více k prvnímu čtení a následkem toho zůstal návrh nevyřízen.
Roku loňského, a to v sezení slavného sněmu ze dne 18. ledna 1898, pan poslanec Březnovský a soudruzi podali samostatný návrh stejného znění, to jest číslo tisku CCXXV, avšak též o tomto návrhu nedošlo k prvnímu čtení resp. návrh ten nebyl panem navrhovatelem odůvodňován, nebyl tedy přikázán komisi, a slavnému sněmu nebyla dána příležitost, aby o tomto návrhu učinil usneseni, takže nařízení v tomto ohledu zemskému výboru dáno nebylo, což prosím, by bylo vzato laskavě na vědomi, při čemž podotýkám, že jest samozřejmo, že pana posl. Březnovskému stojí volno, samostatný návrh v tomto ohledu podati dle svého náhledu.
(Posl. Březnovský vola: "Který opět projednán nebude. )
Ich erlaube mir mit Rucksicht auf eine Differenz, welche in der gestrigen Sitzung zwi schen dem Herrn Abg. Grafen Pálffy und dem Herrn Abg. Březnowský entstanden ist, dem hohen Hause eine Ausklarung zu geben, welche ich deshalb für nothwendig halte, weil bei dieser Diskussion es sich auch um Dinge gehandelt hat, welche das Vorgehen des Landesausschusses betreffen und der Herr Referent des Landesausschußes, Herr Adalbert Graf Schönborn durch Krankheit verhindert gewesen ist an der Sitzung theilzunehmen.
Die Anfuhrungen, welche von Seite der beiden Herren gemacht worben sind, sind beiderseits aus einem Irrthum begründet gewesen.
Ich konstatiere zunächst, dass der Herr Abgeordnete Graf Palffy als Referent dem Herrn Abgeordn. Březnovsky gegenüber darauf hingewiesen hat, dass der Landesausschuß ein Verzeichnis der Straka'schen Stiftlinge dem hohen Hause vorgelegt hat, indem er aus eint Beilage des Berichtes des Landesausschußes hingewiesen hat, mit welchem der Landesausschuß den Landesvoranschlag für das Jahr 1899 dem Landtage vorlegt. Diese Beilage bezieht sich jedoch nicht auf die Straka'schen Stiftlinge, sondern auf Militarstiftlinge, bezuglich welcher ein Beschluss des hohen Hauses vorgelegen ist, dem der Landesausschuß auf diele Weise Rech nung getragen hat.
Andererseits erlaube ich mir darauf hiuzuweisen, dass bezuglich der Ausführungen des
Herrn Abgeordneten Březnovský die Sache sich folgendermaßen verhalt.
In der Landtagssitzung vom 15. Janner im Jahre 1896 hat Herr Abgeordneter Březnovsky bei der zweiten Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Rechnungsabschlusse der graflich Straka'schen Fonde pro 1894 den nachfolgenden Antrag gestellt:
"Der Landesausschuss wird beauftragt, mit dem Rechnungsabschluße der gräflich Strakaschen Stiftung ein Verzeichnis jener Personen vorzulegen, welche im Genusse eines solchen Stipendiums stehen, damit hiedurch eine Controle darüber ermöglicht werde, ob die Hauptabsicht des Stifters, demgemäß die Stiftlinge Angehörige des Königreiches Böhmen und in Böhmen inkolatberechtigt sein sollen, beobachtet wird "
Ich habe damals den Herrn Antragsteller darauf aufmerksam gemacht, dass ich seinen Antrag als einen selbststandigen Antrag betrachten musse, den ich der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen werde, dass jedoch meiner Ansicht nach ein ahnlicher Auftrag dem Landesausschuße von Seite des hohen Landtages wohl nicht ohne Vorberathung ertheilt werden konnte.
Ich stellte daher hinsichtlich dieses Antrages die Unterstutzungsfrage, und nachdem derselbe eine hinreichende Unterstützung gefunden hat, habe ich erklart, dass derselbe der geschaftsordnungsmäßigen Behandlung zugefuhrt werde.
Ich bemerke jedoch, dass dieser Antrag in der genannten Session nicht mehr zur ersten Lesung gekommen ist, daher auch eine Verweisung an eine Commission nicht stattgefunden und ein Beschluss des hohen Hauses darüber nicht platzgegriffen hat.
Im Vorjahre, und zwar in der Sitzung des Landtages vom 18. Janner 1898 hat der Abgeordnete Březnovsky und Genossen einen selbststandigen Antrag gleicher Fassung eingebracht, welcher die Drucknummer CCXXV erhielt.
Auch dieser Antrag ist nicht zur ersten Lesung gekommen, wurde nicht begründet, und daher auch nicht an eine Commission verwiesen.
Das hohe Haus war daher nicht in der Lage über diesen Antrag Beschluß zu fassen und der Landesausschuß hat daher in dieser
Beziehung einen durch einen Beschluss des hohen Hauses begründeten Antrag nicht erhalten.
Ich glaube den Gegenstand hiemit aufgeklärt zu haben und halte die Sache für beendigt, indem ich als selbstverständlich ansehe, dass es dem Herrn Abgeordneten Březnovský jederzeit freisteht in geschäftsordnungsmäßiger Weise einen diesbezüglichen Antrag einzubringen.
Konstatuji, že slavný sněm jest způsobilý usnášeti se.
Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Pan posl. Vojáček žádá, aby 3nedělní dovolená, která mu v sezení ze dne 21. března z ohledů zdravotních byla udělena, byla prodloužena na další tři neděle.
Der Herr Abg. Vojáček ersucht, es möge ihm der in der Sitzung vom 21. März ertheilte dreiwöchentliche Urlaub aus Gesundheitsrücksichten auf weitere drei Wochen erstreckt werden.
Dám hlasovati o žádosti p. posl. Vojáčka.
Ich werde das Urlaubsgesuch des H. Abg. Vojáček zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří povolují dovolenou, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.
Dovolená jest udělena.
Der Urlaub ist bewilligt.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Josefa Hyrše, Františka Niklfelda, Jana Jaroše a soudruhů na změnu zákona o zamezení a potlačování plicní nákazy u hovězího dobytka.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Joses Hyrš, Franz Niklfeld, "Johann Jaroš und Genossen betreffend die Abänderung des Gesetzes zur Hintanhaltung und Unterdrückung der Lungenseuche beim Rindvieh.
Dávám slovo panu navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.
Posl. Hyrš: Slavný sněme! Podal jsem společně se svými soudruhy v zastoupení rolnictva návrh na změnu říšského záko-
na ze dne 17. srpna 1892, jenž byl vydán za příčinou utlumení a potlačení plícní nákazy.
V zákoně tom v §§ 1. a 2. jest uvedeno, zejména, že za zvířata dle tohoto zákona o potlačení nákazy plicní poražená poskytuje náhradu stát dle vyšetření a odhadnutí 19/20 totiž 95% odhadnuté hodnoty ze státní pokladny za každý poražený kus.
Rolnictvo uvítalo radostně vydání tohoto říšského zákona, avšak nemůže se úplně spokojiti, poněvadž jest přesvědčeno, že jsou mnohem horší epidemické nemoci u skotu, koni a bravu, jež do tohoto zákona pojata býti musí, chce-li zákonodárce opravdu rolnictvo před ztrátami celého majetku chrániti.
Náš návrh zní:
C. k. vláda se vyzývá, aby znění stávajícího zákona též na sněť slezinnou u skotu i na ozhřívku u koní rozšířila a tím v úpadku nacházející zemědělce od citelných hmotných ztrát zachránila.
Maje odůvodniti oprávněnost tohoto návrhu, dovoluji si poukázati k následujícím zjevům.
Dluh statistických údajů o hypotekárních dluzích a o stoupání těchto dluhů jest zřejmo, že rolník přestává býti pánem svého statku (Tak jest!) a jest ponejvíce robotníkem cizího kapitálu. Dle těchto údajů a dle soukromých zpráv jsou statky selské v mnohých krajinách zadluženy až do 35teronásobného čistého katastrálního výnosu, což asi představuje hodnotu každého statku.
Má tedy rolník při takovém stavu jmění vlastně jen provozovací kapitál, který uložen jest v jiném mrtvém inventáři a se kterým hospodaří rolník na statku úplně předluženém, tedy vlastně cizím. Provozovací kapitál ten, pokud sestáva ze živého inventáře, jest podroben různým nahodilým změnám takového rozsahu že neskýtá žádnou trvalost hodnotnou. Stačí, aby vypukla ve stáji nějaká nakažlivá nemoc, a neštěstí jest hotovo, s pádem dobytka zmizí poslední kousek jmění, které rolník dosud drží a on musí nutně zůstaviti starek svůj svým věřitelům. Jest nutno předejíti takovým případům a poskytnouti rolníku ochranných prostředků. Toho docíliti jest možná rozšířením zákona říšského ze dne 7. srpna 1892 o snětí slezinné uskotn a ozhřivce u koní. Zákonem ze dne 17. srpna 1892 chráněn jest rolník tím, že v případě plicní nákazy skotu obdrží 95% náhrady ze skutečně odhadnuté cena za každý poražený kus. Věda lékařská připouští, že plicní nákazou onemocnělý kus může se řezníku k vysekávání prodati; avšak u sněti slezmé musí rolník podobné dobytče do jámy vrhnouti, vápnem políti a hluboko zakopati, což napomáhá ktomu, že rolník při prováděnířádné desinfekce a jiných opatřeni musí mnoho peněz za takové opatření vydati.
Sněť slezinná řádí často hůř než plicní nákaza, a měl-li tudíž zákonodárce tu blahovůli, že vydáním zákona říšského chrániti chtěl rolníka, měl tím spíše hleděti, by zákon tento na sněť slezinnou u skotu se vztahoval. (Výborně!) Jest-li sněť slezinná velmi zhoubná u skotu, tak také i jest důsledně zhoubná i ozhřívka u koní.
Konstatováni ozhřívky jest skutečné tak nejisté a problematické, že množi zvěrolékaři přicházejí v tomto případě do velikých odporů.
Rolník často odkázán jest na libovůli tohokteréh o zeměpanského lékaře, a přiváděn bývá do velikých škod. Udály se mnohé připády, kde rolník na základě libovůle musil dáti zabiti koně, aniž by byl dostal ze sťátní pokladny nějaké náhrady, vzdor tomu, že se konstatovalo, že kůň nebyl stížen ozhřivkou.
Mám za to, že asi se stanoviska vlastní ochrany budeme hleděti postupovati v tom směru, že budeme se dožadovati toho, by stát k zachováni právě tohoto provozovacího kapitálu vřadil i tuberkulosu do těchto nakažlivých nemocí a aby totiž zároveň dobrodiní z tohoto zákona ještě na tyto nemoci se vztahovalo.
Mimo to na přání p. kol. Šťastného budeme se dožadovati toho, by zákon říšský jaksi rozšířen byl i na červenku u bravu, nemoc tak zhoubné povahy.
Rolnictvo vzdor tomu, že vidí v chovu bravu nejvydatnější zdroj hospodářských příjmů, nemůže chov tento tak rozšířiti, jak by bylo potřebí.
Vzhledem k tomu arci budeme se dožadovati toho, aby opravdu říšský zákon vztahoval se na červenku a mám za to, že tím způsobem povznese se chov bravu, který již dříve na lepší stupeň postaven býti měl.
To jsou asi důvody, jež nás pohnuly k podání tohoto návrhu, i mám za to, že návrh náš setká se v porozuměním u všech pánů poslanců, i prosím, aby laskavě přijat byl. (Výborně!) V ohledu formálním navrhuji, aby návrh přikázán byl komisi pro záležitosti zemědělství. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Bylo navrženo, by návrh byl přikázán komisi zemědělské.
Es wurde beantragt, dass der Antrag der Landeskulturkommission zugewiesen werde.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Josefa Hyrše, Niklfelda, Bernarda a soudr, na zvelebení lnářstvi.
Nächster Gegeustond der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Joses Hyrš, Niklfeld, Bernard und Genossen, betreffend dse Hebung des Flachsbaues.
Dávám slovo panu navrhovateli, aby návrh svůj oddůvodnil.
Poslanec Hyrš: Slavný sněme ! Návrh který ssme v zájmu zemědělském v příčině povznesení našeho v úpadku se nacházejícího lnářství podali, má netoliko hospodářskou, ale i národohospodářskou důležitost, neboť lnářství jest nejstarším odvětvím hospodářsko průmyslovým v této říši. Maje odůvodniti důležitost i oprávněnost tohoto návrhu, dovoluji si poukázati k tomu, že otázka tato již vícekráte na sněmu českém, moravském i na říšské radě probírána byla.
Bohužel, veškeré snahy ve sborech zákonodárných nevedly dosud k žádoucímu cíli.
Vláda ani země neuznaly dosud potřebu, aby podporovaly rolníky v krajinách horských, kteří musí s bídou a nouzí zápasiti jen proto, že lnářství naše nachází se ve velkém úpadku a jiných výnosu schopných plodin horská naše půda nemá. Otázka tato, pro horské obyvatelstvo téměř otázka životní, přetřásána byla ve sborech zákonodárných již mnohokráte Za celou tu dobu zákonodárného snažení nedomohli jsme se ochrany ve směru tarifním a celním a bohužel ani ochrany zavedením látek lněných u vojska.
Rovněž nebéře se náležitý zřetel na užívání látek lněných i při státních potřebách, jakož i v ústavech zemských. (Tak jest!)
Lid horský upadl ve velkou bídu a nouzi Poslanec Hovorka drastickými slovy vylíčil při odůvodňování svého návrhu zbědovanost lidu horského ve východních krajinách král. českého a dožadoval se toho, aby lnářství co možná vládou a zemským výborem podporováno bylo Loni při rozpočtové debatě poslanec Bernard vroucími slovy přimlouval se za podporu našeho českého lnářství. Pro nynejší zasedáni sněmovní ze všech krajin král. českého zaslány byly petice přimlouvající se za podporu lnářství, a nahlédneme-li, velectění pánové, do obsahu těchto petic, shledáme v nich skutečný obraz bídy největší.
V peticích poukazuje se k tornu, že lnářství v krajinách horských skýtalo rolníku nejvydatnější zdroj hospodářských příjmů, kdežto nyní rolnictvo tamnější při mozolně vykonané práci nemůže zachovati rodné statky svým potomkům V peticích dokazuje se, že v okresu humpoleckém v jediném roce přes 30 sedláků přišlo o své statky, což zajisté každého vážného politika a rolníka zaraziti musí. Jest s podivením opravdu, ze dosavadní úpěnlivé hlasy a volaní o záchranu zůstávají dosud lhostejně neslyšeny. Náš návrh není nic jiného, než opětným článkem v řadě mnohých dřívějších návrhů v témže směru vykonaných.
Jest to opětně appell na vládu říšskou a zemskou, aby nedala ve vlastním svém zájmu dále klesati našemu lnářství, kteréž může zvětšením potřeby látek a vvrobků lněných účinně podporovati, aniž by ji to stálo nějakých hmotných obětí.
Jest potřeba pouhé změny při užití výrobků lněných tam, kde až dosud užíváno jest sice snad levnějšího, za to však málo trvalého a proto ve skutečnosti poměrně dražšího zboží bavlněného, aby po vzneseno bylo lnářství, jedno z důležitých hospodářských odvětvi v našem dosud hospodářském státě.
Důvody ty vedly nás ku podání návrhu, a já opětně přimlouvám se za to, aby velectění pánové všichni jednohlasně návrh náš přijali.
V ohledu formálním navrhuji, aby přikázán byl komisi zemědělské (Výborně!)
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?
Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?
Es wurde beantragt den Antrag der Landesculturkommission zuzuweisen.
Bylo navrženo, by návrh byl přikázán komisi zemědělské
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Heiren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Alfonse Šťastného, Jana Rataje, Josefa Novotného a Karla Práška v příčině doplnění § 70. zřízení obecního ze dne 16. dubna 1864 čís. 7 zemského zákona.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abg. Alfons Štastný, Johann Rataj, Josef Novotny und Karl Prášek betreffend die Abanderung des § 70 der Gemeindeordnung vom 16. April 1864 Nr. 7 L. -G. -Bl.
Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Poslanec Šťastný: Slavný sněme! Již v prvním zasedaní nynějšího období
dodali jsme návrh, aby v §. 70. obec. zř. byla vsunuta věta, že náleží oprávněncům také právo, užívati statek obecní nepřímo, poněvadž se stávalo a stává se částečně i dosud, že jak výborové okresní, tak výbor zemský i správní soud nepřipouštějí takovéhoto nepřímého užívání. Avšak pro lepší vyjádření svých požadavků změnili jsme tento návrh v poslední době a vyslovili jsme se určitě v něm, že nemá býti oprávněncům bráněno, aby jejich t. zv. zřízencům obecním, jako to bývalo za starších dob, obecnímu kováři, obecnímu pastýři, hlídači polnímu a chovateli býků jistá čásť obecního statku mohla býti dána za jejich službu.
Žádost ta, kterou klademe ve svém návrhu, jest zajisté oprávněna a to tím více, když se uváží, že obecní statek býval dříve úplným majetkem dnešního dne jen k užívání jeho oprávněných a že pouze ten způsob staršího užívání přivedl k tomu, že na př. lesy a pastviny užívaly se společně.
V krajinách severních tam věc chytili za lepší konec nežli na jihu českém, a tam se skutečně o ten bývalý obecní statek, tedy majetek společný, rozdělili. Náš lid český lna jihu bohužel ten příhodný okamžik zanedbal a následkem své nedbalosti přichází čím dál tím více o své bývalé právo.
Nezbývá nám nic jiného, než aspoň to, co tu jest, hleděti dále zachovati, a to staré právo ještě uchovati déle Já doufám, že vykonávání toho práva snad se strany neoprávněných a tedy hlavně pánů velkostatkářů nenajde žádného odporu v komisi, a že zajisté i z této strany bude nám popřáno, aby aspoň to právo, které dosud ještě je platné, bylo nadále zachováno a nebylo vydáváno libovolnému výkladu správního soudu, nebo výboru zemského, jako se dělo dosud.
V poslední době ovšem prý se stala náprava v náhledech správního soudu, a že přistupuje se i k tomu, aby po starém zvyku bylo obecního statku užíváno, jako bývalo dříve.
Mohlo by se snad říci, že to, co my žádáme, jest tuze malicherné, a že snad jest lépe přistoupiti k větší opravě nyněj-
ších skutečně neutěšených poměrů v obecním statku, a zvláště by mohlo býti k tomu poukázáno, když páni poslanci König a soudruzi podali v té věci obsáhlejší návrh, který zaujímá takřka e lou úpravu poměrů obecního statku.
Avšak, že by návrh, který učinil pan posl. König a sondruzi, mohl býti tak snadno projednán na sněmu, nemyslím, a kdo by očekával, že taková úprava jest možná v kratší době, velice by se mýlil.
Taková úprava by vyžadovala velikého šetření, a myslím, že by to ani k úpravě té přijíti nemohlo pro rozmanitost poměrů jednoilivých obecních statků. Návrh ten obsažený v osnově zákona vydané zemským výborem, a připojený ke známé brožůrce dra Fiedlera, která jedná o úpravě poměrů obecního statku v Čechách, jest tak rozsáhlý, že by to vyžadovalo velké práce, než by se mohlo přijíti k rozřešení této otázky a kdyby se i přikročilo, nalezlo by v rozličných našich krajinách naší země velkého odporu.
Já tedy nekladu žádné naděje, že by mohly býti poměry obecného statku upraveny na základě návrhu p. kolegy Königa a jeho soudruhů, a myslím, že spíše dojdeme k cíli, když částečně se pokusíme o to, co jest na ten čas k dosažení, a ponecháme další výkon o upravení poměrů těch době pozdější.
Věci, jak se u nás na naší vesnici vyvíjejí, dostávají jaksi ráz komunistický a dosavadní rozhodování výboru zemského bylo hověním těmto záměrům komunistickým Naši oprávněnci a hlavně naši domkáři a menši gruntovníci, kteří nemají práva k obecnímu statku, domáhali se neustale a domáhají se dosud stejných práv jako mají dosud oprávněnci, a v této věci podporováni byli okresními vybory, zemským výborem a i správním soudem. Mohlo by se ovšem říci, že dnes věje lepší vítr u rozhodujících orgánů, avšak na to nelze se spoléhati; vítr, který dnes jest příznivější mohl by se obrátiti a mohla by nastati zase tak škodlivá doba, jaká byla až do doby nedávné Proto zadáme, aby stala se náprava cestou zákonnou. Myslím, že tím opodstatněn jest náš nárvh, a jen žádám, aby se kruhy velkostatkářské věci neopíraly a aby také zástupci měst, jichž věc se netýká, nebránili nám v domáhání se práva našeho, a žádám i kolegy své z krajů severních, kde statku obecního není, kteří nemají tak velikého zájmu na tom, aby pomohli nám, abychom my práva svého došli. Tím končím.
V ohledu formálním navrhuji, aby návrh náš přikázán byl komisi pro záležitosti okresní a obecní. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?
Pan navrhovatel navrhl, by jeho návrh byl přikázán komisi pro záležitosti obecní a okresní.
Der H. Antragsteller beantragt, dass sein Antrag der Commission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten zugewiesen werde.
Jelikož nikdo více za slovo nežádá, dám hlasovati o tomto návrhu.
Ich werde den formalen Antrag zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří souhlasí s tímto formálním návrhem, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Jana Rataje, Alfonse Šťastnýho, Karla Práška, Josefa Novotného a soudruhů na změnu zákona říšského ze dne 21. září 1869 č. 150.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Johann Rataj, Alfons Štastný, Carl Prášek, Josef Novotný und Genossen auf Abänderung des Reichsgesetzes vom 21. September 1869 Nr. 150.
Dovoluji sobě sděliti, že pan poslanec Šťastný, který jest jedním z navrhovatelů, převzal odůvodnění také tohoto návrhu.
Ich erlaube mir zu bemerken, dass der Herr Abg. Šťastný, welcher einer der Antragsteller ist, es übernommen hat, auch diesen Antrag zu begründen.
Dávám slovo p. posl. Šťastnému, by návrh odůvodnil.
Posl. Šťastný: Slavný sněme! Kdo zná naše poměry venkovské, zajisté uzná, že se mnohdy jedná o dosti malicherné věci, pro které jsou naši venkované nuceni domáhati se svého práva u soudu. Z toho vznikají o šem veliké výlohy pro naše venkovské obyvatelstvo. Této skutečné nevýhodě, v které jest oproti městům, oproti sídlům soudů veliká, hledě o se všelikým způsobem uleviti. Náš zákon obecní v § 28. ustanovuje, že přísluší také obci činiti narovnání mezi stranami spor vedoucími skrze důvěrníky z obce zvolené.
Ustanovení to ovšem by bylo velice výhodné, kdyby bylo kdy vstoupilo v život. Avšak vzdor tomu, že máme k provedení této působnosti zákon říšský, vzdor tomu, že máme i k tomuto zákonu říšskému již i usnešený zákon zemský, přece vidíme, když podíváme se po naší zemi, že vůbec toho ustanovení zákona obecního, který by velice blahodárně mohl působiti, nikde se neujalo a to z příčiny prajednoduché, z příčiny té, že strany spor vedoucí nejsou nuceny učiniti pokus narovnání. Věc trvá již po mnoho let. Máme zákon již z let 1869 a přece se v té věci ještě nic nestalo. Konečně nahlédla sama vláda, že by bylo prospěšné, kdyby nějakým způsobem ten zákon byl uveden v život.
Vláda sama podala předlohu sněmovně panské a tu chybu, která se stala ve dřívějším zákonu, chtěla napraviti a sice způsobem tím, že převzala věci, které dříve nebyly obsaženy v zákoně říšském, do kompetence těchto úřadů, a že ovšem velice ostýchavým způsobem chce nutiti aspoň poněkud i drahou stranu k dostavení se k úřadu narovnávacímu.
Když jedna strana chce učiniti pokus narovnání, musí druhá strana, nechce-li přijíti alespoň před stáním ustanoveným úřadem narovnávacím až uvnitř, že nepřijde; pak-li neučiní tohoto oznámení, podléhá trestu.
To jest velmi slabý krůček k donucení k pokusu narovnání.
Rozšíření kompetence jest velmi dobré, a mohlo by býti velmi blahodárné. Podle návrhu vládního patřila by před narovnávací úřad, který sestává z důvěrníků, volených výborem obecním; veškerá narovnání, jež týkají se věcí movitých bez obmezení ceny, kdežto dříve bylo ustanoveno, že tam náležejí věci pouze do 300 zl. ceny, nyní vláda navrhuje bez obmezení ceny.
Za druhé tam patří věci, které se týkají sporu o určení a upravení hranic a služebností na nemovitostech.
To jsou věci pro nás veliké důležitosti, neboť každý z nás ví, jak povstávají spory pro dosti malicherné uchýlení se od hranic, tak že mnohdy dávno nestojí spor v poměru k ceně věci samé; dále jsou přikázány vládní předlohou spory o služebnosti bytu, a hlavní věc, která jest přikázána narovnávacím úřadům, jsou spory držby se týkající. Takové spory jsou velmi zlé při našem hospodářství. My však máme za to, že by bylo dobré, kdyby k této kompetenci úřadů narovnávacích byla se připojila ještě jedna záležitost, která má ovšem ráz trestní, a to sice spory pro urážky na cti. To jest také taková záležitost, která se velmi dobře dá urovnati v obci samé, poněvadž poměry tam jsou lépe známy, než u soudu. My tedy také přistupujeme na návrh vládní sami a spokojíme se s tím, co vláda navrhuje, s připojením, by byly vzaty do kompetence spory týkající se urážky na cti.
Ale v jedné věci se odchylujeme od vládní předlohy, a sice, pokud se týká povinnosti podrobiti se vždycky zkoušce, je-li narovnání možno.
Velectění pánové, když by věc nebyla povinna, tak že by strany spor vedouci nebyly povinny přijíti v každém případě k úřadu narovnávacímu a učiniti tam pokus narovnání, pak nám vůbec ten celý zákon a celé toto ustanovení § 28., jak jest samo o sobě blahodárné, není nic platno. Ostatně ale věc není také ani nová. To jest staré zařízení z dob patrimoniálních. Když jsem se v letech 60tých stal starostou obecním, tu ještě ke mně přicházeli lidé, kteří měli spory, a žádali, na mně, co na starostovi, předně, abych k sobě zavolal obě strany, a aby pokus narovnání byl učiněn; když jsem to učinil a nezdařil se pokus, tak na mne žádaly pár řádek.
Já jsem ovšem nevěděl, co to znamená, odkud ten požadavek pochází, až potom jsem se dozvěděl od úředníků, kteří sloužili u patrimoniálních úřadů, že to za starodávna za jejich úřadování bylo zvykem, že nesměl nikdo, zejména ne sedlák nastoupiti spor, dokud neměl pár řádek, vysvědčení to od rychtáře, že se pokus narovnání nezdařil.
Teprve potom směl nastoupiti u tehdejších úřadů, byli to bývalí justiciávové, spor.
Ta věc byla velmi blahodárná za tehdejších dob, a já myslím, že by byla blahodárná i pro naši dobu, kdyby se zavedla zas.
Věc není se žádnými útratami spojena, totiž nemusila by býti s útratami spojena.
Ale ta příležitost, aby strany, které jsou v obci známé, kde skutečně vědí ti sousedé, kteří by co důvěrníci v úřadu narovnávacím zasedali, jak se věc skutečně má, by se jim měla vždy poskytovat. Kdo zná povahu těch našich stran spor vedoucích, dozná, že zajisté by se přičinili důvěrníci obecní, aby to k žádnému procesu nepřišlo, že by vždy již ze sousedství se snažili, aby se věc narovnala doma.
To, pánové, má pro náš venkov velikou důležitost, když by takové věci obyčejně bagatelní se mohly narovnati doma, a nemusily obě strany putovati k advokátům a tam u soudu se tahati kolikráte přes dvacet let pro malichernost.
Jaké to má následky v našem vesnickém životě, když ze sporu pro malicherné věci nastane kolikrát roztrpčenost, která trvá až do příštího pokolení.
To třeba uvážiti, a z té příčiny by bylo zajisté velmi žádoucí, aby zákon, který tu jest, se opravil, tak aby byl k uvedení v život všeho lidu.
To ale není jinak možné, než když se ustanoví, že každá strana, než začne spor, musí učiniti pokus narovnání. Řekne se snad, že pokus narovnání musí bez toho učiniti soudce, než se počne proces.