jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině žádosti okresního výboru v Čáslavi za provedení regulace Doubravky v okresu Čáslavském a Kutnohorském nákladem zemským za přispění státu.
Nnächfter Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Bericht des Landesausschußes. betreffend das Gesuch des Bezirksausschußes Čáslau um Durchführung der Regulirung der Doubravka in den Bezirken Čáslau und Kuttenberg auf Kosten des Landes unter Beitragsleistung des Staates.
Zpravodajem jest pan posl. Heřman Janda.
Berichterstatter ist Herr Hermann Janda.
Dávam jemu slovo.
Ich ertheile ihm das Wort.
Zpravodaj posl. Janda: Slavný sněme! K požádání okresních zastupitelstev v Čáslavi a Kutné Hoře dala zemělděská rada pro království České v technické kanceláři r. 1888 provésti přípravné práce pro zhotovení projektu k úpravě řeky Doubravky, s přítoky v obou okresích.
Dotyčný projekt, kterýž pak byl v letech 89-91 vypracován, obsahuje mimo úpravu vlastní, vztahující se k Doubravě a k části Brslenky, k přítoku od Bílého Podolí a i k ostatním hlavním přítokům spodního úvodí, také korrekci Malé Doubravky až na Pařížov, to jest, až po hranici okresu Chotěbořského, a rovněž spodního toku Hostačovky, pak zřízeni 4 vodních nádržek v hořejším toku Doubravky
Zároveň vypracován projekt meliorace odvodnovací a zavlažovací, kterýž se dotýká 16 katastrálních obcí. Výměra všech súčastněných pozemků činí v okresu Kutnohorském 730 hetkterů, z nichž přímo zaplavováno každoročně nejméně 185 hektarů, mnohdy však až 580 hektarů a v okresn. Čáslavském zaujato v projektu celkem 1. 770 hektarů, z nichž podrobeno každoročně opětovné záplavě nejméně okrouhle 365 ha. a občas, jako roku loňského, 1. 420 ha.
Uskutečnění projektu toho vyžadovalo by celkem náklad 2, 271. 000 zl. Okresní výbory Kutnohorský a čáslavský usnesly se na tom, odevzdati projekt zemskému výboru se žádostí, by postaral se o to, aby uskutečnění regulace Doubravky stalo se za náležité pomoci státní a zemské a to: 1. buď aby země uznávajíc řeku Doubravku v celém jejím toku za bystřinu, provedla neškodné svedení toku ve smyslu zákona ze dne 30. června 1884., ř. z čís. 117 nákladem země za přispění státu, a
2. buď aby ve smyslu téhož zákona provedla celou korrekci hořejšího toku Doubravky s nádržkami projektovanými nákladem zemským a aby regulaci ostatní Části Doubravky s přítoky od Žleb k Záboří zvláštním zákonem prohlásila ve smyslu § 3. zákona ze dne 80. června 1884 ř. č. čís. 116 za podnik, jenž nákladem zemským proveden býti má, při čemž by současně povinnost zájemníků k příspěvkům dle § 26 zákona ze dne 30. května 1869 obmezena byla nejvýše na 10% rozpočtového nákladu.
Zemský výbor předložil tuto žádost rozpočtové komisi i s projekty a rozpočtová komise dovoluje si učiniti následující návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti!
Zemský výbor se zmocňuje, by učinil opatření, aby o projektu regulace Doubravky v okresích Čáslavském a Kutnohorském bylo provedeno především řízení podle zákona vodního, pokud se týče, podle §§ 10. a následujících, zákona ze dne 30 června 1884 ř. z. čís. 117, aby pak jednal s c. k. vládou na základě zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116
stran způsobu uhražení nákladu dle rozpočtu na základě provedeného řízení upraveného a aby svým časem podal sl. sněmu návrhy, zdali a po případě která část podniku projektovaného by měla býti provedena co podnik zemský, aneb jakým jiným způsobem by provedení podniku mělo býti zabezpečeno, a aby spolu předložil osnovu dotyčného zákona zemského.
Landtagssecretät Höhm (liest): Die Budgetcommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Landesausschuß wird ermächtigt die erforderlichen Schritte einzuleiten, damit über das Project der Regulirung der Doubravka in den Bezirken Čáslau und Kutttenberg vor Allem das Verfahren gemäß dem Wassergesetze, beziehungsweise, gemäß §§ 10 ff. des Gesetzes vom 30.Juni 1884 R. -G -Bl. Nr. 117 durchgeführt werde, sodann auf Grund des Gesetzes vom 30. Juni 1884 R. -G. -Bl. 116 mit der k. k. Regierung Verhandlungen wegen der Bedeckung des Aufwandes nach den auf Grundlage des durchgeführten Verfahrens adjustierten Voranschlägen einzuleiten und seinerzeit dem hohen Landtage Anträge zu stellen, ob, beziehungsweise, welcher Theil des projectierten Unternehmens als Landesunternehmen ausgeführt, oder in welcher an eren Weife die Ausführung des Unternehmens gesichert werden soll; unter Einem ist der Entwurf des diesfälligen Gefetzes vorzulegen.
Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož tomu tak není, přikročíme k hlasování.
Da dies nicht der Fall ist, schreiten wir zur Abstimmung.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Prištím předmetem denniho pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemskeho vyboru v přičině projektu úpravy potoka Přichovického a jinskeho v okresu Přeštickém.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Bericht des Landesausschußes betreffend das Projekt der Regulirung des Přichowitzer und des Jiner Baches im Bezirke Přestitz.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Ich ertheile das Wort dem Herrn Berichterstatter.
Zpravodaj posl. Heřman Janda: Slavný sněme! Zemský výbor podal rozpočtové komisi zprávu o projektu úpravy potoka Přlehovického a Jinského v okresu Přestickém. V této zprávě ukazuje k nesmírnému spustošení potoka místního, jež spůsobeno bylo ponodní v září r, 1890, kdy žádali osadníci Prichovští za odpomoc provedením staveb regulačních z fondu melioračního podporovaných, ježto ani síly pořadalelúv ani prostředky nemajetných obcí Přichovice- Jinína k tomu nedcstačí. K požádání zemskéhovvýboru dala zemědělská rada pro král. Časké svou technickou kanceláří vypracovati dotyčný projekt, načež bylo provedeno jednání s obcemi a okresním výborem Předtickým o tom, jakým způsobem má prospekt býti proveden a náklad rozpočtěný na 745. 000 zl. uhražen. Okresní zastupitelstvo Přestické uvolilo se v příčině té usnesením ze dne 20. září 1895, převzíti podnikatelství provedení projektu co podniku zemskému za poskytnutí příspěvků se strany státu, země a dotyčných obcí. Okresní zastupitelstvo očekávalo, že podniku tomu, jžto tu jde o regulování divokých potoků, dostane se příspěvku státního a zemského celkem 90% veškerého nákladu.
Zemský výbor hodlal předložiti slav. sněmu osnovu zákona, kterým by se věč způsobem právě uvedeným upravila; ministerstvo orby uznalo však potřebu, aby účelnost úpravy této ve spojení se současným provedením lesních opatření a vhodných prací hrazebních byla vyšetřena zvláštní komisí, a když pak na základě tohoto šetření byl projekt ob mezen tím způsobem, že vyžaduje provedení jeho dle nyní upraveného rozpočtu, toliko částku 399 900 zl. resp. přičte-li se částka 10. 000 zl. pro výlohy, které se objeví při hražení za režii a výlohy nepředvídané, celkem částku 409. 000 zl. prohlásilo c. k. ministerstvo orby, že je ochotno s výhradou ústavního schválení, a pokud tomu dovolují prostředky, jichž státní fond meliorační po ruce má, poskytnouti podniku tomu, bude-li po rozumu zákona ze dne 30. června 1884: ř. z. čís. 116 upraven zákonem zemským, podpory z fondu melioračního, která by vyměřena býti mohla 50% výloh na hrazeni bystřin, jež nejvýše činiti budou 60. 000 zl, o 30% ostatního nákladu rozpočteného na 319. 900 zl.
Ministerstvo podotklo spolu, že v tomto projektu regalačním bude provésti také ještě řízení vodoprávní a že, prvé než podnik upraven bude zákonem zemským, vyřízena býti musí také otázka příštího udržování staveb. C. k. místodržitelství nařídilo vzhledem k tomu okresnímu hejtmanství v Přešticích, aby konalo úřad za účelem provedení vodoprávního řízení.
Z toho, co výše řečeno, jde, že by na ten čas bylo sice možno upraviti věc zemským zákonem, pokud jde o čásť projektu uznanou ministerstvem za projekt zahrazovací, ježto náklad rozpočtený na 60. 000; zl. mohl býti uhrazen 50°/o příspěvkem státním, 40°/0 příspěvkem zemským a 10°/0 příspěvkem okresu Přeštického, pokud se týče obcí neb jiných interessentů. Co se však týče hlavního podniku regulačního rozpočteného na 349. 900 zl., sluší přihlížeti k tomu, že, byť by i kromě přislíbeného 30°/0 příspěvku státního byla zabezpečena sebe vyšší podpora zemská, na př. 40% aneb i 50% (kdežto se posud podnikům regulačním subvence zemská 30% přesahující nepovolovala), museli by interessenti, pokud se týče, okres Přeštický přece ještě postarati se o uhrazení částky, která by nepochybně síly jejich přesahovala. Sluší kromě toho hleděti i k tomu, že okres Přeštický se uvázal k provedení podniku vůbec jen za tou podmínkou, že příspěvek okresu, pokud se týče, obci nebude 10% přesahovati. Zemský výbor má za to, že bude záhodno, aby se v průběhu vodoprávního řízení, které má býti provedeno, zejména i přihlíželo k tomu, nesluší-li i některé části regulačního projektu považovati za opatření k neškodnému svádění horských vod po rozumu zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. čís. 117. Z této příčiny nepředkládá i zemský výbor již nyní slav. sněmu osnovu zákona v příčině výše zmíněného projektu zahrazovacího, ježto jest zahodno, aby se vyčkalo, zda liž ministerstvo orby na základě provedeného řízení vodoprávního se snad neuvolí přispěti ještě k jiným částem projektu 50°/o nákladu ze státního fondu melioračního,
Rozpočtový výbor pokládá sobě v souhlasu s návrhem zemského výboru za čest navrhnouti:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemský výbor se zmocňuje, aby se súčastnil vodoprávního řízení o projektu regulace potoka Přichovického a Jinského, který svým časem má býti buď v celku neb částečně proveden co podnik zemský, aby dle toho, jaký bude výsledek tohoto řízení, po případě k tomu působil, aby byly c. k. ministersterstvem orby i jiné posud za práce zahrazovací neuznané části projektu uznány za zařízení, aby horská voda neškodně byla sváděna, aby provedl další jednání za účelem zabezpečení uhrazení celého nákladu s provedením projektu spojeného a aby v příštím zasedání sněmovním podal příslušné návrhy, jak by slušelo provedení podniku zabezpečiti.
Landtagssecretär Höhm (liest): Die Budgetcommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Landesausschutz wird ermächtigt, bei dem wasserrechtlichen Verfahren, betreffend die Regulierung des Přichowitzer und des Jiner Baches, welche seinerzeit entweder ganz oder zum Theil als Landesunternehmen auszuführen ist, zu intervenieren, je nach dem Ergebnisse des Versahrens eventuell dahin zu wirken, dass seitens des k. k. Ackerbauministeriums auch andere bisher nicht als Verbauungsarbeiten anerkannte Theile des Projectes als Vorkehrungen zum Zwecke der unschädlichen Ableitung von Gebirgswässern anerkannt werden, die weiteren Verhandlungen behufs Sicherung der Bedeckung des ganzen mit der Ausführung des Projectes verbundenen Aufwandes durchzuführen und in der nächsten Landtagsseffion die entsprechenden Anträge wegen Sicherung der Durchführung des Projectes vorzulegen.
Nejv. maršálek zemský: žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Dám hlasovati o návrhu komise.
Ich werde den Antrag zur Abstimmung bringen und ersuche die Herren, welche denselben annehmen, die Hand zu erheben.
Prosím pány, kteří přijímají návrh komise, by zdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru týkající se účetních závěrek normálního fondu školního a nadací k němu náležejících za léta 1895 a 1896.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes 325 der Budget-Commission über den Landesausschussbericht, betreffend die Rechnungsabschluße des Normalfondes und der hiezu gehörigen Stiftungen für die Jahre 1895 und 1896.
Zpravodajem jest p. posl. Dr. Pacák. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Dr. Pacák: Slavný sněme! Zemský výbor předložil sl. sněmu účetní závěrku normálního školního fondu a nadací k němu náležejících za rok 1895 a 1896.
Tato zpráva přikázána byla rozpočtové komisi.
Rozpočtová komise prozkoumala tyto účetní závěrky a činí na základě prozkoumáni toho návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti: Účetní závěrky fondu škol normálních a nadací k němu náležejících za rok 1895 a 1896 béřou se na vědomí a schvalují se.
Landtagssecretär Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Rechnungsabschlusse des Normalschulfondes und der hiezu gehörigen Stifungen für das Jahr 1895 und 1896 werden genehmtgend zur Kenntnis genommen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort:
Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přiiat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky o zprávě výboru zemského o provedení usnesení sněmovních ze dne 10. března 1897 týkajících se činnosti hypoteční banky království Českého.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Beuchtes der Commission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Bericht des Landesansschusses über die Durchführung der die Gebahrung der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen betreffenden Landtagsbeschlüsse vom 10. März 1897.
Zpravodajem jest p. posl. Dr. Setunský. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Dr. Setunský: Slavný sněme! Komisi pro záležitosti hypoteční banky byla odevzdána také zpráva zemského výboru netištěná, která se týká toho, jak provedl zemský výbor usneseni sl. sněmu ze dne 10. března 1897 týkající se právě hypoteční banky král. českého.
V tomto sezení dne 10. března 1897 bylo ustanoveno, že se zemskému výboru ukládá, aby o součinnosti hypoteční banky království Českého předně zprávu podal, za druhé, že se jemu ukládá, aby ve příčině vydávání přiměřených nekolkovaných potvrzení na splacené úroky a osvobození od poplatků pro potvrzení a knihovní súčtování splátek úrokových přiměřené kroky učinil.; konečně, že se zemskému výboru ukládá, aby dorozuměl se s ředitelstvím hypoteční banky uvážil, zda-li nebylo by lze vypočítati umořovaci plány bez výjimky tak, aby umořovací kvóta byla od kapitálu odečtena a anticipační úroky ze zbývajícího kapitálu byly vypočteny. Zemský výbor o těchto sněmovních usneseních podal zprávu a komise pro záležitosti hypoteční banky pečlivé srovnala výsledky toho s výkazy knihovními a doklady a shledala následující:
Hypoteční banka pro království České pokračovala v dalším převádění kapitálů zemské banky na sebe a převzala od 1. listopadu 1896 do 27. listopadu 1897 vlastních kapitálů v úhrnné sumě 162. 426 zl. 86 kr. a vyplatila zemské bance za konvenování cizích kapitálů 197. 000 zl., bylo tudíž v této době na hypoteční banku převedeno cizích kapitálů prostřednictvím zemské banky úhrnem 372. 7. 26 zl. 86 kr.
V téže době ukládala hypoteční banka ze svých hotovostí prozatím u zemské banky značnější částky, z nichž, abych neunavoval tento slavný sněm, uvedu jen několik cifer a sice: 30. listopadu 1896 uložila 1, 050. 325 zl. 52 kr., dne 31. prosince téhož roku 830. 325 zl. 52 kr., 31. ledna 1897. 586. 108 zl. 51 kr., a tak postupně každý měsíc dílem více. dílem méně, a sice dne 31. srpna 970. 323 zl. 83 kr., 30. září 949. 753 zl. 83 kr., 30. listopadu 960. 322 zl. 06 kr.
Tyto číslice ukazují vzájemné vřelé styky obchodní hypoteční banky se zemskou bankou.
Při těchto stycích přichází zemská banka hypoteční bance vstříc také tím způsobem, že zapůjčovala potřebné elaboráty zejména odhadní a jiné spisy kteréž hypoteční banka při přejímání kapitálu potřebovala, rovněž i na pouhé ujištění hypoteční banky, že postupní valuta bude vyplacena hned, jakmile bude proveden knihovní pořádek, vydala postupní listiny v originálu hypoteční bance, by je tato mohla vtěliti, a také i v jiných formálních ohledech přicházela zemská banka hypoteční bance vstříc.
Z toho jest viděti, že styky obou bank byly přátelské a sesterské. Pokud se týče druhého usnesení, dovoluji si konstatovati zároveň se zprávou zemského výboru, že podal zemský výbor s hypoteční bankou c. k. ministerstvu financí žádost ve příčině osvobození od poplatku pro potvrzení a knihovní súčtování splátek úrokových žádaje, by říšský zákon z 26. prosince 1864 č. 99. ř. z. v tom směru byl změněn; avšak bohužel do dnešního dne žádosti této vyhověno nebylo.
Protož na konci zprávy této činí komise pro záležitosti hypoteční banky příslušný návrh.
Pokud se týče o mnohých peticích, zejména v peticích okresních výborů v Písku, Nové Kdyni, Pardubicích, Čáslavi, Lounech, Veselí n/L., Říčanech, Rokycanech Netolicích a Českém Dubě, a resolucích sněmovních citovaných ze dne 10. března 1887 žádoucího zařízení, aby umořovací plány byly změněny tak, aby umořovací kvóta nejprve od kapitálů odečtena byla a aby úroky teprve ze zbývajícího kapitálu předem byly placeny, nelze k tomu po náhledu zemského výboru, jakož i ředitelství hypoteční banky a podle souhlasného náhledu komise přistoupiti a to z následujících důvodů, kteréž ciframi prokáži.
Naznačená změna umořovacích plánů týkala by se dle stavu ze dne 30. června 1897 7. 443 zápůjček 5% v úhrnné summě 9, 041. 634 zl. 90 kr.
Dále 18998 zápůjček 4proc. v úhrnné sumě 99, 853. 643 zl. 06 kr., celkem tudíž 26, 441 zápůjček v úhrnné summě 108, 865. 277 zl. 96 kr. a pak všech příštích 4proc. zápůjček, jejichž dosah co do počtu a obnosu ani přibližně naznačiti nelze.
Umořovací kvóty z 5proc. zápůjček přicházejí ve formě slosovatelných zástavních lístků v době 7 až 13 měsíců a umořovací kvóty ze 4proc. zápůjček v době 4 až 10 měsíců ku výplatě, za kterýžto čas banka 5proc. resp. 4proc. úroky majiteli slosovaného a k placení dospělého zástavního listu hraditi musí.
Tím, že dle dosavadního splacovacího plánu za splacené umořovací kvóty úrok ještě za půl léta se vybírá a že krom toho se tato kvóta, třeba jen na nízký úrok, dočasně ukládá, vyhýbá se banka ztrátě úrokové, kteráž by ji, kdyby změna splacovního plánu dle vysloveného přání nastati měla, ve velmi obsáhlé míře stihla, pakli se uváží, že umořovací fond, kterýž vzhledem na stoupání amortisační kvóty stále vyšší sumy dosahuje, jen na krátký čas se ukládá a tím jen nižší sazby úrokové se docílí u přirovnání k úrokům, které banka slosovaných zástavních listů platiti musí.
Schodek, který by tímto nevyhnutelně na úrocích povstal, musel by z jiných přijmu uhrazován býti a nastala by nutnost 1/4% příspěvek správní na nedozírnou dobu vybírati, čemuž v zájmu dlužníků a v zájmu vývoje hypoteční banky připustiti nelze.
Pokud týče se té okolnosti, že pro 31/2% zápůjčky zaveden jest slosovací plán, při čemž se umořovací kvóta napřed od kapitálu odečítá a pak teprve z takto povstalého zbytku úrok anticipativní se vypočítává, jest výminka tato odůvodněna tím, že doba splacení zápůjčky 31/2% stanovena jest na 59 roků, následkem čehož kvóta umořovací jest poměrně menší, a dále tím, že lze bezpečněji očekávati, že se bance podaři vždy uložiti umořovací kvóty z těchto zápůjček na 31/2proc. t. j. na týž úrok, který banka majiteli slosovaného zástavního listu sama platí.
Souhlasí tedy komise se zprávou zemského výboru v příčině těchto usnesení a prohlašuji zároveň, že tím i napřed uvedené petice svého vyřízení docházejí
Pročež navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Zpráva zemského výboru ze dne 12. ledna 1898 č. sn. 625 o provedení usnesení sněmovních ze dne 10 března 1897 týkajících se hypoteční banky království Českého se schvaluje.
2. Petice okresních výborů v Písku č. 1803, v Nové Kdýni č. 1804, Pardubicích č. 1810, v Říčanech 1973, ve Veselí n. L. č. 2055, v Čáslavi č. 2058, Rokycanech č. 2139, Lounech č. 2260, Netolicích č. 2367 a v Českém Dubě č. 2435 jsou tímto vyřízeny.
3. Zemskému výboru se ukládá, aby u c. k. finančního ministerstva stran brzkého, příznivého vyřízení jeho žádosti v příčině osvobození od poplatků pro potvrzení a knihovní účtování splátek úrokových a, pokud se týče změny zákona ze dne 26. prosince 1864. č. 99. ř. z. potřebné kroky zařídil.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Der Bericht des Landegausschusses vom 12. Janner 1898 Z. 625 Ldtg., über die Durchführung der die Hypothekenbank des Königreiches Böhmen betreffenden Landtagsbeschlusse vom 10. März 1897 wird genehmigt.
2. Hiermit sind die Petitionen der Bezirksauschusse in Písek Nr. 1803 Neugedein Nr. 1804, Pardubitz Nr. 1810, Ričan Nr. 1973 Veselí / L. Nr. 2055, Sailav Nr. 2058, Rokycan Nr. 2139 Laun Nr. 2260, Netolic Nr. 2367 und in Böhm. Aicha Nr. 2435 erledigt.
3. Dem Landesausschusse wird amgetragen, bei dem k. k. Finanzministerium dahin zu wirken, damit das Gesuch, betreffend die Ertheilung der Gebuhrenbefreiung für die Bestatigung und Buchung der Zinfenzahlungen, sowie betreffend die Abanderung des Gesetzes vom 26. Dezember 1864, Z. 99 R. -G -Bl. der baldigen Erledigung zugeführt werden.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlang Jemand das Wort?
Dám hlasovati o návrhu komise.
Ich werde den Commissionsantrag zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest p ř i j a t.
Der Antrag ist angenommen
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht derselben über die Geschäftsagenda und den Rechnungsab schluss der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1896
Příštím předmětem denního pořádku jest zprava téže komise o zprávě výboru zemského o výsledcích činnosti a o účetní závěrce hypoteční banky království českého za rok 1896. Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Setunský: Slavný sněme! Z pravidla se dává účetní závěrka hypoteční banky království českého a zpráva o ní zemským výborem podaná do tisku.
Tentokráte pouze účetní závěrka hypoteční banky království českého nalézá se v rukou pp. členů tohoto slavného sněmu. Zpráva zemského výboru však není dosud tištěna. Rovněž není tištěna zpráva sněmovní komise, pročež prosím za prominutí, jestliže několik slov a ciferních dat zde budu musiti ve své zprávě uvésti. Komise pro záležitosti hypoteční banky jako každoročně prozkoumala zprávu zemského výboru ze dne 11 ledna 1898 č. 520 sn., předložené účetní závěrky hypoteční banky z r. 1896 a zprávu o výsledcích činnosti této banky v tomto roce, k bedlivému zkoumání přidělivši jednotlivá oddělení této zprávy svým Členům a síce první oddělení měl p. posl. dr. hr. Czernín a Niklfeld, druhé oddělení pp. dr. Setunský a Bernard, třetí odděleni dr. Reiniger a Perutz, čtvrté odděleni pp. A. Porák a Šembera, páté oddělení pp. dr. Knoll a Fabian, konečně šesté oddělení p. posl. Bernard a nízepsaný zpravodaj.
Veškeří tito podali pak jakožto subkomité ve schůzi ze dne 10. února zprávu že nalezli vše v nejlepším pořádka, pročež také učinili návrh, aby komise celou tuto zprávu úplně na vědomost vzala a schválila.
Při té příležitosti však členové, kteří zkoumali zejména část obsahující správní, režijní vydání, přišli na některé nesrovnalosti, kteréž s důstojností hypoteční banky království Českého jakožto zemského ústavu se neshodují; je to zejména následovní okolnosť.
Služné p. generálního řiditele hypoteční banky království českého obnáší ročně 5000 zl. a sice vedle smlouvy, kteráž byla schválena usnesením sněmu tohoto ze dne 22. listopadu 1889. V této smlouvě ve čl. 3. výslovně se praví, že přísluší panu generálnímu řiditeli nárok na 6tinedělní dovolenou, kdyby ale kromě této řádné dovolené z jakékoli příčiny jiné potřeboval dovolené více jak osmidenní, má právo zemský výbor ji uděliti.
Zároveň pak ve článku tom se vzdává generální ředitel částí svého platu připadající na dobu jeho dovolené, pokud toto dovolená trvá déle nežli 6 neděl.
A dle tohoto doslovného a jak mám za to, úplně jasného znění smlouvy vzdává se p. generální ředitel pouze toho platu, který připadá na částku jeho dovolené, když skutečně o dovolenou zemský výbor žádal a tato jemu povolena byla a více než 6 neděl přesahuje
Vzdor tomu však za posledních let, zejména v r. 1896, na kterýž se tato zpráva vztahuje, vzdor tomu, že p. generální ředitel nežádal zemský výbor o dovolenou a následkem toho jemu tehdy uděleny býti nemohla, totiž taková, která by více než jeho řádnou dovolenou 6 neděl obnášející činila, vzdor tomu, že žádné zvláštní dovolené neměl, sráží jemu účtárna každoročně za každé byť i jeden den obnášející neúřadování obnos příslušný a to denně 13 zl. 655/10 kr. Dovoluji si uvésti cifry, které srážky tyto v posledních letech, jež jsem v komisi prohlížel, činily. Srážky tyto obnášely: V roce 1895 232 zl. 87 kr. za 17 dní, v roce 1886 68 zl. 49 kr. za 5 dní; v roce 1897 109 zl. 58 kr. za za 8 dní, a hned připomínám, že to nebylo neúřadování p, generálního ředitele najednou v těch 17 neb 5 neb 8 dnech, nýbrž že se to účtovalo na jednotlivých dnech jak jsem řekl po 23 zl. a několika krejcařech. Mám za to že jest to, nedůstojno takovéhoto ústavu i sněmu království Českého, aby nadále takovéto srážky se netrpěly, uváží-li se, že kdokoliv kdekoli je zaměstnán, jejž honoruje buďto obec, nebo stát, a potřebuje buďto ku svému zotavení nebo pro náhlé ochuravění anebo pro nějakou jinou příčinu snad jednatdenní nebo dvoudenní nebo vícedenní dovolené, anebo i když bez dovolení jeden nebo dva dny nemůže zastávati svůj úřad, tedy se mu nesrazí žádný přiměřený obnos.
Víme dobře, že u obcí nebo státu se dovolená mnohdy smlouvou ustanovená překročuje ještě o jednou tolik, aniž by se srážka činila.
Pokud jest známo, ani u zemské banky království českého, taková srážka mnohdy malicherná se nečiní.
Mám za to, že jest to naprosto nesprávné, poněvadž dle smlouvy a jasného jejího ustanovení jen tehdy by se mohla učiniti srážka, když by p. generální ředitel měl od zemského výboru dovolenou více než 8 dní přesahující, pokud tato přesahuje řádnou jen dovolenou 6 neděl.
Následkem toho jednohlasně usnesla se komise pro záležitosti hypoteční banky podati sl. sněmu návrh, aby na příště takovéto srážky odpadly, aby tím důstojnost a význam Hypoteční banky nadále zachována byla.
Mimochodem připomínám, že i k tomu jest zřetel vzíti, že služné jenerálního ředitele hypoteční banky nepoměrně jest malé proti služnému jenerálních ředitelů jiných bank, zejména zemské banky království českého, neboť obnáší pouze 5000 zl. a není zde žádného příspěvku ani na byt ani příspěvků kvinkvenálních a toto služné od roku 1889 nezměněné zůstává.
V ohledu ostatním nalezla komise, že vše jest v úplném pořádku a podává tudíž o výsledcích činnosti hypoteční banky v roce 1896 následující s účetními knihami a doklady, jakož i se zprávou zemského výboru úplně souhlasnou zprávu.
Dle výkazů ředitelství banky činila celkem podání 30. 913 kusů, z těchto vyřízeno 30. 431, nevyřízeno zůstalo 482 kusy.
Jakým způsobem vyřízeny byly, toho dočísti se jest tomu, komu by na tom záleželo v jednotlivostech - není sice tisknuta, ale jinak rozmnožena - ve zprávě o vnitřní činnosti hypoteční banky království českého.