tenkráte, ale na tom není vinno zrušení roboty, toho nesou vinu docela jiné poměry, a sice jisté poměry, na které on také poukazoval. Jest to konečně snad také to věčné dělení, jest to evropská soutěž atd.

Račte mně odpustiti, že jsem to uvedl, nechtěl jsem nikomu ubližovati, nemám v podezření p. posl. Bartáka jako žádného rolníka, že by si přál, by byla poznovu robotu.

To snad mi prominete, že mne tato věta v řeči jmenovaného pana poslance tak zajímala, že jsem volky nevolky musil poněkud na to reagovati a užil této příležitosti, bych Vám co nejslavněji prohlásil, že veškeré tyto povídačky jak slyšíme: "Tady ti zpátečníci, velkostatkáři, chtějí zavésti robotu", nejsou pravda; není to proto pravda, poněvadž my bychom byli nejvíce tím sami biti. (Výborně!)

Pan posl. Barták poněkud přísně kritisoval činnost ministerstva orby. Není sice mou věcí, abych se ho ujal, ale konečně spravedlnosť musí se přece jen uznati.

Jako předseda zemědělské rady mám příležitost poněkud tuto činnost sledovati a tu se mi zdá, že úsudek ten přece jest poněkud přísný, když se tvrdí, že se nic neděje. Mohlo by se ovšem díti mnohem více. - To jsou konečně vinny poměry. Chtěl jsem teď jen říci, že příliš jest nespravedlivo, když se řekne, že se s této strany v praničem nám nevyhovuje, co se týče samotného ministerstva orby. Račte odpustiti pánové také, že své ovšem soukromné mínění o tom dovolím si vysloviti, častokráte lze slyšeti, že toto ministerstvo jest protizákonné.

Já se musím přiznati, že tento náhled nesdílím.

Jest pravda, že záležitosti zemědělské jsou vyhrazeny působnosti zemských sněmů a autonomii, avšak nikdež není psáno, mnoho-li má býti jmenováno ministrů.

V tomto dohledu domnívám se, že všichni přívrženci zemědělství, všichni zájemnici musí přece s radostí přijati, že stává člověk, který nemá žádného jiného úkolu, než aby právě o to se staral, aby pro zájmy jeho něco bylo učiněno.

Když pak ten neb onen s větším nebo menším štěstím, s větším neb menším rozumem tohoto úkolu se chápe, to jest jiná věc, avšak přece jest zde osoba, která povolána jest o úkoly a záležitosti zemědělské se starati a to musíme všichni vítati.

A pak, velectění pánové, co se týče otázky ústavní, zdali se činnost ministeria orby srovnává se stávající ústavou neb zákonem a že v ústavě bytnost ministerstva není vytčena, jest arci pravda, avšak ministr orby může tak dobře předkládati vládní osnovy zemským sněmům jako při jiných záležitostech to činí říšské radě a jak stává se to při společných záležitostech, o nichž může se snad také dobře na říšské radě projednávati. Já sice souhlasím s tím, když pánové vyslovili své mínění, že záležitostí zemědělské, zejména v naší říši, kde poměry zemědělské tak příliš jsou různý, by měly býti výhradně ponechány zemským sněmům. Ale to nevadí, že stojí zde jedna osoba, která má všechny záležitosti přehlížeti, a o ně se starati.

Konečně dovoluji si poněkud reagovati na vývody ct. p. přísedícího zemského výboru p. posl. Adámka.

On kritisoval ovšem velice trpce činnost zemědělské komise, zejména co se týče záležitosti pokračovacích škol.

Do bližšího odůvodňování usnesení zemědělské komise nebudu se pouštěti, ne snad protože jsem náhodou při dotčené schůzi sám nevedl předsednictví, než maje přece tu čest býti předsedou, cítím se poněkud povinným za to, co za mé nepřítomnosti bylo usneseno; však proto již pan zpravodaj v teto záležitosti, pan Fišera, se přihlásil ku slovu a jistě stanovisko to vysvětlí.

Avšak přece trpce nesu výčitku, kterou pan poslanec Adámek učinil, že komise, když již nesouhlasila s návrhem zemského výboru, měla třeba učiniti návrh na přejití k dennímu pořádka a že neměla navrhovati něco jiného.

Tento náhled nesdílím, myslím, že komise přece jest zde, aby hleděla něco učiniti (Tak jest!). Ale, kdybychom se byli usnesli, že se nám to nelíbí, ať nám zemský výbor předloží něco jiného, to by byla věc posunuta na další čas, než jak to komise byla učinila, která odpověděla, to se nám nelíbí, ale my bychom si přáli, aby to bylo tak nebo tak, to myslím, že tím se nemůže říci, že přestává všechno sněmování, nevím se pamatovati, kterého užil výrazu pan poslanec Adámek, to myslím, že komise svou činnosť nebo svůj úkol nepřekročila, nýbrž že to jen poslouží věci, když se nestavíme na stanovisko negativní, nýbrž když hledíme jakési positivní návrhy učiniti.

Ke konci bych si dovolil ještě k tem, račte odpustiti, nešťastným inspektorům býčím se obrátiti. Tato otázka se vleče mnoho a mnoho let a já již měl jsem také příležitosť o této záležitosti mluviti a konečně v loňském zasedání jsem si skoro oddechl a řekl jsem, děkuji pánu Bohu, alespoň jednon nebyla řeč o těch býčích inspektorech, a letos máme zase o nich debatu. A proč, pánové, protože letos se mimo německého inspektora, který stává, také žádá český inspektor.

Račte mně odpustiti, já si velice vážím a velice ctím stanovisko, které ctěný pan posl. Adámek, přísedící zemského výboru, zaujímá, totiž stanovisko, aby se mělo spořiti. - Ale, pánové, já již jsem jednou v tomto slavném sněmu v tom směru se vyslovil. Račte mi odpustiti, že sám ještě jednou musím říci, proč se chce spořiti vždy jenom při záležitostech zemědělských. (Tak jest!) Máme tu ještě jinou věc. Slyšeli jsme málokdy, že radí kdo při té neb oné záležitosti, aby se spořilo - činiti z toho výčitky někomu, když se v jakékoli záležitosti hospodářské ať v zemědělské radě, ať jest to inspektor pro to či ono, hledí sport. Já jsem také pro úspory, jsem poplatníkem a přál bych si ráčte mi věřiti, aby přirážky nedosahovaly takové výšky. Ale vždy se nám radí spořiti při takových věcech, které se týkají zemědělství. (Výborně!) Pánové, v loni jsme se usnesli, aby prozatím jen bylo systemisováno místo pro býčího inspektora pro obor působnosti německého odboru zemědělské rady - český odbor nebyl tak v práci pokročilý a nebylo přání z této strany vysloveno. Na základě usnesení slav. sněmu se v německém odboru také skutečně taková osobnosť našla.

Dostala úkol a pracuje již po celý rok a, - to mohu zde dokázati, - svědomitě a s věcnou znalostí úkol svůj zastává a jsem spokojen zcela s jeho pracemi. Tedy pánové, kdybyste se neusnesli na definitivním systemisování, pak ten pán by musel ustoupiti, ale to, pánové, by bylo dle mého přesvědčení něco zcela neobyčejného.

Obyčejně, když se nějaké místo prozatímně obsazuje, ten, kdo má to právo obsazovati to místo a kdo má právo sledovati činnost tohoto zřízence, přec to činí tak, že definitivní postavení jeho činí závislým na tom, zdali ta osoba jest v stavu vyplniti toto místo, a schopna je zastávati dobře. Pánové, co se týče toho, nebyly činěny žádné výtky proti činnosti tohoto pána a já právem mohu mu jen nejlepší vysvědčení vystaviti. Kdyby se teď toto provisorium které již stává, nemělo převésti do definitivy, jednak máte tu, pánové, divné jednání oproti jisté osobě, avšak na druhé straně, račte si pomysliti, že by to i s politického stanoviska dělalo zlou krev a tím více, jestliže by se vlastně z věcné příčiny takovéto usnesení nemohlo v skutek uvésti a možná, že by snad někteří z toho vyvodili jakési nepřátelství proti německému odboru zemědělské rady, jehož zástupcové zde nejsou. Na druhé straně zde máme letos něco nového, totiž to, že český odbor si přeje míti takového inspektora. Jsou tady mnozí členové českého odboru zemědělské rady, a Vy víte, že tato záležitost byla vzata na přetřes; Vy víte všichni, že se rok do roka věnují jak ze zemského tak z říšského fondu veliké peníze, že se vede veliký náklad na dobytkářští, na býky, a to mi přiznáte, že bylo proto záhodno, aby zde byla jistá osoba, které by byl svěřen dohled na vydávání těchto peněz, a aby měla zemědělská rada a její předsednictvo záruku, že těchto peněz se také dobře použije, a že ti býci, kteří z těchto peněz jsou zakupovani, se dle zásad a pravidel hospodářských dobře ošetřují.

Snad by se namítalo, že členové výboru zemědělské rady by to mohli zastávati. Ano mohli by to snad zastávati, ale stalo by to moc peněz, poněvadž ani od členů výboru zemědělské rady nemůže se žádati, aby zadarmo se starali a doma své práce zanedbávali, a nevím, zdali by byl každý ochoten, své vlastní práce opouštěti a vykonávati jistou práci, která přece jen placenou silou se může lépe vykonávati.

Proto - nechci Vás déle zdržovati - dovoluji si Vás ještě jednou o to požádati, abyste ráčili dle návrhu zemského výboru a dle návrhu rozpočtové komise též se usnésti na zřízeni těchto dvou míst inspektorských. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází ke slovu pan posl. Fišera.

Posl. Fišera. Slavný sněme! Velmi nerad a s lítostí mohu říci, vracím se k vývodům ctěného pana přísedícího zemského výboru, posl. Adámka, abych mu několika, a pravím to skutečně do opravdy, málo slovy odvětil. On totiž, promlouvaje o záležitostech zemědělských, prodlel jistou chvíli zejména při t. zv. pokračovacích školách hospodářských, a tu nešetřil výtkami, kterými zejména mne vzal na terč a to proto, že jsem byl zpravodajem pro předlohu, ježto se týče upravení pokračovacích škol hospodářských v království českém. Ovšem mně jest útěchou, a to konstatuji, že jsem byl v dobré společnosti. Já totiž konstatuji, že nikoliv pouze já sám, nýbrž celá komise zemědělská jednomyslně, ani Němce nevyjímaje, hlasovala pro ty názory, jak jsou složeny ve zprávě komise zemědělské.

Rovněž konstatuji zcela lojálně, že jediný pan poslanec Teklý již na sklonku rokování se omluvil, že si vyhrazuje právo v této příčině zvláštní učiniti projev v tomto slavném sněmu; pročež s podivením se musím tázati, kterak přichází pan přísedící zemského výboru, aby z toho vyvozoval, něco zlého že jsme spáchali. Já jsem rovněž přesvědčen o snaze, o opravdové snáze zemského výboru a zároveň pana přísedícího zemského výboru, jehož již od let znám co neúnavného pracovníka, jenž slyne horoucí láskou k vlasti a ke všemu, co slouží na prospěch našeho rolnictva a lidu vůbec, a právě že jej znám, proto musím říci, že rád bych jej viděl prosta i každého stínu, jenž by vrhnut byl jaksi na jeho objektivnost; ale prosím, pánové, to není úplně objektivní, když se komisi zemědělské předpisuje, že se tak a onak měla zachovati, jak si to přál zemský výbor.

Pánové! Kdybychom měli dáti tomuto přesvědčení výraz, pak se táži, nač jsou tedy komise! (Tak jest!) Kdyby se mělo všemu jen tak přisvědčiti, pak ty naše kumise jsou bezpředmětné. Proto se proti tomu výkladu, to mi račte dovoliti, musím ohraditi. Avšak, pánové, co bylo příčinou hlavní těchto výtek, že prý komise zemědělská - již to částečně nám pověděl jasný náš předseda - nedospěla k tomu říci: Tato předloha není přijatelná, přechází se o ní k dennímu pořádku a na tom mela přestati.

My ale byli jiného náhledu. Nám běželo o to, aby se řeklo, jak si to přejeme. Pánové, že jsme o těch dalších princípech nemohli se usnésti, budiž mi dovoleno vyložiti; ačkoliv to není předmětem dnešní porady, já lituji, že se zde předbíhalo, než věc dospěla na denní pořádek.

Když tu ale bylo se toho dotknuto, musí býti dovoleno i mně, abych vyslovil se o oné celé osnově.

Předloha spočívá na principu vyučovati děti resp. synky rolnické škole odrostlé a sice ve věku od 14 do 16 let a to tím způsobem, že by vedle utvrzení se v základních vědomostech měli nabýti také praktických vědomostí z nauky hospodářské,, pokud toho pro budoucí jejich život jest vůbec třeba.

Avšak, pánové, když jsme si kladli otázku, kterak toho účelu zajisté všeho povšimnutí hodného lze docíliti, tu jsme musili k přesvědčení dojíti, že, nemá-li to zůstati při starém, jest třeba, aby byla vyslovena povinnost návštěvy, povinná návštěva, tu dále musili jsme uvažovati, zdali je to možná nutit za nynějších poměrů tak krutých synky rolnické, aby vychodivše Školu obecnou, po 2 letech se měli tomu vyučování věnovati a sice obligátně věnovati a naopak zase, kdyby nebylo záruky povinnosti, tu by to bylo zase při starém, nač naříkáme nyní. Školy opakovací tady jsou a zemský výbor zajisté velmi štědrou rukou jejich rozvoj podporuje, poněvadž subvence původně ustanovená na 800 zl. zatím vystoupila až na 2, 900 zl. tuším roku letošního, jestli dobře cituji.

Tedy jest tady snaha skutečně velmi účinná na snadě a jest viditelnou a přece se naříká, že ty školy jsou prázdné, že stůňou následkem úbytku žactva, tedy má-li se zjednati náprava, tu nelze jinak připraviti, nežli tím, aby byla vyslovena povinná návštěva. Já ještě jednou opakuji, že nebylo místné podkládati zejména mně a celé komisi úmysl snad chtíti zkaziti tuto předlohu, jak bylo výslovně řečeno, že jen do bavlnky jsme zavanuli svůj úmysl a že dále tuším se rolnictvu nic nepomůže takovým postupem. Já ubezpečuji, že skutečně jsme nadšeni proto, abychom mohli pomoci, kde skutečně vůbec jest pomoc možná. Tu myslím a vzpomínám sobě i dob předešlých, kde velectěný p. kolega co prostý vojín v našich řadách bojoval, já obdivoval se skutečně jeho zmužilosti, jeho, abych tak řekl proniknutí, tou dobrou věcí, a víme dobře, já jsem dle pořekadla, že špatné příklady kazí dobré mravy, se řídil a právě p. přísedící to byl, který když se mu zdálo, že se věc nezakládá na pravdě, pronesl své mínění bez obalu a to i proti zemskému výboru a já myslím, že jest to svatosvatá povinnosť každého zástupce lidu, by pronesl své mínění, i když jest odlišné od mínění zemského výboru Vždyť zemský výbor nemá zajisté také patent na neomylnosť a tedy když nejen členové jednotliví, ale i když celá komise se o něčem usnese, musíme tomu dáti za pravdu, ať se to již komu líbí nebo ne. (Výborně!)

Já bych se rád pustil do bližšího rozboru této záležitosti, avšak na denním pořádku to není a proto dovolte, abych těmito slovy mohl zakončit a dal s Bohem velectěnému svému příteli (Veselost) na okamžik.

Při tom jsem měl skutečně úmysl ještě učiniti malinkou návštěvu p. posl. Šťastnému. Stane se ale proslovení v této příčině z povolanější strany, já se ho totiž zříkám, ačkoliv skutečně musím z té příčiny, že sám jsem byl členem úřadu ho spodářského co nejrozhodněji se proti tomu ohražovati, aby pan Šťastný ve své řeči jaksi paušalní nařknutí vyslovil celého tohoto ctihodného stavu úřednického. (Posl. Šťastný: To jsem neřekl).

Zajisté, že se Vám v této příčině dostane odpovědi. A také panu posl. Jandovi se vidělo předhazovati mně rovněž nedostatek konsequenoe tuším. To byla jaksi ta sleva. Velectění pánové, já sobě nejsem vědom nedůsiednosti tím, že jsem právě podal návrh, že jsem se toho návrhu ujímal, jak jest v intencích celé komise.

Jestli myslí pan kol. posl. Janda ve své hodnosti jako předseda zemědělské rady, že bych já právě se měl za zavázána důsledně jednati, musím připomenouti, že se nikterak nepamatuji na tu schůzi, ve které se podobné usnešení stalo vzhledem na učební osnovu atd. Já jsem té schůzi neobcoval a kdybych byl jí obcoval, zajisté měl bych tolik zmužilosti říci, že nesouhlasím s tím neb s oním, a že bych volně své slovo v každé věci byl pronesl. Já však této schůzi neobcoval a tedy nemůže p. posl. Janda vyvozovati žádného práva, aby mně činil výčitky.

Já mám úmysl býti stručným, a proto končím. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj si vyžádal, abych mu dal slovo v záležitosti některých petic.

Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Slavný sněme! Budiž mi dovoleno, dodatkem ke kapitole 5. předložiti slavnému sněmu zprávu budžetní komise o peticích, a sice petici komitétu rakouského ústředního organu ku přípravám pro hájení zemědělských a lesnických zájmů při uzavření příštích obchodních smluv, dále o petici německého odboru zemědělské rady, kterouž se žádost zmíněného spolku vídeňského, respektive vídeňského komitétu podporuje.

Rozpočtová komise dovoluje si učiniti následující návrh:

Vzhledem k tomu, že hájení zemědělských a lesnických zájmů při uzavření obchodních smluv má nepopiratelně velkou důležitost pro zemědělství i lesnictví této polovice říše, a že ustavení naznačeného ústředního orgánu v nejbližší době bude provedeno, tak, že podání zprávy se strany zemského výboru v této krátké době již není možno, navrhuje budžetní komise, aby k naznačenému účelu povolena byla subvence v obnosu 1000 zl. z prostředků zemských, a aby tento obnos vložen byl do rozpočtu na rok 1898.

Vůči tomu usnesení většiny komise rozpočtové jest podáno minoritní votum. podepsané pány poslanci Drem Pacákem. Kaftanem, Jandou, Drem Záhořem, Maternou. Němcem a mou maličkostí.

Votum toto zní:

"Podepsaní navrhují, aby obě tyto petice odkázány byly zemskému výboru, aby o nich podal zprávu, po případě podal své návrhy. "

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. princ Ferdinand Lobkovic se přihlásil k této věci ke slovu.

Dávám mu slovo.

Posl. princ Ferdin. Lobkovic: Slavný sněme ! Račtež prominouti, že opět Vaši pozornosť, ovšem jen na malou chvilku, si dovolím upoutati. Žádost tato pochází z iniciativy vídeňské hospodářské společností, avšak myšlénka, která jest zde vyslovena, jest již mnohem starší, a sice bylo o ní také v zemědělské radě mluveno, a sice v ústředním sboru, a pokud se pamatuji, také jakési usnesení v této záležitosti bylo učiněno.

Jedná se o to, aby zemědělské zájmy byly hájeny při uzavření celních a obchodních smluv, a při podobných společných záležitostech.

Vídeňská hospodářská společnost se obrátila na veškeré korporace zemědělské této polovice říše, a pozvala je jaksi k společným poradám do Vídně. I zemědělská rada naše byla vyzvána, a súčastní se též této předběžné porady. Stává již jakýsi projekt všeobecný, avšak, co se týče věci samotné, teprve v této poradě se bude dále jednati, a já také dnešními vývody nechci nikterak předbíhati stanovisku, které hodláme zaujati my, zástupcové zemědělské rady, a sice jak příslušníci české tak i německé národnosti, kteří arci, jak mohu říci, v nynějším stadiu, a jak doufám, po celý čas jednání jsou s námi zcela za jedno.

Jak Vám bylo sděleno, usnesla se komise rozpočtová na tom. aby bylo 1000 zl. tomu účelu věnováno. Naproti tomu stává jakési minoritní votum, aby byla celá věc odevzdána zemskému výboru, aby o tom uvažoval atd. Já bych si dovolil učiniti sprostředkující návrh a nejen snad z té příčiny, protože bych si přál, aby bylo lepšího něco učiněno, nýbrž z té příčiny, protože ani usnesení budgetní komise, ani to minoritní votum se mně nezamlouvá a řeknu ihned, proč. Začnu s minoritním votem. Kdyby se to zemskému výboru pouze k vyšetření podalo, ovšem by to přišlo příliš pozdě, neboť by zemský výbor teprve v příštím zasedáni sněmu mohl podati zprávu. Na druhé straně však kdyby dle usnesení budgetní komise bylo ihned odhlasováno, aby se 1000 zl. k tomuto účelu dalo, mohlo by se třeba státi, že se tam něco zařídí, co by našemu stanovisku nikterak nevyhovovalo a to potom my bychom tam měli velice špatné postavení. Já bych si dovolil učiniti sprostředkujicí návrh, který by čelil k tomu, aby zemědělská rada to měla na vůli, po případě, jestliže toto zařízení by vyhovovalo stanovisku od zástupců zemědělské rady zaujatému, pro případ těchto 1000 zl. tomuto účelu věnovati.

Dovoluji si učiniti násl. návrh: Obě petice odstupují se zemskému výboru, aby dohodnuv se se zemědělskou radou v případě docílené shody o tomto předmětu vyplatil zemědělské radě obnos 1000 zl. k zařízení a vydržování ústředního orgánu k hájení zájmů zemědělských vzhledem k uzavření nových obchodních smluv a k podobným společným otázkám.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečné podporován.

Přihlásil se ke slovu pan posl. Karel Adámek. Dávám jemu slovo.

Posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Věc, o kterou se nyní jedná, nemá tak důležitosti finanční, jako zásadní. Dosud trvali jsme na zásadě, že z peněz zemských k různým podnikům a k účelům mimo král. České se nemají udělovati zvláštní subvence.

Na této zásadě trvala rozpočtová komise i letos a ze zprávy rozpočtové komise ráčíte seznati, že se má přejíti k dennímu pořádku o peticích spolku k opatření chudých studujících ve Vídni za podporu, o petici asylního spolku ve Vídni za subvenci, o petici podpůrného spolku nemajetných posluchačů lékařství ve Vídni, o petici podpůrného spolku nemajetných posluchačů práv ve Vídni.

V minulých letech opětně přešlo se k dennímu pořádka o petici na podporu školy Komenského ve Vídni aj touto zásadou se řídila rozpočtová komise i sl. sněm ve všech podobných případech. Při vyřízení peticí, o nichž jednáme, má se voliti nový způsob vyřizování podobných žádostí, máme povoliti subvenci zemskou k účelům hospodářským, ale mimo království české, ve Vídni máme podporovati zařízení rozhodně centralistické. (Tak jest!)

Mel jsem příležitost; čísti tyto petice t. zv. ústředního ústavu ve Vídni. Tento ústav má pořizovati statistiku zemědělské výroby a tržby, má pěstovati statistiku sazeb dopravních, má sbírati materiál k uzavírání nových tržebních smluv, t j., má vydávati publikace, ovšem německé atd. Na tento ústav máme povoliti subvenci 1000 zl. Úkoly, jež tento ústřední ústav sledovati hodlá, podniká naše zemědělská rada a obchodní komory jakož i c. k. statistická komise a j. Kromě toho sluší uvážiti, že ta jde o výkony politiky zemědělské, jejíž centralisování jsme vždy rozhodně odporovali. Musím učiniti také formální námitku. Dosud bylo pravidlem, že zvláště nové petice bývaly odkazovány zemskému výboru, a teprv po zprávě a po návrhu zemského výboru, že byly vyřizovány; při těchto peticích, o nichž zemský výbor dosud nemohl podati zprávu, má se učiniti výjimka, má býti o nich přímo sl. sněmem rozhodnuto. Po mém soudu by to byl velmi nebezpečný precedenční případ nedozírných důsledností.

Kromě toho neračte zapomenouti, že, když se tato subvence ať přímo neb nepřímo povolí, zásadně přistupujeme k novému ústřednímu, centralistickému a pouze německému orgánu ve Vídni. Zkušenosti při působení ústředních orgánů a ústavů vídeňských nastřádané, zajisté by nás měly před tímto krokem vystříhati. Marné jsou naděje, že by nám tento ústřední orgán vídeňský mohl ve věci zemědělství prospěti.

Ve Vídni se nedělá opravdová zemědělská neb hospodářská politika, tam vše slouží toliko snahám německých šovinistů. (Souhlas. ) Proto návrh učiněný přijmouti nemohu a z věcných i formálních důvodů budu hlasovati proti povolení této subvence. Přijímám návrh minority rozpočtové komise, aby se tyto petice postoupily zemskému výboru k vyřízení.

Při té příležitosti budiž mi dovoleno několika slovy odvětiti pánům řečníkům, kteří se byli proti některým mým vývodům obrátili. Při pokročilé době s nimi zevrubně polemisovati nebudu. Jeho Jasnost pana prince Ferdinanda z Lobkovic prosím, aby ráčil laskavě přijmouti mé upřímné ujištěni, že, když jsem mluvil proti povolení po mém soudu zbytečného nákladu na inspektory dobytčí, mně netanulo na mysli nikterak spořiti na újmu zemědělství. Nejednou jsem prohlásil že budu vždy hlasovati pro povolení podpor a nákladů produktivních, jež mohou zemědělství přinésti skutečný prospěch. Nevtírám se nikomu se svým přesvědčením, ale na tom trvám, že tato instituce býčích inspektorů, která má státi 8000 zlatých, našemu zemědělství toho prospěchu nepřinese, co vlastně bude státi.

Dále musím konstatovati, že faktum, že německé oddělení zemědělské rady si o své ujmě takového inspektora zřídilo, nemůže býti pro nás rozhodujícím, poněvadž teprv nyní má se slavný sněm na zřízení těchto dvou inspektorů při obou odděleních zemědělské rady usnésti.

Panu poslanci Fišerovi, který vlídným způsobem se mnou ostře polemisoval, pouze odpovídám, že mi netanulo na mysli, bych mu podkládal při zdělávání zprávy zemědělské komise o pokračovacích školách zlé úmysly, poněvadž jsem přesvědčen o jeho dobré vůli.

Ale prosím, aby neráčil zapomenouti, že nedotýká předloha zem. výboru se upravení obecného školství, nýbrž že má za účel po usnesení sněmu položiti základ k upravení pokračovacích škol hospodářských, kteréž se mohou toliko připojiti k obecné škole, jelikož je má navštěvovati teprve mládež obecné škole odrostlá. Ukazuji ku příkladu průmyslových škol pokračovacích. Proto nemohu pokládati předložené návrhy zeměd. komise za vyřízení dotčené předlohy zemského výboru.

Pan Fišera má pravdu, že zemský výbor není neomylný, že - jak vtipně chtěl podotknouti - někdejší mé dobré mravy pokazil. Ujišťuji p. posl. Fišeru, že jsem nepozbyl odvahy hájiti své přesvědčení i v zem. výboru. Důkaz toho má v odporu, kterýž kladu návrhu zem. výboru na zřízení 2 vyšších inspektorů.

Po těchto poznámkách se na ten čas s p. posl. Fišerou tak přátelsky loučím, jako se on rozloučil se mnou. (Veselost. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet,

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Po ukončení debaty požádali mne, bych jim dal slovo k faktickým krátkým poznámkám, páni posl. hrabě Vojtěch Schönborn, Teklý, Clam - Martinic a Barták.

Die genannten Herren haben mich ersucht, ihnen nach Schluss der Debatte zur thatsächlichen Berichtigung das Wort zu ertheilen.

Dávám slovo k tomuto účeli p. posl. hraběti Vojtěchu Schönbornovi.

Posl. hrabě Vojtěch Schönborn: Slav. sněme!

Pan posl. Březnovský obíraje se ústavem Líbverdským pravil, že v poslední době byl ustanoven na tomto ústavě jako professor Prušák, smýšlení prušáckého, pokud jsem dobře rozumněl. Naproti tomu si dovoluji opraviti věcně, že pohlední jmenování professora na tomto ústavě stalo se v říjnu minulého roku. Jmenován byl jakýsi professor K. Westermayer. - Narozen jest v Brně, navštěvoval gymnasium zde v Praze na Malé Straně, studoval universitu ve Vídni a pak zemědělskou školu vysokou taktéž ve Vídni. Pak ovšem když úplně svá studia dokonal, byl po jistou řadu let v Sasku jakožto řiditel veliké vinopalny a semenářské výzkumné stanice; myslím, že vědomosti a zkušenosti, kterých tam sobě získal, zajisté jeho nynějšímu působení budou sloužiti jen ku dobru.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo ku krátké faktické opravě p. posl. Teklému.

Posl. Teklý: Slavný sněme!

Pan poslanec Adámek měl tu laskavosť ve své řeči, když pojednával o pokračovacích školách hospodářských, vzpomenouti také na maličkosti tím, že pravil, že musí vysloviti své podivení nad tím, že takový odborník, jakým jest pan ředitel Teklý, mohl pro návrh zemědělské komise hlasovati.

Velevážení pánové, já pokládám za svou povinnosť, abych fakticky konstatoval, že nestál jsem na stanovisku slavné komise zemědělské, že jsem zaujímal odchylné míněni od toho, neboť já stojím na tom stanovisku, že se zemědělské bídě neodpomůže tím, když budeme snižovati vzdělání, nýbrž naopak jen tím, když povšechné a odborné vzdělaní budeme zvyšovati, a tu, velevážení pánové, návrhy zemědělské komise nejsou toho druhu, neboť komise zemědělská stojí na tom stanovisku, že se má v posledních dvou letech vyučování bráti náležitý zřetel také na odborné vědomosti hospodářské.

S tím stanoviskem jsem souhlasil také, ale mně běželo ještě o něco více, já chci, aby zemědělec byl na roveň postaven také ostatním stavům.

Vždyť vidíme, že pro průmyslníky jsou zřizovány pokračovací školy průmyslové, po řemeslníky také a tak dále a proč by právě se neměly zřizovati pokračovací školy pro hospodáře. Vždyť zde běží o to, aby to vzdělání, kterého v obecné škole dítko nabývá, se ještě rozhojnilo a rozmnožilo, aby si dítko to osvojilo jisté odborné vědomosti a k tomu cíli, velevážení pánové, se měly zřizovati pokračovací školy hospodářské. A tu, velevážení pánové, komise zemědělská postavila se na stanovisko, že se má o této předloze skutečně přejíti k dennímu pořádku, čili, jak zde bylo řečeno, že se má hoditi pod stůl. A tento náhled nesdílím, poněvadž myslím, že, jestli zaujímáme v zemědělství jedno z nejpřednějších míst mezi všemi národy na pevnině evropské, za to děkujeme jen tomu našemu školství a musíme se starati o to, aby se vzdělanost šiřila a ne aby se obecná vzdělanost snižovala.

Dále pokládám za svou povinnost, abych také proti některým vývodům pana posl. Šťastného několik málo slov pronesl.

Nejvyšší maršálek zemský: Musím upozorniti pana řečníka, že jsem mu dal slovo jen ku krátké poznámce faktické.