povznesl chov zvířectva, než by tak dovedla instituce býčích inspektorů.

Jestliže snad instituce inspektorů! býčích za nutnou se uzná, pak myslím se svého skrovného stanoviska, že by to byl jen pokus. A tu se divím, že když zemědělská rada chtěla učiniti ten pokus, nemusela činit tak veliký pokus se 2 inspektory, kdežto praecedení u zemědělské rady máme při technické kanceláři proč by se na pokus nemohl zříditi jeden inspektor u ústředního sboru? Ten by ovšem nesměl být ani Cech ani Němec ovšem býk nerozumí ani česky ani německy, - ale oboujazyčný. A proto myslím dle svého skrovného náhledu a se mnou i většina zástupců venkovských, že nemůžeme souhlasiti s návrhem, který učiněn byl slavnou rozpočtovou komisí a myslím, že takovýmto pokusem nebude nic zmeškáno.

Když by se ta otázka - nechci říkati, že by nebyla sporna, - uznala za nutnou, mám za to, aby slavná zemědělská rada uvažovala pro ten případ, jestli snad by se neměl zřídit jeden inspektor. (Hlasy: Žádný!)

Já jsem také pro to, aby nebyl žádný; nicméně nechci svůj náhled vnucovat, ale když by se měl zříditi, pak myslím, že máme dosti trhání toho království českého a že by bylo dosti, když by se zřídil na pokus jenom jeden inspektor a ještě ne trvale, definitivně.

Kdyby to musilo býti, ať se o tom uvažuje při ústředním sboru a já prohlašuji, že budu hlasovati pro návrh p. posl. Adámka, aby zřízeni býčích inspektorů vůbec se nestalo. (Výborně).

Nejvyšší maršálek zemský: K odstavci IX. vyřízení učinil p. posl. Kudrnka následující návrh na změnu. Dle tohoto návrhu má tento odstavec zníti:

"Zemský výbor se vyzývá, aby uvažoval o brzkém organisování zemědělských a výzkumných stanic nejen lučebních ale i výzkumné stanice rostlinné a živočišné a aby podal sněmu návrhy v příštím zasedání. -

Podotýkám, že, pak-li tento návrh bude dostatečně podporován, vezmu naň ohled při hlasování dle způsobu, jaký pak dovolím si blíže naznačiti a že jest to

návrh, který bezprostředně může býti dnes přijat neb zamítnut.

Žádám pány, kteří podporují návrh p. Kudrnky, aby vyzdvihli ruku. -

Návrh jest dostatečně podporován.

Dále podal p. posl. Kudrnka následující návrh:

"Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby vyjednával s c. k. vládou, by daň pozemková v okresích pohromami živelními stížených za r. 1898, jakož i nedoplatky z r. 1897 až dokonce roku 1898 bezúročně sečkány byly. "

To jest návrh, který vlastně tvoří návrh samostatný.

Pan poslanec Kudruka poznamenal ve své řeči, že sobě přeje, aby tento návrh nebyl přikázán rozpočtové komisi, nýbrž aby byl přikázán zemskému výboru. V tomto ohledu jsem nucen vysloviti se následovně: Pakli by p. poslanec Kudrnka takovýto návrh považoval za resoluci podanou při příležitosti rozpočtové debaty, tedy dle stávajícího způsobu nemůže se věc provésti jinak, nežli tak, jako u všech podobných resolucí, bude-li totiž podporována dostatečně, pak se odkáže rozpočtovému výboru. Pakli by však pan poslanec Kudrnka stál na tom, aby s tímto návrhem bylo naloženo jinak, pak byl bych nucen považovati tento návrh za samostatný návrh, a pakli by byl dostatečně podporován, naložím s ním jako s každým jiným samostatným návrhem dle jednacího řádu.

Dovoluji si proto pana poslance Kudrnky se otázati, v jakém ze dvou ode mne právě naznačených způsobů návrh svůj podal.

Poslanec Kudrnka: Poněvadž mně záleží na tom, aby slavný sněm měl příležitost o resoluci této se vysloviti, prosím Jeho Jasnosť, pana nejvyššího maršálka zemského, aby naložil s ním jako s rezolucí, navrženou při rozpočtové debatě,

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují tento návrh, aby vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován a odkazuje se rozpočtovému výboru.

Přeruším nyní sezení a žádám pány poslance, aby se zde sešli o 7. hodině večerní.

Ich werde nunmehr die Sitzung unterbrethen und ersuche die Herren, sich hier heute Abends um 7 Uhr wieder einzufinden.

(Schůze přerušena o 4 hod. 55 min. odpoledne.

Unterbrechung der Sitzung um 4 Uhr 55 Minuten Nachmittags.

Schůze opět zahájena v 7 hod. 15 m. večer.

Wiederaufnahme der Sitzung um 7 Uhr 15 Minuten Abends. )

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Zahaluji schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Přichází nyní k řeči příští řečník, který jest zapsán pro návrhy komise. Dávám slovo p. posl. Kováříkovi.

Poslanec Kovářík: Ačkoli již veškeří páni řečníci a to způsobem důkladným promluvili o záležitostech zemědělských, ujímám se přece slova, abych krátce aspoň tlumočil některá přání a stesky našich rolníků vůbec a voličů, které na tomto slavném sněmu zastupuji, zvláště. V tom shodujeme se zajisté všichni, jak z celé debaty při tomto oddílu vyšlo na jevo, že opět za trudných okolností přikročujeme k projednávání našeho hospodářství zemského. Stav našich financí zemských jest rok od roku neutěšenější, a to přirozeně jen proto, že všecky své kulturní a hospodářské potřeby uhražovati musíme pouze jen hospodářstvím přirážkovým a pak konečně děláním dluhů, neboť veškeré daně přímé i nepřímé po dlouhou řadu roků plynou z tohoto království do nenasytného jícnu státní pokladny vídeňské, odkud na naše potřeby jen v zcela nepatrném poměru se nám zpátky vracejí. Avšak na tom není dosti: nejen stálým vyssáváním berněnu ochuzují centralistické vlády vídeňské obyvatelstvo tohoto království, ale ony, velectění pánové, přímo i soustavně poškozují zájmy hospodářské a potřeby naše, takže jedině této centralistické soustavě státní v první řadě nejznačnější podíl a vinu za ochuzení zejména rolnického stavu přičítati musíme.

Vlády vídeňské to byly, které svými orgány přes všechny varovné hlasy, které zejména od znalců povolaných se ozývaly, jakoby zúmyslně zničily výnosný chov koňstva českého; nechci se Šíře zmiňovati o věci a promluvím jedině o různých záležitostech, ale tolik jen podotýkám, jest to nutno uvésti, že vlády vídeňské jsou to také, které všeobecně zanedbávají úpravu vodstva v tomto království, následkem čehož rolnické obyvatelstvo celých a to mnohdy nejúrodnějších krajů našich trpí ohromnou škodu živelními pohromami a následek toho jest, že země, která nemá svých vlastních prostředků finančních, musí přikročiti v míře, pokud je jí to možné, k úpravě našeho vodstva.

Na tom není ještě dosti, nejen stálým vyssáváním ochuzují berní centralistické vlády obyvatelstvo tohoto království, avšak ony způsobem takovým, který skutečně není ani možno si vysvětliti, staví se přímo naproti požadavkům našim.

Podobně se to má v oboru opatřovaní potřeb pro vojsko, kde rolnictvo nemůže účastniti se s úspěchem zaopatřování vojska, máme to i v jiných oborech, že není pěstování tabáku oproti hospodářům v království Uherském rolníkům tohoto království umožněno.

Rolnictvo v království Českém bude oslavovati padesátileté jubileum zrušení roboty. Budou to chmůrné myšlénky, bude to trpká nálada, když rolnictvo poohlédne se po minulosti a shledá, jak těžkých obětí přineslo, jak po celou dobu bylo od centralistických vlád vídeňských vyssáváno, jak v ohledu národním i politickém i vzdělávacím bylo zanedbáváno.

Ovšem budeme míti radostný pocit, že jsme to všechno přetrvali, že přes všechny útisky stojíme pevně na obraně svých práv a práv země a to dodá nám síly i víru v budoucnost, že můžeme ještě nové útržky snášeti, že můžeme mnohé vídeňské vlády přečkati a že konečně přece jen doděláme se splnění svých tužeb, že přece rolnictvo české se dožije toho, oč usiluje, jak státní samostatnosti království českého, tak i uskutečnění tech přání, která v oboru svých zájmů hmotných chováme.

Když probíráme jednotlivé otázky hospodářské, tu vždy přicházíme k tomu konci, že pro spor o příslušnost zákonodárství zemského se zákonodárstvím říšským nemůžeme se dodělati praktických výsledků. Tak to máme zejména s upravením pojišťováni požárního.

Co se týče upravení pojištění a sice jak požárního tak před krupobitím, i v letošním zasedání sněmu tohoto království nedošla příslušná předloha svého vyřízení. Já nechci uvažovati, bylo-li to možné čili nic, jelikož jiní povolanější řečníci, kteří v tomto oboru pracovali v komisích, pronesli o tom svůj úsudek; proto pomíjím tuto okolnost, a nechci se o této otázce šířiti, přál bych si však, aby se aspoň co možná nejdříve našel prostředek k obmezení přímo již takřka děsného řádění a vyssávání rázných cizáckých pojišťovacích společností v tomto našem království. (Tak jest. )

Prává tyto dny došly mne zprávy o případech, ze kterých nejlépe jest možno posouditi, jak nutně jest třeba zjednati v oboru pojišťovacím nějakou nápravu v zájmu rolnictva tohoto království. Případy tyto jsou tak křiklavé, že neváhám je uvésti i v tomto sněmu.

Asi před 16 roky oblažila české rolnictvo svou činností také jistá uherská pojišťovací společnost t. z v. "Fonciére", která mela své ústřední sídlo v Pešti.

Tehdáž tato uherská pojišťovna rozeslala po krajích českých agenty, kteří ze jména v krajinách horských hledali pojištěnce, slibovali jim mimořádné výhody, a tak také tímto spůsobem získala dosti značný počet pojištěnců, kteří se tenkráte před 14 lety zejména proti škodám z krupobití u pojšťovny té pojistiti dali. Rolníci tito se pojistili, zaplatili prémie ale pánové v Pešti v ústavu vesele hospodařili, a stalo se, že dnes po uplynutí 14 let dohospodařili, a rolnicí, kteří tehda poškozeni byli krupobitím nebo požárem, nedostali ani příslušných náhrad. Ale na tom nebylo dosti. Když v Uhrách dohospodařili, po 14 letech na základě stanov své pojišťovny pojištěným rolníkům zcela neznámých počala ona pojišťovna vymáhati exekučními prostředky desetinásobné tehdejší placené prémie oné pojišťovací společnosti.

Takovýchto případů jest několik v okresu Plánickém, Sušickém i Strakonickém.

Uvádím jen, že většina oněch pojištěnců má po 14 letech platiti do Uher po 100, 200 až 300 zlatých, zejména, jak mi přítel posl. Suda sdělil, v okresu Strakonickém a Volyňském nalézá se 72 takových pojištěnců, na kterých dnes z Uher exekučním způsobem 16 600 zl. se vymáhá. (Slyšte!)

K tomu sluší uvésti, že se těmto pojištěným ani žaloba nedodala do Čech, nýbrž zkrátka pouze exekučním způsobem proti nim vystoupeno, a poplatky se vymáhají.

To chtěl jsem uvésti proto, že po mém soudě nutno jest, aby se pojišťování v království českém upravilo, a zejména cizáckým společnostem meze se položily, aby nemohly stanovami takovým odíráním a skutečně okrádáním dále působiti.

V kapitole 5. o zemědělství jednající nalézáme položku 15000 zl. na podporu akce zalesňovací, ku kterémuž účelu, mimochodem řečeno, také stát podobným obnosem přispívá.

Já myslím, že není v tomto oboru žádné jiné položky, která by byla účelněji vynaložena než tato.

Všude v horských krajinách učiněn tím netušený pokrok v zalesňování a já, který jsem svědkem tohoto pokroku, vítam tento krok, že zemský výbor takovýmto způsobem přispívá ku zvelebení našeho hospodářství v krajinách horských, kde lesnictví jest nejvýnosnějším oborem, zejména pro budoucnost naši; i v oboru prováděni regulací našich řek a potoků nalézáme v zemském rozpočtu mnoho položek, a to zejména u podniků poměrně menších, které se chýlí ku svému provedení. Jsem však nucen v zájmu voličů svých okresů, vyslovi i opět a opět stesk, který se dnes opakuje, že právě vodotoky v krajinách od středu Čech vzdálenějších a to především v jihozápadních Čechách, zejména na opravách řeky Úhlavky, Volínky a Netolického potoka nebylo v minulém roce dosti péče se strany technické kanceláře rady zemědělské věnováno, na př. při úpravě řeky Úhlavky v okresu Klatovském, která rok co rok nesčetných škod rolnictvu dotčeného okresu působí. Byliť v minulém roce technickou kanceláří přímo již vypraveni na cestu inženýři, bylo obcím v jednotlivých obvodech nařízeno, aby obstaraly byty a aby obstaraly pomocné síly nádenické pod.

Když se to již stalo, tu páni inženýři technické kanceláře do krajin těch ani nepřišli, - stalo se to hlavně v obvodu obce Bezděkova, -- to ovšem vzbuzuje trpké city u rolnictva dotyčného okresu a opět přimlouvám se, aby krajinám těm při úpravě vod takových byla věnována větší pozornosť, a to zejména proto, že opět v tomto roce hlavní škodu povodní nesli a pro neuplavnění vod utrpěli. Některé okolnosti nutí mne, abych ještě několik slov promluvil také o úpravě našeho hospodář, školství. Mnozí a mnozí z pánů řečníků mluvili o té věci již a proto omezím se co možná na nejnutnějších několik slov. Když prohlížím, velectění pánové, náš zemský rozpočet, tu v příslušném oddílu "zemědělství" nalézáme sice značný obnos, který jest věnován na vydržování různých hospodář. škol. Obnos ten svou výší podle důležitosti stavu rolnického není sice tak veliký a měl by býti větší, avšak, když blíže zkoumáme poměry, tu přicházíme k těm výsledkům, na které již pan přísedící zemského výboru Adámek tak skutečně trefně poukázal, že naproti mnohým čestným výminkám, které se jeví zejména při středních hospodářských učilištích, mnohé z našich škol hospodářských nedostatkem žáků hlavně trpí a tedy také jest zjevno, že vynaložené na ně peníze nepřinášejí rolnictvu toho užitku, jaký by přinášeti měly; zajímavo jest, že německé školy hospodářské mají poměrně ještě méně žáků nežli české školy, tak na př. v tomto odborném školství nalézáme vyšší hospodářský ústav zemský v Děčíně-Libverdě.

Pan posl. Březnovský uvedl již, že náklad na vyučování jednoho žáka přijde ročně na 2. 000 zl. Já v tom ohledu musím jej opraviti. Jestliže ústav ten jest na 3 léta a má 3 ročníky, uvádím, že tam 1 žák stojí zem 6. 000 zl. Pánové, to přece padá na váhu, když se má dáti žáku 6, 000 zl. a když i stát dá také tolik, stojí vyučovací náklad jednoho žáka 12. 000 zl. a tu by bylo lépe něco mu přidati a koupiti mu statek. (Hlas: To máte pravdu !) To by bylo moudřejší!

Odborné školství hospodářské, zejména to, které má za účel vzdělávati synky malorolnické, pokládáme všichni za nutně potřebné a proto také snažíme se, abychom školství to povznesli, tak aby rolnictvu v plné míře užitek přinášelo.

Já neosobuji si nikterak ovšem nároky na to, abych chtěl uváděti návrhy na organizací tohoto školství, poněvadž tu jsou síly povolanější; já prosta myslím, že budeme museti nevyhnutelně, a to čím dříve, tím lépe, přikročiti k úplné organisací všeobecného hospodářského vzdělání rolnického dorostu, a sice počínaje od zdola.

V první řadě myslím, že jest nutností, k těmto širokým vrstvám tohoto dorostu malorolnického - já uvádím, že dnes počítají se k malorolnictvu a rolnictvu našemu vůbec také domkáři, kteří skoupením pozemků stali se taktéž menšími rolníky - právě přihlížeti aby se jim dostalo také všeobecného vzdělání.

Takovému malému rolníku není často možno vydržovati synka svého v rolnické škole a po případě také často ani v zimní hospodářské škole.

Proto myslím, že nutno jest organisovali co možná největší počet hospodářských škol pokračovacích, které by spojeny byly s obecnými našimi školami, jak také zákon říšský sám takořka na ruku dává. Tyto pokračovací školy hospodářské musí pracovati však opět do rukou a ku povznesení návštěvy škol rolnických.

Co se týče škol rolnických, po případě zimních, tu myslím, že bude nevyhnutelnou nutností, aby se přestalo pracovati v dosavadní methodě, že to nebo ono město si přálo hospodářskou školu, a to také se uskutečnilo bez ohledu na to, zda rolnictvo si toho přálo, zda mu to bylo vhod; kolikráte to byla konkurence dvou blízkých měst, která vyvolala zřízení dvou škol, které trpí nedostatkem žáků kdežto máme celé obvody zase, kde ani jedné rolnické školy není.

Proto myslím, že bude třeba zemskému výboru uvažovati o prostředcích, kterými by se naše hospodářské školy rolnické, totiž, myslím i zimní, povznesly.

Zejména odporučoval bych mimo prostředky, které zde dnes již uvedeny byly, zařízení u těchto rolnických škol vhodných internátů, kde by vydržování synků selských přišlo poměrně laciněji a kde by tito byli zachováni od mravní úhony, při ubytování v městě možné.

Konečně bych odporučil, aby nemajetným synkům poskytla se zemská stipendia, kterými by se vydržování jejich na takových školách mohlo umožniti. Zda se sice, že by to stížilo zemský rozpočet, ale myslím, že by toho nebylo třeba a že by se mohlo ušetřiti peněz v jiných směrech a částech a docela dobře vyšetřiti tak, aby dotyčné položky se zvýšily.

Když prohlížíme zemský rozpočet kap. 10., nalézáme výdaje na nadace žáků vojenských škol v obnosu ročním 22. 000 zl. Já vlastně myslím, abych to zcela po selsku řekl, že jest nám po čertech málo po tom, abychom platili nějaké nadace žákův ve vojenských školách. My vojska království českého nemáme. Co máme platiti nadace pro vychování důstojníků ? A konečně, abychom snad zemskými penězi vychovali důstojníky, kteří se tak velikým hrdinstvím osvědčili, jak to dokázali nedávno na pražských ulicích, to proto nepotřebujeme dělati. (Výborně!)

Proto doporučuji laskavému uvážení slav. sněmu, zdali by se nadace pro vychování důstojníků nemohly obraceti na nadace pro žáky hospodářských, po případě, řemeslnicích škol.

Vracím se k organisaci pokračovacích škol hospodářských, a sice musím poznamenati, že předloha, která o zařízeni škol těch byla podaná, v tomto zasedaní slavného sněmu nalézala mnoho nepřátel. Tak na př., pokud jsem věci stopoval, učitelé obecných škol našich učinili již několik projevů, ze kterých, řeknu to upřímně, jest zjevno, že pani na obecných školách projevují se ku pokračovacím školám jen proto takovým způsobem, že se dá skoro podlí těch projevů souditi, jako by neměli chuti ani ochoty k práci při tomto školství. Já si příliš vážím stavu učitelského, než abych se o něm chtěl domýšlet, že hlasy ty nalézají souhlasu u velké části našeho učitelstva a myslím si, že učitel stvo naše také dovede oceniti ty těžké finanční oběti, které na naše školství přinášíme a že konečně uznají toho nutnou potřebu, aby sami pracovali zároveň s námi v těch pokračovacích školách k všeobecnému povznesení a vzdělání našeho rolnictva, ať v ohledu hospodářském, ať konečně v ohledu hospodářské ne tak i občanském.

Také ze strany učitelů zimních hospodářských škol vyšlo několik projevů proti těm pokračovacím školám, a já myslím, že byly ty projevy také nevhodné a zcela zbytečné. (Výborně!)

Já myslím, že náleží učitelům hospodářských zimních škol právo, aby ten veliký počet rolnického dorostu, který nebude míti příležitost pro menší prostředky navštěvovati rolnickou školu nebo zimní hospodářskou školu, aby oni odsuzovali takovýto dorost k tomu, aby se jemu vzdělání ani v pokračovacích školách nemělo dostati. (Výborně !)

Já mám, velectění pánové, příležitost súčastniti se správy v kuratoriu takové jedné pokračovací hospodářské školy a to školy, která jest zařízena jen při dvoutřídní obecné škole.

Při dnešní neuspořádanosti tohoto odboru musím říci, že přece jen výsledky takovýchto hospodářských škol dnešních, které nejsou uspořádány, jsou velice dobré, ač rolnickou školu ovšem nikterak nenahražuji, to se nikdo také nebude odvažovati tvrditi, ale ony také neubírají hospodářským vyšším učilištím žáky a ja z vlastní zkušenosti mohu jen potvrditi, že učitelstvo obecných škol, má-li jen poněkud chuť, dovede se vpraviti do vyučování naukám hospodářským, a zejména, což pokládám, ještě důležitějším při těch školách, jest to, co učitelstvo škol obecných dovede, že vyučuje zároveň hospodářskému účetnictví, kterého pro malostatek jest potřebí; to přece taková inteligence učitelstva vždycky dovede, že konečně učitelstvo to vyučuje základním zákonům samosprávy a vůbec vědám, které občany vzdělávají, aby oni mohli potřebné úřady, které musí jednou v o cích a okresích zaujmouti, zastávati.

Mimo to já jsem nabyl zkušeností, že vzdělání to dá se doplniti i mimo učitelstvo při těchto rolnických školách pokračovacích, pokud se týče směrem ješte dalším. Jest možno a provádí se, že v neděli odpoledne konečně aspoň v několika populárních, přednáškách, v nyní stávajících pokračovacích hospodářských školách odbornici poučují žáky. Jsou to zejména přednášky o zdravotnictví, které konají naši obvodní lékaři, a myslím, že jest to daleko prospěšnější a pravém k tomu poukazuji, než na př. prohlížení mrtvol a p. (Veselosť. ) Já, pánové, nenalezl žádných překážek, že v takových pokračovacích kursech od zvěrolékařů konaly se přednášky, kterými žáky poučovali a seznamovali s nejnutnějšími základy zvěrolékařství.

Musím říci, že učitelstvo svými přednáškami konanými v nedělních dnech přispělo ku vzdělání dorostu rolnického, který nemůže navštěvovat škol rolnických, a proto přál bych si co nejvřeleji, aby tyto pokračovací hospodářské školy se uskutečnily v rozsahu co možná nejširším a litoval jsem, že předloha zákona o pokračovacích školách hospodářských, která vyšla z podnětu českého odboru zemědělské rady, které ovšem nebude přiznáno přijetí se strany druhé tak zvaných německých odborníků, která dělá opak toho, co český odbor zemědělské rady podnikl.

Já pánové, který znám ten život na venkově, to působeni pokračovacích škol hospodářských ze své vlastní zkušenosti, nezůstal bych jen při těchto pokračovacích školách pro náš dorost jinochů, ale šel bych ještě dále než naše předloha jde, a s plným svědomím odporučoval bych, aby se podobné aspoň poměrné vzdělání zavedlo u našich dívek na venkově. V tom ohledu, pánové, - ono to nenáleží zrovna k tomu předmětu kapitoly V. rozpočtu zemědělství, ale souvisí to také s tím. - musím vysloviti přesvědčení, že nemůžeme být spokojeni s dnešním vyučováním na Školách obecních se strany tak zv. industrialních učitelek. To, pánové, bude muset také doznat a dojíti opravy.

Dnes, velectění pánové, industrialní učitelky neučí na národních školách dívky než háčkování a všelijakým jiným zbytečným tretkám. O nějakém vedení k domácímu hospodářství, o nějakém vedení v ohledu zdravotnictví není ani potuchy. Proto myslím, že po jakémsi uskutečnění hospodářských škol pokračovacích pro jinochy se musí organisovati také v tomto odboru. Jak se ze zprávy komise Školské dočítáme, ucházejí se naše industrialní učitelky o zvýšení platu a pensí. Já s tím souhlasím. Každý chce míti zaopatření. My ale budeme míti právo, aby ony také konaly nám za to platné služby pro vyučování našich dívek na venkově, pro naše dívky rolnické.

Já v této věci pokračovacích škol hospodářských a ostatních věcí, které jsem přednesl, nemám úmysl podávati resoluční návrh. Já mám plnou jistotu, že výbor zemský, který právě podáním předlohy o pokračovacích školách hospodářských podal důkaz, že má pevnou snahu, aby působil ku všeobecnému vzdělání tohoto lidu venkovského, ve své snaze bude postupovati, jelikož mám plnou důvěru v tyto kroky; končím tím, že jediným přáním mým jest, aby vzdělání rolnické rozšířeno bylo na všecky vrstvy našeho dorostu rolnického a to jak na jinochy tak na dívky. (Výborně! Řečníku se gratuluje.;

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází ke slovu pan posl. Hyrš. Dávám jemu slovo.

Posl. Hyrš: Slavný sněme ! Záležitosti zemědělské podrobeny byly delšímu důkladnému rozboru, což zajisté jest velmi potěšitelné. Přihlásil jsem se ku slovu ne snad proto, že bych se chtěl postaviti proti rozpočtu, ačkoliv bych měl důvody; přihlásil jsem se proto, abych mnohým vývodům, které byly v jednání při rozpočtové debatě uvedeny, ještě vlastní úvahy připojil.

Mám za svou povinnost poukázati na některá pouta, která svírají hospodářský život, a přeji si jako každý upřimný vlasti syn a každý upřímný přítel rolnictva, aby o všech důvodech, jež vysvětlují s dostatek úpadek našeho rolnictva, v kruzích příslušných v čas uvažováno bylo.

Než přistoupím ku věci samé, budiž mi laskavě dovoleno navázati na slova poslance Kováříka. Dovolím si vysloviti slavné rozpočtové komisi srdečný dík, že uznala po návrhu veleslavného výboru zemského důležitosť a prospěšnost hospodyňských škol a doporučuji slavnému sněmu v okresu Německobrodském zřízení hospodyňské školy ku příznivému vyřízeni.

Škola zbudována bude v Německém Brodě, kde ústí několik drah a bude velikým dobrodiním pro chudé krajiny jihovýchodních Čech a předem mohu, pánové, prohlásiti, že škola tato vyhoví úplne všem požadavkům a nadějím, které pro odborné vzdělání našich dívek v ně klademe.

Spoléháme na blahovolnost zemského výboru a hlavně na laskavost pana poslance Adámka jakožto přísedícího výboru zemského a těšíme se, že vzácná rada a hmotná podpora škole poskytnuta bude, kdykoliv potřeba nutná nastane Kuratorium školy přesvědčeno jsou o vysoce vznešených úkolech a o všech povinnostech, jež při snaze započaté na váhu padají, odhodláno jest svědomitě o všechny prostředky ku zdárnému řízení školy té se postarati, což vysokému sněmu k laskavé úvaze předložiti si dovoluji. Předeslav z povinnosti zástupce tamního okresu i okolí několik vět, dovoluji se přistoupiti k objasnění stávajícího neporozumění v otázkách hospodářských v kruzích nejvyšších.

Jest to, pánové, smutný fakt, tolikráte již opakovaný, že u nás v Rakousku musí se použiti téměř jedině debaty rozpočtové, nejen v centralistickém sboru vídeňském, ale již i na sněmích zemských, má-li se poukázati na tu hmotnou bídu našeho lidu, jejž máme čest v zákonodárných sborech zastupovati. (Tak jest!) Tak se mi skoro zdá, že by bylo lépe, kdyby se zde ještě méně v zájmu národa konalo a všechen ten skromný ten čas vyplnil se z části formalitami, z části návrhy malé důležitosti, aby aspoň bez toho již napnutá struna trpělivosti národa brzy praskla a okolnosti vynutily sobě poměry snesitelnější a možná také lacinější Konec zasedání tohoto sněmu kvapně spěje ku konci, poněvadž slavná vídeňská vláda za každou cenu chce sklížiti parlament a proto mus stranou veškeré záležitosti země a záležitosti občanstva.

Přiznávám se, že skoro s obavou ujal jsem se slova, aby již nezavřely se brány této síně a obával jsem se, že mně nebude popřeno, abych ty veškeré stesky, jež naše voličstvo mně uložilo, v této slavné síni přednésti mohl; čas jest skutečně tak na krátko vyměřen, že musím se obmeziti na to nejnaléhavější, a tu ocitl jsem se skutečně v nesnázi, které otázky mám slavnému sněmu k úvaze přednésti, jelikož všeobecná krise zemědělská jest tak silná, jakou historie dosud nezná. Hlavní příčinou úpadku našeho rolnictva jest dílem stát náš sám, dílem však jeho vlády. Vina jeho jest, že ačkoli již dávno rolníci ze statků utíkají a utíkati musejí, ti pak, jimž ještě jest možná na těchto statcích zůstati, nevědí kdy i jim nadejde hodiny, přece dosud se strany vlády na zachránění stavu rolnického nic účinného se nestalo. Slíbena sice již r. 1879 ministrem orby pomoc tehdy ohroženému stavu rolnickému a po tomto doznání, co mělo býti již tehdy povinností státu vůči rolnictvu, zůstalo jen slibem a nic platného ve prospěch zachování toho důležitého stavu se nestalo. (Hlas: Jen když mají vojsko v pořádku!) Jak radostně nedlouho z úst nejvýše povolaných slyšel sdělení náš poslanec český, že se pro rolnictvo něco státi musí.

Také minula vláda - jak se proslýchalo - měla poněkud dobrou vůli přikročiti k umírnění té nesnesitelné tíhy vyvazením na selských usedlostech váznoucích dluhů.

Je to také jediná cesta, která může našemu rolnictvu pomoci, maličkosti skutečně dnes nic nepomohou. Nechceli vláda vlastním přičiněním rolnictvo sproletařiti a jím výstřední nebezpečné třídy rozmnožiti, musí již k otázce této přistoupiti; neboť dnes již úroky vyplývající z dluhů pozemkových jsou při passivní výnosnosti pozemkové tak velké, že sami sebou při normálních letech hrazeny býti nemohou a na základě toho arciť stále a stále stoupá zadluženost (Tak jest!) Stát je konečně povinen v nejkratší době pomoci.

Není potřebí dovolávati se známé ochoty a vydatné pomoci, jakou stát v krátké době poskytl spekulaci vídeňské v letech 1870, když octla se v úpadku. Rolnictvo tu nepřímo musilo pomáhati, aby jich ztrátu odškodnilo. Proto má také nárok, aby se nyní pomohlo i jemu, když ono bez nejmenší vlastní viny ale vinou státu samého do zoufalých dnešních poměrů bylo uvrženo. Není to obvinění státní správy pouhou frází, naopak máme po ruce pádné doklady. Dovolím si některé uvésti.