Zpravodaj posl. Fišera: Slav. sněme!

Maje úvodní výklady zde zbytečnými poněvadž tu jest zpráva vytištěna, ve které se dočísti lze všeho, čeho třeba vůbec věděti v této otázce, přikročím ku přečtení, pokud se týče doporučení konečných návrhů.

Musím však dříve předeslati ještě, že v těchto konečných návrzích, na kterých se komise zemědělská usnesla za úplné shody se zemským výborem, bod 2. těchto návrhů byl předmětem úřady, pokud se týče usnesení komise rozpočtové, že tedy se vymykal z úřad komise zemědělské a že, pakli i bod tento pojat jest do konečných návrhů, stalo se tak pouze k vůli přehlednosti a úplnosti a že jinak to ovšem nemá žádného významu.

Tyto konečné návrhy zní dle předeslaného mnou připomenutí následovně: Slavný sněme, račiž se usnésti: 1. Při příštím upravení služby zemědělsko-technické v království českém budiž činěn rozdíl mezi funkcemi, jichž zapotřebí jest ve veřejném zájmu zemědělském a mezi oněmi pracemi, kteréž výlučně neb aspoň ve výtce slouží účelům soukromým.

Tady jest chyba tisková a má býti opraveno místo: "ve výtce" -"povýtce".

Ony budtež vykonávány kanceláří zeměděIsko-technickou, o tyto budiž se postaráno, pokud nebudou opatřeny,, v jednotlivých případech touto kanceláří, co největším podporováním a úplným rozvojem instituce úředně oprávněných samostatných techniků zemědělských.

Zemskému výboru se ukládá, aby opatřil, by na základě této zásady organisační statut kulturně-technické kanceláře přiměřeně byl spracován a aby pak statut ten schválil.

Druhý odstavec, jak jsem předeslal, odpadne, tedy.

3. Zemskému výboru se ukládá, aby vyjednával s c. k. vládou v příčině všemožné podpory a úplného rozvoje insituce úředně oprávněných samostatných techniků zemědělských; a aby po skončení tohoto vyjednávání při sdělání rozpočtu zemědělské rady potřebná opatření budžetní učinil, a sněmu návrhy podal.

4. Na úřednících kanceláře zeměděskotechnické - kromě oficiála - budiž žádána následující kvalifikace:

a)  obě státní zkoužky na zemědělsko-technickém oddělení některé vysoké školy v královstvích a zemích v říšské radě zastoupených a dvouletá prakse v odboru zemědělsko-technickém; anebo

b)  obě státní zkoušky odboru inženýrského na některé vysoké škole technické v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, doplněné průkazem zemědělsko-technických studií a nejméně jednoroční prakse v oboru zemědělsko - technickém.

Der hohe Landtag wolle beschließen: 1. Bei der künftigen Einrichtung des kulturtechnischen Dienstes im Königreiche Böhmen hat eine Scheidung zwischen denjenigen Funktionen Platz zu greifen, welche im öffentlichen landwirtschaftlichen Interesse erforderlich sind und denjenigen Arbeiten, welche ausschließlich oder doch vorzugsweise Privatzwecken dienen.

Die ersteren sind durch das kulturtechnische Bureau auszuüben, für letztere ist, insoferne dieselben nicht in einzelnen Fällen durch dieses Bureau besorgt werden, durch die möglichste Förderung und vollständige Ausgestaltung der Institution der autorisirten selbständigen Kulturtechniker Sorge zu tragen.

Der Landesausschuß wird beauftragt, unter Zugrundelegung dieses Grundsatzes eine entsprechende Umarbeitung des Organisationsstatutes für das fulturtechnische Bureau zu veranlassen und dasselbe sodann seiner Genehmigung zu unterziehen.

Punkt 2 entfällt, weil er den Gegenstand der Beschlußfassung im Schoße des Budgetausschusses gebildet hat.

3.   Der Landesausschuß wird beaufragt, mit der k. k. Regierung in Betreff der möglichsten Förderung und vollständigen Ausgestaltung der Institution der autorisirten selbständigen Kulturtechniker zu verhandeln und nach Abschluß dieser Verhandlungen bei Verfassung des Voranschlages des Landeskulturrathes die entsprechenden budgetären Vorkehrungen zu treffen und dem Landtage Antrage zu stellen.

4.   Von den Beamten des kulturtechni-

schen Bureaus mit Ausnahme des Officials ist folgende Qualifikazion zu verlangen:

a)    Die beiden Staatsprüfungen an einer kulturtechnischen Abtheilung einer Hochschule in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern und eine 2jährige Praris im kulturtechnischen Fache; oder

b)  die beiden Staatsprüfungen der Ingenieur-Abtheilung einer technischen Hochschule in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern ergänzt durch den Nachweis von kulturtechnischen Studien und einer mindestens 1jährigen Praris im kulturtechnischen Fache

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Nachdem niemand das Wort verlangt, erkläre ich die gedruckten Anträge der Commission mit Hinweglassung des Punktes 2, welchen der Herr Berichterstatter zurückgezogen hat, für angenommen.

Následkem toho, že nikdo se ke slovu nepřihlašuje, prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise mimo odst. 2,. který p. zpravodaj vzal zpět, přijaty.

Zpravodaj posl. Fišera: Jest povinnosti mou, ve jménu komise zemědělské sděliti se sl. sněmem, že právě ve směru, o němž bylo jednáno, tedy ve směru úpravy a služby zemědělsko - technické došla celá řada petic, a, jelikož jsou obsahu totožného s tím, co komise navrhuje, tedy zemědělská komise usnesla se na konečném návrhu, že doporučuje sl. sněmu, aby petice tyto byly považovaný touto zprávou za vyřízeny.

Die Landesculturcommission beantragt ferner mit Rücksicht darauf, dass durch die genehmigten Anträge die Angelegenheit erledigt ist, dass auch die dahingehenden Petitionen, betreffend die Regelung des culturtechnischen Bureaus, als erledigt anzusehen seien.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter erwähnt, dass die auf den eben erwähnten Gegenstand bezüglichen Petitionen durch den gefassten Beschluß als erledigt altzusehen sind.

Zpravodaj poukazuje k tomu, že petice, které se týkají předmětu, jenž byl právě projednán, sluší považovati za vyřízené.

O tom není ani třeba hlasovati, jest to věc samozřejmá.

Darüber ist es nicht nothwendig abzustimmen, es ist dies eine selbstverständliche Sache.

Přístím předmětem denního pořádku jest druhé čtení komise pro záležitosti zemědělstvi o návrhu poslance Kudrnky a soudruhů na změnu § 2 zákona ze dne 12. července 1886 ř. z. č. 118.

Nächster Gegenstand der TagesOrdnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Commission über den Antrag des Abgeordneten Kudrnka und Genossen aus Abänderung des § 2 des Gesetzes vom 12. Juli 1896 R. -G. -Bl. Nr. 118.

Dávám slovo p. zpravodaji posl. Kudrnkovi.

Zpravodaj posl. Kudrnka: Slavný sněme!

Jelikož se zpráva komise již několik dnů nalézá v rukou velectěných pp. posl., obmezím se pouze na několik dodatků nebo-li vysvětlivek.

Známo je Vám, velectění pánové, jak se konalo ono řízení mající za účel vypočísti čistý katastrální výnos.

Z počátku bylo šetření konáno velice důkladně, ku konci však, když jednotlivé komise seznali, že by s prácí svou nebyly hotovy, konáno šetření se všemožným urychlením, avšak bohužel, tuto rychlost pravidelně zemědělec zaplatil a platí dosud.

Co však máme říci o konečných výsledcích, které byly oznámeny komisi ústřední ?

Není Vás zajisté tajno, velectění pánové, že všechna práce těmito podkomisemi vykonaná stala se zbytečnou, neboť ústřední komise prostě nařídila: té a té krajině sa výpočty musí zvýšiti prosbě připsáním několika zlatých na výnosu z jitra, ovšem bez veškerých výpočtů.

Tak ku př. snad takřka v celém obvodu podkomise chrudimské zvýšen čistý výnos katastrální na jedno jitro o 5 zl.

Za důvod tohoto zvýšení udáno bylo pěstování cukrovky.

Tak, velectění pánové, nejen že vzrůstem průmyslu cukrovarnického se placením daní z něho přímo dostalo vládě příjmu, ale i nepřímo byli zemědělci daní pozemkovou obtíženi.

Za takového stavu věcí dalo by se souditi, že vláda tomuto hospodářskému průmyslu a zemědělství vůbec věnovati bude svou pozornosť.

Avšak tomu tak není. Ačkoliv vládám rakouským v mnohém ohledu přítel náš na severu jest vzorem, v otázkách hospodářských vlády naše o něm snad nevědí.

Nechci se zmiňovati ani ku př. o výzkumech za účelem nalezení nových a lacinějších cest jak v oboru produkce rostlinné tak i živočišné.

Bude snad příležitosť při jiné předloze na to poukázati, jak v říši sousední ve výzkumnictví pracují mužové vědy vládou placení, kdežto u nás pole toto ponecháno jest docela ladem, aneb pracují jen jednotlivci na vlastní náklad.

Přihlédneme-li dále, vidíme opětně, že soused náš ve vyhledávání nových a nových trhů výrobkům svým daleko nás předčí. Zajisté ne nadarmo obrátil soused náš zrak svůj do Asie. Z produkce rostlinné vyvážíme hlavně cukr a ječmen. V obchodě cukerním jsme dojista v područí našeho souseda, v obchodě s ječmenem nás též milý náš spojenec hledí z trhů zahraničných vytlačiti. Lacinou dopravou a prémiemi vývozními opanoval takřka celé Švýcarsko.

K tomuto všemu zdá se býti vláda vídeňská slepou a hluchou.

Nechci se pouštěti do otázky, jsou-li vývozní prémie potřebný neb ne, o tom konečně ani odborníci nejsou svorní; ale jisto jest, vznikne-li odstraněním ať na odstraněním jich nějaká škoda, že ji odnese zemědělec.

Tak, jako se vláda nestará o odbyt náš za hranicemi, nestará se také o odbyt cizích výrobků v této říši, dovolím si poukázati jenom na to, že ztráty na daních a poplatcích konsumováním sacharinu cení se již na 5 milionů zlatých, tak jako nemají vysoké kruhy vládní pochopení pro zemědělství, podobně též bohužel postrádají ho i úřadové, kteří přicházejí v přímý styk s poplatnictvem.

Páni úředníci berní, aby snad se nemohlo říci, že v jich okresu berním se málo peněz vybralo, hledí, by i při živelních katastrofách na daních snad nebylo nic sleveno, bez ohledu, že takovýmto jednáním sice předpis zůstal netknut, avšak poplatník může býti ruinován. Toto úzkoprsé jednání má však vlastní účel upozorniti na sebe úřady nadřízené.

Pri takovémto provádění zákonných ustanovení každé blahovolnější opatření zákonodárce zůstává mrtvou literou.

Z přiložené tabulky, která sdělána byla bez veškerého výběru, seznáme, jaký jest rozdíl mezi ukládáním daně pozemkové a mezi odepisem téže.

Daň pozemková se ukládá z čistého výnosu po srážce nákladu, kdežto odepisy se dějí z výnosu naturálního, a musí tedy zemědělec při zničení svém přece ještě daň platiti.

Že náklady provozovací nyní s oněmi z let 1870 se nedají ani porovnávati, netřeba zajisté vykládati.

Z této tabulky seznáme, že celý čistý výnos byl 4krát, 5krát ba až 7krát zničen, avšak daně pozemkové ani čtvrtina odepsána nebyla.

Porovnáním se spravedlivým odpisem daně činžovní opět zemědělec jest velice zkrácen, neboť majitel neobydleného domu ztrácí sice příjem, kdežto rolník nejen že při živelních pohromách ztrácí příjem, on ztrácí kapitál provozovací a ztrácí odměnu za práci.

To jest opětně důkazem, že poměry výrobní se zhoršily, že nezáleží na tom, aby odepsána byla daň pozemková v poměru čistého výnosu, nýbrž výnosu naturálního s ohledem na poměry hospodářské. Majitel domu jet také ve velkém nepoměru. Majitelé domu má-li na př. několik roků dům prázdný, odpíšou se daně a přece dům zůstává jeho vlastnictvím. Zemědělec musí vedle majetku inventováného v pozemcích každoročně velký náklad produktivní na obhospodaření svých pozemků nésti, a, navštíví li pohromy snad po tři roky za sebou zemědělce, může nejen o tento provozovací kapitál, ale i o celý kapitál základní býti připraven.

Z důvodů těchto klade si komise zemědělská za česť předložiti slavnému sněmu následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby předložila k ústavnímu řízení osnovu zákona ve přičíně změny §. 2. zákona ze dne 12 července 1896 ř z č. 118, pokud se týče odepisu daně pozemkové, v tom směru, aby odpadl rozdíl mezi odstavcem I. a II. citovaného zákona a daň pozemková aby odepsaná byla vždy, jestliže jakoukoliv pohromou živelní neb nehodou krom obyčejnou vynes na parcelách menších než 4 hekt. zničen byl, aspoň čtvrtina, na parcelách větších než 4 hekt aspoň 1 hekt. a to bez ohledu na úhrnný výnos celého hospodářství.

Tím vyřízena též petice čís. 2350.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest) DR Commission für Landesculturangelegenheiten stellt den Antrag. Der hohe Landtag des Konigreiches Böhmen wolle beschließen:

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, einen Gesetzentwurf zur verfassungsmaßigen Behandlung vorzulegen, durch welchen der

§ 2 des Gesetzes vom 12. Juli 1896 Nr. 118

R-. G. -Bl, betreffend die Abschreibung der Grundsteuer, dahin abgeandert wird, dass der Unterschied zwischen dem Ab atze I. und II. des wirten Gesetzes zu entfallen und die Grundsteuerabschreibung ohne Rücksicht auf den Gesamtertrag der ganzen Wirtschaft immer dann zu erfolgen hat, wenn durch irgend ein Elementar- oder sonst ein außergewöhnliches Ereign s der Ertrag aus Parzellen unter 4 ha bis auf 1/4 auf Parzellen über 4 ha. wenigstens hinsichtlich eines Flachentheiles von 1 ha. vernichtet wurde.

Hiedurch erscheint auch die Petition Nr. 2350 erledigt.

Zpravodaj poslanec Kudrnka: Dovoluji si slavný sněm upozorniti, že v německém textu je chyba tisková a sice na místě,, auf Parzellen über 1 ha" má býti "auf Parzellen über 4 ha".

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter macht darauf aufmerksam, dass im deutschen Texte ein Druckfehler unterlaufen ist, indem gegen Ende des Commissionsantrages steht,, auf Parzellen über 1 ha, " wahrend es hraßen soll "auf Parzellen über 4 ha. "

Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

(Posl. Fišera se hlásí) Dávám slovo p. posl. Fišerovi.

Poslanec Fišera Slavný sněme! Netřeba mi prohlašovati, že z celého přesvědčení jsem pro návrh komise. Pakli přičiním krátké poznámky k podpoře návrhu toho, budiž mi dovoleno, abych je zahájil malou reminiscencí.

Bylo to kdysi po veliké katastrofě živelní v krajině naši, když s jedním ze svých kollegů na říšské radě - byl to právě poslanec za obce venkovské, jichž se týká - uchýlili jsme se k hraběti Taaffemu ve příčině odpisu daně pozemkové.

Tento pán dle vrozené mu bonhomie co nejvlídněji nás přijav nabídl nám doutník, a na ujišťování mého soudruha, jak rádo rolnictvo české platí daň pozemkovou, odvětil žertovným způsobem, jemu vlastním: "Pánové, odpusťte, tomu já naprosto nevěřím, věztež, já sám velmi nerad platím daň pozemkovou. "

Slavný sněme, věru, pravdu děla Jeho Excellence, poněvadž daň pozemkovou nikdo neplatí rád, a to proto, poněvadž má pocit, že jest vyměřena velice nesprávně, a že každému vnucuje se bezděky to přesvědčení, že daň tato jest nanejvýše nespravedlivou.

Že tomu skutečně tak, k tomu netřeba mně dokladů. Tato daň již svoji absolutní výší značí již přiliš tížící břemeno berní, a tím méně se zamlouvá tou okolností, že základ a podklad k vyměřování jejímu zcela dnes jest zvrácen.

Toť jest všeobecně známo, v tomto slavném sněmu nejednou dokázáno, tak že mám za zbytečné, bych v této příčině šířil dalších slov.

Pouze k tomu sluší zde poukázati, velectění pánové, že při výpočtu výnosovém zřetele vůbec nevzato na některé výdaje, kterých tenkráte ani nebylo a které skutečně znamenají značné obtížení zemědělství a výnosu jeho.

Jest to ku přikladu pojistné úrazové, pojistné z krupobití, pojistné požární, vše toto úplně bylo opomenuto ve výpočtu čistého výnosu, který sloužil za zaklad

výměru daně pozemkové. Dále, velectění pánové, nesmíme zapomenouti na jednu okolnosť veledůležitou, která padá na váhu, že totiž veškeré daně, jimiž průmysl hospodářský je stížen a tu známo, pánové, že daně ty se právě zvyšují a že snahy vládní k tomu čelí je zvyšovati, že veškeré daně tyto valnou měrou zase se uvalují právě na rolníka, jakožto výrobce surovin pro závody průmyslové, a že tou měrou reagují na ceny surovin, že stává se hospodaření téměř bezvýnosným. Vždyť slyšeli jsme ty stesky o cukrovce, že cena její klesá téměř pod cenu výrobní, a to jest také další moment, na nějž nebylo vzato ohledu.

V knížce berní neshledáte o tom ani stopy a jest to přece důležité, poněvadž s faktorem takovým povinno počítati,

A na vzdor všemu tomu vyměřila se daň, jak jsem pravil, tak vysoká, že jest povinností rolníka 22. 7 procent platiti z výnosu, pravím, z domnělého výnosu, poněvadž skutečného výnosu tu není; to velmi jasně a takřka nevývratně dokázáno jest ve zprávě komise zemědělské, právě nám přednesené.

Pánové, ten nepoměr vzniká teprve, když vzpomeneme, mnoho-li kapitalistovi přisouzeno platiti; ten zajisté při daleko menší píli a z pravidla zcela bez námahy shrábne úroky z peněz uložených ve státních papírech aneb v peněžním ústavě a rolník, kterémuž údělem jest lopotně chleba si vydobývati, musí platiti daň pozemkovou ve výši takové.

Ani to nesmí ujíti naší pozornosti, že každá daň přímá nebo-li direktní se vyměřuje podle příjmu a že se tu hledí na možné ztráty, prosím, u daně pozemkové takového povinného ohledu na tyto okolnosti neshledáváme.

Jak bylo řečeno panem zpravodajem, u daně činžovní, tu skutečně, jakmile dům vykazuje prázdný byt, nastane odpis daně, při dani pozemkové neplatí to tak.

I to vyměření daně pozemkové na 151etou dobu předem značí velikou nesprávnost uváží-li se, kterak rozhodující poměry tržební a náklady výrobní takměř každým rokem, nerci-li, teprve po 15 letech ee mění a toho nebylo nikterak dbáno.

Vidíme opět, jak ten podklad je vratkým, jenž slouží k výpočtu, pokud se týče čistého zisku k vyměřování daně pozemkové. Velectění pánové, pohříchu i naděje kladené do výsledku revise katastru daně pozemkové nesplnily se. My víme, že tato akce právě loňského roku za dobu prvého léta po ocenění pozemků provedená, nám nepřinesla kýžené nápravy, alebrž sklamání, že až na zcela nepatrné a bezvýznamné změny a opravy zůstalo vše při starých křivdách.

Ve zprávě komise zemědělské jest, velectění pánové, způsobem velice přesvědčivým dolíčeno, jak právě vloni rolnictvo pochodilo, utrpěvši tak značné škody pohromami živelními, kterak pochodilo při odepisu daně pozemkové.

Vychází na jevo, že vyšlo takřka, pánové, rolnictvo na prázdno, kteréž zkormucující poznání ovšem nejlépe illustruje tu fiskální povahu a tendenci toho celého zákona ze dne 12. července 1896, jenž se týče odpisu daně pozemkové. Zákon tento, pak-li k němu přihlédneme, jest dalek té jedině správné zásady, že rolník, když a pokud neklidí, potud má býti osvobozen poměrné povinnosti platiti daň pozemkovou. Pakli, pánové, poněkud blíže vejdeme v rozbor tohoto zákona, pokud se týče § 2., tu musíme přisvědčiti, že rozlišování Živelních pohrom na dvě skupiny, na dvoje zvláštní druhy jest zcela nemístným, a právě co shledáváme v odst. 1. a 2. tohoto § neprozrazuje jiného než záměr ryze fiskální a že zásada v tom obsažená naprosto jest s hlediště zemědělství neudržitelnou.

Nuže, pánové, co jest obsahem toho odst. 1. a 2. řečeného § 2 zák. již zmíněného ?

V odst 1, jak povědomo, jsou taxativním způsobem způsobem vytčeny veškeré pohromy, kteréž za jistých podmínek zjednávají nárok na odpis daně, a je to, pánové, krupobití, oheň, voda, myši a mšice révová a tu, jak známo, musí způsobená Škoda některou z těchto pohrom při parcelách menších až do 4 ha. velkých nejméně čtvrt, při parcelách větších 4 ha. nejméně celý ha. obnášeti; pak nastane odpis daně. A co je obsahem odst.

2. tohoto článku? Tu nikoli taxativně, nýbrž více způsobem demonstrativním jsou seřaděny ujedeny ony neobyčejné nehody neodvratné, které bez viny hospodářovy se dostavují, jako ku př. sucho, mokro, vymrznutí, mráz, zhouba hmyzová, cizopasníci, snět atd., a kteréž závislým činí nárok na odpis daně poz. na té příkré podmínce, že musí tu býti nátur, výnos nehodou tohoto právě způsobu tou měrou zničen, že způsobená škoda obnáší nejméně pravím jednu čtvrtinu, úhrnného výnoscu celého hospodářství, o něž právě jde, tedy všech vzdělaných kultur, ovšem s vypuštěním lad, pastvin, parifikátů atd., kteréž ze součtu sluší ovšem vyloučiti.

Pánové, tato zásada jest zajisté velmi nesprávná; pojednou praktikuje se tu zásada, kde se má přihlížeti k celému hospodářství, kdežto dříve jest řeč o parcele co jednotce. A tu dovoluji si upozorniti, že i zákon, pokud se týče daně pozemkové, t. j. zákon ze dne 24. května 1895 ve svém čl. 34., výslovně ukládá za povinnosť, aby vcenení pozemků do tříd se dalo pro každou jednotlivou parcelu o sobě, tedy zde jest stanovena co jednotka parcela; nyní však pojednou zásada tato zákonem dřívějším uzákoněná jest zvrácena a stává se ta rozhodujícím měřítkem úhrnný výnos celého hospodářství, aniž by se dbalo jednotlivých parcel.

Z toho plyne, že nejen úroda na celé jedné parcele, nýbrž i na několika parcelách může býti úplně zmařena, aniž by vzcházel nárok na odpis daně pozemkové, poněvadž není splněna ta velice krutá podmínka a výminka, že škoda se musí rovnati celé čtvrtině výnosu hospodářství, o něž jde.

Pánové, tato nesrovnalosť jest zajisté - to přiznáte - velmi křiklavá, ještě více jest očividný rozpor o škodlivém vlivu, který se tu připisuje v § 2. zákona řečeného vodě. Toto obrnezení jest přímo směsné, v odst. I. § 2, přiznán vodě mnohem zhoubnější vliv na úrodu polní, než v odst. 2., kde mokru, tedy nadbytku vody škodlivost patrně způsobu zcela jiného se připisuje, když v obou případech tatáž příčina tak různé nároky na odpis daní může míti v zápětí.

Z tohoto zase jen vyzírá, čirý fiskalismus, kterýž výslovně k vůli sobě samému poměry skutečně, abych tak řekl, přímo zvrací vzhůru nohama.

Dlažno dodati, že i, pokud jde o výkon vyšetření škod, tento nedál se správně.

Školy pohromou živelní způsobené nejsou omezeny na jistou dobu a tedy kdykoliv se nějaké neštěstí udá, dvakrát i třikráte do roka, jest povinností škodu vyšetřujících úředníků konati šetření tehdy, když škoda byla způsobena, byť by se to musilo díti vícekráte.

Avšak co se nestalo? Páni úředníci konali šetření škod vždy o sobě, aniž by podjali se práce sečísti výsledek nalezený a shledaný, z čehož by pak mohl vzniknouti odpis daní, kdežto při jednotlivém provádění šetření nebyla škoda takového objemu, aby opravňovala k odpisu daní, totiž neobsahovala čtvrtinu celého výnosu veškorého hospodářství.

Myslím, že jest mi porozuměno, jak to míním. To jsou případy, které skutečně staly.

Jest toho velice litovali, že vysvítá z toho že orgánové vládní vedli, při tom na újmu a úkor poplatnictva. (Posl. Radimský: Oni tomu ani nerozumí).

Pánové, nehodlám slov o tom šířiti, ale slyšíme to každodenně zde při veškerých otázkách hospodářských, jak kruté doby jest nyní prožíti rolnictvu našemu utkanému v tak obtížném zápase o své bytí.

Tu zajisté dopustila by se vláda provinění neodpustitelného a neomluvitelného, kdyby na místě povinné účinné péče o záchranu tohoto stavu středního rolnického, tedy stavu, který skutečně pro zachování řádu obecného veledůležitým jest, kdy by pravím - vláda po činu nenasytného fiskalísmu ještě ku zrychlení zkázy a záhuby této bašty v ústroji státním a národním přispívala.

Pánové! V loňském roce přinesly noviny radostnou zvěsť. Nejjasnější král náš. Jeho Veličenstvo císař František Josef, v rozhovoru svém posl. našemu Heřmanu Jandovi ráčil se pronébti těmito slovy: "Musí se něco prospěšného vykonati pro

potřeby polního hospodářství. Něco se státi musí!"

Nechť tedy vláda dbalá nejvššího projevu tohoto z úst nejkompentnejších koná svou povinnost. Lituji, schází tu právě Jeho Excellence pan místodržící; dovolil bych si ho upozorniti na tuto povinost slovy:

"Caveant consules, ne quid detrimenti copiat res publica !" (Výborně! Řečníku se gratuluje).

Naměstek nejvyššího maršálka Lippert: Žádný další řečník není k slovu zapsán, dávám tedy slovo panu zpravodaji.

Zprávodaj posl. Kudrnka: Slavný sněme! Jelikož důvody, které p. kol. Fišera v této otázce přednesl, částečně v jeho odůvodňovací řeči a částečně ve zprávě zemědělské komise jsou obsaženy, nemám, co bych připojil a doporučuji sl. sněmu návrhy komise k laskavému přijetí.

Oberstlandmarschallstellvertreter Lippert: Die Debatte ist geschlossen.

Wir schreiten zur Abstimmung.

Přikročíme k hlasování. Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem komise, by pozdvihli ruku.

Ich bitte die Herren, die dafür stimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině služebnosti vodovodu z rybníka č. p. 137 v Břevnově do král. čes. zemské donucovací pracovny na Hradčanech v Praze.

Nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission über den Bericht des Landesausschußes in Angelegenheit der Servitut der Wasserleitung aus dem Teiche K. -Nr. 137 in Břevnov in die

kgl. böhmische Landeszwangsarbeitsan-

stalt am Hradschin in Prag.

Zpravodajem je pan posl. Janda. Dávám jemu slovo.

Ich ertheile dem Herrn Abg. Janda als Berichterstatter das Wort.

Zpravodaj posl. Janda: Slavný sněme!

Zemský výbor podal zprávu v příčině služebnosti vodovodů z rybníka č. pop. 137 v Břevnově do kr. č. zemské donucovací pracovny na Hradčanech v Praze.

Za příčinou této zprávy radila se rozpočtová komise a vyžádala sobě také dobrozdání zemského výboru, kterýž naproti tomu podal právnické dobrozdání od p. dra Škardy, který učinil následující návrh, jejž také rozpočtová komise vzala za svůj:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

a)  udílí se svolení k tomu, aby byla knihovně vymazána služebnost vedení vody z rybníku č. k. 137 ve Velkém Břevnově jako pozemku služebného do domu č. p. 180-IV. v Praze jako pozemku panujícího.

b)  Zemský výbor se zmocňuje, aby vydal dotyčné výmazné prohlášení s tím podotknutím, že všechny výlohy a náklady s tím spojené nésti jest žadatelům.

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Budgetcommission stellt den Äntrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:

a)  zur bücherlichen Löschung der Servitut der Wasserleitung aus dem Teiche K. Z. 137 in Groß-Břevnov als dem dienenden Objecte in das herrschende Object Haus Nr. C. 180-IV. in Prag wird die Genehmigung ertheilt,

b)  der Landesausschuß wird ermächtigt eine diesbezügliche Löschungserklärung auszustellen mit dem Bemerken, dass alle hierdurch auflaufenden Kosten und Auslagen von den Gesuchsstellern zu berichtigen sind.

Náměstek nejvyššího maršálka Lippert: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort zu diesem Antrage?

Jelikož tomu tak není, přikročíme k hlasování.

Da dies nicht der Fall ist, schreiten wir zur Abstimmung.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem tímto, by pozdvihli ruku.

Ich bitte die Herren, die Hand zu erheben, die dafür stimmen.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku