lze provésti bez změny zákona říšského. § 23. základního zákona školského z roku 1869 praví: "Povinnosti choditi do školy veřejné sproštěni jsou na čas nebo na vždy chlapci, kteří chodí do některé vyšší školy. "

Přece mi nikdo neupře, že pokračovací škola jest vyšší školou než obecná; pak ale není třeba změny řišského zá kona, nýbrž na základě tohoto zákona, který mame, může beze všeho nastati sedmiletá návštěva školn.

Sedmiletá návštěva školní jest hlásána již na všech rolnických sjezdech a rolnictvo patrně již to bude asi chtíti prosaditi, aby alespoň v této věci se vyhovělo a aby na místo dvouleté úlevy byla zavedena povinná sedmiletá návštěva. Pak ale by se dalo pokračovací škole vyhověti úplně.

Nehleďte k tomu, velectění pánové, že na osmileté návštěvě školní lpí naši němečtí liberálové; oni dobře vědí, že ji nezachovají. V tom oni lpí na tom, aby to bylo pořade na papíře napsáno, v tom nemusíme se po nich opičiti. Nám záleží na tom, aby každý stav byl náležitě vzdělán, jak pan přísedící zemského výboru velmi dobře podotkl, aby nejširší vrstvy každého stavu pokračovaly.

Nám nemůže záležeti na tom, aby pouze jednotlivci dosáhli vyššího nějakého hospodářského vzdělání, nýbrž na tom, aby celý stav rolnický pokračoval, a k tomu dáte základ, co se týká nejnižšího odborného vzdělání, pokračovací školou hospodářskou

Já se nebojím, že návrh zemského výboru bude pohřben, a, kdyby se to stalo dnes, ihned ten návrh někdo z nas přijme za svůj a ten návrh bude obnoven zase.

Myslím, že pokračovací škola hospodářská z denního pořádku slav sněmu již nezmizí, až ji budeme míti. Přijmutí návrhu komise bylo by jen odročením věci, což myslím, že by bylo nam rolníkům alespoň k neveliké cti, kdybychom v takovém případě, kde proti nám nejsou ani města, a ze zásady ani velkostatkáři, sami něco pochovali, co jest k našemu největšímu prospěchu.

Já Vás mohu jenom žádati, abyste Vy, kteří k našemu stavu rolnickému se nečítáte, nás podporovali v té věci, třebas to bylo proti vůli našich kolegů. A proto Vás velice žádám, abyste hlasovali proti návrhu komise a pro návrh pana poslance Teklého. (Výborně! Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es hat sich ferner zum Worte gemeldet der Herr Abg. Carl Max Graf Zedtwitz.

Ich ertheile ihm das Wort

Abg. Graf Carl Max Zedtwitz:

Es ist unleugbar, dass die uns eben beschäftigende Frage von großer und weittragen der Bedeutung ist, - von großer und weittragender Bedeutung insoferne, als die Verall gemeinerung des Unterrichtes in den landwirithschaftlichen Prinzipren die Kenntnis des landwirtschaftlichen Betriebes in die großen brei ten Volksschichten tragen soll und der landwirthschaftliche Fortbildungsunterricht in seiner Tendenz darauf hinausgeht, die Jugend am Lande für das Gewerbe, dem sie zumeist in Zukuft sich hinzugeben hat, für die Landwirthschaft vorzubereiten und sie mit den Principiell eines landwirthschaftlichen Betriebes vertraut zu machen.

Also ich glaube nicht zu viel gesagt zu haben, wenn ich behauptete, dass diese Frage von einer großen, weitgehenden Bedeutung ist Sie ist von großer Bedeutung dadurch, dass wir hier Antrage, beziehungsweise Antrage des Landesausschußes vor uns liegen haben, welche sich mit einer umfassenden Ausgestaltung des ganzen Fortbildungsunterrichtes befassen und eben behufs dieser Ausgestaltung eine neue große Institution zu schaffen bestrebt sind.

Nun, meine Herren, ich verkenne durchaus nicht den großen Werth, welchen die Einrichtung des Fortbildungswesens auf jenen Grundlagen, welche wir im Landesausschußbe richte vor uns haben, bedeutet, und es ist kein Zweifel, dass, wurde dieser Weg betreten, damit jene Aufgaben, die eben der Volksschul Unterricht nach meiner Auffassung im Auge haben soll, in fachlicher Beziehung im Interesse unseres Standes, d. i. der Landwirthschaft im Allgemeinen, wohl in sehr ausgedehnter Weise erfullt wurden.

Aber, meine Herren, auf der anderen Seite ist wieder nicht zu leugnen, dass bei den zahlreichen Mitteln, welche heute schon begehen, um landwirtschaftliches Wissen in die Kreise der dafür Interessierten zu tragen, doch die Frage nahe liegt: ist es denn wirklich nothwendig, dass abermals durch eine neue Institution eine ganz große Reihe von Anstalten geschaffen werbe, welche eigentlich, wenn auch in einem niederen Maße, doch den gleichen Zweck verfolgen, den wir heute durch unsere Winterschulen, die landwirthschaftlichen und Ackerbaus schulen ind theilweise auch durch den Unter rieht an den mittleren landwirthschaftlichen An stalten erfüllt sehen wollen, wenn wir uns vor Augen halten, eigentlich diese Mittel - und da glaube ich, dürfte mir auch der Herr Landesausschußbeisitzer Adámek nicht Unrecht geben, - dass diese Mittel, die heute schon geboten sind, im großen aund ganzen - leider muss man dies ganz offen eingestehen - zu wenig bemüht werden.

Sie stehen zur Verfügung, aber ihre Ausnützung findet nicht in dem Maße statt, als es im Interesse des landwirthschaftlichen Standes erwünscht wäre. Und angesichts dieses zu Tage tretenden Umstandes sollen wir neue Institutionen schaffen, sie verallgemeinern und uns der Gefahr aussetzen, falls der Unterricht an den landwirthschaftlichen Fortbildungsschulen nicht als obligatorisch erklärt wird, dass dieselben, eine in finanzieller Beziehung entschieden theuere Einrichtung, nicht die nöthige Benützung sinden werden?

Man wird mir entgegenstellen, dass dieser Unterricht obligatorisch sein soll. Gut! Angenommen, dass, wie es von Seite des Landesausschusses im Gesetzentwürfe vorausgesetzt wird, der obligatorische Unterricht einzuführen wäre, allerdings nur in dem beschränkten Maße, dass der Ausdruck "obligatorisch" nicht mehr ganz richtig ist, da die Pflicht des Besuches nur gegenüber jenen Schülern stattfinden soll, welche sich im Umkreise von 4 km von der betreffenden Schule befinden.

Meine Herren! Wie glauben Sie, dass unser Landwirth, speciell der kleine Landwirth, damit zufrieden sein wird, wenn ihm durch eine Weitere Reihe von Jahren der Junge, eventuell das Mädel, die er schon bei den bestehenden Verhältnissen sehr nothwendig in seiner Wirthschaft braucht, noch für eine längere Zeit von dem, wozu er eben die Arbeitskraft braucht, abwendig gemacht wird und, sich gebunden fühlt, das Kind weiter in die Schule zu schikken und er sich sagt, dass das, was ihm das Kind in der Wirthschaft leistet, ihm heute schon, und auch für die Zukunft viel Werthvoller, weil damit die praktische Ausbildung verbunden ist, als der Unterricht, der in dem Fortbildungscurse ertheilt wird.

Ich trete gewiss nicht gegen den Wert eines weiteren, fachlichen Unterrichtes auf und man kann mit Rücksicht auf die heutigen Verhältnisse in dieser Beziehung nicht zu weit gehen.

Die finanzielle Frage will ich nicht berühren, darüber liegt eine Berechnung des Collegen Šťastný vor. Ich glaube wenigstens, dass er diese Frage erörtert hat und zu dem Schlüsse gekommen ist, dass bedeutende Mehrauslagen zu erwarten sind.

Ich will auf die Untersuchung dieser Behauptung nicht eingehen, und würde das jedenfalls zu weitgehenden Erörterungen führen, wenn man hier auseinanderfetzen sollte, welche Kosten die Einführung dieser Fortbildungscurse in den Gesammtschulauslagen herbeiführen könnte.

Dem Antrage des Landesausschusses steht der Antrag der Landesculturcommission ge-

genüber.

Meine Herren, ich kann nicht leugnen, mir sind diese Antrage sympathisch, und zwar aus folgendem Grunde: ich finde insbesondere im Antrage 2 und in den Subauträgen a) und b), die sich an diesen Antrag unmittelbar anlehnen,, etwas, und ich glaube, es weiden mit mir viele Herren übereinstimmen, wirklich Erreichbares.

Das ist durchführbar, meine Herren, und das ist wenn auch nicht gleich, so doch bald durchführbar, d. h. nämlich, es ist durchführbar, dass die Schulverwaltung, Wenn ein diesbezüglicher Beschluss des Landtages vorliegt, sich veranlasst sehen wird, in den Lehrplan der Volksschule für die letzten 2 Jahre, für die letzten 2 Altersstufen jene Gegenstände mit aufzunehmen, welche eine Vorbereitung der bann aus der Schule zu entlassenden Kinder für ihren zukünftigen Beruf bedeuten. Es ist das durchführbar nicht nur auf dem Gebiete des landwirtschaftlichen Unterrichtes, sondern auch in den Städten und größeren Orten dort, wo man auf die zukünftige Thätigkeit der Schulkinder in gewerblicher Richtung rechnet.

Es soll der Lehrplan je nach den Bebürfnissen der Bevolkerung in den letzten 2 Schulljahren so eingerichtet werben, dass der Unterricht als Vorbereitung für ihren zukünftigen Beruf, sei es nun als Gewerbetreibende, als Handwerker oder als Landwirthe dienen wird.

Das ist möglich, meine Herren ! Ich glaube, dass durch eine entsprechende Auswahl der Lesestücke in den Lehrbuchern, durch eine logisehe Aneinanderreihung der Lesestücke in der Weise, dass sie wirklich den ganzen Entwickelungsgang, der beispiksweise bei den einzelnen landwireschaftlichen Produkten beobachtet wird, auch wirklich gekennzeichnet wird, sehr viel gethan wäre. Ich weiß nicht, ob es noch heute der Fall ist, wie vor einer Reihe von Jahren, als ich noch Gelegenheit hatte, mich mit dem Volteshulwesen eingehender zu befassen, weil ich damals am Lande lebte und daher den Verhaltnissen im Einzelnen naher stand; aber damals ist es mir aufgefallen, dass in den Volksschulen überall die Lesestücke in den Lesebüchern in ganz merkwürdiger Reihenfolge gefolgt sind, dass z. B. am Anfang ein Artikel von Brot stand und erst am Schlüsse des Lesebuches fand sich ein Artikel über die Einwirkungen der Wärme und des Lichtes auch den Kulturboden, oder ein Artikel über Keimung des Getreides kam zuletzt, während früher schon vom Stroh und Getreide die Rede war.

Ja, meine Herreu, wäre es nicht möglich, durch eine sinngemäße logische Aneinanderreihung der Lesestücke den Grundsatz zur Durchföhrung zu bringen, dass in den letzten zwei Schulclassen die Kinder schon durch das Lesebuch auf die ganze Entwicklung, wie sie in der Natur besteht, hingeführt werden.

Bei den Kindern in den Volksschulen am Lande ist wohl die entsprechende und intensive Benutzung des Schulgartens von großer Bedeutung; dadurch werden sie vertraut mit dem thatsächlichen Wirken der Natur.

Es ist jedem intelligenten Lehrer - und unleugbar haben wir deren in genügender Zahl leicht möglich, die Benützung dieses Unterrichtsmittels die für die Grundregeln Der Land Wirthschaft nothwendigen Lehren anzuwenden, und seinen Schülern mit dem Einblick in das Walten der Natur auch die Nothwendigkeit der Mitwirkung menschlicher Arbeit klarzulugen und für diese praktische Winke zu geben.

Es kann gewiss in der Volksschule schon die fachliche Fortbildudg gepflegt werden, ohne dass wir deswegen eigene Professoren der Landwirtschaft brauchen, Füchtige Lehrer, die Sinn und Interesse für das haben, was in der Zufünft den ihrer Erziehung anvertrauten Kindern im praktischen Leben nothwendig ist, genügen, um den eisten Schritt auf dem Gebiete des Fortbildungsunterrichtes durchzuführen, ohne dass wir es nothwendig haben, eine ganz neue Schulkategorie in dem ausgedehnten Maße, wie sie vorgeschlagen wird, zu schaffen.

Ich gebe zu, dass wir in späterer Zeit auch auf diese Entwicklung des Schul- und Unterrichtswesens kommen werden. Ich glaube aber, für diese Entwickelung werden noch andete Vorbedingungen geschaffen weiden müssen, Vorbedingungen, welche den Schulzwang in Bezug auf Fortbildungsschulen dann nicht in dem Maße empfindlich machen, als dies jetzt unter der Voraussetzung, dass dieser Antrag des Landesausschußes zur Ausführung kommt, der Fall wäre.

Auch anderwärts gibt es Fortbildungsschulen, welche bis in eine höhere Altersstufe bineindauern; in Sachsen z. B., in anderen Staaten Deutschlands und anderwärts, dort ist aber unter Festhaltung des obligatorischen Fortbildungsunterrichtes im Allgemeinen an den Volksschulen der Halbtagsunterricht eingeführt.

Daran reiht sich als Completirung dieser Fortbildungsunterricht.

Wenn wir auch aus den Standpunkt kommen konnten, dass auch bei uns im Ganzen und Großen zunächst an den Schulen am Lande der Halbtagsunterricht in ordentlicher Weise durchgeführt würde und die dadurch entlastete Lehrkräfte in einer entsprechenden Weise für die Ausführung des Fortbildungsunterrichtes verwendet werden könnten, dann glaube ich, wären wir ganz entschieden auf dem ganz richtigen Wege, dann könnte auch der Fortbildungsunterricht in der Weise durchgeführt werden, wie es in der Landesausschussvorlage gedacht ist. Denn wir würden einerseits finanzi U. keine Opfer zu bringen haben und winden auf der anderen Seite ganz bestimmt nicht den Schulzwang zu einem zu sehr drückenden, und die Bevölkerung, und zwar nicht nur die Schuljugend. sondern auch die Angehörigen derselben, zu sehr belästigenden machen.

Ich will die ohrehin weitgehende Debatte nicht in die Länge ziehen; ich habe mich aber zu diesen Ausführungen hier veranlasst gefühlt,um von dieser Seite zu konstatieren, dass,wenn wir uns für die Auträge der Commission aussprechen, wir in gar keiner Weise durch unsere Abstimmung uns schulfeindlich zeigen wollen, dass wir uns nicht gegen die weitere sachliche Ausbildung der Jugend insbesondere am Lande kehren, sondern dass wir lediglich heute jenem Antrage zustimmen, welchen wir dermalen thatsachlich für durchführbar und erreichbar halten.

Das sind vor allem die Grunde, welche uns bestimmen, für den Antrag der Commission zu stimmen. (Bravorufe. Beifall. )

Náměstek nejvyššího maršálka zemského. Přichází ku slovu p. posl. princ Ferdinand Lobkovicz.

Poslanec princ Ferdinand Lobkovic: Slavný sněme! Průběh debaty mne nutká, bych i já několik slov v této záležitosti, jako předseda komise zemědělsko, promluvil. Neprozrazuji snad žádného tajemství, sdělím-lí se sl. sněmem že v původním návrhu p. referenta ovšem přechod k dennímu pořádku obsažen nebyl.

P. referent vyslovil se proti jistým zásadám v předloze zemského výboru ob saženým, avšak této formy nevolil, by se přešlo přes osnovu zemského výboru k dennímu pořádku.

Avšak, velectění pánové, člen zemského výboru p poslanec Adámek, který byl tak laskav, že byv vyzván, do našeho středu zavítal, řekl: Velectění pánové, když s tím návrhem nesouhlasíte, nejlépe by bylo, kdybyste navrhli přechod k dennímu pořádku. Myslím, že pani členové komise mně přesvědčí, že vec se tak měla.

Já navzdor tomu jsem zrazoval ctěnou komisi, aby tuto formu volila, je likož jsem toho náhledu, že vlastně oproti předlohám zemského výboru je to snad poněkud neobvyklým, aby přímo přešlo se přes ně k dennímu pořádku.

Primlouval jsem se spíše pro to, aby jakási mírnější forma zvolena byla. Avšak ctěná komise konečně usnesla se o věci tak, jak slavnému sněmu byla předložena. Čeho jsem se obával, to skutečně se stalo, totiž, že z té okolnosti, že komise navrhuje přechod k dennímu pořádku, někteří panové chtí vyvoditi důsledky, že snad komise by si nepřála pokračovacího vyučování.

Nuže, velectění pánové, o tom ráčíte býti všichni přesvědčeni, že my zcela jistě bychom si přáli co nejvíce, aby toto věcné, odborné, vyučování bylo zavedeno, a že konečně bychom si přáli, aby možnosť byla dána, aby žáci až třeba do vyšších let podrobeni byli povinnosti školské

Avšak víte, že to není možné.

My všichni, kteří žijeme mezi lidem, víme, jaká je to obtiž, do 14. roka děti ve školách udržeti tím nemožnější by to bylo ještě do většího stáří.

Pro zámožnější hospodáře, pro vetší sedláky, by to nebylo nemožné, poněvadž ten na syna nečeká, až by ze školy byl venku, abyho mohl zeměstnávati v hospodářství, ten by děti své rozhodně spíše posílal do vyšších škol, ať do gymnasia neb do reálky, ale na každý způsob do hospodářské školy.

Pro toho by to ovšem nebylo nemožné, jedná se tu o méně zámožnou třídu, o děti malých rolníků, o děti třídy nádennické, tedy takových lidí, kteří své povolání při hospodářství jako pomocné síly vyhledávati mají.

Pro takovou třídu dle mého náhledu by ovšem odborné vyučování na místě nynějších posledních dvou let Školských velmi se zamlouvalo.

Já jsem se hlavně přihlásil k slovu, aby snad nebylo míněno, že členové komise zemědělské tím návrhem, by se přešlo k dennímu pořádku, snad by si nepřáli, by rolnictvu takové další vyučování bylo poskytnuto.

Ale tomu tak rozhodně není a chci to veřejně, zcela na hlas, a určitě vysloviti, že my, kteří budeme hlasovati pro návrh komise, si rozhodně přejeme, aby tohoto vyučování poskytnuto bylo, ale myslím, že tím způsobem spíše k tomu se dostaneme, než jiným způsobem, který dle našeho mínění, možná, že snad jest ideálem ale ve skutečnosti úplně se provésti dle našeho náhledu nedá.

Proto dovoluji si žádati slavný sněm, by k návrhu komise přistoupil. (Výborně !)

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si oznámiti, že se přihlásili ke slovu pan posl. Šťastný po druhé, p. posl. Adámek po druhé a p. dr. Brzorád.

Dávám slovo p. posl. Šťastnému.

Posl. Šťastný: Slavný sněme!

Dovoluji si upozorniti na to, že páni, kteří přede mnou mluvili, stáli na tom, že je tady dostatek prostředků vzděláni hospodářského na zimních a středních hospodářských školách. To já připouštím ovšem pro ty které osoby, ale to přece není pro všeobecné vzdělání rolnictva, a k tomu právě návrh na zřizování hospodářských škol směřuje. Vždyť přece stavu rolnickému není pomoženo když jednotlivci budou vysoce vzděláni, když ale při tom celý stav následkem nevědomosti hyne.

Co se týče finančního effektu, stojí věc asi takhle. Při zřizování pokračovacích škol hospodářských a živnostenských při 4 a vícetřídních školách obecných v počtu 1669 škol podle výkazu úředního a při subvenci zemské pro každou školu pokračovací pr. 400 zl., potažmo pro obě, řemeslnou a hospodářskou pr. 800 zl. činí potřeba 1, 135. 200 zl.

Naproti tomu zavedením hospodářských škol a následkem toho zkrácením povinné návštěvy škol obecných ušetřilo by se jednoho učitele při těch mnohotřídních školách, což činí 1, 213. 000 zl.

To jest ten celý finanční efekt, ovšem jen všeobecně počítáno, a více asi nebude dělati než 100. 000 zl. Pak ale by byly zařízeny při každé škole 2 pokračovací školy, řemeslná a hospodářská.

Ovšem není to přesně počítáno, ale myslím, že potřeba spíše bude menší, poněvadž jsou ještě jiné úspory možné. Je to nějaká oběť? To není oběť žádná.

Nemáme se co obávati, a já co rolník tvrdím, že před svými voliči a před veškerým rolnictvem si to velice snadno zodpovím, co činím.

Těm pánům, kteří mají obavu ve finančním ohledu, i ze stavu rolnického, připomínám, že nepočítají nebo vlastně nepočítali; já myslím, že se do našich úředních výkazův ani nepodívali, sice by to nemohli tvrditi, že by to bylo břemeno pro naše rolníky hrozné.

Nebylo by to žádné břemeno!

Já ani těmi opravami, které jsem navrhl, co se týče uspořádání platů v učitelských, nechci pražádné břemeno na naše rolnictvo uvaliti a tady také ne; když ale můžeme míti něco takového zadarmo, tak myslím, že si toto můžeme dopřáti; a tu by to bylo skutečně zadarmo, a kteří se proti tomu staví, aniž by byli počítali, béřou na sebe velikou zodpovědnost.

Mne to nemýlí, že se zde finanční otázka nestaví v před. Já vím dobře, že je finanční otázka zde ta hlavní; myslím ale, že ti pánové, kteří se staví na finanční otázku, se měli napřed do těch úředních výkazů, které má každý poslanec po ruce, podívati, a tam mohli vypočísti, jestli se to může podniknouti nebo ne; pak by byli přišli k jinému resultátu.

Já tvrdím opětně, že můžeme míti pokračovací školy řemeslné a hospodářské zadarmo, budeme-li si opatrně počínat.

Úspory, kterých se tady dotkl hrabě Zedtwitz, ty, pánové, by se zavedly potom, když lby nutila potřeba.

Napřed úspory zaváděti, aniž by k tomu něco nutilo, pánové, to se obyčejně neděje.

Úspory se zavádějí teprv u každého jednotlivce tenkrát, když se jeví k tomu potřeba, a, dokud není potřeba, se obyčejně spíše rozhazuje, jako se v našem školství rozhazuje; ano, prosím, v obecném školství se dosud rohazuje.

Já to dokážu, až budu odůvodňovati svůj návrh.

Co se týká návštěvy žáků z dělnické třídy, na kterou zde bylo poukázáno, myslím, že se dá věc zříditi tak, že by pokračovací školy byly pouze pro nastávající a budoucí rolníky, co majitele statku povinny a že by nemusila býti povinnost pro děti dělnické, poněvadž dělník přece není samostatným hospodářem, vlastně má jen poslouchati hospodáře.

Nemusí tedy býti tak vysoce vzdělán, jako je hospodář, toho se vůbec na něm nežádá.

Já odporučuji slav. sněmu opětně, aby přistoupili na návrh p. poslance Teklého. (Výborně ! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Nežli dám

slovo panu poslanci Adámkovi, dovoluji s oznámiti, že se ještě k slovu přihlásil p. posl. Udržal.

Bevor ich dem Herrn Abg. Adámek das

Wort ertheile, erlaube ich mir mitzutheilen,

dass sich noch der Herr Abg.Udržal zum Worte gemeldet hat.

Dávám slovo p posl. Adámkovi.

Přísedící zemského výboru poslanec Karel Adámek: Slavný sněme! Průběh debaty mne poučil, že jsem chybil, když jsem se ve svých vývodech nevrátil některým jednotlivostem, jelikož jsem předpokládal, že jednotlivosti ty jsou ještě v dobré paměti slavného sněmu z debaty, která byla v minulém měsíci březnu o tom o předmětu provedena.

Jest potřebí, aby bylo úplně jasno mezi námi. OS jde? Slavný sněm uložil před léty zemskému výboru, aby vypracoval osnovu pokračovacího školství zemědělského a zemský výbor tuto předlohu vypracoval po slyšení zemědělské rady šetře zásad již přijatých; letos předložil tuto osnovu sl. sněmu podruhé;. předlohu tuto nevzala zemědělská komise v poradu podrobnou, to znamená, že přešla přes ní k dennímu pořádku, což také slav. sněmu navrhuje. O slova se příti nebudeme, ale podstatou návrhu předloženého jest, že slavný sněm nemá uznati zapotřebí, aby bylo opatřeno zvláštní^ pokračovací vzdělání rolnictva v král. Českém, a že tato potřeba může býti opatřena v rámci nynějších zákonů, v školách obecných, totiž při návštěvě do 14 let tím způsobem, že v posledních 2 letech se rozšíří učivo na obecných školách směrem praktickým, že se přiberou discipliny zemědělské.

Zemědělská komise tímto návrhem pošinuje řešení této otázky na jinou půdu a o návrzích, jež činí, měla by po mém skromném mínění pojednávati komise školská, poněvadž se jimi mění organisace obecných škol a poněvadž se jimi nerozmnožují skutečné pokračovací školy zemědělské.

Pánové! Kdo se ve věcech těchto vyzná, ví, že pokračovací škola počíná tam, kde konci obecná škola. Pokračovací škola jest zřízena pro neodpovědný dorost, který vychází ze školy obecné, který z přísné kázně a vázanosti školní vstupuje v život, v plnon svobodu, jež se stává tak často příčinou a zárodkem nevázaností.

Pro tuto mládež má pokračovací škola velkého významu; nahrazuje jí v této pro veškerou budoucnosť její rozhodující době školu obecnou i opatrování rodičů, přidržuje ji ke kázni a mravnosti. Pokračovací škola vzdělání, kterého mládež v obecné škole nabyla, prohlubuje a směrem praktickým doplňuje.

Takové jsou úkoly pokračovacích škol. Takovýto úkol vytknuli jsme pokračovacím školám pro rolnictví, které navrhujeme. Kdo organisaci našeho školství skutečně zná, nemůže býti na okamžik o tom v pochybnosti, že tento úkol v rámci zákonů o školách obecných rozšířením učiva v posledních 2 letech dosažen býti nemůže. (Souhlas) Jaká pak hlavní námitka se činí proti našim obecným školám ? Že jest mládež v posledních letech přetížena. Ano, naše mládež se učí velmi mnoho, čemu by se učiti nemusila, co mnohem rychleji zapomene, nežli se tomu naučí, avšak co pro celý svůj život potřebuje, co jako česká mládež má věděti, tomu se stejnou měrou neučí. (Souhlas). Rozšíříte-li učebné osnovy obecných škol vyučováním zemědělským, musíte podobná opatřeni také pro mládež jiných stavů, jež obecné školy nenavštěvují, učiniti.

Jak chcete rozděliti toto odborné vyučování v obecních školách? Den má jen 24 hodin a učitel jest také člověk a také mládež' jest konečně jen do jisté míry duševně vnímavou, přestoupí-li se tato míra duševně, tupne.

Činí se nároky na obecnou školu, kterým dostáti nemůže a také nedostojí. (Souhlas) Proto nemůže návrh zemědělské komise nahraditi pokračovací školy zemědělské, na jichž zřízení před 15 lety sněm naléhal. Musím se vrátiti k poznámce Jeho Jasnosti p. předsedy zemědělské komise, který za souhlasu p. posl, Krumbholze připomínal, že jsem v zemědělské komisi poukázal na formu přechodu k dennímu pořádku. Ano, jsem přítelem jasných situací. Jakmile bylo patrno, že velká většina zemědělské komise odmítla návrh na zavedení pokračovacího vyučování pro mládež obecní škole odrostlou, a Že si přeje, aby se nahradilo doplněním osnovy škol obecných, pak byla zamítána předloha zemského výboru, a to přece znamená přechod k dennímu pořádku.

Ale říci, my zprávu zemsk. výboru béřeme na vědomi, což znamená ji schváliti, a současně ji zamítati, nejde.

Kdyby nebylo zřejmě vysloveno, že zeměděl. komise, respekt. sl. sněm osnovu zem. výboru o pokračovacích školách nepřijímá za základ dalšího jednání, musil by zem. výbor tuto předlohu příštího roku sl. sněmu opět podati. Když slavný sněm se rozhodne, že pokračovacího školství rolníkovi není potřebí, s Pánem Bohem, má k tomu právo, ale pak je zemský výbor prost odpovědnosti, že toto pokračovací vyučování nebylo v čas sorganisováno.

Také řemeslnictvo nemá na růžích ustláno, jest namnoze na krušnější ještě zápasy o existenci odkázáno, nežli rolnictvo; avšak o vzdělání svého dorostu se mnohem pečlivěji stará, nežli rolnictvo.

Živnostenské pokračovací školy navštěvuje 50. 000 žáků, veškeré naše průmyslové a odborné živnostenské školy jsou přeplněny, vždyť na příklad na přijetí do státní průmyslové školy musí žadatelé 2 až 3 léta čekati. Takové jsou poměry, pokud se týče řemeslnictva a živnostnictva a jest s potěšením, že tento osvětový proud v jeho kruzích mohutní.

A dnes podnikáme na tomto slavném sněmu dlouhou při o to, potřebuje-li české rolnictvo pokračovacích škol! (Výborně!)

Pánové, stojíme na konci XIX. století a přeme se zde o tom, zda-li pro rolnictvo v království českém, které v tak krušné zápasy jest utkáno, máme zříditi pokračovací školy?

Přijde brzy doba, kdy naši nástupcové nepochopí, že mohl býti takový zápas veden na sněmu království Českého. Končím s opětným vřelým apellem na slavný sněm, aby přechodem k dennímu pořádku tato předloha nebyla pochována. (Výborně! Potlesk)

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo panu poslanci dru. Brzorádovi.

Poslanec dr. Brzorád: Slavný sněme!

Především lituji toho velice, že nechopil se dosud na obranu usnesení komise žádný člen rolnický této komise slova, poněvadž bych rád zvěděl veškeré ty důvody, které vedly členy rolnické této komise k tomu, aby nám zde podali návrh na přechod k dennímu pořádku přes osnovu zákona vypracovanou zemským výborem.

Myslím, že tato osnova ve svém principu jest věcí pro rolnictvo prospěšnou a nutnou, a proto jest mi skutečně s velkým podivením, když jsem slyšel, že většina komise navrhuje přechod k dennímu pořádku. Jeho Jasnosť pan předseda komise řekl, že komise toho nečiní proto, že by snad pokračovací školství hospodářské neuznávala za prospěšné, ale jen proto, poněvadž myslí, že svým návrhem přijde k cíli snáze a dříve než návrhem zemského výboru.

Já myslím, že, když se přechází přes návrh na zřízení pokračovacího školství k dennímu pořádku, se to může dělati jen z toho důvodu, že komise nevidí potřebu pokračovacího školství.

Jinak by se učinily v návrhu zemského výboru změny podstatné a přijal by se přece za základ podrobného rokování. Vždyť předloha zemského výboru neznamená nic jiného, než principielní uznání potřeby pokračovacích škol. Jak mají vypadati, kolik roků mají obsahovati, čemu se má v nich vyučovati a kolik hodin týdně a podobné, jest předmětem speciální debaty. Tu mohla zemědělská komise navrhnouti jakékoliv změny, a ty mohly jsme z velké části ve slav. sněmu přijmouti.

Pánové, nemylte se, cesta, kterou komise zemědělská chce kráčeti, nevede ku cíli, neb cesta ta jest nemožná. Bylo na to poukázáno, Že celé zařízení obecních škol rozhodně brání tomu, aby se na nich vyučovalo jakýmkoli odborným věcem. Na to Vám nepřistoupí nikdo, kdo má vliv na správu těchto škol. A kdyby snad na to přistoupil, pak jest celá věc náramně oddálena tím, že by teprve musilo předcházeti odborné vzdělání učitelstva.

To se za rok, dva, tři roky neprovede.

Něco jiného jest, když se jedná o to, aby některý člen nějakého stavu