musíme velice toho litovati, že věc zde nepokročila dále, aby v čase co nejbližším mohla býti vyřízena.

Co se týče pojišťoven krupobitních, myslím, že ta věc není tak obtížná. Věc ta úplně spadá v kompetenci našeho sněmu království českého, poněvadž je to věc čistě zemědělská a potom je to věc úplně možná, je to, pánové, věc úplně jasná, vždyť my máme toho přiklad na zemské krupobitní pojišťovně bavorské, která existuje již po 14 roků.

Tato pojišťovna jest zřízena na tak rozumných základech, že se dociluje výsledků překvapujících.

Jak jsem již při odůvodňování návrhu na zřízení pojišťovny krupobitní měl zde čest sděliti, obnáší prémie pojišťovací při ní pouze 1 1/4 % kdežto u nás v průměru platí se nejméně 3% při pojišťovnách soukromých. (Slyšte!)

To je velký nepoměr. Já myslím, když se to může docíliti v Bavorsku, že to můžeme docíliti také u nás.

Je to skutečně ostuda pro naše království, že vedle v sousední zemi existuje ústav takový prospěšně již 14 let a že u nás se ho nemůžeme domoci. (Tak jest!)

Já, velectění pánové, dovoluji si Vám sděliti, jak soukromé pojišťovny o rolnictvo, o pomoc ubohému rolnictvu se starají.

Podle zprávy, kterou mohu doložiti, mají od r. 1890 tyto pojišťovny, a sice společnost Dunaj, Phoenxe, Fonciěre, společnost rakousko-uherská, Riunione, Adriatica di Sicurtá, Meridionale a potom ještě Assicurationi Generali a vídeňská pojišťovací společnosť - od r. 1890 mezi sebou kartel!

Velectění pánové, jsou všelijaké kartely, ale hanebnějšího kartelu nemůže skutečně býti, než jest tento, (Výborně!) když má takový ústav z krutého neštěstí, které stihá rolnictvo krupobitím, kořistiti, to již je vrchol nemravnosti. Zmíněné společnosti pracují dohromady, a vykořistily tímto kartelem ročně na 1 milion zlatých! (Slyšte!)

To jest skutečně hanebnost nové doby.

Že potřeba takovéto pojišťovny proti škodám z krupobití jest velmi naléhavá, o tom ty české výkřiky ubohých postižených z našeho království v roku letošním velmi pohnutlivým jsou dokladem.

Stát udílí v takovýchto případech postiženým jakousi podporu, jako letos. Ale, velectění pánové, co jest to na ty škody ?

To jest jen kapka v moři, která skutečně v celku neznamená nic. Tak na př. na Českobrodsku vyšetřeno škody na 600. 000 zl., dostalo se pouze 9. 000 zl.; co z toho přijde na rolníks, nestojí skoro za řeč.

Následkem toho v tamní krajině a na Poděbradsku a Kolínska jsou obce, kde rolníci nemají dnes ani jarní osetí, ani peněz.

Kdyby zemská prjišťovna krupobitní byla zřízena, nebylo by pak třeba žádné žebroty a žádného doprošování se státu, tu by rolnictvo ve svém celku dopomohlo si samo, almužnou vlastní, dobrovolně skládanou, bez zištných ohledů, která by se věnovala na ubohé postižené, a tak by se otázka ta k úplné spokojenosti a co nejlépe vyříditi dala.

Jsem nucen vysloviti své politování, že naše parlamentární práce v takovýchto oborech vůbec dlouho nepřichází k žádnému výsledku.

My zde s chutí pracujeme, abychom pro stav zemědělský něčeho vymohli, abychom něco přinesli rolnictvu, které skutečně tak mnoho potřebí má a které s důvěrou očekává, že se mu pomůže.

Ale, velectění pánové, co my zde na příklad v našem sněmu království českého pro rolnictvo můžeme docíliti ? Když jednotlivou otázku zemědělskou projednáme, můžeme se snášeti pouze na resoluci; resoluce tato odevzdá se vládě a pak teprve záleží na její milosti, hne-li s věcí čili nic.

To jest skutečně poměr žalostný a právomoc království se zde illustruje skutečně nad míru smutně.

Když tedy, velectění pánové, stát vzal na sebe povinnosť o zemědělství se starati, ať se skutečně stará.

(Poslanec Niklfeld: Takhle vybírat daně!)

Velectění pánové, ten úkol veliký, totiž pomoci zemědělství v nynějších stísněných poměrech, vyžaduje mnoho práce, mám však za to, že se rolnictvu pomoci dá dle cest, na něž jsem poukázal, avšak musí se skutečně pracovati.

Mám za to, že jest tudíž nejvýš na čase, aby se u nás konečně provozovala agrární politika, dosud, bohužel nemáme o ní potuchy.

Když tak, velectění pánové, posuzujeme tu starost vlády vídeňské o naše zemědělství, tu skutečně se vnucuje myšlénka, že tyto vlády mají vlastně zájem o to, aby stav rolnický u nás přišel na mizinu.

Oni snad myslí, že, když ten rolník český bude nadobro ožebračen, že teprve skrocen bude ten bujný a nepodajný národ český. Ale v této věci se tam rozhodně mýlí. Ten český sedlák, který po 14 věků se udržel na půdě otcovské, ten český sedlák, který takových útrap zakusil v dobách minulých, který často býval štván ze svých příbytků a musel se utíkati do lesů jako zvěř před nepřáteli, ten český sedlák udrží se i na dále na té půdě. On nasadí veškeru svou sílu a píli, aby zachoval rod český i na dále, jak jej zachoval doposud.

Velectění pánové, lid český jest přesvědčen a v tom, ať rolník nerolník, jsme stejného mínění, že se mu z Vídně úplně nepomůže. Lid rolnický obzvlášť jest přesvědčen, pokud nynější bezprávný poměr k říši kude trvati, pokud království české nebude samostatným, jako bývalo, že šťasten zde v teto krásné vlasti nikdy nebude, tak jako jeho otcové! (Výborně!)

A proto český lid s tou největší rozhodnosti bude vždy hájiti práva národa českého a práva této vlasti, až přijde konečně den, kdy uhodí hodina vykoupení, kdy opět ve vlasti své bude pán a šťastným Čech! (Výborně !Potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Vzhledem ku slovům svým o nutnosti zřízení zemské pojišťovny proti škodám z krupobití dovoluji si učiniti následovní resoluční návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby dorozumě se s radou zemědělskou pro království České vypracoval a v přístím zasedání sněmu království českého předložil osnovu stanov zemské pojišťovny proti škodám z krupobití.

Nejv. maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporuji tento návrh revoluční, ktorý právě byl předložen, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován a odkazuje se komisi rozpočtové.

Přichází nyní k řeči pan poslanec Březnovský jakožto drahý řečník, který jest zapsán proti návrhu.

Dávám slovo panu poslanci Březnovskému.

Posl. Březnovský: Slavný sněme! Roku loňského při rozpočtu jsem měl česť poukázati na to, že civilní podkovářská škola v Karlině nešetří rovnoprávnosti. Byla přijata resoluce tímto sl. sněmem, jež zní: "Zemskému výboru se ukláda, aby při civilní podkovářské škole v Karlině vůbec a zejména při vydáváni vysvědčení přesně šetřeno bylo rovnoprávnosti jazykové. " Tato resoluce bylo přijata a odkázána zemskému výboru. Následkem toho zemský výbor musil konati kroky, aby rovnoprávnosti na této podkovářské škole bylo šetřeno.

Jak známo, nalézá se tato podkovářská škola v kasárnách tak zvaných Ferdinandských v Karlině. V těchto kasárnách panuje však zvláštní duch a zdá se, že jest to duch dajčnacionální, jak jsme to viděli při posledních výtržnostech, že vlastně v těchto kasárnách ponejprv by byl musil náhlý soud zakročiti, poněvadž se tam staly výtržnosti mezi českými a německými vojáky, - když v kantině kautinský jest patrně stoupencem dajčnationiální strany - zpívala se "Wacht am Rhein". Nedivte se tudíž, že v podkovářské škole, která jest tam umístěna, panuje německý duch.

V posledním roku požívala škola tato 5000 zl. subvence od zemského výboru a bylo na této škole 10 žáků. Z těchto 10 žáků byli pouze 2 Němci, 8 bylo Čechů.

Přes naléhání zemského výboru byla opět vydána těmto žákům německá vysvědčení. Já jsem myslil, když jsem přednesl loňského roku stížnost, která mně byla odevzdána od představenstva kovářů pražských a okolních, kteří si stěžují na nešetření rovnoprávnosti, že tím vlastně něčeho docílím a že docílím aspoň českých vysvědčení pro české frekventanty, ale bohužel jsme poškodili tím rovnoprávnost ještě více, neboť jsme tím poškodili žáky, kteři chodili do školy podkovářské v Brně a ve Lvově.

Zemský výbor totiž dozvěděl se, že školy podkovářské v Brně a ve Lvově vydávají vysvědčení česká a vysvědčení polská. Když se to dozvěděl a dostal opět odmítavou odpověď na svou žádost, aby se vydávala rovnoprávná vysvědčení, obrátil se zemský výbor na ministerstvo války a jako doklad uvedl, že rovnoprávnosti se šetří ve Lvově a Brně. A jaký byl výsledek?

Ministerstvo války, jak se alespoň dočítám, upozornilo na to, že jest to protizákonné, že se to tam musí zrušiti. Nevím, zda to vyžaduje zdatnost rakouské armády, aby ti, co kovají koně, uměli německy. To jest přece jaksi internationální.

Vítám tedy usnesení slavného zemského výboru a prosím zemský výbor, aby své usnesení hleděl zachovati; ještě se, jak zpráva zemského výboru praví, jednou má ukázati, aby se tam Šetřilo rovnoprávnosti, nebo že země se postará o svou školu, kde bude rovnoprávnosti šetřeno. Já vítám to usneseni a myslím, že, co škola ta by stála, by se dalo jinde uspořiti.

Já chci ukázati, kde dalo by se to ušetřiti. Ačkoliv nejsem hospodářem, cifrám přece trochu rozumím a poukazuji k vyšší hospodářské škole v Líbverdě. Ta škola německá v Líbverdě stojí 34. 250 zl. a má 18 žáků ve 3 ročnících; jeden žák přijde tedy na 2000 zl., ačkoliv mátne hospodářské školy střední, které stojí 8400 zl. a které mají v každé třídě skoro 100 žáků. Tady by se mohlo spořiti.

Ale když jsem u té Líbverdské školy, musím poukázati na to, že tato škola, jako jest to všude u nás, jest hnízdem deutschnacionalním. Já jsem se přesvědčil z veřejných listů o jednáni zemského výboru, že loňského roku byl na tuto školu dosazen za professora Prušák Westermayer: jest to již druhý Prušák, který byl za professora do této školy přijat.

Máme těch Prušáků, které zde musíme trpěti, dost. Neplaťme Prušáky ze zemských peněz! V té věci bych prosil, aby při obsazování takovýchto míst hledělo se k tomu, když již Němec se vzíti musí, aby to nebyl Prušák. Domluvil jsem. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu řečník, který jest zapsán pro návrhy komise.

Dávám slovo panu poslanci Karlu Adámkovi.

Přís. z. v. posl. Karel Adámek: Slavný sněme! O hospodářském vyučování bylo v tomto zasedání sl. sněmu při jiných příležitostech tak zevrubně mluveno, že se mohu dnes obmeziti toliko na některé doplňovací poznámky.

Zemský výbor předložil také letos statistiku o návštěvě hospodářských škol, a odporučuji sl. sněmu statistiku tuto, která jest přivtělena ku zprávě o rozpočtu, zvláštní pozornosti sl. sněmu a všech přátel odborného vzdělání zemědělského. Statistika tato vrhá velmi zajímavé světlo, a nejen světlo, ale i také ostré stíny na poměry našich hospodářských škol.

Ze statistiky této se dovídáme, co právě děl p. posl. Březnovský, že na př. na ústavě v Libverdě jest 18 řádných žáků, kteří stojí 29. 862 zl., na vyšším úslavě Táborském 43 řádných žáků, kteří stojí 24. 600 zl., na rolnické škole v Mladé Boleslavi jest 14 žáků, na ústav ten zem platí 4350 zl., v Českých Budějovicích 21 žáků, zem platí 2650 zl., na rol. škole v české Lípě jest 21 žáků, zem přispívá 4275 zl., na rolnicko-ovocnářské škole v Litoměřicích 16 žáků, zem platí 4. 300 zl., na hospodářské škole v Novém Bydžově 18 žáků, v Žatci 18 žáků atd.

Když se naléhá na rozšiřování hospodářských škol, jest zapotřebí, aby se bral k těmto statistickým faktům náležitý zřetel. Již několikráte jsem vytkl, že neprospěje pouze zřizování škol, když nebudou míti žáků. Školy se nezřizují k vůli učitelům, nýbrž aby dokonale vychovávaly dorost rolnický. (Souhlas!).

Kdyby se nynější poměry návštěvy některých hospodářských škol nezměnily, musí se i ku finanční otázce hleděti

Marně bychom čekali na prospěchy škol zemědělských, kdyby pouze živořily a špatně navštěvovány byly.

Otázka tato zasluhuje pilného uvážení. Nelze se tajiti tím, že malé návštěvy hospodářských škol čelnou příčinou jest hospodářská tíseň rolnictva (souhlas), ro1nici nemají namnoze prostředků, aby mohli své syny do škol hospodářských posílati. To však není jediná příčina malé návštěvy škol hospodářských. Nemůžeme se tajiti také tím, že v rolnictvu dosud všeobecně neproniklo přesvědčení o důležitosti a o nutnosti odborného vzdělání. Mnohé příčiny spočívají také ve školách samých a odkliditi příčiny tyto jest povinností nejen zemského výboru, nýbrž i všech súčastněných činitelů, a především, a to opakuji s důrazem, kuratorií, která tyto spravují, jakož i sborů učitelských.

Rozpočtová komise projevuje mnohá přání ve příčině této součinnosti místních činitelův, k nimž zemský výbor zajisté pilný zřetel vezme.

Nepodaří-li se, aby zjednána byla součinnost všech faktorů na prospěch našeho hospodářského školství zajisté se dočkáme následků, které nebudou potěšitelné, a nebudou naší chloubou. Zemský výbor si toho byl vědom a pokládal za svou povinnost, především stabilisovati účinný dozor k hospodářským školám; proto učinil předlohu slavnému sněmu, aby dosavadní zatímnost, při tomtu dozoru pominula, a aby zřízen byl stálý zemský inspektor pro hospodářské školy v království Českém. Bohužel, předloha tato, která jest čistě věcná, nedostane se již na sněm, takže nebude lze v tomto roce instrukci tuto, jak žádoucno, definitivně upraviti.

Velectění pánové, zemský výbor uznal za nutné, aby se konečně přistoupilo k radikálnímu vyléčení chorob, jež byl shledal ve školství hospodářském. Jsou to choroby dvojí, především hospodářské a finanční a podruhé spočívající na dosavadních poměrech správy a řízení těchto ústavů.

Pokud se týče poměrů hospodářských, tu ráčíte ze zprávy, kterou jsme slavnému sněmu předložili, seznati, že při některých školách zemský výbor uznal za nutné, aby se přistoupilo bez průtahu k sanování jich hospodářských poměrů. Některé školy hlavně tím, že zůstaly při jich zřizování veliké dlhy neplacením úroků, anuit a jiných, mají taková břemena hmotná, že by, kdyby se tyto poměry nezměnily, jim musely podlehnouti.

Kromě toho jest velmi smutným úkazem, že při většině hospodářsk. škol, které mají polní hospodářství, jsou tato hospodářství passivní. Dluhy při těchto školách tou měrou stoupají, že se musí s obětmi velkými přistoupiti k nápravě těchto poměrů, poněvadž bychom se jinak nevyhnuli při takovýchto ústavech přímo krizím.

Dále musí býti pečováno o to, aby také vnitřní poměry škol hospodářských byly zvelebeny. Mel jsem již příležitost na tomto slavném sněme o těchto věcech promluviti. Zemský výbor přičiňuje se, aby úroveň vzdělání učitelů na těchto školách byla zvýšena, jakož i aby školy tyto byly všemi pomůckami náležitě opatřeny.

Zemský výbor zahájil již akci k řádnému upravení finanční správy a polního hospodaření při těchto školách. Hospodářské statky těchto ústavů musí býti pokládány jedině za demonstrační objekt při praktickém vyučování a musí býti upraveny tak, jak toho potřeby a zájmy školy vyžadují. Hospodaření pasivní jest při školách těchto zajisté povážlivým odboru v každém ohledu.

Zemský výbor učinil opatření netoliko ve příčině intensivního dozoru k vyučování, ale i ve příčině dozoru ku správě hospodářské, provedl již při některých školách revise finanční správy a bude v tom postupovati podle zkušeností, které při revisích nabyl.

Zemský výbor provede při všech hospodářských školách zevrubné prozkoumání všech poměrů vnitřních i zevních a bude se vší rozhodností se domáhati odklizení shledaných vad nebo poklesků (Výborně !), jinak není lze zameziti žalostné namnoze živoření některých těchto ústavů.

Podařilo se v minulé době učiniti některé pokroky.

Slavný sněm ráčil již schváliti náš návrh, aby při středních hospodářských školách byly proměněny supplentury v řádná místa učitelská ve Frydlandě bude zřízen mlékařský chemik, v Chebu lukař, v Písku třetí řádná síla učitelská.

Ve příčině normálního inventáře pomůcek jsou učiněna opatření.

Nová hospodářská škola bude zřízena v Německém Brodě.

Pánové, v dnešní debatě stala se zmínka o pokračovacích hospodářských školách. Zemský výbor k opětnému rozkazu slavného sněmu učinil předlohu o těchto školách; dnes byla podaná zpráva zemědělské komise o té předloze.

Zprava ta jest pokrytým návrhem na přechod k dennímu pořádku přes tuto předlohu, kterou zemský výbor po tolikerých urgencích slavného sněmu byl předložil.

Slavná zemědělská komise navrhuje slavnému sněmu, aby se usnesl pouze na tom, aby ve dvou posledních letech obecných škol tylo více přihlíženo také k vyučování zemědělství.

O předloze zemského výboru, která se týkala pokračovacích škol, a co pokračovací škola jest, každý znalec školství bude vědět, že jest to škola, do které chodí mládež, která ze školy obecné vyšla, tedy netoliko tělesně a fysicky, ale i duševně nedospěla - o těchto školách zemědělské komise ani nemluví, a přece pouze takových pokračovacích škol se dotčená předloha zemského výboru týkala.

Takový způsob není přímo správným a bylo by se zamlouvalo, aby slavná zemědělská komise, když neráčila souhlasiti s naší předlohou, již jsme po dohodnutí se se zemědělskou radou vypracovali, byla to přímo prohlásila, a aby toto své přesvědčeni naprosto odmítavé nezahalovala do bavlnky podřízenějších ohledů.

Z této zprávy patrno, že jde pouze o maskování přechodu k dennímu pořádku, aby se neřeklo, že předloha tato nebyla vyřízena. Pánové, takovým způsobem se rolnictvu neprospěje Takovým způsobem neuspíšíme kýženou reformu našeho Školství hospodářského.

Nepodaří-li se, aby základ hospodářského vzdělání organisováním pokračovacího školství byl položen, nemůžeme také k reformě hospodářského školství přistoupiti.

Lituji, že zemědělská komise přidala se k odkladům vlády, ačkoliv s ní jinak polemisuje, vytýká vládě, že nezaujala žádné stanovisko v této otázce, že zástupce vlády spokojil se tím, že v zemědělské komisi vyslovil očekávání, že o neznámém stanovisku vlády bude zpraven atd.

A zemědělská komise pak sama při vyřízení předlohy této navrhuje něco zcela jiného, než-li řešení problému organisování pokračovacích škol. Návrhy zemědělské komise s touto otázkou vůbec ani nesouvisí.

Divím se tomu, že se tak stalo, když přece v zemědělské komisi zasedal tak výtečný znalec hospodářského školství, jako p. posl. Teklý. (Posl. Teklý volá: Já jsem pro to nehlasoval!)

Na p. posl. Teklém jest, aby se hájil. Není to žádná opravdovost při upravování hospodářských škol. Buď chceme neb nechceme upraviti hospodářské školy tak, jak toho vyžaduje prospěch našeho rolnictva.

Toužíce, že se rolnictvu našemu potřebného odborného vzdělání nedostává, musíme s plnou opravdovostí o toto vzdělání pečovati a proto jest naší povinností především opatřovati zájmy našeho rolnictva také v tomto oboru.

Vzhledem k tomu, že doba pokročila, obmezím se na tyto poznámky v této otázce, o níž bylo již na tomto slavném sněmu opětně jednáno.

Prosím jen ještě jedenkrát, aby nebyla zemskému výboru dávana vina, když při takovéto manipulaci se s místa nehneme, když takovýmto způsobem budeme odbývati předlohy opětnými sneseními slav. sněmu za důležité prohlašované. To není žádná parlamentární práce, to jest zbytečné plýtvání časem, jež nevede k žádnému cíli. (Souhlas. )

Pan řečník přede mnou zmínil se o podkovářské škole v Karlině.

Ze zprávy, kterou zemský výbor podal, vychází na jevo, že v příčině steku na nešetření rovnoprávnosti při této škole s p. Březnovským úplně souhlasím.

Přípiš, který zemskému výboru v této příčině zaslalo ministerstvo války, jest zajímavým dokladem, jedním z nejzajímajímavějších dokladů, jak se rovnoprávnosti našeho národa šetří.

Jest pak velmi smutné, když výsledkem takové vážné akce, jaká v této věci byla vedena, jest, že zřízenec eráru vojenského v Brně jest ještě za to stíhán, že se odvážil vydati no kolik českých vysvědčení českým hochům. (Slyšte!)

Tak daleko došli jsme v Rakousku" Ujišťuji p. řečníka přede mnou, že zemský výbor, tak jako konal ve věci této svou povinnosť, co bude lze, vykoná na uhájení tohoto našeho práva. Prosím, aby bedlivě na to se pamatovalo, že resoluce rozpočtové komise čelící k provedení rovnoprávnosti na tomto ústavě nebyla přijata pouze zástupci českého národa, nýbrž že hlasovali pro ni i němečtí zástupci uznávajíce, že naše právo nemá býti takovýmto způsobem porušováno.

Přicházím nyní ještě k jedné otázce, která na tomto sl. sněmu svého času vzbudila jistou pozornosť; jsou to býčí inspektoři. (Slyšte!) Jest velmi divno, že nám byla rozdána předloha s návrhem abychom schválili zřízení 2 inspektorů býčích, kteří mají státi i s navrženými quiquenkalkami 8000 zl., kdežto na chov dobytka věnuje se celkem jen 36. 000 zl. (Slyšte!).

V jakém poměru jest tento náklad k onomu nákladu na inspektory na chov dobytka ?

O této otázce bylo na tomto sl. sněmu zevrubně rokováno 8. února 1896 a musil bych dnes na odůvodnění svého odporu proti dotčenému návrhu všetko opakovati co jsem tehdáž pověděl. Není toho potřebí, poněvadž tenkráte návrh na zřízení oněch inspektorů sl. sněmem byl zamítnut, a proto jest lze doufati, že tentýž sněm také letos důsledně neschválí návrh, tehdáž zamítnutý. Káže to prostá důslednost.

Není radno a není také potřebí, aby naše rolnictvo při každém kroku bylo policajtováno a inspektorováno. Opatření stálého inspeklorování povede konečně k tomu, že se naučí sice rolnictvo kulhati, ale nikdy se nenaučí rovně choditi. Přijetím dotčených návrhů máme uznati aby se u nás i býci dělili podle národností. (Výborně!) Jest to spravedlivé, že má býci zřízen inspektor německý i český, ačkoliv v našich rukou jest téměř veškeré zemědělství v tomto království?

I z důvodů zásadních jest na nás, aby tento návrh, jako dříve před dvěma lety, i dnes se zamítl. (Výborně!) I letos není nám předložena ani statistika chovu dobytka, ani statistika plemenných stanic, tržby dobytka a j. Tíseň hospodářskou takovými experimenty, při nichž jde obyčejně toliko o podporování sinekur, zajisté nezachráníme.

Zajímavo jest při této předloze o býčích inspektorech, že se v ní kvalifikace těchto inspektorů stanoví, ale zároveň se navrhuje, aby tato kvalifikace pro Němce neplatila. (Slyšte!)

Čím upřímněji si přeji, aby racionální chov dobytka u nás byl vydatně podporován, tím rozhodněji musím odporovati zbytečným nákladům také při řešení těchto úkolů a proto budu hlasovati proti povolení nákladu na dva inspektory býčí. Prosím jen nejvyššího pana maršálka zemského, aby při hlasování o tomto bodu dal hlasovati o odstavcích, týkajících se zřízení těchto inspektorů, jež jsou obsaženy v kapitole V. tit. 14. § 13., zvláště, aby pánům poslancům poskytnuta byla možnosť, důsledně hlasovati proti těmto návrhům. (Tak jest! Výborně!)

Ještě několik slov o horečce, jež u nás byla uměle vyvolána při zřizování Raiffeisenových záložen.

Pokladny Raiffeisenovy ani nepodceňuji, ani nepřeceňuji. Na tom trvám, že, bude-li jich rozmnožení tak horečně jako dosud zaváděno se neuchráníme před smutnými zkušenostmi. Ano, souhlasím úplně, aby se zakládaly Raiffeisenovy záložny tam, kde se důkladným šetřením zjistí jich potřeba i záruky jich trvání, avšak trvám také na tom, aby se nezakládaly jen proto, že se slibuje zemská subvence anebo proto, že by jich počtem mohly býti odůvodňovány nároky na zvyšování zemských subvencí, na vydržování revisorů a j. (Souhlas).

Připomínám, že máme v ohledu tomto výstražné zkušenosti v Německu. Tam mají také Raiffeisenovské pokladny úrodnější půdu nežli u nás a přece vychází ze zprávy podané na sjezdu, který byl loni konán, že v jediném roce 82 záložny likvidovaly. (Slyšte!)

Prosím, abyste ráčili také věnovati pozornost statistice o Raiffeisenových záložnách, již jsme sl. sněmu podali.

Z této statistiky vychází, že ze 153 záložen, které jsou v ni pojaty, jest toliko 48 záložen, které mají reservní fondy, ale ty reservní fondy chci uvésti, činí: 19, 14, 12 zl. (Veselosť. )

Ostatní záložny reservních fondů nemají. Závodní podíly těchto ústavů nedosahují ani 100 zL, ale činí také 25, 20, 14 a 10 zl.

A, pánové, těm ústavům jsme dali subvenci zemskou po 250 a po 230 zl. (Slyšte!)

Zemský výbor navrhl, aby byly příště dávány pouze po 200 zl. a sice z té příčiny, že má za to, že nejlepší známkou potřeby takových ústavů jest součinnost a materielní obětavost místních interessentů. Jestliže místní interessenti k založení takové záložny nepřispívají anebo přispívati nechtějí, jest z toho viděti, že jim jde pouze o vymožení zemské subvence.

Proto mám za to, že stačí subvence 200 zl. k takovému účelu a to tím více, poněvadž na přiklad na Moravě na zařizování těchto záložen přispívá země nikoliv, jak se ve zprávě uvádí, 150 zl., ale pouze 50 zl.

Tímto způsobem vyvolá se soutěž interessentů místních a bude tím také opatřena garancie solidního, byť i pozvolnějšího pokroku při zakládání těchto ústavů. Zemský výbor navrhl na podporování zakládání těchto záložen 15. 000 zl. Uznávám, že jest potřeba. aby se subvence tato zvýšila na 20 000 zl., jak navrhuje rozpočtová komise, a to proto, že jest při zemském výboru 135 nových žádost o podpory Raiffeisenských pokladen, tak že subvence pouze 15. 000 zl. by nikterak nestačila.

Ještě jednou pravím, zemský výbor není nikterak proti tomu, aby se zřizovaly Raiffeisenské pokladny tam, kde jest jich skutečně potřeba, ale rozhodně jsem proti snahám, které čelí k tomu, aby se co nejrychleji rozmnožovaly, aby se mohlo říci, tolik a tolik ústavů přibylo, aby se mohly zvyšovat dotace a odměny revisorů a ústředních jednot a t. d.

Že jest potřebí v ohledu tomto velké opatrnosti, poznáte z následujícího. Jest mi velmi líto, že zpráva zemědělské komise o Raiffeisenových pokladnách nepřišla na denní pořádek a že pan zpravodaj poslanec Richter není ve sněmu, protože nemohu polemisovati proti této zprávě, kterou pan poslanec Richter byl sepsal.

V této zprávě jsou některé výčitky zemskému výboru, na něž za těchto poměrů reagovati nemohu; musím však prohlásiti veřejně, že tyto výtky jsou pouhým tendenčním útočením proti zemskému výboru, že ani jedna z těchto výtek není věcně odůvodněna a že, kdyby byla předložena k sněmovnímu projednání, byl bych měl příležitost veškeré tyto výtky slovo za slovem, výtku za výtkou fakty, vyvrátiti.

Nyní toho učiniti nemohu, poněvadž zde není k takovému rozebrání dotčené zprávy příležitost, ale k jedné část dotčené zprávy přece se obrátiti musím.

Slavný sněm usnesl se r. 1893 na tom, aby byl vydán návod ku zakládání a spravování Raiffeisenových pokladen podle vzoru podobného návrhu, vydaného v Dolních Rakousích.

Když byl zemským výborem návod dolnorakouský opatřen, shledalo se, že je to foliant čítající 410 velikých stran a že na vydání takového foliantu není dotace.

Zemský výbor slyšel zemědělskou radu o tom, jak by se ten návod (Jal zkrátiti a upraviti. Zemědělská rada učinila návrhy na velmi důležité zkratky. Bylo pak vyjednáváno s ústřední jednotou německou i českou, aby návody tyto vydaly. Dospělo se k tomu, že německá jednota žádala na vydání tohoto návodu 1400 zl.

Tomuto návrhu zemský výbor nemohl