Frt. Radiměřského, říd. učitele v Pačívě za vypočítání let služebních,

č. p. 3464. posl. p. Hovorka s peticí obec. zastup. v Čes. Rybné za zrušení školného,

č. p. 3465. týž pan poslanec s peticí hosp. společenstva pro okres VysokoMýtský pro zvýšení daně z spotřeby cukru lihu a piva,

č. p. 3466. posl. p. Krumbholz s peticí okr. výb. v Kladně ohledně zřizování okres. společenstev zemědělských při okres. zastupitelstvech,

č. p. 3467. posl. p. Adámek s peticí jednot obchodních grémií v Praze za upravení živnost. řádu,

č. p. 3468. posl. p. dr. Blažek s peticí výboru pro založeni cestovní nadace pro posluchače zemědělství na c. k. české vysoké školy technické v Praze za subvenci,

č. p. 3469. posl. p. Jos. Mareš s peticí občanů v Lochovicích proti přikázaní této obce k soudním a zastup. okresu, jenž zřízen býti má v Hostomicích,

č. p. 3470. posl. p. König s peticí okr. výb. v Královicích proti vyloučení obcí Čejkovic, Járova a Kačerova z okresu královického a připojení k novému soudu radnickému,

č. p. 3471. posl. p. Špindler s peticí okr. výboru a města v Roudnici proti přidělení této obce k novému krajskému soudu ve Slaném,

č. p. 3472. posl. p. G. Adámek s peticí městské rady v Rakovníku v téže záležitosti,

č. p. 3473. posl. p. dr. Pacák s peticí okr. výb. v Čáslavi proti zřízení okr. soudu v Ronově,

č. p. 3474. posl. p. K. Adámek s peticí Emanuela Pešky, zámečníka v Kuklenách, aby při úpravě živnostenského řádu vzat byl zřetel na maloživnost zámečnickou,

č. p. 3475 posl p. König s peticí měst. rady v Rokycanech v příčině zřízení okr. soudu v Radnicích,

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Komise pro finance zemské, pro zřízení nových soudů, a komise pro revisi zřízení zemského se dosud neustavily, a žádám tudíž opětně jmenované tři komise, aby se po ukončení dnešního sezení ustavily a výsledek oznámily.

Die Commissionen für die Landesfinanzen, für die Errichtung neuer Gerichte für die Revision der Landesordnung haben sich bisher nicht constituirt.

Ich ersuche deshalb neuerdings diese 3 Commissionen sich nach der heutigen Haussitzung zu constituiren und das Resultat bekannt zu geben.

Jeho Exc. pan místodržitel si vyžádal slovo. Dávám jemu slovo.

J. E. místodržitel hr, Coudenhove: Slavný sněme! Páni poslanci František Klouček a soudruzi vznesli na mne dotaz, z jakých důvodů nebyla dosud vyřízena žádost společenstva obuvníků v Jičíně za zřízení odborného kursu pro učně obuvnické při průmyslové pokracovací škole v Jičíně.

Kladu si za čest zodpověděti dotaz ten ve směru tom, že nejde v daném případě o jedinou žádost jmenovaného společenstva, nýbrž že tu jde o akci zavedenou ministerstvem kultu a vyučování a směřující k zavedení odborného pokračovacího vyučování učňů obuvnických v oněch krajinách, v nichž živnost obuvnická ve značném rozměru se provozuje.

Tato dalekosáhlá akce, která se vztahovala asi na 16 politických okresů, vyžadovala rozsáhlých šetření a četných doplňků a protáhla se jmenovitě následkem toho, že jednotliví místní faktorové podali svá vyjádření teprve po opětném upomínání.

Tento, celý obsáhlý operát jest toho času u ministerstva kultu a vyučováni a mohu, myslím, doufati, že tato, zájmů živnosti obuvnické se týkající záležitost, zejména tam, kde místní poměry se za to přimlouvají a kde slíbenými příspěvky se strany místních činitelů náležitý podklad pro akci tuto dán byl, vyřízena bude způsobem interesenty uspokojujícím.

Dotaz vznesený na mne pány poslanci Drem Františkem Slámou u soudruhy ve schůzi sněmu dne 24. března t. r. v záležitosti průtahu při odepsání daně pozemkové, za které žádá obec Borohrádek v okresu Rychnovském následkem živelních pohrom 1897, kladu si za čest zodpověděti, jak následuje: Obec Bo-

rohrádek podala skutečné v r. 1897. následkem živelních pohrom žádost za odepsání daně pozemkové za rok 1897.          

Poněvadž počet podobných žádostí ve zmíněném roce obnášel neméně než 8640 kusů, mohly býti jen ponenáhlu vyřizovány a to tím více, poněvadž současné přípravné práce k provedení berní reformy byly velice nutnými.

Mezi tím byl výnosem finančního zemského řiditelství ze dne 28. ledna tohoto roku skutečně v obci Borohrádku odepsán u berního úřadu v Kostelci na dani pozemkové úhrnný obnos 228 zl. spolu s připadajícími fondovými přirážkami, a to za příčinou škod způsobených povodni v době od 29. července až do 1. srpna 1897 v celku obnos 127 zl. 64 kr. a za příčinou mokra trvavšího od 31. července do 3. srpna roku 1897 obnos 22 zl. 69 kr. K. dotazu zavedlo pouze ještě zemské finanční ředitelství šetření, nebyli-li snad dosud, jak se zdá, dotyční majetníci pozemků v Borohrádku o odepsání daně vyrozuměni.

Odpovídaje na dotaz panem poslancem Březnovským a soudruhy v sezení sněmovním dne 29. prosince minulého roku na mne učiněný ohledně objednávky sedlářských potřeb pro koně rozmnožené jízdní policie v Praze, mám česť následovní sděliti:

Za příčinou rozmnožení jízdního oddělení stráže bezpečnosti v Praze začátkem tohoto roku byla dodávka dvaceti jednoho postroje jízdeckého úředně vypsána a došlo na tuto dodávku pět ofert, které vesměs od živnostníků, pokud se týče, firem k obchodu potřebami jízdeckými oprávněných učiněny byly.

Došlé oferty byly dány k posouzení zvláštní a k tomu účelu policejním ředitelstvím sestavené komisi odborníků.

Z oněch ofert, jichž vzorky co do jakosti vyhovovaly, byla ona nejlacinější nabídka učiněna firmou Pražskou přijata.

Rozhodujícím pro přijetí nabídky této byla pouze mírnější cena zboží nabízeného co do jakosti vyhovujícího.

Při tom podotýkám, že jen větší čásť sedel odjinud vzata byla, kdežto všechno ostatní objednané zboží od pražských živnostníků zhotoveno bylo.

Co se týče správek potřeb jízdeckých, od mužstva stráže samého - prý, prováděných, podotýkám, že toliko nepatrné správky od jednotlivých věci znalých strážníků obstarávány bývají, a to bezplatně.

Z uvedených zde okolností vidno, že policejnímu ředitelství v Praze u věci zmíněné výtku činiti nelze, že při objednávání svrchu zmíněných potřebností nebyl vzat náležitý ohled na domácí živnostníky.

Zároveň dávám ujištění, že při všech objednávkách pro pražskou policii, pokud to jen možno bez poškození eráru, živnostníkům v Praze před cizími přednosť se dává.

Nejvyšší maršálek zemský: Konstatuji, že je slavný snem způsobilý usnášeti se.

Ich konstatiere die Beschlußsähigkeit des hohen Hauses.

Pan posl. Antonín svob. pán Dobrženský žádá pro ochuravění v rodině za 14denní dovolenou.

Der Herr Abg. Anton Freiherr von Dobrzenský ersucht wegen Erkrankung, in seiner Familie um einen 14tägigen Urlaub.

Dám hlasovati o této žádosti.

Ich werde dieses Urlaubsgesuch zur Abstimmung bringen.

(Zvoní): Žádám pány, kteří povolují dovolenou, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.

Dovolená jest povolena.

Der Urlaub ist bewilligt.

Poslanec pan Vorlíček omluvil se pro dnešní sezení.

Der Herr Abg. Vorlíček hat sich für die heutige Sitzung entschuldigt.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Franz Schwarz und Genossen, betreffend die Reform des Gesetzes über die Armenversorgung.

Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Fr.

Schwarze a soudruhů na opravu zákona v příčině opatřování chudých.

Dávám slovo panu navrhovateli, aby návrh svůj odůvodnil.

Poslanec Schwarz: Slavný sněme! Budu mluviti krátce. Opakuji již po několikráte návrh, který jest právě v jednáni, a to proto, poněvadž při známých poměrech sněmu našeho, které ho zdržují v práci, nebylo posud možno, aby tento návrh dospěl aspoň k usneseni v komisi a k projednání v drahém čtení v tomto slavném sněmu.

Jako opakuji již několikráte tento návrh, musil bych také opakovati důvody, které jsem svého času pří dřívějším odůvodňování tohoto návrhu v tomto slavném sněme již pronesl, a které mne k tomu vedly, že jsem jej opětně podal.

I to by bylo zbytečno, poněvadž jsou tyto důvody obecně známy, a, jestliže tehdáž, když jsem je zde byl pronesl, byly uznány za podstatné, a na základě toho byl také přikázán můj návrh, týž dnes, kdy jsme před tím, že za dvě léta nabude plné platnosti domovský zákon z roku 1895, důvodnost tohoto návrhu ještě jest prokázanější.

Jest to viděti také z okolnosti, jak jiné země v této otázce se zachovaly. Již několik z nich, přihlížejíce k účinkům, které bude míti nový domovský zákon na veřejné chudinství, přičinily se o to, aby chudinství jejich bylo uspořádáno, a vydaly příslušné zákony.

Také slavný sněm již před léty otázkou touto se zabýval; výsledek pak toho tehdáž byl, že bylo usneseno, aby zjednala se potřebná statistika veřejného chudinství v království Českém, na jejímž základě mohlo by se uspořádání tohoto chudinství státi účinným.

Ale, velectění pánové, tato statistika znenáhla stárne, a jestli sněm nedospěje brzy k tomu, aby vzal tuto otázku na přetřes, tož nezbude pak nic jiného, než že bude se nová statistika musiti opatřovati a věc nově se zdrží.

Zemský výbor se ujal také již této věci a nemíníl-li ještě učiniti předlohu zákona, tedy aspoň, chtěl do proudu uvésti

konkrétními návrhy tuto otázku v tomto slavném sněmu.

Nebylo však dobře možno to učiniti z té jediné příčiny, poněvadž nezbytně jest třeba, aby slavný sněm se usjednotil dříve a usnesl na zásadách, které mají býti pro správu veřejného chudinství a v novém zákone k platnosti přivedeny, a to dříve, než se ku vyřízení takového zákona přistoupí.

Jenom na tom základě jest možno domnívati se, že zákon takto vypracovaný nedojde osudu, s jakým se potkávají mnohé předlohy tohoto slavného sněmu, které mají větší objem, totiž osudu, že posunují se z denního pořádku sněmu od roku k roku a nemohou dojíti ke konečnému vyřízení. Otázka nové úpravy veřejného chudinství v království Českém jest však, velectění pánové, tak naléhavá, že musí se slavný sněm rozhodnuti, aby rychlejším tempem k jejimu řešení se pracovalo, a podle toho také ustanoviti se na tom, kdy má býti tato záležitost vydáním přislušního zákona konečně uspořádána.

Tato lhůta jest položena tím, že rokem 1901 počne první účinek nového domovského práva, totiž účinek ten, že cizí příslušníci, kteří se zdržují v obci od posledního sčítání obyvatelstva, nabudou tímto dnem práva domovského v obci svého pobytu. Že to bude míti zcela přirozeně účinek na chudinství této obce a na výlohy, které s nim jsou spojeny, o tom nemůže býti žádné pochybnosti.

Ostatně ještě jiná věc vyžaduje toho, aby se vyřízení této žádosti urychlilo. Spočívá-li nový domovský zákon na zcela jiných základech, než jaké byly vysloveny zákonem domovským dosavade platným, musí býti také chudinský zákon, který jest jaksi doplňkem domovského zákona, podle toho náležitě upraven.

Již sama tato okolnost bude vyžadovati úplné nové organisace našeho veřejného chudinství a k této organisaci bude třeba nemálo času.

Má-li tedy býti nový zákon v chudinství hotov do té doby, kdy začne působiti nový domovský zákon, jest nezbytně nutno, aby slavný sněm ještě v tomto zasedání usnesl se aspoň o zásadách,které mají býti k platnosti přivedeny v tomto novém zákoně tak, aby zemský výbor mohl podle těchto zásad během tohoto roku zákon vypracovati a slavnému sněmu v roce 1900 k vyřízení předložiti.

Zákon domovský ustanovoval, že příslušnosti obecní nabývati lze jenom výslovným pojetím do svazku obecního a že povinnost starati se o takové příslušníky náleží obci.

Nový zákon domovský pomíjí toto stanovisko a nastupuje jiné, dle něhož cizí příslušníci nabývati budou práva domovského v obci také delším pobytem. Jestliže tedy posavadní organisace chudinská odpovídala tomu, že měla obec úplně sama v rukou množiti počet svých příslušníků, a jestliže podle toho celá soustava chudinské správy byla zbudována na obci, na okresu, a na zemi, bude vyžadovati nový domovský zákon, který umožňuje vzrůst počtu příslušníků obecních dalším pobytem, tedy nahodile, aby se staly odchylky od zásadního ustanovení posavadního, že jedině obec domovská jest sama povinna pěči o chudé míti, aby se vznesla tato povinnost také na jiná tělesa, která se budou musiti utvořiti podle hospodářských poměrů v okresích panujících a často od sebe velice se různících a aby se konečně spojením obcí utvořily větší svazky chudinské a to za tím hlavním účelem, aby náklad chudinský podle účelu nového zákona byl souměrně rozdělen, netoliko v obcích, nýbrž aby stalo se toto rovnoměrné rozdělení v první řadě v okresu, dále v župě, kraji a konečně, aby přešlo se na zemi. Jen takovým způsobem bude lze vyrovnati nerovnosti, které vzniknou následkem nového zákona a budou nemálo tížiti v ohledu na potřeby veřejného chudinství mnohé obce.

Mimo to má chudinství svou stránku finanční. Také stránka finanční musi býti tedy jinak uspořádána, než byla posud. Posud uspořádána byla tak, že nejen tíha správy veřejného chudinství, ale i tíha financí, jichž bylo potřeba pro tuto zprávu, spočívala výhradně na obci, a že subsidárně měly pomáhati obcím okresy a země. Pokud to Činila tato tělesa samo.

správná, jest nám všem velmi dobře známo. Obec zůstala v hlavních kusech jediným nositelem všech nákladů, které jsou spojeny s veřejným chudinstvím, a jen v některých důležitějších společných potřebách chudinských, odhodlaly se okresy ku zřízení a vydržování institucí k tomu sloužících a země sama nečinila toho ve větší míře.

To vše bude tedy vyžadovati důkladného uváženi. Proto vznáším na slavný sněm žádost, aby návrh můj, který čelí k tomu, aby byla otázka přiměřené opravy zákona chudinského vzata v pilnou úvahu, odkázal komisi pro okresní a obecní záležitosti, ovšem s přáním, které zde zároveň projevuji, aby tato komise co nejdřív práci ukončila, aby slavný sněm ještě v tomto zasedání mohl usnésti se o zásadách o kterých by měl zemský výbor dále uvažovati, až bude uvažovati o předloze pro nový chudinský zákon. Tím končím. (Potlesk ! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Navrhuje se, by návrh byl odkázán komisi pro záležitosti okr. a obecní.

Es wird beantragt, den Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zuzuweisen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Udržala, Kudrnky, Komárka, Jaroše a soudr. čelící k financování prací melioračních.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Udržal, Kudrnka, Komárek, Jaroš und Genossen, betreffend die Finanzirung der Meliorationsarbeiten.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Udržal: Slavný sněme! Dnes dostává se mi poprvé vyznamenání mluviti na sl. sněmu království Českého ve středu zastupitelstva naši společné vlasti.

Vyprosil jsem si slova, abych odůvodnil svůj návrh., čelíci ku hojnějšímu financováni prací melioračních.

Důkladnější a podrobnější odůvodnění svého návrhu ponechávám si dle stávající praxe na druhé čtení. Dnes pokusím se, pokud možno, stručně odůvodniti důležitosť, oprávněnosť a snadnou uskutečnitelnosť svého návrhu.

Účelem prací melioračních jest zvětšiti výrobní plochu, zlepšiti a usnadniti výrobní prostředky vlasti naší, neb ochrana proti některým živelním pohromám, jmenovitě proti pohromám vodním.

Je-li, velectění pánové, pravdou, že zdravé a silné stromy mohou se dařiti jenom v bohaté a zdravé půdě - a o tom asi nikdo z nás nepochybuje, - pak jest též pravdou, že všechny stavy, totiž zdar jejich, trvalý vývoj, jich budoucnosť jest odvislá od zemědělství, od této činnosti prvovýrobní, která tvoří jakýsi podklal pro všechny stavy jiné.

Velectění pánové! Tato pravda uznává se všeobecně ve všech sborech zákonodárných, na všech kompetentních místech, a Vy všichni měli jste příležitost pozorovati vícekráte, že jmenovitě i naše vysoká vláda najde vždy krásná slova, kterými nám dokládá naši důležitost, naši nezbytnost, kterými vyslovuje oproti nám ochotu a ujišťuje nejvyšší blahovůli, ale připojuje z pravidla kritickou maličkost, že nedostává se nám peněz.

Povrchnímu pozorovateli by se, velectění pánové, snad mohlo zdáti, že jest tomu ve skutečnosti tak.

Než já jsem do jisté míry mínění opačného a za tím účelem jen vyprosil jsem si slovo, abych dokázal, že peněz jest dosti, že spíše chybí ten kdo by s nimi také v pravý čas dovedl hospodárně zacházeti. Dle výpočtu odborníků potřebuje celá 1/2 veškeré plodné půdy naší vlasti, jak rolí, tak i luk, meliorace, odvodnění nebo zavodnění, l/3 našich plodných pozemků obnáší asi okrouhle 830. 000 ha. Za dobu 15 let, za dobu činnosti technické kanceláře zemědělské rady bylo na různý způsob zmeliorováno okrouhle asi 40. 000 neb 45. 000 ha. pozemků; zbývá tudíž ještě pro práce meliorační asi 800 anebo o něco méně tisíc ha. pozemků.

Dle výpočtu technických odborníků bylo by, velectění pánové, třeba plných 250 let, než-li bychom při stávajícím tempu, kterým práce meliorační před sebe jdou, byli s meliorováním našich řek, našich potoků, našich zabahněných rolí, hotovi.

Dle druhého výpočtu teprve za 400 let, a druhý rozpočet zdá se mi proto správnějším, poněvadž zde brána za základ cifra, která nám určuje summu peněz věnovanou ze státní subvence na naše podniky meliorační.

Tak v r. 1893. dostalo zemědělství české z tohoto melioračního státního fondu okrouhle 75. 000 zl. v roce 1894 - 109. 000 zl., v r. 1895 - 148. 000 zl., vr. 1896 - 86. 000 zl., v r. 1897 - 140. 000 zl.; za těchto pět let okrouhle něco přes půl millionu zlatých. Tedy asi 100. 000 zl. dostává království české ročně z melioračního fondu na úpravu svých vod.

Dle tohoto výpočtu trvalo by provedení všech melioračních prací při nynějším stavu veci plných 400 let; to jest doba nedohledná, se kterou praktický hospodář celý praktický svět naprosto počítati nemůže, a všem povolaným kruhům jest se o to starati, aby se tempo, kterým se práce meliorační berou, urychlilo, aby se konečně na tomto nejdůležitějším poli našeho hospodářství něco vydatného stalo.

Meliorační fond, jak jsem byl uvedl, jest nepatrný, obnáší pro celou Cislajtanii asi 1, 000. 000 zl. a to teprve od r 1897. a ještě k tomu, a to jest věru s podivením, i z toho mála jsme v Čechách odbýváni v pravém slova smyslu macešský.

Tak ku př. Morava - čím bych to vysvětlil, nevím, snad tím, že má německou vládu, - obdržela za posledních 5 let přes to, že její poplatnost stojí daleko za království českým, u kterého jest po platnost 3krát tak veliká, jako u sesterské Moravy, skoro tu samou částku na práce meliorační jako království České.

Dolní Rakousy, jejichž poplatnost, když odpočítáme Vídeň jako město říšské, nedá se s poplatností království Českého porovnati, obdržely o celou třetinu více než my a Halič obdržela za stejnou dobu při své poměrně skrovné poplatnosti 2krát tolik jako království České.

Království české přispělo od r. 1884 do r. 1894. úhrnnou číslicí 1, 625. 000 zl. do melioračního fondu a za tuto dobu obdrželo 700. 000, tedy ani ne celou polovičku. Z toho vidno, že skoro o celý milion zlatých byli jsme zde opět zkáceni, že, skrátka, je to ten samý systém, jako všude jinde, že se sice od nás mnoho žádá, že se od nás mnoho nejrůznějších berní do Vídně posílá, ale poměrně nepatrné procento se nám vrací. Tak roku minulého 1898 vráceno království Českému z melioračního fondu 126 000 zl., Moravě rovněž asi taková suma, také v Dolním Rakousku též taková suma, v HaIiči suma dvakrát tak veliká.

Z vládní předlohy ministerstva orby z podzimního zasedání, z XV. sezení ř. r., se dovídáme, že od r. 1889 až do 1904 stojí k disposici v melioračním fondu.

6, 850. 000 zl.

Než ve skutečnosti, velectění pánové, 3, 780. 000 jest již absorbováno těmi podniky, které se právě nacházejí v práci.

I zbývá pak jen 3, 066. 000 zl. pro celou Cislajtanii na příštích 7 let, z čehož vypadá najeden rok pro celou Cislajtanii ani ne půl milí. zl., a z toho již si můžeme učiniti obrázek při známé štědrosti vysoké vlády oproti nám Čechům, jaká kvóta, mnoho-li asi na nás vypadne na příštích 7 let.

Velectění pánové, tato nápadná skoupost se strany vídeňských vlád odráží se příliš křiklavě od blahovůle, s kterou v minulém zasedaní říšské rady, aniž by z hrubá o tom, kdo z nás věděl, v těch obstrukčních bouřích bylo povoleno 20, 700. 000 zl. na regulaci Dunaje.

Velectění pánové! Já se nedivím na běhy našich veřejných věcí s nějakého uzounkého stanoviska, pod nějakým ostrým

domácím úhlem; ne, naopak vím, že povolené peníze budou blahodárně působiti ve prospěch náš.

Ale přece jen, velectění pánové, je to přirozeno, že vzbudí se v duši člověka českého jakási hořkost, když vidí, že oproti našim českým požadavkům kapsy vídeňských vlád jsou tak úzkostlivě přivřeny.

A působí věru dojmem hrozným, když pozorujeme státy okolní, kde vidíme zcela jiné porozumění pro důležité meliorační podniky.

Uvádím, velectění pánové, číslici, kterou již uvedl svého času zde kol. Dvořák, tuším, že to bylo roku minulého, že sousední stát Uherský v roku 1894 9. října povolil bez dlouhých úvah, bez dlouhého uvažování, při vědomí, že pracuje jen pro věc dobrou, 54 milionů zlatých na úpravu domácích řek a potoků, a, velectění pánové, právě v roku minulém, roku 1898, povolila tatáž uherská vláda půl šestá milionů zlatých na úpravu uherských vod.

U nás, pánové, ovšem neděje se v tomto směru od desítiletí skoro ničeho a nedělo se bohužel ani před tím. Naříká se ustavičně, že není peněz. Já jsem již řekl v úvodu své řeči, že tomu tak není, že peněz skutečně jest, a dovoluji si to striktně na základě cifer dokázati.

Roku minulého, jak jsem uvedl, bylo celkem ze státního melioračního fondu vyplaceno království Českému asi 126. 000 zlatých a několik krejcarů. V posledním desetiletí bylo průměrně každoročně sleveno v království českém na dani pozemkové 132. 000 zl. Tedy jen slevy na pozemkové dani obnášely více než veškerá podpora na prácích melioračních a v tom spočívá špatné hospodářství státní. Kdyby jen peněz těch, co se ode dávna slevovaly na daních, bylo se používalo k účelům melioračním, byli bychom dnes mnohem dále, nemuselo by se k takovým posledním již prostředkům přikročovati a blahobyt u zemědělců byl by u nás daleko zajištěnější.

Pánové, jak ku příkladu sněmovna pruská zcela jinak dívá se na podniky meliorační! Vzdor tomu, že v Německu bylo vždy porozumění pro kulturně-tech-

nické práce, pro velké vodní stavby, ještě v těchto dnech nalézá se tam nyní na programu návrh zákona, který má za účel nové účinnější upravení německých vod, a žádá se o povolení 400 milionů marek, a já, velectění pánové, nepochybuji, že při známém porozumění vůdčích kruhů v Německu pro otázku agrární a pro zemědělství vůbec dojde k uskutečnění tohoto návrhu.

Velectění pánové! Škoda povodní způsobená v posledním 10tiletí obnáší průměrně každého roku u nás v Čechách okrouhle 6 milionů zlatých. To jest ovšem také suma, která, kdyby se jí mohlo použíti na realisování prací melioračních, přispěla by v míře nemalé k jich uskutečnění.

V roce 1890, velectění pánové, vzdor tomu, že v tomto roce nebylo věnováno v Cechách na práce meliorační ze státního fondu ani celých 100. 000 zl, bylo přece v nastalé nouzi vyplaceno na podporách 2, 000. 000 zl. hotově, jednak na nezúročitelných půjčkách, jednak jako dar od státu; a země, velectění pánové, téhož roku vyplatila na podporách celý jeden milion.

Z toho věru vidíte, že peněz jest dostatek, ale že se jimi špatně hospodaří, že se nepoužívají v čas k vyvarování škod, nýbrž teprve po zlém účinku ve formě málo platné almužny.

Kdyby se těchto peněz bývalo v čas použilo na systematické upravení vod, bylo by našemu národnímu hospodářství daleko více poslouženo.

Tak, velectění pánové, roku 1897 obnášely škody okresů, obcí a soukromníků v království českém dle dat 17 a půl milionů zlatých a stát sám, poněvadž nebylo z bytí, viděl se nucena zaplatiti okrouhle 3 mil. zlatých na státních podporách. Z toho viděti, že, když pak je nouze největší, když je zle, stát konečně přece jen peníze sežene, kterými by ovšem, kdyby jich býval použil na práce meliorační, daleko více prospěl, než v době největší nouze udělováním podpory.

Vedle nedostatků finančních, velectění pánové, jsou ovšem zajisté i jiné vady, které zdržují pochod naších prací melioračních. Já nemám v úmyslu činiti někomu nějakých výtek a neučiním tak ani snad tam, kde bych to činiti mohl; ale nicméně, velectění pánové, dovoluji si upozorniti jmenovitě na to časté nákladné t. zv. přepracování melioračních projektů. Vy víte, velectění pánové, všichni, kteří jste s tím. měli co dělati, že poměrně u nás ten papírový náklad, náklad na plány jest příliš vysoký a že nestojí v žádném poměru ku nákladu spojenému se skutečným provedením prací melioračních.

Já lituji, že dodnes nepodařilo se mi získati určitou cifru ze sousedního Německa.

Ke druhému čtení přinesu určitá dáta, abychom věděli poměrný rozdíl nákladů na plány a skutečné provedení u nás a ve státech jiných.

Velectění pánové, nicméně dovolím si Vám zde vypravovati jeden skutečný případ z našich domácích malých poměrů. V mé rodné obci a v obcích sousedních byla v letech 1860. provedena na ten čas věru velkolepá meliorace.

Ovšem, tenkrát nepřispíval stát na meliorační podniky nějakou kvotou, nepřispívala také země, a nebylo ještě technické kanceláře zemědělské rady,

U nás tedy chopili se hospodáři provedení celého díla a asi dva pokročilejší rolnící, kteří uměli zacházeti náhodou s melioračním strojem, určili v terrainu hlavní spád, prořízli celý terrain otevřenými svody, do nich pak sdrainovali přes 4000 jiter pozemků - práce to věru obdivuhodná. Že práce sama, vzdor tomu, že nebyla provedena pod nějakým technickým dozorem, vyhovovala a vyhovuje posud svému účelu, vysvítá z toho, že před provedením meliorace na dotčených pozemcích nerodila se cukrovka, nerodily se lepší druhy cerealií, nerodily se leguminosy, a co se tam již rodilo, bylo bídné a chudé.

Po provedení meliorace odváženo z tohoto terrainu každoročně na 200, 000 q. cukrovky a víc jak 4krát tolik plodin druhých.

Velectění pánové. Když jsem byl zvolen poslancem na říšskou radu, tu se mně