V řečené petici poukazuje se na to, že obchodní smlouvy úplně minuly se s žádoucím účinkem, že zájmy průmyslu obětovaly se zájmům zemědělství, že však nepřinesly smlouvy zemědělství oněch očekávaných a oněch slibovaných výhod, za to však že průmysl náš rakouský značně poškodily. Obchodní komora na základě tom navrhuje vládě zřízení zvláštního přípravného sboru co státní instituce se stálou kanceláří a ve svazku s celým poradním sborem, s ústřední komisí pro stanovení obchodních smluv a statistickým oddělením ministerstva obchodu. Sbor ten měl by požívati náležité podpory státní a měl by především podrobně zkoumati účinky dosavadního celního tarifu a obchodních smluv na jednotlivé skupiny zboží a mimo jiné měl by vypracovati nový autonomní tarif.

Petice tato ve svém obsahu jest zajímavá; nemohu Vás však s obsahem tímto déle zdržovati poukazuji Vás na zprávu o této schůzi, konané dne 18. května 1898, kteroužto zprávu vděčím laskavosti pana presidenta obchodní komory.

Konečně odhodlala se i vláda rakouská pátrati po prostředcích k podpoře a povznesení vývozu. Prostředky, jimiž cíle vytčeného vláda zamýšlí dosíci, jsou poskytování subvencí vývozným závodům v cizině a průmyslovým vývoznímu syndikátům v říši.

Naproti tomu ústřední svaz německých průmyslníků odsuzuje se vší rozhodností zamýšlenou vládní akci a zasazuje se o zřízení zvláštních vývozných, obchodních společností a po případě o zřízení vývozní banky, pro kteroužto vývozní banku žádá o státní subvenci kolem 250. 000 zl.

Vláda s tímto názorem nesouhlasila, německý tento svaz však vzdor odporu vlády chce asi na svou pěsť takovou vývozní banku snad v severních Čechách zříditi. Nebylo nikterak odůvodněno, že odřekl svaz německý z patrného vzdoru podporu akci státní, když nechtěla vláda uznati správnost projektu svazem odporučovaného.

V nové době pomýšlí se na zřízení zvláštní vývozní kanceláře v Hamburku, o jejíž zřízení již se vyjednává mezi pražskou obchodní komorou, libereckou, plzeňskou a štýrsko-hradeckou komorou.

Kromě toho zamýšlí i obchodní komora terstská zaříditi podobnou kancelář v Terstu.

Zdejší spolek průmyslníků vítá ohlášený projekt vládni k povznesení vývozu jako první praktický krok ve prospěch průmyslu. Výbor průmyslníků doufá však, že zároveň vláda poskytne také žádoucí pomoci i ve vnitřních poměrech domácí výroby, hlavně snížením sazeb dopravních jakož i zařízením konsulátních úřadů a jinými ještě prostředky, které také pro krátkost času nechci zde specielně uváděti.

Německá sekce rady zemědělské pro království české vyslovila se vzhledem k přípravám ku příští celní a obchodní smlouvě se sousedními státy, aby se, co se ochrany cel týče, naléhalo na zvýšení dosavadních přívozných cel na obilí, luštěniny, semena, živý dobytek a výrobky dobytčí.

Co se pak dopravních tarifů týče, tu poukazuje německé oddělení rady zemědělské na neomluvitelnou často výši našich železničních tarifů na obilí, ovoce, dobytek a jiné hospodářské výrobky v poměru k jiným zemím.

Potom poukazuje dále na nedostatečné množství a jakost dopravních prostředků, na nespravedlnost stejného tarifování mouky a obilí, potom dále na poškozování ráznými transitními tarify; kromě toho na to, že se zřizují a že se trpi obchodní skladiště pro uherskou mouku na našich drahách.

Kromě toho jest také dlužno podotknouti, že jest záhodno, aby při příštích smlouvách bylo šetřeno také přání zemědělců vůbec, aby sníženy byly dosud vysoké dopravní tarify na umělá hnojiva, jakož i aby byly zlaciněny dopravní tarify na drenáže.

Též co se týče dosavadního poškozování vývozu dobytka do Německa přenášením k nám různých nakažlivých nemocí, jakož i přívozem méněcenného a často nákazou stíženého dobytka ze Srbska, Rumunska atd. i co se týče zemědělského průmyslu, zejména cukrovarnictví a líhovarnicví, bude dlužno uvažovati jakých výhod má se dožadovati svaz našich průmyslníků v ohledu tomto při příští obchodní a celní smlouvě s Německem.

V  ohledu obchodně politickém požaduje sekce německá zřízení co nejrychleji a nejspolehlivěji působící statistiky o setbě a žních jakož i plodin hospodářských vůbec.

V témž smyslu vyslovila se také i Ústřední hospodářská společnost kladouc váhu na to, že jest třeba především organisace pro přípravné práce, která by sbíráním dat, určitými návrhy a vytknutím požadavků zemědělských působila k tomu, aby docíleno bylo výhod pro zemědělský vývoz při příštím jednání o smlouvách rakousko-uherských s Německem.

V  tom ohledu usnesla se Ústřední hospodářská společnost, aby rada zemědělská pro království České přičinila se, aby utvořena byla v obou její odborech stálá anketa z odborníků a zástupců kruhů zemědělských. Německá sekce rady zemědělské kromě toho s velkým důrazem ještě klade váhu na to, že jest třeba naléhati na stanovení a zřízení rakouských zemědělských znalců v cizině při různých rakouských vyslanectvích.

Myslím, že i čeští zemědělci v tomto ohledu jsou stejného náhledu, a následkem toho netřeba mi do podrobnosti dalších, na kterých se stanovila německá sekce, blíže vcházeti a blíže se jich dotýkati.

Ve vážné a kritické této době pro ohrožený náš průmysl a zemědělskou výrobu dovoluji si, velectění pánové, podněty tyto doporučiti slavnému sněmu k zevrubné úvaze a k podání návrhů zemskému výboru. V ohledu formálním dovoluji si učiniti návrh, by slavný sněm se usnesl, by návrh tento na ochranu našich hospodářských zájmů při uzavírání příštích obchodních smluv byl k projednání odevzdán komisi zemědělské. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan navrhovatel připojil k svému návrhu formální návrh, který nebyl původně vytištěn a který zní v tom smyslu, by jeho návrh byl přidělen komissi zemědělské.

Der Herr Antragsteller hat den ursprünglich in der gedruckten Vorlage nicht enthaltenen formalen Antrag nachgetragen, welcher dahin geht, dass sein Antrag au die Landesculturkommission verwiesen werde.

Žádá někdo v ohledu formálním za slovo ?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Dám hlasovati o formálním návrhu.

Ich werde den formalen Antrag zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří jej přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche denselben annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádzu jest první čtení návrhu poslance Františka Dostála a soudruhů na změnu § 20. zákona ze dne 19. února 1870 čís. 22. z. z.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erstte Lesung des Antrages des Abgeordneten Franz Dostál und Genossen, betreffend die Abänderung des § 20 des Gesetzes vom 19. Feber 1870 Nr. 20 L. -G. -Bl.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Posl. Dostál. Slavný sněme!

Jest přirazeno, že výdaje na kulturní potřeby naše čím dále tím více se zvyšují, neboť, jako nelze zastaviti pokrok veškerého člověčenstva tak také nelze se ubrániti zvyšováni těchto výdajů. Naproti tomu však máme právě v tomto směru výdaje, kterým bychom se mohli ubrániti, a sice, jak bude velectěným pánům známo, máme školy, které jsou navštěvovány i 7, ba nyní i méně dětmi. Dle spávajícího zákonodárství nelze tyto školy zrušiti, leda jedině tehdy, když ten který odbor zemské školní rady na tomto zrušení se usnesl, pokud se týče, příznivé dobrozdání k tomu ministerstvu dá.

Školy ty jsou pravými břemeny pro obce, které je musí vydržovati, a obce ty, když se odvolávají k úřadům vyšším, jsou zamítány, poněvadž právě správní soud již r. 1883 prohlásil se býti nekompetentním v těchto věcech. A aby tato mezera v našem zákonodárství byla odstraněna a aby, ježto na jedné straně vydání na kulturní naše potřeby rostou, na druhé straně tyto zbytečné výdaje skutečně odstraněny byly podali jsme tento návrh. Žádáme slavný sněm, aby jej komisi školské k dalšímu jednání, pokud se týče, k příznivému vyřízení odkázal. (Výborně.)

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Ve formálním ohledu se navrhuje, by návrh byl přikázán komisi školské.

In formaler Beziehung wird beantragt, den Antrag der Schulkommission zuzuweisen.

Žádám pány, kteří s tímto formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance JUDra. Jana Podlipného a soudruhů na doplnění obecního řádu král. hlavního města Prahy ze dne 27. dubna 1850 č. 85. z. z. a v. v. a 6té hlavy obecního řádu pro království České ze dne 16. dubna 1864 čís 7. z. z.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten JUDr. Johann Podlipný und Genossen auf Ergänzung des Gemeindestatutes für die königl. Hauptstadt

Prag vom 27. April 1850 Z. 85 LGBl. und R. Bl. und des sechsten Abschnittes der Gemeindeordnung für das Königreich Böhmen vom 16. April 1864 Z. 7

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Dr. Podlipný. Slavný sněme!

Návrh námi podaný na doplnění jednak statutu král. hlav. města Prahy, jednak obec. řádu a sice VI. hlavy obecniho řádu pro království České ma různé zajímavosti se stanoviska právnického; myslím však, že hlavní příčina jeho podání jest ta, že jest nesmírné důležitosti pro veškeré obyvatelstvo, usazené po obou březích Vltavy o i Braníka až dolů k Troji.

Prve však, než přejdu k účelu, o němž ovšem jen stručným způsobem chci se vysloviti, mám přece jen za svou povinnosť taktéž stručným způsobem poukázati ku příčinám, pro něž k zákonu tomuto došlo.

Již v loňském zasedání sl. sněmu kollega Záhoř, já a soudruzi podali jsme návrh na sloučení veškerých obcí s král. hl. městem Prahou v obvodu 7 kilom.

Po návrhu komise a po vřelém odůvodnění zprávy komise kollegou drem Podlipským sl. sněm jednomyslně se usnesl, že zemský výbor má se postarati o to, aby návrh tento byl uzákoněn, t. j. sl. sněm přikázal návrh tento k jednání zemskému výboru.

Já, sl. sněme, nechci dnes nijakých rekriminací pozvedati, nechci ani činiti důtklivé otázky, kde by zajisté bylo závažných příčin tázati se, proč od 22. února loňského roku až do dnešního dne nebyla věc vzata v náležité jednání, aby všem těm domněnkám, všem, i vzdáleným podezřením, že snad osobní nějaké vlivy harangují nebo překážejí ve věci té, byla učiněna přítrž, neboť jen nestranným řízením vyšších instancí může býti provedeno, co jedině může býti prospěšno pro veškeré obyvatelstvo oblasti, kterou jsem dříve byl vyznačil. Mám však za svou povinnost, abych důtklivou žádosť pronesl dnes v plném sněmu, aby zemský výbor v této věci bez otálení konal svou povinnost. Avšak není jen, slavný sněme, zemský výbor, ke kterému se obracím, neboť myslím, že snad ve větší míře zodpovědnost ve věci té spočívá v rukou vlády samé a, jakkol v jsem přesvědčen, že jest mnohá dobrá intence jak u veleslav. místodržitelství, tak i u Jeho Excellence p. ministerpresidenta v záležitosti této, tož přece zdá se mi, že nevěnuje se dosti opravdové snahy a vůle tomuto tak důležitému předmětu potrebné, aby ku šťastnému konci se přivésti mohl, a já proto mám za to, že obě tyto instance přihlížeti budou k přání všeobecne cítěnému, myslím, že bez rozdílů stran a politických roždílů ve vrstvách obyvatelstva.

Jediný hlas, který loňského roku zde se povznes], nebyl proti připojeni a sloučení, nýbrž jedině ohražoval se proti tomu, aby nesprávné a nespravedlivé poměry ve zdanění byly opraveny, aby spravedlivým spůsobem vyměřeny byly ve vnitřním městě i v obcích, kteréž v nejbližším styku s ním stojí.

Mám za to, že povinnosti naší jest, poukázati na to, že, kdyby se bylo alespoň do jisté míry uskutečnilo to, co vloni usnesením se stalo slav. sněmu, nebyli bychom nuceni návrh tento podávati. Avšak byla ještě druhá příčina - a tu prosím za prominutí, musim-li se vrátiti k ní po velmi trefném vylíčení celé záležitosti, ač v hrubých obrysech, se strany poslance Dr. Pippicha.

Jest mi přece upozorniti na některá nesprávná mínění, která ve veřejnosti jsou v oběhu. Jak známo slavnému sněmu, jednalo se o to, že česká spořitelna nabízela se, když ovšem rada městská žádáním obrátila se na spořitelnu českou, že učinila na oslavu jubilea J. V. císaře a krále našeho akt, který by měl velký význam v každém ohledu a zajisté nestál v nijakém odporu se statutem i nynějším české spořitelny.

Jest pravda, česká spořitelna projevila ochotu vykonati a podnítí se úkolu toho a zříditi vodovody a vodárnu společnou, ovšem jen pro vodu pitnou.

Tehdy rozpočten byl náklad na 1, 600. 000 zl. a česká spořitelna projevila ochotu tento naklad veškeren nésti sama, a bylo tedy přirozeno, že mohla činiti nejakych zvláštních nároků při takovémto aktu, který by byl nesl ráz skutečného daru, a byl by skutečné věnováním samostatným nějakého právu, ze strany obdařených přímo, aby totiž mohly jakýmkoli způsobem zasahovati do akce, která ku uskutečnění věnování toho vésti měla, by v tomto případu nestávalo.

Ovšem i tehdy zajistě slušné by to bylo, aby při věnovaní tak velikého a tak důležitého aktu, který, jak hospodářsky, tak i v různých jiných směrech dotýká se různých právních poměrů jak král. hl. města Prahy, tak i obcí sousedních součinnost těchto obcí byla zajist mela místa.

Avšak při zkoumání otázky té vzešla nová myšlénka, že by se odporučovalo, aby nikoliv jen opatřena byla voda pitná, nýbrž i voda taková, která by zásobovala veškeré obyvatelstvo jak král. hl. města Prahy tak i sousedních obci a vyhovovala veškerým potřebám tohoto obyvatelstva

A to ovsem rozvaha a rozpočet v tomto případě objevily se docela v jiné tvářnosti a na místo 1, 600. 000 zl. zdálo se, že vyjde číslice, která půjde nejméně na 6 mil. (Slyšte!)

Tu ovšem nebylo nepřirozeno, že Česká spořitelna žádala také podpory těch, pro než zejména podnik ten měl sloužiti, a tedy nebylo nijak nam s podivem, když dostalo se nam zprávy, že by bylo prospěšným, aby takové vodovody a v takových rozměrech, takové vodárny ve velkém objemu byly získány a zřízeny, aby v tom případě ale obce, tedy královské hlavní město Praha a zejména čtyry obce, t. j. Smíchov, Karlín, Král. Vinohrady a Žižkov společně přistoupily k podniku tomu a přispěly nepatrným obnosem 4, 200. 000 zl.

Já mám za to, slavný sněme, že nepotřebujem dokazovati, že, jestliže se řekla číslice kolem 6 milionů, a 4 milionů měli dáti ti, pro něž podnik zřízen býti měl, jest zcela přirozeno, že mohlo se žádati se strany těch, tedy nejen Prahy, ale i sousedních jmenovaných obcí, aby v náležitém poměru k peněžitému příspěvku také práva při rozhodováni o otázce samé, při rozhodování o způsobu zřízení a při konečném řízení a správě také těmto obcím byla dána.

To, co přirozeným by se zdálo, nebylo přece za přirozené shledáno.

Tu nemohu opomenouti, že již jeden malý konflikt přihodil se při prvních momentech.

Není pochybnosti, že skutečně Česká spořitelna podjala se této otázky se vší energií. A jak jest to přirozeno při každém velkém podniku, kde rozhoduje jen jediná osoba, resp. osobnost třebas juristická, ale sestávající z nepatrného počtu, že mnohem pohyblivějším, mnohem snadnějším, agilnějším způsobem postupovati může, také práce započaté skutečně nejen energicky, ale rychlým způsobem se braly ku předu.

I byla podána zpráva o pokusech, které se staly - jak známo, mnohým pánům členům, snad celemu slavnému sněmu, že u Káraného byly vyhledány a nalezeny prameny mezi Labem a ústím Jizery. Po pracích, které skutečně zasluhují všeho uznáni, neboť s velikou péčí a s velikým nákladem byly provedeny, byla vypracována zpráva, zpráva odborná, však stalo se, že zpráva tato byla podána radě městské pouze v jazyku německém. Což přirozeno, že za těchto poměrů, kde, nehledě k tomu, jak již p. kolega Pippich poukázal, že přece oba jazyky jsou jazykem České spořitelny, tož tím více při takovém podniku, zejména v tom poměru 2: 4 se mohlo plným právem očekávati, že zpráva taková bude podána česky, aneb alespoň také česky, tedy česky i německy, já přímo přiznávám, že stalo se tehdá něco, a jsem přesvědčen, že by byla rozhodná a vlivuplná osobnost, kdyby byla bývala přítomna, snad překazila tomu, co se stalo a zavdalo první příčinu ke konfliktu v této věci, neboť myslím, že plným právem mohla rada král. hlav. města Prahy žádati, aby zpráva byla podána česky, a poněvadž jen německy byla podána, aby by a vrácena vůbec a nepřijata, že se také ozvaly najednou hlasy, které přímo každé další jednání chtěly míti přerušeno, poněvadž viděli v tom, že tu není nijaké dobré vůle, nějakého pospolitého kroku při podniku tak velikém, nýbrž shledali v tom jaksi zúmyslnosť takovou, kterou se měly dotknouti v nynějších rozechvělých dobach zrovna ty citlivé stránky, které páni druhé národnosti, páni Němci, tak velmi dobře pro sebe dovedou chrániti a ji všude zastávati, ale také tak málo šetřiti proti druhému. (Výborně!)

Když pak stalo se uradění v této celé záležitosti - myslím, že zajisté slušným způsobem bylo vyřízeno to se strany rady městské královského hlavního města Prahy v tom smyslu, když se žádalo, aby zpráva byla také česká, a aby budoucně správy české byly o takových velikých věcech podávány.

Avšak, čeho, slavný sněme, jsme se dočekali! Pánové odpověděli, že oni nemaji zrovna chuti k tomu, aby také česky odpověděli, a jestli prý to potřebuje rada královského hlav. města česky, aby si to pro svoji potřebu jaksi upravila sama (Hlas: Hanba! Posl. Březnovský volá: "České peníze dovedou přijímati!")

Pánové, já to neuvádím, abych chtěl dnes nějakou roztrpčenosť vyvolati, nepřivádím to proto, že bych snad chtěl nějakou rekriminaci uváděti, ale pravím to proto, aby byla pravda jednou veřejně a sice na tomto důležitém místě konstatována a k veřejné známosti přivedena. (Výborně!)

Musím také konstatovati, že skutečně místodržitel království Českého se i zasazoval, aby věc byla napravena, že nahlížel důvodnosť jakým spůsobem se vykročilo vstříc v té věci se strany rady městské. Avšak všecko zůstalo marné! Postupovalo se dalším způsobem a sice tak, že, když potom přišlo se k dalším podmínkám jednání, postavily se podmínky v tom smyslu, že bude společně všem ustanoven jeden delegát odborník - a sice, slavný sněme, ačkoli se jednalo o pět měst, zajisté nemalé váhy mimo Prahu, - který měl býti sice slyšen, ale v tom celém sboru zajisté co jediný neměl by nikdy toho významu a nemohl dosáhnouti té platnosti, která by při takovémto aktu zajisté byla žádoucí pro obce samé.

Bylo vyjednáváno však přece v této záležitosti, a sice zejména také dále proto, poněvadž původně česká spořitelna slíbila, že vypracuje detailní projekt a že pak teprve bude se obcím rozhodnouti o tom, zdali k akci této přikročiti chtí čili nic.

Tu přirozeno jest, že obce žádaly si tedy toho, aby konečně detail byl předložen, však, jestli vzdor přičinění a námaze tomu tak nebylo, tož aby aspoň rozhodováni o tom, jak obce se chtí zachovati, bylo aspoň posunuto do té doby, až detailní projekt bude předložen, poněvadž nelze dnes aprioristicky vzdor všem těm výzkumům, vzdor všem těm pokusům a důkazům, které byly podány, již dnes pouštěti se do toho, když detailní projekty zde nejsou, aby se takovýto podnik 6milionový beze všeho uzavíral, a aby zejména obce, které přece jsou zodpovědny svým zastupitelstvům, Praha jednak sboru obecních starších, jednak radě městské, se beze všeho zástupci svými jen tak vyslovili.

Tu však bylo každé snažení se v této věci, dostati to, co bylo již samostatně hned z prvu Českou spořitelnou za podmínku položeno marné a tu již přiblížil se den významný pro všechny národy a také pro národ náš český, a tu Česká spořitelna, která dovede na venek - kéž jest to také uvnitř, a nemám příčinu, ty pány zde jinak líčiti, ale já nemohu jinak - líčiti loyalnosť, na venek dělati to, co kruhům vládním mnoho se zamlouvá a čemu bohužel oni věří, nehledíce, co pod slupkou vězí, - naléhala na to, aby do 27. listopadu, tedy před 2. prosincem - se stalo definitivní rozhodnutí, a my prohlížejíce celou věc a vidouce, kam ta věc míří - a kollega Pippich, opětně musím poukázati k tomu, velmi trefně označil, kam celý tisk německý směřoval - my vidouce tedy celou tuto věc, nechtěli jsme zavdati příčiny k nějakému rozbití této záležitosti i řekli jsme: Nemůžeme Vám podnes říci ani ne, a také nemůžete od nás žádati, abychom ano vyslovili, chceme viděti onen detail, a pak žádáme onu součinnost, na kterou jsme hned z počátku poukázali.

Avšak ve věci té přišla odpověď: Páni, nedali jste odpověď, že přistupujete, máme za to, že jste odmítli a každé další jednání přerušujeme. Tak stojí celá záležitost.

Tu ovšem jsme musili uchopiti se sami této otázky a říci: Jest možno abychom my nechali obyvatelstvo Pražské i sousedních měst a obcí za těchto dob, kdy poměry ve Vltavě se stále a stale zhoršují, bez dobré vody, bez vody pitné, bez vody užitkové! ? I nezbývalo nic jiného, než abychom za těchto okolností přemýšleli sami o tom, jakým způsobem potřebu tuto obstaráme. I sestoupily se rady městské jmenovaných pěti měst ihned v poradu, ve které trvají stále, a poněvadž sněm Království českého sestoupil se, bylo nutno, aby se uvažovalo, zdali zákonodárství nynější umožňuje to, aby podnik takový byl proveden se strany obcí společnou prací na společný náklad ku společné potřebě obyvatelstva. Nu, a tu, slavný sněme, přicházím tedy ku vlastnímu účelu celého tohoto návrhu.

Známo jest, že statut králov. hlavního města Prahy nemá vůbec nijakého ustanovení ohledně spojování a slučování obcí; ať jest to k účelům přenesené působnosti, nebo přirozené působnosti, ať jest to k podnikům, nebo ústavům nemáme nijakým způsobem dány předpisy, jakým způsobem pak jest pokračovati.

Obecní řád pro obce v království Českém má sice různá ustanoveni jak v § 2. tak i v § 85. a dále v §§ 93., 94., 95., avšak také v těchto ustanoveních obecního zřízení není předpisů o tom, jakým způsobem se mají slučovati obce různých politických okresů za účelem nějakých podniků, jakkoliv v dotyčných ustanoveních různé zásady jsou prohlašovány. A tu pravil jsem, že návrh náš má dosti zajímavosti právnických, on nese ráz jaksi generálního ustanoveni a přece jest to vlastně návrh na lex specialis týkající se specielních osobností a specielních předmětů.

Mimo to jest zajímavým také tím způsobem, že ponechává veškerá specielní ustanoveni, která by přece, poněvadž se jedná o učitý podnik, naležela do zákona, zvláštnímu vyřízení a sice tím způsobem jak v našem odstavci druhém navrženo jest aby statutem věc byla upravena a vyřízena.

Zásady tyto v návrhu našem zkrátka odpovídají ustanovením §§. 93, 94 a 95 zejména § 95. obec. zřízení pro království České, který výslovně ustanovuje, jakým způsobem jednotlivé ústavy od obci společným nákladem mohou býti obstarány a vyřízeny.

Mám tedy za to, že slavný sněm rád uznati, že se jedná o podnik velkého dosahu, že se jedná o jeho vyřízení takovým způsobem, který jen cestou zákonodárnou může býti upraven, a já mám plnou naději, že slavný sněm ráčí podporovati návrh náš, aby byl přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti a dokládám jen jedno a obraceje se k ctěným pánům zástupcům vlády žádám, aby s věcí tou bylo takovým způsobem naloženo, aby, poněvadž nepochybuji, že se nám podaří v tomto zasedání slavného sněmu celou záležitost vyříditi, pak slavná vláda ráčila odporučiti zákon tento k Nejvyšší sankci a k rychlému jeho provedení.

Však na jednu věc mám povinnost ještě upozorniti.

Nepřál bych si, aby zákon tento měl onen neblahý výsledek jako měl jiný zákon, na kterém se slavný sněm roku 1889 usnesl a který, ačkoliv měl býti vyřízen v prvních 4 letech, pak nevím na jaké zakročení byl opět prodloužen a jehož platnost vlastně již loňského roku pominula, a přece nevidíme kroky, které by jakýmkoliv způsobem se staly, aby zákon ten stal se skutkem.

Myslím, že velectěný člen tohoto sl. sněmu by dovedl krutější obrázek a mnohem markantnější sl. sněmu přednésti o této záležitosti, t. j. o zřízení jatek společných sousedních obcí, aby v otázce této neblahé, která se táhne již od r. 1879, jež sl. sněmu byla usnesena, vládou opětné sice prodlužována, zákonem ale nevyřizována, nějakým způsobem bylo doléháno na to, aby zákon ten konečně byl nějak ve skutek uveden, aby podobný osud nestihl také tento náš návrh, t. j. návrh na doplnění obecního řádu král hl. města Prahy ze dne 27. dubna 1850 č. 85. zemského zákonníka a VI. hlavy obecného řádu pro království české ze dne 16. dubna 1864 č. 7. zákonníka zemského, kterýž dovoluji si slavnému sněmu odporučiti.

V ohledu formálním žádám, aby byl odevzdán komisi pro záležitosti obecní a okresní k poradě a k podání zprávy. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?

Berlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Pan navrhovatel navrhuje, aby jeho návrh byl přikázán komisi pro záležitosti okresní a obecní.

Der Herr Antragsteller beantragt, seinen Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zuzuweisen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die eiste Lesung des Antrage des Abgeordneten Franz Niklfeld und Genossen

wegen Zuweisung der Gesetzgebung betreffend die direkten Steuern, insoferne dieselben aus dem Königreiche Böhmen einfließen, in die Kompetenz des böhmischen Landtages.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Františka Niklfelda a soudruhů, aby zákonodárství o přímých daních, pokud plynou z království českého, přikázalo se českému sněmu. Dávám slovo panu navrhovateli, aby návrh svůj odůvodnil.

Posl. Niklfeld: Slavný sněme! Řídě se zásadou přijatou v rolnickém odboru, dle níž žádný člen tohoto odboru nemá odůvodňovati návrh déle než 15 minut budu co nejvíce stručným.

Návrh můj a velectěných pp. kolegů, který odůvodniti mám, má dvojí účel: směřuje jednak ku rozšíření pravomoci tohoto slav. sněmu, jednak k upravení zemských financí.

Otázka upravení zemských financi jako mořský had se vleče po celou řadu let jednáním tohoto slav sněmu, rok od roku stává se naléhavější, až v poslední době jeví se nezbytnou nutností.

Slavný sněm království Českého má na upravení zemských financí dle našeho návrhu nepopiratelná práva.

Za dřívějších dob, až do času obnoveného zřízení zemského, tento sl. sněm neskráceně vykonával toto právo povolováním veřejných daní vedle ústavního zřízení této země. V obnoveném zřízení zemském lit A. čl. 5 toto právo k povolování daní bylo sněmu království Českého úplně zachováno, a od těchto časů, od tohoto ústavního zřízení státoprávního, při němž účinkoval sněm stavovský, tehdejší representant království Českého, od této doby pravého ústavního zřízení nevyšlo žádného ústavního zákona a žádného nařízení platného, které by toto právo sněmu království Českého mohlo bráti v pochybnost.

Naše ústavní zřízení, velectění pánové, a sice, jak diplom ze dne 20. října 1860, tak únorový patent z roku 1861 i ústava ze dne 2. prosince 1867, vše bylo