To je pravda, že když já půjdu se žalobou k soudu, a když jsou tam obě strany, jim soudce řekne: "Snad byste se mohli srovnat. " Ale co pak má nějaký účinek takovéto vyzvání? To nemá účinek žádný!

Předně ta vzešly již výlohy jedné straně, musila žalovati a následkem žaloby bylo stání ustanoveno. Ta strana, která žalovala, má své výlohy. V nejlepším případu a cítí-li se v neprávu, řekne: "Já se spravím, ale ať mi protivník zaplatí útraty'' Druhá strana se bude ale zdráhati, aby zaplatila útraty jen k vůli tomu, aby byl konec procesu. To nejde! Pomyslete si ale, že by to k žalobě nebylo přišlo, a že by advokát stranu svou nebyl ještě ujistil, že vyhraje; to by věci vypadaly jinak, byla by zajisté nálada k smíru.

Když ale strana jde k soudu s tím přesvědčením, že vyhraje, že ona má právo, tu bude těžko, aby se k vůli uspoření procesu s druhou stranou vyrovnala.

Tenkráte pokus se obyčejně už ne zdaří, kdežto když se pokus učiní doma nežli to přijde k žalobě, a když strany nevědí ještě, jak by to mohlo vypadnouti, kdy jsou obě strany v nejistotě, a nikdo je neujistil, že vyhrají, tenkráte je pravý okamžik, kdy se může k narovnání přistoupiti.

Chceme-li v této věci něco prospěti, myslím, že pokus narovnání se má učiniti vždy dříve, než strany jdou k advokátovi, a nejlepším místem k tomu jsou domácí obce. Tam jsou jich sousedé, kteří vždycky jim hledí domluviti, aby nechali procesu, aby se spokojili s hubeným narovnáním.

Byl jsem na to upozorněn, že prý uzákonění našeho návrhu se potká s tuhým odporem našich advokátů.

Já soudím, že tak jako lékaři nezáleží na tom, aby nemoce nabyly veliké hojnosti, nýbrž každý řádný lékař se spíše stará o to, aby ty nemoci, které tu jsou, byly odstraněny, aby jich ubývalo, že také naši advokáti, kde se jedná o věci bagatelní, o věci malicherné, tomu nebudou klásti žádné překážky, aby podaný návrh zákona přišel k provedení.

Naopak, já právě letos jsem učinil zkušenost, která mě v tomto domnění velmi posiluje. Já jsem byl totiž nucen následkem toho - dovolte mi, pánové, abych to zde uvedl - že mi moji bývalý abonenti neplatili, je žalovati resp. proti nim vystupovati a donutiti je k placení a tu jsem musil, poněvadž dnes není možno žalovati jinak než v okresu, kde má dlužník svůj domicil, rozděliti tu práci dobývací do všech okresů, kde vůbec bývalé předplatitele mám. Následkem toho se ta práce rozdělila na více než 100 okresů, potažně u více než 100 advokátů, a shledal jsem skutečně a musím tak říci, že se všichni ti páni přičinili o narovnání věci, a že těch procesů je velmi málo. (Posl. Březnovský volá: Těch 100 advokátů bude udáno advokátní komoře!)

Mě to skutečně překvapilo, poněvadž mezi námi laiky a neprávniky panuje ten předsudek, že tak jako lékařům prý záleží na rozhojnění a rozmnožení nemocí, že záleží i našim advokátům na tom, aby spory se rozhojňovaly.

Já musím z vlastní zkušeností říci, že tomu tak není, a proto také neočekávám, že by nám byly kladeny z této strany překážky při jednání o zákonu tom.

Teď ještě o jedné formálné věci se zmíním. My, velectění pánové, jsme podali návrh na opravení zákona říšského, který má býti platný pro království Česká My se nedomáháme zákona říšského pro celou Cislajtanii, nýbrž jen pro království české, a to se potkalo s pochybnostmi. Jak jsem doslechl, v klubu se někteří páni nad tím pozastavovali, jest-li jest to přípustné, aby se zde na sněmu podával návrh na změnu říšského zákona formulovaný a paragrafovaný.

Konečně se pánové na tom usnesli, že jest to přípustné, a následkem toho se také usnesli, že náš návrh při podání jeho budou podporovati, a také tak učinili.

Já myslím, velectění pánové, že mezi tím jak obyčejně se podávají zde návrhy, kde se c. k. vláda vyzývá, aby atd. a mezi podáním formulovaného návrhu na změnu říšského zákona není podstatného rozdílu, poněvadž na tom konečně nezáleží, jestli podáme resoluční návrh s vyzváním, aby vláda něco učinila v té které věci nějakým říšským zákonem, anebo jestli podáme návrh již formulovaný, který má býti sněmovnami na říšské radě přijat.

My jsme již tu cestu domáhání se zákonů říšských pro naši zemi nastoupili.

Jest to cesta ovšem proti samostatnosti království českého a zemí českých namířená. To já nepopírám, já to nahlížím. Není to ta pravá cesta, jest to chyba, my se tím vžíváme neustále více do cislajtanismu. To se nedá upříti. Ale za našich poměrů stojíme před otázkou tou: Máme se vůbec domáhati nápravy zákonodárné, máme vůbec choditi do Vídně ?

Když již do Vídně chodíme na říšskou radu, myslím, že tím také uznáváme její kompetenci, sice bychom tam nechodili.

Když její kompetenci ale uznáváme, nepřekáží nic, abychom se domáhali nápravy zákonů stávajících, zvláště když i zřízení zemské ve čl. 19. dává zemskému sněmu právo, aby činil návrhy na úpravu našich zákonů říšských.

Ve formálním ohledu tedy myslím, že tu není žádného pozastavení nad tím, když náš sněm se usnese na úpravě zákona říšského, platného pro království České.

Myslím, že, kdyby se v té věci pracovalo ještě více, právě za dob nynějších, kdy jest autonomistická pravice na říšské radě, že bychom právě její pomocí mohli se domoci mnohých velmi důležitých zákonů, platných pro království České!

(Posl. Niklfeld volá: "Kdyby tu nebyl Wolf. )

To nebude trvat věčně!

Jiné země, jako na př. Polsko se domohlo svého zákona proti opilství, který platí pouze pro Halič, a i takového zákona kdybychom se domohli, myslím že by to bylo pro naší zemi velice důležito.

(Posl. Březnovský volá: "Měl by být vydán zákon proti židům!) Myslím, že by to bylo prospěšné, bychom se domohli takových zákonů, které se vyřizuji na říšské radě, a že by nám pravice, která má dosud většinu, v té věci mohla velice prospět.

Této posice bychom mohli a měli využitkovat, poněvadž kdyby měla nastati centralistická většina, pak se ovšem takových zákonů platných pro jednotlivé země nedomůžeme.

Naše autonomistická většina na říšské radě osvědčila by se autonomistickou nejlépe tím, kdyby povolovala takovéto zákony pro jednotlivé země platící.

Ostatně to není nic nového.

Za starého zřízení byly zákony takové zcela obyčejné. Zemi se dal zákon absolutistickou vládou, platící pro celou zemi. To bylo velmi dobrým zkušebním kamenem, jak se zákon ten osvědčí. Když se osvědčil, zaveden byl teprve v ostatních zemích. Takové zákonodárství, dokud jsme v Cislajtanii spojení na říšské radě, by nám bylo velmi prospěšné, poněvadž, když žádá se nějaký návrh zákona pro celou Cislajtanii, obyčejně musí se udělati zákon rámcový.

Když se do takového rámce chce dáti mnoho, obyčejně nepřijde k platnosti, nedá-li se tam nic, pak v něm nic není obsaženo, a jest to zbytečná práce.

Kdybychom pracovali tím způsobem, že by se jednotlivé země domáhaly zákonů, třeba musily by schváleny býti na říšské radě, tak mnoho bychom dosáhli. Jednotlivým zákonům takovým autonomistická většina na říšské radě nemá příčiny odepříti. Řekne: "Když to sněm zemský žádá, je to patrné, že si toho přeje země, poněvadž to žádá její zastupitelstvo a nemáme příčiny překážeti, aby takovýto úřad, jako na př. tento úřad narovnávací nebo jako návrh na zákon proti opilství v Cechách, přišel ve skutek, poněvadž jiné země se to netýká. Autonomistická většina spíše řekne: proč pak bychom zákon ten této zemi nedali, když si ho přeje ?

Touto cestou bychom mohli velmi mnoho získati a proto Vám odporučuji, abyste zákon náš laskavě přikázati ráčili komisi pro okresní a obecní záležitosti. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort ?

Navrhuje se, by návrh byl přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti.

Es wird beantragt, den Antrag der Commission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten zuzuweisen.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Königa, Josefa Mareše a soudruhů v příčině zrušení školného na obecných a měšťanských školách v království Českém.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten König, J. Mareš u. Genossen, betreffend die Aushebung des Schulgeldes an Volks- und Bürgerschulen im Königreiche Böhmen.

Dávám slovo panu navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.

Poslanec König: Slavný sněme! Poněvadž návrh tento byl již několikrát odůvodňován, nechci Vás dlouho unavovati. Budu mluviti krátce a podotýkám, že návrh tento jest podáván a odůvodňován již po desáté.

Mohli bychom slaviti jubileum, jenže by při tom byl ten rozdíl, že jindy při jubileum pořádají se slavnosti (posl Březnovský: A udělují se kriegsmedaile), kdežto zde vzhledem k tomu, že návrh tento jest velice důležitým v ohledu kulturním a sociálním, myslím, že bychom se spíše měli obléci do smutečního roucha proto, že dosud se nám nepodařilo návrh tento uskutečniti.

Já, velectění pánové, lituji, že dnes již zájem asi utuchl pro tuto otázku; jindy tomu bývalo jinak.

Před lety přicházela sem sta ba tisíce petic v této záležitosti, ale dnes nedochází ani jediná petice. Z toho by se mohlo souditi, že si již lidé zrušení školného nepřejí, ale tomu ve skutečnosti není, nýbrž následkem tohoho stálého oddalování

jest lid apatický a nepokouší se již o zrušeni školného.

Ba, velectění pánové, ony také politické strany nejeví již dostatečného zájmu pro zrušení školného, jedině velkostatkáři jsou si důsledni a tak jako dříve odepírají zrušení školného i nadále.

Co se týká druhých stran, Nemci bývali dříve pro zrušení školného a já poukazuji na př. na to, že když v letech 1880. jednalo se v komisi školské o zrušení školského platu a navrhovalo se se strany většiny na místě školného zavedení školního paušálu, podali Němci minoritní votum, by školné bylo hned zrušeno.

Na to následovala delší abstinence Němců, a když sem přišli opět v letech 1890, nebylo o tomto návrhu ani potuchy.

Teprve roku 1897 podal Dr. Eppinger návrh, a odůvodnil jej; a tehdy, jestli se pamatujete, velectění pánové, hned jsem vyslovil obavu, že jest to asi jen zablýsknutí se před voliči, a ono tomu skutečně tak asi bylo, poněvadž Němci již loni se o ten návrh nestarali a pochybaji, že kdyby dnes tu byli, že by se o jeho provedení zasazovali.

Co se týká dalších druhých politických stran nechci vésti žádnou rekriminaci, ale to musím říci, že dnes již není žádné strany, která by se skutečně s důrazem o uskutečnění našeho návrhu starala,

Co se pak týká nových stran, které se vyskytly v národě českém, ať se již ta strana jmenuje radikální, pokroková atd., žádná z těchto stran nezasazuje se, jak se patří, o provedení tohoto návrhu.

Vidíme, velectění pánové, v poslední době stavovské hnutí se zvednouti, tak zv. politické strany stavovská, a ani tu nevidím, že by se na př. se strany živnostenské, nové agrární neb dělnické o zrušení školného usilovalo.

Já, velectění pánové, poukazuji na to, že na příklad učitelstvo pořádá v poslední době náramné mnoho manifestačních schůzí, na kterých se rokuje (hlas: nadává) v přední řadě o zlepšení stavu učitelského.

Já, velectění pánové, o tom, jak dalece jsou k tomu oprávněni, nechci mluviti, ale na to chci poukázati, že tím pánové stále toho se domáhají v zájmu školy, že jedině zdar Školy jim leží na mysli.

Jestliže jest tomu tak, bylo by zapotřebí, by se zasazovali o zrušení školného, neboť tím by se docílilo lepšího zdaru ve škole, kdyby se školné zrušilo.

A tak, velectění pánové, nikdo tu již není, kdo by se o otázku tu staral; jedině obce a zvláště venkovské obce mají jakýsi zájem na tom; čteme téměř denně v denních Lstech, že ta neb ona obec zrušila školné ve svém obvodu, a při tom jest to zvláštní, že někdy musí platiti deset a vice procent přirážek

Tim jest dokázáno, že representace mnohé venkovské obce má větší porozumění pro kulturní otázky a pro sociální otázky než representace staroslavného sněmu království Českého.

Velectění pánové, nyní právě bylo by snad zapotřebí, by se opět s touto otázkou hnulo. My vidíme, že se právě konají schůze, že každý stav si chce zlepšiti svou existenci, a tu by bylo na čase, by sněm již jednou v té záležitosti učinil nějaký rozhodný krok.

Velectění pánové, náš sněm jest v této otázce jedním z posledních, (posl. Březnovský: Náš sněm jest vždy poslední. ) všecky země až na Čechy, Moravu a Slezsko, již zrušily Školné, jedině v Čechách není to možno provésti a porovnáme-li cizozemsko s naším stavem zde, vidíme, že tam jsou mnohem více před námi a že tam se konají věci, ku kterým snad my dospějeme teprve za 20-30 let

Já na př. poukazuji na to, že jsou státy, kde nejenom školné jest dávno zrušeno, ale kde se opatřuje oblek dítkám, ano nyní zavedeno bylo již před lety v některých státech stravováni chudých školních dítek ve školách. (Posl. Březnovský: V Praze také!)

Velectění pánové, to jest jen dobročinnost soukromá, ale není to zavedeno po zákonu, jak se to děje jinde.

V  Bruselu vydává se ročně na stravování chudé školní mládeže ve školách 300. 000 fr. Ve Švýcařích zavedlo se v jednotlivých kantonech stravování mládeže chudé a takové, která má daleko do školy. Uznává se totiž, že když dítko má daleko do školy a přišlo unaveno, že není mu možno, aby věnovalo pozornost vyučování a že tak sebe schopnější dítko nemůže prospívati. Celá řada kantonů již učinila v tom opatření. Tak na př. v Curichu dostávalo v zimě r. 1895. prostřednictvím škol 350 dětí stravu a 3727 dětí oděv.

V  kantone Bernském bylo věnováno na stravování chudé školní mládeže 7000 fr. ročně; dále Luzern, Ury, Unterwalden nad lesem a pod lesem věnují ročně 60008000 fr. na stravování chudé mládeže školní. Mimo to se zavádí i to: na př. dítko přijde v době špatných cest a bláta do školy. To se rozumí, že musí mrznouti, jest učiněno ve mnohých školách opatření, že jsou tam v zásobě ponožky, střevíce, aby každé dítě se mohlo přezouti. Z toho jest viděti, velectění pánové,, že jinde jeví se více péče o to školství.

Jak velké území jest takový kanton? To jest asi tak jako našich 5 soudních okresů a podle obyvatelstva jako náš školní okres nebo 2 1/2 soudného okresu. A když se uváží, že se 6, 8 až 10. 000 franků v takovém kantoně věnuje, jest to chvály a uznání hodno. Při tom se šetří té opatrnosti, že když se to poskytuje dítkám, děje se to tak, aby to nevypadalo jako almužna, a aby o tom ty dítky nevěděly, že se jim poskytuje almužna, jak se to děje u nás.

Jedná-li se u nás o osvobození od školného chudého rolnického dítka, tu se nadělá rámus a pravé dragonády (Posl. Březnovský volá: A když se dávají klukovi nové kalhoty, pozve se k tomu arcibiskup! Veselostí)

Osvobodí-li se dítko od placení školného, tu dítě to slyší od bohatších dětí, že rodiče jejich musí platiti za chudé dítko školní plat.

Hleďme alespoň částečně dostihnouti jiných zemí a hleďme alespoň zrušiti školní plat.

Já vím, že se mi dostane té námitky.

že nám to naše zemské finance nedovolují a že musíme čekati, až budou upraveny, Cbceme-li skutečně na to čekati, pak se to vůbec nikdy neuskuteční. Vláda nám asi málo dá, ona sama hledá drobnohledem, co by se dalo zdaniti; praví se: "My musíme vládu přesvědčiti, když chceme, aby nám byly finance sanovány tím, že děláme dluhy".

Jest-li tomu tak, dělejme dluhy, zrušme školní plat, dluhy se budou zvětšovati a vláda bude viděti, že jest to zapotřebí.

Já tvrdím, že dnes sněm království českého je povinen ještě z jiného důvodu zrušiti školné.

Jak známo, loni jsme zákonem na dobu 5 roků osvobodili novou osobní daň z příjmů od všech přirážek zemských, okresních a školních.

Co se týká země, tu máme přece aspoň nějakou náhradu.

Ta náhrada je sice dosti skrovná při tom nynějším špatném výsledku té osobní daně z příjmů.

Ale jest přece jistá náhrada; zemi se

dostává přes 700. 000 zl.

Nuže, když země udělala něco takového, že ona přece aspoň z toho něco má, pak je jistě povinna převzíti čásť břemen z okresův a obcí.

Velectění pánové, já chci nyní konstatovati, že co se týká počtu dítek, shle dáváme se s touže tendencí jako v minulých letech, že totiž počet dítek stoupal.

A naopak shledáváme zase tutéž tendenci při docházení školného, výnos školného opětně klesá.

Tak na př. školné v roce 1898 obnášelo 1, 579. 000, obnášelo o 26. 600 zl. méně než v roce 1897, a na rok 1899 je praeliminováno 1, 562. 530 zl, tedy výnos školného bude opětně o více než 17. 000 menší.

Tedy na to, velectění pánové, by se mělo také hleděti, že ten obnos stává se čím dále tím nepatrnější, a stačila by na to přirážka 5%. Račte uvážiti, že některé obce snad se zakrvácejí tím, že zruší školné a že musí platiti přirážku deset a více procent. Prosím, co ještě při tom zvláštního!

Mnohá obec by zrušila školné; poněvadž ale v zákoně z roku 1873 nachází se závora, že nesvolí-li k tomu virilista, nemůže tak skutečně učiniti.

Velectění pánové, já mohu skončiti své vývody a vznáším prosbu na slavný sněm, abychom hleděli z dobré vůle, aby jednou tato záležitost přišla k příznivému vyřízení.

Nečekejme, až na nás dolehne snad železná nutnost, a dokažme, že máme také zájem pro kulturní a s ociální otázky a buďte jisti, že zrušíme-li školné, lid nám bude za to žehnat. Nestane-li se tak, buďme jisti, že historie o nás vynese přísný soud.

Tím jsem skončil a navrhuji, aby záležitost tato ve formálním ohledu byla přikázána komisi školské. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Bylo navrženo, by návrh byl přikázán komisi školské.

Es wurde beantragt, den Antrag der Schulkommission zuzuweisen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Jana Macháčka, Dra Bedřicha Pacáka a soudruhů na změnu řádu volení v obcích království Českého.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die eiste Lesung des Antrages des Abgeordneten Johann Macháček, Dr. Friedrich Pacák und Genossen auf Abänderung der Gemeindewahlordnung für das Königreich Böhmen.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Macháček: Slavný sněme! K návrhu tomuto přiměl nás konkrétní případ, který se stal v obci naši, kde učitelkám

bylo odepřeno právo voličské v těch sborech autonomních, ve kterých voleji učitelé a ředitelé.

Protož, abych krátce jen se vyslovil o té věci, jsem o tom přesvědčen, že při stejné kvalifikaci a při stejných povinnostech mají míti také stejná práva volební, tak jako je mají učitelové, ředitelové na školách.

V  zákoně z r. 1864 nemohl býti na to vzat zřetel, poněvadž ještě tenkráte institucí učitelek, ředitelek a podučitelek nebylo. Proto nemohlo také to býti pojato do zákona a protož činíme návrh, aby odstavec g) v § 1. ř. v. do obcí se změnil a aby zněl:

"Představení a představené, učitelé a učitelky, podučitelé a podučitelky na školách obecních a v obci se nacházejících a řiditelové a řiditelky, profesoři, řádní učitelové a řádné učitelky zřízení na vyšších učelištích v obci, aby měli právo voličské stejné. "

Velectění pánové] Myslím, že jest to úplně správné a že přísluší učitelkám toto právo tak dobře, jako učitelům, poněvadž vykonávají tytéž povinnosti, nechť mají také stejná práva.

V  ohledu formálním činím návrh, aby návrh přikázán byl komisi pro obecní a okresní záležitosti. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort ?

Bylo navrženo, by návrh byl při Kázán komisi pro obecní a okresní záležitosti.

Es wurde beantragt, den Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zuzuweisen.

Žádám pány, kteří přijímají formální návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den formalen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten JUDr. Jakob Scharf, Dr. Josef Žalud und Genossen, betreffend Erleichterungen bei der Durchführung der Löschung von alten grundbücherlichen Satzposten im Prager Assanirungsgebiete.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance JUDra Jak. Scharfa, Dra Josefa Žaluda a soudruhů ve příčine úlev při provádění výmazů starých závad knihovních v asanačním obvodě pražském.

Dávám slovo panu navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Dr. Scharf: Sl. sněme ! Naše návrhy jsou tak jasné, že netřeba mnohých slov k jejich odůvodnění. Zákon ze dne 31. března 1875, kterým poskytnuty jsou úlevy poplatkové pro výmazy starých knihovních závad i břemen až do obnosu 100 zl, vylučuje z těchto úlev služebnosti, a to zvláště služebnosti bytů a práva požívacího, jakož i dávky naturální. Tato výjimka mohla by se velmi citelně dotknouti asanačního obvodu pražského.

V obvodu tom totiž nalezá se v knihách pozemkových celá značnější řada takových starých závad a zvláště služebností bytů a práv požívacích.

Jakmile nemovitosti tyto přejdou do rukou obce pražské, ať koupí jich z volné ruky nebo řízením vyvlastňovacím, nastane dosavadním majitelům povinnost svésti tyto závady z knih, čímž by nastaly značné hotové výdaje kolkové dosavadním majitelům k depuraci zavázaným.

Hledíce k mimořádným a skutečně v každém ohledu všestranné pomoci a podpory vhodným poměrům v asanačním obvodu, vycházeli jsme z náhledu, že by bylo záhodno toto depurační břemeno dosavadním majitelům zlevniti. Navrhujeme proto jednak, aby také výmaz práv požívacích a služebností bytů stejně jako se to týká ostatních přímo již v penězích vyznačených dávek, byl osvobozen od kolků a poplatků, za druhé, aby edikt, kterým bude ustanoven opatrovník nutný při žalobách o výmaz, nemusil býti uveřejňován v úředních novinách, a tím aby se majitelům ušetřily výdaje, které by tam, kde jest větší řada takových dávek

a břemen různým osobám příslušejících, byly dosti značné, které ale jsou zbytečné, poněvadž se jedná o práva, z jichž delšího nevyhovování se dá docela dobré souditi, že dotyčné oprávněné osoby již dávno zemřely, čímž pravá tato - většinou čistě osobni - sama sebou pominula a poněvadž nový soudní řád sám v § 117 odst. III. poskytuje možnost také soudu, aby upustil od vyhlášky ediktů kuratelních ve veřejných listech, zejména v úředních novinách, v takovém případě, kde postačí vyhláška na černém prkně, soudíme, že při výmazech starých závad v assanačním obvodu byly by případy, kde by takové vyhlašováni pouze na černém prkně mohlo býti pravidlem.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh náš přikázán byl komisi pro okresní a obecní záležitosti.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo?

Verlangt jemand das Wort in formaler Beziehung ?

Bylo navrženo, by návrh ten přikázán byl komisi pro okresní a obecní záležitosti.

Es wird beantragt, den Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zuzuweisen.

Žádám pány, kteří přijímají formální návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o zprávě zemského výboru tykající se stavu národního školství v království Českém v letech 1895, 1896 a 1897.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über den Landesausschußbericht betreffend den Zustand des Volks schulwesens im Königreiche Böhmen in den Jahren 1895, 1896 und 1897.

Zpravodajem jest p. posl. Špindler. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec Špindler. Slavný sněme! V sezení ze dne 2. března 1897 schválil slavný sněm poslední zprávu školské komise o stavu národního školství. Tehdejší zpráva týkala se však zprávy o stavu národního školství za rok 1894 zemským výborem podané, ač tou dobou již sl sněmu podaný další dvě zprávy o sice za léta 1895 a 1896

Od těch dob zase přibyly dvě nové zprávy a sice za léta 1897 a 1898.

Žádná z těchto čtyř zprav nebyla dosud vyřízena sl. sněmem, poněvadž doba zasedáním jeho vyměřená zpravidla po hříchu tak jest kratičká, že sl sněm ani na vyřízení všech zprav komisí nestačí a pomýšleti nemůže, neřku-li, aby komise jednotlivé s prací veškerou jim přidělenou byly hotovy. Tak stalo se, že školská komise teprve loňského roku mohla přikročiti ku podání tři ročních zpráv o stavu národního školství za léta 1895, 1896 a 1897 a že bylo jí popřáno podati sumární, souhrnou a společnou zprávu o všech třech ročnících najednou.

Tuto zprávu tištěnou dala školská komise rozdati sl. sněmu; letošní komise školská, jak vysvítá ze zprávy podané letošním rokem, přistoupila prostě ku zprávě školské komise loňské, přijmula za své i závěreční návrhy, které byly touto komisí ku zprávě připojeny.

Dle statistických dat, jež ku zprávám zem. výboru jsou připojeny, nalézá se školství království Českého přese všechnu tíseň financí zemských v neustálém a pravidelném rozvoji, jenž není odůvodněn pouze přirozeným vzrůstáním počtu obyvatelstva a stálým přibýváním dítek, nýbrž i chvályhodnou snahou školních obcí po zvelebení, rozšíření a doplnění škol již zřízených.

Ježto pokrok ve stavu národního školství jeví se v každoročních změnách, které ze statiských výkazů zem. výboru jsou zřejmy, podává o nich kom se školská zprávu, která právě tím, že data tří roků po sobě jdoucích vedle sebe klade, o stálém rozvoji školství mnohem názorněji svědčiti bude, nežli zprávy o jednotlivých ročnících podávané.

Ježto tištěná zpráva školské komise nalézá se v rukou velectěných pánů ko-