Proto dovoluji si appellovati na c. k. slavnou vládu, zejména na J. E. p. místodržitele, aby svým vlivem všemožně k tomu působil, by taková škola v této čtvrti, která jest posud co do školství odborného úplně zanedbána, byla zřízena. Přimlouvám se za to ještě okolnost druhá.

Holešovice jsou odděleny řekou od ostatních částí Prahy, a spojeny mostem na kterém se platí mostné.

Obec bohužel nemůže, velectění pánové, zříci se mostého, poněvadž stav finanční její toto nedovoluje. Již to jest velkou obtíží, když rodiče musí posílati dítky své k vůli důležitému vzdělání odbornému na druhý břeh Vltavský a musí platiti mostné, což jest pro rodiny méně zámožné a chudé, mající více dítek, jež by takové školy měly zapotřebí, velmi citelné.

Dovoluji si tedy naléhavou žádost svou k slavné vládě a také k slavnému zemskému výboru opětovati, aby uskutečnění této školy všemi možnými prostředky podporovaly.

Při tom mám ještě druhé přání, ač nevím, zdali bude lze je uskutečniti: mám totiž za to, že by se doporučovalo, kdyby v této části poblíže průmyslové školy, o které jsem přesvědčen, že v krátké době nabude významu velkého, bylo zřízeno museum technologické, na jehož uskutečnění se nyní tak horlivě pracuje, ač nebyly-li učiněny již disposice jiné slav. obchodní komorou, která o tento předmět velmi pečuje.

Opětuje tedy své přání, jež jsem byl vyslovil, souhlasím úplně s návrhy, které přednesl p. referent, a tím končím. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k slovu p. poslanec Krejčík. Dávám jemu slovo.

Posl. Krejčík: Slavný sněme! Jest skutečně ku podivu, že ač již po tolik a tolik let v tomto slavném sněmu mluvíme o organisaci škol pokračovacích, že vzdor tolika již debatám o tomto předmětu, věc celá, zejména pokud se týče základní organisace průmyslového školství, nehýbe se z místa.

To přimělo mne, v této záležitosti uchopiti se slova, a budiž mně dovoleno pronésti několik slov jen a upozorniti na některé zvláštní okolnosti.

Pan zpravodaj navrhuje jménem rozpočtové komise, aby u c. k. vlády naléhalo se na zřízení a rozmnožení kursů pro vzdělání učitelů pro školy pokračovací.

Musím prohlásiti, že tento požadavek jest jedním z nejdůležitějších a skutečně nejnaléhavějších.

Když v předloňském zasedáním tohoto slavného sněmu byla probírána otázka pokračovacích škol, byl zároveň projednáván v komisi školské zákon na upravení pokračovacích škol cestou zákonodárství zemského.

Zákon tento byl již do detailu velmi přesně a velmi důkladně propracován tehdejším referentem p. posl. Schwarzem, a komise školská, jak musím zde veřejně uznati, též s velikou pílí a důkladností zabývala se tímto zákonem v několika sezeních.

Jsem přesvědčen, kdyby tento zákon, který již předložen byl v komisi školské, byl by býval také projednán a schválen, že by dnes otázka upravení průmyslového školství pokračovacího i obchodního - neboť návrh p. posl. Schwarze vztahoval se i na obchodní pokračovací školy - že celá ta otázka byla by se ocitla v daleko příznivějším a pokročilejším již stadiu.

Tehdy zasedání školské komise súčastnil se taktéž vládní pan zástupce a prohlásil, že vláda neklade váhu na upravení pokračovacího školství zákony zemskými hlavně z následujících důvodů.

Předně, že prý dosavadní způsob organisace pokračovacího školství v Čechách dosti se osvědčoval, a zejména, že prý také soukromí činitelé přispívali na toto školství a že prý jest obava, kdyby bylo upraveno zákonem, že by tito soukromí činitelé ve své munificenci jaksi ochabli. Já nevím, pokud tento důvod mohl by padati na váhu.

Druhý důvod, který vláda uvedla, byl ten, - a na to zvláště upozorňují, - že prý se v království Českém nedostává dosud dostatečně qualifikovaných a způsobilých učitelů pro pokračovací školy průmyslové a obchodní. Tento důvod, velectění pánové, jest zajisté hoden bedlivého uvážení, neboť před krátkou lhůtou ještě, asi před 2 lety, c. k. vláda prohlašuje, že učitelů odborně qualifikovaných jest nedostatek a na druhé straně však musíme se stále o to bráti, aby konečně přikročeno bylo k rozšíření těchto hursů, kde by se tito dosud postrádaní učitelé mohli vzdělávati. V tom jest patrný rozpor. Souhlasím se slovy pronesenými zde ctěným panem přísedícím zemského výboru posl. Adámkem.

Sám z vlastní zkušenosti mohu dosvědčiti a známy jsou mi případy, že skutečně jest učitelům, kteří působí na obecných nebo měšťanských školách, velice těžko dosíci svolení, aby se mohli takových kursů súčastniti !

Provedení tohoto připravování a výchovy učitelstva našeho ku odborným přednáškám jest tím těžší, poněvadž české kursy ty jsou zařízeny pouze při stát ní škole průmyslové a u jiného ústavu v Čechách učitel podobného odborného vzdělání dosíci nemůže.

Tím podivněji právě, velectění pánové, vyznívala námitka přednesená pánem posl. dr. Schreinerem, že prý německé obyvatelstvo v západních Cechách bylo by jaksi zkracováno, a že není dostatečně postaráno o průmyslové jeho vzdělání, že prý v Plzni německá průmysl. škola jest jedinou školou v západních Čechách. Co máme naproti tomu říkati my? Kdežto německé obyvatelstvo v Čechách má již dvě kompletní, dokonale vyvinuté a vysoce nadané průmyslové školy v úplném vývoji a sice v Liberci a Plzni - pro národ český, který representuje celé 2 třetiny obyvatelstva tohoto staroslavného království, jest dosud založena pouze jediná škola státní v Praze. Tu jest ovšem zcela přirozeno, že na této jediné škole nemůže býti tolik kursů pořádáno, aby všichni učitelé, kteří baží po dalším zdokonalení se a kteří hlásí se k tomu, aby nabyli kvalifikace odborné, nemohou na tuto jedinou školu býti přijati již z toho důvodu, že jednak schází místnosti a že by za stávajícího statusu učitelského nebylo možno všem došlým žádostem ani vyhověti.

Za tou příčinou, velectění pánové, připojuji se ku zprávě, zejména k druhé resoluci pana zpravodaje a vznáším zároveň na jeho Excellenci pana místodržitele jakožto správce tohoto království prosbu, aby ráčil u vlály působiti k tomu, aby zákon ohledně upravení pokračovacího školství odborného, průmyslového a obchodního na základě autonomním - zákon, který již tak dlouho c. k. vláda nám slibuje, byl co nejdříve vydán, po případě aby co nejdřive byla osnova taková slavnému sněmu předložena.

Konečně dovoluji si připojiti se ke slovům váženého pana posl. inženýra Kaftana, ohledně školství v VII. části Prahy Holešovic-Buben.

Právě dnes jednalo se v živnostenské komisi o založení takového učiliště, a živnostenská komise jednosvorně uznala, že skutečně v této části, která jest eminentně průmyslová, jest nějakého učiliště průmyslového potřebí, ano že jest to potřeba naléhavá.

Nechci se dnes šířiti o tom, jakého druhu průmyslová škola má tam býti, zda-li to má býti všeobecná škola řemeslnická, aneb odborná škola aneb mistrovská aneb státní průmyslová škola; to jest věci dalšího šetření. Avšak obyčejná snad jen průmyslová škola pokračovací, jak z některé strany bylo řečeno, pro tuto část by rozhodně nestačila. V této části jest na 30. 000 obyvatel. Jsou tam závody a sice velkozávody a továrny všeho druhu a mimo to čtvrt tato tvoří centrum ještě více průmyslových obcí, které rozloženy jsou v kruhu kolem Holešovic, jako Libeň, Karlín, Vysočany, Trója, a ve všech těchto obcích je velká řada velikých závodů, které zaměstnávají velikou sílu dorostu živnostenského. Tato škola nesloužila by tudíž pouze místním zájmům VII. čtvrti města Prahy, nýbrž celému okolí, které těsně k této části pražské přiléhá. O tom všem bude potřebí ještě důkladně projednati a bude též potřebí, aby byla dožádána pražská obec, aby tento tak důležitý podnik blahovolně podporovala. Vznáším prosbu k zemskému výboru, aby tuto záležitost laskavě měl na zřeteli, a nejen aby ji měl na zřeteli, nýbrž aby k tomu hleděl, aby co nejdříve přišla ke zdárnému vyřízení. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Ke slovu se přihlásil podruhé p. posl. Adámek, dávám mu slovo.

Poslanec Karel Adámek: Slavný sněme! Nebyl bych se ujal slova, kdybych nemusel opraviti, co pan řečník přede mnou pověděl o jednání o vydání zákona o pokračovacích školách. Nezmínil jsem se o jednání o zákonném upravení pokračovacích škol, protože jsem předpokládal, že dostačí, když o tom p. zpravodaj mluvil, a když o věci té jest obšírně pojednáno ve zprávě živnostenské komise.

P. posl. Krejčík vyslovil podivení nad tím, že věc ta, týkající se zákonného upravení pokračovacích škol, jaksi uvízla. Také já jak on toho lituji; ale co vypravoval o jednání v komisi školské předloni, je již překonáno pozdější akcí, poněvadž zemský výbor na začátku minulého zasedání předložil sl. sněmu osnovu zákona o pokračovacích školách, a tato osnova byla přikázána školské komisi; avšak z té dosaváde nedostala se do sněmu, a z té příčiny nebylo možno také slav. sněmu ji vyříditi. Zemský výbor však, chtěje urychliti tuto reformu, sdělil osnovu tu také vládě, aby podala o ní dobré zdání, odpověď vlády došla dne 18. ledna 1897 a obsažena jest na stránkách 12. a 13. zprávy rozpočtové komise. Vláda činí, jak se tam možná dočísti, mnoho námitek a pochybností o tom, ze kterých možno souditi, že tak snadno pohříchu věc tato ke zdárnému konci přivedena nebude.

Zajisté jako p. posl. Krejčík bych si byl přál, kdyby bylo možná, aby školská komise ještě v tomto zasedání předlohu vyřídila, aby mohla býti vyřízena také slav. sněmem, poněvadž sdílím přesvědčení, že by tím byl dán základ k skutečnému pokroku a řádné organisaci celého odborného školství. Jest na školské komisi, aby uvážila, zda li to dílo může ještě podniknouti. Bylo také pojednáváno, že jest potřebí zřízení odborné školy v VII. čtvrti. O důležitosti takového výkonu není pochyby. Jenom na jednu věc upozorňuji, že totiž nespadá rozhodnutí o této otázce v kompetenci zemského výboru, že iniciativa v té věci přísluší jiným činitelům, a že zřízení takové školy, o které se p. řečník přede mnou zmínil, jest především v rukou vlády. Mohu ujistiti, že zemský výbor tyto snahy bude co nejhorlivěji podporovati. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji rokovaní za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Němec: Slav. sněme !

Budiž mi dovoleno, abych jen v krátkosti reagoval na některé výroky pánů řečníků při této debatě slova se chopivších.

Na prvním místě pan posl. Leminger líčil příčiny, pro které na obchodní škole plzeňské dosud jest vybíráno školné.

Budiž mi dovoleno, abych v této příčině poukázal k stanovisku zemského výboru a také rozpočtové komise, která stanovisko zemského výboru úplně akceptovala.

Zemský výbor navrhnuv slav. sněmu přijetí za pravidlo, že nemá býti vybíráno školné na oněch školách pokračovacích, jež požívají subvence zemské, vycházel ze stanoviska čistě humanního a sociálního při této věci.

Rozpočtová komise se postavila na totéž stanovisko, když loňského roku učinila totéž usnesení a mnozí pánové zajisté jste měli příležitosť ve svém životě viděti ty trpké chvíle, když chudí žáci, kteří jsou nuceni k návštěvě škol pokračovacích, zápasí o ten zlatý, který mají zaplatiti ve formě školného.

Jest to také odůvodněno, že zemský výbor některým pokračovacím školám, jež vybírají školné, odepřel na příště zemskou subvenci, pakliže vybírání školného podrží.

Pan posl. Leminger dokazoval, že obchodní škola pokračovací vydržovaná tamnějším grémiem, by každým způsobem, kdyby školné nevybírala, měla značný deficit, který by z dosavadních 750 zlatých stoupl na 1200 zl. Avšak o to jest postaráno jak návrhem zemského výboru, tak i návrhem rozpočtové komise v odst. 4.,

kde se zemskému výboru, pakliže sl. sněm toto usnesení rozpočtové komise za své přijme, dává možnost, aby oněm školám, jež mají subvenci zemskou, jakožto hlavní ústav - v Plzni jest na př. vyšší obchodní škola a vydržuje školu pokračovací - byla zvýšena subvence pro hlavní ústav, pakli se vzdají vybírání školného na školách pokračovacích.

V tom ohledu myslím, že bude tomu požadavku čistě sociálnímu a humánnímu úplně učiněno za dost, a že tyto správy školy nějaké újmy trpěti nemohou.

P. posl. Schreiner si stěžoval na poměry průmyslové školy plzeňské a stěžoval si zejména na to, že na tamní škole nemůže býti přijato dosti učitelů na kursy pro pokračovací školu pro nedostatek místa na této škole.

Já mohu k tomu připomenouti, že poměry tyto jsou ještě horší na pražské státní vyšší průmyslové škole, a bylo již některými p. řečníky doloženo, že pra ská státní průmyslová škola jest jediným českým ústavem toho druhu, na které mohou nabýti oni učitelé, kteří se chtějí věnovati pokračovacímu školství, řádné kvalifikace. Proto jejich přání, aby nejen v Plzni, ale i v Praze bylo tomu odpomomoženo, a kdybych byl býval na podobnou námitku připraven, byl bych si opatřil data, a byl bych ukázal na úžasný počet frekventantů, kterí jsou každoročně odmrštěni a sice nejen frekventantů pro učitelské kursy, ale i pro denní školy na státní průmyslové škole. Bohužel není ani na pokračovací škole při této škole zřízení jinak, totiž na pokračovací škole pro stavební a strojnická řemesla.

P. přísedící zemského výboru opětně poukázal k tomu, že dne 29. ledna 1898 došla odpověď sl. vlády, v které byla přislíbena předloha zákona zemského o školách pokračovacích pro sněm království Českého.

Já jsem již dříve měl příležitost, vznésti na Jeho Exc. pana místodržitele žádosť, aby předloha slíbená co nevidět sněmu českému jako předloha vládní uzákonění zákona o školách pokračovacích byla předložena, a vítám jen s povděkem, že se i jiní páni řečníci se stejnou žádostí na Jeho Exc. p. místodržitele obrátili. Já si vykládám také příčinu, pro kterou slavná školská komise zákon, o kterém se zmínil p. posl. Adámek, že byl zemským výborem školské komisi k posouzení předložen, neprojednala a sl. sněmu nepředložila, a mám za to, že spoléhala se na tyto sliby dosti závazně činěné zemskému výboru, že co nevidět octne se vládní předloha toho zákona ve sněmu a proto asi komise školská návrh sl. sněmu nepředkládala.

Jinak ovšem nemám tu kompetenci, nejsa členem školské komise, abych na omluvu její něco uváděl, ale domnívám se, že spoléhala, že především vysoká vláda vyhoví slibu svému a předloží sama zákon.

Pan posl. Kaftan poukázal na potřebu školy odborné a s ní spojené - načež kladu hlavní váhu - odborné pokračovací školy v Holešovicích a Bubnech. Jelikož ale takovou odbornou pokračovací školu pro Holešovice-Bubny lze očekávati jen od té možnosti, bude-li zřízena všeobecná řemeslnická škola v Bubnech, neb mistrovská škola průmyslová, užil zajisté p. poslanec Kaftan jen té příležitosti, aby poukázal na potřebu takové školy v VII. části města Prahy.

Já, velectění pánové, maje jisté zkušenosti o poměrech v Holešovicích a Bubnech, plně uznávám, že stanovisko pana posl. Kaftana jest správné, a že pro Holešovice a Bubny se hodí dokonalá odborná škola pokračovací pro ony řemeslníky stavební a strojnické, které pan poslanec Kaftan uvedl. Ovšem přál bych Holešovicím a Bubnám z plna srdce, by měly místní školu státní průmyslovou, což tím více jest třeba, poněvadž státní průmyslová škola pražská naprosto nevyhovuje, ona nemůže ani čtvrtinu pojmouti frekventantů se hlásících, kteří by rádi na škole té vzdělání průmyslového dosáhli, a proto jest značný materiál v těch odmrštěných pro školu druhou a zamlouvá se, by byla v Holešovicích a Bubnech zřízena pro Prahu druhá státní průmyslová škole prozatím alespoň mistrovská.

Proti návrhům, které dovoluji si činiti ve jménu rozpočtové komise, nebylo vlastně od pánů řečníků přede mnou ničeho namítáno, pánové celkem vyslovili souhlas s veškerými návrhy komise rozpočtové, jejíž jménem měl jsem čest zprávu tuto a návrhy předložiti, a proto prosím ještě jednou, abyste, velectění pánové, návrhy, rozpočtovou komisí předložené laskavě schválili a přijati ráčili. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasovaní.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasováni jsou teštěné návrhy komise.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge der Commission.

Mám za to, že o těchto návrzích mohu dáti hlasovati najednou.

Ich bin der Ansicht, dass ich über diese Anträge in Einem abstimmen lassen kann.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Nebyla činěna.

Es ist kerne Einwendung erhoben worden.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Commissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.

Dieselben sind angenommen.

Jsou přijaty.

Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Dra. Dvořáka a soudruhů ohledně prostředků k zamezení tuláctví a proti zlořádům páchaným cikány.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten Dr. Dvořák und Genossen betreffend die Mittel zur Unterdrückung der Landstreicherei und der Zigeunerplage.

Zpravodajem jest pan poslanec Dr. Dvořák.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj Dr. Dvořák: Slavný sněme! O tomto jinak tak velice důležitém a do poměrů sociálních i národohospodářských ve veliké míře zasahajícím předmětu jest mi dnešního dne úkol velice usnadněn, tak že mohu toliko docela stručně se vysloviti při tomto předmětu jako referent.

Jednak bylo mně nedávno v této slavné sněmovně dopřáno při prvním čtení o návrhu mém obšírněji promluviti o všech jednotlivých intencích, které mne vedly k podání tohoto návrhu a následkem toho netřeba mně opakovati ony vývody, které jsem byl proslovil při prvním čtení. Kromě toho nachází se obšírná zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti tištěná v rukou veškerých pánů poslanců, tudíž není třeba, abych mnoho opakoval z toho, co známo jest zajisté všem Vám jednak z prvního čtení tohoto návrhu, jednak ze zprávy tištěné.

Dodávám toliko ke zprávě tištěné to, že pojem týkající se předmětu tohoto, pojem tuláctví zdá se býti na prvý pohled zcela všedním pojmem, avšak uvažujeme-li blíže o tomto pojmu, nedá se upříti, že náleží tuláctví k nejzhoubnějším chorobám na organismu nynější lidské společnosti, že jest to hlíza, která zajisté zasluhuje, aby byla všemi prostředky z tohoto organismu odstraněna.

Ovšem, co se týče prostředků, nejsou tyto prostředky tak snadné a historie, která má velice bohatá data o prostředcích těchto, nasvědčuje, že není snadno vyléčiti chorobu tuto zejména ne prostředky, kterých v dřívějších dobách bylo používáno, totiž prostředky represivními, násilnými k potlačení této choroby.

Poukázal jsem také ve zprávě své, že kladu hlavní váhu ne na prostředky repressivní, nýbrž hlavně na prostředky prohibitivní, preventivní a profilaktické, které zajisté kdyby bylo možné jich používati v té míře, jako v Anglii, Holandsku a Nizozemí, vedly by v naší zemi a v našem království záhy k žádoucímu cíli. Veřejná bezpečnosť následkem nedostatku používání těchto prostředků jest u nás velmi nedostatečná a ačkoli velkých nákladů stojí opatření veřejné bezpečnosti, přece nepodařilo se dosíci toho, co by vyžadovalo hlavně venkovské obyvatelstvo, totiž náležité ochrany osobni a bezpečnosti svého majetku. Jak pravím, shledáte ve zprávě, která leží ve Vašich rukou, že hlavní váha klade se na používání prostředků preventivních a prohibitivních, které v mnohém ohledu za jisté budou usnadněny v dobách nejbližších, poněvadž již mnohé semeno dobré humanismu počíná se ujímati ve společnosti nynější a není žádné pochyby, že ony pokyny, které dala komise pro okresní a obecní záležitosti ve slavném sněmu, najdou úplně vlídného přijetí a že zemský výbor ve směru onom, který komise naznačila, bude také dále zdárně pokračovati.

Na základě úvahy, kterou komise ve zprávě předložené byla projevila, dovoluje sobě komise učiniti slavnému svěmu své návrhy.

Poněvadž návrhy tyto jsou tištěny, nebude tuším třeba, abych je reprodukoval a dovoluji sobě poukázati na tištěné tyto návrhy a žádati slavný sněm, aby tyto návrhy v plném dosahu do slova přijal.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Nachdem Niemand das Wort verlangt, erkläre ich den gedruckten Antrag der Commission für angenommen.

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji, že byly tištěné návrhy komise přijaty.

Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslanců Al. Šťastného a Jana Rataje v příčině provedení zákona říšského o dědičné posloupnosti na statcích střední velikosti.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der LandesculturCommission über den Antrag der Abgeordneten Alfons Šťastný und Johann Rataj betreffend die Durchführung des Reichsgesetzes über die Erbtheilungsvorschriften.

Zpravodajem jest p. posl. Fišera, dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Fišera: Slavný sněme! Mám za zbytečné, abych teprv zvláštním výkladem hleděl přivésti záležitost tuto do rozhovoru, poněvadž je tu tištěná zpráva, ze které lze se všeho, čeho vůbec zde třeba, dočisti. Přestávám tedy na tom abych konečný návrh doporučil. Jen nemohu opomenouti nedati výraz politování nad tím, že uplynulo celých 9 let, než vůbec se k tomu přistoupilo, zákon říšský z 1. dubna 1889, jež se týká upravení dědické posloupnosti přivésti, v platnost tím, že se mají teprve uzákoniti předpisy zákonů zemských na doplnění tohoto zákona, poněvadž, jak známo, teprve těmito předpisy nabude platnosti říšský zákon.

Ovšem, nelze z tohoto opomenutí - nebo jinak to nemohu nazvati než li opomenutím - vyvozovati neprospěšnost nebo vůbec zbytečnost tohoto zákona, jak pánové s této strany (ukazuje na levici) učiniti neopomenuli.

Myslím, že to nedává nikomu práva, z nějakého opomenutí vyvozovati důkaz, jak Škodlivé, zbytečné, nemístné snad takové ustanovení jest.

Po těchto krátkých větách budiž mi dovoleno přečistí konečné návrhy a doporučiti je příznivému posouzení, pokud se týče schválení slavného sněmu.

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby vyslechnuv dříve ještě zemědělskou radu a po případě výbory okresní - sněmu v zasedání nejblíže příštím předložil osnovu zákona zemského, jež by obsahovala veškerá příslušná ustanovení, kteráž zákonem říšským ze dne 1. dubna 1889, č. 52. ř. z. o posloupnosti dědické na statcích střední velikosti byla vyhrazena zákonodárství zemskému.

Der hohe Landtag wolle beschließen: Dem Landesausschusse wird aufgetragen, nach vorheriger Einvernehmung des Landesculturrathes und eventuell der Bezirksausschüsse dem Landtag in der nächsten Session den Entwurf eines Landesgesetzes vorzulegen, in welchem alle Bestimmungen, die durch das Reichsgesetz vom 1. April 1889,

Nr. 52 R. G. -Bl. über die Erbtheilungsvorschriften für landwirtschaftliche Besitzungen mittlerer Größe der Landesgesetzgebung vorbehalten wurden, zusammengefasst wären.

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstande der Herr Abg. Stefan Richter das Wort erbeten. Wenn der Herr Abg. Richter nicht im Hause ist, so verliert er das Wort.

Ich muss erklären, dass der Herr Abg. das Wort verloren hat.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Pan posl. Šťastný.

Posl. Šťastný: Vzdávám se slova.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Šťastný se vzdává slova.

Jelikož se nikdo více o slovo nehlásí, prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.

Nachdem niemand das Wort verlangt, erkläre ich den gedruckten Antrag der Commission für angenommen.

Příštím předmětem denního pořádka jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance Jana Kožmína a soudruhů v příčině opatření k tomu směřujících, aby k umírněni tísně mezi rolnictvem zvlášť na českém jihu panující podporováno bylo zřizování společenských hospodářských lihovarů.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der LandesculturCommission über den Antrag des Abg. Johann Kožmín und Genossen betreffend die Förderung der Errichtung landwirtschaftlicher Genossenschaftsbrennereien behufs Linderung der unter den Landwirthen insbesondere im Süden Böhmens herrschenden Nothlage.

Zpravodajem jest pan posl. Hyrš. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Hyrš: Slavný sněme! Komise pro záležitosti zemědělské uvažujíc o návrhu poslance Kožmína dospěla k přesvědčení, že při nynější hospodářské tísni nutno vyhledávati prostředky, jimiž by se rozklad hospodářský aspoň na nějakou dobu urovnati mohl.

Úpadek zemědělský jest zajisté ve všech směrech znatelný a nebude-li v tomto směru zjednána zákonodárná ochrana, bude zajisté zemědělství naše zničeno.

Při nynější světové soutěži, která přivodila z větši části dnešní úpadek zemědělský, musíme zajisté všichni vedle zákonodárné práce starati se o všemožné prostředky k zabránění tohoto zemědělského úpadku.

Důležitým činitelem v tomto ohledu jest zajisté hospodářský průmysl. U nás stal se jedním z nejdůležitějších prostředků ku povznesení našeho zemědělství. V krajinách horských, kde jen plodina zemák s dobrým prospěchem se daří, jest zajisté velice důležitá k zakládání hospodářských lihovarů.

Zákon ze dne 20. června 1888 připouští zakládání hospodářských lihovarů a komise zemědělská ve zprávě, kterou předkládá slavnému sněmu, plné uznává prospěšnosť těchto lihovarů pro krajiny pohorské.

Zpráva tato nachází se v rukou pánů poslanců, a nebudu tedy více o důležitosti jejich se Šířiti, maje za to, že zajisté páni poslanci již laskavě o všem uvážili, a zajisté ji za správnou uznali. Dovolím si jako zpravodaj zemědělské komise přečísti konečné návrhy.

Slavý sněme, račíž se usnésti:

1.   C. k. vláda se vyzývá, aby vznik rolnických družstev, majících za účel zřizování rolnických lihovarů ve smyslu § 7. odst. 3. zákona ze dne 20. června 1888. č. 95 zák. říš. poskytovala nezúročitelné, mírně umořovatelné zálohy základního kapitálu společenstevního, a k tomu cíli budiž při rozdělování kontingentu na tyto nově se zařizující lihovary náležitý zřetel vzat.

2.   Zemskému výboru se ukládá, aby ve srozumění s radou zemědělskou tvóření družstev sub 1) naznačených po stránce organisační a informační co nejvydatněji podporoval a o dotyčné svojí činnosti v příštím zasedání slavného sněmu zprávu podal.

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag.

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1. Die k. k. Regierung wird aufgefordert,behufs Bildung landwirtschaftlicher Genossenschatten, welche die Einrichtung landwirtschaftlicher Brennereien im Sinne des § 7 al. 3 des Gesetzes vom 20. Juni 1888 R. - G. -Bl. Nr. 95 zum Zwecke haben, unverzinsliche, mäßig zu amortisirende Vorschüsse