Čtvrtek 23. března 1899

nesmím současně zapomenouti také dotknouti se různých nepřístojností ve školách a ve všech učebnich ústavech vůbec.

Bohužel, na základě svých životních zkušeností ze života praktického lékaře na venkove musím konstatovat smutné faktum, že mnohé naše školy bohužel při nynějších nedostatečných opatřeních jsou pravým semeništěm infekčních chorob vůbec, (Slyšte!) a tuberkulosy zvláště.

Vznikne-1i jen jediný případ některé nakažIivé nemoci v některé obci, na př. spály neb spalničky, zádušného kašle a jiných více, a nevyloučí-li se takový případ neprodleně ze školy, nakazí se v nejbližších dnech často i veškeré dítky jedné třídy a celé školy.

A tak i často turberkulosou stížené jedno dítko, které navštěvuje školu, může nakaziti mnoho jiných dítek téže školy, a státi se takto zhoubou celé generace.

Zejména stává se to, prachem chrchlí, které dítky obvyklým způsobem na po dlahu vyhazují, načež tuberkulosní bacilly v prášku seschlých chrchli se vdechují a nákazu tuberkulosní takto šířiti mohou.

K zamezení šíření tuberkulosy ve Školách bylo by především třeba isolování tuberkulosních dítek od zdravých, a pokud to není možno provésti, úplné vyloučení tuberkulosou stížených dítek ze škol, dále zřízení plivátek s vodou ve školách, dále zakázati plivaní na podlahu, zameziti vznikaní prachu prováděním tělocviku ve školních místnostech.

Dále třeba jest umývání podlahy vlhkým způsobem, náležitého větrání a pokud možno provésti odstranění šaten z vyučovacích síní.

Provádění uvedených zdravotnických těchto požadavků nelze však mysliti si bez zařízení zvláštních lékařů školních, jichž úkolem by byl náležitý dozor ne toliko nad zdravotním stavem dítek, nýbrž nad uvedením a zachováváním všech zdravotních předpisů ve školách.

Instituce školních lékařů zavedena jest témě ve všech státech evropských, toliko u nás jen poskromnu jest případů kde ve školách tito lékaři jsou zavedeni, (Posl. Zahoř volá: To jsou výjimky!)

ano, toliko pouhé výjimky. U nás mohli by funkci tu mnohdy snadnýma laciným spůsobem konati obvodní a měští lékaři.

Z velikého komplexu různých zdravovědeckých požadavků čelících k utlumení turberkulosy náleží pravě tyto uvedené, o kterých jsem se zmínil, v řadu oněch reálních a positivních prostředků, které jsou v mezích naší možností provedení.

O způsobu provádění různých zdravotnických předpisů mělo by se na sněmu zemském uvažovati meritorně v různých komisích, tak ku př. o prostředcích, které jsem právě uvedl, týkajících se hlavně zdravovědy, komisi školské.

Poněvadž se však nachází návrh můj teprve v stadiu 1. čtení, kde při podnětech návrhem tímto daných jedná se toliko o podání iniciativy zem výboru ve způsobu různých revolucí, a nikoliv již o meritorní řešení otázky této, dovolím si k vůli zjednodušení a urychlení normálního jednání veškeré články velikého komplexu otázek doporučiti komisi rozpočtové.

Podobně, jako jo nejvýš žádoucím k povznesení opornosti organismu lidského počíti od věku dětského, tak jest nevyhnutelně třeba i s druhým kardinálním prostředkem proti šíření se tuberkulosy počíti taktéž od doby věku dětského. Jedná se totiž o zamezení požívání mléka, a sice netoliko lidských matek, nýbrž i zvířecích, kterýmž způsobem přenaší se taktéž tuberkulosa na člověka.

Vždyš zjišténo jest nade vší pochybnost, že úplně zdravé novorozeně může velmi často nakaziti se mlékem tuberkulosou stížené kojné.

A jako dokázáno jest, že chrchlemi tuberkulosního člověka může státi se zvíře - přimísením do krve - tuberkulosním, tak také jest exaktním vědeckým pozorováním dokázáno a zjištěno, že může po žíváním produktů tuberkulosních zvířat, zejména mléka a másla i masa nakaziti se lidský organismus.

Zejména Nocard, Bang, Weichselbaum a Hlava přenášení tuberkulosy požíváním mléka vědecky dokázali. Z toho důvodu doporučuje se zvýšení opornosti organismu lidského a sice zejména novo-

rozeněte, které pochází od tuberkulosních rodičův, tím že se místo požívání mléka vlastní matky tuberkulosní poskytuje takovému dítěti mléko kojné, prosté tuberkulosy.

Rovněž však jest příkazem moderní hygieny, aby obmezilo se pokud možná a také zamezilo se požívání mléka perlovitých krav a sice netoliko dětmi, nýbrž i lidmi vůbec. Provedení požadavku tohoto zdálo by se snad na první pohled nemožným, avšak není tak nesnadným, jako na první pohled by se zdálo, nýbrž jest možno přiměřeným způsobem také požadavku tomuto vyhověti Ovšem na úplné zamezení přenášení tuberkulosy z mléka na lidi nemožno mysliti v době dozírné; avšak velkou vymoženo ti pro lidstvo bylo by již obmezení přenášení tohoto, a sice obmezení přenášení tuberkulosních bacillů infikovaného mléka na člověka. K cíli tomuto bude lze především blížiti se zejména soustavným obmezením šíření se perlovky, či tuberkulosy, zejména skotu.

Z odborných pozorování vychází na jevo, že tuberkulosa či perlovka v některých stádech jest úžasně rozšířena a ze šíří se v některých zemích, jako na př. v Dánsku, kde před několika lety vůbec pozorována nebyla. A zejména v cizích a ušlechtilejších, zvláště čistokrevných plemenech, a zvláště v Siemenském, zjištěna byla tuberkulosa. (Posl. Doležal volá: "Pravý opak jest dokázán!")

Není tomu tak, poněvadž jsou podány skutečné důkazy, které svědčí tomu, že ze Švýcar přišly kusy plemena Siemenského tuberkulosou stížené.

Dle Bujwida bylo na některých haličských panstvích dokázáno, že z cizích plemen bylo tuberkulosních 62 pct., kdežto při domácích plemenech byla zjištěna tuberkulosa toliko ve 14 pct.

Co se týče rozšíření tuberkulosy v siemenském plemenu, bylo také na našich statcích, zejména na statcích pana hraběte Nostice, pozorováno, že tuberkulosa mnohem více byla rozšířena v plemenech cizích, čistokrevných, a tu i v siemenském, než v jiných plemenech.

Dle prof. Kašpárka jest tuberkulosa mezi skotem rozšířena ve 20 až 25 pct.

Máme-li šíření se tuberkulosy zameziti, třeba jest především tuberkulosu u skotu rozpoznati, a k tomu účeli osvědčilo se v poslední době co velice spolehlivý prostředek očkování diagnostické tuberkulinem Kochovým.

V Dánsku, ve Švédsku, Francii - a Belgii zavedeno bylo již povinné očkováni tuberkulinem veškerého skotu. Ve Švýcarech, v New-Yorském státu, Italii a Německu však zavádí se znenáhla v širších a širších rozměrech diagnostické očkování tuberkulinem. U nás v Rakousku dosud děly se jen porůznu pokusy, poněvadž ani stát, ani země dosud nevzaly věc tuto náležitě do rukou. 8 potěšením konstatuji, že i v Čechách na mnohých velkostatcích v rozsáhlejších rozměrech pokusy s očkováním tuberkulinem v poslední době s velkým úspěchem se provádějí

Zejména s povděkem konstatuji, jak bylo mi sděleno p. hr. Nosticem, že na jeho velkostatcích, hlavně v Plané, se očkování tuberkulinem provádí soustavně v posledních letech a že se zjistilo, že veškera zvířata, která po očkování reagovala, na více než 2 pct., byla také tuberkulosou stížena.

A mimo to s velkým potěšením konstatuji, že byly pokusy na velkostatcích p. hr. Nostice konány také v tom směru, jak by se tuberkulosa u skotu dala léčiti.

Tu byly pokusy konány hlavně s kreosotem, který byl také vočkován a sice prý s velmi dobrým úspěchem, tak že se stalo, že k. př. ony mladé kusy, které reagovaly na tuberkulosu, po léčení kreosotem za několik měsíců aneb během jednoho roku úplně při očkování Kochovým tuberkulínem se jevily immuními, čili jinými slovy, že se ukázalo, že tuberkulosa kreosotem se vyhojila.

Taktéž i na velkostatcích knížete Schwarzenberka na Krumlovsku se provádí očkovaní tuberkulínem, a bylo se mnou také sděleno, že s velice dobrým úspěchem.

V království Českém také professor Kašpárek se pokusy těmito zabýval ve větších rozměrech, a sám se ve svych publikacích o očkování tuberkulinem velice pochvalně zmínil.

Ostatně poukazuji na data, která jsem přednesl při odůvodňování návrhu svého ohledně zřízení ústavu pro vyrábění antitoxínů.

Dle toho viděti, že jest na čase, aby v říši naší a zejména v království českém provedena byla v mezích možnosti nejnutnější opatření v tak eminentně důležité, netoliko zdravotnické, nýbrž i národohospodářské otázce.

Nežádám zatím, pánové, - a musím to zvláště vytknouti, - zavedení povinného očkovaní jako v jiných státech evropských, poněvadž by musilo míti toto povinné očkováni tuberkulinem nevyhnutelně v zapěti povinné porážení nakaženého skotu, jako na příklad při plicní nákaze, což vyžadovalo by nepoměrně velkých obětí, kterých by nebylo možno naprosto v rozpočtu vystihnouti. Uspokojuji se zatím s tím, co možná ve hranicích našeho rozpočtu provésti a o by přílišně nepřetížilo ani fond zemský, ani státní, ani co by nevyžadovalo nepoměrných obětí jednotlivce.

Provedeni to představuji si následovně: kromě pojmutí perlovky v řadu zhoubných nakažlivých nemocí do zákona z roku 1880. ř. z. č. 35. jest neodkladným požadavkem doby, aby zavedeno bylo fakultativní očkování tuberkulinem a sice především stád oněch hospodářských družstev plemenných, které používají buď státní nebo zemské subvence.

Tato družstva vším právem by se musila podrobiti tomuto požadavku, poněvadž již na základě poskytnutých subvencí berou záruku, že v chovu dobytka chtí vystihnouti požadavky doby.

Kromě toho by mělo býti zavedeno také povinné očkováni kusů ve stanicích zatížených zemědělskou radou, které nyní v rozsáhlých rozměrech, se zavádějí a dále všech subvenčních býků. Jak jsem právě zaslech od p. poslance Doležala, již se to také skutečně zavádí.

Znenáhla by se mělo zavésti očkovaní ve stádech všech družstev a všech majitelů velkostatků, kteříž činí nároky, by z jich chovu se zakupovaly kusy netoliko pro zemědělskou radu pro zařizování nových stanic, nýbrž také pro různá družstva plemenná.

Kromě toho třeba jest; aby zavedeno bylo povinné očkování všech kusů oněch majitelů, kteří vedou živnostenský obchod mlékem a výrobky z něho do větších neb menších měst a do různých průmyslových středisk.

Prvé než by bylo provedeno povinné očkování všech krav, jichž mléko se zužitkuje živnostenským spůsobem, odporučovalo by se, kdyby se poskytovaly jisté výsady oněm majitelům, kteří by dobrovolně kusy, jichž mléko přichází do obchod a, dali očkovati tuberkulinem, a kteří by kusy takové, jež by reagovaly na tuberkulosu, z řady oněch, jichž mléko přichází do obchodu, vyloučili.

Kromě provedení očkování tuberkulinem třeba jest však osamotnění oněch kusů, které reagují na tuberkulosu od úplně zdravých a potom buď očkování těch, které reagují a ponenáhlu vykrmení a poražení jich. Neboť dokázáno jest již že požíváním syrového mléka a masa tuberkulosa se šíří v lidském organismu. kromě toho jest však třeba a žádoucno zavedení odborného dozoru na prodej masa a mléka v jatkách a v obchodech po živnostensku vedených.

Neméně důležito jest však činiti vše možná opatření, aby zamezeno bylo by do píce a krmiva dobytka nepřišly chrchle lidí tuberkulosou stížených, čímž možno tuberkulésu velmi snadno na zvíře přenésti.

Meritorní řešení tohoto druhého velkého požadavku, který jsem uvedl, vyžadovalo by, aby přikázán byl komisi zemědělské a mimo to komisi pro okresní a obecní záležitosti. Leč k vůli z jedno dušení a zkrácení celého jednáni dovolím si druhý článek svého návrhu přikázati komisi rozpočtové.

Třetího velmi závažného, v zdravotnickém ohledu velmi žádoucího opatření kterým by bylo lze obmeziti tuberkulosu a mimo to i také vzniklou tuberkulosu léčiti, nebudu se dotýkati, poněvadž doufám, že snad ve formálním ohledu p. Dr. Záhoř doplní některé mé vývody a že by se naše vývody opakovaly.

Dovolím si ještě zmíniti o 2 velice důležitých otázkách a sice ve formě co nejstručnější. Mně zbývá dotknouti se několika slovy opatření v průmyslových a živnostenských závodech a upravení sociálních poměrů obyvatelstva. V průmyslových závodech stala se v posledních letech nepopiratelně mnohá důležitá zdravotní opatření, co se týče závodů samých, ovšem nemohu to říci o bytech dělnických, které se nacházejí při různých průmyslových závodech. Zbývá však i v samých závodech průmyslových velmi mnohá opatření ješťe učiniti, poněvadž mnohé závody vyrábějí velmi mnoho vzdušných součástek, kterými lidský organismus v neobyčejné míře trpí. Vždy obnáší dle výkazu všeobecné dělnické pokladny ve Vídni r. 1892 úmrtnost rolnictva průmyslového na tuberkulosu a sukrofulosu 56 proc. Největší proč. jevilo se dle těchto dat mezi truhláři a soustružníky a sice 74 proc. mezi obuvníky 72 proc. Časté pozorování tuberkulosy u truhlářů jest nápadné a všeobecně uznává se vdechování dřevěného prachu co velmi škodlivé pro lidský organismus. O různých nepřístojnostech při vídenských živnostech a řemeslech shledal jsem některá velmi zajímává data ve správě městského fysikátu Vídeňského z r. 1896.

Dovolte, velectění pánové, abych se svolením nejvyššího pana maršálka přečetl jen krátkou poučnou stať z této zprávy fysikátu vídeňského, abyste seznali, jak len náš český materiál trpí nepřístojnostmi při různých živnostech ve Vídni, v jaké se nachází dekadenci.

Máme zde klassického svědka, o jehož nestrannosti k nám nebude pochybovati nikdo, poněvadž je to německy lékař, který napsal v této zprávě následovně: Zneužívání učedníků zejména o hledně nedostatečné výživy, přílišné doby pracovní a špatného přístřeší musí býti zabráněno. Nejsou to v první řadě vídeňské děti, o něž se jedná, nýbrž jsou to deti cizí, zejména z Čech a Moravy.

Bývají to větším dílem normálně vyvinutí chlapci, kteří do dílen přicházejí, co však z nich jest po třech a čtyřech letech, když stali se pomocníky !

Zkusme jen jedenkrát, učedníky při jich příchodu a záhy před dobou, kdy dostávají za vyučenou, od neodvislých a

nestranných odborníků nechati vyšetřiti, a objeví se nám hrozné pozorování!

To napsal sám německý odborník lékař o našich českých dětech, které přicházejí do Vídně, a sám hrozí se toho, jak jejich organismus stává se derutním po několika letech pobytu ve Vídni.

Zároveň nacházíme v této zprávě fysikátu vídeňského i některé pokyny k opravám v živnostech Vídeňských a sice: Zákaz spaní učedníků v dílnách, opatření různá pro vstřebávání prachu, důkladné a vlhké čistění podlah a stěn, vyloučeni tuberkulosou stížených od práce, používání skleněných plivátek, silnější stravu pro učedníky a obmezení doby pracovní učedníků nejvýše na 11 hodin.

Jsou to důležité pokyny, které by bylo možno taktéž i zde v zemském sněmu shrnouti v určitý návrh a předložiti k meritornímu jednání živnostenské komise. Avšak poněvadž jedná se zatím jen o formální jednání, nebudu podávati tyto pokyny co zvláštní návrh komisi živnostenské, nýbrž dovolím si tyto pokyny s konečným návrhem odevzdati rozpočtovému výboru.

Poslední otázka, které se chci dotknouti, jest upravení a povznesení sociálních poměrů obyvatelstva, a působení k dosažení přiměřeného blahobytu výrobních a dělních tříd. Zdá se snad mnohému z vás po těchto slovech otázka tato býti příliš akademickou a snad i imaginární, mnohému snad zdá se otázka tato pouhým pozlátkem tohoto mého návrhu. A přece i v tomto článku dlouhého řetězu návrhem tímto rozvinutých otázek obsaženo jest mnoho positivního, dosažitelného mnoho, co jest v mezích provedení. Nebudu ovšem v rámci dnešního odůvodňování svého při prvním čtení mluviti o různých dalekosáhlých problémech, které vyžadovaly by internacionálních a diplomatických úmluv mezinárodních, jimiž by však bylo lze čeliti úpadku blahobytu obyvatelstva vůbec, na př. snížením stále rostoucích vojenských nákladů a břemev, aniž o upravení pochybené celní, obchodní a vývozní politiky, kterou upadají a hynou všecky střední výrobní stavy. Nýbrž dotknu se dnešního dne toliko některých běžných sociálních otázek,

jichž řešení jest v mezích možnosti našeho zákonodárství. Jest to především otázka pochybené výživy a obydlí prarujících tříd i také rolnictva. Což možno zváti blahobytem pro strádajícího dělníka jedině uadbytek nebo větší množství peněžitých prostředků? Pro chudé, strádající vrstvy lidu pracovního znamená každé zlepšení existenčních poměrů jistou vyšší míru blahobytu V ohledu tomto je mnohé na snadě, co by ke zlepšení existence ubohého proletariatu a ubohých těchto chuďasů mohlo přispěti. Nechť jen netrpí se ři různých průmyslových závodech na př. v dolech na dobývaní uhlí nebo kovů, příliš dlouhá a úmorná doba pracovní, nechť netrpí se při různých průmyslových závodoch, jak bylo častokráte stěžováno při kruhovkach u Vídně, hromadné by dlení v dusných, hromadných bytech, kteréž jsou vhorším stavu než mnohý chlév a stáj.

Nechť uzavrou se nepřístojné byty panujícího lidu v průmyslových závodech severočeských, o nichž napsal prof. Singer celé jeremiády; nechť při mnohých dozorech velkostatků, kde jsou ještě hromadné ratejny pro pracující lid, v nichž celé hejno rodin v neobyčejném počtu musí po celý život tráviti v dusné a nezdravé atmosféře, nechť se odstraní veškeré takovéto a podobné nepřístojnosti. Nechť zavedou se při průmyslových závodech kuchyně pro polévku a pro poskytování čaje, jaké se za ádí již při různých závodech státních na vyrábění tabáku a doutníků, aby nemusel dělník zahřívati žaludek místo teplé krmě přiboudlým otravným alkoholem!!

Nedotýkaje se při této příležitosti přiměřeného upravení zasloužené mzdy dělnictva tážu se, nebyla-li by náhrada hromadných dusných bytů zdravými dělnickými obydlími a poskytováním přiměřené laciné výživy dělnému lidu v jisté míře již zvýšením jeho blahobytu a povznesením jeho fysického a duševního úpadku! Přisvědčíte zajisté, že ano! Nedosti na tom; přispěly by i skrovničké tyto reformy velmi vydatně k tomu, že nepropadlo by naše delnictvo šmahem nákazou tuberkulosní, která je decimuje a hroziveji v jeho řadách řádí, než mor a cholera.

I naše rolnictvo by mělo přesnějším šetřením stavebního řádu dbáti na racionelnější zařizování svých obydlí, která

jako na př. sem a tam v severovýchodních Čechách, jsou zbudována ze špatné stavební hmoty a tím zdravotnicky k obývání nepřístojná a škodlivá. Vždyť slouží často mnohá obydelní světnicé našeho rolníka, zejména v zimě, současně i za čeledník, kuchyni a ložnici pro celé rodiny. Proto není divu, že i v této druhdy vzorné zdravím třídě obyvatelstva v letech posledních se skrofulosa a tuberkulosa v míře neobyčejeé šíří.

Z těchto všech uvedených dát je patrno nade všipochybnosť, že mnoho jest ještě nepoužitých prostředků k zamezení fysického úpadku blahobytu, kteréžto prostředky jsou na snadě, které však leží ladem a zůstávají dosud nepovšimnuty. Kéž by pokynům těmto dostalo se přiměřeného povšimnutí a ocenění, kéž by je uznali i naše zástupcové lidoví v zemském sněmu za hodný vážných úvah a jednání v různých komicích a kéž by slova má nezůstala hlasem volajícího na poušti! (Výborně! Potlesk. )

Ve formálním ohledu opravuji původní návrh v tom smyslu, aby návrh můj a dra. Zahoře přikázán byl místo třem komisím pouze komisi rozpočtové.

Nejvyšší maršálek zemský. Přihlásil se ke slovu ve formálním ohledu p. posl. dr. Záhoř; dávám jemu slovo.

Posl. dr. Zahoř. Slavný sněme! Návrh podaný proti tuberkulose lidské i zvířecí byl poslancem Dvořákem objasněn, a zbývá ještě, bych dodal toto:

Boj proti tuberkulóze je v naší době zahájen všemi vzdělanými evropskými národy a odbývají se od počátku letošního roku porad v a sjezdy, týkající se o patření proti tuberkulose lidské.

I ve království Českém se tento boj proti tuberkulose náležitě rozvinul. Tak 30. listopadu 1898 radila se městská zdravotní komise pražská o opitřeních proti tuberkulose a byly návrhy podané jednomyslně přijaty.

Dále zdravotní komise zasahovati nemůže.

Dne 4. února 1899 přednášel dvoř. rada prof. Příbram o návrhu Dra Altschula v zemské radě zdravotní s opatře-

nich proti tuberkulose dobytka hovězího, hlavně pak o očkování tuberkulinem při čemž pak sobě vyžádal slovo městský fysikus Pražský, by důsledně toho podniknut byl boj proti tuberkulose člověka, a podal motivovaný návrh 17. února 1899.

V    hygienickém kursu ústředního spolku českých žen, který pořádala Česká společnosť pro veřejné zdravotnictví, přednášel 23. února 1899 okresní lékař Dr. Preininger o jsoucnosti tuberkulózy a opatřeních proti tuberkulose člověka poučným způsobem a byla při tom ochranná opatření projednávána.

To myslím, že je velice důležito, když také v širších kruzích se nauka o nákaze tuberkulosou a o dosavadních opatřeních přednáší.

V   anglické společnosti pro veřejné zdravotnictví byla projednávána v lednu 1899 opatření proti tuberkulose za předsednictví korunního prince Waleského.

Mám za svou povinnosť, bych ještě doplnil výklady p. Dra Dvořáka číslicemi pražskými.

Porovnáme-li číslice úmrtnosti pražské, týkající se dvou desítiletí, a sice 1878-1887, a pak druhého desítiletí 1887-1897 a jich poměr k úmrtností od nemocí nakažlivých, t. j. obligatornímu ohlašování podrobených a k úmrtnosti od tuberkulosy, shledáme, že tuberkulosa tvoří v prvém desitiletí přes 1/4 průměrné domácí úmrtnosti pražské, t. j. 30. 24 % náleží tedy tuberkulose 6. 67%, tedy na 1000 obyvatel připadá skorem 7. 00 prosím, úmrti tuberkulosou.

Ve druhém desetiletí a sice od r. 1888-1897 obnáší průměrně úmrtnost pražská 24. 05% a od tuberkulosy 4. 60%.

Zde již tvoří v druhém desetiletí tuberkulosa 1/5 úmrtí celkové úmrtnosti domácí pražské.

Z toho plyne, že se úmrtnosť všeobecná nejen domácí, ale i od tuberkulosy lepši.

Ovšem toto lepšení úmrtnosti od tuberkulosy jest v příčinném spojení se zlepšením úmrtnosti celkové.

Jmenuji jen některé číslice, které jsou nápadné. R. 1874 obnášela domácí úmrtnost 30. 67%, při zřízení fysikátu

pražského r. 1881 obnášela úmrtnosť domácí pražská 31. 13 % a r. 1897 21. 24%, při průměrné úmrtnosti za 17 roků

27. 20 %.

Rovněž nelze popírati lepšení se úmrtnosti od nemocí nakažlivých. Při průměrné úmrtnosti za 17 roků nemocí nakažlivých které jsou obligatornímu hlášení povinny, jako: spály, difterie, tyfu břišnébo atd., per 2. 74% obnáší tato úmrtnost při zřízení fisikátu r. 1881 3. 08% a roku 1897 1. 04%; čislice tyto mluví jasně; K tomu nemám, o bych připojil.

Nyní jest všeobecně známo, jaký komplikovaný apparát panuje na zmírnění nemocí nakažlivých; a přece jest koefficient úmrtnosti tuberkulosou třikráte tak velký, jako úmrtnosti od nemocí nakažlivých.

Prohlédneme-li číslice úmrtnosti pražské, domácí a skutečné, úmrtnosti do tuberkulosy - což jest znázorněno zde na dvou diagramech, které k nahlédnutí předkládám, jest výslednice jasná, že i úmrtnost tuberkulosy náležitě se bude menšiti, bude li zostřená pozornost této zhoubné nemoci věnována.

Dnes o tom není ve vzdělaných kruzích žádné pochybnosti, že náleží tuberkulosa podobně jako difterie k význačně přenosným nemocem; proto také nastává nutnost, by i proti této nemoci stejnými prostředky bylo postupováno a také jest že známo, český lid instruktivně zná nakažlivost tuberkulos, souchotin, hlavně na Šumavě, neboť zde se pálí neb vypaluje šatstvo a prádlo po souchotinářích všeobecně. Dů sledně jest správné navrhnouti, jak již p. kolega dr. Dvořák se zmínil, ale já zahrnuji pouze to, co za nejnutnější považuji:

1. Aby byla obligatorní povinnosť ohlašovací rovněž rozšířena na tuberkulosu, důsledně, by rovněž effekty po tuberkulose náležité desinfekci byly podrobeny, by rovněž se stalo opatření, by nemocní tuberkulosou stížení v nemocnicích a veřejných ústavech humanitních byli isolováni. Lid pražský, velectění pánové, ten již pochopuje dobrotu desinfekce, vyžaduje desinfekci effektů pro nemocných tuberkulosou nyní skoro pravidelně.

Tuto offigatorní povinnost ohlašovací prosadil ve schůzi fysiků britských fisikus z Brightamu, se kterými jsem ve spojení, dr. Arthur Newsholme.

2.   Vzhledem k tomu že tyčinky tuberkulosy rozšiřují se vzduchem, když sliny a chrchle tuberkulosy náležitě na zemi vyschly, jest nutno, by bylo příslušnou vyhláškou obecenstvu nařízeno - to přece nic nestojí - by ve vlastním zájmu na chodníkách neb dlažbě neb vůbec ve veřejných budovách neplivalo, důsledné ve všech budovách, veřejných, školách chrámech, tramvajích, drahách, chodnících i také zde ve sněmu království českého byla postavena plivátka vodou naplněná a aby jejich čištění bylo svěřeno zvláštním dozorcům

3.   obecenstvu budiž veřejně vyhláškou na pamět uvedeno, by mléko kravské nebylo požíváno nikdy ve stavu syrovém, nýbrž svařené, poněvadž jest zjištěno pokusy anglických vědeckých kapacit i zkušenostmi ze života praktického, že se mlékem z dobytka hovězího přenáší tuberkulosa na lidstvo, jakož i obráceně, že i tuberkulosní člověk zrovna tak přenáší svou nemoc chrchly svými na zvíře.

4.   Výsek masa z kusů tuberkulosních nebudiž dovolen, poněvadž uvaření masa tohoto, ba i pečeni nebrání přenesení této nemoci; a

5.   - to jest ovšem nejdůležitější zřízení zvláštních ústavů léčebných pro stížené tuberkulosou budiž věnována veškerá péče tak jako nyní podobné ústavy se zřizuji v Anglii, Francii i Německu. To jsou sanatoria.

Dohodl jsem se s kollegou Drem Dvořákem ohledně postupu celé této otázky

o  návrhu, a jest. důsledno, aby bylo pojednáno mezi slavným výborem zemským

i  cís. král. vládou:

1.    ohledně obligatorního ohlašování nemocných tuberkulosou a důsledných opatření;

2.   ohledně isolování tuberkulosou stížených v nemocnicích i ústavech humanitních;

3. ohledně zřízení zvláštních ústavů léčebných pro stížené tuberkulosou, sanatorií.

Resoluci v tomto smyslu odevzdám ochotně panu referentovi a v ohledu formálním připojuji se k přednášce pana Dra Dvořáka, by návrh byl přikázán komisi rozpočtové. (Výborně! Potlesk. )

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo

za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt Jemand in formaler -Beziehung, das Wort ?

Der Herr Antragsteller hat seinen formalen Antrag insoferne geändert, als er dessen Verweisung nicht an die drei in dem gedruckten Antrage genannten Commissionen beantragt, sondern lediglich beantragt, dass sein Antrag an die Budgetkommission verwiesen werde.

Pan navrhovatel změnil formální svůj návrh v ten smysl, že nemá býti přikázán třem komisím, jak bylo vyřčeno v tištěném návrhu, nýbrž navrhuje, aby byl přikázán toliko komisi rozpočtové.

Dám tedy hlasovati o tomto formálním návrhu.

Ich werde demnach tiefen formalen Antrag zur Abstimmung bringen, dass der in Verhandlung stehende Antrag an die Budgetkommission verwiesen werde.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Karl Adámek und Genossen, betreffend die Abänderung der §§ 23, 25 und 33 des Gesetzes über die Schulaufsicht v. 24. Feber 1873 Nr. l7 L. -G. -Bl.

Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na změnu §§ 23, 25 a 33 zákona o dozoru ku školám ze dne 24. února 1873 č. 17 z. z. Dávám slevo panu navrhovateli, aby svůj návrh odůvodnil.

Přísedící zemského výboru posl. Karel Adámek; Slavný sněme! Poněvadž jsem tento náš návrh na změnu zákona o dozoru ke školám ze dne 24. února 1873 na tomto sl. sněmu již čtyřikráte při prvním čtení odůvodňoval, proto mám za


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP