vorzulegen, ob dasselbe die Anträge der Commission als Grundlage der Spezialdebatte annimmt.
Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben. Es ist angenommen.
Jest přijato.
Následkem toho dovoluji si pro rokování podrobné navrhnouti ten způsob, který již po vícekráte byl s prospěchem zachováván, aby totiž p. zpravodaji nebylo uloženo, by jednotlivé návrhy předčítal, nýbrž aby toliko naznačil číslice jednotlivých odstavců návrhu komise, a při každém jednotlivém odstavci učiním dotaz, zda-li někdo se přihlašuje ke slovu. Pak-li se nikdo ke slovu nepřihlásí, prohlásím, že je návrh komise přijat
Ich glaube bezüglich der Spezialdebatte den bereits zu wiederholtenmalen mit Erfolg angewendeten Modus zur Anwendung bringen zu sollen, dass dem Heini Berichterstatter nicht auferlegt werde, jeden einzelnen Antrag zu verlesen, sondern dass ihm gestattet werde lediglich die Ziffern der einzelnen Anträge zu benennen.
Es wird dann Sache der einzelnen Herren sein sich zu dem einen ober anderen Gegenstande zum Worte zu melden und, falls niemand bei einem der Anträge zum Worte gemeldet sein wird, so weide ich diesen Absatz nach dem gedruckten Antrage der Commission für angenommen erklären.
Dávám slovo p. zpravodaji. Zpravodaj posl. Kaftan: číslo I.
Landtagssekretär Höhm: Nr. I. Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Der Antrag ist angenommen.
Tento odstavec je přijat. Zpravodaj posl. Kaftan: číslo II.
Landtagssekretät Höhm: Nr. II. Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Der Antrag ist angenommen.
Tento návrh je přijat. Zpravodaj posl. Kaftan: číslo III.
Landtagssecretär Höhm: Nr. III.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Návrh je přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: číslo IV.
Landtagssecretär Höhm: Nr. IV.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort ?
Tento návrh je přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: číslo V.
Landtagssecretär Höhm: Nr. V. Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Návrh je přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: číslo VI.
Landtagssecretär Höhm: Nr. VI.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Návrh je přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravod. posl. Kaftan: Návrh čís. VII. Zde jest tisková chyba; místo VII. jest zde VI. V německém textu jest to správné.
Landtagssecretär Höhm: Nr. VII.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort? Der Antrag ist angenommen.
Tento návrh jest přijat. Zpravodaj poslanec Kaftan: Návrh čís. VIII.
Landtagssekretär Höhm: Nr. VIII. Oberstlandmarschall: Verlangt zum Absatze VIII. jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo k odstavci VIII. ? Tento návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh č. IX.
Landtagssekretär Höhm: Nr. IX.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Tento návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh č. X.
Landtagssecretär Höhm: Nr. X. Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Der Antrag ist angenommen.
Návrh, jest p ř i j a t.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh č. XI.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XI.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ? Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh č. XII.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XII.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort? Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh č. XIII.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XIII. Oberstlandmarschall: Verlaugt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh č. XIV.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XIV.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh čís. XV.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XV. Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Zadá někdo za slovo ? Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh čís. XVI.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XVI. Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh 6. XVII.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XVII. Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ?
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh čís. XVIII.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XVIII.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ? Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh čís. XIX.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XIX.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: Návrh čís. XX.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XX. Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ? Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: Konečně návrh čís. XXI.
Landtagssecretär Höhm: Nr. XXI.
Nejvyšší maršálek zemský: Zadá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpravodaj posl. Kaftan: Dovoluji si sl. sněmu navrhnouti, by přistoupil ku 3. čtení.
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt, dass das hohe Haus sofort die dritte Lesung der in zweiter Lesung angenommenen Anträge vornehme.
Pan zpravodaj navrhuje, aby sl. sněm ihned přistoupil ku 3. čtení.
Dám hlasovati o tomto návrhu.
Ich werde diesen formalen Antrag zur Abstimmung bringen und ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pany, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Ich werde nunmehr dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe die in der Special-Debatte angenommenen Anträge in dritter Lesung annimmt.
Nyní předložím slav. sněmu otázku, zdali přijímá ve 3. čtení návrhy, na kterých se byl usnesl ve čtení druhém.
Žádám pány, kteří na tuto otázku odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche die Frage bejahen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského o stanovách rolnicko-lukařské školy ve Vysokém Mýtě a povolení subvence k opatření pomůcek učebných škole té.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landescultur - Commission über den Landesausschussbericht über die Statuten der Ackerbau- und Wiesenbau-Schule in Hohenmauth und Bewilligung einer Subvention zur Anschaffung von Lehrmitteln für dieselbe.
Zpravodajem jest p. posl. Fišera. Dávám mu slovo.
Zpravodaj poslanec Fišera: Slavný sněme!
U příležitosti vyřízení zemského rozpočtu na rok 1897 schválil slavný sněm zřízení rolnicko-lukařské školy ve Vys. Mýtě a také potřebný na to náklad vydržovací povolil, ačkoliv tou dobou ještě stanovy nebyly řádně projednány, poněvadž nebyl rozsah učiva vůbec ještě povědom, a to z té příčiny, že se jednalo o to, kolik se má věnovati hodin vyučovacích zejména lukařství.
Než zatím způsobil zemský výbor, čeho tu třeba, on totiž postaral se o předlohu stanov těchto, vyžádal si dobré zdání od rady zemědělské o nich, rovněž také votum inspektora škol zemědělských. Vše toto znělo tehdy ve prospěch těch stanov, které proto zemský výbor s výhradou schválení slavného sněmu potvrdil. - Změny, které se v těch stanovách naskytují, totiž malé odchylky od tak zvaných normálních stanov, jsou povahou této školy jakožto odborné školy lukařské náležitě odůvodněny a týkají se ku př. v čl. I. odst. 2 toho, že se určuje, že škola ta má také odborné lukaře vychovávati pro menši práce meliorační, nižší zřízence pro práce ty, pak že školní rok má počínati 1. říjnem a končiti 31. červencem, a že toho mezidobí má býti použito k výkonům lukařským.
Sbor učitelský dle článku VIII. skládati se má a bude z 3 učitelů, totiž mimo řiditele ze dvou, z nichž jeden má vykázati vědomosti z oboru kulturní techniky. Jak povědomo, jsou odchylky opodstatněny povahou školy této.
Vedle toho však kuratorium zažádalo o povolení zvláštní subvence na opatření učebních pomůcek. Pomůcky ty záleží právě ze všelikých náčiní lukařských, poněvadž ta škola má ráz školy lukařské a mimo to také náčiní mlékařské vzhledem k tomu, že v této krajině právě mlékařství jet odvětví velmi důležité. Zemský výbor v té příčině zjednal si dobré zdání inspektora, který se přimlouval za povolení této obvyklé subvence k pořízení těchto prostřepkůt učebných. Tedy na základě všeho toho navrhuje se za souhlasu zemského výboru komisí zemědělskou:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Stanovy rolnicko-lukařské školy ve Vysokém Mýtě se schvalují.
2. Na opatření pomůcek učebných rolnicko-lukařské škole ve Vysokém Mýtě povoluje se zemská subvence 1500 zl. na rok 1898 s podmínkou, že zemi vyhrazuje se právo vlastnické na předměty opatřené z tohoto příspěvku pro případ, že by škola byla zrušena.
C. k. vláda se vyzývá, by povolila k účelu tomu také přiměřenou podporu z peněz státních.
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Die Statuten der Ackerbau- und
Wiesenbauschule in Hohenmauth werden genehmigt.
2. Zur Anschaffung von Lehrmitteln für die Ackerbau- und Wiesenbauschule in Hohenmauth, wird eine Landessubvention von 1500 fl für das Jahr 1898 unter der Bedingung bewilligt, dass dem Lande das Ergenthumsrecht an den aus diesem Beitrage anzuschaffenden Gegenständen für den Fall der Aushebung der Schule vorbehalten bleibt.
Die k. k. Regierung wird ausgefordert, zu diesem Zwecke eine angemessene Subvention aus Staatsmitteln zu bewilligen.
Oberstlandmarschall (lautet): Es hat sich zu diesem Gegenstände der Herr Abg. Dr. Schreiner das Wort erbeten. Ich ertheile ihm das Wort.
Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag Ich kann mich nur warmstens für den Antrag der Landesculturcommission, betreffend die in Hohenmauth an der dortigen Wiesenund Ackerbauschule zu treffenden Uenderungen des Statutes erklären.
Ich habe bereits vorgestern Gelegenheit gehabt, daraus hinzuweisen, welcher große Wert darin liegt und wie wichtig es ist, dass der Landesansscljuss in den Bahnen bleibe, welche er bereits betreten hat, nämlich, die einzelnen Lehrplane nach Bedarf soviel als möglich zu specialisteten.
Mit Hohenmauth ist in dieser Richtung der erste und, wie ich hoffe, Gluck verheilende Anfang gemacht worden.
Insbesondere aber freut mich die Auf nähme eines Absatzes in das Statut dieser Acter und Wiesenbauschule, welcher dahin geht, dass diese Schule auch berufen sein soll. Wiesen bauer niederer Kategorie auszubilden.
Meine Herren! Ich glaube, dass dies. wenn ich so sagen kann, der erste Anfang für eine eigentliche Wiesenbauschule sein wird; wir laboriren und kranken ja schon lange an dem Mangel einer solchen Anstalt und empfinden es alle außerordentlich, dass wir noch nicht dazu gekommen sind, dieselbe zu errichten Eine Anzahl von Meliorationsunterichmungen ist, ab gesehen von der Geldfrage, aus dem Grunde nicht einem gedeihlichen Ziele zuzuführen, weil es nicht möglich ist, die nothigen Wiesenbaumeister, die ausfuhrenden Organe für dieselben zu erlangen.
Nun, meine Herren, ist in ganz glücklicher
Weise in die Statuten der Hohenmauther Schule eine kleine Anderung aufgenommen worden, welche bahm geht, dass Wiesenbaumeister niederer Kategorien herangebildet werden sollen. Ich calculiere so, und denke mir, dass aus diesen kleinen Anfangen sich mit der Zeit eine Wiesenbauschule entwickeln konnte, eine Wiesenbauschule, wie sie unseren Bedürfnissen vollkommen entsprechen wurde, und dass auf diese Weise die so sehr verfahrene Frage der Errichtung von Wiesenbauschulen ganz naturlich von unten auf begründet, vollständig fundirt, einer geeigneten Losung entgegengebracht werden konnte. Ich hoffe und wünsche, dass sich diese Maßregel, mit welcher der Landesausschuss bei Hohenmauth begonnen hat, in einer solchen Weise bewahren wird, dass der Landesausschuss in die Lage kommen wird. sie auch bei anderen Schulen, und dabei habe ich hauptsächlich die Ackerbauschule von Eger im Auge, mit Erfolg einrichten zu lassen und dass diese Schulen dann vielleicht wenigstens für die erste Zeit dem dringendsten Bedürfnisse der Heranbildung solcher Manner, welche berufen sein sollen, die großen Meliorationsarbeiten in Wirklichkeit zu übersetzen, abgeholfen werden Wird. Ich empfehle den Antrag warmstens zur Annahme. (Lebhafter Beifall. )
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec dr. Čelakovský hlásí se ke slovu! Dávám mu slovo.
Posl. dr. Čelakovský: Slavný sněme! Mam za svou povinnosť, poděkovati panu zpravodaji a zemědělské komisi za velkou přízeň, kterou prokázali této záležitosti, jež se týká volebního okresu, který mam česť zastupovati.
Již pan předešlý řečník poukázal na velkou důležitosť tohoto rozmnožení účele učebního na škole hospodářské ve Vys. Mýtě zřízením zvláštního kursu lukařského. Ja k jeho slovům nemám ničeho co podotýkati, jen ještě prosím zemský výbor, aby neméně, jak to učinila zemědělská komise, ráčil přízeň této záležitosti věnovati a usnesení sněmu, která zajisté budou ve smyslu komise učiněna, ráčíl blahovolně provésti. Domluvil jsem.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Adámek hlásí se ke slovu.
Př. z. výboru posl. Karel Adámek:
Slavný sněme! Velectěný pan řečník přede mnou appelloval na přízeň zem. výboru při zřizování školy rolnicko-lukařské ve Vysokém Mýtě. K. upokojení jeho připomínám, že zemský výbor sám tuto předlohu, o níž se nyní jedná, učinil, a že ve shodě se zemědělskou radou vydal organisační statut, který právě nalezl vřelého souhlasu pana řečníka levé strany. K. tomu, co p. Dr. Schreiner pověděl, toliko připomínám, že zemský výbor s toho samého hlediště při zřizování rolnicko-lukařské školy ve Vysokém Mýtě vycházel, jež dnes p. Dr. Schreiner hájil.
Zemský výbor úplně souhlasí, že jest potřeba školství hospodářské tak organisovati, aby byly náležitě opatřeny potřeby zvláště našeho malého rolnictva, a tu jest zcela, správné, co byl p. dr. Schreiner pověděl, že jest potřebí, aby v těchto školách byli důkladně, prakticky vzdělaní lukaři, kteří by právě při malých rolnických usedlostech mohli působiti k zvelebení v naší době tak důležitého lukařství.
K těmto potřebám musil býti vzat zřetel zvláště při organisování rolnické školy ve Vysokém Mýtě, jelikož v tamnější krajině jest lukařství velice rozšířeno.
Zemský výbor trvá na tom, že jest potřeba při zřizování hospodářských škol vždycky zvláštní zřetel míti na poměry a potřeby stávající v té které krajině.
P. dru Schreinerovi zajisté jest povědomo, že stejným způsobem postupujeme také při zreformováné Chebské roln. škole, kteráž bude stejným způsobem, pakli místní činitelé budou spolupůsobiti, vypravena jako škola Vysokomýtská Jenom jedna věc jest, která způsobuje při tom obtíže, totiž získání dokonale vzdělaných učitelských sil právě pro tyto specielní sbory. (Abg. Dr. Schreiner: Das ist wahr!)
O takové síly jest dosud veliký nedostatek a to jest největší překážkou vývoje specielních škol hospodářských. Pakliže se podaří k účelům těmto získati zdárné síly, pak bude problém tento zdárně rozřešen.
Pan dr. Schreiner v sobotu uznal, že zdar našich lukařských kursů odborných byl umožněn a podporován vynikající znalostí řilitele těchto kursů prof. Bolecha. Totéž platí o těchto školách. Ujišťuji pana dra Schreinera, že zemský výbor učiní vše, aby byly vyhledány síly k tomu způsobilé, avšak na tom trvám, že ku zdaru těchto specielních škol hospodářských musí především také místní činitelé ze všech sil spolupůsobiti.
Pan dr. Schreiner správně dovozoval, že při zřizování hospodářských škol nesmí býti generalisováno, nýbrž že musí se dbáti různých poměrů krajů, že musí býti specialisováno. Postupování dle jednotných šablon bylo by nebezpečné a proto vítám, že tento směr zemského výboru, čelící ku specialisování při organisování hospodářských škol, na tomto sněmu nalezl takové podpory. (Abg. Dr. Schreiner: Sehr gut! Pochvala. )
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort ? Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji, že jest rokování skončeno. Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Fišera: Zpráva komise zemědělské, již mám čest zastupovati, jakož i konečné návrhy této komise nepotkaly se se žádným odporem, ba došly velmi příznivého posouzení a vřelé podpory.
Na tom mohu přestati a jest mi ještě doložiti, že projev díků vyslovený ústy p. posl. dra Čelakovského nepatřil komisi zemědělské, nýbrž výboru zemskému, kterýž vlastně sám ze své iniciativy tuto předlohu učinil a návrhy podal, kdežto ovšem bylo povinností komise zemědělské, která vešla v bližší o nich rozbor, je podporovati a slavnému sněmu přijetí navrhnouti. Tím jsem domluvil.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Nebude snad zapotřebí, abych návrh komise ještě jednou přečetl.
Es wird vielleicht nicht nothwendig sein, dass ich den Commissionsantrag noch einmal verlese.
Žádám pány, kteří přijímají návrh, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landescultur - Commission über den Antrag der Abg. Hermann Janda und Genossen.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti zemědělské o návrhu pp. posl. Heřmana Jandy a soudruhů. Zpravodajem jest p. hr. Chotek.
Dovoluji sobě, než přejdeme k tomuto předmětu, na to poukázati, že dle přesného znění předpisu jednacího řádu by vlastně tato zpráva měla býti tištěna, poněvadž je to zpráva komise o návrhu poslancův. Jelikož však návrh, který se strany komise byl učiněn, jest toliko formální a směřuje pouze k tomu, aby v této záležitosti bylo provedeno další šetření, neváhal jsem zprávu netištěnou dáti na denní pořádek.
Mám však za svou povinnosť požádati sl. sněm, aby schválil, by o zprávě komise bylo jednáno, aniž by dána byla do tisku.
Ich erlaube mir, bevor wir zur Verhandlung des gegenwärtig aus der Tagesordnung stehenden Gegenstandes kommen, eine Bemerkung zu machen.
Es ist keine Frage, dass nach den Bestimmungen der Geschäftsordnung der Bericht der Commission in dieser Angelegenheit eigentlich hätte in Druck kommen sollen, nachdem es sich um einen Bericht der Commission über einen Initiativantrag eines Herrn Abgeordneten handelt.
Nachdem jedoch die Commission keinen eigentlich meritorischen Antrag, sondern lediglich einen Antrag auf Einleitung von weiteren Erhebungen stellt, so habe ich keinen Anstand genommen, dem Wunsche der Commission zu entsprechen und diesen Bericht ungedruckt auf die Tagesordnung zu setzen.
Ich halte es jedoch für nothwendig, dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob dasselbe beschließt, diesen Bericht der Commission ohne Druck entgegenzunehmen und zu verhandeln.
Žádám pány, kteří na otázku, kterou jsem byl prve naznačil, odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche der Verhandlung dieses ungedruckten Berichtes zustimmen, die Hand zu erheben.
Es ist bewilligt.
Jest povoleno.
Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. hr. Chotek: Sl. sněme! Po celou řadu let zaměstnává již naši veřejnosť otázka o zřízení hospodářských družstvech.
Toto jednání počalo již v ruce 1893, ve kterémž roku sl. vláda předložila říšské radě osnovu zákona o hospodářských družstev a rentovních statcích.
Tato první předloha byla vzata vládou zpět a roku 1896 předložila vláda říšské radě novou osnovu, která lišila se od poslední osnovy tím, že v ní již o rentovních statcích nebylo řeči, nýbrž toliko o hospodářských družstvech. O této druhé předloze vládní projednala komise říšské rady, a tato podala dne 5. listopadu 1896 zprávu sl. říšské radě. Jelikož však tímže rokem říšská rada po vypršení 6tiletého volebního období ukončena byla, nebyla tato předloha komise zemědělské více projednána.
Avšak netoliko na říšské radě jednalo se o osnově týkající se hospodářských družstev, nýbrž i sl. sněm zabýval se touto otázkou, a to již dne 15. února 1894 usnesl se sl. sněm z vlastního popudu požádati zemědělskou radu, aby podala své dobrozdání o vládní předloze, která byla říšské radě podána.
Oba odbory, jak český tak i německý, podaly tehdá své dobrozdání o vládní předloze z r. 1893.
Avšak tato dobrozdání, o kterých i slavný zemský výbor podal zprávu zemskému sněmu, nebyla ve sněmovně již projednávána.
Konečně v r. 1896 podali pp. poslanci Janda, Tekly a soudr., zároveň ale a sice po několika dnech český odbor zemědělské rady návrhy slavnému sněmu, kterými předkládali osnovu zákona o hospodářských družstvech, která se opírala o osnovu, která slavnou vládou také v říšské radě předložena byla.
Tyto návrhy posl. Jandy a Teklého jakož i českého odboru zemědělské rady byly slav. sněmem přikázány zemědělské komisi.
A tato jednala o nich 8. března 1897. Komise však nevešla v žádné věcné pojednání, ani ve věcnou poradu o těchto obou osnovách, nýbrž přestala jen na formálním jednání, a sice uznala, že tyto návrhy vycházejí jednak se strany pánů poslanců, jinak jen se strany českého odboru zemědělské rady, a byla toho náhledu, že o tak důležité otázce zemědělské dlužno znáti dobré zdání a náhledy celé zemědělské rady pro království České, která pozůstává z německého odboru a českého odboru, a jelikož český odbor právě svůj návrh sám podal, tedy zbývalo ještě znáti náhled německého odboru zemědělské rady.
Z té příčiny usnesla se komise zemědělská vyžádati si ještě scházející tento náhled německého odboru zemědělské rady, uznala však dále, že tato předloha vládní, která roku 1896 v říšské radě byla předložena, asi k tak brzkému projednání v říšské radě nepřijde.
Dále uznala, že tato předloha jistě patří do sněmu k projednání, poněvadž jest to věc zemědělská, a věci zemědělské dle náhledu zemědělské komise, již dle ústavy jak z roku 1861, tak z r. 1867 do projednání slavného sněmu přináleží.
Na základě všeho toho usnesla se zemědělská komise podati slav. sněmu následující návrh:
V uvážení, že osnova zákona v příčině družstev hospodářských c. k. vládou dne 27. února 1896 sněmovně poslanecké říšské rady podaná v minulém zasedání říšské rady před rozpuštěním téže k projednání více nedospěla;
V uvážení, že vzhledem k předběžným poradám o této osnově v zemědělském výboru sněmovny poslanecké konaným a vyskytnuvším se při nich podstatně a zásadní různosti náhledů, oprávněnou se zdá býti obava, že pakli slavná vláda předloží sněmovně poslanecké na základě nových voleb svolané novou osnovu zákona v příčině zřizování hospodářských družstev, dlužno pochybovati o brzkém přijmutí takovéto osnovy;
V uvážení, že na základě § 18. cis. patentu ze dne 26. února 1861 říšs. zák. č. 20 a § 11. zák. ze 21. prosince 1867 říš. zák. č. 141 slavný sněm jest povolaným usnášeti se o zákoně, týkajícím se poměrů zemědelských, jako je zákon v příčině zřizování družstev hospodářských;
V uvážení, že se strany povolaných činitelů v království českém konány již kroky, aby se umožnilo přijetí zemského zákona v příčině zřizování družstev hospodářských, jelikož jak na slavném sněmu, tak i ze strany českého odboru zemědělské rady během minulého roku dotyčné osnovy zákonů podány byly, že však německému odboru zemědělské rady nebyla podána příležitost, aby se vyjádřil o těchto osnovách, a že tedy nebylo ještě podáno úplné dobré zdání zemědělské rady království českého, dle zákona povolané k podávání dobrých zdání u věcech zemědělských:
ukládá se zemskému výboru, aby sdělil německému odboru zemědělské rady království českého návrh poslance Heřmana Jandy, Viléma Teklého a soudruhů na vydání zemského zákona v příčině nucených družstev hospodářských, jakož i podání českého odboru zemědělské rady ze dne 29. ledna 1896 s osnovou zákona v příčině zřízení družstev hospodářských k podání dobrého zdání, a aby o výsledku podala zprávu sl. sněmu.
Petice číslo 3-8, 42, 61-100, 175-182, 271-276, 370, 400, 500, 555, 569, 706-709, 741, 896, 964, 965, 1004, 12981300, 1537, 1556 1659, 1697, 2485, 2522 pet. a č. 73459 zem. výboru, které v této záležitosti z různých stran byly podány, se zároveň tímto vyřizují.
Hoher Landtag! Die Landeskulturkommission hat am 8. März 1897 beschlossen, über die Anträge der Herren Abgeordneten Janda, Tekly und Genossen und der böhmischen Section des Landesculturrathes, womit die Gesetzesvorlagen über die Errichtung von landwirtschaftlichen Berufs genossenschaften vorgelegt worden sind, dem hohen Landtag den Antrag zu stellen, über dieselben
das Gutachten der deutschen Section des Landesculturrathes einzuholen, weil ein solcher noch ausständig war. Die Landesculturkommission war der Ansicht, dass über eine so wichtige landesculturelle Angelegenheit das Gutachten des ganzen Landesculturrathes, welcher ja aus einer böhmischen und deutschen Section besteht, einzuholen nothwendig sei.
Auf Grund dieser Ansicht hat die Landesculturcommission beschlossen, dem hohen Landtage folgende Anträge zu stellen:
In Erwägung, dass der seitens der Regierung unter dem 27. Februar 1896 in dem Abgeordnetenhause des Reichsrathes eingebrachte Gesetzentwurf über die Errichtung von Berufsgenossenschaften der Landwirte in der letzten Session des Reichsrathes voraussichtlich nicht mehr zur Verhandlung gelangt ist, in Erwägung, dass die im landwirtschaftlichen Ausschusse des Abgeordnetenhauses über diesen Gesetzentwurf gepflogene Vorberathung und die hiebei zum Ausdruck gekommene wesentliche und principielle Verschiedenheit der Meinung die Vermuthung berechtigt dass im Falle als die hohe Regierung dem auf Grund von Neuwahlen demnächst zusammentretenden Abgeordnetenhause des Reichsrathes etwa einen nuen Gesetzentwurf über die Errichtung von Berussgenossenschaften der Landwirte vorlegen sollte, die rasche Durchberathung und baldige Annahme eines solchen zweifelhaft erscheint;
in Erwägung, dass auf Grund des § 18 des kais. Patentes vom 26. Februar 1861 R. -G. Bl. 20 und des § 11 des Gesetzes vom 21. Dezember 1867 R. -G. -Bl. 141 der hohe Landtag berufen erscheint über ein, die landesculturellen Verhältnisse betreffendes Gesetz wie jenes über die Errichtung von Berufsgenossenschaften der Landwirte zu beschließen;
in Erwägung, dass von Seite competenter Organe im Königreiche Böhmen bereits Schritte unternommen worden sind, um die Annahme eines Landesgesetzes über die Errichtung der Berufsgenossenschaften der Landwirte zu ermöglichen, indem sowohl im hohen Landtage, als auch von der böhmischen Section des Landesculturiathes im verflossenen Jahre diesbezügliche Gesetzentwürfe eingebracht worden sind, dass jedoch die deutsche Section des Landesculturrathes ihre Äußerung über diese Gesetzentwürte abzugeben noch nicht in der Lage
War, und somit eine vollständige Meinungsäußerung über dieselben seitens des zur Begutachtung landescultureller Fragen gesetzlich berufenen Landesculturrathes des Königreiches Böhmen nicht vorliegt: wird dem Landesausschuss aufgetragen, den Antrag der Abgeordneten Hermann Janda, Wilhelm Teklý und Genossen betreffend die Erlassung eines Landesgesetzes über Zwangsgenossenschaften der Landwirte, sowie die Eingabe des böhmischen Landesculturrathes vom 29. Januar 1896 Nro. 546 mit dem Gesetzentwurf über die Errichtung von Zwangsgenossenschaften der Landwirte, der deutschen section des Landesculturrathes des Königreiches Böhmen zur Abgabe ihrer Wohlmeinung mitzutheilen, und über das Ergebnis dem hohen Landtage Berich zu erstatten.
Die Petitionen Nro. 3-8, 42, 61-100, 175-182, 271-276, 370, 400, 500, 555, 569, 706-709, 741, 896, 964, 965, 1004, 1298-1300, 1537, 1556, 1659, 1697, 2485, 2522 pet. und Z. 73. 459 L. -A. finden hiemit gleichzeitig Erledigung.
Oberstlandmarschall: Es haben sich zum Worte gemeldet und zwar gegen den Antrag die Herren H. Abgeordn. Dr. Milner und Dr. Schreiner.
Přihlásili se ke slovu, a sice proti návrhům komise páni poslanci dr. Milner a dr. Schreiner.
Ich ertheile dem Abgeordneten Dr. Milner das Wort.
Abg. Dr. Milner: Hoher Landtag! Ich habe mir das Wort in dieser Angelegenheit erbeten nicht so sehr um gegen den formalen Antrag meine Stimme zu erheben, als vielmehr zu der ganzen Action, welche hiemit eingeführt wird, ein Wort zu sprechen ausgehend von der Uiberzeugung, dass dieser Gegenstand von einer so weittragenden Bedeutung für unsere gesammten landwirtschaftlichen Verhaltnisse ist, dass jede Gelegenheit ergriffen werden soll, um die Förderung dieser mit so vielen Schwierigkeiten ringenden Sache zu unterstützen.
Die Frage der landwirtschaftlichen Verufsgenossenschaften, der sogenannten Zwangsgenossenschaften, wie sie der Antrag nennt, ist eine Sache, die bereits seit den 90er Jahren die Aufmerksamkeit aller landwirtschaftlichen Kreise und weit darüber hinaus in Anspruch nimmt.
Es ist im Schoße der deutschen Section