nám dekretováno z Vídně bez souhlasu a proti vůli hlavního činitele sněmu král. Českého a proto vše jest nám vnuceno, vše jest nám oktrojováno. A, velectění pánové, i podle této oktrojované nám ústavy, a sice podle čl. XVIII. odst. 1. zemského zřízení našeho veškeré záležitosti týkající se zeměvzdělání patří do působnosti sněmu království Českého; následovně dle této ústavy patří do působnosti sněmu království českého i zákonodárství o dani pozemkové.

Avšak, velectění pánové, vzdor tomuto zřejmému a jasnému znění ústavních zákonů hned na počátku nynější konstituční doby bylo ve Vídni zřízeno ministerstvo orby i pro království České a veškeré důležité zákonodárství o zeměvzdělávání a o daních pozemkových bylo přikázáno říšské radě vídeňské, tedy orgánu naprosto nekompetentnímu. V době pobělohorské, velectění pánové, snažily se vídeňské centralistické vlády všemožným způsobem zkracovati práva sněmu tohoto království vůbec a právo povolování daní zvláště.

Sněm království Českého hájil sice práva svá a práva tohoto království, pokud ovšem hájiti se dala, a zůstavil tak krásný příklad svým následníkům, zejména pánům na oné straně tohoto slavného domu, aby i oni nebyli chabějšími, nežli předchůdcové, kteří v dobách mnohem těžších zápasili za práva zmíněná.

Než bohužel sněm království Českého neměl po ruce hrubé moci, kterou by byl práva svá a tohoto království podpíral. Mocí takovou disponovaly vídeňské centralistické vlády a proto ubírána byla práva tomuto sněmu a království kus po kuse, až octli jsme se tam, kde jsme dnes. Vídeň pohodlně loví v našich kapsách; kde jaký poplatek, kde jaká daň sehnati se dá, již plyne do státní pokladny a království České musí se ve svých potřebách uskrovniti až na ten nejnižší stupeň, (Tak jest!) a tyto skromné potřeby svoje musí hraditi přirážkami k daním přímým a dluhem. Takovým způsobem, velectění pánové, se stává, že rok co rok plyne z království českého do státní pokladny kulatá suma 130 milionů zlatých, na správu království vrací se toho asi polovice, druhá polovice mizí v nenasytném jícnu státní pokladny, a přirozený následek takového hospodaření jest, že obyvatelstvo tohoto království, které druhdy příslovečně slulo bohatým, chudne rok od roku více.

Přes největší uskromnění se přirážky zemské rostou rok od roku a rostly by měrou ještě mnohem větší, kdyby bylo dosti prostředků, aby se mohlo i těm nejnaléhavějším potřebám v plné míře vyhověti.

V  r. 1861. obnášela přirážka zemská toliko 7% a o 10 roků později 10 %, v r. 1881 již 22%, od r. 1890. až včetně 1897 39 % a v r. 1898 51%, kteréžto procento navrženo jest také do rozpočtu na r. 1899.

Avšak, velectění pánové, těmito přirážkami nebyla uhražena potřeba zemského rozpočtu.

Od r. 1890. byli jsme přes tyto vzrůstající přirážky nuceni dělati dluhy, tak že do konce r. 1898 obnášela pro zemi vypůjčená částka asi 20 milionů zlatých.

Dle navrženého zemským výborem rozpočtu zemského pro rok 1899 obnáší veškerá potřeba 22, 060. 460 zl. Z toho zabírá toliko jedna rubrika, školství, 11, 514. 262 zl., tedy více než 50% veškeré potřeby zemské.

V  poslednější době učitelstvo naše usilovným způsobem domáha se zlepšení hmotných svých poměrů a, jelikož požadavky tyto do jisté míry uznány jsou za oprávněny, bude v budoucnosti nutno tuto položku vydání ještě značněji zvýšiti.

Na potřeby zemědělské preliminováno jest pro rok 1899 v ročpočtu 990. 639 zl. Tedy ani ne celý jeden milion.

Pánové, nepatrný tento obnos pro tu bez odporu nejdůležitější položku rozpočtu vyjímá se opravdu jako trpká ironie. (Tak jest! Výborně!)

I tuto rubriku vydání v budoucnosti zajisté bude třeba zvýšiti.

Nynější zemská dávka jest velikým břemenem pro poplatnictvo, na které jest uložena, ne tak svou výší jako svým nestejnoměrným rozdělením.

Dle nové berní reformy a dle zákona zemského ze dne 24. června 1898. poplatnictvo osobní daně z přijmu, tudíž poplatnictvo nejsilnější, jest osvobozeno od placení dávky zemské a přirážek okresních, obecních a školních.

Musí tudíž dávku zemskou i zmíněné přirážky zaplatiti poplatníci daně pozemkové, třídní, činžovní a výdělkové daně, tedy poplatnictvo nejslabší.

Následkem tohoto ustanovení majitel nepatrného dílce pozemku i celé selské usedlosti, který má majetek svůj zadlužený do té míry, že na něm nemaje ničeho vlastního, než ten kus perné práce, dávku zemskou i veškeré přirážky platiti musí. (Tak jest!)

Rovněž musí platiti tyto dávky i veškeré přirážky živnostník chudý, který z ruky mozolné práce své sotva sebe a rodinu živí.

Avšak mnohý občan, který má do tisíců osobního příjmu ročně, nemusí platiti na tuto zemskou dávku a neplatí i na ostatní přirážky ani krejcaru. (Hlasy: Milionáři a židé také ne!)

Velectění pánové, to jest bezpráví páchané na tomto našem bodrém lidu, kterému za každou cenu brzy bude musiti učiněna býti přítrž. (Výborně!)

Nespravedlivým rozvržením zemských a ostatních dávek bez odporu trpí nejvíce naše rolnictvo.

Dle nynější berní reformy bylo sleveno na dani pozemkové 10 pct. a, velectění pánové, rolník tyto jmenované dávky neplatí jen ze zbytku pozemkové daně, nýbrž on nucen jest i z těchto slevených 10 pct. platiti také veškeré tyto dávky. (Slyšte! To jest bez odporu křiklavé bezpráví ! )

Pan finanční ministr ve svém exposé na říšské radě slíbil, že ze zamýšlených dani ze spotřeby cukru, piva a líhu dá jisté procento jednotlivým zemím, aby z toho hradily své potřeby. Některým pánům poslancům, jak mne známo, slib ten se zamlouvá z té příčiny, že prý takovýmto způsobem dávky neb potřeby zemské budou stejnoměrně na veškeré poplatnictvo rozvrženy.

Pánové, pokud mne se týče, před akceptováním takového ministerského návrhu bych varoval, a sice z následujících příčin:

Předně nebylo by důstojno tohoto slavného sněmu a staroslavného království českého a příčilo by se i pouhé zásadě autonomní, nehledě ani k stanovisku federativnímu a státoprávnímu, abychom závislými byli na usnesení říšské rady, která vlastně již déle než 2 roky následkem německé obstrukce vlastně na ničem se neusnáší, a pak závislí bychom byli na tom, co by nám která vláda vídeňská milostivě do zemské pokladny uštědřila. (Výborně!) Ostatně, pánové, máme bohužel již dosti trpkých zkušeností, jak takováto podpora z Vídně vypadá v praxi. (Tak jest!)

Naše delegace pomůže na říšské radě odhlasovati podobný návrh, následkem kterého usnesení mnoho milionů získá státní pokladna, a nám se stává, jako posledně při osobní dani z příjmů, že se nám uštědří ročně asi 700. 000 zl. z té ohromné daně, z toho velikého příjmu, a, pánové, to jest velmi malá záplata na ten veliký otvor. (Hlasy: Almužna! Ještě horší!)

Někteří páni poslanci jsou toho náhledu, a byl již také v tomto slavném sněmu ve smyslu tom podán návrh, totiž, aby slavný sněm se usnesl na resoluci. jíž by se vyzývala vláda za zrušení pozemkové daně.

Nu, velectění pánové, já vzdor tomu, že považuju pozemkovou daň za neodůvodněnou (Hlas: Nespravedlivou!) a tudiž naprosto neoprávněnou a nespravedlivou, hlasoval bych oběma rukama pro takovýto návrh, ale vzdor tomu přece se mi zdá, že přijetí takovéhoto návrhu bude za nynějších poměrů prázdnou ranou do vody.

Návrh, který odůvodňuji, zdá se mi býti na ten čas proveditelnější, když totiž slavný sněm, zemský výbor a hlavně naše delegace ve Vídni opravdově a energicky za jeho uskutečnění se zasadí (Hlas: Jestli to Wolf dovolí!) a nedopustí, aby se stal opět materiálem pro sněmovní koš. Když, velectění pánové, podaří se slavnému sněmu návrh náš přivésti k platnosti, získá tím zemská pokladna kulatou sumou ročně asi 30 mill. zlatých.

Pak bylo by možno zrušiti nynější nespravedlivou zemskou percentuální dávku potom by bylo také možno zvýšiti nutné potřeby a nutné položky vydání zemského rozpočtu, na které jsem právě poukázal, a poplatnictvo naše, zejména poplatnictvo zemědělské a živnostenské, za tento čin bylo by nám, velectění pánové, vděčne. (Tak jest! Výborně!)

Z příčin těch budiž mi dovoleno doporučiti návrh náš slavnému sněmu k brzkému a příznivému vyřízení.

Po stránce formální navrhuji, aby návrh byl přikázán 18členné komisi finanční volené kuriemi (Výborně! Potlesk. Řečníku se gratuluje. ).

Nejvyšší maršálek zemský Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?

Verlangt jemand in formaler -Beziehung das Wort?

Pan posl. dr. Baxa hlásí se ke slovu ve formálním ohledu.

Posl. dr. Baxa: Velectění pánové! V ohledu formálním chci ponavrhnouti, aby ve smyslu § 49. jed. ř. bylo uloženo komisi, které se předkládá tento návrh, aby do 8 dnů podala tomuto sněmu návrh, a sice odůvodňuji to úplně jednacím řádem, totiž důležitostí tohoto předmětu.

Velectění pánové, žádný návrh a žádná myšlénka v tomto sněmu nebyla tolikráte přetřásána jako právě myšlénka sanování zemských financí. Bez přestání se jen o tom mluví, ale nečiní se toho nejmenšího. Při každé rozpočtové debatě se mluví o bídnosti našich financí, mluví se o tom, že s tímto systémem to nadále nejde, že nemůžeme dále vystačiti stálým zvyšováním zemských přirážek, že nemůžeme zemi obtížiti novými dlahy atd. a přes to prese všechno vidíme, že rozhodující činitelé nečiní toho nejmenšího. (Výborně!)

Když byl zahájen tento sněm v roce 1895, tu nejvyšší maršálek ve své úvodní řeči pravil, že přední úlohou tohoto sněmu bude sanování zemských financí.

Ct. pánové, dnes se scházíme již po 4., již jest 4té výroční zasedání, a dodnes nebylo touto úpravou zemských financí ani hnuto.

Ovšem, hlavní vinu na tom nese vláda.

Zajisté byli přemnozí z Vás, velectění pánové, zejména Vy, kteří náležíte ku většině tohoto slavného sněmu, kteří jste měli naději, že dnes, kdy člen tohoto slavného sněmu, a člen většiny sněmovní, pan dr. Kaizl, stal se ministrem financí, rozpomene se na program strany a jako věrný stoupenec této strany se přičiní o to, aby alespoň jedna z těch nejmenších a nejsnáze proveditelných záležitostí, totiž sanování zemských financí, také přivedeno bylo ve skutek.

Ale zatím, velectění pánové, jestliže kdo měl tu naději, míním, že v posledním sezení dne 29. prosince po zodpovědění interpelace pana poslance dra. Herolda, každá naděje musila zde zmizeti; neboť velectění pánové, co odpověděl člen klubu mladočeského, člen této sněmovny a člen státoprávní strany na interpelaci doktora Herolda ?

Ušty pana místodržitele uznal, že skutečně finance zemské jsou bídné, že to dále nepůjde, ani s tímto systémem přirážkovým, ani s obtěžováním dluhem, uznal, že rozpočet stoupá, že zde stále jeví se silný vzestup, zejména ve školství a moderním dopravnictví, jakož i snad že není vyloučeno, že zákonodárství chudinské na základě nového zákona vyžadovati bude nových nákladův atd. A jakou radu dal sl. sněmu? Pánové, tato rada je tak chudičká a finančního ministra a člena státoprávní strany skutečno nedůstojná. Neboť on nemluví pranic o sanování zemských financí na základě autonomním, nemluvě o státním práva, nýbrž odkazuje český sněm na prostředky nebo, lépe řečeno, prostředečky, s nimiž naprosto nemůžeme vystačiti.

Finanční ministr odkazuje nás k finančnímu plánu pro reformu daní přímých - ovšem praví sám, že dosavadní efekt není viditelný a že teprv po nějakém čase nastane, a praví dále, že vláda tímto plánem chtěla přičiniti se o to, aby upravila finance zemské. Avšak k čemu, pánové, tato tartufferie? Všichni dobře víme, proč stala se ona reforma zákona. Ne k vůli zemským financím upraven byl zákon finanční, nýbrž k vůli úpravě říšských financí.

A to bylo právě to nejsmutnější, že při úpravě zemských financí a při berní reformě vůbec na zemské finance pamatováno nebylo. A proto, jestliže dnes odporučuje se nám, že by sněm postarati se mel o to, aby zavedeny byly nové daně spotřební, táži se: "Pro bůh, jaké předměty mohly by býti ještě zdaněny? Jak mohli bychom nové spotřební daně uvaliti, daně spotřební, které právě odnesou nejnižší a střední vrstvy obyvatelstva zemského?"

Velectění pánové! Daně spotřební, třeba že se pan ministr odvolává, že jsou nejpružnější, jsou nejzáhubnější a nejnovější národní hospodářové je zavrhují a nahražují jiným systémem. Neboť, jestliže se praví, že by sl. sněm mohl uvaliti daň na služné anebo že by mohl zdaniti čistý výnos záložen a spořitelem, dále podíl z výnosu reálních daní, což ovšem jest závislé na výnosu osobní daně z příjmů; že by se mohly zavésti poplatky autonomní - ovšem že by jen částečně přešly do zemské pokladny atd., když veškerý tento finančni effekt sečteme podle přiznání sa mého ministra financí, obnáší pouze 700. 000 zl. a nyní, velectění pánové, po čítejme: Zemský rozpočet obnáší 22 milionů, z toho uhraženo jest 1 700. 000, zbývá uhraditi 20 milionů.

Po očekávaném údělu z osobní daně příjmové v obnosu 768. 000 zl. zbývá neuhražená potřeba 19 1/2 milionů a nyní po úhradě těchto nových resp. nově zavedených daní, které nesou něco přes 700. 000, tedy přes to zůstává nám neuhražený obnos 18 milionů.

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Dovoluji sobě upozorniti p. řečníka, že vybočuje z mezí formální debaty a pouští se do rozpravy o meritorním obsahu přítomného návrhu, k čemuž sl. sněm své svolení dosud nedal. Žádám p. řečníka, aby obmezil se na otázku formální, po případě na potřebné odůvodnění nového formálního návrhu, který byl učinil.

Posl. Dr. Baxa (pokračuje): Já tento náhled nejvyššího pana maršálka nesdílím, poněvadž já právě mluvil ve smyslu jednacího řádu, poněvadž navrhuju-li tomuto sl: sněmu, aby uložil komisi, aby do 8 dnů zprávu podala, pokládám, že tento návrh jest naléhavou potřebou a potřebuje brzkého vyřízení. A jest potřeba, abych alespoň v hlavních rysech naznačil, v čem vidím důležitosť tohoto návrhu. (Výborně! Tak jest!)

Tedy těch 18 1/2 milionů zůstane bez přestání neuhraženo.

A nyní, velectění pánové, jak jsem prve pravil, každý zajisté očekával od nynějšího ministra financí, že přijde s návrhem takovým, který by spočíval na samostatné bási zemské.

Toho jsme se nedočkali. Velectění pánové, vidíme, že takovým prostředečkem má se nám pomáhati a že při největší pomoci, kdybychom pana ministra do posledního slovíčka uposlechli, zůstane neuhraženo přes 18 milionů.

Velectění pánové! Jestliže tedy ministr financí resp. vláda vůbec nezná nebo nechce znáti těchto cest, tož právě vidím v tomto návrhu alespoň částečné poukázání k této cestě, jak bychom dovedli zemské finance sanovati.

Pánové, jednou musí býti u nás sněmem prosloveno a uzákoněno, které daně sněm království českého ponechává si a chce si ponechati pro sebe a které daně, resp. čásť kterých daní chce věnovati na společné záležitosti zemí pod žezlem císaře Františka Josefa I. spojených.

Velectění pánové, ovšem tento návrh musí vyjíti z tohoto sněmu; od vlády návrhu toho přece čekati nemůžete.

Pánové, jak vidíte, jsme opět sklamáni od toho, v koho jsme nejvíce důvěřovali, od muže z vlastního středu našeho, od ministra financi.

Nezbývá tudíž nic jiného, než aby sněm zemský sám uchopil se této práce.

A já, velectění pánové, právě vzhledem k tomu, že bez přestání se nám vnucuje, aby sněm se zabýval hospodářskými záležitostmi, právě proto bych rád, aby sněm český přistoupil k této nejnaléhavější hospodářské otázce, k řešeni sanování zemských financí, aby skutečně ukázal, že když již tomu chtějí, v této. otázce dovedeme býti svými a že dovedeme předložiti určité finanční plány.

A já, pánové, vidím, že návrh posl. Niklfelda jest správný, a jsem toho přesvědčení, že tento návrh jesť vážně míněn.

již v předešlém zasedání povstal pan posl. Schücker a namítal, že, poněvadž návrh zabočuje do stanoviska státoprávního, není dobře míněn, že snad ani ti, kteří ten návrh podávají, nemají naděje, že by mohl býti v tomto sezení aneb v tomto sněmu uzákoněn. A tentokráte to byl pan posl. Janda, který protestoval vším právem proti tomu, jak by se mohlo zdáti v tomto případě, že strana, jestliže již jednou návrh podala, jej nemíni vážně Nuže, pánové, dnes zde nemáte Němců, dnes tedy ta strana, jménem které pan posl. Janda mluvil, má moc v rukou, ukažte, že skutečně tento návrh jest míněn vážně, a že si přejeme, aby komise dříve, než se rozejdeme, dříve než sněm bude uzavřen, a tímto dílem přišla do druhého čtení.

Velectění pánové, nejenom důležitost tohoto návrhu, ale také osud prvního čtení návrhů mě k tomu vede, aby tento návrh přišel v dřívější lhůtě, než obyčejně bývá, ke druhému čtení. Račte uvážiti, že poslední tento návrh do druhého čtení nepřišel, že komise vůbec ho neprojednala proto, poněvadž se odvolala na to, že ji nezbývá dosti často. Dnes pan navrhovatel jej nepřikazuje rozpočtové komisi, nýbrž zvláštní finanční komisi, a to komisi, která nebude míti nic jiného než tento předmět, která bude míti dosti času, aby o té věci uvažovala a sněmu zprávu p dala, tim spíše, poněvadž návrh vychází z klubu mladočeského, kde byl promyšlen, propracován a kde se můžeme nadíti, že jest doopravdy a vážně míněn. Já proto navrhuji, aby v ohledu formálním bylo přikázáno komisi, by do 8 dnů podala sněmu návrh. (Výborně! Potlesk. )

Nejv. maršálek zemský: Ve formálním ohledu přihlásil se ke slovu p. posl. Dr. Engel. Dávám mu slovo.

Posl. Dr. Engel: Mnohé z toho, co bylo proneseno, jest úplně pravda a jsem přesvědčen, že komise, o jejíž volbu jde, z toho zajisté vezme pobídku ku práci rychlé; avšak nepokládám za vhodné, aby již předem, lhůta tak krátce byla vymezena, jako jest jediný týden, který se jí ukládá; a poněvadž návrh vyšel z našeho klubu po zralém uvážení věci a poněvadž právě v tomto uváženi věci sami jsme jej v tomto způsobu,, ve smyslu pilnosti nepodali, tedy nemáme také dnes příčiny, abychom se přidali k návrhu, který právě byl učiněn. Já jsem přesvědčen, že komise vše to, co zde bylo řečeno, zrale a dobře uváží a že bude vedena právě těmito pohnutkami k tomu, aby práci svou urychlila, pokud jest možná. Poněvadž však lhůta 8denní se mi zdá pro vážnou práci, kterou chceme očekávati od této komise, příliš krátkou, tedy budeme hlasovati proti formálnímu návrhu právě zde učiněnému.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo ještě za slovo ve formálním ohledu?

K slovu přihlásil se pan Dr. Baxa. Dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Baxa: Slavný sněme ! Poněvadž zde předsedou klubu poslanců mladočeských bylo sděleno, že lhůta 8denní jest příliš krátká, beru návrh svůj zpět a činím jiný formální návrh, by ve lhůtě 14denní byla komise povinna zprávu podati.

Já míním, jestli vážná strana podává kterýkoli návrh, zejména takového dosahu, že jest promyšlen, že strana přijde s určitými jednotlivostmi a detaily, a poněvadž právě jsem toho pevného přesvědčení, že návrh podán jest seriosně, že zajisté do 14 dní komise může býti hotova.

Neračte zapomenout, že beztoho jsou snahy nahoře, by práce tohoto sněmu byly co možná nejnepatrnější a právě proto ještě dnes jest příležitost, bychom ukázalí vůli svou, tož míním, že snáze tomu přisvědčíte, aby ve 14 dnech komise podala zprávu o tomto návrhu. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se ještě pan navrhovatel k slovu. Jemu přísluší poslední slovo pro ten případ, že by ještě někdo se k slovu přihlásil.

Táži se proto, zda ještě někdo ve formálním ohledu se k slovu hlásí?

Ich stelle die Frage, ob sich jemand in formaler Beziehung zum Worte meldet.

Jelikož se nikdo více ke slovu nehlásí, prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu navrhovateli.

Poslanec Niklfeld: Slavný sněme! Já pro svou osobu úplně souhlasím s návrhem p. Dra Baxa (Výborně!) a, jelikož mám za to, že i pánové, kterých jsem tlumočníkem, v tomto ohledu budou s prodlouženou lhůtou navrženou p. Drem Baxou souhlasiti, tedy se konformuji s tím a souhlasím s návrhem p. Dra Baxy, aby komisi bylo uloženo, by ve 14 dnech podala sněmu zprávu a návrhy. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest otázka, kterak se má naložiti s formálním návrhem pana posl. Niklfelda, který se nachází na denním pořádku.

V tomto ohledu podal pan posl. Niklfeld návrh, by byla zřízena komise 18tičlenná, zvolená kuriemi z celého sněmu. K tomuto návrhu podal p. posl. Dr. Baxa návrh, by byla ustanovena této komisi lhůta k podání zprávy, a sice navrhl prve lhůtu osmidenní a pak tento návrh vzal zpět a navrhl lhůtu čtrnáctidenní.

Dám tedy hlasovati následujícím způsobem:

Především dám hlasovati o formálním návrhu p. posl. Niklfelda na zřízení komise a, bude-li tento návrh přijat, tedy dám hlasovati o návrhu p. poslance Dr. Baxy na stanovení 14denní lhůty k podáni zprávy.

Gegenstand der Abstimmung ist die Frage, wie in formaler Beziehung mit dem Antrage des Herrn Abg. Niklfeld, welche sich aus der Tagesordnung befindet, vorzugehen sei.

In dieser Beziehung hat der Herr Antragsteller selbst den Antrag gestellt, es sei eine Commission von 18 Mitgliedern zu wählen, welche durch die Curien aus dem ganzen Landtage gewählt werden soll und der sein Antrag zuzuweisen sei.

Der Herr Abg. Dr. Baxa hat dazu einen

Zusatzantrag gestellt, es möge dem Ausschuße eine Frist zur Berichterstattung gesetzt werden und zwar hat er zuerst eine 8tägige Frist vorgeschlagen und dann seinen Antrag dahin modifiziert, dass dem Ausschuße eine 14tägige Frist zur Berichterstattung bestimmt werde.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weise durchzuführen.

Zuerst werde ich über den Antrag des Hern Antragstellers abstimmen lassen, welcher dahin geht, eine 18gliedrige Commission einzusetzen; wenn dieser Antrag angenommen wird, so werde ich über den. Zusatzantrag des Herrn Abg. Dr. Baxa abstimmen lassen, dass dieser Commission eine 14tägige Frist zur Berichterstattung bestimmt werde.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwenduna erhoben ?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Především dám hlasovati o návrhu na zřízení 18členné komise.

Zuerst werde ich den Antrag aus Einstellung einer 18gliedrigen Commission zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage stimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o návrhu, aby této komisi byla stanovena 14denní lhůta.

Nunmehr werde ich den Antrag zur Abstimmung bringen, dass dieser Commission eine 14tägige Frist zur Berichterstattung bestimmt werde.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Prosím račte povstati, musím počítati.

Prosím, o opačnou zkoušku.

Ich ersuche um die Gegenprobe.

Žádám Pány, kteří nehlasují pro návrh, by ráčili povstati.

Ich ersuche die Herren, welche gegen den Antrag stimmen, auszustehen.