Čtvrtek 6. dubna 1899

Návrh jest přijat

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance Františka Dostála a soudruhů na zřízení střední lesnické školy s vyučovací řečí českou.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Antrag des Abg. Franz Dostál und Genossen auf Errichtung einer Forstmittelschule mit böhmischer Unterrichtsspräche.

Zpravodajem jest p. posl. Krumbholz. Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Krumbholz: Slavný sněme! Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o návrhu poslance Dostála a soudruhů na zřízení střední lesnické školy s vyučovací řečí českou podáním v posledním zasedání byl komisí zemědělskou vy řízen, zůstal však od slavného sněmu nevyřízen. Slavný zemský výbor předložil návrh tento na základě usnesení svého ze dne 27. července 1898 čís. 30. 281 opět slavnému sněmu a činí návrh formální, aby návrh tento přikázán byl komisi pro záležitosti zemědělské. Na základě tom komise pro záležitosti zemědělské vzala návrh ten v úvahu a podala zprávu. Zpráva ta byla vytisknuta a všem pánům členům rozdána.

Tedy nepovažuju za nutné, abych celou zprávu četl a končím pouze návrhem zemědělské komise, který zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti. Zemskému výboru ukládá se, aby na návrh poslance Dostála a soudruhů, který směřuje k tomu, aby zřízeno bylo střední lesnické učiliště s vyučovací řečí českou, podal zprávu, jakým způsobem by bylo možno těm kteří lesnictví se věnuji, nabyti vzdělání lesnického v české řeči v té výši, jaké se na středních lesnických Školách vyučuje.

Zprávou touto jest i petice hospodářského spolku Proseč Zábořský pro okres Skuč. v než se žádá za zřízeni lesnické školy s vyučovacím jazykem českým v království Českém, vyřízena.

Odporučuji návrh zemědělské komise k přijetí

Landtagssekretär Höhm (liest) Die Landeskulturkommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt, über den Antrag des Abg. Dostál und Genossen aus Errichtung einer Forstmittelschule mit böhmischer Unterrichtssprache in der Richtung Bericht zu erstatten, auf welche Weise es jenen, die sich dem Forstwesen widmen, ermoglicht werden konnte, die Forstausbildung in böhmischer Sprache in einer solchen Hohe zu erlangen, wie dieselbe aus den Forstmittelschulen geboten wird.

Durch diesen Bericht ist die Petition des landwirthschaftlichen Vereines in Proseč-Záboř für den Skutscher Bezirk um Errichtung einer Forstlehranstalt mit böhmischer Unterrichtssprache im Königreiche Böhmen erledigt.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pře jdeme k hlasování.

Nachdem niemand das Wort verlangt, werden wir zur Abstimmung schreiten.

Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise.

Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Commissionsantrag.

Žádám pány, kteří návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh je přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělstva o petici Františka Hrádka, učitele při rolnické škole v Písku, za přirknutí výslužného za jeho učitelskou činnost při školách rolnických.

Nachsten Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturcommission über die Petition des Franz Hrádek, Lehrers an der Ackerbauschule in Písek, um Zucrkennung einer Pension für seine Lehramtsthatigkeit an Ackerbauschulen.

Zpravodajem je p. posl. krabě Chotek.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. hrabě Ferdinand Chotek. Slavný sněme! Frant. Hrádek, učitel při rolnické škole v Písku, podal petici přímo k slavnému sněmu za přiřknutí výslužného za jeho učitelskou činnosť při školách rolnických a odůvodnil žádost svou lékařským vysvědčením dosvědčenou neschopností ke službě učitelské.

Jelikož pravidly slavným sněmem r. 1840 vydanými o právních poměrech učitelů při odborných školách hospodářských zemskému výboru jest přikázáno dávati na výslužbu učitele při odborných školách hospodářských, usnesla se komise pro záležitosti zemědělské, učiniti návrh:

Slavný směme, račiž se usnésti:

Žádo t Františka Hrádka, učitele při rolnické škole v Písku, za přiřknutí výslužného za jeho učitelskou činnost při školách rolnických přikazuje se zemskému výboru k příslušnému řízení.

Die Commission für Landesculturangelegenheiten stellt den Antrag:

Die Petition Des Franz Hrádek, Lehrers au der Ackerchuschule in Pisk, um Zuevkennimg emer Pension für seine Lihramtsthötigkeit an Ackerbauschulen wird dem Landesausschuße zur competenten Erledigung zugewiesen.

Nejvyšší maršálek zemský; Žádá někdo za slvo?

Verlangt jemand das Wort ?

Navrhuje se, aby petice byla přikázána zemskému výboru k vyřízení.

Es wird beantragt, die Pitition dem Landesaussechuße zur Erledigung zuzuweisen.

Žádám pány, kteří s návrhem komise souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich erruche die Herren, welche den Comniissionsantrag annehmen, die Hand zu erlieben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenom m e n

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht mit dem Antrage, dass dem Lehrer der Gäitneiei an der Wein' und Ackerbauschule in Melnik, Ernst Peths, die an dieser Lehranstalt zugebrachten

Dienstjahre in die Pension eingerechnet werden.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského s návrhem, aby Arnoštu Pethsovi, učiteli zahradnictví na vinařsko-ovocnické škole v Mělníku, byla do pense čítána léta na této škole strávená. Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec hrabě Ferdinand Chotek: Slavný sněme! Arnošt Peths působí od 7. listopadu 1890 jako zahradník a učitel zahradnictví na vinařko-ovocnické škole v Mělníku. Dle dřívějších stanov této školy nebyl učitel zahradnictví definitivní silou, nýbrž měl asi takové postavení, jako zahradníci na středních hospodářských školách. Peticí podanou na sněm v r. 1896 domáhal se Peths toho, aby byl jmenován od zemského výboru učitelem zahradnictví, aby mu byly přiřknuty tytéž požitky, jaké mají učitelé zahradnictví na středních hospodářských školách a aby mu byl udělen nárok na výslužné, jehož "ad personam" požívají také zahradníci středních hospodářských škol.

Mezi šetřením konaným o této petici došly schválení nové stanovy vinařsko ovucnické školy v Mělníku, dle nichž jest na této škole aystemisováno též místo definitivního učitele zahradnictví.

O toto misto ucházel se Arnošt Peths, prokázav, že výnosem c. k. ministerstva orby ze dne 4. května 1898 č. 9808 byl osvobozen od zkoušky učitelské z ovocnictví, vinařství a sklepnictví.

Dekretem zemského výboru ze dne 14. prosince 1898 č. 82741 byl Peths ve srozumění s c. k. ministerstvem orby jmenován definitivním učitelem.

Ve své žádosti domáhal se však A. Peths také toho, aby mu byla do pense čítána léta, která na škole Mělnické jako učitel již strávil, t. j. doba od 7. listopadu 1890, kterého dne byl ustanoven kuretoriem této školy.

Podle § 50. služebních pravidel z r. 1890 má se vpočítati doba, po kterou člen učitelstva odbyv zkoušku způsobilosti k vyučování bez přerušeni ve službě byl zaměstnán.

V tomto případě bylo by ovšem lze vpočítati služebná léta teprve od doby, kdy A. Peths byl od této zkoušky osvobozen.

Nicméně sluší tento případ posuzovati poněkud jinak. Arnošt Peths domáhal se již před tím, nežli obdržel dispens od zkoušky a nežli bylo systemisováno místo definitivního učitele zahradnictví, o to, aby mu byl udělen nárok na výslužné "ad personam" jakožto zahradníku kuratoria, podobně jako udělen byl tento ná rok zahradníkům středních hospodářských škol.

Této žádosti bylo by se zajisté vyhovělo jako u zahradníků právě uvedených, kdyby mezi tím nebylo bývalo systemisováno místo definitivního učitele zahradnictví.

Byl by tedy nyní, po svém jmenování definitivním učitelem Arnošt Peths, v příčině pense v poměru méně výhodném, nežli zahradníci středních hospodářských škol, kteří nejsou silami definitivně od zemského výboru jmenovanými.

Hledě k uvedeným okolnostem usnesl se zemský výbor ve schůzi ze dne 21. září 1898 odporučiti slavnému sněmu žádosť Arnošta Pethse k příznivému vyřízení.

Komise pro záležitosti zemědělské, kteréžto byla zpráva zemského výbore praesidiem plavnému sněmu přikázána, uznala důvody zemským výborem uvedené a činí návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Arnoštu Pethsovi, definitivnímu učiteli zahradnictví na vinaříko-ovocnické škole v Mělníku, čítají se do pense léta ztrávená na vinařsko-ovocnické škole v Mělníku od 7. listopadu 1890.

Die Commission für die Landesculturan gelegenheiten stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Dem definitiven Lehrer der Gärtneren an der Wein- und Obstbauschule im Mělnik Ernst Peths werden die an der Obst- und Weinbau schule in Mělnik zugebrachten Dienstjahre vom 7. November 1890 an in die Pension ungerechnet.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort ?

Dám hlasovati o návrhu komise.

Ich werde den Commissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Nebude snad třeba, abych tento návrh ještě jednou sdělil.

Es wird vielleicht nicht nothwendig sein, den Commissionsantrag noch einmal mitzutheilen.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, aby pozdvihli ruku.

Ich ei suche die Herren, welche dein Commissionsautrage zustimmen, die Hand zu er heben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Denní pořádek jest vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Dovoluji si upozorniti kurie, že jest jim vykonati několik voleb, kteréž volby jsem byl ohlásil již na začátku schůze, a myslím, že nebude třeba, bych opakoval podrobnosti.

Ich erlaube mir die Curien darauf aufmerksam zu machen, dass sie nach der Haussitzung die Wahl in die Kommissionen vorzunehmen haben, welche sich als Errgänzungswahlen darstellen.

Es wird wohl nicht nothwendig sein, dass ich die einzelnen Wahlen, welche ich am Anfange der Sitzung dem hohen Hause mitgetheilt habe, nochmals in Erinnerung bringe

Co se týče volby komise, na které se usnesl slavný sněm dnešního dne, vyzvu kurie, aby vykonaly tuto volbu po příštím sezení.

Was die Commission anbetrifft, deren Einsetzung das hohe Haus heute beschlossen hat, werde ich die Curien auffordern, nach der nächsten Sitzung diese Wahl vorzunehmen.

Pan posl. Udržal a soudruzi podali mně návrh, který Žádám, aby byl přečten.

Die Herren Abg. Udržal und Genossen haben mir einen Antrag ubereicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců Udržala, Kudrnky, Komárka, Jaroše a společníků čelící k financování prací melioračních.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

V uvážení, že při stávajícím račím tempu, kterým dnes práce meliorační hlavně následkem nedostatku peněžitých prostředků pokračují, bylo by dle výpočtu odborníků třeba plných 250 let nežli by se českým řekám, potokům, zabahněným rolím a Inkám náležité úpravy dostalo, ukládá se zemskému výboru, aby neprodleně vstoupil v jednání s c. k. vysokou vládou ve příčině mohutnějšího financování prací melioračních.

K vytčenému cíli navrhuje, následující: Na místě hotového vyplácení subvence státní a zemské převezmiž stát i zem garancii placení, pokud možné, nízkého úroku z papíru k tomu účelu v té míře v oběh danému, jemuž na úrocích odpovídá dnešní výše subvencí státem a zemí k účelům melioračním poskytovaných.

Na naznačený způsob bylo by možná při fakticky stejném obtíženi, rozpočtu státního a zemského věnovati pracím melioračním ku př. při rentě 4 proc. 25kráte tolik, jako za dosavadní platné praxe.

Po stránce formální navrhujeme, aby byl tento návrh odevzdán komisi rozpočtové.

V Praze, dne 6. dubna 1899.

Udržal a spol.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag, der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. Dr. Záhoř a soudruzi odevzdali mně dotaz k J. E. p. místodržitelí týkajíc se spoluužívání jatek pražských předměstskými obcemi.

Die Herren Abgeordneten Dr. Záhoř und Genossen haben mir eine Interpellation über reicht, welche sich auf die Mübenützurg der Prager Schlachtanstalt durch die Vororte bezieht.

Žádám, aby tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Dr. J. Záhoře a soudruhů k J. E. panu místodržitelí král. Českého, týkající se spoluužívání jatek Pražských předměstskými obcemi.

Zemským zákonem ze dne 19. března 1889, č. 19. bylo zavedeno pro území král. hlav. města Prahy, pro předměstí

Pražská a obce sousední povinné užívání jatek.

Tomuto povinnému užívání jatek byly podrobeny z předměstí Pražských a obcí sousedních obce v § 2 téhož zákona jmenované.

Ve smyslu § 6. téhož zákona měly býti veřejné jatky obecní zřízeny do 3 roků počítaje tuto lhůtu pro město Prahu ode dne, kdy vyhlášen byl právě zmíněný zákon, a pro území, jehož se týče druhý odstavec § 4 tohoto zákona, od té doby, kdy bude platně ustanoveno, kde býti mají tyto jatky a které obce neb části jejich k nim se přikazuji.

Zemským zákonem ze dne 20. dubna 1895 č. 37. byla prodloužena lhůta ke zřízení předměstských jatek obecních do 25. května 1898.

Ve smyslu ustanovení § 4. zem. zákona č. 19. z r 1889 rozhodlo c. k. místodržitelství výnosem ze dne 10. listopadu 1890 č. 104 968, že pro části Prahy mimo čáru potravní (Holešovice-Bubny) a pro ostatní obce obvodu jatečného v § 2. dotčeného svrchu zákona jmenované zřízeny býti mají jedny ústřední jatky v Holešovicích mimo čáru daně potravní

Po zamítnutí stížnosti se strany předměstských obcí proti tomuto rozhodnutí u správního soudu podané zahájila obec pražská ku vyzvání zemského výboru ze dne 17. června 1891 č. 24001 společné porady s předměstskými obcemi v záležitosti stavby předměstských jatek.

Poněvadž po dlouhých poradách enquôty nebyla docílena shoda, byla záležitost předložena k rozhodnutí zemskému výboru, načež po odbývání společné porady všech zúčastněných obcí zemským výborem svolané schváleny byly výnosem zemského výboru ze dne 27. března 1895 č. 12933 stanovy společné správy pro zřízení a vydržování předměstských jatek obecních.

Obec Pražská zavedla s ustanovenou správní radou jednání, jakým způsobem dala by se stavba předměstských jatek rychle uskutečniti. Jednání toto nevedlo k cíli a bylo konečně přerušeno, poněvadž správní rada dne 1. října 1896 prohlásila svými zástupci, že dle usnesení její jednání o stavbě předměstských jatek má býti zastaveno na tak dlouho, pokud nebude vyřízena otázka společného trhu.

Stanovisko toto, kterým sloučena byla zcela bez důvodu otázka předměstských jatek s otázkou trhu a na kteréž proto obec Pražská přistoupiti nemohla, bylo intimováno obci Pražské též přípisem ze dne 7. října 1896 č. j. 41.

O tomto stavu věci podána byla radou městskou c. k. místodržitelství zpráva dne 16. října 1896 č. j. 155360, ve kteréž bylo proti tomuto usnesení jako nezákonnému podáno ohražení.

Za příčinou dotazu poslance Dra Josefa Žaluda a soudruhů podaného na sněmu království Českého o záležitosti stavby předměstských jatek obecních podána byla o této záležitosti praesidiu c. k. místodržitelství k výnosu ze dne 23. února 1898 č. 3163 obšírná zpráva o stavu věci ze dne 25. února 1898 č. 30652 a mimo to poukázáno zvláštním podáním ku c. k místodržitelství ze dne 15. března 1898 č. j. 16908 k neblahým následkům v ohledu zdravotním plynoucím z neudržitelného nynějšího stavu a z dalšího trvání zdravotně závadných předměstských jatek.

Když pražský dobytčí trh v Holešovicích prohlášen byl výnosem c. k. místodržitelství ze dne 12. dubna 1898 č. j. 31166 za ústřední, byla vyzvána rada městská výnosem c. k. místodržitelství ze dne 21. května 1898 č. j. 47194, "aby vyjednávání se správní radou předměstských jatek opět zahájila a záležitosť tak vynikajícího významu v ohledu zdravotním ku zdárnému konci přivedla, ježto otázka trhu výnosem ze dne 12. dubna 1898 č. j. 31166 vyřízena byla v ten smysl, že pražský ústřední trh prohlášen byl za jediný pro celé území zákonem ze dne 9. března 1889 č. 19 z. z. v nucenou jatečnost pojaté, následkem čehož odpadla hlavní příčina všeho odkladu. "

Proti tomuto výnosu byla podána se strany súčastněných obcí stížnosť k c. k. ministerstvu vnitra, kdež se záležitosť tato posud nalézá. Rada městská přihlížejíc k uvedenému vyzvání c. k. místodržitelství, dospěla po náležité úvaze ku přesvědčení, že záležitosť stavby předměstských jatek nalézá se v takovém stadiu, že při největším urychlení předmětu nelze očekávati, že by zřízení tohoto ústavu se stalo skutkem v takové době, jak by toho zdravotní poměry v obci pražské a zejména v obcích okolních a nutnosť jednotného uspořádání zdravotní služby v těchto obcích vyžadovaly.

V uvážení toho, že lhůta ustanovená ze dne 20. dubna 1895 č. 37 do 25. května 1898, ve které stavba obecních jatek předměstských měla býti provedena, prošla bez prodloužení, jakož i v uvážení toho, že ústřední zostatky pražské dle výpočtu správy jateční pro řadu let po provedení nepatrných adaptací vystačí pro celý obvod jateční, učinila rada městská podáním ze dne 20. září 1898 č. j. 136640 správní radě předměstských jatek návrh na spoluužívání jatek Pražských, po kterémžto návrhu podána zároveň zpráva c k. místodržitelstvi.

Co zamýšlí Vaše Excellence učiniti, aby tento nezdravý poměr byl zrušen a platný zákon ve skutek uveden? V Praze, dne 26. března 1899. Dr. Jindř. Záhoř a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Páni poslanci Dr. Moravec a soudruzi mně odevzdali taktéž dotaz k Jeho Ex. panu místodržiteli.

Die Heren Abg. Dr. Moravec und Genossen haben mir gleichfalls eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sektetář Höhm (čte. ) Dotaz dra Moravce a soudruhů na Jeho Exellenci hr. Coudenhove, c. k. místodržitele království Českého v Praze!

C. k. ministerstvo války rozhodlo, že v Josefově mají býti vojenským erárem postaveny konírny, a vybralo si pro stavbu těchto koníren veřejné náměstí. O rozhodnutí svém strany místa stavebního neučinilo sice obci Josefovské dosud žádného úředního sdělení, avšak dalo vojenským personálem místo ono vyměřiti k cíli vypracování projektu a rozpočtu pro jmenované konírny.

C. a k. ministerstvo války samo toto místo určilo, neslyševši obce, ač Josefovské vojenské úřady také jiná místa navrhly.

Obci Josefské toto rozhodnutí c. a k. ministerstva války nemůže býti lhostejno, poněvadž se těžce dotýká zdravotních poměrů Josefovských, ano veřejné zdravotnictví obce Josefovské přímo ohrožuje.

Že tvrzení toto jest podstatno a pravdivo, dokazuje následující okolnosť:

Obec Josefovská usnesla se svého času, aby dobytčí trhy v Josefově byly odbývány na Novoměstském náměstí v Josefově. C k. okr. hejtmanství v Králové Dvoře z příčin veřejných se nad tím pozastavovalo a jen pod jistými podmínkami odbývaní jich dovolilo výměrem svým ze dne 10. záři 1884 č. 10. 751. C. k. místodržitelství toto povolení výnosem ze dne 9. ledna 1885 č. 1335 zrušilo.

Odvolání se z tohoto výnosu nebylo dáno místa a c. k. ministerium vnitra vynesení rozhodnutím svým ze dne 14. září 1885 č. 14229 potvrdilo, odbývání trhů na Novoměstském náměstí zakázalo a jich přeložení nařídilo.

C. k. správní soudní dvůr stížnosť obce Josefovské proti tomuto rozhodnuti usnesením svým ze dne 16. dubna 1885 č. 1085 také zamítl.

Všechny tyto výnosy a tato rozhodnutí stala se k námitkám pevnostního velitelství Josefovského, jež usneseni obce Josefovské se opřelo z příčin veřejného zdravotnictví, které odbýváním trhů na náměstí Novoměstském do nebezpečí uváděno bylo A nyní celé věci rub a naprostý obrat.

Vojsko, které vyvolalo a prosadilo z ohledů zdravotních odstranění dobytčích trhů z Novoměstského náměstí, tak že se nyní tyto trhy mimo město odbývati musí, chce postaviti konírny na témže veřejném náměstí, uprostřed obytných staveni a založiti tak infekční ohnisko nemocí nejen pro občanské, civilní obyvatelstvo, ale i pro vojenskou posádku samu.

Tímto svým stanovením dostalo se cís. a král. ministerstvo války do odporu se smýšlením a stanoviskem nejen obce Josefovské, ale veškerého občanského obyvatelstva Josefovského.

Zákony a předpisy zdravotnické mají býti zachovány jen občanem a ne úřadem vojenským, táže se celá veřejnost, úřadem instituce, která tolik a tak těžkých břemen ukládá občanstvu v zajmu bezpečnosti státu, jak se říká, a stát by nechtěl ten platící a tudiž vlastně udržující živel svůj chrániti?

Žijeme přece dosud v dobách pravidelných, v dobách míru, tvrdí jiný občan, a tu přece plití usnesení stavebního úřadu, tu přeje dlužno říditi se plánem polohopisnym, jaký pro stavby a rozšíření města Josefova byl stanoven a vysokým c. k. úřadem schválen.

A tento plán vyplynul z ducha stavebního řádu, maje zřetel na poměry místní, řídě se potřebami veřejného zdravotnictví, staraje se o pohodlnost a bezpečnost vozby, veřejného ruchu, dbaje současně možného okrášlení obce.

A nyní všechny předpisy, všechny zásady stavební a zdravotnické mají v niveč býti obráceny, obyvatelstvu občanskému, representati města, jeho zákonně zvoleným zástupcům, jich usnesením i spolu civilnímu, byt i c. k. úřadu má býti ve tvář vmeten výraz despektu cís. a král. úřadu, ministerstva války, na úkor všemu řádu a právu?

To zdá se podepsaným býti nemožným a proto se dovolují tázati:

1.   Jest záležitost stavby vojenských kasáren na náměstí v pevnosti Josefově Vaší Excellenci známa?

2.   Ráčí Vaše Excellence býti ochotna zastati se občanských úřadů a občanstva vůči libovůli vojenského eráru vůči o. a král. ministerstvu války?

3.   Platí dosud v království Českém zákony stavební a zdravotnické a chce c. k. místodržitel český se o to postarati, by byly plněny také i se strany cís. kr. vojska a c. a k. vojenských iastanci ?

4.   Co chce učiniti Vaše Excellence, aby c. a k. vojenský erár v záležitosti


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP