školách v Praze a v Plzni dostatečný počet kursů pro učitele škol pokračovacích.
Stěžuje se totiž všeobecné z kruhů učitelských, že není dostatečně postaráno o kursy učitelské na státních školách průmyslových; neboť jak známo, musí každý, kdo chce vyučovati na škole pokračovací a je učitelem škol obecných, prokázati dříve, že nabyl kvalifikace pro vyučování na škole pokračovací tím, že odbyl kurs na dotyčné státní škole průmyslové.
Avšak není zde bohužel postaráno o to, aby tyto kursy vyhovovaly, jest potřebí, aby se vyhovělo tomu počtu hlásících se kandidátů.
Většina řádně vzdělaných učitelů obecních škol touží po tom, aby mohla přednášeti na školách pokračovacích, a hlásí se na státní školu průmyslovou za tím účelem, aby si opatřili výkaz kvalifikace tím, že odbyli pokračovací běh na průmyslové státní škole.
Ale jen nepatrný počet takových kandidátů se přijímá, ostatní se odmítají. Jest to velmi pozoruhodný a zároveň politování hodný zjev, poněvadž nám musí jíti o to, abychom pokud možná měli kvalifikované učitele na školách pokračovacích
Jen tenkrát můžeme očekávati zdárného výsledku od škol těch, budeme-li miti řádně kvalifikované učitelské síly. A toho mohou dosáhnouti pouze na těchto ústavech.
Proto mám za to, že jest povinností vlády, aby na státních školách průmyslových učinila opatření, aby o frekventanty těchto běhů pro pokračovací školy bylo náležitě postaráno.
Petice městské rady král. hlav. města Prahy se doporučuje k bedlivému uvážení zemskému výboru.
Město Praha obrátilo se již loni k sl. sněmu s peticí, ve které žádala sl. rada městská, aby pro městskou školu pokračovací pražskou, která, jak známo má vyučování denní i večerní, pokud možno z dotace, kterou zemský sněm na pokračovací školy povolil, byla dána větší subvence.
Záležitost tato náleží v působnost sl. zemského výboru ale jelikož sl. rada městská v petici, kteráž tímto usnesením nalezne svého vyřízení, dokládá, že náklad na dívčí školu pokračovací města Prahy činí přes 20. 000 zl., domáhá se toho, aby, pokud možno, se strany slav. sněmu království Českého bylo k těmto mimořádným okolnostem na této jediné toho druhu dívčí škole pokračovací přihlíženo, a aby pro tuto byla vyměřena subvence větší.
V článku 4. se doporučuje petice společenstva knihařů a ozdobníků pražských, kteří mají v úmyslu zaříditi pokračovací školu odbornou. Při této příležitosti budiž mi dovoleno, velectění pánové, abych se vyslovil v ten smysl, že bych si přál, aby byly pokračovací odborné školy, pokud, možno založeny všude tam, kde jest k tomu dostatečného materiálu a sice ve všech poňěkud větších městech.
Mám za to, že jenom odbornými pokračovacími školami se můžeme dodělali žádoucího výsledku, skutečného povznesení řemesla, což jest tím více možno, že nyní, když jest povinná návštěva obecných Škol do 14. roku, zajisté není třeba, aby na školách pokračovacích všeobecných věnována byla zvláštní a dlouhá pozornosť vyučování písemnostem a že jest třeba, aby se veškeren čas věnoval kreslení a s odborem toho kterého řemesla spojeným disciplinám ostatním.
Pokud se týče petice ženského výrobního spolku v Chrudimi, navrhuje se slav. sněmu, aby byla krátce postoupena zemsk. výboru. Tu nemám co k připojení a také, pokud se týče petice škol. výboru průmyslové školy pokračovací v Podmoklí o zvýšení subvence této školy.
Doporučuji sl. sněmu, aby tištěné návrhy jak jsem si dovolil ve zprávě rozpočtové komise sl. sněmu je předložiti, sl. sněm laskavě přijal.
Landtagssekr. Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag:
I. Der hohe Landtag wolle den Bericht des Landesausschußes über den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen im Schuljahre 1896-1897 mit vollster Befriedigung zur Kenntnis nehmen.
II. Die vom Landesausschuße in den Entwurf des Landesvoramschlages pro 1898 eingestellten Dotationen zur Förderung der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen in Prag per 13. 200 fl., sowie der gewevblichen, kaufmännischen und ähnlichen Fortbildungsschulen außerhalb Prag im Betrage von 70. 000 fl. werden genehmigt.
III. Die Verwendbarkeit des unvertheilten Restes per 3. 630 fl. der analogen Dotation des Jahres 1897 zu dem sub I. amgeführten Zwecke wird bis Ende März 1899 verlängert.
IV. Der Landesausschuß wird ermächtigt, den mit anderen vom Lande subventionirten Fachschulen verbundenen gewerblichen und kaufmännischen Fortbildungsschulen ihre bisherigen selbständigen Subventionen auch noch für das Jahr 1898 zu belassen, für das Jahr 1899 aber dem Laubtage eine entsprechende Erhöhung der Landessubventionen für jene Hauptanstalten zu beantragen, wodurch dieselben für den Verlust der Landessubventionen, welche bisher den mit ihnen verbundenen Fortbildungsschulen gewährt wurden und künftighin gemäß Beschlusses des hohen Landtages vom 25. Feber 1897 zu entfallen haben, entsprechend schadlos gehalten wären.
Außer den Anträgen ad: I, II. III. und IV. beantragt die Budget'Commission dem hohen Landtage noch folgende Resolutionen zur Annahme:
I. Der Laudesausschuß wird aufgefordert, von der k. k. Regierung die fortgesetzte Vorlegung statistischer Ausweise über den Stand der gewerblichen Fortbildungs-StaatsSchulen zu verlangen.
II. Die k. k. Regierund wird aufgefordert, bei den k. k. Gewerbeschulen in Prag und Pilsen eine notwendige Anzahl der Lehrers-Course für die Fortbildungs-Schulen zu errichten und diesen auch die böhmischen Fortbildungsschulen zur Beauffichtigung. zuzuteilen.
Der hohe Landtag wolle beschließen: III. Die Petition Nr. 1912 des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag wird dem Landesausschuße zur Erwägung und Antragftetlung abgetreten.
IV. Die Petition Nr. 1579 der Genossenschaft der Buchbinder und Galanterieardeiter in Prag um Subvention zur Gründung und Erhaltung der fachlichen Fortbildungsschule für Buchbinder etc. in Prag wird damit erledigt, dass für die Erhaltung dieser Schule für das Jahr 1899 principiell eine Subvention versprochen wird, wenn diese Schule durch die lokalen Interessenten im Schuljahre 1898-1899 in das Leben berufen wird.
V. Die Petition Nr. 2343 des FrauenErwerbvereines in Chrudim um Subention für die Vereinsschule wird dem Landesausschuße abgetreten und, wenn dieser Verein die Existenz einer Mädchen-Fortbildungsschule nachweist, demselben aus der Dotation für die Fortbildungsschulen eine entsprechende Subvention ertheilt.
VI. Die Petition Nr. 2032 des Schulausschusses der gewerblichen Fortbildungsschule in Bodenbach um erhöhte Subventionierung dieser Schule wird dem Landesschuße zur Erwägung und möglichsten Berücksichtigung abgetreten.
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě ohlásiti, že se k tomuto předmětu přihlásili řečníci a sice: contra p. posl. Leminger a pro p. posl. Materna.
Ich erlaube mir mitzutheilen, dass sich zu diesem Antrage Redner zum Worte gemeldet haben und zwar contra Herr Abg. Leminger und pro Herr Abg. Materna.
Dávám slovo panu poslanci Lemingerovi.
Posl. Leminger: Slavný sněme!
Přihlásil jsem se ke slovu proto, abych objasnil poměr pikračovací školy kupecké v Plzni, která dle zprávy sl. zemského výboru čís. 850. na str. 4. jedinou označena jest, která ještě vybírá školní plat.
Já dovolím si poměr ten právě vysvětliti. Pokračovací školu tuto navštěvuje 62 žáků a náklad na školu tu činil v r. 1896 2472 zl. Na toto vydání obdržela správa školy následující subvence a sice: státní 750 zl., obchodní komory 300 zl., a zemskou 250 zl. Školného pak vybralo se v tom roce 400 zl. Dohromady tedy příjem byl 1700 zl. Jelikož však náklad na vydržování školy obnáší nejméně, jak jsem pravil, obnos 2472 zl., jeví se schodek obnosem 772 zl., resp. tedy asi kolem 800
zlatých, který se z gremiálních příspěvků členů musí krýti. Bude tudíž po zrušení školného schodek ještě větší, totiž bude bude se páčiti na 1200 zl., které by těžce grémium Plzeňské nésti muselo.
Nechci ve věci té návrhu činiti; obracím se pouze na slavný zemský výbor, jmenovitě na pana přísedícího Adámka a kladu slušnou prosbu, aby k tomu blahovolně působil, aby při rozdělení dotace od slav. zemského výboru ke zvláštním poměrům této školy laskavě zřetel vzat byl.
Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu p. posl. Materna. Dávám mu slovo.
Poslanec Materna: Slavný sněme!
Vzhledem k tomu, že já jsem v komisi rozpočtové dal podnět k resoluci čís. II. na str. 14. tištěné zprávy, dovoluji si na odůvodnění této resoluce jenom krátce poukázati ke stížnostem, které se z interesovaných kruhů stále hlasitěji ozývají, proto, že jsou skutečně české kursy na státních pokračovacích průmyslových školách v Praze a Plzni velmi obmezovány tak že následkem toho veliký, každoročně vzrůstající počet žadatelů bývá odmítán Proto jest skutečně povinností vlády, aby pečovala o náležitou odpomoc, za kterou se v této resoluci žádá. V příčině dozoru jest ovšem zcela přirozeno žádati za to, aby skutečně byl vykonáván orgány jazyka českého znalými, poněvadž by jinak celá tato veledůležitá instituce stala se illusorní.
Na základě uvedeného dovoluji si sl. sněmu přijetí této resoluce doporučiti proto, že jenom takto mohou býti základní podmínky zdárného působeni průmyslových škol pokračovacích zjednány. (Výborně !)
Oberstlandmarschall: Es hat sich der Herr Abg. Dr. Schreiner das Wort erbeten. Ich ertheile ihm das selbe.
Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Die Bemerkungen des sehr geehrten Herrn Vorredners geben mir Veranlassung auch von unserem Standpunkte aus auf die vollständige Unzulänglichkeit der Räume, in welchen sich die Pilsner Staatsgewerbeschule befindet, hinzuweisen, und welche Ursache ist, dass die daselbst abzuhaltenden Curse leider nicht in dem Maße besucht werden können, wie sie es verdienen.
Bei dieser Gelegenheit möchte ich daraus hinweisen, dass es wirklich ganz unglaublich ist, wie elend und unzulänglich die Staatsgewerbeschule in Pilsen untergebracht ist.
Die Pilsner Staatsgewerbeschule ich meine die deutsche, die čechische nämlich erfreut sich eines sehr schönen Palastes ist in zwei oder drei Häusern untergebracht. Sie ist die einzige deutsche Gewerbeschule des westlichen Böhmens und der hohen Regierung wird es wohl bekannt fein und auch der Herr College Dr. Dyk wird mir dies bestätigen müssen, wie nothwendig es ist, dass endlich einmal an crnen Neubau dieser für die deutichen Gewerbetreibenden des westlichen Böhmens außerordentlich notwendigen und außerordentlich gut geleiteten Schule gedacht werden soll. Ich will weder eine Resolution noch einen Antrag stellen, ich begnüge mich damit, hier in diesem hohen Hause der hohen Regierung die Bitte zu unterbreiten, sie mochte sich mit der Frage, in welcher Weise die k. k. deutsche Staatsgewerbeschule in Pilsen in besserer Weise unterbracht werden konnte, eingehend beschäftigen, sie mochte sich hierüber Bericht erstatten lassen und endlich einmal dahin trachten, dass wenigstens den schreiendsten Uebelständen abgeholfen werde.
Soviel mir bekannt ist, hat Se. Excellenz der Herr Statthalter selbst die Gelegenheit wahrgenommen diese Schule mit seinem Besuche zu beehren und hat sich gewiss persönlich von den Uebelständen, welche dort herrschen, überzeugt.
Meine Herren, ich wiederhole, es ist das eine Forderung, welche wir an die hohe Regierung mit gutem Rechte stellen können; denn es ist die einzige deutsche Staatsgewerbeschule in vollständiger Ausführung in allen Abtheilungen, welche die Deutschen im westlichen Böhmen haben, die in einer Weise besucht wird ich kann im Augenblicke, da ich nicht vorbereitet war, die Besuchsziffer nicht nennen wie kaum eine andere.
Es wiederholt sich alljährlich, dass wegen Raummangels eine große Anzahl nicht nur der, Besucher der k. k. Staatsgewerbeschule sondern auch der Besucher der Curse, welche alljährlich dort abgehalten werden, abgewiesen werden mufs, so dass eine geeignete Abhilfe höchst dringend notwendig ist. (Beifall!)
Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k slovu p. posl. dr. Dyk. Dávám mu slovo.
Posl. Dr. Dyk: Slavný sněme! Mně nenapadá, abych chtěl odporovati návrhu, který učinil vážený p. kol. Schreiner, avšak poněvadž se dotkl poměrů průmyslového školství v Plzni a líčil věc tak jakoby se německému živlu křivdilo a jakoby se naddržovalo nám Čechům, na úkor Němců, jest potřebí, abych objasnil pravý slav věci. Kdo nezná poměry, soudil by, že máme v Plzni dvě průmyslové školy, jednu českou a jednu německou. Prosím, tak tomu není! My máme v Plzni jen t. zv. školu pro dílovedoucí, "Werkmeisterschule", českou školu mistrovskou, se 6 professory, která jest umístěna v jednom domě, kdežto vyšší německá průmyslová škola jest vysoce nadána a má, myslím asi kolem 20 professorů. (Slyšte).
Jest-li snad v ohledu míst-ností jsou pronášeny stesky, že nejsou dostatečný, nechci nikterak do této záležitosti se míchati, poněvadž nejsem sám poměrů těch znám, a nechci se o té věci zde zmiňovati; ale za svou povinnost jsem uznal, že musím, když se pronášely stesky v takovém směru, jakoby národnostní moment zde hrál úlohu, proti tomu protestovati, aby se snad z řeči p. kol. Schreinera nemohlo, dovozovati, že se nám Čechům naddržuje.
Naopak obec plzeňská přináší velké oběti ve prospěch škol obecných i odborných a dosud se přes četné naléhání nepodařilo, což jest spravedlivým požadavkem veškerého průmyslnictva a řemeslnictva na českém západě, aby naše škola pro mistry byla doplněna na vyšší průmyslovou školu, poněvadž máme jednou vyšší průmyslovou školu v Praze, pro celý česky jih a jihozápad však žádnou vyšší průmyslovou školu nemáme.
Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k slovu p. posl. Adámek. Dávam mu slovo.
Posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Slavná rozpočtová komise a zvláště její velevážený p. zpravodaj opět zprávou, která jest předmětem tohoto jednání, podala nový důkaz horlivé péče o rozkvět pokračovacích škol průmyslových, které zvláště pro nejširší kruhy našeho řemeslnictva mají tak velký význam. Ku zprávě slav. rozpočtové komise a ku vřelému a zevrubnému výkladu p. zpravodaje nemám mnoho co dodati. O vývoji pokračovacího školství průmyslového nejlepší svědectví vydávají statistická fakta, která jsou pojata do zprávy zemského výboru, a jež byl p. zpravodaj ve své zprávě doplnil Jediné faktum, že máme té doby již 347 pokračovacích škol, při nichž působí 2118 učitelů a jež navštěvuje téměř 400. 000 žáků, dokazuje, jak velkého vývoje školství toto dosáhlo v době několika leť, a potěšitelným úkazem jest, že přibývají žádosti i z menších obcí o zřizování takových škol, že za jeden rok bylo zřízeno 22 nových pokračovacích škol, a nyní jest podáno téméř 30 nových žádostí o zřízení škol pokračovacích.
Tato fakta statistická, která svědčí o zevnějším vývoji pokračovacího školství, nebyla by sama osobě uspokojujícím důkazem rozkvětu škol těch, avšak i těmto faktům druží se i další příznivé momenty statistické, totiž postupující procento žáků tyto školy pilné navštěvujících, jakož i přibýváni žáků, kteří skládají s dobrým úspěchem zkoušky, a k tomu přidružují se zprávy státních inspektorů těchto škol, kteří taktéž konstatují rostoucí úspěch vyučování na těchto školách.
Pan zpravodaj ukázal také k té tabulce o roztříděni žactva pokračovacích škol dle různých řemesel, kterou pojal do své zprávy a která jest v mnohém ohledu zajímavá. Z této tabulky ráčíte poznati, že žactvo těchto škol náleží k 78 různým živnostem a řemeslům. Bylo by zajisté zbytečno, abych ještě obšírněji mluvil o důležitosti těchto škol.
Přidávám se k přání pana zpravodaje rozpočtové komise, aby vláda usnadnila nám podávati statistiku o pokračovacích školách státních, na něž zemský výbor žádné ingerence nemá, abychom mohli pořizovati úplnou statistiku těchto škol.
Velectění pánové, plným právem ukázal již pan zpravodaj k velké důležitosti odborného vzdělávání učitelstva pro tyto školy. Opětně a opětně usnesl se sl. sněm na tom, aby toto vzdělání bylo usnadněno zřizováním potřebných pokračovacích učebních běhů při státních průmyslových školách.
Na újmu českých učitelů a českých škol pokračovacích dosud máme jak bylo již přede mnou pověděno, toliko jednu vyšší státní průmyslovou školu českou v Praze, a dosud nepodařilo se, by státní škola průmyslová v Plzni byla proměněna ve vyšší.
Opět a opět bylo žádáno, by kursy pro učitele na obecních a měšťanských školách při těchto školách byly rozmnoženy a žádosti této dosud nebylo vyhověno.
Velevážený pan zpravodaj dotkl se tohoto jednání. Z odpovědi, kterou v té příčině zem. výboru podala vláda, přečtu krátký úryvek.
V této odpovědi, která se datuje 30. ledna 1898, mimo jiné se praví:
"Vzdělání učitelů v kreslení na odborných bězích není dosud skončeno.
Další aktivování pokračovacích běhů na státní průmyslové škole a co možná největší poskytování usnadnění návštěvy pro frekventanty, poskytování materielní podpory a dovolené dosáhlo by v dohledné době uspokojujících výsledků. "
C. k. místodržitelství klade důraz na to, že návštěva těchto kursů musí býti usnadněna učitelům obecných a měšťanských škol jednou poskytováním stipendií aby mohli kursy navštěvovati, a jednak udělováním dovolené.
Musím tlumočiti stesky v té příčině pronášené a ze mnohých stran se mnou sdělené, že se činí veliké obtíže se strany školních orgánů při udělování dovolené učitelům, kteří chtí kursy pokračovací návštěvo ati.
Z vlastní zkušenosti o tom mi není ničeho povědomo, a zem. výb. také žádná podobná stížnost podána nebyla; avšak kdyby to bylo pravdou, bylo by to velmi smutné, poněvadž by se tím překáželo odchování dokonale vzdělaných učitelů pro pokračovací školy průmyslové, kteří, jak byl pan zpravodaj pověděl, jsou hlavni zárukou zdaru a rozkvětu těchto škol.
Z citované zprávy vládní ještě následující odstavec jest v této příčině důležit: "Co se týče kursů k vychování a vzdělání sil učitelských pro průmyslové pokračovací školství, sděluje pan místodržitel se zemským výborem, že zamýšlí se pronikavé upravení dalšího konání těchto kursů, a že dotyčné vyjednávání dosud není ukončeno. "
Z toho patrno, že se ministerstvo vyučování věcí touto zanáší, a jest toliko žádoucí, by jednání toto bylo brzy skončeno. (Souhlas.)
Nemůže býti pochyby, že naše pokračovací školy čím dále, tím více trpí nedostatkem odborně vzdělaných učitelů a tento nedostatek musí býti odstraněn, má li školství toto na dále, jak žádoucno prospívati.
Zemský výbor také vyjednával ve příčině zřízení zvláštních pokračovacích běhů učebních pro učitele pokračovacích škol obchodních při vyšších školách obchodních, maje zřetel zvláště k tomu, že úkoly učitelů těchto jsou namnoze jiné než učitelů při obyčejných školách pokračovacích. Ve příčině té jednání není dosud ukončeno.
Zemský výbor vyzval své zástupce v kuratoriích pokračovacích škol, aby při rozdělování učiva se bral v první řadě zřetel k učitelům, kteří odbyli tyto kursy vyšší a vyzval vládu, aby ve příčině té akci zemského výboru podporovala.
Vláda této žádosti vyhověla a ve příčině té byl vydán zvláštní oběžník všem okresním hejtmanstvím, aby k tomu působila, by při rozdělování učiva při pokračovacích školách byl vzat zřetel k učitelům nejlépe kvalifikovaným.
Ve zprávě rozpočtové komise děje se zmínka, že k některým českým pokračovacím školám koná dozor inspektor povolaný z německé státní školy průmyslové v Liberci. I tu podotýkám, že v této příčině zemského výboru dosud žádná stížnost nedošla. Musíme trvati na tom, že inspektor každé školy musí býti mocen jazyka žactva, ve kterém je vyučováno a bylo by to velikou zvláštností, kdyby musil inspektor vykonávati úřad svůj pomocí tlumočníka. (Výborně!)
Bude-li resoluce v příčině této komisí rozpočtovou, navržená sl. sněmem přijata, pak zemský výbor neopomene učiniti vše na odstranění příčin takových stížností.
Zemský výbor po snešení slavného sněmu žádal při vládě, aby byla vydána sbírka zákonů a nařízení, týkajících se pokračovacích škol, také v jazyku českém, a žádosti této bylo přípisem ze dne 29. ledna 1897 vyhověno.
Zemský výbor maje zřetel na opětovné debaty v tomto sněmu o pokračovacích školách i k resolucím, na nichž se slavným sněmem se usnesl, pokládal za svou povinnosť přistoupiti k uspořádání finančních poměrů pokračovacích škol.
Z té příčiny provedl šetření o skutečných nákladech na pokračovací školy, a tu jsme pánové, jak ráčíte poznati ze statistiky, kterou slavnému sněmu předložili, nalezly se veliké difference mezi skutečnými náklady a mezi rozpočty.
Difference ty namnoze překvapují. Zemský výbor položil za základ k rozdělení subvencí skutečné náklady a tu se ukázalo, že následkem toho byly v subvencích dosud povolovaných nepoměrné difference.
Z té příčiny nemohl zem. výbor jedním rázem tuto opravu provésti a provedl ji z pravidla jen do polovice a teprve příštím rokem se o to přičiní, aby zjednána byla náprava radikální.
Velectění pánové, netajím se tím, že nechtěl bych spořiti při skutečně potřebných nákladech na odborné školy vůbec, poněvadž jsem přesvědčen, že náklady ty jsou produktivní, avšak k tomu dodávám, že nejen zemský výbor a tento sl. sněm, ale každý přítel odborného školství musí pokládati za povinnost zameziti nesprávné používání k účelům kulturním povolovaných podpor zemských.
Z té příčiny zajisté zemský výbor učiní vše, aby finanční hospodářství škol pokračovacích bylo všude upraveno a náležitě zřízeno.
Pan posl. Leminger dotkl se kupecké školy plzeňské české, připomenuv, že je to jediná škola, na které se vybírá školné. Pan posl. Leminger má pravdu, avšak tento slavný sněm ráčil se usnésti v minulém zasedání, že pokračováním školám, které jsou spojeny s vyšším ústavem,který dostává subvenci zemskou, nemá býti dávána zvláštní subvence z fondu pro pokračovací školy jakož i těm školám že nemá dávána býti subvence, které vybírají školné.
Pánové, na této zásadě, aby na pokračovacích školách školné vybíráno nebylo, musíme netoliko v zájmu těchto škol, ale zvláště v zájmu těch tříd, pro něž jsou zřízeny, rozhodně trvati. Návštěva pokračovacích škol musí býti usnadněna zvláště chudším třídám lidu, a proto, pánové, nesmí býti znesnadňována vybíráním namnoze velkého školného. (Výborně !)
Zemský výbor netajil se tím, že jsou výjimky a to platí zejména hlavně o školách obchodních, při kterých školné má dosud velký význam; avšak měl za to, že tyto výjimky nesmějí vésti k tomu, aby školné na těchto školách bylo zachováno, a proto navrhl, aby v takovýchto případech byla raději zvýšena subvence vyšším obchodním školám, než aby se trvralo na tom, aby na pokračovacích školách bylo vybíráno školné.
Rozpočtová komise přidala se k tomuto návrhu a jest naděje, že také slavný sněm návrh tento přijme. Tím bude tato otázka v plném rozsahu rozřešena; myslím, že tímto způsobem bude odklizena jedna z hlavních překážek zdarného vývoje pokračovacího školství obchodního, které bohužel dosud nerozkvetlo tak, jak by bylo žádoucím v zájmu stavu kupeckého. Panové, dále připomínám, že vybírání školného má dosud dosti veliký finanční význam pro správu těchto škol a hlavně pro školy dívčí. Školné při dívčích školách vyneslo 13410 zl., kdežto při pokračovacích školách českých vynášelo pouze 400 zl., při pokračovacích školách německých 4610 zl. Z toho jest patrno, když jest možno, aby téměř na všech českých školách bylo školné zrušeno, že to není nemožno, aby se to stalo při všech pokračovacích školách v tomto království.
Připomínám, že zemský výbor dal ve příčině zrušení školného zprávu všem Kuratoriím pokračovacích škol a že následkem toho mnohá kuratoria prohlásila, že školné zruší.
Co se týče dívčích pokračovacích škol, jichž důležitost jest obecně uznána,mám za to, že po zkušenostech, kterých jsme nabyli, organisace těchto škol musí býti provedena na základě zcela jiném (Souhlas) a to se zvláštním zřetelem k potřebám dívek, které školy tyto navštěvují, že nesmějí býti sorganisovány podle jedné šablony, nýbrž že musí býti, má-li nastati pokrok ve vývoji jejich, specialisovány.
Velikých zásluh získala si Pražská obchodní komora o vývoj pokračovacích škol, že založila první odbornou pokračovací školu zlatnickou jež jest typ ideální pokračovací školy, arciť takové, která se hodí toliko pro velká města a průmyslová místa a kde to bude možno, musí býti zakládání takovýchto škol podporováno.
Těším se tomu, že již druhá podobná škola má býti zřízena, totiž knihařská. Konečně budiž mně dovoleno, abych s potěšením konstatoval, že spolupůsobení okresních výborů a zástupců zemského výboru ve správních výborech pokračovacích škol stalo se intensivnějším, této součinnosti jest po výtce děkovati, že podařilo se zemskému výboru odkliditi mnohé vady, které byly shledány tím, že o nich zpráva podávána byla c. k. místodržitelstvu, aby státní inspektoři k nim zřetel měli.
Této součinnosti autonomních orgánů s vládou, kteráž má dosud velký vliv na průmyslové školy, podaří se, aby nadále školy tyto rozkvétaly, jak si všichni přejeme, ke zdaru a prospěchu našeho těžce strádajícího stavu řemeslnického. (Výborně ! Pochvala. )
Nejvyšší maršálek zemský: K slovu se přihlásil p. posl. Kaftan. Dávám jemu slovo.
Posl. Kaftan: Slavný sněme! Čilá debata, která se o zprávě rozpočtové komise ve příčině stavu pokračovacích škol průmyslových kupeckých zde v tomto sněmu rozvinula, svědčí o velkém zájmu, kterým sl. sněm tento předmět sleduje.
Považuji především za svou povinnost, abych vyslovil díky zemskému výboru království Českého, který této otázce věnuje veškerou pozornost a zejména přísedícímu zemského výboru p. poslanci Adámkovi, který s nevšední horlivostí o organisaci tohoto školství průmyslového, tohoto veledůležitého školství, se zasazuje. (Výborně. )
Velectěný p. kol. Materna zmínil se již přede mnou o tom, že státní škola průmyslová v Praze nestačí a že jest přeplněna, takže každého roku musí nově se hlásící žactvo býti odmítáno.
A nyní ovšem nastává trudná otázka, kam toto žactvo má se obrátiti.
Nuže, velectění pánové, víte velmi dobře, že máme vlastně jen jednu českou úplnou státní školu průmyslovou a sice v Praze, kdežto školy s vyučovacím jazykem německým téhož druhu jsou dvě, v Liberci a v Plzni.
Velmi dobře také víte, jakého namáhání to stálo, než jsme konečně pražskou státní školu průmyslovou doplnili oddělením chemickým, které se tam právě zřizuje. To vše zajisté pobádá nás k tomu, abychom na této cestě pokračovali, abychom se všemožně o to zasazovali, aby tento důležitý druh školství dále se rozvinoval a všemi faktory k tomu povolanými, na prvém místě pak ovšem vládou byl podporován.
Uchopil jsem se slova hlavně proto, abych si vyprosil Vaši přímluvu, přímluvu sl. zemského výboru a pana přísedícího zemského výboru za zřízení průmyslové školy v VII. části královského hlav. města Prahy.
Sedmá část Prahy jest částí tovární; obydlena jest nyní 30ti tisíci obyvateli a přece nemá dosud nejen střední školy jsou tam pouze školy obecné nýbrž ani odborné školy přes to, že jest sídlem četných řemesel, strojnických i stavebních.
Z těchto důvodů mám za to, že by se odporučovalo, zde zříditi nějakou odbornou školu pokračovací pro odbor strojnický a stavební, buď státní průmyslovou školu mistrovskou nebo alespoň všeobecnou školu řemeslnickou, podobně jako jest zřízena v Jaroměři a také v Kladně.
Taková škola prospívala by velice a jest zřízení takovéto školy v Holešovicích nutné a nezbytné.