. 3669. týž pan poslanec s peticí obce Vlčňova v téže záležitosti,

č. p. 3770. poslanec pan Dr. Pacák s peticí okr. výboru v Čáslavi v téže záležitosti,

č. p. 3671. poslanec pan Mixa B. s peticí křest. soc. organ. v Litomyšli za zřízení nové volební skupiny pro osoby, jež posud voleb. práva nepožívají,

č. p. 3672. týž pan poslanec   s peticí křest. soc. organ. v Příbrami v   téže záležitosti,

č. p. 3673. týž pan poslanec  s peticí křest. soc. org. v Suchovršicích    v téže záležitosti,

č. p. 3674. týž pan poslanec   s peticí křest. soc. organ v Upici v téže záležitosti,

č. p. 3675. týž pan poslanec s petici křesť. soc. organ. v Soběslavi v téže záležitosti,

č. p. 3676. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. org. v Semilech v téže záležitosti,

č. p. 3677. týž pan poslanec s peticí kř. soc. org. v Nov. Bydžově v téže záležitosti.

č. p. 3678. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. org. v Břez. Horách v téže záležitosti,

č. p. 3679. týž pan poslanec s peticí křest. soc. organ. v Podlesí v téže záležitosti,

č. p. 3680. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. org. v Krucemburku v téže zálež.,

č. p. 3681. týž pan poslanec s peticí křest. soc. organ. v Litni v téže záležitostí,

č. p. 3682. týž pan poslanec s peticí křest. soc. org. v Hor. Jelení v téže záležitosti,

č. p. 3683. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organ. v Ústí n. O. v téže záležitosti,

č. p. 3684. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organ. v Lhotě Jestřebí v téže zálež.,

č. p. 3685. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organ. v Čer. Kostelci v téže záležitosti,

č. p. 3686. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organ. v Mýtě v téže záležitosti,

č. p. 3687. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Roudnici v téže zálež.,

č. p. 3688. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Náchodě v téže záležitosti,

č. p. 3689. týž pan poslanec s peticí křest. soc. organisate v Poličce v téže záležitosti,

č. p. 3690. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Sedlčanech v téže záležitosti,

č. p. 3691. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Heřmanově Městci v téže záležitosti,

č. p. 3692. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Praze v téže záležitosti,

č.   p. 3693. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Černoušku v téže záležitosti,

č. p. 3694. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Jilemnici v téže záležitosti,

č. p. 3695. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Hradci Králové v téže záležitosti,

č. p. 3696. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Libšicích v téže záležitosti,

č. p. 3697. týž pan poslanec s petici křesť. soc. organisace v Čáslavi v téže záležitosti,

č. p. 3608. týž pan poslanec s peticí křest. soc. organisace v Pelhřimově v téže záležitosti.

č. p. 3699. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Kladně v téže záležitosti,

č. p. 3700. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Hronově v téže záležitosti,

č. p. 3701. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace ve Vepřku v téže záležitosti,

č. p. 3702. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Nov. Strašecí v téže záležitosti,

č. p. 3703. týž pan poslanec s peticí křest. soc. organisace v Nové Páce v téže záležitosti,

č. p. 3704. týž pan poslanec s peticí křest. soc. organisace v Častalovicích v téže záležitosti,

č. p. 3705. týž pan poslanec s petici křesť. soc. organisace v Liticích v téže záležitosti,

č. p. 3706. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace ve Vamberku v téže záležitosti,

č. p. 3707. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Milíně v téže záležitostí,

č. p. 3708. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Dol. Dobruči v téže záležitosti,

č. p. 3709. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Mříčné v téže záležitosti,

č. p. 3710. týž pan poslanec s peticí křesť. soc. organisace v Jindř. Hradci v téže záležitosti,

Nejvyšší maršálek zemský: Páni poslanci Jos. Šulc a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abg. Josef Šulc und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excell. den H. Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz poslanců Josefa Šulce a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržitele království Českého!

V poslední době, zejména po vydáni známých jazykových nařízeni odpírají obce německé vyřizování českých přípisů ve vlastní i přenesené působnosti z důvodů, že úřední řečí jejich jest jazyk německý.

Na doklad toho uvádíme:

Městský úřad v Litoměřicích odepřel obecnímu úřadu v Řivně, okres Ml. Boleslavský, vzřízení žadosti o vrácení domovského listu Josefa Práška, příslušníka svého, proto, že o to česky bylo žádáno.

Obecnímu úřadu v Jiřicích, taktéž okres Ml. -Boleslavský, odepřel z téhož důvodu městský úřad v Mostě doručení obsílky k obvodu branci Františku Pospíšilovi.

Podobných i více dokladů jiných možno vysokému místodržitelství sl. od c. k. hejtmanství opatřiti.

Podotýkáme, že ve směru námi uvedeném podniká se v krajinách německých pravá agitace a obce německé se vyzývají otevřeně, aby vyřízení přípisů českých odmítaly.

Ježto jednán m takovým služba veřejné správy velice trpí a strany, jichž se týče, mnohokrát i citelně poškozovány bývají, táží se podepsaní:

Jest Vaše Excellence ochotna mocí úřadu svého k tomu působiti a naříditi, aby obce německé v zájmu rychlého obstarávání služby veřejné správy bezodkladně přijímaly a vyřizovaly přípisy českých obcí, jakž to činí úřady obcí českých ?

V Praze dne 13. dubna 1899.

Josef Šulc a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám

tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Páni posl. dr. Šamánek a soudruzi mne taktéž odevzdali dotaz k Jeho Exc. p. místodržiteli.

Die Herren Abg. Dr. Samánek und Genossen haben mir gleichfalls eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance dra Šamánka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království českého.

V poslední době vyskytla se v novinách vídenských zpráva, že vojenské kruhy hodlají založiti zvláštní vojenský spolek, jehož účelem jest zřizovati a vydržovati vojenské školy německé v celém mocnářství. Jak se tvrdí, má onen spolek býti sorganisován dle vzoru německého "Schulvereinu" vídeňského a má také s nim pěstovati styky, to jest bráti od něho podpory nebo užívati stávajících již škol šulvereinských.

Tendence tohoto nového spolku je průhledná, totiž:

1.    Rozmnožovati německé školy ve slovanských zemích a tím pomáhati šíření germanisace.

2.   Zameziti, aby se dostalo slovanského vychování dítkám vojenských zřízenců.

ad 1. Že se jmenovaným vojenským kruhům nejedná jenom o dítky vojenských zřízenců, nýbrž i o germanisaci jiných dítek, jichž rodičové jsou od vojenské správy odvislými, vysvítá z té okolnosti, že se jmenovaným spolkem mají zřizovati obecné školy všem dětem přístupné; neboť kdyby oněm vojenským kruhům jen o to šlo, aby se děti vojenských zřízenců naučily němčině, zřizovali by toliko jazykové školy.

ad 2. Budou-li však zřízenci vojenští ve slovanských posádkách nuceni dávati děti své do německých škol, bude okolnost ta zřejmým důkazem opovrhování

slovanskou výchovou a pokusem odloučiti vojenské kruhy od ostatního neněmeckého obyvatelsva.

V uvážení, že takové německé školy posádkové jsou urážkou českého národa a že berou dětem vojenských zřízenců možnost důkladně se přiučiti českému jazyku, jehož znalosť jakožto plukovní řeči jest pro každého důstojníka i poddůstojníka zákonně nezbytnou, táží se podepsaní:

Jest c k. vláda ochotna působiti v zájmu smírné shody c. a k. vojska s českým obyvatelstvem u rozhodujících kruhů tím směrem, aby zamýšlený vojenský školní spolek nestal se skutkem

Dr. Karel Šamánek a soudr.

Nejvyšší maršálek zemsky: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Excell. den Herrn Statthalter leiten.

Prohlašuji, že je slav. sněm způsobilý usnášeti se.

Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.

(Zvoní): Pan posl. Kožmín mne požádal, abych mu vymohl na slav. sněmu, by směl vystoupiti z důležitých příčin z komise pro zřízení soudů.

Der Herr Abgeordnete Kožmín hat mich ersucht, ich möchte demselben die Erlaubnis des höhen Landtages erwirken, dass er aus wichtigen Gründen aus der Commission für die Gerichtsorganisation austreten dürfe.

Dám hlasovati o této žádosti p. posl. Kožmína.

Ich werde das Ansuchen des Herrn Abgeordneten Kožmín zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří vystoupení povolují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Austritt gestatten, die Hand zu erheben. Der Austritt ist gestattet.

Vystoupení jest povoleno.

Pan posl. Adolf kníže Schwarzenberg mne zaslal žádost za dovolenou

Der Herr Abgeordnete Ad. Furst Schwärzenberg hat mir ein Urlaubsgesuch eingeschickt, welches ich zur Verlesurg bringe.

Landtagssekretär Höhm (liest): Vene dig,, am 3. April 1899. Euer Durchlaucht Da meine Gemahlin an Lungen entzundung erkranft, der steten Pflege bedarf, ich selbst an Influenza darniederliege, daher eine baldige Abreise von hier nicht währicheinlich, ersuche ich, beim hohen Landtage mir einen dreiwochentlichen Urlaub erwirken zu wollen, und verharre in ausgezeichneter Hochachtung als ergebenster Fürst Schwarzenberg.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl Adolf kníže Schwarzenberg žádá za třínedělní dovolenou.

Der Herr Abgeordn. Fürst Adolf Schwar zenberg ersucht um einen dreiwochentlichen Ur laub.

Žádám pány, kteří dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.

Dovolená jest povolena.

Der Urlaub ist bewilligt.

Pan posl. hrabě Kolovrat zaslal mně telegrafickou žádost za čtrnáctidenní dovolenou.

Der Herr Abgeordnete Graf Kolowrat hat im telegraphischen Wege ein Urlaubsgesuch eingereicht.

Ich ersuche dasselbe zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Schönpriesen, den 15. April 1899 Wegen unaufschiebbarer Geschäfte bitte ich um Bewilligung eines zweiwochentlichen Urlaubes. Heinrich Graf Kolovrat.

Nejvyšší maršalek zemsky: Žádám pány, kteří dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erlieben.

Dovolena jest povolena.

Der Urlaub ist dewilligt.

Konečně pan posl. šl. Kleist žádá za příčinou nutných záležitostí taktéž za dovolenou.

Der Herr Abgeordnete Freiherr von Kleist ersucht ebenfalls wegen dringender Familienund Geschäftsangelegenheiten um einen 14tägigen land.

Ich ersuche sein Gesuch zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Hradišt bei Kolinetz (Bötimen), 15. April 1899. Euer Durchlaucht! Hochgeehrter Herr Oberstlandmarschall. Dringende Familien- und Geschästsangelegenheiten zwingen mich, vom hohen Landtage einen Mtägigen Urlaub zu erbitten. Ich ersuche, diese meine Bitte zur genehmigenden Kenntnis zu nehmen und mir zu gestatten, dass ich mit dem Ausdrucke vorzuglichster Hochachtung und Verchrung zeichnen dars Euer Durchlaucht stets ergebener Freiherr von Kleist.

Oberstlandmarschall. Der Herr Abgeordnete von Kletst ersucht um einen 14tägigen Urlaub.

Pan posl. z Kleistů žádá za čtrnáctidenní dovolenou.

Žádám pány, kteří dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.

Dovolená jest povolena.

Der Urlaub ist bewilligt.

Pan posl. Jaroš omluvil svou nepřítomnost pro dnešní sezení za příčinou důležitého zaměstnání ve svém domově.

Der Herr Abgeordnete Jaroš hat sich wegen unaufschiebbarer Geschäfte in seinem Heimatsorte von der heutigeu Sitzung entschuldigt.

Pro churavost omluvili se pro dnešní sezení pp. posl. Dr. Brzorád, Janďourek a Karlík.

Wegen Unwohlsein haben sich von der heutigen Sitzung entschuldigt die Herren Abgeordneten Dr. Brzorád, Janďourek und Karlik.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur. Tagesordnung über.

Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Alfonse Šťastného, Jana Rataje, Josefa Novotného a Karla Práška v příčině změny zákona zemského ze dne 25. července 1864, čís. 27, ježto se týče zastupitelstva okresního.

Erster Gegenftand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Alfons Šťastný, Johann Rataj, Josef Novotniý und Karl Prášek betreffend die Abänderung des Landesgesetzes vom 25. Juli 1864 Nr. 27 L. -G. -Bl. über Bezirskvertretungen.

Dovoluji sobě, slavnému sněmu sděliti, že z pánů navrhovatelů uvolil se p. posl. Novotný odůvodniti tento návrh.

Dávám proto slovo panu poslanci Novotnému.

Poslanec Novotný: Slavný sněme! Při podávání návrhu na změnu některých paragrafů a, pokud se týče, doplněni zemského zákona z r. 1864 ze dne 25. července čís. 27 z. z., jenž se týče zastupitelstev okresních, měli jsme především na zřeteli, zjednodušiti způsob volení členů okresních zastupitelstev za skupinu venkovských obcí a tím předejíti jednak, by se počet členů zastupitelstev okresních zmenšil, a tím jinak i působnost tohoto úřadu nestávala se stíženější, mimo to, aby se předešlo i zbytečným výlohám, pak valné ztrátě času ze strany volitelů venkovských obcí, povolaných provésti doplňovací volbu v případě potřeby. Kdo zná poměry venkovských obcí, zejména pokud se týče komunikace okresů velké rozlohy, kde často při volbě i počasí rozhoduje, ten ví, že jest to pro volitele takového veliká obtíž, když on kolikráte ze vzdálenosti 4 až 5 hodin cesty z obce jest nucen přijíti a vykonati takovou povinnost, jež je mu zákonem uložena, nehledě ani ke ztrátě času toho, jehož by mohl jinak ke svému zaměstnání užiti. Ale skutečně jest nucen způsobiti si i při největší šetrnosti útratu. To mi zajisté každý přisvědčí, že jest na místě, když se do stávajícího znění § 12. citovaného zákona udělá doložka v tom smyslu, aby při volbě členů okresního zastupitelstva ze skupiny venkovských obcí zároveň zvolili se také 3 náhradníci, kteří se zároveň volí ze skupiny té.

Doplněním náhradníků předejde se za jedno tomu, aby zasedal menší počet členů zastupitelstva obecního, čímž působnost jeho jest pro dotyčnou skupinu změněna, i odpadlo by i ono obtížné provádění doplňovacích voleb ze strany zeměpanských úřadů, jakož i orgánů volby ty provádějících, jež, jak je známo, s velkou ochotou se neprovádí a zbytečně se prodlužuje, takže, jak já jsem nabyl zkušenosti, doplňovací volba se přivede až při volbě řádné všeobecné. Tím, pánové, skutečně nastává obava, když se ty volby neprovádí v čas, že i při nejlepší vůli nemůže zeměpanský úřad jakožto orgán po-

volaný volbu tuto provésti v brzkém čase, vzhledem k složitosti.

Vždyť jest za tou příčinou nutno pro vésti volbu volitelů v obcích a teprve pak členů okresního zastupitelstva.

A tu uzná zajisté každý, že bylo by zajisté dobré, kdyby se učinilo opatřeni zákonné v tomto smyslu, aby tak činnost této instituce netrpěla. Mimo to vede mne k tomu ještě jedna myšlénka, že v těch případnostech nesmí se bráti na lehkou váhu, aby zástupcové venkovských obcí v zastupitelstvu okresním, jako korporace samotné snad scházely.

Vždyť známe, že není zastupitelstvo okresní jen snad úřadem, jenž by jaksi dával direktivu působnosti okresníma výboru a po případě schvaloval v mnohých případech.

Dle obecního zřízení jest rozhodujícím orgánem. A tu mi právě napadá, že v záležitostech velmi důležitých, kde se to přímo dotýká venkovských obcí, totiž v rozhodování cestou odvolací, v záležitostech místního zastupit., tuším dle odstavce 114 obc. zř. obecního, kdež odvolání z místního zastupitelstva jest možné v prvé řadě k obecnímu výboru a z obecníno výboru pak nutno jest odvolati se k okresnímu zastupitelstvu a ne k okresnímu výboru jako v některých věcech.

A tu na místě jsou členové, kteří sami jako znalci venkovských poměrů jsou s to objasniti stanovisko, kteréž vytčeno jest § 69. a 70. ohledně starých zvyků a obyčejů, jež nebývají dosud dostatečně zachovávány. Na nich tedy jest, aby po právu a spravedlnosti objasnili své stanovisko vůči mnohým stavům, jichž náhled bývá ohledně užívání obecního statku a obec. jmění často odchylný a někdy i protichůdný.

Při té složitosti provádění voleb, může nastati obava, že se sníží počet členů stávajících, tak že tím zastupitelstvo okresní, jakožto korporace, která má velkou působnost, zajisté jest kusé, a tím také jeho činnost trpí.

Jest. s podivením, proč té výhody ohledně volby náhradníků nepožívá okresní zastupitelstvo, uvážíme-li, že jí požívá korporace nižší, obecní zastupitelstvo.

Zde zákonodárce za tou příčinou, aby obecní zastupitelstvo nestalo se kusým ve vykonávání své povinnosti, učinil to opatření, aby v případě, kdy nenadále obecní zastupitelstvo následkem úmrtí nebo jiným způsobem stane se kusým, nařídilo, aby nastoupila činnost náhradníka, kdežto by se mohlo říci, že opatření takové, kdyby nestávalo opatření zákonného ohledně náhradníků, dalo by se lehčím způsobem v obcích provésti a sice proto, poněvadž jest tu méně súčastněných osob a volbu provádí obec a úřad obecní sám. Na druhé straně jsme nuceni dle našich zákonů voliti ve skupině venkovských obcí podle řádu volení na sněm království českého.

Ovšem tam se to týče něčeho jiného, kvalifikované většiny potřebné ku zvolení, ale jen na to poukazuji, že v tom řádu volení na sněm království českého jest učiněno opatření za příčinou volení zemského výboru. Zde také zákonodárce mel v úmyslu, aby nezůstala pro případ onemocnění neb zaneprázdnění některého člena tato instituce státi, a učinil opatření ohledně náhradníků.

Pokud se týče poměrů u nás, jest provedení voleb ve venkovských obcích samo sebou velmi složité.

Z té příčiny myslím, že uznáváte všichni nutnost tohoto opatření. Jest možno mně namítati, proč neučinili jsme takový návrh také ohledně jiných skupin, tak ku př. skupiny velkostatkářské, skupiny měst v některém okresu i skupiny velkého průmyslu.

Zde je věc jiná - zde není nikdy tolik osob súčastněných, jako při volbě ze skupiny obcí venkovských, mimo to volí dotyčné skupiny přímo a věc jest jednodušší, ku př. v kurii velkostatkářské nechají se často zastupovati plnou mocí a učiní ihned opatřeni když některý člen nemůže funkcionovati v dotyčném oboru.

Další změnu v § 35 dovoluji si slav. sněmu navrhovati co nutnou, neb málokdy se stává, aby při jedné volbě ihned byl zvolen počet určený pro okresní zastupitelstvo za skupinou obcí venkovských - a že nastává povinnost, že se musí voliti podruhé, po případě i potřetí, poněvadž při první volbě, která málo kdy dopoledne se skončí, všichni členové zvoleni nebyli. 

Musí-li se vícekráte voliti, mnozí z volitelů se dále nesúčastní, poněvadž chtějí se v čas do svého domova vrátiti a jiní zas z malicherných příčin, třeba by byli v sídle volby samé, k volbě se nedostaví.

A tu se stává, že při třetí volbě rozhodne kolikrát nepatrný počet volitelů 14 až 16 o osudu cele volby, že mají vliv na osud volby a spolu též na osoby zvolené, které pak mají v takových sborech zastupitelských zasedati. Pánové, považme ale onu nesrovnalosť! Při první volbě bylo zapotřebí nadpoloviční většiny a co zde mluvím, mluvím z vlastní zkušenosti, tady dle analogie řádu volení na sněm království českého jest potřebí nadpoloviční většiny při prvé volbě, rozhodne často při poslední volbě dost malý počet volitelů.

Vidíme tedy, že jest ta nevyhnutelně nutno, a že jest podstatná příčina, abychom učinili v tom smyslu návrh sl. sněmu, aby nevzal za základ stávající nařízení zákonné, nýbrž aby vzal za základ způsob řádu volení v obcích král. Českého a sice § 28., kde výslovně stojí, že se pokládá za zvolena ten, kdo obdržel při prvé volbě většinu hlasů.

Dovoluji si připomenouti, že mne k návrhu mému vedla ještě jiná myšlenka. Totiž, když uvážíme, že při podobné volbě rozhoduje tak malá většina, uznati musíme, že není to pravým výrazem většiny poplatnictva venkovských obcí, a samo sebou se též rozumí, že tím i dotyčná korporace zastupitelstva, co úřady tím trpí ve své působnosti.

Co se týče změny v § 40, který jest asi na objasnění § 12. Kdy nastává vlastně ta povinnost, aby se náhradník jako člen okresního zastupitelstva zavazovat.

Myslím, že není třeba, abych dále se o věci šířil, poněvadž všichni, kdo jste měli příležitost buďto sami účinkovati při dotyčných volbách nebo jen povzdálečí je pozorovati, uznáte oprávněnosť našeho návrhu, a myslím, že srozuměni budete, by se ta podstatná změna

v nynějším zákoně o okresních zastupitelstvech provedla.

Toliko dovoluji si připomenouti, že dojde-li ke druhému čtení návrhu, dovolím si věci, které zde jsem tvrdil, bude-li třeba, z vlastní skutečnosti dokázati; mimo to dovolím si ještě jménem druhých navrhovatelů sděliti, že jsme i v mnohém směru celého obsahu zákona o okresních zastupitelstvech uznávali za potřebné sem tam něco upraviti dle nabytých zkušeností, aby zákon o okresních zastupitelstvech vyhovoval nynějším poměrům vzhledem k jejich důležitosti a působnosti jakožto úřadů.

Ale my chováme tu pevnou naději, že v komisi, kteréž tento návrh, myslím, bude přikázán, zasedají také muži, kteří znají venkovské poměry a mají veliké zkušenosti, že se přičiní o to, by, kde bude co potřebí, se pozměnilo.

A proto dovoluji si slavnému sněmu učiniti návrh v ohledu formálním, by návrh tento přikázán byl komisi pro záležitosti okresní a obecní k dalšímu rokování, po případě ku podání zprávy a návrhu. Tim končím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo!

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

V ohledu formálním se navrhuje, by návrh byl přikázán komisi pro záležitosti okresní a obecní.

In formaler Beziehung wird beantragt, den Antrag an die Commission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten zu verweisen.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto formálním návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na dodávání potřeb branné moci a státních ústavů rolnictvem a řemeslnictvem.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Ab-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP