Úterý 1. března 1898

se nachází na denním pořádku. My jednáme o nákladu na sněm zemský jakožto části rozpočtu, a žádám jej, aby se ráčil přidržeti předmětu samotného.

Poslanec dr. Scharf: Já milerád se podrobuji každému rozhodnutí J. Jasnosti. Ale zdá se mi, že v této věci jsem přece jenom neporušil předpisů řádu jednacího, neboť s otázkou úhrady na zemský sněm souvisí zajisté také otázka práva interpelačního; o této otázce jsem dosud jednal, a k illustraci, kterak se šetří tohoto práva interpelačního se strany vlády, jsem uvedl právě, arci vyžádav si dříve svolení Jeho Jasnosti, poněkud delší rozhodnutí místodržitelství, ze kterého ale dokazuji, že vzdor tomu, že my jsme dvakráte v této věci v interpelaci vyslovili svůj právní názor, s nímž i místodržitelství ve svém rozhodnutí se srovnává přece ten faktický důsledek odporuje tomuto našemu právnímu názoru.

Jak řečeno, kdyby názor, ze kterého vychází veleslavné místodržitelství v odporu s názory našimi v interpelaci složenými a samým místodržitelstvím také za správné uznanými, kdyby názor veleslavného místodržitelství měl podržeti platnosti, pak arci myslím, že by i nadále, kdyby stejným způsobem stále se rozhodovalo, právo interpelační, pokud se týká věcí živnostenských, věcí, které hluboko zasahují také do interessu námi zastoupeného voličstva, stalo se illusornim.

Neoddávám se arci žádné zvláštní naději, že by to, co jsem promluvil dnes o právu interpelačním, mělo v brzku nějaký praktický výsledek na straně Jeho Excellence pana místodržitele. Avšak přesvědčil jsem se již v krátké době, po kterou mám česť býti členem toho slavného zákonodárného sboru, že také zde platí slovo Faustovo, ale nikoli, že by to člověk musil říci dvakráte, nýbrž že zde bude bude potřebí, aby se to velmi opakovalo.

Přál bych si, aby mně nestal se údělem osud pana dra. Rosera, který musil ovšem dále ještě bez účinku obnovovati svou loterní resoluci více než 30kráte.

Dále mám jistá přání, která jsem částečně již vyslovil r. 1895 v příčině uspořádání stenografického protokolu. Lituji toho, že slavný výbor zemský nevzal aspoň v úvahu přání, která jsem tenkráte zde vyslovil. Nelze popříti, a i v té věci bohužel musím své vývody opakovati; nelze popříti, že uspořádání stenografického protokolu, jaké dnes jest, činí jej namnoze nezpůsobilým ku praktickému používání. Vada, o které jsem se zmínil, jest částečně sice odstraněna při těch protokolech, které jsou úplně ukončeny, poněvadž k těm přidává se pak seznam jak osobní tak také věcný. Ale jedná-li se o protokoly zasedání právě ještě běžícího, tedy vadí praktickému užívání stenogr. protokolu ta okolnost, že není na začátku neb v úvodu protokolu udán obsah jednání té které schůze. Neníť to myšlénka přímo má vlastní, avšak mluvím z vlastní zkušenosti, neboť vím, že podobným způsobem jsou zařízeny protokoly stenografické v zemích jiných.

Ve sněmu markrabství moravského, na příklad jest stenograf. protokol podobným způsobem zařízen, že ihned ke každému jednotlivému protokolu přidává se stručný seznam toho, co se v tě schůzi mluvilo, jednalo, usnášelo atd.

To hledání velmi usnadňuje a není zapotřebí, jak se to stává, když někdo z letošního protokolu chce něco vyhledati, aby musil prohlížeti veškeré potištěné stránky stenografického protokolu. (Posl. dr. Záhoř: Tak jest!)

Další ještě stesk, který se pronáší nyní častěji, týká se knihy příloh, o které jsem se již roku 1895 zmínil. My dnes tam, kde podává se tištěná zpráva, nenajdeme v stenografickém protokolu to, co tam vlastně hledáme, a co bychom tam nalézti měli, totiž obsah té zprávy, která pak byla podkladem jednání a usnášeni se. V tom věc by se přece dala uspořádati tak, aby alespoň do protokolu jednacího byly pojaty tištěné zprávy sněmu podávané a rozdávané a náklad by se také nezvýšil, poněvadž by tiskárna mileráda nechala sazbu až do té doby, kdy dotyčný protokol bude dohotoven.

Já mám tu na zřeteli praktické užívání a takovýto stenografický protokol, který by umožnil tomu, kdo hledá na př. pomůcky pro interpretaci zákona, bude potřebnou pomůckou a ten milerád si takový svazek příloh zaplatí, spíše než po případe dnešní stenografický protokol.

Byla také v posledních schůzích ventilována otázka, jakou důvěru zasluhuje protokol stenografický. - V té příčině bylo sice prosloveno zde, že jediným autentickým dokladem o příbězích ve schůzi jest tak zvaný protokol jednací. Našemu řádu jednacímu arci odpovidá stanovisko to, de facto ale stanovisko to se opouští a sám Jeho Jasnosť, který prohlásil na základě jednacího řádu docela správně, že jedině autentickým jest protokol jednací, přece jenom tam, kde se jedná o konstatování toho, co se ve schůzi mluvilo, někdy k tomu konci, aby na to bylo odpověděno, někdy k tomu konci, aby bylo použito parlamentární censury, přece jen za autentický podkládá protokol stenografický a myslím, že by bylo záhodno také v tomto ohledu, aby sněm království českého nezůstával příliš pozadu za jinými zákonodárnými a parlamentárními korporacemi, aby zde netoliko nebylo snad uznáváno, že stenografický protokol jest výrazem pouhého osobního mínění těch kteří stenografický protokol píší, nýbrž že by bylo záhodno, aby ten stenografický protokol nabýval čím dále tím více autentičnosti a aby k tomu konci také výbor zemský vzal v úvahu jednak jiný způsob honorování stenografických sil spůsobem takovým, který by umožnil, aby také zde utvořila se jistá vrstva stenografů, kteří stenografováním stále jsou zaměstnáni a kteří následkem toho také svůj čas jednak mohou snaze obětovati a jednak svým výcvikem vyhověli zvýšeným a stále stoupajícím požadavkům, jednak aby zemský výbor vzal v úvahu otázku, jest-li že by aspoň ředitel kanceláře, a bývá to po dlouhá léta muž v každém ohledu spolehlivý a důvěry hodný, neměl býti na roven postaven ředitelům kanceláří jiných, kteří bývají pod přísahou a kteří následkem toho poskytují plnou i formální záruku pro authentičnosť stenografického protokolu.

Já návrhu žádného nečiním, nýbrž odporučuji pouze slavnému zem. výboru, aby úvahy mnou právě přednesené podrobil svému zkoumání, a očekávám i vyslovuji naději, že v roce příštím v této příčině přijde s určitými návrhy, které dosavadním nedostatkům protokolu stenografického odpomohou. (Výborně! Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu p. posl. Březnovský, dávám jemu slovo.

Posl. Březnovský: Slavný sněme! Pan řečník přede mnou poukázal na to, že osoby vládní nerespektují náš parlamentarismus, a předložil velmi pracně sestavenou statistiku interpelací, na které se vůbec neodpovědělo.

Pánové! Kdyby si vzal ctěný pan čečník přede mnou práci a sestavil statistiku interpelací na říšské radě, na něž se vůbec neodpovídá, tam by to šlo do set.

Pánové! Bohužel, musíme to doznati, parlamentarismus klesá nejenom vinou vlády, ale i vinou poslanců, že se nerespektují interpelace naše, že se na ně vůbec neodpovídá. Pánové, v zasedání říšské rady byli jsme svědky, že poslanci sociálně demokratižtí roztrhali interpelace, které jsme podali; oni běželi na stůl předsednický, tam vrhli se na ně vášnivě a roztrhali je. Když vidí vláda tedy, že ty interpelace se trhají, tu pak neví, proč by na ně vůbec odpovídala.

Pánové, přistupujeme k projednání rozpočtu a tu dle mého náhledu, myslím, že by bylo povinností, aby páni členové zemského výboru - zemský výbor, pánové, to jest přece naše české ministerstvo seděli nahoře mezi námi. Proč bych si to přál? Aby podávali zprávy a vysvětlení na naše dotazy, ne, aby seděli mezi námi, abychom tam viděli četné mezery. Jedna čtvrtina celého zemského výboru si to udělala velmi pohodlně, pánové ti odešli ze zasedání tohoto sněmu se svými německými krajany, ačkoliv zůstali v kancelářích zemského výboru.

Ale zde při projednávání rozpočtu, kde by ti páni hájiti měli své referáty, to ponechali snad svým soudruhům. A, pánové, to jest velmi pohodlné jednání podobné, ale není to správné. Když ti páni berou presenční marky, abych to tak jmenoval, tak mají zde býti a podávati nám vysvětlivky. Řečník přede mnou se zmínil o nedostatečnosti stenografického protokolu.

Já jsem měl čest již v jedné z předešlých schůzí na to poukázati, že se, pánové, objevuje zvláště od té doby, co sem přišli ti němečtí páni, kteří stenografují řeči německých pánů řečníků, že si dovolují jisté poznámky a výkřiky do stenografického protokolu zanášeti, o kterých jsem pevně přesvědčen, že nebyly ani nikdy od pana Wolfa učiněny, že snad sledují posvátnou osobu pana Wolfa při jeho řeči a že stenografují to, co si myslí. Já znám ty pány, oni se hlásí k smýšlení deutschnacionálnímu, ale to prosím, když zde co stenografové pracují, aby zanechali na Pětikostelním plácku své přesvědčení.

My nesmíme trpěti, pánové, aby se v stenografickém protokolu nalézaly výrazy, jako: "Czechische Zwischenrufe". Pánové, úřední výraz pro českou řeč jest "böhmisch"; a "czechische Nation" "czechisches Streben, " pánové, to vynašel teprve německý žid Kuh od Tagesbote. (Posl. dr. Scharf: To není správné, poněvadž Palacký také mluví o "Czechen". ) Nechtě otce Palackého býti, ten to nemyslel tak ironicky jako Kuh.

Já co zástupce širokých mas voličských na říšské radě, považuji za svou povinnost, abych při této příležitosti poukázal na to, že sněm ve svém nynějším složení není představitelem občanstva tohoto království českého. Celé široké masy nejsou zde zastoupeny. Nemožno odkládati s opravou volebního řádu a s rozšířením práva volebního.

Velectění pánové, když se muselo konečně k tomu přistoupiti následkem voláni a hlasu širokého lidu pro říšskou radu, pro tak důležitý sbor, který vydává skutečně zákony, kdežto náš sněm má slabou právomoc a nemůžeme se ani domoci toho, aby sluhové naši nosili vousy, (Veselost) musí se také přistoupiti k rozšíření práva volebního pro tento slavný sněm a sice nejen z toho důvodu, aby široké vrstvy byly zastoupeny, nýbrž i z toho důvodu, aby napraveny byly křivdy, které se pášou na českém obyvatelstvu.

Já, pánové, chci jen poukázati na Vinohrady a Žižkov, které zde ještě dnes nemají ani jednoho přímého zástupce, kdežto za Liberec zde sedí dva zástupci. Já chci poukázati na Nové Město, které jest třikráte, ano čtyřikráte tak velké jako Josefov a má totéž právo volební, a to proto, poněvadž tenkráte, když se ustanovoval náš volební řád, byl ještě Josefov městem německým a proto má právo voliti 2 zástupce a velké Nové Město také pouze 2. Ve věci té jest nutná náprava, neboť pohlédněme na našich 242 poslanců, vidíme, že jest zde 6 virilistů, 70 velkostatkářů, 15 zástupců obchodních komor, 72 zástupců měst a 79 zástupců za venkov. Mezi těmito dvěma posledními jest 96 Čechů a 70 Němců; když by se upravil volební řád podle spravedlnosti, dopadlo by to jinak.

Ještě v jinakém ohledu jest nutná oprava.

Náš volební řád - a to jest důležité - pánové, měl by býti změněn také v tom směru, aby právo volenu býti na tento sněm království českého měl jen ten, kdo v tomto království českém bydlí.

My víme, a jsme zde svědky těch bohopustých sezení. Kdo to zde páchal? To byli pánové, kteří v českém království nebydlí, jako Wolf, Pergelt, Iro a Russ. Těm neleží české království přece na srdci, oni zde jen vystupují pohostinsku, rozrušují a štvou zde obyvatelstvo. (Výborně !)

Jen ten, kdo bydlí v tomto království, může s tímto královstvím cítiti. To jsou takové podomní obchodníci s politikou, kteří chodí dnes do Brunšviku, zítra do Drážďan, do Berlína nebo do Liberce. (Výborně!)

Dále jest nutno, pánové, žádati, aby, kdo se nechá voliti do tohoto sněmu království českého, znal aspoň jazyk většiny tohoto národa. My jsme byli svědky, že nám se tam z té strany zakazovalo zde česky mluviti a (Ano, tak jest!) byli jsme toho svědky, že pánové Wolf a Štěpán Richter se tím honosili, že neumí česky, ačkoliv, jak je znám a vím, že nejsou tak nevzdělaní, jak se zde dělali nýbrž, že umějí velmi dobře česky. A že v soukromém životě jsou toho náhledu, že ve skutečném životě jest češtiny potřebí, to vím z domácího zařízení pana Glöcknera, který jest jeden z největších Pangermanů a o kterém vím, že týž svého synka dal do Cech na handl, aby se naučil česky. Mně se zdá, že synek měl dáti tatínka na handl. (Veselost).

Žádám Vás opětně - zavrhli jse návrh Slavíkův - až opětně přikročíme k tomuto předmětu, až předložíme opravu řádu volebního, tu prosím, abyste hlasovali pro ten návrh. Vždyť včera i ctěný pan řečník z klubu velkostatkářů poukázal na to a přišel k tomu náhledu a hlasoval tenkráte s námi, že dnes nemožno tyto široké masy nechati tak bez práva jako doposud.

Proto prosím, abyste pro tuto volební opravu svého času hlasovali. (Pochvala. Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více přihlášen ke slovu.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokování za skončené. Pan zpravodaj se vzdává slova. Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou následující položky kap. 1. v potřebě kap. 1. v úhradě, čl. I. ve vyřízení; pak návrh budžetní komise ve příčině zařízení otázky cestovného.

Hodlám zavésti hlasování tím způsobem, že dám napřed hlasovati o tištěných položkách a pak o dodatku, který p. zpravodajem byl naznačen.

Gegenstand der Abstimnung sind das Capitel 1 des Erfordernisses, das Capitel 1 der Bedeckung und Art. I. der Erledigung des Voranschages. Außerdem hat der H. Verichterstatter einen Antrag der Budgetkommission, betreffend die Regelung der Reisekosten für die H. Abgeordneten, beantragt und ich beabsicht gedaher die Abstimmung in der Weise einzuleiten, dass ich zuerst über die gedruckten Positionen abstimmen lasse und dann über den Zusatzantrag des Landesausschusses.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna žádná námitka.

Es ist feine Eintwendung erhoben worden.

Žádám pány, kteří přijímají tištěné položky, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die gedruckten Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou p ř i j a t y.

Sie sind angenommen.

Žádám pány, kteří přijímají dodatečný návrh rozpočtového výboru, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Zusatzantrag der Budgetcommission annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Návrhy rozpočtové komise týkající se kapitoly 2., obsaženy jsou ve vyřízení pod čl. II. č. 1-7. Potřeba kap. 2. činí v úhrnné sumě 540. 304 zl., úhrada pak obnáší 399. 630 zl. Petic k této kapitole není vůbec žádných.

Landtagssecretär Höhm (liest): Kapitel IX. Landesverwaltung. Erfordernis.

Titel

1

Personalaufwand

 

. 463. 122

 

2

Sachlicher Aufwand

 

. 77. 182

   

Im Ganzen Kapitel

2.

. 540. 304

Kapitel II. Landesverwaltung. Bedeckung.

Titel

,,

1

2

Beiträge....

 

13. 500

Aktiv-Interessen von Dome-

   

stikal- u. Landesfonds-Kapit.

112. 938

II.

3

Ertrag der Realitäten..

14. 792

II.

4

Ertrag des Landesgesetzblattes

875

II ,, ,,

5

6

7

Acquivalente.....

74. 025 183. 100 400

Mufikabgabe...

 

Verschiedene Einnahmn

..

   

Im Ganzen Kapitel

2..

399 630

Hiezu Artikel II. der Erledigung. Petitionen sind keine.

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort? Tyto položky jsou p ř i j a t y. Diese Positionen sind a n g e n o m m e n.

Zpravodaj posl. dr. Fořt: Ke kap. 3. navrhuje rozpočtová komise vyřízení pod čl. III. odst. 1. -3.; v potřebě navrhuje rozpočtová komise 27. 361 zl. v úhradě 370 zl. Petic rovněž není žádných.

Landtagssecretät Höhm (liest): Kapitel III. Landesarchiv und Geschichte Böhmens. Erfordernis.

Titel ,,

1 2

Landesarchiv.....

15. 261

fl.

Geschichte des Köntgreiches. !

   

Böhmen......

12. 100 27361

,,

Im Ganzen Kapitel 3

Bedeckung..

 

Titel 1 Landesarchiv.....

70 fl.

,, 2 Geschichte des Königreiches

Böhmen......

300,, 370 "

Im Ganzen..

Hiezu Artikel III. der Erledigung.

Peti-

tionen sind keine.

 

Nejvyšší maršálek zemský: K této položce se přihlásil p. posl. Karel Adámek. Dávám jemu slovo.

Přísedící zem. výboru posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Stavové království českého horlivě pečovali o vývoj dějepisectví v tomto království a zásluh největších získali si tím, že prvním historiografem tohoto království ustanovili nesmrtelného Františka Palackého.

Palacký strhl roušku klamu a lži, kterou úmyslně zastírali nepřátelé naši naši minulosť a tím obnovil paměť slavných dějin tohoto království i velkých Činů našich otců; tím obnovil prameny síly a odvahy lidu našeho k zápasům, ve které v tomto království jest utkán s našimi úhlavními nepřáteli. (Souhlas).

Palacký sám vykonal dílo obrovské, položil základ dějepisného bádání v království Českém, a proto celý národ český letos bude nadšeně oslavovati památku tohoto největšího Čecha našeho věku. (Pochvala). Při oslavě té bude celý národ český vzpomínati velkých svých dějin, a vzpomínky ty utvrdí v něm přesvědčení, že národ, který v minulosti své tak slavnou úlohu hrál v Evropě, není povolán na konci 19. století, aby byl popelkou mezi národy této říše rakouské. (Souhlas). Palackého zásluhy o vědu dějepisnou spočívají také v tom, že vytkl stěžejní cíle a určil prostředky dějepisectví českému, toť požehnání jeho činnosti. Dějepiscové novověcí cestou, kterou on byl vytkl, postupují, postupují v jeho duchu, postupují dle jeho programu, a to s úspěchem, který nás všecky upřímné syny tohoto národa musí naplniti největším potěšením.

Bylo opět naléháno, aby se přistoupilo k dobudovaní dějin, jež Palacký nedokončil. Zemský výbor v příčíně té zavedli jednání z historickou komisí zemskou. Komise tato vyslovila se v ten rozum, že nemůže v této příčině podati zvláštní návrhy, protože jest zvláště stav pramenů a nedostatek materiálu obšírného k tomu účelu největší překážkou jednotného a soustavného spracování jednotných českých dějin.

Historická komise pokládá archivátní studia a publikování jich výsledků za hlavní úkol země. Toto stanovisko zaujímá také zemský výbor. Ve sbírání archivárního materiálu se pokračuje s výsledky zajisté uspokojivými.

Že pouhé ustanovení historiografa neznamená vždy pokrok v dějepisném bádání, o tom svědčí Morava, kde ustanoven historiografem zemským muž, který pokládá za svůj úkol ne pokračování v dějinách Moravy, které započal Dudík, ale předělání těchto dějin v jiném duchu.

Teprv po sebrání a zpracování archivního materiálu bude lze přistoupiti k soustavnému doplnění dějin Palackého a to arciť na základě kritickém a vědeckém.

Ve sbírání a zpracování archivního materiálu, jak jsem pravil, stal se značný pokrok. Palackým založeného Archivu českého bylo vydáno již 16 dílů a Sněmovní usnesení od r. 1526 až do nového věku dospěla k devátému svazku, který vydán byl loňského roku a obsahuje 766 stran. Objemností tohoto svazku se stalo, že po přání sl. sněmu nemohly býti vydány v loni svazky 2, poněvadž síly nestačily na zpracování takového materiálu.

Také zahájeno bude vydávání pramenů archivních, které byly sebrány ve Vatikáne. Po překonání přemnohých překážek vyjde I. díl Monumenta Vaticana v nejbližší době i jest pevná naděje, že při publikování těchto pramenů bude postupováno tempem rychlejším.

Zemský výbor přistupuje k návrhu historické komise, aby vydáváním pramenů těch pověřen byl odborník V. Procházka.

Po návrhu zemské komise historické navrhl zemský výbor a rozpočtová komise se k tomu přidává, aby byl zřízen zvláštní odborník, který by provedl kritické prozkoumání obsáhlého materiálu, snešeného ku vydání českého diplomatáře.

Materiál ten jest velice obsáhlý, a musí býti na základě nových výsledků odborného bádání kriticky prozkoumán, má-li míti pro vědu dějepisnou skutečné ceny. K usnesení sl. sněmu byl zřízen zvláštní manipulační úředník při zemském archivu, aby práce mohly rychleji pokračovati.

V minulém období podařilo se konečně ukončiti jednání v příčině odevzdání starých gruntovních knih do archivu zemského; knih těchto bude odevzdáno celkem 6. 725, o jejichž bezpečné uložení taktéž postaráno. Jednání o vydání starých desk zemských dosud ukončeno nebylo, odevzdáno bylo posud toliko 15 quaternů Karlštejnských. Na další jednání nedošlo, poněvadž na dotyčný připiš zemského výboru nedošla odpověď a zemský výbor pokládá za svou povinnost ve příčině té další jednání vésti.

Po usnesení slavného sněmu bylo zavedeno jednání o vydání některých důležitých listin historických, které prý se nalézají nyní u vrchního soudu, a sice má to býti revers Bedřicha Falckého z roku 1619, avšak na žádost, kterou zemský výbor v příčině té podal, dosud odpověď nedošla. Zemský výbor měl po usnesení sl. sněmu vyjednávati o vydání listin, které náležely druhdy stavům českým, z archivu místodržitelského. Také toto jednání není ukončeno a bude předmětem vyjednávání ve vídeňské archivní komisi.

Komise rozpočtová navrhuje opětně, aby zemský výbor vyšetřil, jak jest ten archiv místodrž. opatřen. Mám za to, že zem. výbor k takovémuto vyšetřování není kompetentní, že se to vymyká z kompetence jeho, a proto myslím, že bude sotva zemskému výboru možno přání rozpočtové komise vyhověti. Při té příležitosti pokládám za svou povinnost appellovati na Jeho Excellenci pana místodržitele, aby v příčině náležitého uložení archivu místodržitelského a umožnění, aby v tomto archivu mohli naši historikové bez ublížení svého zdraví volně bádati, učiněno bylo konečně náležité opatření. Vždyť jest povědomo, že hrabě Taaffe v příčině té dal závazný slib. Od té doby uplynulo tolik let, že by bylo na čase, aby k přiměřenému uloženi těchto neocenitelných pramenů našich dějin bylo konečně přistoupeno. V minulém roce bylo postupo váno v prozkoumáváni domácích archivů a při tom byl archiv zemský obohacen drahně přepisy důležitých listin zemských.

Zemský výbor učinil vyzvání k okresním výborům, k majitelům papíren, k velkostatkářům a i ke vládě, aby učiněna byla náležitá opatření, aby archiválie nebyly zcizovány, ani zničovány. Pokud se týče okresních výborů, papíren a velkostatků, můžeme konstatovati, že opatření tato měla kýžený výsledek, tak že za nedlouho bude lze zemskému výboru učiniti úplný přehled veškerých archiválií, pokud dají se u nás zjistiti.

Veškerá tato opatření se strany vlády však dosud s náležitou rozhodností se nezachovávají. Již zpráva rozpočtové komise se o tom zmiňuje, že i přes opatření, která ve věci této byla vydána, se archiválie ničí.

Státní hlavní pokladna v Praze prodala staré listiny registratur na centy, a toliko náhodou se stalo, že zemskému archivu byla část těchto archiválií zachována; a sice bylo zakoupeno již od překupníků 49 foliantů listin navigačních, 22 foliantů akt jesuitských a 12 foliantů hospodářských z ústavu šlechtičen na hradě pražském, 10 foliantů účtů fondu náboženského, 71 foliantů kamerálních a 79 foliantů jiných, dohromady pak zakoupeno bylo do archivu 243 svazků za 326 zl. (Slyšte!)

Jest na čase, aby takové věci se neopakovaly, dává se tím smutný příklad jiným majitelům archiválií.

Kromě toho musím připomenouti, že také soukromníci pečují, aby archivy nebyly zcizovány, a s povděkem připomínám zásluhy Diviše Čisteckého ze Šerlinku, jehož přičiněním byl zakoupen do stoup prodaný archiv litomyšlský Museu království Českého. (Slyšte!)

Jak se zachází ještě u nás s archivy, o tom dočísti se můžete ve zprávě zemského výboru. Budějovický archiv byl při nové úpravě do lepenky svázán a při tom stejně ořezán, a na to, co se ořezalo, se arciť nehledělo, tak že byly mnohé důležité listiny zkaženy. V Budějovicích nalézaly se 4 bedny archiválií Albrechta z Valdštýnu, které se ztratily, a nikdo neví, kde jsou. (Slyšte!)

Jest svrchovaně na čase, aby byly až na naše dny zachované zbytky archivnich památek našich zachráněny, poněvadž jinak veškerá snaha naše o dobudování dějin našich by byla marnou. Jest to smutný úkaz, že se u nás mohon také archiválie zcizovati a prodávati ještě ku konci XIX. století přes všechna ta opatření, která v této příčině u kompetentních úřadů byla učiněna.

K soustavnému vývoji archivního bádání vydatně přispívá spolupůsobení historické komise zemské, jejiž statut konečně dne 20. července 1897 byl vydán.

Uznávajíce plnou měrou zásluhy této historické komise, kterážto zemský výbor při všech těchto pracích horlivě podporuje, doufáme, že při této shodě na dále zůstane, a tak že bude lze konečně naším dějepiscům přistoupiti k dobudování dějin našebo nesmrtelného Palackého, což zajisté bude nejskvělejším pomníkem, který tomuto velikánu postaviti může Český národ. (Výborně! HIučná pochvala. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k řeči pan místodržitelský rada Pietrzikowski, jako zástupce vlády.

C. k. místodrž. rada Pietrzikowski: Slavný sněme ! Budiž mně dovoleno, bych k této kapitole pronesl několik poznámek, a to především k odstavci V. zprávy výboru rozpočtového.

Jest sice pravda, pánové, že zemská hlavní pokladna o své újmě, a to v oboru své působnosti jisté množství starých spisů dala skartovati; nenalézaly se však mezi těmito spisy listiny v pravém smyslu slova, nýbrž vlasně nejvíce jen knihy účetní a spisy účetnické.

Takového si počínání zemské hlavní pokladny dlužno ovšem velice litovati a učiněno bylo již také opatření, by taková věc i při úřadech finančních více se neděla.

Poněvadž však ve zprávě komise za slovy "zemská pokladna" v závorce uvedena jsou slova "při místodržitelství", mohlo by se z toho, pánové, dovozovati, že jaksi místodržitelství nese toho vinu.

Já si dovoluji na to upozorniti, že hlavní zemská pokladna nenalézá se při místodržitelství, že ona také není podřízena místodržitelství, že totiž jest podřízena finančnímu zemskému ředitelství, a podotýkám výslovně, že místodržitelství a obzvláště též c. k. archivní ředitel místodržitelství přidělený vědomosti o tomto skartování neměli, an by jinak dozajista byli učinili kroky, by se to zamezilo.

Pokud ale se týče umístění archivu místodržitelského, jež uvedeno jest v odstavci X. zprávy této, dovoluji si na to upozorniti, že místodržitelství samo si vědomo jest, že archiv ten není úplně tak umístěn, jak by to býti mělo, a že skutečně stávají zde jakési vady; ale jak také bude pánům dozajista známo, jest ohledně náležitého umístění tohoto archivu již učiněno dotyčné opatření, a obzvláště jsou vyhlídnuty k účeli tomu místnosti v Klementinum, kde ostatně nyní již dvě místnosti jsou pro účele archivu adaptovány.

Pokud se týče dále ve článku XI. uvedeného vydání důležitých listin z archivu místodržitelského, které prý byly majetkem někdejších stavů, mám tu česťna to upozorniti, že v archivu místodržitelském nalézají se jen spisy a listiny vládní, jichž vydání závisí ovšem od rozhodnutí ministerstva, které v té záležitosti dříve ovšem slyšeti bude archivní radu.

Dovolte, pánové, abych ještě konečně na to upozornil, že nyní právě provádí vláda organisaci záležitostí státních archivů, ku kterémužto účelu byla zřízena zvláštní archivní rada, která bude orgánem odborným a poradním pro ministerstvo vnitra, a možno očekávati, že státní archivy co nevidět budou zařízeny tak, aby vyhovovaly požadavkům praktické služby a požadavkům vědy,

Nejv. maršálek zemský: Není nikdo více ku slovu přihlášen.

Pan poslanec Karel Adámek se hlásí. Dávám jemu slovo.

Posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Panu zástupci vlády děkují za některá sdělení, zvláště, pokud se týká péče o příští uložení archivu místodržitelského.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP