zmocnila jakási egoistická myšlénka; často jsem slyšel o dobrodiní melioračního zákona, a tu promiňte, že se mně tak zdálo, jakoby nám stát i země ta quotu, kterou poskytují družstvům melioračním, byly dlužni.

Není s podivením, že toto mínění sdíleli i moji spoluobčané.

Podali jsme si tedy na kompetentních místech žádosti, a mohu říci, že ze mědělská rada vyšla nám velmi blahovolně vstříc; totéž platí o Jeho Excellenci bývalém ministru orby hraběti Ledeburovi, a byla nám fakticky povolena státní a zemská subvence na upravení naší vodní stavby v úhrnném obnosu 9. 200 zl.

My jsme měli z toho nemalou radost a naprosto nic nás nezarazila podmínka, že tato subvence uděluje se nám jen, když svěříme celý podnik pod dohled technické kanceláře zemědělské rady; proti tomu jsme zásadně nemohli ničeho míti, musili jsme viděti v tom dobrodiní neboť soudili jsme, že musí se technické kanceláři jednati o kontrolu, abychom s těmi penězi, které od státu a země přijímáme, dobře hospodařili a je neromarnili.

To jest docela správné. Poněvadž, ale před tím lecos jsem slyšel o nákladnosti a drahosti takového technického dozoru, šel jsem se tam přeptat. Pánové mi tam velmi blahovolně přišli vstříc a ujistili mne, že nám to udělají lacic. Když jsem se tázal na peněžitý náklad, bylo mně řečeno, že to bude státi asi na jitro 2 zl.

Vzdor tomu, velectění pánové, když jsem vzal do počtu celý komplex počítaje 2 zl. pro jitro, obdržel jsem sumu g 200 zl., tedy znova číslo, které určovalo naše subvence státní a zemskou. Poděkoval jsem se a řekl jsem zcela otevřeně, že by nám tímto způsobem nebylo pomoženo, že by nám na ten způsob ta subvence při znivelisování celého terrainu na jedno jitro po 2 zlatých nebyla docela nic platnou.

Pánové sami uznali, že jest to pravda, uvěřili mým vývodům, že přece naše vodní stavby byly svého času řemeslně bez technického řízení prováděny, ačkoliv ti, kteří je prováděli, neměli titulu kulturních techniků ani akademického vzdělání a řekli, že se spokojí s pronivelováním hlavních otevřených svodů.

Než, velectění pánové, i v tom jsme udělali dosti trapné zkušenosti.

Jeden kilometr stál by asi 40 zl., což by u nás při délce 80 kilometrů otevřených svodů činilo několik tisíc zlatých.

Velectění pánové, ta kvota, kterou bychom ze subvence opět bývali museli postoupiti technické kanceláři zemědělské rady, zdála se nám příliš vysokou, a já naléhal, aby nám kancelář technická zemědělské rady projekt vypracovala zadarmo.

Prozatím formálně mně to bylo slíbeno; ale z všeho uvedeného vysvítá, jak veliké náklady často jsou spojeny s vypracováním projektů, kdežto jinde snad, za těch okolností jako u nas, by byly často zbytečností, a že by bylo věru na čase, aby v te věci co nejdříve byla ziskána rozhodná náprava.

Já, velectění pánové, dovolím si ve věci této učiniti určitý návrh, aby na příště dle možnosti, kde jest provedení prací melioračních v interessu veřejnosti, byly projekty družstvům vypracovány zadarmo.

Já, velectění pánové, myslím, když budou takové projekty pracovány na náklad veřejný, na náklad státu a země, že stát i země postarají se o patřičnou kontrolu v technických kancelářích.

Mně se zdá, že ta kontrola do jisté míry chybí, aneb že není dostatečná.

Tím se také stává, velectění pánové, že k podnikům melioračním vzbuzuje se veliká nedůvěra, že často byly projekty vypracovány, že často také družstva dosti značnému nákladu se podrobila a že se konečně projektu toho uleknou kvůli nákladnosti papírových prací.

Velectění pánové! Já jsem již během svých vývodů uvedl, že dle mých zkušeností, a slíbil jsem to doložiti určitými čiframi, - v Německu, kde v tomto směru jsou daleko před námi, jest náklad s vypracováním projektů daleko menší, nežli u nás.

Poměr nákladu projektu ke skutečnému provedení jest daleko příznivější nežli u nás.

Příčinu hledati sluší hlavně v tom, že v Německu, velectění pánové, provádějí menší vodní práce, ať již druhu jakéhokoliv, lukařští mistři, kteří jsou vychováni na zvláštních lukařských školách.

Račte mi prominouti! Já pro svoji osobu měl bych větší důvěry k takovémuto empirikovi, k takovémuto praktikovi lukařskému mistra, nežli k nějakému akademicky vzdělanému technikovi, kterému chybí náležitá praxe.

Tak se stává často, a já jsem měl příležitost se přesvědčiti, že, když takový inženýr přijde na venkov a má před sebou jednoduchý prostý příkop, myslí, že se jedná o nějaký veletok Dunaj, že chodí kolem do kola a neví, jak do toho. Velectění pánové, že to není žádná fráse, dosvědčí mi přítomní hospodáři, kteří zajisté podobné pozorování dosti často sami učinili.

O decentralisaci technické kanceláře, o které se již zde také mluvilo, nechci se zmiňovati; pak myslím, že mnoho, co zde v této příčině bylo uvedeno, a jmenovitě ve schůzích zemědělské rady, nedalo by se dobře držeti; než zmíním se o tom při druhém čtení návrhu.

Ale, velectění pánové, míním dnes ještě upozorniti na něco jiného, totiž na pesoustavné pruvádění našich meliorací, na ten vřed, na který se ze všech stran neukazuje.

Asi před třemi týdny byl jsem přítomen veliké schůzi rolnictva z celého Polabí, interessentů Polabských, v Pardubicích, kde za každou cenu chtěli vyvolati usnesení a, nota bene, příští neděli bude schůze v Přelouči, na kterou zvána celá řada poslanců, jmenovitě posl. Jaroš a Komárek - shromáždění interessenti Polabští chtěli vyvolati za každou cenu usnesení, které se zdá na první pohled neodůvodněným, avšak stojí za ním čisté právo; chtěli totiž vyvolati usnesení, by působnost melioračního zákona byla na tak dlouho zastavena, dokud nebude Labe regulováno.

Já sám jsem interesentem regulace na přítoku, tedy zcela přirozeně mám osobní interes přímo opačný, ale vzdor tomu musím uznati jejich právo, neb ta věc, kterou žádají, má právní podklad.

Oni tvrdí: My nemůžeme připustiti, by nadále trval zákon, který nás poškozuje, který dává peníze lidem, kteří regulováním postranních toků Labských zhoršují naše zlo, poněvadž zcela přirozeně stávají se povodně na Labi ještě děsnějšími, olupují obyvatelstvo polabské ve větší míře o majetek než dříve.

Zasazoval jsem se s veškerou energií, by se usnesení toto nestalo; ano já jej úplně zvrátil, a vysvětlil jsem přítomným, že posl. Jaroš učinil zcela jiný návrh, totiž v jejich smyslu, a že oni jeho návrhu nerozuměli; oni myslili, Že posl. Jaroš navrhoval zde, aby nejdříve Labe bylo regulováno od horního toku až po Jaroměř, a v tom viděli poškození a chtěli vypraviti zvláštní deputaci, která měla požádati, aby návrh posl. Jaroše se vzal z denního pořádku a aby jejich nebezpečenství se nezhoršovalo.

Tolik jest jisto, že, dokud budeme míti k disposici takový bagatel pro království české ze státního melioračního fondu, úhrnem 100. 000 zl., není možno pomýšleti na velikolepé práce melioračni, jako na regulaci Labe, která by vyžadovala přes 13, 000. 000 zl. a k tomu čelí můj návrh, aby se opatřily dostatečné prostředky. K tomu navrhoval jsem, aby na příště nebyly vypláceny subvence zemské a státní v hotových penězích, nýbrž aby stát a země převzaly garancii za papír, vydaný k účeli získání peněz na práce meliorační v té míře, jaké na úrocích odpovídá aspoň dnešní výše subvencí státem a zemí k účelům melioračním poskytovaných. Detailní rozřešení ponechávám odborným finančníkům.

Byl bych neskromným, kdybych jim chtěl raditi; kdyby se jednalo o rentu 4%, - ta by se pro účely zemědělské snadno získala, na to jest zajištění veliké a jistota naprostá - bylo by možná 25kráte tolik věnovati na účely meliorační. Pak mohli bychom mysliti na upravení českých řek a doposud za bahněných rolí a luk. Dokud tak nebude, jest marná organisace, reorganisace a decentralisace technické kanceláře, a všechny návrhy jsou jenom činěny proto, aby tu byly.

Velectění pánové! Ten návrh jsem zde již učinil, aby všem podnikům, které mají důležitosť pro veřejnost, které leží více v zájmu veřejného blaha - a podle mého přesvědčení jsou to skoro všecky, pokud to nejsou podniky velkostatkářské, privátní - aby těm podnikům byly všechny technické práce, veškeré projekty, vypracovány na náklad země a státu, tedy zdarma.

Jsem jist, že pak stát i zem dovedou již obmeziti náklad spojený s vypracováním projektu na patřičnou míra, čímž bude zemědělstvu našemu vysoce poslouženo.

Z uvedeného, velectění pánové, již dostatečně vysvítá důležitost i zanedbanost vodních staveb, prací melioračních v království Českem. Je to, velectění pánové, s podivením, že my nedovedeme a nedovedli jsme držeti stejný krok s vůkolními pokročilými státy na poli těchto velkých národohospodářských cílů, že nedovedli jsme, velectění pánové, nikdy dělati politiku ve velkém národohospodářském stylu. To, velectění pánové, je faktum, o tom poučuje nás historie naší národohospodářské politiky od staletí, pravím, od celých staletí.

Velectění pánové, vždyť žádná větší vodní stavba nebyla podniknuta u nás v království Českém od konce XVI. století.

Tenkráte se to dálo ovšem bez technické kanceláře zemědělské rady, bez této instituce Jakub Krčín z Jelčan a Štěpánek z Netolic provedli dvě velké vodní stavby, které jsou ještě dnes všeobecně obdivovány, na Rožmberských statcích t. zv. Zlatou stoku a na Perštýnských statcích stoku Opatovickou.

Od té doby se, velectění pánové, nestalo v tomto směru nic. Toto pole není nikde, ani v Turecku, tak zanedbáno jako u nás, vzdor tomu, že jsme ve středu států, které ode dávných dob pochopily význam prací melioračních a věnovali jim největší pozornost, nelitujíce žádného nákladu.

Já se pak věru nedivím, když zanedbáváme tento vlastně nejdůležitější obor zemědělský, že nedostává se nám poplatní síly, a že obyvatelstvo, když nemůže pak břemeno unésti, je nuceno brániti se proti zvyšování všech břemen, všech berní, že velectění pánové, vyvinuje se mezi námi veliký socialní boj, že třídy poplatné nechtějí dovoliti zvýšení platův úřednických, zkrátka že dochází k takovým sociálně nezdravým kolisím, které mají v zápětí, kdyby to tak mělo jíti dále, musily by přivoditi úplný bankrot.

Ale když již nebylo a není u nás porozuměni pro politiku národohospodářskou ve velkém stilu - míním získávání zahraničních tržišť a podobné - pak jest naší povinností - a to máme v ruce abychom aspoň podporovali drobné naše práce, abychom alespoň podporovali snahu našeho zemědělce, který se přičiňuje, aby z jednoho klasu udělal 2, 3 po případě 4.

To jest naší povinností, neboť, když jako sbor zákonodárný připisujeme si právo - a to právo nám náleží rozhodovati o berních, pak na druhé straně jest naší povinnosti starati se o to, aby ty berně mohly se unésti.

Snad na někoho z přítomných učinily mé vývody dojem, jako by byly mluveny z nějakého úzkého stavovského stanoviska, jako bych nazíral na běhy našich věcí veřejných pod nějakým uzounkým, ostrým úhlem. Není tomu tak, nýbrž právě na opak. Ti, kdož mne znají z drobné činnosti domácí, vědí, že mám srdce pro požadavky všech stavů a našel jsem, pánové, vždy také slova, kterými jsem dal tomuto svému smýšlení výraz. Věru bych si přál, aby pekuniárně v době nejkratší byly upokojeny, pokud možno, všechny stavy.

Přál bych si, by jmenovitě naše učitelstvo bylo upokojeno, aby jeho požadavky byly v plné míře splněny.

Jsem přesvědčen, že tento stav jest stavem nejdůležitějším, a že největší důležitosť má stav učitelský zrovna pro nás zemědělce, neboť jestli některému stavu na tomto poli mnoho ještě chybí, jsme to zajisté my.

Kdybychom se měli oloupiti o škola jakýmkoli způsobem, pak, pánové, bychom byli hotovi.

Já jsem, pánové, vícekráte na veřejné schůzi bez obavy prohlásil, že dle mého přesvědčení největší daň, kterou platí zemědělec, jest daň, kterou platí následkem své malé vyškolenosti, již jsem nazval vulgárně daň z hlouposti - promiňte mi ten výraz, že ho ve slavné sněmovně opakuji. Daň tu platí hospodář každému,

kdo jest rafinovanější, chytřejší a vyškolenější od malého židovského handerlete počínaje až nahoru k tomu velikému bursianu, který kšeftuje na celá léta napřed s jeho výrobky.

Tato daň jest desetkrát vyšší, nežli všechny zeměpanské berně dohromady. Jsem přesvědčen, že při moudrém hospodářství státním máme ještě tu možnost upokojiti všechny stavy, dáti jim, co jim náleží, a vyhověti i poplatnictvu, sesíliti moudrým hospodářstvím jeho poplatní silu do té míry, aby mu berně nebyla nesnesitelná, aby berně vyžadované skutečně nésti mohl, (Tak jest!)

Velectění pánové! Naskytne se mi snad ještě příležitost, bude-li zde letos pojednáváno o otázce školské, jmenovitě o úpravě platů učitelských, promluviti o tomto thematu.

Dnes, pánové, toho učiniti nechci, poněvadž se to nehodí nikterak do mého návrhu.

Tuším, velectění pánové, že bude mi pak popřáno dáti náležitou odpověď všem těm, kteří mne vyhlašovali za nepřítele školy; mne, který jsem vždycky vysoko povznášel, anebo snažil se dle skrovných sil svých povznášeti pochodeň osvěty, pochodeň ducha, pochodeň vědy

Velectění pánové! Ani o odborném směru nebudu již dnes šířiti se, nýbrž zůmyslně ponechávám si i ty nejpádnější důvody pro svůj návrh ke II. čtení.

Končím přáním, aby důležitost tohoto návrhu byla slavným sněmem uznána, a aby ještě během letošního zasedaní slavného sněmu tomuto uznáni realisováním dotyčného návrhu byl dán náležitý výraz. V ohledu formálním pak, velectění pánové, navrhuji, aby byl tento návrh přikázán komisi rozpočtově. (Velmi dobře. Výborně! Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemsky. Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Činí se návrh, aby návrh byl odkázán komisi rozpočtové.

Es ist beantragt, den Antrag an die Budgetkommission zu verweifen.

Žádám pány, kteří s tímto formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského týkající se provedení usnesení slavného sněmu v příčině oslavy padesátiletého panování Jeho císařského a královského Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht in Angelegenheit der Durchfuhrung des Beschlußes des hohen Landtages bezüglich der Feier des funfzigjahrigen Regierungs-Jubilaums Seiner kaiserl. und königl. Apostol. Majestät des Kaisers und Königs Franz Josef I.

Berichterstatter ist der Herr Abg. Karl Max Graf Zedtwitz.

Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Abg Karl Max Graf Zedtwitz:

Hoher Landtag! Der im vorigen Jahre am 2 März gefasste Beschluß des hohen Land tages wurde gemäß der darin enthaltenen Auf trage vom Landesausschuße zur Durchfuhrung gebracht und es sind die beiden Landescreditfonde und zwar der für Kleingewerbetreibende sowohl als auch der für kleine landwirthschaftliche Producenten nunmehr in's Leben getreten.

Vorher hatte der Landesausschuß sich mit der Regierung in's Einvernehmen gesetzt, dass die principiell und auch wortlich beschlossenen Statuten von Seite der Regierung als Aus sichtsbehorde einer Abänderung nicht unterzogen würden, und abgesehen von einigen Bemerkungen, welche das k. k. Ministerium gemacht bat, denen aber von Seite des Landesausschußes keine Folge gegeben wurde, hat thatsächlich der Statutenentwurs Genehmigung erhalten, und da sind also die beiden Creditfonde in's Leben getreten, und wurden die in den Statuten vorgesehenen Curatorien sonne die Berrathe gewahlt.

Die Zusammensetzung derselben bürgt dafür, dass die Thätigkeit der Fonde eine sachgemäße und richtige sein wird, und dass sie den Absichten, die in der Bildung der Fonde liegen, entsprechen werden. Der Landesausschüß hat sich bemüht, bei der k. k. Regierung und speziell bei dem Finanzministerium eine weitergehende Befreiung von den Steuern und Gebühren zu erzielen. Das ist ihm aber nicht gelungen, wenigstens nicht in dem Maße, als es von dem Landesausschuße beabsichtigt wurde, sondern es hat das Finanzministerium nur zugegeben, dass die Gebühren- und Stempelkreiheit für diese beiden Fonde in der Richtung platzgreife, als Eingaben bis zu dem eigentlichen Inslebentreten derselben gemacht werden. Von da ab unterliegen also diese Fonde der Vergebührung wie alle anderen derartigen Unternehmungen und Corporationen.

Nachdem die Verhandlungen bezüglich der Verwaltung der beiden Fonde und der banktechnischen Führung derselben mit der Landesbank des Königreiches Böhmen ebenfalls zum Abschlüße geführt haben und dieselbe die banktechnische Leitung übernommen hat, liegt darin wohl, wie ich mir erlaube, namens der Budgetkommission ausdrücklich zu betonen, die Gewähr, dass eben die banktechnische Leitung eine sachgemäße sein wird und dass zu erwarten ist, dass auch die Regiekosten, welche bei den beiden Fonden entstehen, die thunlichst geringen sein werden, und dass die Mittel der Fonde nicht in dieser Richtung zur Ausgabe kommen, sondern möglichst voll und ganz dem eigentlichen Zwecke werden zugeführt werden können.

lieber die Thätigkeit der beiden Fonde ist naturgemäß wegen des kurzen Bestandes und der furzen Thätigkeit derselben heute weder von Seite des Landesausschußes noch auch von Seite der Budgetkommission ein Bericht zu erstatten.

Sich erlaube mir nun, nachdem, wie gesagt, die Anträge und Beschlüsse des hohen Landtages aus dem vorigen Jahre durch den Landesausschuß zur Durchführung kamen, die Anträge, welche der Landesausschuß gestellt hat, dem hohen Landtage und damit im, Zusammenhange auch die Anträge der Budgetkommission zur Annahme zu empfehlen, welche folgendermaßen lauten:

Der hohe Landtag wolle beschließen: I. Der Bericht des Landesausschußes über die Durchführung des Beschluss bezüglich der Feier des 50jährigen Negierungs-Jubiläums

S. Majestät unseres allergnädigsten Kaisers und Königs wird zur Kenntnis genommen.

II. Die Abänderung des §. 8 Absatz 2 der Statuten der Kaiser und König Franz Josef I. Landesjubiläums-Creditfonde zur Unterstützung von Kleingewerdetreibenden und von kleinen landwirtschaftlichen Producenten, bestehend in der nachstenden Stilisierung: "Der Credit, welchen der Fond von der mit der banktechnischen Verwaltung betrauten Anstalt, eventuell Don anderen Geldinstituten (§ 5, Absätz 2) in Anspruch nimmt, darf das Grundvermögen und den Reservefond nicht übersteigen" wird nachträglich genehmigt.

III. Der Landesausschuß wird ermächtigt, die im Sinne des Landtagsbeschlußes vom 14. Februar 1896 für die genannten Fonde in den Landesvoranschlag für das Jahr 1900 einzustellenden Raten von je 50. 000 fl. nach Bedarf zu erhöhen. (Bravorufe. )

Sněmovní aktuar Dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž se usnésti:

I.   Zpráva zemského výboru o provedení usnesení v příčině oslavy padesátiletého panování Jeho Veličenstva našeho nejmilostivějšího císaře a krále béře se na vědomí.

II.   Změna § 8. odstavce 2. stanov zemských jubilejních úvěrních fondů císaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malých živnostníků a malovýrobců zemědělských následující stylisací: -Vyžádaný fondem úvěr od ústavu bankovnětechnickou správou fondu pověrného, po případě od jiných peněžních ústava (§ 5. odst. 2. ) nesmí přesahovati základní jmění a reservní fond" se dodatečně schvaluje.

III.   Zemský výbor se zmocňuje, aby splátky po 50. 000 zl., jež dle usnesení sněmovního ze dne 14. února, 1896 mají býti vloženy pro jmenované fondy do zemského rozpočtu na r. 1900, dle potřeby zvýšil.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě ohlásiti, že se přihlásil v této záležitosti ke slovu p. posl. Březnovský.

Zum Worte in dieser Angelegenheit hat sich der Herr Abg. Březnovský gemeldet.

Dávám slovo p. posl. Březnovskému.

Poslanec Březnovský: Slavný sněme!

V jednom směru vítám návrh nám předložený, a sice odst. III. ve kterém se praví:

Zemský výbor se zmocňuje, aby splátky po 50. 000 zl., jež dle usneseni sněmovního ze dne 14. února 1896 mají býti vloženy pro jmenované fondy do zemského rozpočtu na r. 1900, dle potřeby zvýšil.

Toto usnesení jistě vítáme, zde vidíme, že země za svých skrovmých poměrů navrhuje ještě zvýšení této podpory stavu živnostenskému a rolnickému, víme, že zbývá zemi velmi málo, co jí vláda přenechala.

Pravda, pánové, že živnostnicívu, má-h mu býti pomoženo, jest hlavně potřebí, aby mělo úvěr.

Podnikávosť české živnostnictvo má; to dokazuje, že Pražské živnostenstvo podniklo tržnice.

Máme obuvnické a krejčovské nákupní družstvo, vinné sklepy, pekařské nákupní družstvo a truhlářské.

Všem těmto podnikům, jak výroční zprávy ukazují, velmi dobře se daří: poukazuji zejména na vinné sklepy, které existují teprve 5 roků a jeví ve své závěrce peněžní obrat ročních 135. 000 zl.

To samé jest při obuvnickém nákupním družstvu: vykazuje, ačkoliv existuie teprve 3 léta, úhrnný obrat peněžní 165. 970 zl.

To samé máme při družstvu truhlářském, a jest viděti, že schází živnostnictvu jenom úvěr.

Tu by se mohlo říci: Vždyť má záložny! - Kdo zná poměry v našich záložnách, které vlastně byly založeny pro úvěr maloživnostníků; ten ví, že se zvrhly na výdělkařské ústavy.

Jest jen málo ústavů, na které bychom mohli s chválou poukázati; já zde jmenuji záložnu pražských řemeslníků, která sleduje tyto cíle.

Abych nezapomněl, poukáži na blahodárné působení záložny, kterou utvořila, nebo abych tak řekl, zpáchala t. zv. Česká spořitelna pro máloživnostenstvo.

Svého času, když v novoměstském klubu nezapomenutelný Dr. Julius Grégr poukazoval na záhubnou činnosť české spořitelny, a tou polemikou, která následkem té schůze byla vedena, česká spořitelna, aby částečně vyhověla svým stanovám, že má pomáhati malému muži, nucena byla k tomu, aby zřídila záložnu, půjčovnu pro malé živnostnictvo.

Ale sledujeme-li činnost této záložny, vidíme že jest to vlastně záložna pro českou spořitelnu. Mám zde letošní výkazy, a tu vidíme, že této záložně poskytuje ze svých fondů česká spořitelna 95000 zl.

Kdo nezná poměry při české spořitelně, domýšlel by se, že těch 95000 zl. bylo rozpůjčeno.

Tomu však tak není.

Jak její bilance dokazuje, jest všeho všudy na půjčkách pouze 44. 574 zl., kdežto na kasovní hotovosti jest 49. 000.

Pánové, jest viděti, že vlastně ta záložna není pro řemeslnictvo, nýbrž že jest buď pro českou spořitelnu anebo že se půjčuje tak úzkoprso, že nevyhovuje tomu, k čemu byla zřízena. V tom vhledu, pánové, lituji toho, že se zde nerozpředla debata, když jednalo se o České spořitelně, bych byl na působnost této české spořitelny řádně ukázal, Byla založena za tím účelem, aby vklady pomáhala malémuži, vidíme to v té malé záložně pro řemeslnictvo pražské, vidíme, že těmi pěně'!, které se za tím účelem do spořitelny vložily, aby pomáhaly malému muži ži, vlastně jimi se má potírati, že slouží k tomu aby ubíjely malého muže. Neboť pro půjčky malému živnostníku bylo věnováno 49. 000, ale na eskomptování směnek velkokapitálů 50mil. Vidíme tedy, že ty peníze, které tam byly vloženy, aby chránily malého živnostníka, dnes slouží k tomu, aby ubily malého živnostníka. Že záložna ta pracuje s tak malým obnosem a tak málo půjčuje, jest výsledkem toho, že, jak známo, t. zv. Česká spořitelna jest v rukou německých.

Když založena byla českou spořitelno záložna pro řemeslnictvo, byl ustanoven sbor censorův.

Jak známo, jest v Praze 96 řemesel. Tenkrát byli ustanoveni censoři pro tato řemesla, ale během 10 let, co záložna trvá, když se optala obchodní komora, aby byl předložen seznam těchto censorů, zdali jest správný, česká spořitelna se vykázala tímto seznamem Vidíme zde hromadu okének, a spočteme-li censory, se kterými

si troufala česká spořitelna na světlo, vidíme, že z 96 řemesel jest pouze 31 censor český, kdežto druzí, kteří nejsou pojmenováni, 65, jsou Němci. Následkem to ho, poněvadž fakticky řemeslníků německých není, těm, kteří se o půjčku ucházejí, se nevyhovuje. Proto vítám to, že země ze svých skromných prostředků hledí, aby tato dotace, která řemeslnictvu byla propůjčena, se zvýšila. Ale při té příležitosti - a hlavně k vůli tomu hlásil jsem se ke slovu - chci poukázati na to, nač při rozpravách o tomto fondu jubilejním si stěžovalo české řemeslníctvo, a to všem právem. Byl jsem přítomen různým schůzím řemeslnictva českého, kde se žehralo na to, že při sestavování tohoto kuratoria se nebralo zřetele takového na poměr českých řemeslníků k německým, jak by se mělo.

Velectění pánové, sama zpráva částečně ovšem to doznává loyalně, vlastně to nedoznává, ale praví se zde, že kuratorium bylo sestaveno z bankovních znalců, poměrů malých živnostníků a zemědělců znalých a že bylo šetřeno rovnoprávnosti obou národů země. To jest ovšem pravda, jako vždy, kde se jedná o šetření rovnoprávnosti, co se týče národnosti německé, zemský výbor a my Čechové vůbec jsme náramně úzkoprsí a hledíme, ač máme 2/3 většinu, aby páni z německé strany měli všude polovičku hlasů.

Prohlédneme-li seznam pánů, kteří zasedají v tomto kuratoriu - nechci jich, co se týče jejich osoby, se dotýkati - ale, pánové, stav živnostenský, a zvláště maloživnostenstvo české, bylo úplně ignorováno, až na jediného jeho přítele, pana Němce, kdežto Němci v kuratoriu jsou zastoupeni 2 živnostníky, a co nejtrpčeji se dotklo českého živnostnictva, jest to, že se strany německé tam byl kandidován jeden z největších nepřátel českého živnostnictva.

Do kuratoria tohoto jubilejního fondu byl v první řadě zvolen prof. Höhm, předseda Handwerkervereiun.

Kdo zná pověsť německého Handwerkervereinu, ten ví, že byl založen za tím účelem, aby zde konkuroval s českými řemeslníky, aby zde zabíjel takřka českého řemeslníka.

A takové muže, ty jste mohli opomenouti při sestavování kandidátní listiny.

Je to pravým paskvilem, že p. prof. Höhm jest předsedou Handwerkervereinu.

Já znám seznam členů tohoto spolku; řemeslníci se tam nenalézají; jest to většinou štvácký spolek.

Já vím, že bylo to těžké pro pány, sebrati tři řemeslníky německé, kteří bydlí v Praze. Já bych je také nenašel, ač znám poměry řemeslnictva pražského. Musili tedy sáhnouti k panu professorovi. Jako řemeslník a jako zástupce stavu živnostenského ohrazuji se proti této volbě a prosím, až se stane obnovení tohoto kuratoria, aby se to, co se zkazilo, napravilo. Budu hlasovati pro návrhy zemského výboru.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort ?

Pan poslanec hrabě Vojtěch Schönborn.

Dávám mu slovo.

Přísedící zemského výbor hrabě Vojtěch Schönborn: Zcela krátce chci odpověděti na vývody ctěného posl. Březnovského.

Nikterak nechci se dotýkati poměrů české spořitelny, jež neznám; nemohu tedy s těmito vývody váženého pana řečníka se zabývati.

Jenom krátká poznámka pana řečníka o složení kuratoria nutí mne k tomu, abych se k nim vrátil.

Dle stanov, které budou panu řečníkovi zajisté známy, bylo na zemském výboru, aby do kuratoria jmenoval mimo zástupce zemské banky a zástupce zemského výboru 7 členů, z nichž měli býti 3 znalí právnictví nebo bankovnictví, 2 poměrů malého živnostnictva a 2 poměrů malého obchodnictva.

Kromě toho bylo povinností zemského výboru přihlížeti k tomu, aby hleděno bylo k poměrnému zastoupení obou národností království České obývajících.

Zemský výbor hleděl ku všem těmto pravidlům stanovami jemu předepsaným a jmenoval z právníků nebo bankovníků