Ich ertheise ihm das Wort.
Abg. Taschek: Hoher Landtag! Ich will zu diesem Gegenstande nur einige Worte sprechen und zwar, weil es mir wichtig erscheint, dass wir an diesem einzelnen Beispiele uns in Erinnerung bringen müssen, welche Bedeutung die Flussregelung des Oberlaufes der Flüsse und Bache für die Gegenden des Unterlaufes der Flüsse selbst hat.
Ich will nur daraus hinweisen, dass die Stadtgemeinde Budweis sich schon seit Jahren bemüht, die Hochwassergefahr abzuwenden, die nicht nur aus dem östlichen Theile des Stadtgebietes, der Ebene, sondern auch aus den Oberläufen der Flusse Moldau und Malisch drohen, insbesondere bemühen wir uns, wie Herr Abgeordneter Dr. Schreiner schon einmal im hohen Landtage erwähnt hat, das große Project zur Durchführung zu bringen, welches der Ingenieur Daniel angeregt hat.
Stauanlagen sollen eben in den höher gelegenen Gegenden durchgeführt werden.
Die Hochwässer in den Jahren 1888 und 1890 waren in Budweis derartig schadenbringend, dass damals insbesondere unsere Gemeinde sich veranlasst gesehen hat ihre Vorkehrungen zu treffen, um gegenüber dem Hoch-wasser vom Osten, von Bundweis her, als auch jenen von den Wasserläufen der Moldau und der Maltsch gesichert zu sein
Zu diesem Behufe ist von Seite der Gemeinde alles unternommen worden, um auch die Bahnverwaltung dazu zu veranlassen, dass unterhalb der Stadt Budweis die Durchlässe auf der Route Budweis-Pilsen beim Veithof erweitert werden und es ist uns gelungen, einen Erfolg zu erzielen.
Es sind mehrere Brückenfelder eingeschaltet worden und ebenso ist bezüglich des raschen Zuflusses des Wassers unterhalb der Stadt auf der Bahnstrecke nach Linz eine Aenderung geschehen. Es ist bezüglich des raschen Ablaufes des Waffers in Budweis an zwei Orten ein Uiberfallwehr errichtet worden, und zwar einerseits an der Stelle der Mündung der Maltsch in die Moldau, andererseits beim Mühlbach; jedoch die allergrößte Schwierigkeit hat sich entgegengestellt gegen die Bewältigung der Hochwässer aus dem Gebirgslande im Osten von Budweis. Es wurde diesbezüglich an den Landesculturrath herangetreten und ein Project entworfen, um die Wässer, welche von Rudolfstadt und Gutwasser herunterkommen, aufzufangen und unterhalb der Stadt Budweis in die Moldau abzuleiten.
Dieses Project fand die Genehmigung der Regierung und des Landesausschusses, und es wurde auf Grundlage der Genehmigung um Subventionirung bei der Regierung sowohl als beim Landesausschuss eingeschritten. Es wurde uns die Subventionirung auf Grundlage des Meliorationsgesetzes zugestanden, nachdem die Durchführung dieser Regulierung sowohl der Landwirtschaft als auch der Stadtbevölkerung zum Nutzen gereicht, und es auf diese Weife möglich wird, einen ganz großen Theile der Landwirtschaft gewidmete Flächen nutzbar zu machen und zu sichern. Es wurde uns auf diese Weise ein Beitrag von Seite des Staates mit 62. 547 fl. 28 kr. zugesprochen. Ganz denselben Betrag soll nach dem Antrage der Budgetkommission auch der hohe Landtag der Stadtgemeinde Budweis bewilligen
Nun aber erlaube ich mir darauf hinzuweisen, dass infolge der steten Gefahr, in welcher die Stadt Budweis geschwebt hat bezüglich der Uiberschwemmungen von Osten, zur Durchführung des Projectes sofort geschritten werden musste.
Es ist uns gelungen, bereits im Vorjahre das Project zur Durchführung zu bringen, um neuerlichen Hochwässern, wie sie sich nicht nur im Jahre 1888 und 1890, sondern auch sonst wiederholt bei oft geringfügigen Anlässen eingestellt haben, mit Erfolg entgegenzutreten, respective die Stadt dagegen schützen zu können.
Es ist der Bau durchgeführt und zw. aus Grundlage mehrfacher Aenderungen des Projectes, welche sowohl von Seite der Statthalterei als auch des Landesausschusses genehmigt worden sind. Nun wird im Gesetzentwurf selbst im § 2 die Unterstützung in einem fixen Betrage ausgesprochen.
Ich will diesbezüglich keinen Abänderungsund auch keinen Resolutionsantrag stellen, ich glaube aber, die Bitte an die hohe Regierung all auch an den verehrlichen Landesausschuss stellen zu müssen, dass bei nachträglich vorgelegten Gesuchen und Begutachtungen dieses Projektes weitere Förderungen uns zutheil werden. Ich fühle mich verpflichtet, insbesondere
der hohen Regierung Dank zu sagen für die rasche und entgegenkommende Haltung bezüglich der Subventiomrungsangelegenheit in diesem Falle. Ebenso fühle ich mich verpflichtet, dem hohen Landesausschusse für die gleiche Fördernng zu danken, aber gleichzeitig bitte ich recht sehr, uns bei nächster Gelegenheit, bei neuerlichen Gesuchen wohlwollend zu behandeln.
Es ist auch keine Neuerung, dass derartige Gesuche, die nachträglich vor das Haus kommen, wohlwollend behandelt werden.
So wurde insbesondere im Vorjahre das Projekt bezüglich der Loutná und Lodrantka neuerlich subventionirt und es sind einzelne Projecte hier selbst im Hause bereits vorgelegen, die 2, ja 3mal um eine Erhöhung der Subvention petiert hatten.
Ich glaube, dass durch diese Wasserable-* tung im Osten von Budweis ein tüchtiges Stück Arbeit geleistet worden ist, um im südlichen Böhmen sowohl, als auch im ganzen Lande ein Beispiel zu geben, Wie man Meliorationen aus nutzbringende Weise mit dem Schütze für einzelne Städte verbinden kann, und ich würde wünschen, dass diese Bestrebungen eifrig weiter unterstützt werden. (Sehr gut. )
Es ist in dieser Beziehung von Seite des Staates viel zu wenig geschehen. Und es sind diejenigen, welche derartige Projekte fördern, vielmehr unter den Privaten und unter den autonomen und privaten Körperschaften zu finden.
Im südlichen Böhmen z. B. haben diese Bestrebungen die Unterstützung des Fürsten Schwarzenberg gesunden bei Durchführung des Projektes des Ingenieurs Daniel. Und ich hoffe, dass wir bei Einschreiten ähnlicher Art sowohl von Seiten der autonomen Körperschaften und der Vereine einerseits, vom Staate als auch vom Landtage anderseits eine weitere Unterstützung finden werden.
Ich stelle daher nur die Bitte an die Vertreter der Regierung als auch an die Vertreter des Landesausschusses, uns bei neuerlichen Gesuchen wiederholt helfend beizustehen und uns ihre Unterstützung nicht zu versagen.
(Beifall. )
Oberstlandmarschall: Verlangt noch Jemand das Wort?
Žádá ještě někdo o slovo ? Prohlašují rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschloffen.
Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj Heřm.. Janda: Vzdávám se slova.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj vzdává se slova. Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Gegenstand der Äbstimmung ist der gedruckte Gefetzentwurf, welcher sich in den Händen der Herren befindet, und werde ich denselben zur Abstimmung bringen unter Berücksichtigung der von Seite des Herrn Berichterstatters erwähnten Druckfehler.
Předmětem hlasování jest osnova zákona, kterou navrhuje komise a dám hlasovati o této osnově, při čemž se vezme ohled na tiskové chyby, na která byl p. zpravodaj poukázal.
Žádám pány, kteří tuto osnovu přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Gesetzentwurf annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest prijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zemského zákona, jeuž se týče odvodnění pozemků v obci Králové Lhotě (okr. Opočenský).
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesansschussbericht mit dem Entwurfe eines Landesgesetzes betreffend die Entwaffnung von Grundstücken in der Gemeinde Königs-Lhota (Bezirk Opočno).
Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. Heřman Janda: Komise ropočtová dovoluje si ve příčině odvodněni pozemků v obci Králové Lhotě (okr. Opočenský) navrhnouti sl. sněmu ku schválení následující osnovu zákona:
Zákon daný dne.... jenž se týče odvodnění pozemků vodním družstvem v Králové Lhotě.
K návrhu zemského sněmu Mého království Českého vidí se mi naříditi takto:
§ 1.
Odvodnění pozemků v obcích Lhotě Králové, Skršicích, Libřicích a Meziříčí, které vodní družstvo v Lhotě Králové provésti zamýšlí, prohlašuje se ve smyslu § 4. č. 2. zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116 za podnik, jenž má býti podporován z peněz zemských.
§2.
Podniku tomu slibuje se nesplatný příspěvek z fondu zemského nepřekročitelnou sumou 30. 122 zl. 38 kr. t. j. 20 proc. celého nákladu v částce 150. 611 zl. 91 kr. podle schválených plánů a rozpočtů vypočteného, mimo to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné výše ze státního fondu melioračního s výhradou ústavního schválení.
Změny projektu smějí býti předsevzaty pouze s povolením ministerstva orby a zemského výboru; změny, které by jakýmkoliv způsobem zvýšily náklad vypočtený, nejsou vůbec dovoleny.
§3.
Tyto příspěvky státního fondu melioračního a fondu zemského budou se vypláceti vodnímu družstvu tím způsobem, že jakmile toto družstvo příslušnou žádost podá, lze jemu během doby stavební podle postupu provedených prací vydati po 90% z 20% příspěvků na státní fond meliorační a na fond zemský vypadajících, kdežto zbývajících 10% se zadrží až do doby konečné kolaudace. Postup provedených prací sluší prokázati výdělkovými certifikáty, stvrzenými zřízenci od státu a země k dohledu na stavbu ustanovenými.
§ 4.
Úspory, jichž se dodělá zadáním stavby,provedením projektu v jiném směru, opětným prodejem pozemků vykoupených, při provádění podniku však neupotřebených a jiným způsobem mají poměrně také prospěti státnímu fondu melioračnímu a fondu zemskému, a sice tak, že příspěvky z těchto fondů udělené nesmějí přesahovati po 20% skutečného nákladu stavebního.
Z příčiny té musí se také schváliti zemským výborem a c. k. vládou případné smlouvy o pronájmech stavby, včíkajíc v to i podmínky pro subakkordanty, dále zadávání kantin a j. v.
§ 5.
C. k. vláda a zemský výbor mají kromě práva všeobecného dozoru, jež přísluší prvně jmenované podle § 5. zákona ze dne 30. června 1884 říšs. z. čís. 116. i právo ustanoviti řiditelstvo stavby, kterémuž sluší vykonávati dohled ku provádění podniku a sice i v příčině toho, kterak sobě počíná vodní družstvo jako podnikatel i v příčině technického provádění melioračního projektu. Ustanovení tohoto řiditelstva stavby vyhrazuje se dohodnutí, jež se stane svým časem mezi ministerstvem orby a zemským výborem.
Vodní družstvo jest povinno, aby dávalo zřízencům řiditelstva stavby o všech důležitých událostech při provádění podniku v pravý čas, to jest prvé, než dotyčná opatření budou předsevzata, vědomost a aby je připouštělo ke schůzím společenstva, k poradám o provádění, zadávání, pak kollaudování stavby atd.
Vodnímu družstvu náleží, aby podnik ihned, jakmile bude proveden, ve vlastní správu převzalo a stále udržovalo; naproti tomu vzdává se zastupitelstvo zemské všech nároků na podíl v pozemcích upravením získaných podle druhého odstavce § 9. zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116. Rovněž náleží na vodní družstvo, aby neslo náklad spojený s dohledem, který bude konati státní a zemská správa v příčině vydržování odvodňovacích zařízení.
§ 7.
Zákon tento nabude platnosti, jakmile vodní družstvo zabezpečí náklad stavební příspěvky zemského a státního fondu melioračního (§ 2. ) neuhrazený.
Dohodnutím, jež státi se má podle § 5. mezi ministerstvem orby a zemským výborem, bude též ustanoveno, kdy se má se stavbou započíti, kdy má býti dokončena a jak mají býti příspěvky zemského fondu a státního fondu melioračního rozvrženy na jednotlivé roky, po které stavba bude trvati.
§8.
Mým ministrům orby, vnitra a financí jest uloženo, aby zákon tento ve skutek uvedli.
Dále navrhuje rozpočtová komise: Slavný sněme račiž schváliti položku 10. 000 zl. vloženou v obnovu rozpočtu zemského na r. 1898 jako první lhůtu zemského příspěvku podniku tomu slíbeného.
Mám za svou povinnost upozorniti ještě na veškeré liskové chyby, které se do této zprávy dostaly a sice:
V § 5. v 1. odstavci českého textu má státi "počíná vodní družstvo" místo "počíná vodní družstva" a v textu něměckém v § 5. místo "in Sinne": im Sinne" a v § 5. místo "welche letzterer": welche letzterer" a v § 7. má býti místo "die sie nach sich ergebende Verkeilung": "die hiernach sich ergebende Vertheilung"
Landtagssecretär Höhm (liest): Die Commission stellt den Antrag:
Der lohe Landtag wolle nachstehenden Gesetzentwurf beschließen:
Gesetz vom..............betreffend die Entwässerung von Grundstücken durch die Wassergenosscenschaft in Königs-Lhota.
Auf Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen wie folgt:
§ 1.
Die Entwässerung von Grundstücken in den Gemeinden Königs-Lhota, Sksirtz, Libřitz und Meziříči, welche die Wassergenossenschaft in Königs-Lhota durchzuführen beabsichtigt, wird im Sinne des § 4, Z. 2 des Gesetzes vom 30. Juni 1884, R. -G. -Bl.
Nr. 116 als ein aus Landesmitteln zu unterstützendes Unternehmen erklärt.
§ 2.
Diesem Unternehmen wird ein nicht rückzahlbarer Beitrag in dem nicht überschreitbaren Betrage von 30. 122 fl. 38 kr. d. i. 20 Procent des nach den genehmigten Plänen und Kostenüberschlägen ersorderlichen Gesammtauswandes von 150. 611 fl. 91 kr. aus dem Landesfonde und ein aus dem staatlichen Melioratiousfonde vorbehaltlich der verfassungsmäßigen Genehmigung zu leistender, nicht rückzahlbarer Beitrag in der gleichen, nicht überschreitbaren Höhe zugesichert.
Änderungen des Projectes dürfen nur mit Bewilligung des Ackerbauministeriums und des" Landesausschusses vorgenommen werden; Änderungen, welche auf irgend eine Weise eine Erhöhung des veranschlagten Aufwandes zur Folge hätten, überhaupt nicht gestattet.
§ 3.
Diese Beiträge des staatlichen Meliorationsfondes und des Landesfondes werden der Wassergenossenschaft in der Weise ausgezahlt werden, dass während der Bauzeit nach Maßgabe des Baufortschrittes je 90 Procent des auf den staatlichen Meliorationsfond und den Landesfond entfallenden 20procentigen Beitrages jeweilig auf Ansuchen der Wassergenossenschaft erfolgt werden können, während die restlichen 10 Procent bis zu dem Zeitpunkte der definitiven Collaudirung zurückzubehalten sind. Der jeweilige Baufortschritt ist durch Verdienstcertificate nachzuweisen, welche von den seitens des Staates und des Landes mit der Bauaufsicht betrauten Organen vidirt sein müssen.
§4.
Ersparnisse, welche sich in Folge der Bauvergebung, durch Ausführung von Projektsvarianten, Wiederveräußerung der eingelösten, bei der Ausführung des Unternehmens jedoch nicht verwendeten Grundstücke oder auf irgend eine andere Weise ergeben sollten, kommen verhältnismäßig dem staatlichen Meliorationsfonde und dem Landesfonde zugute derart, dass die aus diesen Fonden gewährten Beiträge je 20% des wirkliches Bauaufwandes nicht überschreiten dürfen.
Aus diesem Grunde unterliegen auch allfällige Bauvergebungskontrakte, einschließlich der Bedingungen für Subakkordanten, die Vergebung von Kantinen und dgl. der Zustimmung des Landesausschusses und der k. k. Regierung.
§ 5.
Der k. k. Regierung und dem Landesausschusse steht außer dem der ersteren nach § 5 des Gesetzes vom 30. Juni 1834 R. -G. Bl. Nr. 116 zukommenden Rechte der allgemeinen Aussicht das Recht der Bestellung der Bauleitung zu, welch letzterer Beaufsichtigung des Unternehmens sowohl in Bezug aus die Gebahrung der als Unternehmer austretenden Wassergenossenschaft, als auch in Bezug auf die technische Durchführung des Projektes obliegen wird. Die Bestellung dieser Bauleitung erfolgt auf Grund eines seinerzeit zwischen dem Ackerbauministerium und dem Landesausschusse abzuschließenden Übereinkommens.
Die Genossenschaft ist verpflichtet, die Organe der Bauleitung von allen wichtigen Vorkommissen bei der Ausführung des Unternehmens rechtzeitig, das ist noch vor Inangriffnahme der betreffenden Vorkehrungen zu verständigen und deren Intervention bei den Genossenschaftsversammlungen, bei den Verhandlungen über die Bauausführung und Bauvergebung, dann bei der Baukollaudirung u f. w. zuzulassen.
§ 6.
Der Wassergenossenschaft wird obliegen, das Unternehmen sofort nach Ausführung desfelben in eigene Erhaltung zu übernehmen, und das selbe dauernd zu erhalten, wogegen sich die Landesvertretung jedes Anspreches auf einen Antheil an dem durch die Entwässerung gewonnenen Grunde im Sinne des zweiten Absatzes des § 9. des Gesetzes vom 30. Juni 1884 R. -G. -Bl. Nr. 116 begibt. Der Wassergenossenschaft obliegt auch die Bedeckung der Kosten, welche mit der von der Staats- und Landesverwaltung zu führenden Aufsicht betreffend die Erhaltung der Entwässerungs-Anlagen verbunden sein werden.
§ 7.
Dieses Gesetz tritt in Wirksamkeit, sobald der durch die Beiträge des Landesfondes und des staatlichen Meliorationsfondes nicht bedeckte Bauaufwand (§ 2) von der Wassergenossenschast gewährleistet wird.
Der Beginn und die Dauer der Bauzeit, sowie die hiernach sich ergebende Vertheilung der Beiträge des Landesfondes und des staatlichen Meliorationsfondes auf die einzelnen Baujahre sind in dem gemäß § 5. zwischen dem Ackerbauministerium und dem Landesausschusse abzuschließenden Übereinkommen festzusetzen.
§8.
Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes werden Meine Minister des Ackerbaues, des Innern und der Finanzen betraut.
Der hohe Landtag wolle die in den Entwurf des Landesvoranschlages für das Jahr 1898 eingestellte Post von 10. 000 kl. als erste Rate des diesem Unternehmen zugesicherten Landesbeitrages genehmigen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji, že jest návrh komise přijat.
Nachdem niemand das Wort verlangt, erkläre ich den gedruckten Commissionsantrag für angenommen unter Berücksichtigung, der vom Herrn Berichterstatter erwähnten Druckfehler.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise rozpočtové o zprávě výboru zemského s osnovou zákona, jenž se týče upravení potoka Klobuše s přítoky vodním družstvem v Bobnicích (okres Poděbradský);
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Budget-Commission betreffend die Regulirung des Klobuschbaches sammt Zuflüssen durch die Wassergenossenschaft in Bobnic (Bezirk Poděbrad.)
Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. Heřman Janda: Komise rozpočtová předkládá slavnému sněmu zprávu zároveň s osnovou zákona, jenž se týče upravení potoka Klobuše s přítoky vodním družstvem v Bobnicích okresu Poděbradského.
Dovoluji si slavnému sněmu zde oznámiti, že obdobný zákon jako u předešlých předloh, i nyní zde jest, že zákon tento odpovídá stejným způsobem potřebě; jedině co se týká sumy, vřaďuje se zde do zákona a sice v § 2. rozpočet na 85. 000 a dále se vřaďuje 61. 000 zl.
Veškerá tato osnova zákona zajisté jest všem pp. poslancům slavného sněmu již známa.
Pří této příležitosti dovoluji si upozorniti na malé tiskové chyby, které se staly a sice v českém textu v § 6. stojí "aby podnik ihned, jakmile bude proveden a bezvadně kolaudován" má státi "kolaudován" a pak v německém textu v § 3.
v odst. II. stojí "aus Grund der Collandirung einzelner Stecken" má státi "Strecken", dále místo "werden kännen" má býti ö (können) Konečne v § 5. jest "steht außer dem der ersteren nach § 5. des Gesetzes vom
30. Juli 1884 R-G-Bl. Nr. 116 zukommenden Rechtes" má býti "Rechte".
To jsou tiskové chyby, které prosím aby laskavě páni na vědomi vzali a je ve své zprávě opravili.
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter ersucht den gedruckten Gesetzentwurf, wie ihn die Cominission vorschlägt anzunehmen und hat nur auf einige Druckfehler aufmersam gemacht, welche zu corrigieren sein werden.
Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji, že jest návrh komise s opravami, na které p. zpravodaj poukázal, přijat.
Ich erkläre den gedruckten Commissionsantrag mit den vom Berichterstatter erwähnten Correcturen für angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o stavu pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a j. v království Českém v roce 1896-1897 a udělených jim subvencí zemských z dotací roku 1897
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Budget-Commission über den Bericht des Landesausschußes betreffend den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen im Schuljahre 1896 bis 1897 und betreffend die denselben aus den Dotationen des Jahres 1897 gewährten Landessubventionen.
Zpravodajem jest p. posl. Němec, dávám ran slovo:
Zpravodaj posl. Němec: Slavný sněme! Zemský výbor jako každoročně podal i tentokráte slavnému zemskému sněmu nejdůkladněji zpracovanou zprávu o stavu pokračovacích škol živnostenských, obchodních a jiných v r. 1897 a o užití dotace slavným zemským sněmem v obnosu 82. 200 zl. pro r. 1897 povolené.
Zpráva tato vycházející od zemského výboru, jest, jak již měl jsem čest na tomto slavném sněmu loni konstatovati, co nejdůkladněji sestaveno, obsahuje podrobné seznamy v tabelkách přehledných sestavené o počtu škol, výši subvencí, o počtu žactva, o kvalifikaci učitelů, o prospěchu docíleném na školách těch atd.
Ze zprávy této dovídáme se, že v království Českém r. 1896-7 bylo 347 pokračovacích škol, z těchto bylo 12 škol dívčích, 335 chlapeckých; odborných oddělení bylo při 20 školách českých a při 10 školách německých.
Náklad úhrnný na veškeré školy pokračovací obnášel 464 407 zl. Z tohoto nákladu vidíme, že průměrný náklad na jednoho žáka pokračovací školy obnášel 13 zl. ročně a náklad se strany země na jednoho žáka ve formě subvencí zemských placený asi 2 zl. 35 kr.; při odborných školách pokračovacích ovšem jest tento náklad na jednotlivého žáka značně vyšší, což ovšem vysvětluje se tím že při odborných školách pokračovacích trvá vyučováni 12 až 13 hodin týdně, kdežto na všeobecných školách pokračovacích obyčejně vyučuje se 6 - 7 a v řídčích případech 8 hodin na vyučování soustředěno.
Zpráva, kterou mám čest ve jménu rozpočtové komise sl. sněmu předkládati, obsahuje také tabulku počtu žáků pokračovacích škol dle řemesel a živností.
Doporučuji velectěným pánům členům tohoto sl. sněmu a zejména těm, kteří náležejí stavu živnostenskému, aby si laskavě všimli této tabulky.
Z této nabudou důkazu o tom, kterak naše školy pokračovací rok od roku vždy více a více zkvétají a na veškerá odvětvi živností a řemesel se rozvětvuji.
V této tabulce, velectění pánové, seznáme dále, v jakém poměru veškeré živnosti a řemesla jsou zastoupeny.
S potěšením můžeme konstatovati, že náklad ovšem značný na školy pokračovací, kterýž jsem měl čest uvésti, totiž 464. 407 zl. na tyto školy jest velmi užitečný a produktivní. Jen jedno méně potěšující faktum vychází ze zprávy zemského výboru. Zemský výbor dovolávaje se zprávy ústní, která se strany přísedícího zemského výboru p. posl. Adámka sl. sněmu při loňském projednání zprávy o stavu pokračovacích škol byla uvedena, že zemskému výboru, bylo dne 29. ledna 1896 - při čemž dovoluji si poopraviti zprávu resp. číslo ve zprávě rozpočtové komise, kde mylně uvedeno jest 1887 4% a kde správno má zníti 1897 oznámeno c. k. místodržitelstvím, že ministerstvo vyučování pracuje o předloze zákona zemského o školách pokračovacích a že tento zákon bude průmyslové radě pro země na říšské radě zastoupené k posouzení předložen a že potom ovšem jako předloha vládní slav. zemskému sněmu se dostane na stůl.
Tehdy měl jsem čest vysloviti přání, aby až se opět sejdeme, shledali tento návrh na stole sl. sněmu, aby pak mohl býti projednán a uzákoněn trvale zabezpečen základ a existence škol pokračovacích.
Zároveň bude tomu rok, co jsem měl česť tohoto místa podávati zprávu, a tu musím konstantovati, že po uplynulém tomto roce nebylo nipak slibu tomuto učiněno zadost, a při té příležitosti vznáším k J. E. p. místodržiteli království Českého snažnou žádosť, aby jeho intervenci se stalo, aby co nejdříve zákon o školách pokračovacích projednán a tomuto sl. sněmu předložen byl.
Na rok 1897/8 navrhuje zemský výbor dotaci odchylně loňského roku tím způsobem, že odporučuje, aby sl. sněm přijal na podporu škol pokračovacích v Praze položku. 3200 zl. proti 12200 zl. na rok 1897 povolených pro školy venkovské doporučuje zemský výbor na 1897/8 položku 70. 000 zl. tedy úhrnem 83. 200 zl.
Mam česť jménem komise rozpočtové podávati tuto zprávu. Dovoluji si poukázati na obsah zprávy zemského výboru a zároveň na obsah zprávy rozpočtové komisse a budiž mně dovoleno, abych se omezil pak na přednesení konečných návrhů, jichž laskavé přijetí sl. sněmu co nejvřeleji doporučuji.
Rozpočtová komise usnesla se učiniti sl. sněmu tyto návrhy:
Slavný, sněme račiž správu výboru zemského o stavu pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a jiných v království Českém ve Školním roce 1896-97 vzíti s nejúplnějším uspokojením na vědomí.
II. Dotace vložené zemským výborem v osnovu rozpočtu zemského na rok 1898 ku podpoře pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a jiných v Praze v obnosu zl. 13. 200 a pokračovacích škol venkovských mimo Prahu zl. 70. 000 se schvalují.
III. K účelům pod č. II. uvedeným prodlužuje se splatnost nerozděleného zbytku obdobné dotace z r. 1897 v sumě zl. 3. 630 do konce měsíce března r. 1899.
IV. Zemský výbor se zmocňuje, aby pokračovacím školám průmyslovým a kupeckým spojeným s jinými odbornými ústavy zvláštní subvence zemské požívajícími pro rok 1898 ponechal ještě jejich dosavadní samostatné subvence; pro rok 1899 pak aby navrhl sl. sněmu přiměřené zvýšení zemských subvencí pro ony hlavní odborné ústavy, kterými by se jim nahradila aspoň částečně ztráta zvláštních zemských subvencí s nimi spojených škol pokračovacích, kteréž subvence dle usnesení sl. sněmu v sezení ze dne 25. února r. 1897 mají pominouti.
Mimo tyto konečné návrhy, o kterých jsem měl česť slavnému sněmu podati zprávu, navrhuje rozpočtová komise slavnému sněmu ještě několik resolucí, které si dovoluji rovněž slavnému sněmu k vědomosti uvésti.
Budiž mi dovoleno, abych se některých těchto resolucí jen v krátkosti dotkl.
V resoluci prvé se ukládá zemskému výboru, aby vyzval c. k. vládu, aby předkládala statistické výkazy o stavu státních pokračovacích Škol průmyslových.
Zemskému výboru běží o to, aby měl úplně spolehlivý statistický přehled o počtu žáků na všech školách pokračovacích, tedy počítaje v to i státní školy pokračovací, jak známo, přidělené ke státním ústavům nebo školám průmyslovým, nebo všeobecným školám řemeslnickým.
V resoluci 2. se vyzývá vláda, aby zřídila při o, k. českých průmyslových