Vary a Fischera, k tomu vedl nás týž důvod, co pak se Karlových Varů samých týká, sluší vzhledem k tomu, že p. hrabě Zedtwitz ukázal k Aši, upozorniti na to, že Karlovy Vary jsou podle statistických výkazů po Vídni nejdražším místem v Rakousku, tedy že jest také spravedlivo, vřaditi je do první třídy a Fischern do třídy drahé.

O Podmoklí a Děčíně jest známo, že tyto dvě obce jsou odděleny jen řekou od sebe, jako Staré a Nové Město a Malá Strana v Praze a že vlastně tvoří jeden hospodářský celek se stejnými drahotními poměry a podle toho také se stejnými potřebami učitelstva.

Ze všeho toho, jest, velectění pánové, zřejmo, že se komise, totiž většina její, která pro tento návrh hlasovala, omezila v tomto svém usnesení jenom na tu nejkřiklavější nesrovnalosť a nejnaléhavější potřebu, berouc zřetel k tomu, že se zde jedná jen o náklad, který by činil 20 až 25 tisíc zlatých ročně a že tím bude zjednána náprava aspoň tam, kde se toho jeví nejnutnější potřeba.

Ukazuji ještě jednou k tomu, že o této věci dohodli jsme se s německými krajany a že tedy sluší, abychom také slov svých při této příležitosti dodrželi.

Proto doporučuji ještě jednou co nejvřeleji návrhy komise školské. - (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ke slovo přihlášen.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokování za zkončené.

Abg. Gras Karl 1. Zedtwitz. Ich bitte um das Wort zu einer kurzen thatsächlichen Berichtigung.

Oberstlandmarschall: Ich ertheile dem Abg. Grafen K. M. Zedtwitz zu einer thatsächlichen Berichtigung das Wort.

Abg. Gr. K. M. Zedtwitz: Hoher Landtag! Thatsächlich möchte ich feststellen, dass der Vormurf, velcher mir gemacht wurde, dass ich mich hier als Mitglied der Schnlkommission gegen einen in derselben einstimmig gefassten Beschluss aussprach und gegen denselben zu stimmen beabsichtige, insoferne nicht ganz stichhaltig ist, als ich damals bei Fassung des Beschlusses in der Schnlkommission den dort vorgetragenen Antrag ausdrücklich dahin verstanden, und auch diesbezüglich erklärt habe, demselben zuzustimmen, wenn er in der Weise gefasst ist, dass nicht die Vorlage eines Gesetzentwurses ersolge, welcher die Durchführung dieser Bestimmung bezüglich der Aushebung der IV. Gehaltsklasse bei den Bürgerschulen schon in der allernächsten Zeit, ohne Rüchsicht auf die sinancielle Sage des Landes nothwendig machen würde. Das möchte ich thatsächlich berichtigt haben.

Bezüglich der Resolution IV. habe ich schon erwähnt, dass ich überhaupt mir das freie Wort auch hier im hohen Landtage vorbehalten habe.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám nyní závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec dr. Čelakovský: Slavný sněme! Neměl jsem za to, že o resolucích, které školská komise skoro vesměs jednohlasně byla přijala a slavnému sněmu navrhuje, bude ve slavném sněmu nějaká větší debata. Jedině pokud se týče 4. odstavce, tu skutečně tento 4. odstavec byl přijat toliko většinou hlasů ve školské komisi, a jest pravda, že zejména velevážený pan hrabě Zedwitz proti tomuto návrhu se ve školské komisi vyslovil. Naproti tomu, pokud se týče prvního odstavce, byl tento odstavec jednohlasně ve školské komisi přijat, když z naši strany bylo vyhověno podmínce, již zejména velevážený pan hrabě Zedwitz čini, aby do resoluce nepřišlo ustanovení, že do nové osnovy zákona má se již dáti, že od 1. ledna 1899. zrušení 4. třídy platu na školách má se vysloviti.

Tomuto přání z jeho strany pronesenému většina komise vyhověla a následkem toho celá resoluce jednohlasně byla přijata.

Pravím, že jsem se nenadál následkem toho odporu zejména proti 1. článku naši resoluce, nýbrž nejvýše že jsem nějaký odpor čekal ohledně odstavce 4.

Také musím říci, důvody, které proti 1. odstavci proneseny byly, nemohu uznáti za tak závažné, aby resoluce tato neměla z mé strany i také jménem Školské komise napořáde býti slav. sněmu odporučována.

Co pak v těchto resolucích, velevážení pánové, vlastně tak hrozného stojí ? Kdo poslouchal řeč veleváženého pana hrab. Žedvitze, musil by mysliti, že navrhujeme již změnu zákona, v kterémžto zákoně má býti všechno to obsaženo, proti čemu pan hrabě Zedwitz tak rozhodným způsobem vystoupil, že má již býti ustanoveno, že má býti zrušena 4. třída platů učitelských, pánové, to že bude stát tolik tisíc, že má být vřadění obcí do předních tříd platů učitelských, že v tom zákonu vysloveno a t. d. Avšak školská komise přímo takovýto návrh v tomto okamžiku neučinila, nýbrž činí jenom ten návrh, který se nesčíslněkráte ve slavném sněmu již opakoval, když komise některá shledávala, že věcné důvody jsou sice pro některá opatření, avšak, že finanční poměry zemské, zejména na ten čas stojí tomu na odpor a tak se to má i v tomto případě.

Velevážení pánové! Račte laskavě vmysliti se do situace, ve které školská komise nalézá. Na jedné straně, a Vy, velectění pánové, jste toho zakusili, nekonečná řada deputací a sice netoliko z řad učitelstva, nýbrž i občanstva, kteréžto deputace jedna za druhou, a jest to, pánové, já mohu to osobně říci, nespočetná řada, jež k tomu ukazuje, jaké následky se přivedou změnami těmi v příčině zákona ohledně měšťanských škol.

Na druhé straně dobře víme, že, kdybychom navrhovali návrh na změnu tohoto zákona, aby se těmto požadavkům jak z kruhů občanů tak z kruhů učitelských vyhovělo, by to znamenalo zvětšeni nákladů na naše školství. Ale poněvadž uznává komise, že nynější poměry financí zemských a také hospodářské poměry poplatnictva našeho jsou takového druhu, že náleží všemožným způsobem šetrně se chovat, tedy také komise školská, která - konečně račte mi dovolit podotknout, že tam zasedají netoliko zástupcové, kteří jen snad z věcného stanoviska na věc pohlížejí, ale i zástupcové poplatnictva - neví jiného východiště než střední cestu, totiž tu cestu, aby se nestavěla na stanovisko odmítavé, které zaujímá zemský výbor, který navrhl přechod k dennímu pořádku, nýbrž aby slavný sněm navrhl resoluci toho způsobu, aby z věcných důvodů tyto žádosti se neodmítaly, ale aby dále zůstávaly na denním pořádku, aby v příhodné chvíli se jim mohlo vyhověti, ve chvíli, na kterou myslí p. hr. Zedtwitz. Ale ovšem úvaha o této příhodné chvíli může býti také rozličná.

Resoluce první nemá jiného' účelu, než aby zemskému výboru se uložilo, aby on předložil v budoucím zasedání slav. sněmu osnovu zákona, kterým by IV. tř. platů učitelských na Školách měšťanských byla zrušena. V tomto smyslu přijal slav. sněm již resoluci, a sice ve smyslu návrhu komise školské, že zrušení této IV. třídy jest důležito z věcných důvodů. Tyto věcné důvody jsou ve zprávě dopodrobna vylíčeny a není mi možno, abych je dnes všecky v tomto slav. sněmu znova opakoval, ale říkám toliko, když po mnoha letech se upravoval zákon o hmotných poměrech učitelstva, že podle obyčejného zákona plat učitelstva na školách měšť., a sice na 3/4 všech škol měšť. snížen z 800 na 700 zl. a mohlo se čekati, že učitelové na školách měšť. nebudou brát menší plat než učitelové na školách obecných, a jak jest ve zprávě dokázáno, jest skutečně tomu tak.

Máme skutečně celou řadu obecných škol, a to jsou skutečně číslice, které třeba vyvrátiti, které se nedají odčiniti, jak to se dá dokázati, kde dle celé řady jsou poměry na měšťanských školách mnohem horší než na obecných; a také ředitelství na měšťanských školách často ještě horší než na obecných.

To jsou důvody, které poukazují na důležitost takovéhoto návrhu a to opatření, které se žádá se strany učitelstva, nýbrž i občanstva, kterému na měšťanských školách jest velmi záleženo, a které se obává, že tyto měšťanské školy mohou míti újmu.

Komise školská, ačkoliv by byla bývala velmi snadno učinila návrh na změnu zákona toho způsobu, že dotyčný § se mění tak, že se 4. tř. na měšťanských školách zrušuje, nicméně vzhledem k finančním poměrům a hospodářským tento návrh neučinila, nýbrž učinila - abych tak řekl - do jisté míry odročující návrh, který je zde a o kterém se právě rokuje. Vždyť týž návrh obsahem svým, pánové, a provedení toho návrhu vždy mají páni poslanci ve své ruce, neboť to, co se žádá od zemského výboru, to v budoucnosti zásadně každý poslanec může učiniti, když podá osnovu zákona, kterým se 4. třída na měšťanských školách zrušuje.

Ráčíte tedy, pánové, nahlédnouti, že takové usnesení, kterým by zemský výbor byl vyzván, aby takovouto osnovu zákona vypracoval, tak něco ukrutně důležitého neprovádí ve prospěch učitelstva. Po mém soudu nic jiného než tolik se tím praví, že z věcných důvodů slavný snem neuznával přechod o návrhu k dennímu pořádku za oprávněný, nýbrž že se usnesl na tom, tuto věc, jako důležitou pro vyučování veřejné, i na dále na denním svém pořádku ponechávati; a v tomto smyslu resoluce také jednohlasně školskou komisí byla přijata.

Velectěný pan hrabě Zedtwitz sám jen toliko žádá, aby nestálo v resoluci, že do budoucího zasedání sněmovního zemský výbor by byl nucen tuto osnovu zákona podati. Ale, pánové, jestliže ráčili jste zprávu školské komise podrobněji jen poněkud prohlédnouti, tedy z této zprávy jste řáčili seznati, jak se to má s resolucemi v tomto slavném sněmu podanými, když se dnes zemskému výboru ukládá, aby v nejbližším zasedání předložil osnovu zákona nebo podal o něčem zprávu. Zde račte míti na př. resoluci, kterou přijal slavný sněm ohledně katechetů na školách obecných, kterážto resoluce jest vytištěna a slavným sněmem schválena již roku 1888! A nikde žádná zpráva, žádný návrh, žádná oprava.

A ráčíte míti loňského roku schválenou resoluci jednohlasně, kterouž se uložilo zemskému výboru, aby podal předlohu a návrh ohledně úpravy výslužného industriálních učitelek. A já se Vás, pánové, tážu, viděli jsme takový návrh ? A nyní, aby každým způsobem se upravila záležitosť, pro kterou ze všech stran a všichni páni poslanci se přimlouvali, aby bylo možno přivésti ji do takového stadia ve slavném sněmu, aby se o ní mohlo rokovati, myslím, že když se sl. sněm usnese, že zemskému výboru se ukládá v budoucím zasedání takovýto návrh podati, není nijaká záruka, že se tak stane, a bude na poslancích jednotlivých, aby nahradili v tomto ohledu, kde by se strany zemského výboru snad tomuto přání nebylo vyhověno.

Tedy i to jest důvodem, který ukazuje k tomu, pánové, že aspoň my sami nemáme příčiny, abychom škrtali ještě v takovýchto resolucích takové nevinné slovo, že se zemskému výboru ukládá, aby tu kterou osnovu zákona v nejblíže příštím zasedání tomuto slavnému sněmu předložil, když máme k tomu doklady a důkazy, že ačkoliv takováto usnesení sněm učinil, přece tyto předlohy do dnes neobdržel, nýbrž když teprve musíme počkati, nestane-li se snad tak až někdy v budoucnosti.

Ve věci samé patrno, že takovouto resoluci již zítra čtvrtá třída platů na školách měšťanských nebude zrušena, nýbrž věc sama není dosud vyřízena a k vyřízení tomu potřebí bude ještě dalších kroků.

Velevážený p. hr. Zedtwitz má již za to, že tím způsobem, jen pouhým takovým návrhem resoluce jíž jaksi střílíme do zákona z r. 1894, který teprv nedávno byl přijat.

Ale velevážení pánové, ještě v dřívějším zasedání sl. sněmu, již v r. 1895 střílela si. sněmovna do tohoto zákona jsouc nucena přijmouti nový zákon, kterým ustanovení tohoto zákona rok před tím vydaného v některých kusech bylo opraveno, zejména pak čl. 88. Jestliže tenkrát viděla se toho potřeba v zájmu vyučování, aby se takováto změna již rok na to stala, proč pánové, nemá dnes r. 1898 o tom býti teprv uvažováno, zdali by takové některé jiné ustanovení nezasloužilo, aby se v tom ohledu úvaha stala, nemá li býti zákon změněn. (Souhlas). Tím ještě není řečeno, že, když se zákon nějaký vydá a když se teprv pak po vydání jeho shledá, že ten zákon potřebuje nějaké opravy, by se musilo čekati bůh ví jak dlouhý čas, než by se přikročilo k nějaké takové opravě toho zákona. Mé přesvědčení jest, že tento zákon z r. 1894 spočívá na chybných základech. Já jsem neměl pražádného účastenství ve zděláváni tohoto zákona, který stál zemi víc než 1 milion zl.; po mém soudu za ty peníze bylo možno velmi lehce provésti tu zdravou zásadu, na které již dávno mělo spočívati upravení hmotného postavení učitelstva, totiž, aby učitelstvo tvořilo konkretálni status, a aby podle stáří postupovalo ve svých platech.

To bylo možno jedním milionem a tolika a tolika zlatými provésti. Bohužel místo toho se dostalo ustanovení opáčné do zákona tím ustanovením, že místo bývalých 4 tříd platův učitelských na obecných školách 5. třída, nová třída byla zřízena.

A pánové, pokud se měšťanských škol týče, račte jen uvážiti, jaké ustanovení do zákona přišlo. Dříve byla jediná třída pro všechna místa, kde jsou měštenské školy, s 800 zl. pro učitele; dnes máme 4 třídy; nejnižší 700, pak 800, 850 a 900 zl., při nichž ale velká většina učitelstva byla odkázána a tím fakticky naše města co do svých škol měšťanských jsou hůře postavena než byla druhdy. A následky již se dostavily a záleží v tom, že učitelstvo lépe kvalifikované nejde do takových obcí, kde má takové malé platy a hledí se dostati do těch obcí, kde má lepší plat.

To bude ještě hůře. To jsou zjevy takové, které dovolují, aby se tvrdilo, že školy měšťanské, jestliže zákon tento tak zůstane a račte povážiti, jaký náklad stojí měšťanské školy, budou ve své existenci ohroženy; to zaslouží úvahy se strany všech, kterým záleží na financích zemských, aby správným způsobem byly vynaloženy, a to zaslouží úvahu aby se vzalo to, zdali by taková oprava se neměla státi a třebas i s obětmi nějakými.

Pokud se druhé námitky týčo - já již opouštím jiné argumenty, které se staly - ohledně těch předměstských obcí, které žádají vřadění do předních tříd, tedy račte mi odpustiti, že o té věci se nebudu šířiti, poněvadž p. kolega Schwarz o tom dosti promluvil. Jako referent Školské komise, která se většinou usnesla na tomto návrhu, jsem povinen tento návrh zastávati. Ten návrh spočívá na kompromiou uzavřeném mezi Členy komise školské. Důvody pro ten návrh jsou pověděny pro každou jednotlivou obec,

proč najednou má se dostati do přední třídy a jsou také ve zprávě uvedeny a já musím doložiti pouze tolik, pánové, že v zákoně samém není žádná zásada provedena ohledně těchto tříd na obecných Školách, poněvadž v zákoně samém již od pravidla, že počet obyvatelstva má býti rozhodujícím pro vřadění obcí, již se staly výnimky v zákoně samém, že totiž některá města, ačkoli nemají dostatečný počet obyvatelstva, přece do přední třídy byla postavena a nyní arciť pochopujeme, zásadu, si hic et ille, cur tu non Augustine, když tam stojí Smíchov, Karlín, Žižkov, Vinohrady, následkem toho přichází také sousední obce Košíře, Libeň atd. s požadavkem, když ty a ty jsou do zákona postaveny, proč nemáme my tam přijíti, když hmotné poměry jsou stejné.

Panové! Oo té doby a ne teprv dnes a ne teprv následkem návrhu komise školské, který obsažen jest v 5 odst., ale v zákoně samém, který ráčila slavná sněmovna v r. 1894 přijatí a sice v § 18.

jest již podnět dán k tomu, že nekonečná řada petic bude napořád docházeti, kterými se bude žádati, poněvadž jest princíp všeobecný porušen v zákoně - aby se dle tohoto porušeného principu dostaly do přední třídy.

Tolik mel jsem za svou povinnost odpověděti a to snad jménem většiny slavné komise školské na námitky, které proti návrhu jejímu byly činěny.

Nechci se tím tajiti, že bych si velice přál, aby došlo k opravě zákonodárství našeho školského, pokud se týče upravení hmotných poměrů našeho učitelstva. Vím velmi dobře, že nynější doba jest nejméně k tomu příznivá, a proto račiž slavný sněme dovoliti, abych již své výklady skončil. Mohu jen odporučiti tyto návrhy, které nejsou ničím jiným, než jen jakousi benevolencí k učitelstvu se strany školské komise, také slavnému sněmu, že tatáž benevolence vždy v jeho středu panovala.

Domluvil jsem.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou návrh v komise, které obsahují 7 odstavců.

K prvnímu odstavci podal pan posl. hr. Zedtwitz návrh, aby místo slov "během budoucího zasedání sněmu", byla vložena slova "ihned, jakmile se finanční poměry země trvale zlepší". Dám tedy hlasovati při prvním odstavci napřed o tomto odstavci ve zněni, jaké navrhl pan poslanec hrabě Zedtwitz; pakli by v tomto zněni nebyl přijat, dám hlasovati o tomto odstavci ve znění navrženém se strany komise.

K odstavci 2. a 3. nebyl činěn žádný návrh, dám tedy o těchto dvou odstavcích hlasovati zároveň.

Při odstavci 4. bylo se strany pana poslance hraběte Zedtwitze navrženo, aby první část tohoto odstavce odpadla, a aby v druhém odstavci bylo vynecháno slovo "ostatní".

Následkem toho zamýšlím především dáti odhlasovati o první části odstavce 4., pakli by tato část byla přijata, tedy se bude hlasovati o 2. odstavci dle znění komisí navrženého, pakli by tato část nebyla přijata, tedy bude se hlasovati o 2. odstavci dle znění navrženého p. posl. hr. Zedtwitzem.

Dále dám hlasovati o ostatních odstavcích návrhu komise, při čemž podotýkám, že v německém textu se vezme ohled na opravu tiskových chyb, na které pan zpravodaj byl poukázal.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Commission, welche in 7 Absätze zerfallen.

Zum 1. Absatze hat der Abg. Grof Zedtwitz den Antrag gestellt, es habe statt der Worte "während der nächsten Landtagssession" zu lauten. sofort nach Eintritt einer dauernden Besserung der finanziellen Verhältnisse des Landes".

Ich beabsichtige demnach den ersten Absatz der Commissionsanträge in der vom H. Abg. Grafen Zedtwitz beantragten Fassung zur Abstimmung zu bringen.

Sollte derselbe in dieser Fassung angenommen werden, so entfällt die Abstimmung nach dem Commissionsantrage, sollte deiselbe nicht angenommen werden, so wird über diesen Absatz nach dem Commissionsanträge abgestimmt werden.

Zu den Absätzen 2 und 3 sind keine Anträge gestellt morden und ich werde über dieselben nach dem Commissionsantrage abstimmen lassen.

Bezüglich des Absatzes 4 hat der H. Abg. Zedtwitz beantragt, es möge der erste Theil des Absatzes 4 entfallen und im 2. Absatze Das Wort "anderer" ausgelassen werden.

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über den ersten Theil dieses Absatzes abstimmen lasse. Sollte derselbe angenommen werden, so wird über den zweiten Theil nach dem Commissionsantrage abgestimmt werden. Sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird nach der vom H. Abg. Graf Zedtwitz beantragten Fassung abgestimmt worden.

Bezüglich der übrigen Absätze 5, 6, 7 sind keine Anträge gestellt worden. Ich werde über diese nach der von der Commission beantragten Fassung abstimmen lassen, wobei die im deutschen Texte vorkommenden Druckfehler, aus welche der H. Berichterstatter- hingewiesen hat, berücksichtigt werden.

činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna žádna námitka.

Dám tedy především hlasovati o odstavci 1. dle znění navrženého p. poslancem hrab. Zedtwitzem.

Ich werde zuerst übet den Absatz 1 in der vom Abg. Grafen Zedtwitz vorgeschlagenen Fassung abstimmen lassen.

Žádám pány, kteří přijímají tuto větu v tomto znění, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Absatz in dieser Fassung annehmen, die Hand zu erheben.

Tento návrh jest přijat.

Dieser Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o druhém a třetím odstavci.

Nunmehr werde ich über die Absätze 2 und 3 abstimmen lassen.

Žádám pány, kteří přijímají tato větu, by vyzdvihli ruku.

Tyto věty jsou přijaty.

Diese Absätze sind angenommen.

Nyní přijde k hlasování první část odst. 4.

Ich werde nunmehr den 1. Theil des Absotzes 4 zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří přijímají tuto část by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dtesen Theil annehmen, die Hand zu erheben.

Tato čásť jest zamínuta.

dieser Theil ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovati o 2. části dle znění navrženého panem poslancem hr. Zedtwitzem.

Ich werde nunmehr über den zweiten Theil in der vom H. Abg. Grafen Zedtwitz beantragten Fassung abstimmen lassen.

Žádám pány, kteří přijímají tuto vetu, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Theil annehmen, die Hand zu erheben. Es ist angenommen.

Jest přijato.

Nyní dám hlasovati o odstavci 5., 6., a 7.

Ich werde nunmehr die Absätze 5, 6 und 7 zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří přijímají tyto odstavce, by vydvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Absätze annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině prodlouženi splátek zbývající zálohy v částce 7000 zl. pokud se týče 4000 zl. váznoucí za školní obcí Vnačí.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Bubget-Commission über den Landesausfchussbericht, betreffend die Verlängerunu. der Rückzahlungstermine für den hinter der Schulgemeinde Naischung ausästenden Schulbauvorschußrest per 7. 000 sl. resp. 4. 000 fl.

Zpravodajem jest na místo p. posl. Zintla pan posl. dr. Pacák.

Berichterstatter ist an Stelle des H. Abg. Dr. Zintl der Herr Abg. Dr. Pacak.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Pacák: Slavný sněme! Záležitost, o kterou se jedná, jest ze staré doby a táhne se od roku 1874 a jest to pravšední historie. Obec Vnačí stavěla školu velikým nákladem, který nemohla podniknouti. Následkem toho obdržela od země nejen zápůjčku, nýbrž i subvenci 10. 000 zl.

Tuto subvenci měla splatiti nejdříve do roku 1887, avšak nebyla placena. I podala obec ta na zemský výbor žádosť, aby splátky ty jí' byly prodlouženy na delší dobu. Zemský výbor uznávaje, že obec není způsobilá, aby těm platebním povinnostem najednou vyhověla, navrhuje, aby se školní obci Vnačské vyhovělo a činí následující návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti: Školní obci Vnačské povoluje se výjimečně k zapravení zbytku zálohy, jenž po odečtení subvence na stavbu školy dodatečně povolené, činí ještě 4000 zl., počínajíc 31. prosincem 1898 deset dalších ročních lhůt po 400 zl. s podmínkou, že jich třeba přesně dodržeti, jinak by povolení lhůt pozbylo platnosti.

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Budget-Commission stellt den Antrag: Der Schulgemeinde Natschung werden zur Zurückzahlung des nach Abrechnung der nachträglich bewilligten Schulhausbausubvention per 3000 fl. noch erübrigenden Schulbauvorschussrestes per 4000 fl. ausnahmsweise zehn weitere einjährige, mit 31. December 1898 beginnende gleiche Raten á 400 fl. unter der Bebingung, pünktlicher Einhaltung bei sonstigem sofortigen Terminverluste Bewilligt.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo. ?

Verlangt jemand das Wort?

Dám hlasovati o návrhu komise.

Ich werbe den Commissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří návrh tento přijímají, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Commiffionsantrag annehmen, die Hanb zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Posledním předmětem denního pořádku jes zpráva komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance Jana Jaroše, Frant. Hovorky a soudr. ve příčině doplnění stanov zemské banky království českého.

Letzter Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Lamdescultur-Commission über den Antrag des Abgeordneten Johann Jaroš, Franz Hovorka und Genossen betreffend die Ergänzung der Statuten der Landesbank des Königreiches Böhmen.

Než dám slovo p. zpravodajovi, musím na to poukázati, že dle přesných předpisů jednací ho řádu tato zpráva měla býti tištěna a předložena. Následkem toho předložím sl. sněmu otázku, zdali s tím souhlasí, aby tato záležitosť projednána byla aniž by se zpráva dala do tisku.

Ich erlaube mir, bevor ich dem Herrn Berichterstatter das Wort ertheile, darauf aufmerksam zu machen, dass der Gegenstand, der sich auf der Tagesordnung befindet, streng genommen, gedruckt vorliegen sollte. Nachdem derselbe nun wegen der Kurze der Zeit nicht zum Drucke gebracht werden konnte, werde ich dem Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe damit einverstanden ist, dass dieser Bericht der Commission ohne Drucklegung verhandelt werde.

Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídali kladně, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Slavný sněm k tomu svolil, dávám následkem toho slovo p. zpravodajovi.

Zpravodaj posl. Jaroš: Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o návrhu poslanců Jana Jaroše, Františka Hovorký a soudr. v příčině doplnění stanov zemské banky království Českého zní:

Slavný sněme!

Jedním z nejvydatnějších prostředků k docílení většího výnosu na usedlostech rolnických jest racionelní zemědělská meliorace, kterou možno docíliti:

a)  odvodňováním mokrých půd,

b)  zavodňováním suchopárných luk a pastvin,

c)  úpravou a ochranou břehů, řek a potoků,

d) zalesňováním strání a neplodné půdy,

e)  zřizováním ovocných sadů a zelinářských zahrad, jakož i chmelnic a vinohradů;

f)  trvalým zúrodňováním a vzděláváním neúrodné půdy, tudíž i vysušováním močálů;

g)  budováním nezbytných potřebných budov hospodářských, jako špýcharů, stodol, chlévů atd.;

h) zcelováním pozemků a zřizováním nutných polních čest a

i) zaopatřením vody pro potřeby hospodářské.

Tyto úkoly meliorační mají pro zemědělce velikou důležitost, poněvadž dle zprávy technické kanceláře rady zemědělské potřebuje v království českem as 656. 000 ha. orné půdy odvodnění a as 170, 000 ha. luk zlepšení odvodněním a umělým zavodněním.

Vedle toho jest známo, jak mnoho strání ještě dosud ku veliké Škodě vlastního občanstva nezalesněno, jak trpí mnohé hospodářské usedlosti nedostatkem potřebných budov a jak málo jest u nás věnováno pozornosti pěstování vinné révy, jakož i pěstování chmele, a jak mnoho jest dosud krajin, které postrádají krásných a užitečných sadů ovocných.

A zemědělci naši vzdalují se užitečných prací těchto jenom z té příčiny, že nemají mnozí dosti peněžních prostředků, aby mohli je do těchto podniků, často nákladných vložiti, a čekati na výnos, který by jim po letech vzešel. Tedy nedostatek prostředků peněžních u většiny rolnictva jest přířinou vázenucího pokroku hospodářského dosud v mnohých krajích naší vlasti.

Opatřiti snadno dostatečný levný úvěr našemu rolnictvu, které by chtělo v některém směru, jak výše uvedeno, hospodářskou usedlosť svou meliorací zvelebiti, jest úkolem návrhu poslanců Jaroše, Hovorky a soudruhů.

Zákonem melioračním ze dne 6. července 1896. Čís. 144. jest sice postaráno, aby i zadlužený meliorant mohl nabýti dostatečného úvěru ze zemské banky království Českého, jenže tato finanční pomoc jest pro našeho rolníka příliš drahá, nebol amortisační splátka musí činiti 3 proč. úroky, úroky 4 proč. a na správní příspěvek čtvrt proč, činí dohromady 7 a Čtvrt proč, co musí každý ročně z vydluženého kapitálu platiti.

Tato poměrně vysoká anuita, vzhledem k stísněným nynějším poměrům hospodářským,