Dle šetření, které konal slavný zemský výbor království Českého ve 201 okresích o změnách v rozdělení majetku pozemkového v království Českém, vychází najevo, že následkem stávající tísně zemědělské a volné dělitelnosti pozemků středního stavu selského ubývá a malých usedlostí hospodářských přibývá, a sice jest statisticky dokázáno dle materiálu sebraného zemským výborem že až do roku 1870 bylo v království Českém hospodářských usedlosti přes 200 jité 665; v roku 1890 bylo jich 1407, tedy těch větších usedlostí přibývá následkem dělení větších statků, tedy velkostatků. Přibylo jich 742.
Hospodářských usedlostí ve výměre od 100-200 jiter bylo do roku 1870 802, roku 1890 1159. Přibylo jich tedy 357.
Ale pravě při usedlostech střední velikosti, při tak zvaných selských statcích ukazuje nám statistika výsledky smutné
Usedlostí ve výměře od 50-100 jiter bylo do roku 1870 13. 218 a v rooe 1890 již jen 11 210, tedy o 208 usedlostí selských méně.
Usedlostí ve výměře od 25-. 50 jiter bylo do roka 1870 53. 962 a v roku 1890 již jen 46. 982, tedy o 6980 selských statku méně.
Od 10- 25 jiter bylo usedlostí do r. 1870. 73. 701, roku 1890. 76. 694, tedy přibylo 2990.
Usedlostí od 5-10 jiter bylo 45. 927 do roku 1870. V roku 1890 již 64. 708, tedy o 18. 781 více.
Usedlostí od 1-5 jiter, co již vlastně žádná hospodářská usedlost není, to jest již domkář a řemeslník, který na těch pozemcích se živí, bylo r. 1870 109. 731 a roku 1890 218. 111, tedy o 108 380 přibylo různých malých živností. Pod jedno jitro bylo r. 1870 živností 274. 641, kdežto v roku 1890 již bylo jich 323. 797, tedy o 48. 156 více, důkaz, že středních selských usedlostí ubývá a malých rozdrobených živností hospodářských přibývá. A my přece víme, že jenom tenkráte můžeme považovati usedlost hospodářskou za způsobilou k výživě rolníka, pakliže ona má svou jistou jednotku vyměry a jak klesne pod tuto jednotka výměry dle různé polohy bonity půdy a dle klimatických a tržébních poměrů, není možno, aby hospodář byl na ní živ a musí upadati, neboť svůj kapitál ztrácí a zadlužuje se, až konečně máme výsledek ten, že ročně tolik a tolik tisíc statsů propadá exekučním prodejům.
Až dosud máme v kr. Českém k střednímu stavu rolnickému náležejících tak zvaných selských usedlostí 60. 000; z těch ročně bývalo 500, nyní však bývá, jak statistikou jest dokázáno, až 2000 prodáno a tyto usedlosti se většiuou dělí na malé parcely.
Při tomto postupu není doba daleká, kdy selské statky střední velikosti úplně vymizí. Národní hospodář Schäffle praví: "Nedostane-li se takovým usedlostem zvláštní ochrany zákonné, vymizí během 30 let. " Jsou v této přičme stejné poměry hospodářské ve všech zemích, jak ve Francii, Německu tak i v Rakousku.
Zemědělská komise nesouhlasí sice s celou osnovou zásad pány navrhovateli uvedených, poněvadž obsahuji v sobě mnohé otázky sporné, vymykající se nynějším právním řádům.
Ale s tou myšlénkou v zásadě souhlasí, aby byly tvořeny "dobrovolné ochranné statky, " s tak zv. "domovinou", a aby statkům těm dostalo se zvláštních práv a výsad.
Jádro návrhu jest zajisté dobré, spočívá na přirozené lásce k místu, kde se člověk zrodil, kde žili jeho rodiče, kde ho poutají stery upomínky z nejkrásnější doby života k půdě, kterou předkové jeho často potem skropili, a proto lze míti za to, že tato přirozená láska bude silnější, nežli mnohé předsudky a obavy ztráty svobody a zavedení některé vázanosti, a že nalezne se dosti rolníků, kteří se podmínkám stanoveným "selským právem" podvolí, aby zachovali statek svůj i pro budoucnost v rodině. Jest pravdou, že snešené zásady v návrhu pana Alfonse Šťastného o selském právu, nemohou býti uskutečněny zákonem jedním a že budou museti předcházeti dříve zákony jiné, nežli by zákon o tak zv. selském právu stal se skutkem. Tak se pan navrhovatel dovolává říšského zák. ze dne 1. dubna 1889 čís. 52 o právu dedičském při statcích bezzávětných, který zákon není dosud doplněn zákonem zemským a nevešel tedy dosud v platnost.
Dále mluví p. navrhovatel o tak zv. "domovinách", které jsou dávno zařízeny ve Spojených státech Amerických pod jménem "Homestead"; pan navrhovatel sice praví, že domovina jest nejmenší zákonem přípustný statek střední velikosti, ale jaká ta výměra domovin bude a dle čeho bude se tato výměra říditi, zda-li dle katastrálního výnosu, nebo dle tržní ceny pozemků, to ani v návrhu obsaženo není a dosud také o tom žádného zákona nestává.
Domoviny mají míti zvláštních práv, ony samy o sobě tvoří již selské statky střední velikosti, ony mají také jistý vztah, jistou pospolitosť s celým statkem ochranným a proto musí býti vydán dříve zákon o domovinách, o jich právních poměrech, výměře atd.
Dále v návrhu se mluví o selských deskách, které při každém okresním soudu v král. Českém by byly zřízeny, i o zřízení těchto selských desk musel by býti vydán zvláštní zákon říšský.
Dále v návrhu se jistý obor působnosti dává t. zv. úřadu agrárnímu, který má býti sestaven z okresního hospodářského společenstva. Tato ale dosud nejsou, proto opět by musela býti dříve na základě zákona zřízena.
Taktéž by musel býti zvláštním zákonem upraven dohledací orgán na lesy na statcích ochranných, poněvadž pan navrhovatel chce, aby dohled ten přikázán byl úřadům samosprávným.
Největší překážkou zřizování statků ochranných jest ona podmínka, že statek ochranný podléhá povinnosti vyvážení z dluhů knihovních. Bez této podmínky by,, selské právo" nemělo žádné ceny, nebo jenom tehdy, když bude možno selské statky zbaviti nynějšího břemena vysoké míry úrokové, když bude moci zastaviti nynější zadlužování a pracovati ku odstranění nynějších dluhů a zameziti dělání nových, jenom tehdy nabylo by "selské právo" svého významu a došlo by také hojného rozšíření mezi lidem selským. Bohužel, že dosud otázka vyvážení hypotekárních dluhů nalézá se v akademické rozpravě a že ani o zásadách, na kterých by bylo lze onu velikou finanční operaci provésti, dosud není jednomyslnosti. Otázka vyvážení hopotekárních dluhů jest dle toho ještě daleka a proto nelze jinak za to míti, že pro tu dobu, nežli by otázka vyřazení stala se skutkem, mohly by býti jako statky ochranné pouze ony usedlosti do selských desk zaneseny, které by byly pouze do jisté zákonem stanovené výše zadluženy, jako na př. dnes vidíme ten poměr u fideikomisních velkostatků.
Komise zemědělská má taktéž za to, že měly-li by býti zřizovány ze statků ochranných t. zv statky svěřenské, že by k tomu musel býti vydán opět zvláštní doplněk k stávajícímu všeobecnému zákona občanskému (§ 618, 628 až 645), aneb zákon nový. Totéž platí o úlevě při branné povinnosti, výhodě sproštění na 10 let daně pozemkové a poplatků při výměně pozemků za účelem scelování a o další výhodě, že dědic statku ochranného jest prost placení tax z převodů.
Toto vše jsou záležitosti, které se týkají různých platných zákonů a které by musely býti změněny neb doplněny, aby zákon o selském právu mohl se státi skutkem. Ač mnohé otázky spadající v "selské právo" budou se řešiti velmi těžko, přece při všestranné dobré vůli daly by se odstraniti i ty největší překážky.
Hlavni překážkou jest, že sněm král. Českého má pro řešení takových otázek zcela malou kompetenci a že jsme odkázáni většinou na blahovolnosť vlád Vídeňských.
Bohužel musíme přiznati, že vídeňská vláda má zcela malé porozumění pro řešení otázek agrárních.
Všecky ostatní země již nás v tom směru předstihly, ale my v Rakousku nemůžeme se ani tím nejmenším pochlubiti. - Kolik zákonů, které by padaly do oboru agrární politiky, kolik jich v Rakousku podnes máme ?
Začátek byl učiněn s hospodářskými společenstvy, a není dosud uveden v život.
Začátek byl učiněn se scelováním pozemků, ale uvazl a nebyl uveden v život.
Začátek byl učiněn podáním předlohy o dědičné posloupnosti statků bezzávětných; není uveden v život.
Začátek byl učiněn řešením otázek agrárních rentovými statky; není uveden v život.
Nebylo učiněno v té věci nic jiného, nežli že za účelem vývozu dobytka za hranice obmezovalo se zákonodárství na vyhubení nakažlivých nemocí.
Ale aby otázka agrární byla pojímána tak, jako v jiných státech, k tomu my v Rakousku jsme dosud nepřišli, a bohužel sněm král. českého má zcela malou kompetenci, poněvadž celá řada zákonů je odvislá od centrální vlády.
S některými zásadami p. navrhovatele ale zemědělská komise naprosto souhlasiti nemůže.
Tak nesouhlasíme s tím ustanovením, že musí majitel statku ochranného sam na statku bydleti a hospodařiti.
Dále také s tím nesouhlasíme, aby syn a příští nástupce statku ochranného byl povinen navštěvovati pouze hospodářskou školu pokračovací; komise ma za to, že povinná návštěva zimní hospodářské školy jest spíše na svém místě.
Komise nesouhlasí dále s ustanovením, aby majitel ochranného statku měl právo koupiti přináležející podíly kmenového jmění okresní hospodářské záložny na pozemky, které byly od dotyčné kmenové usedlosti odděleny, neboť tím by vzniknul v nynějších katastrech hospodařských zá ložen jenom zbytečný zmatek, který by stával se tím větším, čím více by statku ochranných přibývalo.
Taktéž komise neuznává za potřebné, aby majitel ochranného statku mohl zakoupiti užitkové právo k obecnímu statku připadající na pozemky, které byly od dotyčné kmenové usedlosti odděleny, a sice z těch důvodů, že zákon by nemohl působiti zpět, a pozemky, které by majitel ochranného statku byl nucen odprodati, zase by ztratily na své ceně, když by byly výhod zbaveny.
Komise zemědělská nemůže souhlasiti také s ustanovením, aby výminek na statku ochranném nebyl přípustný, a zaopatřeni k hospodaření neschopných rodičů aby sa dělo majitely statků z povinnosti zakonné při stole hospodaře a na statku.
Bylo by radno, aby otázka výminku byla na statcích ochranných rozřešena povinným pojišťováním pro případ staroby a výměnkáři aby se dostávalo jisté podpory až do jeho úmrtí. Výměnkář nesmí ale býti nikdy závislý od majitele ochranného statku, neb se může státi, že na statku může hospodařiti někdo, který oproti výměnkáři bude úplně cizí a bude s ním jednati nelidsky.
Taktéž komise nesouhlasí se sestavením smírčího soudu a ma za to, že by bylo lépe, aby před započetím každého sporu před soudem civilním, když se týče majetku ochranného statku, byl učiněn pokus narovnání před úřadem narovnávacím v obci a, když toho by nestávalo, před soudem obecním, skládajícím se ze starosty obce, neb jeho náměstka a dvou radních. Při sporu nepřevyšujícím 50 zl, rozhodovalo by se s konečnou platností před soudem obecním.
Taktéž komise zemědělská nemůže souhlasiti, aby vyplácení podílů dědicům ze statku dělo se pouze umořovacími splátkami dle nejmenší míry úrokové hypoteční banky království českého, když nestává žádného jiného jmění. Neboť mohou býti i při pády, že na statku ochranném nebudou váznouti žádné dluhy, a tu by bylo v zajmu dědiců, aby jim byly alespoň částečně jejich podíly vyplaceny, za kterým účelem by měl právo majitel statku ochranného statek do jisté zákonem stanovené výše dle katastrálního výnosu se svolením úřadů dozorčích zadlužiti.
Z tohoto kritického rozboru jest viděti, že jádro myšlénky jest sice dobré a že zákon o tikovém právu sám o sobě nestačí, že musí dříve předcházeti ještě jiné zákony a ustanovení, na kterých pak mohlo by býti selské právo zbudováno. Taktéž některé zásady p navrhovatelem uvedené budou se muset buď vynechati neb změniti.
Poněvadž, ale celé zřizování t. z v. selských statků spočívá na dobré vůli jednotlivce, který dobrovolně dá jistou čásť pozemků svých do desk selských zapsati, není tedy návrh na selské právo žádné skracování občanské svobody a volnosti, ani nečeli proti nynějším občanským právům a řádům.
Naopak, zákonem tím by byla svoboda každého rolníka rozšířena, poněvadž by mu zákon poskytnul právo statek svůj pro budoucí časy chrániti před zadlužením, parcelováním a před prodejem. Že za poskytnuté výhody a úlevy musí vlastník ochranného statku podvoliti se také jistým povinnostem jest samozřejmo a, kdyby ihned některé ustauovení zdálo se skracovati práva občanské svobody jednotlivce, nesmíme zapomenouti, že se tak děje v zájmu veřejného dobra. Komise zemědělská stojí na té zásadě, že každý jednotlivec má právo a svobodu, aby se svým majetkem vládl dle svého nejlepšího rozumu a přesvědčení, ale uznáváme, že, kde toho žádá zájem veřejný, musí ustoupiti prospěch jednotlivce.
Otázka zemědělská netýče se pouze, zemědělců, ona jest věci celého národa, celého státu!
Národu a i státu nemá býti lhostejno v jakých poměrech se tento nejprvnější stav nalézá. Hyne-li zemědělec, budou záhy hynouti s ním i ostatní, neboť po věčné časy zůstane pravdou, "že zem jest živitelkou všech" a "nemá-li sedlák, nemá nikdo !"
Proto národu i státu má na tom záležeti, aby stav zemědělský byl silným, zdravým, hmotně nezkaženým a zemědělství aby poskytovalo toho největšího výnosu, neboť jmění toto nezáleží jen zemědělcům, ale jest majetkem všeho národa!
Komise zemědělská uznává, že uzákoněním selského práva neposkytla by se rolnictvu k jeho záchraně pomoc úplná, hlavně Že výsledek celý spočívá od dobré vůle jednotlivce, ale nicméně byl by zákonem tím učiněn počátek řešení veliké a složité otázky agrární, k jejímuž řešení musí se dnes neb zítra přistoupiti.
Každý odklad přináší tisícům strádajících zemědělských rodin záhubu, znamená ztrátu ohromnou na jmění národním a usnadňuje uskutečněni nebezpečných sociálních problémů a ideí zničením středního stavu selského.
Slavný sněme! Komise zemědělská projednávajíc návrh posl. Alfonse Štastnýho a soudruhů usnesla se jednohlasně, že přistupuje k usnesení, které se stalo v zemědělské komisi dne 23. února 1898, o kterém usnesení byla vydána sl. sněmu zpráva tiskem číslo CCCXXXI., a dovoluje si slav. sněmu předložiti následující návrh:
Zemskému výboru se ukládá:
1. aby zahájil jednání s c. k. vládou v příčině zjištění stanoviska, jaké by vláda vůči zásadám, obsaženým v tak zvaném "selském právu, " zaujala;
2. aby vyžádal si dobrozdání od odborných korporací zemědělských;
3. a aby podal slav. sněmu zprávu o výsledku šetření.
Landtagssekretär Höhm (liest): Die Landeskultur-Commission stellt folgenden Antrag:
Dem Landesausschuße wird aufgetragen:
1. mit der k. k. Regierung Verhandlungen einzuleiten, um deren Standpunkt kennen zu lernen, welchen dieselbe gegenüber den in dem sogenannten Höferechte enthaltenen Grundsätzen einnehmen würde;
2. das Gutachten fachlicher LandeskulturCorporationen einzuholen;
3. über das Ergebnis der Erhebungen dem hohen Landtage Bericht zu erstatten.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Pan posl. Šťastný se hlásí o slovo. Dávám jemu slovo.
Posl. Alfons Šťastný: Já jen malou poznámku. Předně jsem komisi zemědělské velice povděčen za její zprávu, která je velmi příznivá našemu návrhu, který jsme podali.
Jen bych Žádal o jednu maličkost, a sice, aby ve 3. odstavci byl vsunut dodatek: "aby podal v nejprve příštím zasedání slavnému sněmu zpráva o výsledku šetření. "
Myslím, že asi to bude možno,a kdyby to nebylo možno, pak zajisté zemský výbor uvede příčiny, proč to nebylo možno. Ale aby se to nemohlo odkládati do nekonečna, prosil bych, aby se slavný sněm usnesl, aby tato slova "v nejprve příštím zasedání" byla vsunuta do odstavce třetího.
Mimo to bych ještě o jednu věc žádal.
K tomu našemu návrhu měl býti přiložen také plán, hlavně k odstavci 18. Odstavec 18. zní: "Statek ochranný podléhá vyvážení z dluhů hypothekárních dle zvláštních předpisů o tom vydaných. "
Ve své věci byl vypracován zvláštní jakýsi plán na vyvážení hypotékárních dluhů a nevím, jakým způsobem a nedopatřením nebyl přiložen. Myslím, že nebude na škodu věci, když snad buďto slavný snem sám hned anebo komise aspoň, by přiložila ten plán na vyvážení hypothekárních dluhů, ke zprávě co přílohu.
O tom dvojím, bych prosil, by se usnesl slavný sněm.
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Šťastný činí následující návrh:
Aby v třetím odstavci návrhu komise po slovech "a aby podal" byla vložena slova: "v nejprve v příštím zasedání. "
Učiním především dotaz stran podporování tohoto návrhu.
Žádám pány, kteří návrh tento podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Co se týče druhé poznámky, tedy není to vlastně návrh, o kterém by náleželo hlasovati slav. sněmu, nýbrž přání, které bylo vysloveno se strany p. posl. Šťastného.
Mám za to, že to není předmět, o kterém by bylo třeba hlasovati při dnešním jednání.
Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. Horák. Slavný sněme! Nemám, co bych řekl, poněvadž nikdo nezavdal příčiny ku dalšímu rokování.
Já s návrhy dotyčnými, učiněnými p. navrhovatelem samým, souhlasím a uznávám je za odůvodněny a připomínám také jenom a doplňuji svůj návrh, aby slavný sněm byl vyzván, aby nám již v příštím zasedání podal zprávu alespoň, pokud jednání s vládou v tom směru došlo.
Zároveň také souhlasím s tím, aby návrh, který původně mne jako referentu nebyl předložen, co se týče vyvážení hypotekárních dluhů, byl zároveň k zprávě samé slavného zemského výboru přiložen.
Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise, které se skládají ze tří odstavců.
K prvnímu a druhému odstavci nebyl podán žádný zvláštní návrh; mám tedy v úmyslu dáti hlasovati prvně o prvním a druhém odstavci.
K třetímu odstavci podal p. poslanec Šťastný návrh, aby po slovech, "aby podal"... byla zařaděna slova "v nejblíže příštím zasedání, " tak že by odstavec 3. zněl: "a aby podal v nejblíže příštím zasedání slavnému sněmu zprávu o výsledku šetření. "
Mám za to, že hlasování se dá zavésti tím způsobem, že napřed dám hlasovati o odstavci 3. dle znění navrženého panem poslancem Šťastným, a pakli by v tomto znění byl přijat, odpadlo by hlasováni a odstavci 3. dle návrhu komise.
Pakli by nebyl přijat, dal bych hlasovati o odstavci 3. dle návrhu komise.
Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Commission, welche aus 3 Punkten bestehen, Zu den Punkten 1 u. 2 sind keine Anträge gestellt worden. Ich beabsichtige daher zunächst über diese 2 Punkte abstimmen zu lassen.
Zu dem Punkte 3 hat der Herr Abgeorbnete Šťastný den Antrag gestellt, dass nach den Worten "über das Ergebnis der Erhebungen dem hohen Landtage" einzuschalten sei,, in der nächsten Session".
Ich beabsichtige daher, die Abstimmung bezüglich des Punktes 3 in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über Punkt 3 in der vom H Abgeordneten Šťastný beantragten Fassung abstimmen lasse.
Sollte deeselbe in dieser Form angenommen weiden, so entfallt die Abstimmung über Punkt 3 nach dem Commissionsantrage. Sollte derselbe in dieser Fassung nicht angenommen werden, so wurde ich über Punkt 3 nach dem Commissionsantrage abstimmen lassen.
Wird gegen diese Abstimmung eine Einwendung erhoben ?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es wurde keine Einwendung erhoben
Odstavec 1. a 2. zní: Zemskému výboru se ukládá
1. aby zahájil jednání s o. k vládou v příčině zjištění stanoviska, jaké by vláda vůči zásadám, obsaženým v tak zvaném "selském právu", zaujala;
2. aby vyžádal si dobrozdání od odborných korporací zemědělských.
Der erste Theit der Antrage lautet: Dem Landesausschuße wird aufgetragen
1. mit der k. k. Regierung Verhandlungen einzuleiten, um deren Standpunkt kennen zu lernen, welchen dieselbe gegenüber den in dem sogenannten Höferechte enthaltenen Grundsätzen einnehmen wurde;
2. das Gutachten sachlicher LandeskulturCorporationen einzuholen
Žádám pány, kteří přijímají tuto část návrhů, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Theil der Antrage annehmen, die Hand zu erheben.
Tato čásť je přijata.
Dieser Theil ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o odstavci třetím dle znění navrženého p. poslancem Šťastným, které by znělo:
3. a aby podal v nejblíže příštím zasedání slavného sněmu zprávu o výsledku šetřeni.
Punkt 3 nach dem Antrage des Herrn Abgeordneten Šťastny lautet: "Ueber das Ergebnis der Erhebungen ist dem hohen Landtage in der nächsten Session Bericht zu erstatten. "
Žádám pány, kteří přijímají odstavec v tomto znění, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag in dieser Form annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Tím odpadá hlasování o 3. odstavci dle znění komise.
Somit entfallt die Abstimmung über den 3. Absatz nach dem Commissionsantrage.
Denní pořádek jest vyčerpán.
Die Tagesordnung ist erschöpft.
Dovoluji si sděliti, že kurie velkých statků mezitím vykonala volbu do tří komisi.
Ich erlaube mir mitzutheilen, dass die Großgrundbesitzer-Curie inzwischen die Wahl der Mitglieder in drei Commissionen vorgenommen hat.
Do komise pro návrh poslance Niklfelda, čili pro zemské finance, byli zvoleni pani poslanci Karel rytíř Brand, svobodný pán Jan Dobrženský, Josef rytíř Daubek, šlechtic Richter, hrabě Jaroslav Thun, hrabě Kurt Zedtwitz.
In die Commission für den Antrag des Herrn Abgeordneten Niklfeld, betreffend die Landessin unzen, hat die Großgrundbesitzer-Curie nachfolgende Herren Abgeordneten gewählt: Karl Ritter von Brand, Johann Freiherin v Dobržensky, Josef Ritter von Daubek, Ferdin Ritter von Richter, Jaroslaus Graf Thun und Kurt Grafen Zedtwitz.
In die Commission, betreffend die Revision der Landtagswahlordnung hat die Curie des Großgrundbesitzes nachfolgende Herren Abgeordneten gewahlt K. Grafen Bouquoy, Prinzen Ferdinand Lobkowitz, JUDr. Mettal, Saifert, Šulc, Graf Sylva-Tarouca, Friedrich Prinzen Schwarzenberg.
Do komise pro revisi zřízeni zemského zvoleni kurií velkostatkářskou následující pánové: Karel hrabě Bouquoy, Ferdinand princ Lobkovic, JUDr, Otto Mettal, Sajfert. Šulc Václav, hrabě Silva-Tarouca a Bedřich princ Schwarzenberg.
Do komise pro zřízení soudů zvolila kurie velkostatkářská následující pány: Ferdinanda prince Lobkovice, Františka Sajferta, hraběte Vojtěcha Schönborna a Kurta hraběte Zedtwitze.
In die Commission für die Gerichtsorganisation hat die Großgrundbesitzer-Curie nach folgende Herren gewahlt: Ferdin. Prinz Lobkowitz, Franz Sajfert, Adalbert Grafen Schön born und Kurt Grafen Zedtwitz.
Následkem toho žádám, aby zvolené komise se po sezení dnešním ustavily a výsledek oznámily.
Za místnosti přikazuji komisi pro zřízení zemské čís. 6. v 2. patře, pro zřízení soudů čís. 3. v přízemi a komisi pro revisi zřízení zemského čís. 7. v přízemí.
Ich ersuche, nachdem nachdem die Commissionen vollstándig gewahlt sind, dastz ste sich constituieren und das Resultat bekanntgeben.
Ich bitte, die Constituirung nach der heutigen Sitzung vorzunehmen.
Als Lokalitäten weise ich den Commissionen zu: der Commission für die Landesfinanzen Zimmer Nr. 6 im III Stock; der Commission für die Errichtung neuer Gerichte Zimmer Nr. 3 Parterre und der Commission für die Revision der Landesordnung Zimmer Nr. 7 Parterre.
Pan poslanec Březnovský a soudruhové odevzdali mi návrh, který žádám, aby byl přečten.
Der Herr Abgeordnete Březnovský und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby se závěrkou účetní nadace Strakovské byl předložen seznam osob, které stipendia onoho požívají, aby bylo možno přesvědčiti se, zda-li se zachovává hlavní úmysl zakladatelův, podle kterého poživatelé té nadace mají býti příslušníky království Českého a míti v Čechách inkolat. Ve formálním ohledu činí se návrh aby tento návrh odkázán byl rozpočtové komisi.
v Praze, 11. dubna 1899.
V. Březnovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesem Antrag der geschaftsordnungsmaßigen Behandlung unterziehen.
Páni polanci dr. Žalud a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Dr. Žalud und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten
Sněmovní sekretář Höhm (čte; ) Dotaz dra. Josefa Žaluda a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli. Zákonem zemským ze dne 22. ledna 1891 čís. 14. z z. zmocnil sněm království českého slavný zemský výbor, aby dohodná se s c. k místodržitelstvím obcím a zdravotním obvodům k částečné náhradě výloh, jež jim vzejdou ze zdravotní služby, udílel právo k vybíraní poplatků za úkony řízení úředního v jistých záležitostech služby zdravotní se týkajících (na př. za ohledávání mrtvol, prohlídku masa a j. v. )
Na základě tohoto zákona bylo však obcím uděleno právo vybírati takové poplatky za zdravotní prohlídku dobytka a masa, jež nejen výlohy obcí s touto prohlídkou úplně kryjí, nýbrž i obcím přímý zisk přinášejí. Jmenujeme jenom obce Pankrác a Kral. Vinohrady.
Vzdor velikým těm poplatkům, které za zdravotní prohlídku dobytka a masa od řezníků a uzenářů se vybírají, jsou v jatečních po případě tržních řádech často stanoveny nepřiměřené doby, kdy, a místa, kde zdravotní prohlídka konati se má. Při velikých poplatcích, které ku př. Vinohradům za zdravotní prohlídku masa a dobytka byly povoleny, koná se zdravotní prohlídka masa pouze v tržnici ve vzdálené Korunní ulici se nalézající. Tím stává se, že maso pocházející z dobytka na ústředních jatkách Pražských odporáženého a tam zdravotní prohlídce podrobeného musí se vésti celým městem do Korunní ulice a tam odtud teprve na místo určení svého, někdy přímo na hranících Prahy se nalézající.
Netřeba podotýkati, že to vše jest spojeno s výlohami a se ztrátou času a že při tom zejména v letních měsících maso se zkaziti může.
Zdravotní prohlídka dobytka, která na Cikánce (porážka) na Kr. Vinohradech se odporažeti má, koná se jen po krátkou dobu a k tomu nepřiměřenou.
Chtějí li řezníci a uzenáři mimo dobu tuto dobytek porážeti, musí vedle poplatku za zdravotní prohlídku ještě zvěrolékaři platiti značný poplatek za cestu.