dva pány, již přináležejí národnosti české: jest to p. Dr. Čuhel a p. Dr. Šauer, a jednoho pána přináležejícího k národnosti německé, a právě tu jmenoval jakožto znalého bankovnictví p. professora Ferdinanda Höhma a nikoliv jakožto znalého poměrů živnostenských.
Jakožto znalci poměrů živnostenských neb řemeslnických byli jmenováni pan Václav Němec, vážený náš p. kolega, jako předseda, a z Němců p. Jindřich Bauer, jakožto znalec poměrů obchodnictva, konečně p. Józa Papež, městský radní a p. František Volbrecht, německý obchodník a nikoliv řemeslník.
Tím myslím, že zemský výbor vykonal zcela povinnosť, která na něho byla vložena. Neznám blíže p. prof. Höhma, jen to mohu říci, že jednání, jež se v kuratoriu dosud udalo, mělo vesměs průběh velmi klidný a mírný, a tam nikterak nebylo znáti, že by pan prof. Höhm byl vystupoval jakožto největší nepřítel řemeslnictva Českého.
Slovem, kuratorium pracuje v největší shodě, jak bylo řečeno, a myslím, že mohu to dotvrditi, také velmi účelně. Doufám, že tím krásnému účelu, jenž tomuto fondu byl kladen, jenž správně byl vytknut p. řečníkem, aby byla řemeslnictvu a živnostnictvu dána příležitost k poskytování levného úvěru rychle a správně, bude vyhověno.
I to je viděti z jednacího řádu zdělaného kuratoriem a potvrzeného zemským výborem, že jest další úlohou tohoto fondu, aby vykonával jakýsi vliv vychovávací, aby kruhy řemeslnictva byly k tomu přidržovány, aby se s organisovaly na správném stanovisku, na správném základě, a aby byly vedeny ke správnému a spořádanému vedení svého hospodářství finančního. Konečně byla na to kladena váha v jednacím řádu, aby kuratoriu byla ponechána iniciativa, aby touto iniciativou a stálými nepřetržitými styky se všemi kruhy živnostnictva fond krásné své úloze mohl dostáti. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo ještě za slovo ?
Verlangt noch jemand das Wort?
Pan posl. Adámek. Dávám mu slovo.
Posl. Adámek: Slavný sněme!
Nemohu se ubrániti trpkému citu a politováni nad tím, že pří této první zprávě, která se slavnému sněmu podává o provedení jednoho z nejdůležitějších a nejvážnějších usnesení, která v poslední době na prospěch středních tříd výrobních se byla stala, musela proniknouti také otázka osobní.
Nemohu mlčením pominouti agitační akce, po složení kuratoria, hlavně maloživnostenského jubilejního fondu, v naší veřejnosti zahájené.
Pan řečník přede mnou zřejmě dokázal, že zemský výbor při sestavování kuratoria přesně se spravoval dle dotčených usnesení slavného sněmu a hlavně při skládaní tohoto kuratoria netoliko co do národnosti, ale také co do kvalifikace jednotlivých členů usnesení těchto pilně dbal.
Bylo prohlašováno, že mužové, kteří do kuratoria tohoto povoláni byli, nejsou skuteční zástupcové živnostnictva a když se proti nim osobně útočí, a když členové zemského výboru, jehožto povinností bylo provésti usneseni sl. sněmu, za to, že tuto povinnost vykonali, se přímo vylučují z českého národa, to, prosím, pánové, není vřená kritika, to jest pustá agitace, která nevede k prospěchu, ale která vede ku zhoubě této pro naše živnostnictvo velice důležité instituce. (Pochvala. )
Kdyby ti pánové, kteří tuto agitaci rozpřádají, chtěli opravdově strádajícímu střednímu stavu prospěti, postupovali by jinou cestou, pečovali by o konsolidování a spopularisování těchto institucí, a nerozesívali by záští, nešířili by bezdůvodné podezřívání netoliko proti zemskému výboru, ale i proti členům maloživnostnictva, kteří byli do kuratoria povoláni (Výborně. )
Tak, pánové, se nepracuje na prospěch strádajících středních tříd, tak se pracuje na jejich zhoubu, takovou agitací se šíří rozklad a nikoliv organisace práce a plodné činnosti. (Výborně!)
Při této příležitosti budiž mně dovoleno, jelikož se stala zmínka o osobách, také několik poznámek osobních přičiniti.
Zemský výbor poslal do kuratoria tohoto statutů muže práv a bankovnictví
znalé; především povolal dra. Čuhela, kterýž má velkou zásluhu o uskutečnění tohoto jubilejního fondu.
Dr. Čuhel patří k nejpřednějším autoritám v tomto oboru a ja přál bych si, aby vždy na taková místa povoláván byl takový muž jako dr. Čuhel, který zajisté bude konati poctivě a zdatně svou povinnost.
Vytýká se zemskému výboru, že nepovolal do kuratoria zástupce živnostnictva.
Čím pak byl náš kollega starosta p. Víšek? Nebyl živnostníkem? Čím pak je náš kolega p. Václav Němec ? Obyčejným živnostníkem zajisté není (Výborně!)
Přál bych našemu živnostnictvu, aby mohlo takové muže čítati ne pouze na prstech, ale na tisíce, pak by poměry jeho jinak vypadaly. Zločin zpáchal zemský výbor, že do kuratoria povolal p. Józu Papeže! Co zpáchal Józa Papež?
Hříchem jeho jest, že je původcem stálé výstavy a tržnice v Praze; že náleží k nejintelligentnějším a nejčinnějším našim živnostníkům.
Takových zločinů dopustil se zemský výbor, a proto musí býti jednotliví členové jeho na veřejných schůzích i v časopisech kaceřováni. Jest to náš dědičný hřích, že nedovedeme klidnou, vytrvalou, prohloubenou prací působiti k trvalému rozkvětu i nejdůležitějších svých institucí, ale že vždycky štvaním a podezříváním se dříve otrávíme, nežli jsme kýžených cílů dosáhli. (Souhlas.)
Touto nevraživostí velikých jsme vzali škod a přece obrat nenastává.
Když pak zavedené nové instituce za takovýchto poměrů trpí a neprospívají, přicházejí známí kritikové a vytýkají, že nemají důležitosti, významu atd., a zapomínají, že svým štvaním po výtce neúspěchy ty sami zavinili.
Že do správy jubilejního fondu musili býti povoláni také Němci, již p. řečník přede mnou byl dokázal.
Pokládal jsem za svou povinnost, docela otevřeně své mínění o těchto poměrech již při této první příležitosti projeviti a svaliti zodpovědnost na ty, kteří tuto agitaci vedou, za to, kdyby jubilejní fond maloživnostenský nepřinesl takového prospěchu živnostnictvu, jaký si přejeme. (Potlesk. Pochvala.)
Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch jemand das Wort?
Pan poslanec Březnovský se hlásí ku slovu podruhé.
Dávám mu slovo.
Poslanec Březnovský: Slavný sněme!
Jsem pevně přesvědčen, že to, co přednesl ctěný přísedící zemského výboru, pan Adámek, nebylo na moji adresu; já s mnohým, nač pan přísedící zemského výboru poukázal, souhlasím.
Ale v té věci, slavný sněme, trvám na svém tvrzení, že co se týče povolaní předsedy Handwerkervereinu do kuratoria, stala se velká chyba a koncese Němcům a nepřátelům českého živnostnictva.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Schlußwort.
Berichterstatter Graf Zedtwitz: Hoher Landtag! Es ist gegen die Antrage der Budgetkommission keine Einwendung erhoben worden, dagegen kann ich konstatieren, dass der erste Herr Redner seiner Freude darüber Ausdruck gegeben hat, dass das Land so bedeutende Mittel widmet, um den kleingewerbetreibenden Ständen und den kleinen landwirtschaftlichen Producenten Untrestützung zuzuwenden.
Der geehrte Herr Redner hat sich aber gegen die Zusammensetzung des Curatoriums gewendet.
Nun, meine Herren, wenn die Budgetkomission den Antrag gestellt hat, es seien die von dem Landesausschuße bisher in dieser Richtung durchgeführten Schritte zu genehmigen und die Anträge des Landesausschußes anzunehmen, so liegt darin auch von Seite der Budgetkommission selbstverständlich der Antrag, die Zusammensetzung der Curatorien sonne auch der Beiräthe gutzuheißen.
Das hat die Budgetkommission in voller Ueberzeugung darüber gethan, - dass der Landesausschuss in dieser Beziehung zur richtigen Durchführung der Ziele der den beiden Creditfonden zustehenden Aufgaben auch die richtigen Männer geschickt hat; darüber, dass eine entsprechende Berücksichtigung der deutschen Nationalität stattfand, glaube ich namens der Budgetkommission aussprechen zu können, dass eine besondere Berücksichtigung bei der Zusammensetzung der Euratoren nicht stattfand, wohl aber die Durchführung jener Grundsätze, welche von Ansang an bei der Schaffung dieser beiden Creditionde im Auge behalten Wurden, das ist nämlich die Förderung des gesammten Standes der Kleingewerbetreibenden und der kleinen landwirthschaftlichen Produceuten, ohne Rücksicht auf die Nationalität des Einzelnen, sondern nur mit der Rücksicht, dort, wo es nothwendig ist, zu helfen. Dieser Grundsatz fand bei der Zusammensetzung der Curatorien seinen Ausdruck.
Wenn von Seite des Herrn Redners daranf hingewiesen worden ist, dass andere als Landesinstitute oder für das ganze Land geschaffene Institute in gewisser Beziehung national-einseitig vorgehen, und ich will nicht untersuchen, inwiefern er Recht hat oder nicht, da ich dafür halte, dass sich diese Angelegenheit der Diskussion von dieser Stelle aus entzieht, mochte ich doch namens der Budgetkommission wohl hervorheben, dass wenn Fehler bei anderen derartigen Institutionen gemacht Worden sind, es gewiss zu vermeiden ist, dass in den Geschäften der Creditfonde dieser Fehler nicht vorkommen soll, sondern dass mir das Bedürfnis ohne Rücksicht auf die Nationalität das Maßgebende für die Entscheidung bei der Gewährung von Unterstützungen sein soll.
Nachdem ich glaube, dass sowohl die Zusammensetzung der Curatorien als auch das ganze Statut und die zu schaffende Geschäftsordnung diesen Zweck im Auge hat, wiederhole ich: Der hohe Landtag möge die Anträge des Landesausschußes, welche die Budgetkommission zu den ihrigen gemacht hatte, einer geneigten Annahme würdigen.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.
Nebude snad třeba, abych tyto návrhy ještě jednou přečetl.
- Gegenstand der Abstimmung sind die gebrückten Anträge der Commission.
Es wird wohl nicht nothwendig sein, dieselben noch einmal zu verlesen.
Žádám pány, kteří přijímají návrhy komise, aby vyzdvihli raka.
Ich ersuche die Herren, welche die Commissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.
Návrhy jsou přijaty.
Die Antrage sind angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru v příčině podporování spořitelních a záložních spolků soustavy Raiffeisenovy a jich svazů v roce 1898 a o stavu a poměrech záložen těch v roce 1897.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Commission über den Landesausschußbericht über die Förderung der Spar- und Darlehenskassen-Vereine nach dem Systeme F. W. Raiffeisens und deren Verbände im Jahre 1898 und über den Stand und die Verhältnisse dieser Vereine im Jahre 1897.
Zpravodajem jest p. posl. Dr. Dyk. Dávám jemu slovo.
Posl. Dr. Dyk: Slav. sněme! Tištěná zpráva komise pro záležitosti zemědělské o zprávě zemského výboru v příčině podporování spořitelních a záloženských spolků soustavy Raiffeisenovy nachází tedy v rukou pp. poslanců a mohu se to a obmeziti ve zprávě své dnešní na se poukázati stručně jen ku změnám, které v letošní zprávě proti loňské zprávě uznala komise pro záležitosti zemědělské v souhlasu s výborem zemským učiniti. Návrhy komise pro záležitosti zemědělské v této příčině učiněné připojují se ku návrhům zemského výboru a odchylují se v některých odstavcích od loňské zprávy v této příčině podané. Co se týče celkové dotace, která oběma svazům ústředním záložen soustavy Raiffeisenovy byla udělena, setrvala komise na usnešení loňském a ponechala úhrnnou dotaci v obnosu 20. 000 zl. nezměněnou; avšak jednalo se o otázku, jak při rozdělení této subvence se říditi a to sice z toho
ohledu, že, i když celá dotace loňského roku byla rozdělena, nedošly veškeré došlé žádosti vyřízení, nýbrž naopak vždycky veliký počet žádosti jednotlivých spolků zůstal nevyřízen; tak i letos přes 130 spolků výšlo na prázdno.
Kdyby byla zemědělská komise chtěla setrvati při výši dosavadní podpory jednotlivému spolku udělené, nebyla by mohla jinak žádostem vyhověti než jen tím, že úhrnná dotace 20. 000 zl. musila by býti zvýšena.
Komise zemědělská majíc na zřeteli smutný stav zemských financi, nemohla se odhodlati k tomu předstoupiti před slavný sněm s návrhem na zvýšení této dotace celkové a nezbylo tedy nic jiného, aby velkému počtu žádostí docházejících v době poměrně krátké mohlo býti vyhověno, nežli obnos jednotlivým spolkům dávaný o něco snížiti.
A tu uznala komise za souhlasu se zemským výborem za přiměřené, aby jednotlivým spolkům dosavadní suma per 200 zl., která byla z pravidla nově se tvořícím spolkům soustavy Raiffeisenovy udílena, byla snížena na 150 zl.
Komise vychází z toho stanoviska, že tímto nikterak nebude bráněno ve zřizování nových spolků, poněvadž má za to, že obnos ten dostatečně jest veliký k uhrazení největší části zařizovacích výloh a že jest spravedlivo, aby ten zbytek, který tím zůstává neuhražen, ponechán byl k uhrazení svépomoci, poněvadž kruhy, jež se o tyto instituce interessují, zajisté jsou povinny, aby akcí svépomocnou výlohy ty uhradily. Tím ovšem docíleno bude úspor, kterých bude možno použíti tím způsobem, že příště bude po děleno o 33 spolků více nežli nyní.
Další odchylka návrhu, který činí komise, týká se vydávání statistických zpráv a tabulek o stavu a poměrech těchto spolků, které dosud zemský výbor každoročně ke své zprávě přikládá. Komise nepodceňujíc nikterak důležitost a význam spolků Raiffeinovských, má přece za to, že nebude to vaditi řádnému dozoru a kontrole nad těmi spolky, když tyto tabulky statistické nebudou podávány každý rok, nýbrž občasně po uplynutí jisté periody. Ovšem ústřední svazy oba
jsou povinny, aby veškeré pomůcky v čas podávaly zemskému výboru, a zajisté možnost zkoumati a kontrolovati činnost jednotlivých spolhů ústředních svazů nebude tím nikterak zkrácena, poněvadž, když tyto objemné a drahé tabulky nebudou každoročně připojeny, ten, kdo o záležitost se interesuje, u centrálních svazů neb zemského výboru s dostatek bude se moci přesvědčiti o datech, která bude potřebovati.
V odstavci 6. bylo opomenuto učiniti vzhledem k tomu, že se jedná tu o položku mimořádnou, nikoliv o položku, která se každoročně opakuje, dotatek v tom směru, že se ku konci odstavce 6. má připojiti: "a zemskému výboru se ukládá, aby položku tu vřadil do rozpočtu na rok 1899, co položku mimořádnou. "
Mám mandát od členů komise a váženého jejího předsedy, abych dodatek tento jménem komise učinil, a prosím tudíž, aby slavný sněm vešel v podrobné rokování o zprávě komise a činím ke čl. 6. dodatek, že ke konci článku toho má býti připojen odstavec: "a zemskému výboru se ukládá, aby položku tu vřadil do rozpočtu na rok 1899 co položku mimořádnou. " (Výborně!)
Landtagssecretär Höhm (liest: ) Die Landeskultur-Commission stellt folgende Anträge: Der hohe Landtag hohe beschließen:
1. Der Bericht des Landesausschusses betreffend die Förderung der Vereine nach dem System Raiffeisens wird zur Kenntnis genommen.
2. Die allgemeine Dotation für die Vereine nach dem Systeme Raiffeisens im Betrage von 20. 000 fl. ist im Jahre 1899 zur Ertheilung von unverzinslichen Darlehen zu je 150 fl. für die erste Einrichtung dieser Vereine unter den gleichen Wodalitäten, wie im J. 1898, zu verwenden.
3. Die statistischen Tabellen über den Stand und die Verhältnisse dieser Vereine sind den Berichten des Landesausschusses immer erst nach einer dreijährigen Periode beizuschließen.
4. Die rückgezahlten unverzinslichen Darlehen sind zur Ertheilung von Unterstützungen an neu gegründete Vereine zu verwenden.
5. Den Centralverbänden der böhmischen und der deutschen Vereine wird für das Jahr l899 zur Durchführung der ihnen obliegenden Ausgaben, insbesondere für ihre Revisions- und Belehrungsthätigkeit, eine Jahressubvention von 1000 fl. bewilligt und der Landesausschuß wird aufgefordert, diese Post in den Voranschlag für das F. 1899 als eine laufende einzustellen.
6. Den Centralverbänden der böhmischen und der deutschen Vereine wird für das Jahr 1899 eine außerordentliche Subvention von je 1000 fl. zur Herausgabe der "Anleitungen zur Gründung und Geschäftsthättgkeit der Raiffeisensschen Vereine bewilligt, und dem Landesausschusse wird ausgetragen, diese Post in den Landesvoranschlag für das J. 1899 als außerordentliche Post einzustellen.
7. Der Landesausschuß wird aufgefordert, über die Durchführung dieser Beschlüsse in der nächsten Landtagssesion Bericht zu erstatten.
Oberstlandmarschall. Es hat sich zum Worte gemeldet der Herr Abg. Carl Max Gr. Zedtwitz.
Ich ertheile ihm das Wort.
Abg. Karl Max Graf Zedtwitz. Hoher Landtag!
Ich habe mit das Wort erbeten, nicht um gegen die Anträge, welche von Seite der geehrten Commission für Landeskultur-Angelegenheiten in merito gestellt wurden, Einwendungen zu erheben, sondern ich möchte nur daraus aufmerksam machen, dass in formaler Beziehung, wie ich glaube, eine Abänderung dieser Anträge und speciell der Anträge 5 und 6 nothwendig sein wird, und zwar, ich sage dies ganz offen, zur Wahrung der Rechte der Budgetcommission.
Es ist hier nicht allein von einem Auftrage an den Landesausschuß die Rede, bestimmte Beträge einzustellen, sondern diese werden als bewilligt erklärt und da muss ich darauf aufmerksam machen, dass die Bewilligung, beziehungsweise der Antrag zur Bewilligung solcher Beträge eine ausschließliche Prärogative der Budgetcommission ist; ohne im geringsten hier eine Meinung über die Anträge der Budgetcommission aussprechen zu wollen ober zu behaupten, dass nicht auch die Budgetcommission sich diesen Anträgen willfährig zeigen wird, möchte ich doch bitten, dass eine Abänderung dieser Anträge von Seite der
Commission für Landesculturangelegenheiten, beziehungsweise von Seite des Herrn Referenten angenommen würde, welche eben ausspricht, dass die Landesculturcommission beantragt, diese Beträge seien durch den Landesausschuß in das Budget nur einzustellen.
Ich sage nur "einzustellen", denn wenn sie in das Budget eingestellt werden, so wird Die Bubgetcommission den Antrag aus Bewilligung stellen oder deren Ablehnung beantragen und damit sind die Rechte der Budgetcommission gewährt und deswegen glaube ich, dasss meinem Antrage stattgegeben werden sollte.
Sollte die Landesculturcommission nicht in der Lage sein, diesem meinem Antrage zuzustimmen oder sollte der Herr Referent sich dagegen aussprechen, dann müsste eine Abstimmung im Landtage darüber stattfinden, um die eine oder die andere Ansicht zur Geltung zu bringen.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche den Herrn Abg. Grafen Zedtwitz, seinen Antrag zu formulieren und mir denselben vorzulegen.
Přihlásil se k slovu pan posl. Heřman Janda.
Dávám mu slovo.
Poslanec Heřman Janda: Slavný sněme! Se strany vysoce váženého pana předsedy našeho sněmu bylo již oznámeno, že vlastně zemědělská komise změnila svůj původní návrh.
Já jsem měl také úmysl přihlásiti se k slovu ve věci této, poněvadž uznávám za potřebné, aby byla tato záležitost, kde se jedná o povolení znacných příspěvků, projednána řádně v komisi rozpočtové.
Jelikož ale vlastně nyní se celá ta záležitost ještě jedenkrát do rozpočtové komise dostane, je třeba, abychom si jednou také promluvili meritorně o veškerých záležitostech, jež se týkají zřizování Raiffeisenových záložen.
Já jsem, pánové, dalek toho, abych snad blahodárně působícím mnohdy záložnám Raiffeisenovým zde kladl nějaké překážky.
Já naopak uznávám toho potřebu, aby tam, kde dosud nejsou zřízeny záložny, ať již jsou to okresní hospodářské zá-
ložný nebo záložny podle Schulze-Delitzsche, aby tam, kde toho skutečně poměry vyžadují, záložny Raiffeisenovy zřízeny
byly Jest, pánové, pravda, že máme těch záložen několik, které působí velmi dobře a které jsou skutečně vzornými, a musíme vděčiti správě těchto záložen za to, jakým způsobem tyto záložny vede.
My ale nemůžeme sobě zapírati také, že právě, co se. týká zakládání Raiffeisenových záložen, ve mnohých věcech a ve mnohých případech nejedná se tak, jak bychom sobě toho přáli.
Já především velice toho lituji, že tady nejsou zástupci druhé naší národnosti, poněvadž, pokud se mně zdá, zakládání záloženských spolků v a spořitelních spolků v oblasti německé děje se takovým způsobem, že se mi nezdá, jakoby toto záloženské zakládání vedlo se účelem systematickým, účelem prospěšným.
Pánové! Já poukazuji na to, že povolujeme ústředním svazům podpory a že jim povolujeme podpory v takovém obnosu, že se může žádati od těchto svazů, aby vykonali to, co jest jejich povinností.
Já ve věci této, velectění pánové, bych myslil, že by bylo také dobře, aby zejména zemědělskou komisí, která v záležitosti této jest odbornou komisí, bývalo nám naznačeno, jakým způsobem vykonávají tyto svazy své povinnosti, a zejména, pokud se týká revise jednotlivých spořitelních a úvěrních spolků, jakým způsobem to vykonávají německé svazy a jakým způsobem to vykonávají české svazy těchto spořitelních a záložnich spolků.
Já bych rád věděl, jestli na př. z těch subvencí, které byly uděleny onomu svazu, např. německému, vydávají se takové spisy, jaké máme na přiklad ve výroční zprávě, kterou vydal svaz německých spolků, kde tím největším způsobem se polemisuje proti zemskému výboru, kde se polemisuje proti přísedícím zemského výboru a proti celému českému sněmu. (Slyšte!)
Já bych také rád o této věci věděl a myslím, že záležitost tato by měla přijíti na přetřes, abychom věděli., jestli dáváme
různým spolkům subvence proto, aby útočily na naši zemskou správu.
Já, velectění pánové, ve věci této nečiním žádného návrhu, poněvadž není možno návrh ten učiniti, ale upozorňuji slavný sněm, aby tuto záležitost uvážil, a aby, až bude jednáno o rozpočtu, tuto záležitost v patrnosti choval. Tím jsem skončil. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Pan poslanec Adámek; dávám jemu slovo.
Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Slavný sněme! Vzhledem k řeči přítele p. posl. Jandy musím o této předloze několik slov promluviti. Pan řečník přede mnou především učinil dotaz, zdali se ze subvence zemské uhražují také náklady obsáhlé zprávy o činnosti německého svazu Raiffeisenových záložen v nichž se polemisuje a útočí netoliko proti zemskému výboru, ale ve které činí také mně pan Richter velkou čest, že mne osobně napadá.
K tomu odpovídám, že jest přirozeno, že náklad na tuto publikaci podle zku-. šenosti, které jsme nabyli při jednání o uhrazeni nákladů na t. zv. návod německého svazu, neuhražuje pan Richter sám, ale že se uhrazuje z peněz správních tedy i z příspěvků zemských, které se k tomuto účelu povolují. Že zemský výbor ve své zprávě pominul těchto útoků, příčina toho spočívá v tom, že nepokládal zemský výbor a také jeho referent, kterým mám býti čest já, za důstojné, aby proti takovým útokům z takové strany se hájil (Výborně) a že měl za to, že by snížil vážnost tohoto slavného sněmu, kdyby na takovéto nízké podezříváni jakýmkoliv způsobem ve své úřední zprávě o činnosti Raiffeisenovek reagoval. (Souhlas. ) Co se týká nákladů správních a příspěvků, které země německému a českému svazu dává, tu bylo arci hlavní podmínkou při jich povolování, aby se usnadnilo provádění revisí Raiffeisenových pokladen těmito svazy. Samozřejmé bylo, že tato revise musí být bezplatná, poněvadž Raiffeisenovy pokladny jsou ústavy malé, které nepracují na zisk,
nýbrž pro úzký kruh svých členů v jednotlivých sborech zcela nezištně.
Zkušenost nás poučila o jiném. K dotazu p. p. Jandy musím konstatovati, že se staly případy, a. jsou zemskému výboru povědomý, že některé záložny Raiffeisenovy ze svazu německého vystoupily proto, poněvadž se za revisi žádal náklad, který převyšuje celý jejich čistý výnos. (Slyšte!) Zemský výbor tyto stížnosti zná a neopomene je vyšetřiti.
Tyto revise musí býti prováděny bezplatně. V naší zprávě jest uvedeno, že těch revisí za rok bylo v německ. svazu provedeno pouze několik. To není intensivní správa ústředního svazu.
Musím povšechně ještě prositi, aby slavný sněm ráčil vzíti na vědomí, že zemský výbor jest přesvědčeni, že nemůže vykonávati přímý dozor nad činností Raiffeisenových pokladen proto, poněvadž nemá k tomu orgánů, a proto, poněvadž Raiffeisenových pokladen jest dnes na 300, tímto rokem má jich býti zřízeno 150, a do dnes jest dle seznamu 200 nových žádostí.
Kdyby se všem těm žádostem vyhovělo, budeme míti na 600 Raiffeisenových pokladen. Na činnost těchto pokladen nemůže vykonávati intensivní vliv zemský výbor, jenž by přijímal také zodpovědnost za všecko, co se v nich děje, nebo neděje.
Proto bylo stanovisko zemského výboru ve shodě se zemědělskou komisí to, že oba svazy jsou autonomní, ale také odpovědnými. Na tomto stanovisku i na dále trvati budeme.
Poměr země k Raiffenovým pokladnám jest ten, ze země dává podporu 200 zl. a nyní má dávati 150 zl. podpory při zřizování těchto ústavů.
Není radno, aby zem. výbor vliv svůj na vnitřní správu ústavů těchto rozšiřoval. Reservní fondy některých pokladen dosáhly již té výše, že by měly dle stanov spláceti zemi zálohu, která jim byla dána. Ale co se stalo ? Některé pokladny nám chtějí vrátit ohnivzdorné pokladny místo záloh. (Veselost. )
Ale pánové, zemský výbor bedlivě stopuje horečku zakladatelskou, která v tomto oboru se vyskytla. Zemský výbor zajisté si přeje, aby tato instituce se vyvíjela trvale a zdravě, ale nikoliv, aby byla podněcována horečnou agitací, která má namnoze docela jiné cíle než zakládání potřebných Raiffeisenových pokladen a proto radí zemský výbor k jisté opatrnosti k brždění.
Když se za jeden rok podá na 300 stí žádostí za zřízení nových Raiffeisenovek, pakli to pánové není normální činnost, ale jest to chorobná horečka, která byla mimořádnými podněty vyvolána.
Z této příčiny se zamlouvá návrh zemědělské komise, aby subvence, kterou zem dává nemela výše která by lákala, aby pokladny se zakládaly, nýbrž aby byla o něco nižší, než jest potřeba k založení této pokladny, tak aby i místní činitelé svépomocí působili ku zakládání pokladen.
Bude to korektiv, a příspěvky takové dosvědčí, že tam, kde místní interessenti oběti přinesou, jest skutečně potřeba takové pokladny, a že založení tohoto ústavu nebylo vyvoláno namnoze nezřízenou agitací.
Mám za to, že takovéto uskrovnění při této akci jest potřebou, ať se to líbí nebo nelíbí jistým pánům, kteří to pokládají za apoštolské poslání, aby oblažili království České několika tisíci Raiffeisenových záložen, hlavně proto, aby mohly býti velké svazy, pomocí kterých by mohli provozovati rozmanité obchody.
Naším účelem musí býti, aby zemskými panězi podporovány byly toliko skutečně potřebné Raiffeisenovy pokladny. Proto odporučuji zásadní stanovisko, které komise zaujala, vřele sl. sněmu ku schválení. Tim bude usnadněno zakládání skutečně potřebných záložen a tím se zamezí zažádání ústavů, které nezakládají se proto, poněvadž je jich potřeba, nýbrž za účelem zcela jiným. (Hlučná pochvala.)
Nejvyšší maršálek zemský: K slovu
se dále přihlásil pan poslanec Hovorka.
Dříve než dám slovo panu poslanci Hovorkovi, sdělím návrh, který pan poslanec hr. Karel. Max Zedtwitz se mnou sdělil a učiním doraz, zda návrh se podporuje.