Dám hlasovati o tomto návrhu. Prosím pány, kteří přijímají návrh stavební komise, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag der Baukommission annehmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Es gefangen nunmehr zur Verhandlung die Dringlichkeitsanträge, welche dem heute am Anfange der Sitzung verlesenen Antrage des Herrn Abg. Lippert beigefügt sind.
Ich erlaube mir darauf aufmerksam zu machen, dass die Debatte lediglich auf die Frage der Dringlichkeit zu beschränken ist, und erlaube mir noch ferner zu bemerken, dass sich die Herren Abg. Lippert und Graf Buquoy zu diesem Zwecke das Wort erbeten haben.
Přistoupíme nyní ku projednání otázky, zdali slavný sněm přijímá návrhy na ukrácení jednání o návrhu, který byl podán panem posl. Lippertem.
Podotýkám, že při tomto jednání má býti rokování výhradně omezeno na otázku nutnosti dotyčného formálního návrhu, a dovoluji si, jelikož se to ještě nestalo, přečísti návrh pana posl. Lipperta po česku.
"Návrh poslance Lipperta a soudruhů na vyslání holdovací deputace k Jeho Veličenstvu:
"Slavný sněme, račiž se usnésti, by vyslána byla od sněmu deputace, která by v příhodné době Jeho Veličenstvu složila hold sněmu království českého k 50tiletému jubileu panovnickému.
V ohledu formálním nechť se přikáže tento návrh zkráceným způsobem dle článku 49. c. jednacího řádu komisi 18tičlenné celým sněmem z celého sněmu volené k předběžné poradě a podání zprávy ve lhůtě 24 hodin dle článku 49 d. jednacího řádu.
Ich ertheile bezüglich der Frage der Dringlichkeit dem Herrn Abgeordneten Lippert das Wort.
Oberstlandmarschallstellvertreter Lppert: Hohes Haus 1 Die Geschäftsordnung verbietet mir auf das Meritum meines Antrages einzugehen.
Obgleich es in diesem hohen Hause sonst Sitte ist die Schranken dieses Gesetzes nicht genau einzuhalten, so bin ich doch in diesem Falle in der glücklichen Lage es thun zu können. Denn ich glaube, das Motiv der Einbringung des meritorischen Antrages muss jedem Österreicher verständlich sein. Was ich hier besonders zu berücksichtigen bitte, bezieht sich lediglich auf die formale Behandlung, welche hier in Frage steht. Wir haben ja gesehen, dass auch von anderer Seite ein Antrag in dieses Haus kam, der im Wesentlichen sich nicht von dem unsrigen unterscheidet. Allein es sind uns Hindernisse in den Weg gelegt worden, die uns nicht gestatten, zur Behandlung jenes Antrages zu schreiten und zwar Hindernisse mehr formaler Natur.
Einmal sehen wir denselben in der Form, wie er in das hohe Haus kommt, als eine salva guardia-Tafel vor einen and ren Antrag gebracht, aber ich glaube nicht, dass jemand so naiven Gemüthes hier wäre, dass er glauben möchte, dass uns die Behandlung dieses anderen Antrages durch diese salva guardia-Tafel beirrt und e schwert sein könnte.
Uiber dieses Moment will ich hinweggehen. Was aber wesentlich ist und uns zwingt, einen anderen formalen Antrag zu stellen, das ist die Provenienz jenes Anträges. Es ist das ja der Antrag einer Commission, die unwahre 1895 zu einem wesentlich anderen Zwecke als zu dem der Feier eines Jubiläums unseres Monarchen enigesetzt worden ist, der Zweck dieser Commission ist bei ihrer Constituirung auf das Ent chiedrnste ausgesprochen worden und er hat uns veranlasst, aus dieser Commission auszuscheiden und uns an den Arbeiten derselben nicht zu betheiligen.
Sie werden es daher consequent finden, wenn wir nun auch den Weg versperrt sehen, der zur Verhandlung von Anträgen führt, die aus dieser Commission hervorgegangen sind. Wir sind der Meinung, dass man uns hätte Gelegenheit lassen müssen, bei der Initiation dieses Antrages mitzuwirken.
Indem man aber diesen Antrag in einer Commission gestellt hat, von deren Thätigkeit wir aus principiellen Gründen ausgeschlossen sein mussten, so hat man uns die initiative Mitwirkung bei diesem Antrage versagt und aus diesem Grunde haben wir das ergänzen müssen, was uns hier im Hause nicht gestattet wurde.
Wenn wir nun wünschen, dass dieser Antrag in der Form der Dringlichkeit behandelt werde, so brauche ich darüber kein Wort zu verlieren; wir stehen vor Schluss der Session, vor uns ist eine einzige arbeitsvolle Woche als die letzte Frist, die uns hiezu gegeben ist, und, trenn wir dazu kommen wollen, dass unser Antrag verhandelt wird, und daraus müssen wir bestehen, so kann es nur geschehen in den Formen der Dringlichkeit.
Wir bitten Sie daher, abzusehen von der Notwendigkeit der Drucklegung, sondern es möge gestattet werden, dass der Antrag ungedruckt in einer der nächsten Sitzungen aus die Tagesordnung gesetzt werde und dass auch die weitere Verhandlung in Form der Dringlichkeit vor sich gehen möge. (Bravo! Lebhafter Beifall links. )
Oberstlandmarschall: Es hat sich zum Worte gemeldet der Herr Abgeordnete Graf Buquoy. Ich ertheile ihm das Wort.
Abg. Gras Buquoy: Hoher Landtag! Wir auf unserer Seite begrüßen freudig den Antrag des Herrn Abg. Lippert und Genossen, was den meritorischen Theil desselben anbelangt, weil ja dieser Antrag, wie der Herr Antragsteller selbst bemerkt hat, in merito demselben Wunsche Ausdruck gibt, Welchen ein Antrag einer Commission, welcher diesem hohen Hause bereits vorliegt, Ausdruck gegeben hat, ein Antrag, welcher zu unserem innigsten Bedauern in Abwesenheit der Herren Vertreter des deutschen Volkes gesasst werden musste.
Meine Herren, wir begrüßen diesen Antrag, weiters aus diesem Grunde mit Freude, weil er von neuem documentirt, was ja übrigens eines Beweises nicht erst bedarf, dass dort, wo es sich darum handelt, Sr. Majestät unserem allgeliebten Kaiser und König die Huldigung seiner Unterthanen darzubringen, wo es sich darum handelt, Sr. Majestät den Dank seiner Völker für Dasjenige, was er in den 50 Jahren Seiner Regierung für sie gethan hat, darzubringen, keine Meinungsverschiedenheit zwischen den Vertretern der einzelnen Volksstämme besteht. (Bravo! Výborně!)
Nachdem nun, meine Herren, in merito die Wünsche der einzelnen Parteien dieses hohen Hauses vollkommen gleichlautend sind, so glaube ich, dass jedes Mitglied des hohen Landtages mit vollem Vertrauen es Sr. Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall überlassen kann, rechtzeitig die Verhandlung und Beschlußfassung über diesen einhelligen Wunsch des hohen Landtages zur Verhandlung zu bringen.
Aus diesem Grunde, meine Herren, glaube ich, dass die formelle dringliche Behandlung dieses Antrages nicht nothivendig ist, und lediglich aus diesem formalen Grunde stimmen wir gegen den Dringlichkeitsantrag, wobei ich nochmals erkläre, dass wir dem meritorischen Theile des Antrages selbstverständlich vollkommen zustimmen. (Lebhafter Beifall. )
Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se dále ku slovu pan poslanec dr. Engel. Dávám mu slovo.
Poslanec dr. Engel: Slavný sněme!
Když jsem vyslechl meritum návrhu vysoce ctěného pana dra Lipperta, tedy jsem konstatoval, že návrh tento jest až na malou vsuvku dvou slov: "od sněmu" naprosto totožný s návrhem, jejž nám předložila adresní komise co bod první své zprávy.
Já pochopuji úplně, že šlo velectěným pánům z druhé strany o to, aby označili zcela přesně své stanovisko, tak aby odporem svým proti ostatním částem návrhu adresní komise neuvedli samy sebe snad v podezření, že by nechtěli se účastniti toho projevu, o němž se zmínil již pan hrabě Buquoy a o jehožto vážnosti nemůže býti ani nejmenší pochyby.
Avšak, velectění pánové, račte přece uvážiti, že již v komisi samé vzat byl ohled na toto stanovisko Němců a že byli jsme to my, respektive referent s naší strany, který na projevenou - nechci ani říci žádost - ale na myšlenku, z jiné strany dotčenou, přistoupil a rozdělil původní svůj návrh na 2 části, vynechav vše to, co vlastně mělo býti holdovacím oslovením v adrese samé a omeziv se pak jen na politickou její čásť.
Tedy, velectění pánové, my máme to vědomí, že jsme tomuto nám známému stanovisku pánů z druhé strany přišli úplně vstříc, a já tvrdím to vždy a tvrdím to znova, že ve všem, co spravedlivo, ano i v tom, co jest i jen pouze slušno, jsme vždy ochotni zachovati se stejně.
A1e, velectění pánové, také pro nás nastává povinnosť, abychom beze všech diplomatických umělůstek v nynější době řekli pravdu v čas a řekli ji otevřeně. (Výborně!) A pravda tato, velectění pánové, jest kratičká, jest následující:
Dopustí se chyby veliké ten, kdo smířlivosť naši zaměňoval by snad s pojmem nedostatku pevnosti. (Výborně! Das ist wahr!) Velectění pánové, jsou jisé hranice, přes které my nemůžeme jíti, a proto v souhlasu s osvědčením, jež zde učinil p. hr. Buquoy, rovněž my budeme hlasovati proti pilnosti návrhu. A my můžeme to činiti zajisté tím spíše, poněvadž vlastně již zde máme totožný návrh, který se nalézá ve stadiu daleko pokročilejším než návrh, který jsme právě slyšeli, a není pražádné překážky, aby osnova, aby návrh, aby celý referát této komise adresní byl dán co nejdříve na denní pořádek; vždyť také Vašemu přání bude tím vyhověno.
Jest to Vaší věcí; nesouhlasíte-li s druhou částí návrhu učiněného, nikdo Vás k hlasování o ní nutiti nebude. Jen pravím ještě upřímně; Já toho co nejvřeleji lituji.
Bývali jiní časové, a já posud nevzdávám se naděje, že snad vrátí se opět chvíle, kde i Vy dojdete k náhledům jiným ! Poněvadž tedy položením referátu komise adresní na denní pořádek bude Vašemu přání úplně vyhověno a poněvadž bude Vám dána možnost súčastniti se i rokování a hlasování o části první, která kongruentně odpovídá tomu, co zde Vámi bylo předneseno, mám soudím, - že i ve Vašem zájmu - jedinou prosbu k Jeho Jasnosti nejvyššímu panu maršálkovi, aby dotyčnou zprávu adresní komise co nejdříve dal na denní pořádek (Výborně! Potlesk. )
Oberstlandmarschall: Wenn niemand mehr das Wort verlangt, so schreite ich zur Abstimmung.
Nežádali nikdo více za slovo, přejdeme k hlasování.
Žádám pány, by zaujali svá místa.
Ich ersuche die Herren ihre Plätze einzunehmen.
Gegenstand der Abstimmung sind lediglich die von Seite des Herren Antragstellers beantragten Arten der Abkürzung des Geschäfstsverfahrens, dass nämlich im Sinne des § 49 o) von der Drucklegung des Antrages Umgang genommen werde und dass serner der Commission der Austrag ertheilt werde binnen 24 Stunden Bericht zu erstatten, und dass im Sinne des § 49 d) von der Drucklegung des Commissionsberichtes Umgang genommen werde.
Předmětem hlasování jest výhradně otázka, zdali slavný sněm schvaluje návrhy, které se týkají zkrácení jednání o návrhu p. posl. Lipperta, a sice zkrácení tato pozůstávají dle jeho návrhu v tom, aby návrh jeho nebyl dán do tisku ve smyslu čl. 49 ad e, aby komisi byla dána 24hodinná lhůta a aby byla projednána zpráva komise, aniž by byla dána do tisku.
Ich werde über die beantragten Abkürzungen unter einem abstimmen lassen.
Dávám hlasovati o navržených zkráceních. Žádám, pány, kteří přijímají zkrácení jednání, která byla navržena, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche die in dem Antrag gestellten Abkürzungen annehmen, die Hand zu erheben.
Dieselben sind abgelehnt.
Návrhy jsou zamítnuty. (Posl. Krejčík volá: Kde jsou němečtí nacionálové? Hlas: Kde jest Wolf?)
Ich werde infolge dessen den Antrag, welcher verlesen und ordnungsmäßig unterstützt ist, in der gewöhnlichen Weise geschästsoidnungsmäßig behandeln.
Naložím následkem toho s návrhem, který byl podán p. posl. Lippertem, obyčejným způsobem dle jednacího řádu.
Von der Wahl eines Ersatzmannes des gewählten Directors der Hypothekenbank durch die Städtecurie wurden 42 Stimmen abgegeben. Es bildet sonach die absolute Stimmenmehrheit 22 Stimmen, und es eihtelt Herr Dr. Julius Jentsch 41 Stimmen. Derselbe erscheint demnach gewählt.
Při volbě náhradníka zvoleného ředitele hypoteční banky se strany kurie měst odevzdáno bylo 42 lístků hlasovacích. Absolutní většina následkem toho tvoří 22 hlasů. Pan dr. Julius Jentsch obdržel 41 hlasů, jest tedy zvolen.
Pan posl. Březnovský a soudruzi odevzdali mně dotaz k Jeho Excel. p. místodržiteli.
Der Herr Abg. Březnovský und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excell. den Herrn Statthalter überreicht.
Žadám, aby tento dotaz byl přečten.
Sněm. aktuár dr. Haasz (čte): Zemský poslanec Březnovský a podepsaní soudruzi podávají k místodržiteli království Českého tento dotaz:
Jak známo, bývají najmě akciové pojišťovací společnosti tak dlouho "coulantními, " dokaváde vybírají od svých pojištěnců prémie; když však nastupuje povinnosť odškodného, coulantnost tato měnívá se v nesolidnost. Na jednání takových na zisk vypočítaných pojišťoven bylo často již i také v tomto slav. sněmu žalováno a poslední pak dobou došly náležitého odsouzení na zemském sněmu Dolnorakouském při schválení návrhu na zřízení zemské pojišťovny pro toto arcivévodství.
Jeden příklad svědčící o bez příkladné nesolidnosti dovolujeme si tuto podati:
Václav Špaček, vlastník usedlosti čís. pop. 31 v Hodkovičkách u Prahy, pojistil se roku 1896 u "cís. král. priv. na život lidský pojišťovací společnosti Rakouský Fenix" ve Vídni (generální zastupitelsví pro království České v Praze) pod čís. 48054 ai 1896 na úraz a sice pro případ úmrtí na zl. 6000, pro případ invalidity na zl. 6000 a na denní odškodné zl. 3-a byla mu vydáni pojišťovací smlouva č. poj. 29433 ve prospěch manželky Veroniky Špačkové.
Prémii zapravil do 3. ledna 1898.
Mimochodem uvedeno budiž, že pojištěnci dostalo se lichotivého přípisu za projevenou důvěru se žádostí, aby svým vlivem ve prospěch tohoto pojišťovacího ústavu ve své domovské obci působil.
Dne 10. září 1897 padl pojištěnému Václavu Špačkovi sud piva. (200 litrů) na prsa, čímž nastalo zranění. Úraz tento byl oznámen shora uvedené pojišťovací společnosti a konsultace odbývané lékaři pp. MUDr. Čermákem v Bráníku, MUDr. čížkem v Modřanech a cís. radou MUDr. Slavíkem na Pankráci súčastnil se též lékař pojišťovny Fenixe, kterýž zároveň poukazoval ku výplatě odškodnění za dobu nemoci do 24. září 1897 obnosem 35 zl. 50 kr.
Při výplatě tohoto obnosu odebrána straně police pojišťovací a odepřeno její vydání. Týž den 24. září 1897 po odchodu lékaře pojištěnec Václav Špaček následkem úrazu zemřel.
Případ úmrtí byl právním zástupcem pozůstalých pojišťovací společnosti statutárně oznámen, tato však nechajíc oznámení bez odpovědi do dnešního dne k ústnímu dotazu sdělila s dědici, že nemají na společnosti čeho požadovati.
Klademe si tudíž za česť učiniti dotaz ku J. Excell. místodržiteli království českého, jakožto zástupci c. k. vlády:
Jest c. k. vláda vykonávajíc státní dozorčí právo nad pojišťovnami ochotna tento případ dáti vyšetřiti a postarati se, aby c. k. priv. na život lidský pojišťovací společnost "Rakouský Fenix" ve Vídni (generální zastupitelství v Praze) vyplatila ubohé a chudé vdově Veronice Špačkové plnou náhradují náležející ze smlouvy pojišťovací ?
V Praze, dne 19. února 1898.
V. Březnovský a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl.
Březnovský a soudr. odevzdali mně ještě jeden dotaz na Jeho Excellenci pana místodržitele.
Die HH. Abgeordneten Březnovský und Genossen haben mir noch eine weitere Anfrage an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žadám, aby tento dotaz byl přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Březnovského a soudr. k J. Exc. p. místodržiteli.
Vzrůstající počet obyvatelstva má v každém městě ten přirozený následek, že vzrůstá souměrně též počet ústavů veřejným a životním potřebám sloužící. Jinak zdají se rozuměti této zásadě sl. zemské zdravotní úřady při c. k. místodržitelství království českého, neboť v celém Rakousku nejsou poměry pro povolování nových lékáren tak nepříznivé, jako v Čechách.
Obce domáhající se lékáren, jsou se svými žádostmi odmítány a podaři-li se jim přece povolané orgány o nutnosti nové lékárny přesvědčiti, stačí protest jediného lékárníka, jehož zbohatnutí sl. úřadům více na srdci leží, než prospěch desíti tisíců obyvatelstva, aby otevření lékárny odloženo bylo na celé řady let.
Charakteristickým dokladem pro tuto úřadní rychlost jest usnesení obecního zastupitelstva Vinohradského. Když byla druhá lékárna pro Král. Vinohrady sl. c. k. místodržitelstvím povolena, uvažovalo ob. zastupitelstvo o tom, zda by nebylo záhodno, vzhledem k tomu, že vyřízení žádosti za povolení lékárny tak dlouho trvá, žádati o lékárny dvě.
Že úvaha tato nebyla zbytečná, vysvítá z toho, že v žádném městě v Rakousku nepřipadá na jednu lékárnu tolik obyvatel, jako na Král. Vinohradech.
Vedle Kr. Vinohradů jsou to města s Prahou sousedící a Plzeň, jež křiklavě poukazují k tomu, jak macešsky jest v Čechách o prospěch trpícího obyvatelstva postaráno, neboť nemůže nikterak prospívati nemocnému, musí li pro lék daleko posílati, anebo pro nával v lékárně dlouho na shotovení čekati.
Vzdor tomu, že zákon pro vypsání konkursu na otevření nové lékárny požaduje pouze 5 tisíc obyvatel, připadá na Král. Vinohradech na každou ze dřou lékáren 24. 867 obyvatel, na Smíchově na každou ze dvou lékáren 22. 260 obyvatel, v Karlíne na jedinou lékárnu 22 586 obyvatel, v Libni na jedinou lékárnu as 20. 000 obyvatel, v Plzni na každou ze tří lékáren 19. 290 obyvatel. Že existence nových lékáren jest v těchto městech prokázána, vysvitá porovnáním s Kutnou Horou, kde jsou as pro 15. 000 obyvatel 3 lékárny, Malou Stranu a Hradčany pro asi 25. 000 obyvatel 4 lékárny.
Podepsaní se táží:
Jest Vaše Excellence ochotna kroky učiniti, aby oprávněné žádosti obcí, otevření nových lékáren se domáhajících, byly příznivě a rychle vyřizovány, a nebyly osobními, pouze prospěchu hovícími rekursy sousedních lékárníků zbytečně zdržovány.
V Praze, dne 19. února 1898.
V. Březnovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Josef Žalud a soudruzi odevzdali mně dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Serien Abg. Dr. Josef Žalud und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, aby tento dotaz byl přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Haasz (čte: Dotaz poslance JUDra Josefa Žaluda a soudruhů k Jeho Excellenci panu hraběti Karlu z Coudenhove, c. k. místodržícímu v království českém.
Vaše Excellence!
Obec Pražská zřídila v ústředních jatkách v Holešovicích zvláštní kolej, aby se zdravý dobytek ze zamořených krajin přímo na porážku dovážeti mohl.
Zařízením tímto by se pěstovatelům dobytka v případě takovém bez toho značně postiženým umožnilo odprodati ku porážení způsobilý zdravý dobytek, čímž by se předešlo značným ztrátám na národním majetku nyní často se vyskytujícím.
Zároveň prospělo by se tím ve značné míře opatřování masa pro obyvatelstvo nejen král. hlav. města Prahy a předměstí, ale i okolních měst, jakož i exportu uzenářského zboží.
Kolej tato byla vystavena dle plánů úředně schválených a byla stavba, která v listopadu 1897 již byla hotova, generální inspekcí drah schválena.
Nicméně nedošlo dosud povolení ku použití této koleje a nevydalo veleslavné c. k. místodržitelství dosud vyhlášku, dle které by se při použití koleje této zdravý dobytek z obvodů za zamořené prohlášených ku porážení na pražské ústřední jatky dovážeti směl a není žádná překážka známa, která by se odstraniti mohla nebo měla.
Dovolujeme si proto uctivý dotaz:
1. Jaké jsou důvody, že nedošlo dosud povolení ku použití kontumační koleje na ústředních jatkách pražských v listopadu 1897 dohotovené.
2. Proč nevydalo veleslavné c. k. místodržitelství dosud vyhlášky, dle které by se směl při použití koleje této na ústřední jatky pražské ku porážení dovážeti zdravý dobytek z obvodů za zamořené prohlášených
V Praze, dne 19. února 1897.
Dr. Josef Žalud a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Josef Žalud a soudr. odevzdali mně další dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Hp. Abg. Dr. Josef Žalud und Genossen haben mir noch eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, aby tento dotaz byl přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Haasz (čte. ) Dotaz poslance JUDra Josefa Žaluda a soudruhů k Jeho Excellenci panu hraběti Karlu z Coudenhove, c. k. místodržícímu v království Českém.
Vaše Excellence ! Vícekráte uznal slavný sněm království českého, že je nutno, aby pro Prahu a předměstí zřízeny byly ústřední jatky.
Poznáni to vedlo k tomu, že slavný sněm velikou většinou přijal zemský zákon ze dne 9. března 1889. čís 19, kterým se stanovilo, že má král. hl. město Praha pro staré části své během tří roků vystav ti moderní jatky, kdežto pro VII. část Prahy (Holešovice-Bubna) a pro obce v zemském zákoně tamto jmenované měly se jatky zříditi na místě, které veleslavné c. k. místodržitelství společně se zemským výborem ustanoví a sice během tří roků po rozhodnutí tom.
Král. hlav. město Praha vyhovělo ustanovením zemského zákona toho a vystavělo pro staré časti své s velikým nákladem jatky v Holešovicích.
Avšak vzdor veškerému úsilí nemůže městská rada král. hlav. města Prahy toho dosíci, aby i pro obce v zákoně výše citovaném ustanovené jatky byly vystavěny.
Arciť ráčilo veleslavné c. k. místodržitelství společně se zemským výborem v zákoně tom stanovené šetření konati, jehož výsledkem bylo, že výnosem ze dne 10. listopadu 1890. č. 104968 bylo stanoveno, že jatky tyto se mají stavěti v Holešovicích vedle jatek obce Pražské.
Ale 3 léta v zákoně tom ustanovená uplynula, aniž by se i jen přípravy ku stavbě té vedoucí provedly, takže slavný zemský sněm byl nucen zákonem ze dne 20 dubna 1895 č. 37. z. z. dobu ku stavbě této na další 4 léta t. j. do 25. května 1898 prodloužiti.
Ani toto prodloužení nevedlo však ku žádoucímu cíli.
Trvalo to dlouho, než se vůbec ustavila správní rada pro jatky předměstské, pak vzešly spory ohledně klíče, dle kterého by jednotlivé obce ku stavbě jatek přispívaly, po případě, podle kterého by se případný zisk anebo případná škoda rozdělila.
Spor ten byl výnosem zemského výboru ze dne 27. března 1895 čís. 12933 vyřízen.
Nicméně nedošlo ku stavbě jatek těchto, tak že sl. sněm bude nucen prodlouženou již lhůtu znova prodloužiti.
Při tom trvají nesrovnalosti, které ku vydání zákona toho vedly.
Stávající předměstské porážky nevyhovovaly již před vydáním zákona zmíněného, jinak by se zajisté na stavbu nových jatek nebylo naléhalo. Vzhledem k tomu, ze nové jatky stavěti se mají, neopravují se již dříve nedostačující porážky, tak že nyní tim méně vyhovují.
Dobytek, který na porážkách těchto se odporaží, kupuje se ponejvíce na ústředním dobytčím trhu v Holešovicích vedle pražských nových jatek se nalézajícím a musí se pak ulicemi pražskými na porážky tyto odháněti.
Obec pražská má místo pro jatky tyto určené již po několik roků ladem ležeti a trpí tím i v tomto směru. Hlavně padá však na váhu okolnost, že zdravotní potřeby, již dávno za velice důležité uznané, nejsou náležitě opatřeny.
Dovolujeme si proto uctivý dotaz:
1. Jsou poměry tyto Vaší Excellenci známy?
2. Zda-li hodlá Vaše Excellence k tomu působiti, aby zemskými zákony ze dne 9. března 1889, č. 19 a ze dne 20. dubna r. 1895, č. 37 z. z. nařízená stavba předměstských jatek v Holešovicích co nejdříve byla provedena.
V Praze, dne 19. února 1898.
Dr. Josef Žalud a soudruzi,
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Pinkas a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Dr. Pinkas und Gen. haben mir eine Interpellation an Seine Excell. den H. Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní aktuar dr. Haasz (čte): Dotaz poslance dra Ladislava Pinkasa a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržitele v příčině okresní školní rady v Žatci:
Vaše Excellence! Výnosy ze dne 9. prosince 1897 č. 2655 a ze dne 6. prosince 1897 č. 2637 povolila okresní školní rada v Žatci, aby 5 dítek dvou českých dělníků mezi školním rokem převedeno bylo do veřejné německé školy obecné v Žatci, ač § 22. říšsk. zák. školního přijímání žáků pouze na začátku roku školního povoluje a výjimku pouze v případech pilných dopouští.
Okresní školní rada žatecká výměrem svým ze dne 31. března 1885 č. 531 v případu, kdy jednalo se o převedení několika českých dětí ze školy německé do soukromé obecné školy české mezi rokem školním, prohlásila, že taková svévolná změna školy se strany jednotlivých žáků jest úplně nedovolena a nazvala jednáni takové přímo zlořádem.
Dle soukromých zpráv žádala prý místní školní rada žatecká, aby jí okresní rada školní udělila právo, aby sama bez dotazu okresní školní rady směla dávati svolení k převádění dětí do škol německých ze školy české.
Hledě k jednání okresní školní rady v případech svrchu uvedených jest odůvodněna obava, že okresní školní rada žádosti této vyhoví, ačkoliv zákon přenesení takové kompetence na místní rada školní nikde nepřipouští.
Poněvadž z vylíčeného jednání c. k. okresní školní rady v Žatci jest na jevě, že instance tato dvojím loktem měří příslušníkům české a příslušníkům německé národnosti, vznášejí nížepsaní na Vaši Excellenci dotaz:
Jest svrchu vylíčené jednání c. k. okresní školní rady v Žatci Vaší Excellenci známo a jest Vaše Excellence ochotna případ vylíčený dáti vyšetřiti a následky jeho odstraniti?
Dr. Lad. Pinkas a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Gustav Adámek a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Gustav Adámek und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní aktuár dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Gustava Adámka a soudruhů k Jeho Excellenci panu hraběti Coudenhovovi.
Vaše Excellence! Časopis "Národní Listy" přinesl dne 16. února 1898 v odpoledním čísle zprávu "Ze soudní síně" o dvou studujících.
Jeden ze studujících byl Čech a souzen pro § 81. tr. z., avšak, ač zproštěn pro tento zločin, byl přece odsouzen pro přestupek opilství dle § 523. tr. z. na 14 dní do vezení.
Jiný studující byl Němec a souzen pro více činů trestních; avšak, ač byl zproštěn pro zločin, nebyl uznán vinným ani přestupkem dle § 523. tr. z., ač soud ohledně něho úplnou opilosť taktéž za dokázanou pokládal.
V obou případech šlo o srážku s policejní stráží. V prvnějším případě neublížil studující strážníkovi citelně, nýbrž řekl mu pouze "Ašante"t, kdežto v druhém případě udeřil buršák strážníka do prsou, až poslednější zavrávoral, a potom vyťal na strážnici c. k. policejnímu strážmistru dvě nehorázné facky.
Český studující, ač nezpáchal tolik, co německý, ale byl napilý jako německý, byl odsouzen, německý však byl sproštěn.
V obou senátech byl votantem soudce c. k. rada Sander, v poslednějším předsedal nynější president soudu trestního p. dr. Wokaun.
Tážeme se:
Jaká ethika se má vnášeti takovouto judikaturou do lidu a jaký úsudek si má