na škodlivé účinky výše uvedeného jednání politických, úřadů, kteréž takto zájmy oprávněných mechaniků a optiků valně poškozují:
1. Býv. puškaři, nyní sluhovi c, k. fysikálního ústavu české univeisity p. Vendelína Bečkovi udělena výnosem velesl. c, k. místodržitelství dispens vzdor prohlášení (zápornému) společenstva mechaniků, jež poukázalo na to, že vysvědčení vydané přednostou téhož ústavu p. prof. Strouhalem, neodpovídá řádu živnostenskému a ostatní jeho doklady pro nastoupení živnosti mechanické jsou vůbec nedostatečné. (Výnos ten jest ze dne 4. listopadu 1894 č. j. 148527. )
2. Výnosem velesl. c. k. místodržitelství ze dne 27. února 1890 č. j. 20660 udělena taktéž dispens p. Mart. Buřšovskému, zámečníku na Smíchově čp. 488 a to ku samostatnému provozování živnosti mechanické zámečnictví, na základě čehož tento pán, vyučený zámečník, oprávněn vyráběti výrobky nejen v obor zámečnický spadající, ale též do mechaniky. To aspoň potvrzuje výměr sl. c. k. okresního hejtmanství Vinohradského ze dne 11. září 1897 č. j. 73403, dle něhož prominuta tomuto pánovi na základě vyneseni velesl. c. k. mísťodržitelství ze dne 1. /8. 1897 č. j. 131739 uložená pokuta 20 zl. pro neoprávněné zařizování domácích telegrafů, telefonů a hromosvodů.
3. Dne 8. září 1893 pod č. j. 84256 udělena dispens c. k. místodržitelstvím c. k. inspektoru stráže v Praze p. Janu Hraschemu od předložení potřebných průkazů a to k instalování telegrafního a telefonického zařízení, na základě čehož tento pán provádí to po živnostensku, jako každý jiný mechanik a jsou mu svěřovány práce takřka do všech erárních budov a ústavů.
4. Slavným c. k. okresním hejtmanstvím na Vinohradech uleleno povolení k živnosti mechanické p. J. V. Markovi, který jest vyučený zámečník a také co dělník jen v oboru zámečnickém pracoval.
5. To samé pak se stalo u p. Frant. Vančury, jemuž vynesením zemského politického úřadu ze dne 10. Jedna 1895 č. j. 184219 udělena dispens za účelem provozování živnosti mechanické vzdor toma, že společenstvo mechaniků se proti tomu se vší rozhodností ohradilo.
Vylíčivše tuto jednání politických úřadů, jež v přímém odporu s citovaným § 14 řádu živnostenského se nalézá, tážeme se Jeho Excellense p. místodržitele, je-li ochoten případy tyto dáti vyšetřiti a o naléhavou nápravu této nepřístojnosti se postarati.
V Praze, dne 24. února 1898.
Březnovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Karel Loula a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Die Herren Abg. Loula und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter Übergeben.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Karla Louly a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. mí- stodržiteli.
Vaše Excellence!
V roce 1881 ošetřována byla v obci Jinošice okresu Benešovském, Kateřina Pačikova, chudá příslušnice obce Lhoty pod Libčany, a posléze dodána do ústavu pro choromyslné v Praze, čímž obci Jinošické vzešly výlohy v částce 22 zl.
Jelikož příslušnost Kateřiny Pačikové do obce Lhoty pod Libčany zjištěna byla c. k. okr. hejtmanstvím v Benešově dne 3. července 1892. pod čís. 8485, bylo povinností zmíněné obce nahraditi obci Jinošické výlohy ošetřováním vzešlé.
I byla obec Lhota vyzvána c. k. okresním hejtmanstvím v Králové Hradci, zvláště výměrem ze dne 16. července 1891 pod čís. 19. 079, by náhradu tuto poskytla.
Na tento výměr podána byla stížnosť dne 28. července 1891 ku slav. c. k. místodržitelství, avšak až do dnešního dne nedošlo obce Jinošické žádného vyřízení.
Tážeme se tudíž Vaší Excellence, zda jest ochotna dáti vyšetřiti a sděliti příčiny takovéhoto zajisté neobyčejného a také neodůvodněného průtahu.
V Praze dne 24. února 1398.
Karel Loula.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Sokol a soudr. podali mně dotaz k Jeho Exc. panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Sokol und Genossen haben mir eine Interpellation au Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Sokola a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.
Vaše Excellence ráčí zajisté souhlasiti, aby četníci a jiní vyzbrojení strážcové bezpečnosti zbraně jim svěřené používali toliko ve smyslu zákona-, když jde o obranu pokojných občanů proti násilníkům, kteří majetek neb život jejich ohrožují. Jednají-li jinak, tasí-li zbraň z pouhé libovůle, aby druhým občanům okázali svoji moc, aneb činí-1í tak ve stavu nepříčetném, přispívají k tomu, že v obecenstvu mate se pojem práva a povinnosti, stávají se osobami přímo nebezpečnými, a jest to jistě jen v zájmu veřejného pořádku a blaha, dá-li neb obnoví-li se jim poučení, jak se zbraní jim svěřenou mají zacházeti.
Takového vážného poučení a napomenutí potřebuje, jak se nam sděluje, Em. Vašátko, c. a k. četnický závodčí službou v Litomyšli, který občany Litomyšlské seznamuje rád se svou břitkou zbraní. Posledně vyvolal vytržnosť dne 30. ledna 1. r. Vrátiv se z úřední dohlídky v den toho dopoledne, vešel již ve gtavu nepříčetném do hostince paní Aususty Kopecké. Usadiv se, vyzval tuto paní zhurta, aby mu přivedla svého syna, p. Lad. Šikolu, řka: "Musím se s ním vypořádati, protože se vyjádřil, že žádnému četníku nenaleje. " Hostinská ovšem se zdráhala takového rozkazu uposlechnouti.
Tím rozzuřil se závodčí Em. Vašátko, vytasil šavli a jal se mlátiti do stolu. Při tom způsobil takový povyk, že hostinská strachem z hostince utekla, a že lid s namésti do hoatince se sbíhal. Příchvátal i syn hostinské p. Lad. Šikola, aby se přesvědčil, proč nastal takový shon lidu. Vida závodčího, kterak si vede ve stavu opilém, vyzýval jej mírně, aby odešel. Ale Em. Vašátko osopil se na něho slovy: "Jsem poddůstojníkem od rekruta a blbého kluka nedám si poroučeti. "
I hrozil, že ho probodne a vytasenou šavlí hnal se po něm. Ale pan Šikola šťastně uskočil, vyrval šavli závodčímu a odevzdal ji četnické patrole, která zatím se dostavila, aby soudruha si odvedla.
Podepsaní dovolují si dotaz: Jest Vaše Excellence ochotna působiti k tomu, aby podobné nepřístojnosti pro budoucnosť se zamezily. V Praze 22. února 1898.
Sokol a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni poslanci Březnovský a soudruzi odevzdali mi ještě jiný dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herrn Abg. Březnovský und Genossen haben mir noch eine andere Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, aby tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Březnovského a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Ćeského.
Vaše Excelenci! V prvních dnech to jest 1., 2. a 3. dne měsíce prosince roku minulého uspořádány byly v městě Jablonci nad Nisou bouřlivé a hrozivé demonstrace proti tamnější České menšině. Demonstrace ty vedeny byly předními měšťany a súčastnily se jich veškeré vrstvy tamnějšiho obyvatelstva. Zástupy mnoha set osob dle hotového plánu táhly městem a rozbíjely majetek Cechů tam žijících.
U krejčího Pažouta rozbita byla všechna okna, rámy ze zdi vytrhány, petrolejová lampa se stolu shozena, tak že i oheň vypukl, který však domácím podařilo se uhasiti.
Škoda se páčí na 100 zl. Podobně rozbita byla všechna okna u natěrače Klaudy,, kde rozzuřený dav křičel,, zapalit. " Útočník jeden maje sekeru v ruce, vlezl oknem do domu, dílo jeho však překaženo bylo vojskem. U občana Sýkory způsobena byla škoda 60 zl. a domácí jeho v bytě kamením zraněni. U hostinského Skrhy v české Besedě veškerá okna rozbita. Házelo se do nich kamením,
cihlami, železem. Obyvatelé byli u svrchovaném nebezpečí života.
Útočící zástup řval a zasypával je nejhroznějšími nadávkami a hrozbami. Strážníci a četníci stáli nečině. Teprve vojsko je vysvobodilo. Škoda způsobená roztlučením oken činí 30 zl. U občana Halbhubra také vše rozbito; škoda činí 35 zl.
U předsedy české Besedy občana Sondy zuřivci dobývali se do vnitř a chtěli mu zapáliti dům. Jen vojsko tomu překazilo. Provazníkovi Friedovi rozbita okna a roztříštěn nábytek. Utrpěl škody 50 zl. Veškerá okna vytlučena též u občana Cymbála, Mlejnka, Skřivánka, Matějky, Jentška, Novotného, Zítka, Feitiga, Nýdrle, Langera, Jora, Dolenského, v české vile, u paní Macháčkové a v české škole.
Všude v těchto případech ohroženy zároveň lidské životy, neboť do oken házeny byly věci těžké.
Vojsko bylo uvítáno křikem, posměchem, nadávkami.
Podepsaní se táží:
Je-li Vaše Excellence ochotna události ty dáti vyšetřiti a přičiniti se, aby poškozeným aspoň hmotná škoda se nahradila?
Je-li Vaše Excellence ochotna postarati se o to, aby česká menšina v Jablonci nad Nisou před podobnými výbuchy národní nevraživosti byla chráněna?
V Praze, 24. února 1898.
V. Březnovský a soudruhové.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tyto dotazy Jeho Excellenci pana místodržiteli.
Ich werde die verlesenen Interpellationen an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan poslanec Vojáček dostal dovolenou na 4 dny.
Der Herr Abg. Vojáček hat einen viertägigen Urlaub erhalten.
Pan poslanec dr. Malínský se omluvil pro churavost.
Der Herr Abg. Dr. Malinský hat sich wegen Unwohlseins entschuldigt.
Se. Exellenz der Herr Statthalter hat mich ersucht, ihm vor Übergang zur Tagesordnung das Wort zu ertheilen.
Jeho Excellence pan místodržitel mne požádal, abych mu udělil slovo, dříve než se přejde k dennímu pořádku.
Místodržitel hr. Coudenhove: Dotaz učiněný na mne v sezení sněmovním dne 19. února t. r. pány drem. Josefem Žaludem a soudruhy v příčině důvodů, pro které nebylo městské radě královského hlavního města Prahy povoleno, by směla užívati kolejí v ústředních jatkách Holešovických ku provozování dopravy silou zvířecí určených, jakož i proč místodržitelství do dnes neprohlásilo vyhláškou, že u použití těchto kolejí zdravá dobytčata ze zamořených obvodů přivážena býti smějí. Kladu si za čest zodpověděti jak následuje: Místodržitelským výnosem ode dne 19. ledna 1898 bylo městské radě uděleno povolení, by směla užívati koleje vlečné od rampy ku skládáni dobytka k jatkám, pro dobytek štětinatý zařízené a při tom doloženo, že kollaudování stavby se stanoviska policie zvěrolékařské co nejdříve se provede a po té městské radě volno bude, by u ministerstva vnitra o povoleni ku přivážení dobytka jatečného z obvodů zamořených žádala.
Zvěropolicejní ohledání kolejí stalo se skutečně dne 24. ledna t. r. a není proto žádných námitek proti shora dotčené žádosti městské rady Pražské.
Ježto pak do dnes taková žádost nedošla, nebylo lze dosud místodržitelství ohledně vydání dotyčné vyhlášky učiniti žádných opatření.
Die Herren Abg. Kart Iro und Genossen haben in der Sitzung vom 21. Feber l. J. eine Anfrage an mich gerichtet, so es auf Wahrheit beruhe, dass anfangs Feber seitens der Statthaltern in Prag in einem Erlasse an die Staatsbeamten und Mittelschullehrer in Böhmen die Aufforderung ergangen ist, aus Vereinen einer bestimmten, in der Interpellation näher bezeichneten Richtung auszutreten. Ich beehre mich diese Anfrage dahin zu beantworten, dass Weisungen solcher Art von der Statthalterei nicht erlassen wurden.
Nejvyšší maršálek zemský: Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se.
Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Prvním předmětem denního pořádku jest druhé čtení ctění zprávy komise pro záležitosti zemské banky o zprávě zemského výboru v příčině změny §§. 10., 11. a 53. této banky.
Ecster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Angelegenheiten der Landesbank über den Landesausschußbericht in Angelegenheit der Aenderung der §§ 10, 11 und 53 dieser Bank. Berichterstatter ist Herr Abg. Dr. Knoll;
ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.
Abg. Dr. Knoll: Hoher Landtag! Die Landesbank des Königreiches Böhmen ist bei dem Landesausschuße eingeschritten um eine Aenderung der §§ 10 und 11 ihrer Statuten betreffend eine Verlängerung der Darlehensbeziehungsweise Verlosungsdauer der Communaldarlehen und Communalschuldscheine.
Die Gründe, welche die Landelbank dazu bewogen, waren folgende:
Nach den gegenwärtig geltenden Statuten der Landesbank müssen nach § 10 sämmtliche Commnunaldarlehen mindestens binnen 50 Jahren rückgezahlt werden. Diese Bestimmung ist wohl ganz gut rücksichtlich der kleinen Darlehen, weil man dadurch den Erfolg erzielt dass die kontrahirte Schuld binnen einem Zeitraume rückgezahlt wird, dessen Ende, wenn auch nicht die das Darlehen beschließende, so doch die unmittelbar nachfolgende Generation erleben wird.
Das ist, wie gesagt, ganz gut bei kleinen Darlehen, aber bei größeren insbesondere Kommunaldarlehen die sich nach Millionen beziffern ist die 50jährige Rückzahlungsfrist eine sehr lange, weil bei diesen Darlehen die absolute Ziffer der jährlichen Annuität viel mehr in die Wagschale fällt als bei kleineren Darlehen.
Die großen Communen nehmen in der letzten Zeit Millionen Darlehen aus und sind dazu gewangen weil die neuere Zeit an sie Auforderungen stellt, welche sie befriedigen müssen und es ist in solchen Fällen nicht gerechtfertigt, dass für diese Darlehen eine so kurze Frist der Amortisation festgesetzt werde.
Aus diesem Grunde ist auch für andere große Amortisationsdarlehen eine mindestens 75. jährige Amortisationsdauer zumeist Norm. Das Statut der Landesbank steht dieser Ausdehnung nicht fremd gegenüber, denn wir finben bei den Eisenbahn-Darlehen, dass eine viel größere Amortisationsfrist eingeräumt ist, indem für Eisenbahndarlehen eine 78jährige Maximalfrist festgestellt wird und dass bei den Meliorationsdarlehen überhaupt keine Frist bestimmt ist, sondern in letzterem Falle der Direktion der Landesbank überlassen bleibt, eine solche Amortisationsdauer einzuräumen, welche sie im einzelnen Fall für die zweckdienlichste hält.
Mit Rücksicht darauf hat der Landesaulschufs sich für eine Verlängerung der Darlehen! beziehungsweise Verlosungsdauer der Communaldarlehen ausgesprochen und zwar wurde eine Verlängerung der Amortisationsfrist bis auf 78 Jahre in Aussicht genommen.
Es liegt gewiss im Interesse der Großcommunen, dass diese Amortisationsdauer auch vom hohen Landtage angenommen werde und die Landesbankcommission beantragt sohin in vorliegendem Berichte, es möge die Amortisationsdauer bei Communaldarlehen auf 78 Jahre verlängert werden.
Wenn der § 10 in solcher Fassung angenommen wird, so bedingt das auch die Aenderung des § 11, weil der § 54 der Statuten der Landesbank voraussetzt, dass die Verlosungsfrist der emittirten Schuldverschreibungen mit der Amortisationsdauer der gewährten Darlehen zusammenfällt.
Das ist die eine Sache, welche im vorliegenden Berichte in Betracht gezogen erscheint.
Dann wird noch eine weitere Aenderung, nämlich ein Zusatz zu § 53 der Statuten beantragt. Es ist im Jahre 1896 im Reichsrathe ein Gefetzentwurf vorgelegt worden, betreffend tue Verwendung der den verlosten Wertpapieren entsprechenden und von den Eigentümern innerhalb einer bestimmten Frist nicht behobenen Barschaften.
Diesbezüglich Wird festgesetzt, dass auch 3 Jahren, wenn diese Baarschaften nicht erhoben Worden, denselben bei der k. k. Postsparcassa zu Handen der Regierung erlegt werden und nach Der Verjährungsfrist dem Staate selbst zuzufallen haben.
Eine Ausnahme hievon soll bloß bei den
Pfandbriefen der nicht aus Gewimi berechneten Cmissionsinstitute platzgreisen, in deren Statuten ansbrücklich angegeben ist, dass diese erwähnten Barschaften dem Reseivefonde verfallen. Die Landesbank hat nun in ihren Statuten feine solche Bestimmung und sie befürchtet daher, dass ihre Pfandbriefe dieserhalben nicht zu den ausgenoninienen gesielt werden könnten und solch' einer Interpretation will sie rechtzeitig vorbeugen.
Es ist wohl anzunehmen, dass man hier unter dem Begriff Pfandbriefe auch Schuldverschreibungen der Landelbank versteht. Allein, nachdem dies nicht zweifellos ist, und nachdem in den Statuten der Landesbank nicht ausdrücklich die Bestimmung ausgenommen ist, dass die eingelösten Baarschaften dem Reservefonde zufallen, so geht das Ansuchen der Landesbank und der Antrag des Landesausschußes dahin, es möge zum ersten Absatze des § 53 eine entsprechende Bestimmung getroffen werden.
Diesel Ansuchen hat eine gewisse Berschtigung, nachdem jedenfalls vorausgesetzt werden kann, das dieser Gesetzentwurf, wenn auch nicht in der nächsten Session, so doch in einer der nächsten Sessionen zur Verhandlung und eventueller Annahme kommen wird.
Von der Landesbankconimission wird dem Antrage des Landesausschußes zugeftimmt, dass der bezügliche Zusatz des § 53 der Statuten des Landesbank beigefügt werde:
Die Landesbankcommission erlaubt sieh folgende Anträge zu stellen
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der vorletzte Absatz des § 10 der mit der Kundmachung des k. k. Statthalters vom 14. Jänner 1896 Nr. 639 präs. L. -©. -Bl. Nr. 5 verlautbarten Statuten der Landesbank des Königreiches Böhmen wird außer Kraft gesetzt und hat folgendermaßen zu lauten:
Die Tilgungsquote beftimmt die Direftion von Fall zu Fall in der Art, dass die Rückzahlung des Darlehens in längstens achtunbsiebzig Jahren erfolgen muss.
II.
Der erfle Absatz des § 11 derselben Statuten wird außer Kraft geletzt, und hat folgendermaßen zu lauten:
Die Landesbank ist berechtigt, über die von ihr nach § 2 lit. a) direkt oder im Cessionswege zu gewährenden Darlehen bis
zur Hohe der thatsächlich gewährten Darlehen in längstens achtundsiebzig Jahren verlosbaren Schuldverschreibungen zu emittiren.
III.
Zum ersten Absatze des § 53 derselben Statuten wird der folgende Zusatz beigefügt:
In diesen Reservefond fiteßeti namentlich die verjährten Beträge aus den verlosten Schuldscheinen der Bank.
Ich will nur noch bemerken, dass hin sichtlich, des čechischen Textes ein Schreibfehler sich eingefunden hat, auf den ich aufmerksam gemacht worden bin, indem es auf der zweiten Seite im zweiten Absatze slovem und nicht skorem heißen soll, und dass im čechischen Texter am Schlüsse des Absatzes 2 das Wort osm ausgelassen ist. Es muss also hier ftatt "sedmdesati",, sedmdesdti osmi" heißen.
Sněmovní aktuar dr. Šafařovič (čte) Slavný sněme, račiž se usnésti:
Předposlední odstavec § 10. stanov zemské banky království českého uveřejněných vyhláškou c. k. místodržitele ze dne 14. ledna 1896 čís. 639. praes. z. z. čl. 5. se zrušuje, i má na příště zníti takto:
Splátky umořovací ustanoví ředitelstvo pro každý případ zvláště hledíc k tomu, aby zápůjčka splacena byla nejdéle v sedmdesáti osmi letech.
II.
První odstavec § 11. stanov téže banky se zrušuje, i má zníti takto:
Zemská banka má právo, aby v zápůjčkách, jež dle § 2 lit. a) přímo aneb na základě postupu uděliti má, vydávala až do výše zápůjček skutečně udělených dlužné úpisy nejdéle v sedmdesáti osmi letech slosovatelné.
III.
K prvníma odstavci § 53. stanov téže banky připojuje se tento dodatek.
Do tohoto reservního fondu plynou jmenovitě též promlčené sumy ze slosovaných dlužních úpisů zemské banky.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt jemand das Wort?
Nachdem niemand das Wort verlangt, erkläre ich die gedruckten Commissionsanträge für angenommen.
Prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschussbericht betreffend die Erlassung eines Landesgesetzes zum Schutze der Weingärten gegen den Reben-Mehlthau (Peronospora viticola).
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru v záležitosti vydání zemského zákona na ochranu vinic proti vřetenatce révové (Peronospora viticola). Zpravodajem jest p. posl. Teklý. Dávám jemu slovu.
Zpravodaj posl. Teklý: Slavný sněme!
Záležitost na denní pořádek položená byla již předmětem jednání sl. sněmu království českého v loňském zasedání.
Slavný sněm usnesl se na osnově zákona na ochranu vinic proti vřetenatce révové. Osnova tato však nedošla Nejvyššího schválení, byly vytknuty některé formální vady a předložená zákonná osnova vrácena byla sl. sněmu.
Tento odkázal ji komisi zemědělské, která vzavši ji v úvahu upravila ji a nyní předkládá ku přijetí zákon, který zní:
Zákon ze dne ............. platný pro království České a týkající se ochrany vinic proti vřetenatce révové (Peronospora viticola. )
K návrhu sněmu Mého království českého vidí se Mi naříditi takto:
§ 1.
Držitelé vinic a jednotlivých keřů jsou povinni, aby každého roku v čas své keře vinné opatřili ochrannými prostředky proti vřetenatce révové (Peronospora viticola de By).
§ 2.
Za tím účelem budiž prostřednictvím okres, úřadů politických starostům obcí, v jichž obvodě se réva vinná pěstuje, od c. k. místodržitelství po dohodnutí se se zemským výborem rozeslán zvláštní návod ku ochraně révy proti révové vřetenatce s nařízením, aby návod ten uveřejnili a jednotlivým držitelům zvláště sděliti.
Tento návod platí tak dlouho, dokud jiným nahrazen nebude. O tom buďtež zároveň zpraveni výborové okresní.
§ 3.
Starosta obce jest povinen dbáti toho, aby jmenovaní držitele plnili povinnost svou (§ 1. ) dle uveřejného návodu (§ 2. ). Liknavým držitelům uložiž představenstvo obce (§ 62. obec. zřízení) peněžitou pokutu 5 až 20 zl. ve prospěch místního fondu chudých, v případě nedobytnosti vězení 24 hodin až 4 dnů.
Kromě toho má starosta obce dotčené ochranné prostředky provésti na útraty liknavého.
§4.
Odvolání z nálezu (§ 3) k okresnímu hejtmanství lze podati ústně neb písemně u starosty obce ve lhůtě osmi dnů ode dne doručeni neb prohlášení nálezu.
Odvolání nemá však moci odkládací, pokud se týče provedení nutných opatření.
§5.
C. k. okresní hejtmanstvím náleží přesvědčovati se o tom. že ustanovení tohoto zákona obcemi přesně se šetří, a pak-li se tak nestane, nastoupiti proti členům obecního představenstva dle § 105 ob. zřízení, pak liknavým držitelům uložiti pokutu ve smyslu §§ 3. a 4. odst. 2. tohoto zákona, když představenstvo obce tak neučinilo, a kromě toho také ihned provésti ochranné prostředky na útraty dotčené obce, kteréž ale přísluší právo i povinnost, náhrady za to vymoci sobě na liknavých držitelích.
§ 6.
Výdajům od obce aneb od c. k. okresního hejtmanství v příčině liknavosti, jak naznačeno, učiněným přísluší povaha dávek veřejných a buďtež dobývány cestou politické exekuce.
Zákon tento nabude platnosti dnem uveřejnění. Provedení jeho náleží Mým ministrům vnitra a orby.
Landtagsactuar Šafařovič (liest): Hoher Landtag wolle nachstehenden Gesetzentwurs beschließen:
Gesetz vom...... wirksam für das Königreich Böhmen betreffend den Schutz der Wein- gärten gegen den Reben-Mehlthau (Perono-spora viticola).
Uieber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen wie folgt:
§ 1.
Die Besitzer von Weingärten und einzelner Weinstöcke sind verpflichtet, die zum Schutze der Weinrebe gegen den Reben-Mehlthau (Peronospora viticola de By) erforderlichen Vorkehrungen zu treffen.
§2.
Zu diesem Zwecke hat die Statthaltern einvernehmlich mit dem Landesausschusse durch die politischen Bezirksbehörden an die Vorsteher jener Gemeinden, in welchen Weinbau betrieben wird, eine besondere Anleitung über die zum Schutze der Weinrebe gegen die Peronospora zu treffenden Vorkehrungen mit dem Auftrage zu versenden, dieselben zu verlautbaren und den einzelnen Besitzern befonders bekannt zu geben. Diese Anleitung bleibt so lange in Giltigkeit, bis selbe nicht durch eine andere ersetzt wird. Hievon sind gleichzeitig die Bezirksausschüsse zu verständigen.
§3.
Der Gemeindevorsteher hat darüber zu wachen, dass die Besitzer ihrer Verpflichtung (§ 1) gemäß der verlautbarten Anleitung (§ 2) nachkommen.
Gegen die Säumigen ist von dem Gemeindevorstande (§ 62 G. -O. ) eine in die Ortsarmenkassa fließende Gelstrafe von 5 bis 20 fl. oder im Falle der Uneinbringlichkeit eine Arreststrafe von 24 Stunden bis zu 4 Tagen zu verhängen, Zugleich hat der Gemeindevorsteher die erforderlichen Schutzmaßregeln auf Kosten des Säumigen ausführen zu lassen.
§4.
Die Berufung gegen das Erkenntnis (§ 3) kann binnen der Frist von 8 Tagen nach der Kundmachung oder Zustellung desselben an die Bezirkhauptmannschaft schriftlich oder mündlich bei dem Gemeindevorsteher eingebracht werden.
Die Berufung hat in Hinsicht der Ausführung der nothwendigen Maßregeln keine aufschiebende Wirkung.
§5.
Der k. k. Bezirkshauptmannschaft liegt. es ob, sich die Uiberzeugung zu verschaffen, dass die Bestimmungen dieses Gesetzes von
den Gemeinden genau befolgt werden und im Falle einer Vernachlässigung gegen die Mitglieder des Gemeindevorstandes nach § 105 der G. -O. einzuschreiten, ferner gegen die säumigen Besitzer eine Strafe im Sinne des § 3 und 4, Abs. 2 dieses Gesetzes, insofern dies seitens des Gemeindevorstandes nicht verfügt wurde, zu verhängen und nebstdem auch die erforderlichen Vorkehrungen auf Kosten der bezüglichen Gemeinde unverzüglich zu treffen, welche das Recht und die Pflicht hat, den Ersatz dieser Kosten von den säumigen Besitzern einzutreiben.
§ 6.
Die von der Gemeinde oder der k. k. Bezirkshauptmannschaft wegen Saumseligkeit gemachten Auslagen genießen die Eigenschaft öffentlicher Abgaben und sind im Wege der politischen Exekution einzutreiben. § 7.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Kraft. Mit dem Vollzuge desselben sind Mein Minister des Innern und Mein Ackerbauminister beauftragt.
Zpravodaj posl. Teklý: Slav. sněme!
Dovolím si ještě opraviti znění německého textu; v článku 4, v odstavci 2. má státi místo: "Massregel" - "Massregeln"
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter macht darauf aufmerksam, dass im deutschen Texte in der vorletzten Zeile des § 4 ein Druckfehler unterlaufen ist, indem es hier nicht heißen sott "Maßregel", sondern "Maßregeln".,
Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Prohlašuji tištěné návrhy komise za přijaté.
Ich erkläre die gedruckten Commissionsantrage für angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise zemědělské o zprávě zemského výboru ve příčině reformy služby zemědělsko-technické v král. Českém.
Nächstet Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landescultur - Commission über den Bericht des Landesausschusses betreffend die Reform des kulturtechnischen Dienstes im Königreiche Böhmen.
Zpravodajem jest pan posl. Fišera. Dávám jemu slovo.