Die Curie der Landgemeinden hat zu wählen drei Mitglieder in die Petitionscommission, ein Mitglied in den Legitimationsausschuß, ein Mitglied in die Commission für öffentliche Arbeiten und ein Mitglied in die Gewerbecommission.

Zum Schluße der heutigen Sitzung werde ich die Curien ersuchen, die Ergänzungswahlen vorzunehmen und das Resultat bekanntzugeben.

Pan posl. Dr. Baxa odevzdal mi návrh, který není dostatečně podporován.

Der Herr Abg. Dr. Baxa hat mir einen Antrag überreicht, welcher nicht genügend unterstützt ist.

Ich bringe diesen Antrag zur Verlesung.

Dám tento návrh přečísti.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Dr. Baxy a soudr. na zvolení komise, jež by sněmu navrhla, jak by § 19. jednacího řádu ku platnosti v plném znění byl přiveden.

Poněvadž -jak presenční listina vykazuje - celá řada poslanců do dnes do sněmu král. českého nevstoupila, aniž se řádně omluvila, ačkoli tak měli do 8 dnů od zahájení sněmu učiniti, a poněvadž není známo sněmu, zdali vedle ustanovení § 19. jednacího řádu k tomu vyzváni byli, navrhujeme:

Budiž zvolena 18tičlenná komise z celého sněmu, která by sněmu učinila návrh, jak by § 19. jednacího řádu v tomto případě v příčině vyzvání poslanců dosud do sněmu se nedostavivších ku platnosti v plném znění přiveden byl.

V Praze, 6. dubna 1899.

Dr. Baxa, Karel Prášek.

Nejvyšší maršálek zemský: Co se týče tohoto návrhu, tedy jsem toho mínění, ze tento návrh jest přípustný a učiním proto dotaz na podporu.

Co se týče však obsahu návrhu sa mého, mám za to, že vlastně tímto návrhem jest vyslovena upomínka naproti mně. A v tomto ohledu nelze mne nežli přiznati, že upomínka tato jest zákonem oprávněna, a prohlašuji proto, že učiním to, což mně zemským řadem a jednacím řádem v tomto ohledu jest předepsáno.

(Výborně!)

Učiním nyní dotaz, zdali návrh pana poslance Dra. Baxy se podporuje.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh není dostatečně podporován.

Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se.

Ich constatiere die Beschlußsähigkeit des hohen Hauses.

Der Herr Abg. Johann Erbprinz von Schwarzenberg hat im telegrafischen Wege um einen 4wöchentlichen Urlaub ersucht, nachdem derselbe aus Familienrücksichten genöthigt ist, eine Reise nach dem Süden zu unternehmen.

Pan poslanec Jan dědičný princ Schwarzenberg žádal telegraficky za 4nedělní dovolenou, jelikož příčiny rodinné jej k tornu nutí, by se odebral na jih.

Dám hlasovati o této žádosti.

Ich werde das Ansuchen des Prinzen Johann Schwarzenberg, um einen vierwöchentlichen Urlaub zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.

Dovolená jest povolena.

Der Urlaub ist bewilligt.

Der Herr Abg. Boček hat unter Beibringung eines ärztlichen Zeugnisses angezeigt, dass er wegen Erkrankung einige Zeit hindurch sich an den Landtagsverhandlungen nicht betheiligen kann.

Pan posl. Boček předloživ lékařské vysvědčení oznámil, že pro onemocnění nemůže se po nějakou dobu účastniti sněmovního jednání.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru s návrhem, aby střední hospodářské školy v království Českém byly převzaty do zemské správy.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes mit dem Antrage auf Übernahme der landwirthtchaftlichen Mittelschulen im Königreiche Böhmen in die Landesverwaltung.

Zpravodaj přísedící zem. výboru posl. K. Adámek: Slavný sněme! Zemský výbor činí návrh na přijetí středních hospodářských škol do správy zemské. O tomto návrhu předložil slav. sněmu zevrubnou zprávu pod číslem LXX. tisku. K této zprávě nemusím přičiňovati mnoho poznámek. Střední hospodářské školy od svého nového zřízení nabyly v organizaci našeho zemědělského vzdělávání důležitosti takové, že dnes jsou obecně pokládány za hlavní páky zemědělského pokroku a vývoje. Ustálily a zakořenily se tou měrou, že jich návštěva jest netoliko přiměřena, ale stále hojnější, a co hlavně platí, že zvláště z českých středních hospodářských škol veliká většina jejich žáků obrací se na hospodaření na statcích otcovských.

Tyto momenty svědčí, jaké důležitosti a váhy tyto ústavy nabyly. Připomínám, že ústavy tyto čítaly v r. 1892 - 93 214 žáků, v r. 1897-98 405 žáků.

K vývoji střednic hospodářských škol nejvalněji přispěla obětavost slavného sněmu hlavně tím, že platy učitelstva těchto škol byly převzaty na zem, jakož i, že roku minulého byla při těchto ústavech zřízena nová místa řádných učitelů, takže jest zabezpečeno, že tímto způsobem pro střední hospodářské školy budou zachováni jako vynikající síly odborné, bez jejichž horlivého spolupůsobení není lze pomýšleti na trvalý vývoj a pokrok tohoto školství.

Školy tyto nabyly významu netoliko pro nejbližší své okresy, nýbrž nabyly významu pro celou zemi, což ukazuje statistika jejich žactva; ústavy tyto navštěvují synkové rolničtí z celého království Českého.

Zevnější překážky vývoje těchto škol budou konečně odstraněny v nejbližší době, protože se se stavbou nové budovy školní, stavbou to velmi účelnou, již počalo v Roudnici a jednání o stavbu moderní všem potřebám vyhovující školní budovy v Chrudimi jest již ukončeno a slav. sněmu bude ještě v tomto zasedání předložena dotyčná zpráva. Jednání o postavení budovy školní v Kadani dospělo tak daleko, že jest i tu naděje, že slavný sněm ještě v tomto zasedání alespoň zásadně se bude moci usnésti v té příčině.

Po provedení těchto budov školních odstraněny budou poslední překážky, jež se staví ještě v cestu úplnému převzetí ústavů těchto do správy zemské.

Převzetí hospodářských ústavů středních do správy zemské odůvodněno jest netoliko jejich významem pro království České, ale také jejich poměry nynějšími, kterými se jaksi vymykají z místních vlivů.

Zemský výbor zavedl v této příčině jednání se všemi kuratoriemi a s vládou.

Všechna kuratoria prohlásila se zásadně velmi příznivě pro převzetí ústavů do správy zemské a v poslední době došla odpověď vlády k našemu dotazu, ku které nemohl býti vzat zřetel ve zprávě zemského výboru.

Z této noty datované ze dne 13. března 1899 vychází, že cís. král. ministerstvo orby dle výnosu ze dne 6. března r. 1899 č. 1862 s uspokojením uvítá převzetí škol ve správu zemskou a ochotno jest těmto třem ústavům, i když stanou se ústavy zemskými; dosavadní státní vydržovací obnos, který se zakládá na výnosu ministerstva orby ze dne 17. ledna 1896, i na dále ročně po 2550 zl. přispívati.

I po stránce finanční zamlouvá se, aby ústavy tyto převzaty byly do správy zemské, poněvadž náklady rok co rok rostou a na dále ještě porostou a nemohou býti na místní činitele převalovány.

Náklady tyto vzrostly v letech 1891 -1897 z 52. 000 zl. na 63. 000 zl. a mimořádné náklady jsou na rok 1897 10. 300 zl.

Zemský výbor očekává, že převzetím těchto středních hospodářských škol do správy zemské konečně budou tyto ústavy, které nabyly v organisaci našeho zemědělského vzdělání tak velké důležitosti a které právem se chlubí takovou populárností v našem rolnictvu, stabilisovány a pokrok jejich že bude trvalý.

Zemský výbor očekává, že po těchto opatřeních, která provedl zvláště učitelské sbory bulou pokládati za svoji čestnou povinnost, aby zemský výbor v této snaze vydatně podporovaly, poněvadž jen při této součinnosti lze očekávati, že tyto ústavy skutečně se stanou zřídlem pokroku veškerého našeho zemědělství.

Z této příčiny také zemsky výbor nepřidal se k mínění, aby byla zrušena místní kuratoria jako na Moravě a jinde, nýbrž navrhuje, aby kuratoria byla ve svém složení ponechána, poněvadž má za to, že třeba, aby svazky ústavů těch s rolnictvem byly zachovány a poněvadž pokládá za hlavní záruku zdárného působení těchto ústavů svorné spolupůsobení učitelských sborů s rolnictvem a rolnictva, interessentů a učitelů se zemským výborem.

My očekáváme po obětech, které země přinese ku zvelebení těchto škol, které po úpravě platův a důchodů učitelských na těchto školách ještě valně vzrostou, že učitelské sbory budou pokládati za svoji čestnou povinnost, aby nás v této snaze po zvelebení odborného vzdělání rolnictva vydatně podporovali. Než ukončím, připomínám, že nedopatřením se stalo, že organisační stanovy byly pojaty do zprávy tisknuté v nezměněném téměř znění a že bude třeba pronikavých oprav stilistických. Opravy ty jsou připraveny a budou moci býti komisi vykonány a bude také elaborát tento této komisi dán k disposici.

Prosím, aby slavný sněm ráčil se usnésti, aby tato zpráva zemského výboru byla odkázána komisi zemědělské a rozpočtové k předběžné poradě a podání zprávy. (Výborně!)

Landtagssekretär Höhm (liest):

In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Bericht der Landeskulturkommission und der Budgetkommission zuzuweisen.

Nejvyšší maršálek zemský:

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Dra Dvořáka a soudruhů ohledně ochrany zájmů hospodářských, živnostenských a průmyslových při příštích smlouvách celních a obchodních se sousedními státy.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Dvořák und Genossen, betreffend den Schutz Der wirthschaftlichen, gewerblichen und industriellen Interessen beim Abschluße der künftigen Zoll- und Handelsverträge mit den Nachbarstaaten.

Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.

Poslanec Dr. Dvořák: Slavný sněme! Rakousko má již věru nejvýše na čase pátrati po prostředcích, jak bylo by lze učiniti přítrž hrozivému ztenčení vlivu svého ve všech oborech.

Rakousko by mělo věru již na čase pomýšleti na budoucnosť jak hospodářskou tak i politickou.

Leč do posledních dob téměř nic se nedělo v hlavních odborech, dokonce nic Naprostá netečnosť bez činu a podnikavosti vyčerpala se v pouhých projevech.

Každý stát, jenž za nynější doby chce míti hlas v politice zahraniční, v politice světové, snaží se rozšířiti co nejvíce tržiště domácím výrobkům a zjednává těmže novou půdu, ze které možno čerpati sílu a bohatství národa.

U nás veškerá podnikavosť vyčerpává se v poslední době politickými a národnostními spory a třenicemi, které zajisté tím větší potravy nabývati budou, čím více ochuzovati se budou národy jednotlivých království a zemí této říše.

Vždyť v národním bobatství spočívá, velectění pánové, hlavní síla národů a v ochuzení spočívá naproti tomu hlavní zdroj nespokojenosti a svárů národních.

Naší dosavadní sférou zájmovou pro říši Rakouskou byl ten kousek Balkánu až do Mitrovice. Tam dle Berlínské smlouvy má pro říši Rakouskou končiti svět obchodní.

Nás do posledních dob nehnulo ani, že naši evropští sousedé, mezi jinými též náš drahý severní spojenec, dělí se o celé díly světa, jak v Asii spatřujeme.

Velmoci evropské, asijské a americké dělí se o Čínu, a my do posledních dob jsme při tom nebyli. Teprve v posledních dnech ubírala se z Rakouska za první parolodí druhá paroloď do vod východoasijských.

Mezitím co v Berlíně Cecil Rhodes meškal s hotovým plánem smělého projektu, jenž protínati má celou pevninu africkou od severu až k jihu, nejsme my v naší říši dosud s to docíliti ani druhého železničního spojení s Terstem, nejsme s to, dosíci upravení a splavnění našich hlavních vodních tepen v království Českém, totiž Labe a Vltavy. (Tak jest. ) A vzdor tomu, velectění pánové, zavládla v Německu veliká nedůtklivost, veliká podrážděnost, jakmile dotkne se někdo z nás v království Českém onoho neblahého pro nás trojspolku.

Tu ihned pospíchá berlínská "Post, " "Kreuzzeitung" a v posledních dnech také berlínský "Tagblatt" smentorním tonem na vládu rakouskou, že trpí takové opovaž livosti proti spojenci trojspolkovému, a vláda naše bohužel v přílišném pocitu svého podruží nemešká konejšiti pobouření s našim drahým severním spojencem.

Za to však trpí as v říši naší pod záštitou trojspolkové politiky různé velkoněmecké pokusy, trpí se velkoněmecký kult, všeliké Bismarckovské tirády a i zřejmý Schönererovský boykot proti samému rakušáctví a šířeno prušáctví pod rouškou náboženskou a pod heslem: "Proti Římu. "

Ano jest veřejným tajemstvím dnešního dne, že velkoněmecká organisace rakouská v německé říši netoliko morálně nýbrž i hmotně se podporuje. Vždyť mimo jiné známo jest, že nedávno bylo v říšském sněmu v Berlíně usneseno zvýšiti dosavadní položku na německé školy v cizině o 150. 000 marek, z kteréžto sumy podporuje se v míře nejvyšší síření se němectví a prušáctví, zejména v království českém. Vůbec jest veřejným tajemstvím, že Německo při všech okázalých veřejných projevech, při vší úlisnosti a při všem líčeném přátelství k naší říši, využívá trojspolkové politiky k nenáhlému isolování, k nenáhlému ochuzování a politickému ovládáni Rakouska, a že celá prušacká politika směřuje ke konečnému podmanění Rakouska.

K tomu čelí celá zahraniční politika císaře Viléma, které podařilo se znenáhla vytlačiti nás z Rumunska, z Bulharska, ano i z Cařihradu. Vždyť heslem velkoněmecké politiky jest, že ostří meče německého sáhati ma od Cerlína do Terstu, při čemž přirozeným způsobem protínati má srdce vlasti naší.

Dle všech okolností jednati se bude Německu při příští smlouvě s Rakouskem o těsnější ještě netoliko hospodářské, nýbrž i politické přimknutí říše naší k Německu.

Trojspolek s Německem připadá mi, velectění pánové, pro říši naši jako železná panna v postavě Germanie, (Tak jest!) která v těsném objeti svém tísní a svírá své spojence, až se jim dech krátí a životní síly jich znenáhla mizí. Německo při historické své hrabivosti na úkor spojenců svých tyje, mohutní, povznáší a obohacuje se, a mezitím, co pravicí svou utvrzuje přátelský svazek se svými spojenci, levicí svou nemilosrdně je odírá.

A ve vážné a kritické této době s politováním pozorujeme, že v kruzích agrárních nevystihuje se namnoze náležitě hlavní příčina hospodářského úpadku, nýbrž že sem a tam šířením mnohých vábivých hesel o emancipaci politických stran a o samostatné politické organisaci seslabují se naše šiky proti společnému nebezpečnému nám nepříteli.

Což není nade vši pochybnosť jasno každému, kdož úmyslně nezastírá zrak svůj klamnými předsudky, že hlavní příčinou úpadku našeho zemědělství, našeho průmyslu, a středních stavů vůbec byla až dosud hlavně dosavadní pochybená politika celní, ochranářská a vývozní říše naší ? (Tak jest!)

Což není nade vší pochybnost jasno, že ony malicherné a nicotné ohledy, to podraží, ve kterém stojí naše vláda oproti sousední říši, jsou příčinou, že úpadek tento stále se zvyšuje, a že podléháme stále a více neblahým vlivům zahraničním a zejména ze sousední říše německé? Což nezná každý, kdo jen poněkud zabývá se abecedou národohospodářskou, že zdárný vývoj průmyslu a velkovýroby hospodářské vůbec odkázán jest jediné na hojnost trhů zahraničních.

Poněvadž však stát rakouský místo nové trhů zahraniční nabývati, dosavadní svá zahraniční tržiště stále a stále ztrácí (posl. Březnovský: "Tím je vinen konsul, poněvadž jsou to většinou židé!") .....

nikoliv, nýbrž celý systém vládní, proto uzavírají se našemu domácímu průmyslu, velkovýrobě naší vůbec jak hospodářské tak i živnostenské trhy cizozemské, následkem čehož odkázána jest veškerá naše velkovýroba větším dílem na trhy domácí.

A tím přirozeným způsobem se stalo, Že utkává se velkovýroba s malovýrobou na našich domácích trzích, a přirozený následek toho musí býti, že podléhá znenáhla malovýroba velkovýrobě. Přirozený následek toho pak jest, že stížena je celá naše domácí tržba, veškeren odbyt produktů jak průmyslových tak i živnostenských a hospodářských a že v naší říši upadá znenáhla každé odvětví středních našich výrobních stavů.

A faktum jest nezvratné, že jedině uvolněním a povznesením tržby zahraniční a vývozní možno nadíti se, že znenáhla opět uvolní se odbyt výrobků středních našich výrobních stavů jakož i průmyslu. Jiné prostředky nepomohou, tím méně ony, o nichž snad sní mnozí proroci, kteří nejeví se zrovna těmi pravými, nýbrž falešnými.

Pohledněme do sousední říše německé, jak tam soudí se o výsledku obchodní a celní smlouvy se sousedními státy a zejména s říší naší rakouskou. Jak vysoce cennými staly se obchodní a celní smlouvy pro Německo, vysvítá z různých dobrozdání a úsudků téměř veškerých obchodních a živnostenských komor celé říše německé.

Tyto úsudky shledá každý, kdo se o to zajímá, v časopise Rakouského Musea čís. 28. ze dne 15. července 1897 v článku "Die "Wirkung der Handelsverträge in Deutschland. "

Jsou to úsudky téměř všech obchodních a živnostenských komor v celé říši německé, hlavně z Hamburku, Stuttgartu, Vratislavi, Magdeburku, Kolíně n. R., Kielu, Düsseldorfu, Halle atd. Všechna tato dobrozdání, všechny tyto úsudky zní jednomyslně příznivě ve smyslu velkých výhod smluv obchodních pro Německo.

Tak zejména vytknuto jest v těchto úsudcích, že obchodní smlouvy s Rakousko-Uherském vyhovuji všem nárokům, jež možno v poměrech takových činiti na takovou smlouvu.

Obzvláště platí to prý o tarifech železničních, jež co tarify stupňovací poskytují německé výrobě zvlášfní výhody a konají velmi dobrou službu. Zajisté cítíme to nejlépe z obchodní naší bilance.

Ve všech těchto dobrozdáních, která naleznete v řečeném článku, kladena jest mimo to zvláštní váha na upravení a stabilisování cel na delší řádu let a zabezpečení jisté stálosti, jistoty, stability.

Většina komor německých přeje si, aby celní politika německá, zavedená těmito obchodními smlouvami, na dále byla vedena, aby ražena byla dráha celní jednotě s ostatní evropskou pevninou.

Gotthein mimo to vypočetl v přednášce své o účinku celních smluv pro Německo, že na německý vývoz připadá úhrnem 21/2 milliardy dělnické mzdy v Německu (Slyšte!), a že celkem kolem 16 millionů hlav, tedy kolem celých 30% německého obyvatelstva v říši Německé žije z vývozu obchodního a průmyslového do sousedních zemí. (Slyšte!)

Z toho nejlépe vidíte, jak velikou cenu mají dobré smlouvy obchodní a celní pro každou říši a nedivte se potom, že ve veškerých vrstvách lilových, produktivních i pracujících, v řiší naši vidíme naproti tomu hrozný úpadek, hrozící katastrofu.

Naproti tomu pohlédněme jen docela zběžně velectění, jaké účinky smluv těchto se jeví v říši naší a jaké jsou úsadky, které se o těchto posledních smlouvách se sousedními státy činí. V říši naší dospělo se všeobecně k přesvědčení, že ani všeobecný celní tarif rakousko-uherský nevyhovuje potřebám zemědělské výroby, ani obchodní smlouvy s Německem, Belgií, Italií a Švýcarskem nesplnily naprosto naděje zemědělské, a že jest nejvýš žádoucím, starati se za včas, aby při obnově příštích smluv obchodních, zejména s říší Německou, zájmy hospodářské výdatněji než dosud byly chráněny. (Výborně!)

Všeobecný tarif rakousko-uherský z r. 1892 a r. 1887 nevyhovuje naprosto svému úkolu, ani zemědělské výrobě ani domácímu průmyslu neposkytuje se žádné ochrany.

Veškeré celní sazby v Německu jsou totiž, velectění pánové, mnohem vyšší než náš všeobecný celní tarif. Tato nesrovnalosť má za následek, že z východních zemí přiváží se do naší říše množství zemědělských výrobků a surovin a že tyto zaplavují naše trhy, že se zde spracují a spotřebují, a že tím jest naše domácí výroba stále více a více vytlačována do ciziny a že tím více a více ceny se tísní a stlačují.

Spotřeba chlebovin v království Českém páčí se dle posledních statistických dát na něco více než 70 mil. q.

Odečte-li se od toho výroba a kromě toho spotřeba pro setbu, obnáší dle toho schodek produkce naší přes 2 1/2 mil. q.

Avšak třeba že jsme passivní při výrobě chlebovin, jest velmi nemilým úkazem, že nedováží se do našeho království toliko ono množství, které potřebné jest ke krytí schodku, který se jeví, nýbrž značně větší množství a sice ve spůsobě pšeničné mouky z Uher. To má přirozeným způsobem v zápětí značné stlačení cen, tak že se vidí rolníci nucenými chlebovimy raději zkrmiti, nežli tytéž v tak nízkých cenách na trh vyhoditi, čímž vysvětluje se onen smutný a politování hodný a téměř neuvěřitelný úkaz, že z království Českého otruby se vyvážejí do ciziny, když chleboviny samy se krmí.

Známo jest, jak přímo zhoubný vliv měl přívoz mouky, podporovaný pověstným mlecím řízením na náš český průmysl mlynářský a tím i na zemědělství vůbec.

Dalších dokladů však, velectění pánové, o veškerých těchto nedostatcích uváděti nebudu, poukazuji v ohledu tom na pamětní spis Ústřední hospodářské společnosti, v kterém najdete další data.

Z podrobných dat vidíme, že veškeré země snaží se výrobu domácí co možná nejvíce chrániti a že toliko rak. -uherský celní tarif nevyhovuje.

Nesrovnalosti a veškeré tržební poměry říše naší se zhoršily v poslední době v míře nemalé obchodními smlouvami.

Nelze upříti, že od uzavření obchodních a celních smluv odbyt do cizích zemi nabyl značného rozvoje, tak že suma vývozu a dovozu od roku 1890-1897 zvýšila se o 150, 000. 000 zl.

Avšak bližším pátráním a zkoumáním shledáme, že naše mezinárodni rozvaha obchodní vzdor tomu značně se zhoršila a že způsobeny byly obchodními smlouvami zemědělství a průmyslu rakouskému trvalé škody. Dle zkušeností, jakých odborníci nabyli, odbyt výrobků hospodářských značně se zhoršil a ceny obilní značné klesly, vývoz zvířat do Německa vysazen jest naprosté libovůli a rozmaru říše německé a kolísá jako v dobách, když smluv těchto vůbec ani ještě nebylo.

Nebudu unavovati sl. sněm řadou různých dat, která byla mimo na jiných místech také uvedena v pamětním spisu Ústřední hospodářské společnosti.

Podotýkám toliko, že byla naše bilance tržní r. 1891 o 173, 000. 000 aktivní, že však v r. 1897 obnášelo toto aktivum pouze 13, 000. 000 a roku 1898 byla již naše bilance obchodní o 20, 000. 000 passivní.

Účinky obchodních smluv na zemědělství rakouské jsou kromě toho velmi nepříznivé velikou růzností politiky dopravní.

Co se týče sazeb železičních, bylo v obchodní smlouvě německo-rakouské, jak známo, v čl. 16 -18. ujednáno vzájemné šetření stejného řádu při dopravě zboží na drahách i vodách.

Bohužel však nebylo, - jak to často bývá při takových smlouvách velikou chy bou, - zjednáno platných, záruk že netoliko nám budou tyto řády dodržovány, nýbrž že bude vzájemně šetřeno dopravních sazeb jako u nás, i v Německu,

Naději na zavedení žádaných záruk zklamali však nejprve Maďaři, kteří uzavřeli s obchodní společností uherskou úmluvy o refakce, kterými zjednány uherské tržbě plodin značné výhody, že může tržba tato každé cizí konkurenci velmi dobře čeliti.

Německo vyhlašovalo sice nejprve ujednání toto za porušováni smlouvy, když ale vláda uherská hájila neodvislost státu uherského v politice dopravní, tu spřátelilo se konečně Německo s tímto porušením smlouvy a netoliko že se spřátelilo, nýbrž počalo samo zmíněná ustanovení čl. 11 18 obcházeti a měniti na náš úkor, a tím nás velice poškodilo.

Vždyť víte, velectění pánové, jak Německo si počínalo, hlavně co se týče opatření směřujících ku zatlačení vývozu sladu rakouského.

Již 1. května 1897 zrušen byl totiž, v Německu průkaz identity sladu a roku loňského sníženy kromě toho značným způsobem též v Německu vývozní tarify ze sladu německého, zejména na západních hranicích, což příčí se patrně upravení dovozného v Německu, které se stalo na základě čl. 15. smlouvy rak. -uherské s Německém.

Naše domácí zemědělství v království Českém jest následkem toho v křižovém ohni. Z jedné strany ubíjí nás soutěž vnitrozemní, uherská, na druhé straně soutěž zahraniční, v první řadě soutěž s říší německou.

Již z několika těchto uvedených povšechných dát vysvítá, že nevyhovují obchodní smlouvy rak. -uherské se sousedními státy zájmům zemědělským a průmyslovým, že musí býti úkolem zemědělců a průmyslníků pečovati v čas, aby při příštích smlouvách obchodních a celních se sousedními státy a zejména s Německem netoliko výroba zemědělská, nýbrž i průmyslová účinněji byly chráněny nežli dosud.

K tomu jest třeba především soustředění všech sil hospodářských ve sborech k tomu povolaných. Vždyť charakteristickým jest dnešního dne, že i velkoněmeckým fanatismem nadchnutí chvalořečníci celních a obchodních smluv s Německem již dávno umkli a vystřízlivěli, poněvadž cítí tu sprchu chladnou, která padá netoliko na nás, nýbrž i na německé rolníky a německé producenty. Vídeňstí agrárníci utvořili si již vloni Central stelle zur "Wahrung der lannwirtschaftlichen Interessen bei Abschhessung von Handelsverträgen a rozeslali na různé sbory hospodářské rozsáhlý dotazník.

Český odbor rady zemědělské k tomuto dotazníku neodpověděl, jelikož zástupcové jeho vzhledem k nově utvořenému poradnímu sboru státnímu z centrálky vystoupili, považujíce ji za zbytečnou.

Za to německý odbor rady zemědělské pro král. České vyplnil podrobně dotazník tento a zaujal v jednotlivých otázkách určité a přesné stanovisko.

Český odbor - jak mně bylo sděleno - v otázce této usnešení žádného dosud neučinil, a nepodal ještě zprávu podrobnou.

Návrh kol. Teklého, jenž přijat byl ve výboru za příležitosti jednání o obnovení rak. -uherského vyrovnání, jak mi bylo sděleno, nebyl v odboru českém projednán.

Leč ředitelství ústřední společnosti hospodářské pro král. české podalo radě zemědělské zvláštní podrobně spracovaný pamětní spis, jehož jsem se byl částečně dotkl, a z něhož jsem některá data uvedl.

Ve spisu tom činí se určitý návrh, v jakém smyslu by mohla zemědělská výroba býti chráněna.

Netoliko z řečeného pamětního spisu rady zemědělské, nýbrž i z usnesení německého odboru rady zemědělské vyznívá, jak nepříznivé účinky mají celní sazby rakousko-uherské a smlouvy obchodní na veškeré hospodářské poměry naší říše, zejména na ceny hospodářských produktů. V Německu konány byly již roku 1895 přípravy ku zřízení Ústřední kanceláře, která by sbíráním a tříbením podrobného materiálu konala přípravy k jednání o příštích smlouvách obchodních. Jednání o zřízení této ústřední kanceláře potkalo se a počátku s mnohými překážkami, leč konečně uvítala i vláda německá zřízení této ústřední kanceláře, čili celního po radního sboru velice přívětivě, a slíbila mu veškeru podporu.

Program byl již vypracován a jest přesně nastíněn také v časopise,, das Handelsmuseum" Nechci Vás však zdržovati, velectění pánové, detaily tohoto programu, nýbrž poukazuji jenom na onen článek, z něhož jsem dáta čerpal

U nás předcházela již hojnost různých anket a expertis a celá řada resolucí rady průmyslové.

Přípravy konány byly u nás dosud teoreticky a jsou rázu více akademického. Obchodní a živnostenska komora pražská usnesla se dne 18. května 1898 podati ministerstvu obchodu zvláštní petici a později pamětní spis, v němž chce podati podrobná data a náležitý důraz klásti na stanovisko, které by vláda měla v příštích smlouvách obchodních zaujímati.