Meine Herren, an den Landwirten selbst wäre es sich in dieser Richtung zu rühren, wenn Sie eine Aenderung dieses Gegenstandes in diesen Competenzsphären wünschen, und da möchte ich Don der Voraussetzung ausgehend, dass die Pferdezucht eine ganz außerordentliche Bedeutung hat, da sie aber, wie College Hofmann hervorgehohen hat, sehr vernschlässigt ist im Vergleiche mit der Rindviehzucht, feststellen, dass die Pferdezüchter sich selbst der Sache zu wenig eifrig angenommen haben.

Ich glaube, dass die Pferdezüchter daran gehen sollten, um eine Verbesserung ihrer Lage und eine Verbesserung ihrer Subventionen zu erlangen, sich in Vereinigungen zusammenzuschließen. Wir haben eine ganze Menge von Rindviehzuchtgenossenschaften, ich habe aber noch nicht gehört, dass im Lande Pferdezuchtgenossenschaften gegründet worden sind oder dass man daran gienge, solche zu gründen. Aber warum sollte das nicht gehen ? Es geht ganz gut, es muss gehen. Ich glaube, alle Bemühungen, welche seitens der einzelnen Pferdezuchtbesitzer an competenter Stelle in Anregung gebracht wurden, haben nicht jene Macht und jenen Nachdruck, welche sie haben würden, wenn sie in den einzelnen Viehzuchtgebieten wie Chrudim, Netolitz, Bischofteinitz u. s. w. Vereinigungen bilden und zu einem Verbände sich vereinigen würden.

Meine Herren, ich glaube, einem solchen statutarisch berechtigten Verbande könnte die Regierung und das Ackerbaummisterium niemols widesstehen.

Einen ganz besonderen Uibelstand aber bildet die ungleiche und ungewire Competenz in solchen Angelegenheiten. Es weiß thatsachlich Niemand, wie Herr College Hofmann hervorgehoben hat, wer ergentlich berechtigs ist, mitzusprechen. Es liegen Gutachten des Landenkulturrathes und der Centralkommission für die Pferdezuchtangelegenheit vor, und sie haben sich thatsächlich außerordentlich viel Muhe genommen, ohne greisbare Erfolge zu erreichen.

Es scheitert dies aber daran, dass der betieffende Hengsten-Depôtcomntandant einfach die Sache als unausfuhrbar bezeichnet und dass das Ackerbaummisterium leider der Stimme des militarischen Hengstendepôtcommandanten viel mehr Gewicht beigelegt hat als dem gewichtigen Gutachten der Landeskulturbehörde, dem Landeskulturrathe.

Meine Herren, wie viel aus dem Gebiete der Pferdezucht geleistet werden kann, dafür bietet uns wieder Baden den besten Fingerzeig. Der Herr College Hofmann erzählte hier, dass für das Pferdezuchtgebiet von den schonen Dengsten, die er in Wien gesehen hat, so zn tagen die schlechtesten angekauft worden sind. Ich habe zufällig in einem landwirtschaftlichen Blatt Badens gelesen, dass vort für die Dengste der einzelnen Corporationen 10-15 Tausend Gulden verausgabt werden, dass man dort ein großes Wohlwollen für die Sache an den Tag legt.

In anderer Richtung wird die Unterstützung noch in der Weise gelastet, dass das Stutenmaterial, welches angekauft worden ist, reinrassiges ist und dass eine ganz zielbewußte Richtung in die Sache hineinkommt.

Ich würde mich daher dafür einsetzen, was College Hofmann gesagt hat, dass irgend ein Sachverständiger, der mit warmer Liebe und richtigem Verständnisse für diese Angelegenheit ausgestattet ist, betraut werde, den Posten eines Pferdezuchtinspektors zu bekleiden, und dass es nur auf diesem Wege auf diesem wichtigen Gebiete möglich ist, dass bei uns in diesen Dingen etwas geschieht.

Wie wenig bei uns in dieser Richtung geschehen ist, wissen die Herren, und es sind namentlich die deutschen Bauern des westlichen Böhmens die čechischen Gegenden des Pferdezuchtgedietes kenne ich nicht die wirklich unausgesetzt aber leider erfolglos thätig gewesen sind. Ich bin oft Dolmetsch ihrer Wünsche gewesen in Neuern, Neugedein, Taus, Bischosteinitz, soweit es deutsche Gebiete betrifft, und kann Sie, versichern meine Herren, dass unzähliger Petitionen und Deputationen, College Hoffmann kann das bestätigen, an den Landesculturrath und an das Ackerbauministerium entsendet wurden.

Es war aber leider Alles vollständig erfolglos, so dass die Leute ganz verzweifeln müssen, und dass, wie es vorgekommen ist, die Leute an der Grenze genöthigt sind, ihre Stuten im Auslande belegen zu lassen. Wan muß es geradezu als Schande auslegen, dass der Staat Österreich nicht imstande ist, die nöthigen Zuchthengste beizustellen, und dass man in das benachbarte Baiern gehen muss, das ist geradezu ein Skandal für den ganzen Staat, da wäre eine Abhilfe dringend nothwendig.

Ich begrüße daher die ganze geführte Debatte aus dem Grunde, weil ich hoffe, dass es möglich sein wird, die Regierung darauf aufmerksam zu machen mit verhältnismäßig kleinen Mitteln hier das zu thun, was ihre Pflicht und Schuldigkeit ist. (Bravo! Bravo!)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen.

Es ist Niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj pod. Suda: Slavný sněme!

Úkol můj v této záležitosti jako zpravodaje komise zemědělské jest mi velice ulehčen tím. že veškeří páni řečníci podporovali návrhy mnou přednesené. Já mám v první řadě zřetel na podané petice, které mají za účel povznesení chovu koní v okresích Strakonickém a Volyňském. Odporučuji opětně návrh slavnému sněmu ku přijetí.

Zároveň projevuji úplný souhlas s poznámkami pány posl. Jarošem, Hofmannem, Doležalem a Schreinerem uvedenými a přál bych si jen aby také v kruhu povolaných k nim zřetel vzat byl.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasovaní.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Komise navrhuje: Slavný sněme, račiž se usnésti: Petice hospodářského spolku okresu Strakonic a osady Předslavic, okresu Volyňského, postupuje se zemskému výboru s poukazem, aby po vyslyšení zemědělské rady podal v budoucím zasedání sněmu zprávu o tom, co se k povzneseni chovu koní stalo.

Die Commission beantragt:

Die Petition des landwirtschaftlichen Vereines für den Bezirk Strakonitz und der Ortschaft Předslawitz im Bezirke Wolin wird dem Landesausschusse mit der Aufforderung abgetreten, nach Anhörung des Landesculturrathes in der nächsten Landtagssession über das zur Hebung der Pferdezucht Veranlasste Bericht zu erstatten.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Commissionsantrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Nyní projednáme ty dva předměty denního pořádku, které jsem dříve odložil a sice především druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o petici ústřední hospodářské společnosti pro království České v příčině některých nedostatků školství zemědělského v království českém.

Ich werde nunmehr die früher zurückgestellten beiden Gegenstände der Behandlung zuführen, und zwar zuerst den Bericht der Landesculturcommission über die Petition der landwirthschaftlichen Centralgesellschaft für das Königreich Böhmen, betreffend einige Mängel im landwirthschaftlichen Schulwesen im Königreiche Böhmen.

Dávám slovo p. zpravodaji poslanci Fišerovi.

Zpravodaj posl. Fišera: Slavný sněme! Ústřední společnost hospodářská pro král. České, věrně plníc úkoly stanovami jí vytčené, všímá si mimo jiné také velmi bedlivě vývoje školství hospodářského a zanáší se také často reformami, kterých by bylo třeba ku prospěchu školství tohoto. V těchto úvahách také přišla na jisté nedostatky, které ve školství tom se objevují, a to právě bylo podnětem, že podala žádost za odstranění vad těchto na slavný sněm.

Komise zemědělská obírala se touto peticí a shledala, že mezi řadou návrhů činěných v příčině odstranění nedostatků ve školství našem nalézají se některé body, které dnes se staly bezpředmětnými, poněvadž již působením zemského výboru samého se stala náprava.

Nejprve zmiňuje se komise a stěžuje si do vad naskytujících se v tak zv. školství pokračovacím.

Tu sluší připomenouti, že výbor zemský učinil předlohu v té příčině, která již stala se předmětem bedlivých úřad v lůně komise zemědělské, a že jest naděje, že ještě dospěje k řešení zde ve sl. sněmu. Tedy to opomenu mlčením, poněvadž to bude předmětem zvláštního referátu. Dále však má komise zemědělská za svou povinnost přidružiti se ku stížnostem dotčené tu společnosti a sice na slabou příliš návštěvu našich tak zv. nižších škol zemědělských, jmenovitě rolnických škol. Společnost přišla na prostředek po jejím zdání velice účinný, jak by se tomuto nedostatku žactva dalo odpomoci.

Zjev tento všeho politování hodný byl také zemskému výboru podnětem, že učinil snesení a rozeslal zvláštní oběžník všem kuratoriím toho obsahu, by pátrala po příčinách a po případě zjednala také odpomoc a jest to zajisté potěšitelným úkazem, že i rolnictvo samo uvažuje o příčinách této slabé návštěvy, což svědčí nepopřeně o pokroku rolnictva vůbec, že si všímá školství hospodářského. Tak uvádím zejména, že na sjezdu odbývaném v severovýchodních Cechách a sice v Chocni byla otázka tato na denním pořádku, a že vše to, co tento sjezd v rokování svém uvedl o otázce té, shoduje se s tím, co právě společnost hospodářská činí předmětem své petice.

Navrhujeť tu společnost hospodářská a jest toho náhledu, že by se to potkalo se zdarem, kdyby stáří žactva přijímaného na školy rolnické se snížilo, a sice z dosavadních 14 let, jak ve stanovách jest vytčeno, na 12 let.

Není pochybnosti, že proti tomuto záměru vystoupí celá řada paedagogů, a že povážlivě se budou pronášeti o věci této; avšak na druhé straně nelze neuznati, že ve Školství hospodářském na slovo vzatí učitelé, pokud se týče, ředitelé, kteří sešedivěli v tomto působení svém, velice horují pro tuto změnu ve stanovách, pokud se týče, v osnově učební.

Jest samozřejmo, že taková pozměna stanov normálních musila by míti v zápětí pozměnu učební osnovy samé, totiž, že by musily posavadní 2 třídní školy rolnické rozšířeny býti na 3 léta a že by tento první ročník byl přípravkou, ve které se utvrzují vědomosti nabyté na všeobecných školách obecných a teprv úlohou 2. a 3. ročníku by bylo, pěstovati předměty odborné.

Společnosť vyslovuje přesvědčení své, že prostředek tento zajisté by vedl k rozhojnění návštěvy Školní a komise zemědělská, nechtějíc v této zásadní otázce již nyní platný pronésti soud, myslí, že musí v té příčině býti vzata na potaz rada zemědělská, ano že dále i s vládou musí zahájena býti vyjednávání, zdali a pokud žactvo ve věku 12-14 let smí býti přijímáno na takové školy odborné, ačkoliv spatřujeme analogon v té příčině na obecných Školách řemeslnických i také živnostenských, kdež, jak povědomo, na základě zvláštního regulativu přijímáno jest žactvo již 12 leté.

Tedy v té věci navrhuje se komisí zemědělskou, by byla rada zemědělská slyšena.

Další stížnosť nese se k tomu se strany společnosti hospodářské, že málo jest dosud příležitosti poskytnuto, aby dívky se vzdělaly pro své budoucí povolání vzhledem k nedostatečnému počtu takových škol odborných hospodyňských, a tu má za to společnost dotčená, že by měly ovšem dle prokázané potřeby a kde k tomu jsou pohotově pomůcky a učitelstvo způsobilé na zimních Školách hospodářských, právě v době prázdnin, kdy žáci se nevyučují, pořádány býti kursy vzdělávací podle okolností, dvou až tříměsíční, ku předběžnému vzdělání dívek rolnických. Lépe prozatím něco, nežli vůbec nic.

Konečně vzpomíná společnosť s pocitem jisté trpkosti toho, že navzdor tak četným, slavným sněmem opětovaným resolucím, kterýmiž byla vyzývána vláda, aby zřídila na vysokých školách technických v Praze zvláštní studijní odbor pro zemědělství, že navzdor těmto projevům důrazným a naléhavým, dosud to, co vláda ve směru tom způsobila, jest nepatrným, věru nedůstojným pokusem, neboť nelze v tom spatřovati nějaké středisko snažení vědeckého a nějakou vysokou školu, kde přestalo se pouze na několika disciplinách, které nejsou žádným celistvým odborem. Jest zde sice kulturní technika Čili nauka meliorační zastoupena - což ovšem jest vymožeností velice cennou, ale pokud jde o zemědělský odbor samotný, tu jsou jen pouhé zlomky, encyklopedie hospod., správověda s taxací, pathologie ros lin atd., jakž viděti z nepatrného nákladu, jehož ostatně ještě celou polovinu země nese.

Náklad ten na obou školách technických obnáší něco přes 7000 zl.

Z toho posouditi možno, že, co se stalo, nestojí takořka ani za řeč. Myslím, že komise nemohla jnak, než se vším důrazem vyzvati zemský výbor, totiž navrhnouti slavnému sněmu, aby vyzval zemský výbor, by ještě jednou byl učiněn popud a vláda byla k tomu vybídnuta, by konala svoji povinnosť, by bez dalšího odkladu tento studijní odbor doplnila.

Sluší zde také uvésti, že, když zpráva o této petici, která, mimochodem řečeno datuje se z roku loňského, byla skoncována, ještě došly petice a sice obsahu docela podobného, ba totožného takořka, a sice petice, které vzaly vznik svůj na onom sjezdu mnou vzpomenutém v Chocni. Tyto petice, celkem 8, právě snaží se odstraniti tyto vady ve školství, o nichž jsem se právě zmínil. Má tedy komise zemědělská za to, by petice ty pojaty byly do dnešního rozhovoru, aby byly tímto způsobem vyřízeny.

Na základe těchto zcela stručných vývodů činí komise následující návrh:

Zemskému výboru se ukládá:

1.   by co nejrozhodněji se zasadil u c. k. vlády ve smyslu opětovaných resolucí sněmovních o bezodkladné zařízení a doplnění studijního odboru pro zemědělství při vysokých školách technických v Praze a o výsledku sněmu zprávu a návrhy podal;

2.   aby vzal v úvahu a s c. k. vládou projednal změnu normálních stanov pro školy rolnické, a sice ve směru snížení stáří u žákův na školy ty přijímaných ze 14 na 12 let a v ohledu tom změnu osnovy učebné; aby vyslyšev v té příčině radu zemědělskou sněmu v nejbližším zasedání zprávu podal a návrhy učinil

Die Commission stellt den Antrag: Der Landesausschuss wird beauftragt:

1.   Stach Maßgabe der wiederholen Landtagsresolutionen bei der k. k. Regierung die unverzügliche Errichtung beziehungsweise Ergänzung einer Studienfachabtheilung bei den technischen Hochschulen in Prag auf das Nachdrücklichste zu betreiben und über das Ergebnis dem Landtage zu berichten und Antrage zu stellen.

2.   Mit der Regierung in Verhandlung zu treten und eine Abänderung des Normalstatutes für unsere Ackerbauschulen in Erwägung zu ziehen u. z. mit Bedachtnahme auf die Herabsetzung des Alters der aufzunehmenden Schüler von 14 auf 12 Jahre, sowie ferner auf die sinngemäße Abänderung des Lehrplanes, den Landesculturrath hierwegen einzuvernehmen und dem Landtage in der nächsten Session Bericht und Anträge zu erstatten.

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstände der Herr Abg. Dr. Schreiner das Wort erbeten.

Ich ertheile ihm das Wort.

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Vor allem muss ich bedauern, dass dieser Bericht, der doch von großer Wichtigkeit ist, nicht gedruckt wurde, sondern nur mündlich erstattet worden ist, und dass es daher zahlreichen Mitgliedern des hohen Hauses nicht möglich war, von dem Inhalte desselben Kenntnis zu nehmen.

Ich habe jener Sitzung des Landesculturrathes nicht beigewohnt, habe mir aber durch die Durchsicht des Berichtes Kenntnis von dessen Inhalte verschafft und kann mich mit dem Berichte in keiner Weise einverstanden erklären. Der Bericht nimmt eine ganz entgegengesetzte Haltung von jener ein, die ich, wie ich glaube, unter dem Beifalle des ganzen hohen Hauses vorgestern in diesem Landtage markirt und auseinandergesetzt habe.

Ich möchte ganz besonders Ihr Augenmerk aus einige wenige Punkte richten. Die Sache ist zwar an und für sich formeller Natur.

Es soll dem Landesausschusse nur eine bestimmte Directive gegeben werden, das oder jenes zu thun.

Aber, meine Herren, dem Landesausschusse wird durch den bedingungs- und vorbehaltslosen Beschluss des hohen Hauses schon eine gebundene Marschroute gegeben.

Dadurch, dass wir uns mit dem Standpunkt des Herrn Berichterstatters einverstanden erklären, stellen wir uns selbst auf den Standpunkt, den er eigenommen hat.

Der Landesausschuss würde in der Folge damit rechnen müssen, dass wir thatsächlich auf dem Standpunkte des Herrn Berichterstatters stehen, ich glaube aber, ein großer Theil und, wenn ich jagen darf, ein überwiegender Theil der Mitglieder des hohen Hauses wird diesen Staudpunkt nicht theilen.

Gestatten Sie mir, meine Herren, dass ich 2 Punkte aus dem Berichte hervorhebe.

Der eine Punkt betrifft das Alter, in welchem die Jugend in die landwirthschaftlichen Schulen aufgenommen werden soll.

Ich habe mir erlaubt vorgestern darauf hinzuweisen, dass vom padagogischen Standpunkt aus es ein alter Erfahrungssatz ist, dass eine ordentliche Ausbildung eines Fachmannes, und das sind ja auch Fachmanner, die herangezogen werden sollen auf dem Gebiete der Landwirtschaft, nur dann möglich ist, wenn er physisch eine gewisse Reife erlangt, geistig vorgebildet ist, in diesem Falle also die Gegenstande der Volksschule bewältigt hat und sich auch manuell in der Landwirtschaft ein bischen bethatigt hat. Ich habe gewunscht, dass die Mog lichkeit des Eintrittes in diese landwirtschaftlichen Schulen über das Alter von 14 Jahren hinaus ausgedehnt werde, dass wo möglich erst im 16. Jahre der Zutritt wünschenswert ware.

Der Bericht des Referenten aber verlangt das gerade Gegentheil, indem er fordert, dass bereits vom 12. Lebensjahre an gestattet fei, in die Fachschulen einzutreten, (Rufe: Hort! Hort!) und dass der Ersatz für den Volksschulunterricht darin zu suchen sei.

Ich betrachte diese ganze Sache als nichts anderes als eine verschamte Reduzierung unserer Schulpflicht; dazu können Wir von dieser Seite niemals unsere Zustim mung geben. (Rufe: Niemals. )

Ich glaube also, dass es nicht möglich ist, dem Landesausschusse solche Directiven zu geben, und mochte den Landegaugschuss sowie den Referenten von vornherein daruber nicht im Unklaren lassen, dass wir uns mit diesem Standpunkte des H. Berickterstatters in keiner Weise identificieren und uns damit auch nicht identificieren konnen, weil auf damit einem Umwege Das erreicht werden soll, was der Herzenswunsch vieler Politiker in unserem Reiche ist, die 8 jahrige Schulpflicht zu einer 6 jährigen zurückzuschrauben Das Ware der eine Punkt.

Der zweite Punkt ist der Verlanderung unserer Ackerbauschulen.

Man mag darüber denken. Wie man will, es ist ja dagegen nichts einzuwenden, dass eine gewisse Unificirung in Bezug auf die administrative Bebanblung der landwirthschaftlichen Schulen eintritt.

Darüber mag mau denken, wie man will, das ist ein privater Standpunkt, Das eine aber muss ich hervorheben: Ich weiß nicht, ob es angeht, solche gewaltsame Schritte einzuleiten, ich glaube vielmehr, dass man in der Sache langsam und bedächtig vor sich gehen soll Eine große Anzahl unserer local in Fictoren im Königreiche Böhmen geht von der Voraussetzung aus, dass sie so wenig um möglich für den Aufwand für die landwirthschaftlichen Schulen opfern, und diese mussten so zu sagen vom Landesausschuße immer dazu genothigt werden.

Ein anderer Theil, der ruhmenswerthe Theil, meine Herren, hat geradezu großartige Opfer gebracht. Es ist also unbedingt nothwendig, dass bei der Verlanderung der Schule und bei der Uebernahme derselben in die Landesregie auf diese Verhaltnisse auch gebuhrende Rucksicht genommen werde, dass man nicht diejenigen, welche Hunderttausende für Bauten ausgegeben haben, die auf gleiche Waage mit denjenigen stillt, die seinerzeit einen elenden Beitrag zur Subvention gezeichnet haben.

Also auch in dieser Richtung ist es nothwendig, nicht nur, dass der Landesausschuß darauf steht, dass der Antrag durchgefuhrt werde, sondern auch, dass dabei auch die localen Interessen gebührende Beachtung finden.

Ich werde selbstverstandlich keinen Antrag stellen, denn die formale Seite bietet mir dazu gar keinen Anlass, aber ich glaube, es ist nothwendig, dass wir uns daruber vollkommen klar werden, was wir in dieser Richtung wunschen und was wir wollen, dass wir uns namentlich energilch dagegen sträuben wurden, wenn, wie es beinahe den Anschein hat, durch die Erleichterungen bezüglich der landwirthschaftlichen Schulen insbesondere eine Reduzierung der Schulpflicht geplant sein sollte. (Bravo!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu p. posl. Kovářík. Dávám jemu slovo.

Posl. Kovářík: Slav. sněme! Ačkoli, jak p. zpravodaj z předu prohlásil, není tato zprava, která jest na denním pořádku, předmětem uvažování podrobného a vůbec předmětem uvažování organisace hospodářských škol, přece dovoluji si několika slovy zmíniti se o pokračovacím školství hospodářském.

Jest pravdou, že o rozšíření hospodářských vědomostí pečuje se v nynější době povolanými činiteli dosti horlivě; máme na př. celou řadu hospodářských škol rolnických, máme značný počet hospodářských škol zimních, ale, pánové, to vše nedostačuje, neboť jest známo, že poměrně malý počet dorostu rolnického, budoucích to našich rolníků, školy ty navštěvuje; vinu tohoto úkazu nese hlavně značný náklad, který jest nutný, když takový syn rolnický mimo domov musí býti vydržován, stravován, a při tom jest vydán nebezpečí různé zkázy ve městě. Dále podobně hmotná tíseň zejména chudých hornatých krajin dostupuje dnes takového stupně, že skutečně nelze se tomu diviti, když tak malé procento dorostu rolnického školy rolnické navštěvuje, avšak zvýšené požadavky a pokrok času vyžadují toho nutně, aby se umožnilo každému a to i tomu menšímu a chudému rolníku, aby mohl k budoucímu svému povolání se náležitě připraviti a vzdělati. (Výborně!)

V tom oboru jest u nás veliká mezera, kterou zejména na celém jihozápadě Českém a snad také jinde těžce pociťujeme a Která dle mého mínění by mohla býti odstraněna řádně organisovaným pokračovacím školstvím hospodářským, které by pečovalo o vzdělání všech těch nastávajících mladých rolníků, kteří školu rolnickou navštěvovati nemohou.

Pomíjím úplně, jak by školy takové zařízeny býti měly, co by bylo nejvhodnější pro ně, ponevadž mám za to, že tato otázka se dá projednati při bedlivém uvažování, ažkoli jinak musím odmítnouti tvrzení, které jaksi učinil p. předřečník ve svých vývodech, jako by s naší strany snad se usilovalo o zmenšení školní návštěvy a tím o zmenšení Školního vzděláni. To není naším úmyslem a také to není úmyslem a přáním našeho lidu; neboť kdyby lid takovou snahu mel, nestavěl by takovým nákladem školní budovy. To je důkazem, že náš lid netouží po zkrácení svého vzdělání a školní návštěvy.

Když ale, vele tění pánové, uvažujeme to, jaký náklad obecné Školství v tomto království vyžaduje, že náklad na obecné školství vyžaduje přes polovici veškerých našich přirážek, přes 10 milionů zlatých, pak jest skutečně oprávněným požadavek, aby se po boku tohoto školství a zejména s použitím tohoto školství a nádherných školních budov, s pomocí tak inteligentního učitelstva, jaké působí při naších školách obecných, zřídily a sorganisovaly hospodářské školy pokračovací, kteréžto školy by mohla mládež rovněž ze svého domova bez nákladů na byt a stravováni v každém okresu pravidelně navštěvovati.

Tím myslím, že poslouží se nejlépe vzdělání našeho lidu rolnického a tím poměrně malým nákladem postaráme se také snad za nedlouho o všeobecné vzdělání na našem venkově. Na druhé straně ale myslím, že byly zcela nemístné obavy, které z mnohých stran se jeví, jako by tím organizováním, pokračovacího školství trpěly rolnické naše školy na své návštěvě.

V tomto ohledu nemohu se stotožniti, naopak považuji za to, že školy pokračovací budou působiti nejen na všeobecnou vzdělanost, ale že budou působiti i na lepší návštěvu rolnických škol. V letošním zasedání tohoto sl. sněmu předložen byl návrh na zřízení pokračovacích škol hospodářských, a mohu říci, že předloha tato našla mezi lidem našim velmi vřelého přijetí, jako málokterá z jiných předloh v tomto zasedání sněmovním.

Nelze proto, než pronésti vřelé přání, lidu venkovského, aby co možná nejdříve předloha tato provedena byla, a zejména vznáším na zástupce zemské vlády přání, aby v tomto smyslu konala svou povinnost, a starala se o vzdělání našeho lidu a nechovala se snad s mlčenlivostí a lhostejností.

Proto čekáme, že snad co možná nejdříve v této věci bude učiněn krok, aby se přání našeho lidu venkovského v tomto oboru vyhovělo (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch jemand zu diesem Gegenstande das Wort?

Dávám slovo posl. Adámkovi.

Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Slavný sněme! Kdyby se byl p. zpravodaj zemědělské komise omezil na odůvodnění zcela správného formálního návrhu, tedy byl by zajisté v tomto sl. sněmu nevyvolal tuto debatu.

Poněvadž ale p. zpravodaj do zprávy, kterou přednesl, pojal positivní návrhy a direktivy zemědělské komise, není možná, aby tato jeho zpráva zůstala bez náležitého objasnění. Zvláště pak pokládám já za svou povinnosť ujmouti se slova, poněvadž musím za to míti, že obsažené ve zpráve návrhy a přaní mají býti direktivou zemskému výboru při řešeni úkolů v dotčené petici ústřední hospodářské společnosti vytknutých.

Pánové ! Takový způsob zprávodajství jest velmi povážlivý, poněvadž sl. sněm bude hlasovati toliko o závěrečném návrhu a nebude hlasovati o zprávě komise a proto by si bylo přáti, kdyby se byl p. zpravodaj - prosím, by mně odpustil, že to připomínám - obmezil toliko na odůvodnění formálního návrhu, který po mém soudu jest zcela správný, a kdyby byl upustil od tak závazného, positivního řešení těchto zajisté velmi sporných otázek.

Pan zpravodaj se dotýká velmi palčivé otázky pozemštění hospodářských škol, počínaje školami středními.

Pánové, takováto všeobecná hesla šířiti a jimi vzbuzovati v lidu naděje, které nemohou býti splněny, jest velmi povážlivým.

Planými hesly způsobeno bylo u nás již tolik škod, že bychom se jich již měli vystříhati, zvláště pro řešení velkých úkolu hospodářské i vyučovací politiky. Velice snadno řekne se "pozemštění hospodářských škol", a heslo toto najde velkého ohlasu, stane se populární. A předce ani p. zpravodaj se nedomnívá, že by takovéto pozemšténí hospodářských škol bylo lze provésti. Bylo by to nejen k neprospěchu rolnictva, ale bylo by to i v neprospech hospodářských skol samých. Trvám na tom, že odborné školy vůbec, hospodářské školy pak zvláště, nemohou prosperovati bez horlivé, a jak jsem již předevčírem dovodil vytrvalé součinnosti a obětovnosti místních činitelů. Pouze při této horlivé součinnosti jest možno, aby školy tyto přinášely takový prospěch, jakého si přejeme. (Souhlas).

Kromě toho, když by se přikročilo k tomuto pozemštění veškerých škol hospodářských, pak by bylo nemožným přiměřené territorialní rozdělení hospodářských škol. Školy tyto by se kupily tam, kde by se o ně nejhorlivěji ucházeli, návštěva by byla namnoze ještě menši, a náklad na toto školství by nepoměrně vzrůstal.

Pokud se týká této otázky, musím raditi k velké opatrnosti, a to tím více, poněvadž již nyní tyto zemské náklady na hospodářské školy nepoměrně stoupají. V 10 letech, od r. 1887 do r. 1898 vzrostly z 99. 000 na 202. 000 zl. Náklady ty stupají hlavně proto takovou měrou, poněvadž země převzala výplaty učitelů hospodářských škol a touto reformou se stala otázka všeobecného pozemštění těchto škol méně palčivou.

Pan zpravodaj připomíná a to právem, že je třeba, aby bylo o to pečováno, aby již na obecných školách žactvo bylo pro hospodářství lépe a přiměřeněji připravovano, než dosud. V té věci s ním úplně souhlasím. Panu zpravodaji je zajisté povědomo, že zavedla se dosti čila agitace, aby do nových čítanek byly přijaty důležité stati hospodářské, bohužel bez valného úspěchu, což však nespadá na vrub zemského výboru, nýbrž na vrub vlády.

Jest zajisté žádoucno, aby byli učitelé v polním hospodaření vyučováni již na ústavech učitelských, avšak na učební osnovy těchto ústavů zemský výbor žádného vlivu nemá. Také opatření zkušebních polí a zahrádek při školách bez horlivé součinnosti školních orgánů nemůže býti provedeno, také v té příčině nemá zemský výbor téměř žádné ingerence.

S velkým povděkem vítám projev, který učinil pan poslanec Kovařík v příčině pokračovacích Škol, a děkuji mu za uznáni, kterého se strany tak povolané, jako jest rolnictvo, dostalo předloze se zemského výboru o pokračovacích školách hospodářských sl. sněmu předložené.

Prosím především pana zpravodaje komise zemědělské, který jest referentem o této předloze, aby si tohoto projevu z kruhů našeho rolnictva laskavě povšiml.

Co pan poslanec Kovářík o účelu hospodářských škol řekl, bylo také my-