tralistů úplně přešel, přísedící zemského výboru Sohöffl se stejnou rozhodností jako na slezském sněmu hájili právo země na tyto přebytky, domáhají se toho, aby těch přebytků bylo používáno k dobročinným účelům vůbec a opatřování sirotků a především zanedbané mládeže a odpírajíce říšské radě vůbec právo k řešení této otázky. Zákon tento byl sněmem dolnorakoujkým jednohlasně přijat. Také sněm hornorakouský přijal podobný zákon v stejném znění.
Všechny sněmy tech království a zemí, v nichž sirotčí pokladny dosud jsou, zahájily tuto akci, vyjímaje sněm haličský.
Také na říšské radě učiněny byly pokusy, aby otázka ta ve směru řečeném byla řešena, totiž, aby při rozhodnutí o používání čistých přebytků sirotčích pokladen bylo práva království a zemí šetřeno; avšak za nastalých poměrů na říšské radě tato akce nevedla ke kýženému výsledku.
Z tohoto stručného náčrtku akce zemských sněmů vychází, že všecky strany politické na sněmích těch království a zemí, v nichž pokladny tyto dosud jsou, trvají na tom, že přebytky ty náležejí zemi, a ohrazuji se jednomyslně proti tomu, aby přebytků těchto bylo jako příjmů státních používáno k účelům a ku prospěchu také těch království a zemí v nichž takové pokladny dosud nebyly a nejsou.
Jak oprávněné je toto stanovisko, vychází z toho, že r. 1890. byly sirotčí pokladny pouze v království Českém, kde jich bylo 226, na Moravě 83, ve Slezsku 23, v Dolních Rakousích 78, v Horních Rakousích 16, v Solnohradsku byly přebytky jediné pokladny, která již neexistuje, v Haliči bylo těchto pokladen 117.
čisté přebytky, o něž jde, dostoupily takové výše, že toto právo království a zemí, jehož uvedené sněmy byly hájily má také velký materielný význam.
Přebytky ty činily koncem r. 1896 v Čechách okrouhle 63000000 zl., na Moravě 48000000 zl., ve Slezsku 862000 zl., v Dolních Rakousích 5900000 zl., v Horních Rakousích 5100000 zl., v Solnohradsku 96000 zl. a v Haliči 567000 zl.
Tyto přebytky v posledních letech progressivně se hromadí. Vletech 1882 až 1896 vzrostly tyto přebytky v Čechách z 1, 800000 na 6, 300. 000 zl., na Moravě z půldruhá milionu na 4, 800. 000 atd. Za jediný rok 1895-1896 vzrostly přebytky tyto všech pokladen sirotčích ze 174 na 19-1 milionu, tedy o 1, 700. 000 zl.
Jaké podpory by se odevzdáním těchto přebytků zemím k účelům dobročinným dostalo, z toho viděti, že by při 4procentním úrokování podle výsledku z konce roku 1896, kdy obnášely přebytky tyto 19, 900 000 zl., bylo k účelům humanitním opatřeno 765. 000 zl., jedině v Čechách 243. 000 zl. (Slyšte!), na Moravě 194. 000 zl. atd. Při stísněných finančních poměrech naší země nelze tento příspěvek podceňovati; tím by zajisté bylo řešení tak mnohého veledůležitého úkolu humanitního velice usnadněno. Země, okresy i obce musí nyní podléhajíce veřejným břemenům stále rostoucím opatřovati své potřeby netoliko zvyšováním přirážek k přímým daním, ale také děláním nových dluhů.
Jak toto břemeno vzrostlo, nejlépe jest viděti z toho, že v roce 1895, kdy jsme měli 39% přirážku zemskou, průměr všech přirážek k přímým daním v království českém vzrostl na 93%, a přirážky tyto že vynášely 28 milionů zl.
Za těchto poměrů není arci možno pomýšleti na to, aby dalšim zvyšováním přirážek k přímým daním byly opatřovány náklady k řešení velkých úkolů humanitních.
Jest s největším politováním, že v zemi tak pokročílé, jako jest království české, ještě na konci devatenáctého století nejdůležitější úkoly humanitní jsou tak velice zanedbány, že nemůžeme v ohledu tom nikterak rovnati se s jinými kulturními státy. (Tak jest!)
Račte, pánové, jenom povážiti, že v království českém bylo bláznů, kretenů, hluchoněmých a slepých opatrováno v ústavech 3698, ale mimo ústavy že jich žilo 13300 (Slyšte. ) jakož i že bylo ve 42 sirotčincích 1200 sirotků a v jednom ústavu pro idioty pouze 63 osob opatřováno.
Tato čísla jsou krutou žalobou na smutné poměry naše.
V době, kdy dospěla věda tak daleko, že i nejbídnějšího bídáka, slepce a hluchoněmého jest lze vychovati k samotné, poctivé výživě, u nás téměř 3/4 těchto nebožáků musí se potloukati po zemi a nemají příležitosti, aby se mohli státi účastnými tohoto velkého dobrodiní (Slyšte!) a nemůžeme se tajiti tím, že jest příčinou tohoto zanedbání netoliko nedostatek hmotných prostředků, nýbrž i podceňování řešení úkolů pravé hu manity po stránce hospodářské i sociální.
My stále žalujeme že přibývá zločinců, že se šíří znemravněni, avšak zapomínáme, že hlavní toho příčinou jest zanedbávání opuštěné a chudé mládeže, že se nepečuje o mravní vychování a odborné vzdělaní její k samostatné výživě, tak že se ubohá tato mládež stává metlou společnosti. (Výborně!) Ukazuje se, že žaláře a sobotárny jsou přeplněny, avšak o to se nedbá, aby se odstranila příčina tohoto přeplnění, k tomu se nehledí, jak zvláště prof. Zucker ve svých důkladných spisech nezvratně dokázal, ze hlavní kontingent ubožáků naplňujících naše káznice a robotárny, dává opuštěná, osiřelá a zanedbaná mládež. (Výborně! Tak jest!) Chceme-li skutečně sobotárny, káznice a žaláře vyprázdniti, pak se musí společnost státi matkou této opuštěné mládeže, aby tato mládež nebyla zůstavena sama sobě, aby nehynula v bahně zločinů, v bahně znemravnělosti. (Výborně!)
Řešení těchto velkých úkolů humanity by bylo valně usnadněno, kdyby přebytky sirotčích pokladen byly vydány královstvím a zemím k uhražování nákladů na opatřování chudé, opuštěné a osiřelé mládeže; dostalo by se nám k těmto účelům ročně alespoň čtvrt milionu zlatých.
Pánové, jest velmi smutné, že vláda překáží řešení tohoto vznešeného úkolu humanitního, že vláda nechce již uznati právo tohoto království na tyto přebytky sirotčích pokladen, že vláda alespoň nam nevydá tyto prostředky, které nám patří, když sama k tomuto úkolu ničím nepřispívá. (Výborně!)
Za těchto poměrů nemohl jsem se odhodlati navrhnouti opětně slavnému sně mu. aby zase přikázal zemskému výboru další vyjednávání s vládou v této věci a navrhuji, aby také náš slavný sněm přistoupil k řešení této otázky přímo zákonem zemským.
Končím, poněvadž mám za to, že při druhém čtení bude podrobná debata o této otázce, a prosím slavný sněm, aby ráčil přijati náš formální návrh, aby tento náš návrh byl odkázán k předběžné poradě a podání zprávy komisi pro obecní a okresní záležitosti. (Výborně! Potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?
Der Anträgst der stellt den Antrag, dass lein Antrag an Die Commission für Bezirksund Gemeindeangelegeheiten verwiesen werde.
Pan navrhovatel navrhuje v ohledu formálním, aby jeho návrh byl přikázán komisi pro záležitosti obecní a okresní.
Žádám pány, kreří s tímto formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrag zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Karla Adámka a soudruhů na pořízení statistiky živnostenské.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Karl Adámek und Genossen, betreffend die Herstellung einer Gewerbestatistik.
Dávám slovo p. navrhovateli, by svůj návrh odůvodnil.
Posl. přísedící zemského výboru Adámek: Slavný sněme! V této době, kdy náš ústřední parlament rozhodnutím a přičiněním svých vlastních původců zabořen do bahna velmi plodné obstrukce stávkuje, pokládáme za svoji povinnost, abychom na tomto slavném snemu nejdůrazněji naléhali na řešení nejdůležitějších úkolů naší zemědělské a živnostenské politiky, abychom alespoň tímto způsobem vykonali svou povinnost, kterou máme netoliko naproti svým voličům, kterou mamě však i naproti sobě samým, abychom ukázali, kterak jsou opatřeny tímto bohopustým řáděním našich odpůrců tyto nejdůležitější zájmy a potřeby našeho děl ného lidu.
První z těchto návrhů, který jest mi opůvodňovati, týká se opatření živnostenské statistiky.
Tuším, že by bylo zcela zbytečno, abych na tomto slavném sněmu, na němž tolikrát byla důležitost důkladné a zevrubné statistiky pro veškerou správu a zákonodárství uznána, ještě dnes chtěl zevrubně dokazovati, že není lze veliké záhady, z nichž složena jest živnostenská otázka, racionelně řešiti, dokud nebude pořízena důkladná a zevrubná statistika živnostenská.
U nas se, velectění pánové, o věcech živnostenských velmi mnoho mluví, ale o nich se velmi málo positivního ví. My nemáme ani dosud statistiky, která by aspoň číselně zevrubné a spolehlivě zobrazovala poměry našich živností, natož pak statistiku, která by zevrubně vylučovala veškeré vnitřní a zevnitřní poměry různých vzájemné se tak odlišujících odvětvi nejen velkého, ale také malého průmyslu, zvláště ale také průmyslu po domácku provozovaného, průmyslu, který u nas v některých krajinách tak velikou důle žitost ma, a tím, pánové, se pravě vysvětluje, že u nas právě v živnostenské politice dosud při tomto nedostatku positivních vědomostí o všech poměrech našich živnosti, mnohdy tak snadně rozčilují a podněcují se massy i sebe planější frásí, jen když jest hlucna a lesklá. (Souhlas). V ohledu tom mame smutné zkušenosti, a jest s podivením, že naše vláda těchto zkušenosti si dosud nevšimla. Když se n. p. jednalo o zavedení nemocenského a úrazového pojišťovaní, neměli jsme nemocenské a úrazové statistiky a tehdejší vláda založila výpočty, na nichž je zbudováno toto pojišťování, na statistice německé, tedy na statistice cizí, a následek toho jest, že se toto pojišťovaní nemocenské a úrazové ocitlo v poměrech tak kritických, že, nebude-li k nim přistoupeno v čas, hrozí těmto tak důležitým institucím velká krise. Německo nas, jak známo také v živnostenské statistice velice předstihlo.
V posledních letech pořídilo Německo s velkými obětmi a s nemalou prací zevrubnou a důkladnou statistiku zemědělskou a živnostenskou.
Výsledky této statistiky musi i v nas utvrditi přesvědčení, že jest svrchovanou povinností vlády, aby také u nás k tomuto dílu bylo přistoupeno a aby toto dílo se stejnou důkladností a zevrubností jako v Německu bylo také provedeno. Výsledky této statistiky německé ukázaly, jak mnohdy všeobecně rozšířené mínění jest klamné a šalebné, a k jak smutným vede víra v taková tvrzení důsledkům. Všeobecně a také v Německu arciť za horečné agitace sociálních demokratů rozšířilo se přesvědčení, že střední třídy hynou, že živnostnictvo musí vymizeti, že proroctví Marxovo o nezbytném sproleterisování středních tříd výrobních naší společnosti se musí naplniti.
Statistika německá dokázala pravý toho opak: dokázala, že střední třídy výrobní nejen nehynou, nýbrž že mohutní, že středních živnostenských a hospodářských samostatných závodů přibývá.
Na základě této statistiky to nejen prof. dr. Conrad zevrubně dokázal, ale musili to přiznati i sociální demokraté sami Tak mimo jiné Schonlank v Leipziger Zeitung přiznal, že od r. 1897 do r. 1898 počet samostatných živnostníků vzroste ze 17-8 na 18-9 proc. a současně že se také počet samostatných živnostníků rozmnožil.
Jest svrchovaně na čase, aby také u nás o těchto poměrech konečně nastalo jasno, a jest s největším podivením, že vláda, která stale opakuje, že hodlá přistoupiti k racionelnímu řešení všech otázek, týkajících se stavů středních, zejména rolnického a živnostenského, o tyto věci se nestará, a že hlavně, pokud se týče statistiky živnostenské, celé desítiletí slibuje, že ji pořídí, aniž by však dosud k podniknutí tohoto díla konala přípravy.
Poněkud lépe mají se věci, pokud se týče opatření statistiky zemědělské. Pakli nesklamou všechny naděje, bude tato statistika konečně pořízena.
Nynější pan ministr obchodu ve své velké programové řeči, kterou měl o živnostenské politice dne 27. ledna v živnostenském výboru, s velkou vřelostí mluvil o provozování rozumné a zdravé středostavovské politiky a vyslovil mnohá mínění, která nalezla vřelého ohlasu. Avšak jest na panu ministrovi, aby dokázal, že nepatří k těm, kteří dělají středostavovskou politiku tolika slovy a kteří se děsí skutků, a proto je jeho povinností, aby položil základ této akce zděláním důkladné živnostenské statistiky.
Nejde nám arciť toliko o sčítání živností, ale o zevrubné zobrazení a, pokud lze, číselné znázornění všech poměrů všech odvětví veškerých živností.
Teprv na tomto základě nepopiratelných skutečností bude lze vybudovati normálnou živnostenskou politiku.
Touto statistikou bude také živnostnictvu umožněno klidné, střízlivé a objektivní uvažovaní o svých poměrech a vyhledávání prostředků ku svému povznesení.
Jes zajisté důležito hlavně pro kral. České, kde středu třídy výrobní mají tak velkou důležitosť a kde jest jich z chováni při plné hospodářské sile netoliko po stránce hospodářské, ale i po stránce sociální a národní přímo životní důležitostí, aby tato naše živnostenská statistika bez průtahu byla pořízena.
Mám za to, že by bylo zcela zbytečno, abych ještě zevrubněji o věcech těchto mluvil.
Avšak jedné otázky musím se dotknouti: Přistoupí-li vláda k tomuto dílu, nesmi pokládati, že jde pouze o obyčejný úkol bureaukratický, že nejde o pořízení statistiky, která by rozmnožovala stávající zmatky, ale o statistiku, která by takové zmatky nemožnými činila.
Statistika ta musí býti pořízena na slovo vzatými odborníky za spolupůsobení odborných orgánů a hlavně za pomoci statistické kanceláře zemské a obchodních komor a jiných.
Ve světle této statistiky objeví se nám zajisté také poměry našeho živnostnictva ve světle příznivějším; statistika tato podá bohdá nových důkazů, že naše živnostnictvo podalo již na našich velkých výstavách tolik důkazů vnitřní sily a zdatnosti, že nemá příčiny zoufati nad svou budoucností.
Obmezuji se na tyto poznámky a prosím, aby návrh náš odkázán byl živnostenské komisi k podání návrhů. (Výborně ! Potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za sovo ve formálním ohledu?
Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?
Pan navrhovatel činí návrh, aby návrh jeho přikázán byl komisi živnostenské.
Der Herr Antragsteller beantragt, dass sein Antrag der Gewerbecommission zugewiesen werde.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Posledním předmětem denního pořádku jest volba ředitele zemské banky kurií obcí venkovských.
Der letzte Gegenstand der Tagesordnung ist die Wahl eines Directors der Landesbank seitens der Kurie der Landgemeinden.
Žádám pány verifikátory. by ráčili zaujati svá místa.
Ich ersuche die Herren Verifikatoren, ihre Plätze einzunehmen.
Dovoluji si upozorniti, že páni budou dle jmen předvoláni a žádáni, by každý předvolaný vložil do osudí svůj lístek.
Die Wahl wird in der Weise stattfinden, dass die Mitglieder der Landgemeindencurie einzeln namentlich werden aufgerufen werden. Ich ersuche jeden der aufgerusenen Herren seinen Wahlzettel in die Wahlurne zu legen.
Žádám pana tajemníka sněmovního, by přečetl jména členů kurie venkovské.
Ich ersuche den Herren Landtagssekretar, die Namen der Mitglieder der Landgemeindencurie zu verlesen.
(Sněmovní tajemník Höhm čte jména členů kurie obci venkovských; přítomní poslanci odevzdávají hlasovací lístky.
Der Landtagssekretär Höhm verltest die Namen der Mitglieder der Curie der Landgemeinden und die anwesenden Mitglieder geben ihre Stimmzettel ab. )
Nejv. maršálek zemský: Žádám pp. verifikátory, by ráčili předsevzíti skrutinium a pak výsledek sdělili.
Ich ersuche die Herren Verificatoren, das Scrutinium vorzunehmen und das Resultat bekanntzugeben.
Denní pořádek jest vyčerpán.
Die Tagesordnung ist erschöpft.
Pan posl. Dostál a soudruzi mně odevzdali návrh na změnu § 20. zák. ze dne 19. února 1870. čís. 22. z. z.
Die Herren Abg. Dostál und Genossen haben mir einen Antrag aus Abänderung des § 20 des Ges. vom 19. Feber 1870 L. -G. -Bl.
22 überreicht.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Frant. Dostála a soudruhů na změnu § 20. zákona ze dne 19. února 1870 čís. 22. z. z.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Přiložený návrh zákona na změnu § 20 zákona ze dne 19. února 1870 čís. 22. z. z. se schvaluje.
II. V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi pro záležitosti školské.
Zákon daný dne... pro království české, kterým se mění § 20 zákona ze dne 19. února 1870 čís. 22. z. z.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:
článek I. § 20. zákona ze dne 19. února 1870 čís. 22. z. z. pozbývá platnosti v nynějším svém znění a má na příště zniti takto:
§20.
Zemská školní rada zruší veřejnou obecnou školu, když počet dítek, jichž rodiče v dotyčné školní obci bydlí a které školu tu navštěvují, během pěti po sobě následujících let pod počet patnácti klesnul.
Článek II. Mému ministrovi pro duchovní záležitosti a vyučování se uvedení tohoto zákona ve skutek ukládá.
V Praze, dne 22. března 1899, Frant. Dostál a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschaftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan posl. Krumbholz a soudruzi mně odevzdali návrh na dělení cukrovarů na hospodářské cukrovary a na obchodní cukrovary a na ustanovení bonifikací hospodářským cukrovarům.
Die Herren Abg. Krumbholz und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welcher bezweckt, dass die Zuckerfabriken in wirtschaftliche und handelsmäßige geschieden werden und dass die Bonification nach dieser Eintheilung verschieden berechnet wird.
Žádám, by návrh tento byl přečten.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Václ. Krumbholze a soudruhů na dělení cukrovarů na hospodářské cukrovary a na obchodní cukrovary a na ustanovení bonifikace hospodářským cukrovarům.
Slav. sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá po dohodnuti s král. uherskou vládou předložiti k ústavnímu jednání předlohu zákona, kterou by stanoveno bylo rozdělení cukrovarů cukr z řípy pracujících na cukrovary hospodářské a na cukrovary obchodní a cukrovarům hospodářským by ustanovena byla přiměřená bonifikace.
V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi pro záležitosti zemědělské.
V Praze, dne 21. března 1899, Václav Krumbholz a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan posl. Anýž a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excelenci p. místodržiteli.
Die H. Abg. Anýž und Gen. haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by dotaz byl přečten.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Dotaz poslanců Josefa Anýže, Dra Serváce Hellera a soudruhů k Jeho Excelenci panu místodržitelí království českého.
Vaše Excelenci!
Jmenováním pana Adolfa Morstadta, c. k. vrchního soudního rady, státním zá stupcem v Praze nastaly při objektivním řízení tiskovém poměry tak mimořádné, ba neslýchané, že český tisk úpí v pravém slova smyslu pod libovůlí tohoto státního funkcionáře, jehož jménem nařizují a s nebývalou krutostí provádějí se konfiskace periodických časopisů, jako by na posměch článku 13. základních státních zákonů o právu pronášení svobodného mínění tiskem, na posměch zákona o tisku a jer o prováděcích nařízeni. Kdežto německému časopisectvu dovoleno jest beztrestně osnovati nejbrutálnější pronásledování českého živlu, ničení živností, boykotování úřednictva a pranýřováni každého Čecha. který po právu a zákone hlásí se ku svému národu, maří, potla čují a pronásledují c. k. tiskoví orgánové v Praze volnou kritiku, kterou v mezích zákona dle své povinnosti vykonávají periodické časopisy české, ba zabavují dokonce i zprávy, jež zahrnují v sobě konstatováni prostých, nikým nepopřených fakt. Dvojí loket, kterým v království českém měří se tisku českému a německému, stal se příslovím. Vždyť denně objevuji se jeho doklady. Kdežto v Praze za úřadování c. k. státního zástupce p. Morstadta propadne časopis konfiskaci, zmíní-li se jen o provokaci německých buršáků, dotkne li se výkonu c k. policejních zřízenců, c. k. důstojníků při kontrolních shromážděních atd., jest naproti tomu dovoleno tiskem uveřejňovati a rozšiřovati obšírné seznamy českých živnostníků, úřadníků a dělníků, aby mohli býti z území poněmčeného vyštvání, ba povolaní c. k. orgánové jsou slepými, i když mají před sebou tištěné provolání německých politických spolků, německých městských rad, jimiž doporučuje se vyhlazovací boj proti všemu českému, ba hlásí se i zjevná vlastizřáda.
Pražské státní zastupitelstvo nejednou zabavilo Národní Listy pro článek, který v jinému, ovšem německém časopise, bez závady byl otištěn a ve veřejných místnostech v Praze vyložen a volně kolportován. V poslední době namířena jest konfiskačni zuřivosť pana c. k. státního zástupce Morstadta proti původním zprávám ze slovanského jihu, hlavně ze Srbska, a ze zemí okupovaných, z Bosny a Hercegoviny. Státní zastupitelstvo nezná a nemůže znáti tamnějších poměrů a proto buď z naprosté libovůle anebo na určitý rozkaz vyšších vládních orgánů nastupuje proti tisku, který o tamnějších neutěšených poměrech referuje.
Loňského roku byly Národní Listy dvacetkráte, letos již třikráte zabaveny. Zejména byly zabaveny Nár. Listy: 1. Ranní vydání ze dne 5. ledna čís. 5. pro telefonickou zprávu z Vídně o vyjednáváni důvěrníků německé strany pokrokové 8 ministrpresidentem Gautschem v příčině upravení jazykových poměrů v Čechách.
2. Odpolední vydání ze dne 19. ledna čís. 19. pro čásť denní zprávy pojednávající o poměru policejního a politického úřadu k výtržnostem na pražských ulicích.
3. Odpolední vydání ze dne 20. ledna čís. 20. pro některá místa z referátu o provokaci německých buršáků v Praze.
4. Odpolední vydání ze dne 4. února čís. 35. pro denní zprávu pojednávající o odpovědi místodržitdle hr. Coudenhova na interpellaci poslanců za Prahu v příčině pražských bouří.
5. Odpoledni vydání ze dne 23. února čís. 54. pro feuilleton "Dvě bajky": "Lev a stádo" - "konstituce ve lvím království. "
6. Odpoledni vydání ze dne 27. dubna čís 116. pro denní zprávu: "K polemice s "Prager Abendblattem. "
7. Odpolední vydání ze dne 21. dubna čís. 117. pro referát ze soudní síně: "Aféra buršáka Löwyho s Mařikem. "
8. Odpolední vydání ze dne 30. dubna čís. 119. pro denní zprávu: "Němci už zase denuncují a žebroni. "
9. Ranní vydání ze dne 12. května čís. 181. pro reliet k soudní síni: "Po schůzi národního dělnictva. "
10. Odpolední vydání ze dne 14 července čís. 192. pro čásť feuilletonu: "Z oblastí východohaličských. "
11. Odpolední vydání ze dne 20. srpna čís. 228. pro konečnou větu denní zprávy: "Německá drzosť. "
12. Odpolední vydání ze dne 25. srpna čís. 233. pro denní zprávu: "Ještě jednou podbořanský soudce okresní. "
13. Ranní vydání ze dne 27. srpna čís. 235 pro dopis z Baňaluky "O poměrech v Bosně".
14. Ranní vydání ze dne 2. září čís. 241. pro jednu větu v dopisu R. z Vídně: "Rozednívá se".
15. Ranní vydání ze dne 7. září čís. 246. pro dopis z Cetyně a z Bělehradu o poměrech na Černé Hoře a v Srbsku.
16. Ranní vydání ze dne 22. října čís. 291. pro denní zprávy: "Otec a syn (Danzer, ředitel zemské pokladny, otec a Danzer, nadporučík, syn. )
17. Odpolední vydání ze dne 29. října čís. 298. pro denní zprávu: "České menšiny a pražští buršáci".
18. Odpolední vydání ze dne 11. list. čís. 311. pro čásť denní zprávy: "Nové pouliční demonstrace v Praze. "
19. Ranní vydání ze dne 22. listop. čís. 322. pro úvodní článek a telefonickou zprávu z Vídně o výnosu říšského ministra vojenství generála Kríeghammera proti setníku "Wiesnerovi.
20. Odpolední vydání ze dne 24. listopadu čís. 324. pro původní dopis R. z Vídně: "Obrácený svět".Letos, dne 3. ledna, zabaveny byly "Národní Listy" pro výňatek z časopisu "Svět" o protirakouské činnosti Schönererovců (Slyšte!),dne 4. ledna pro výňatek z časopisu "Novosti" o poměrech Rakouska,v pátek dne 17 března ranní číslo "Národních Listů" pro dopis ze Sarajeva, v němž vyličují se poměry pravoslavné církve za vlády Kallayovy.
Tato poslední konfiskace jest nejkřiklavějším dokladem neprohlédavosti p. Ad. Morstadta (Posl. Sokol volá: Je sám Schönererovec!) k vykonávání důležitosti úřadu, který mu byl svěřen.
V celém článku není věty, není slova, kteréž by příčilo se zákonu.
I nutno tedy míti za to, že buď jednal p. Morstadt z naprosté neznalosti věci, z nepochopení jeho úkolu jako státního zástupce, nebo na určitý rozkaz.
Vzhledem k tomu, že i c. k. zemský soud ve třech případech po provedených námitkách nařízenou konfiskaci za neodůvodněnou, tedy protizákonnou, prohlásil a ji buď zúplna neb částečně zrušil - tážeme se:
1. Jsou Vaší Excellenci tyto křiklavé poměry tiskové v Praze známy?
2. Jest Vaše Excellence ochotna, přispěti k tomu, aby při provádění objektivního řízení šetřeno bylo práva a zákona a aby oběma národnostem v zemi stejným loktem se měřilo?
3. Jest Vaši Excellenci známo, že vláda vydala státním zastupitelstvím určité rozkazy, že zakročovati mají s mimořádnou třeba protizákonnou přísností proti českému tisku a jeho zprávám o poměrech v zemích okupovaných a jihoslovanských ?
V Praze, dne 21. března 1899, Jos. Anýž. Dr. Heller a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Dr. Černohorský a soudruzi mi odevzdali dotaz k J. E. p. místodržiteli v příčině porušování rovnoprávnosti jazyka českého c. k. vrchním státním zastupitelstvím pro království České.
Die Herren Abg. Dr. Černohorský u. Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht, betreffend die Verletzung der Gleichberechtigung in sprachlicher Beziehung durch die k. k. Oberstaatsanwaltschaft für das Königreich Böhmen.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Dra Karla Černohorského a sou druhů k p. místodržiteli král. Českého v příčině porušování rovnoprávnosti jazyka českého c. k. vrchním státním zastupitelstvím pro království české.
Vaše Excellenci! Velmi často byly v časopisech uveřejněny stížnosti, že vrchní státní zastupitelství pro král. České nešetří rovnoprávnosti jazyka českého a porušujíc zákonné předpisy i ustanoveni jazykových nařízení téměř výlučně němčiny užívá. Nejen ve věcech presidialních, osobních, služebních a hospodářských, nýbrž