tvořiti lid o soudu a konání spravedlnosti, jde-li o Čecha a jde-li o Němce.

Tážeme se Vaší Excellence: Co hodlá učiniti vláda, aby takové křiklavé protivy byly odstraněny?

V Praze, dne 19. února 1898.

Gustav Adámek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Kudrnka a soudruzi mi odevzdali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Die Herren Abg. Kudrnka und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excell. den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní aktuar dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Kudrnky a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli král. českého.

R. 1897 způsobeno bylo trvalými dešti stavu zemědělskému v tomto království českém mnoho škod.

Škody v soudním okresu Chrudimském byly úředně vyšetřeny obnosem přes 800. 000 zl. a v celém okresu politickém škoda tato převyšovala 1, 000. 000 zl.

Pod dojmem těchto škod zahájila c. k. vláda pomocnou akci.

Výsledek této akce sdělil vysoký zemský výbor království českého zprávou ze dne 19. února 1898, čís. sněm. 635 slavnému sněmu, ve které se sděluje, že okres Chrudimský má obdržeti z nesplatných státních podpor 35. 000 zl.

Jelikož však okresu Chrudimskému se dostalo podílu jenom 30. 000 zl. a, ačkoliv okresní pomocný komitét o zvýšení této podpory žádal, přece při dodatečném rozdělení žádný zřetel naň vzat nebyl; ale ani původně ustanovený podíl mu přikázán nebyl.

Za těchto okolností dovolují si podepsaní činiti následující dotaz:

I.   Jest Vaše Excellence ochotna, sděliti důvody, proč se okresu Chrudimskému nedostalo podílu z nesplatných státních podpor obnosem 35. 000 zl. a proč při dodatečném rozdělení na okres Chrudimský jako na jiné okresy sousední zřetel vzat nebyl?

II.     Jest Vaše Excellence ochotna křivdu okresu Chrudimskému učiněnou napraviti.

V Praze, dne 19. února 1898.

Kudrnka a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Wolf und Genossen hoben mir eine Interpellation an Se. Excellen den Herrn Statthalter überreicht.

Pan poslanec "Wolf a soudruzi mi odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich ersuche diese Anfrage zu verlesen.

Landtagsactuar Dr. Haasz (liest): Anfrage des Abg. Wolf und Genossen an Se. Excellenz den Herrn Statthalter Grasen Coudenhove.

Der Prager čechische Mob scheint sich durch die Nachgiebigkeit, welche die Regierung seinen Wünschen, seinem Drängen gegenüber an den Tag legte, als er die deutschen Studenten an der Bethätigung ihres Deutschtums zu behindern suchte, zu neuen Heldenthaten angespornt zu suhlen und sucht offenbar die Schwache der schwankenden und haltlosen Regierung auszunützen, um das ollmähliche Verschwinden des deutschen Elementes aus Prag zu erzwingen. Die Planmäßigkeit, mit welcher die Čechen hiebei vorgehen, lässt mit Sicherheit auf eine einheitliche Führung schließen.

Seit einiger Zeit, seitdem die "Provokace" der deutschen Studentenkappen verschwunden ist, richtet sich der Zorn des čechischen Janhagels gegen die Prager Handelsakademie, eine Anstalt mit deutscher Unterrichtssprache, deren Schüler, wenn sie das Anstaltsgebäude auf dem Fleischmarkte verlassen, von Schülern der auf demselben Platze befindlichen čechischen Bürgerschule beschimpft, verhöhnt und misshandelt werden.

Gestern schlössen sich den čechischen Bürgerschülern auch zahlreiche erwachsene Personen an, und die Handelsakademiker wurden angespuckt, mit Steinen beworfen und mit Fußtritten, Faust- und Stockhieben misshandelt. In der Husgasse wurden die deutschen Handelsakademiker mit einem Steinhagel überschüttet, und die Bedrohung wurde eine so gefährliche, dass sich die vom Pöbel Verfolgten in die Dominikanerkirche flüchten mussten, welche sie nur durch ein Hinterpförtchen wieder verlassen konnten.

Die Unterzeichneten stellen daher an Seine Excellenz die Anfrage:

Ist der Herr Statthalter geneigt, unverzüglich Maßnahmen zu treffen, welche die verhetzten čechischen Elemente in Prag zu der Überzeugung bringen können, dass die Regierung ernstlich gewillt und entschlossen sei, den Deutschen in Prag den von einem Rechtsstaate zu erwartenden ausgiebigen Schutz für Recht, Leben und Gesundheit angedeihen zu lassen?

Prag, am 19. Feber 1898.

K. H. Wolf und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Klouček a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abg. Dr. Klouček und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní aktuár dr. Haasz (čte): Dotaz dr. Kloučka, dr. Moravce a společníků k Jeho Excellenci panu místodržiteli v království Českém jako zástupci vlády.

V Trutnově neplatí zákony vydané na ochranu rovnoprávnosti jazykové. V měsíci únoru t. r. podal český obchodník z Trutnova u tohoto soudu žalobu česky sepsanou. Když o žalobě této se odbývalo přelíčení, tu úřadující soudce, c. k. tajemník dr. Bedřich Pidtner, osopil se na manželku žalobce, která !se v plné moci svého muže ke stání dostavila, vytýkaje jí, proč žalobu v jazyku českém podali, při čemž se tak zapomněl, že tloukl žalobou o stůl, tvrdě, že se českým podáním obtěžuje jen soud.

Takto se choval c. k. soudce ustanovený při soudě v království Českém u přítomnosti tří advokátů a tří jiných osob chtěje tím co nejokázaleji potupiti jazyk český a zákony na jeho ochranu vydané. Aby se u soudu Trutnovského nedostalo jazyku českému náležité ochrany o to jest již tím postaráno, že z 8 písařů u tohoto soudu zamestaných jest pouze jediný, který umí česky psáti, a tak se stává, že, když Čech přijde k soudu, sepíše se s ním protokol v jazyku německém, poněvadž soudce nemá písaře české řeči znalého.

V   podatelně užívá se výhradně německého razítka, podobně i v listovním úřadě, ačkoliv se do roka u tohoto soudu na sta českých podání se činí.

V  Trutnově musí se i daně jen po německy odváděti. Tak přišel před dvěma měsíci p. Čeněk Felcman, mistr krejčovský, do hlavního berního úřadu platiti daně. Sotva oslovil p. Felcman officiala berního úřadu, p. Jilka, česky, spustil se tento na něho hrubým způsobem, tázaje se ho: "Jak dlouho jste již v Trutnově?" a když p. Felcman odpověděl: "8 roků, " osopil se p. Jilek slovy: "A to nemůžete mluvit německy, nevíte, že Trutnov je město německé ?" Na to prohlásil p. Felcman: "Já myslím, že u c. k. úřadu v Čechách umějí také česky, já neumím dobře německy, " načež se Jilek drzým hlasem na něj osopiI: "Styďte se, tak dlouho v Trutnově a neumíte německy. "

Leč i politický úřad v Trutnově, který obstarává agendu ryze českého okresu Úpického, honosí se pouze německými nápisy. Tak čteme uvnitř budovy pouze následující německé nápisy: "k. k. Bezirkshauptmannschaft, " "k. k. Bezirkshauptmann, " "k. k. Bezirksfeldwebel, " "Expedit, " "k. k. Bezirkskommisär, " "k. k. Bezirksschulinspector, " "k. k. Bezirksingenieur, " "Baukanzlei, " "k. k. Statthaltereikoncipist, " k. k. Bezirkssecretär" atd., tak jakoby tento úřad pro české občany neexistoval a tito neměli u něj co pohledávati.

Aby pak c. k. severozápadní dráha v Trutnově nezůstala za slavnými státními úřady v nešetření jazykové rovnoprávnosti pozadu, ne vyvěšuje na nádraží Trutnovském ani jedinou vyhlášku jazykem českým a neoznamuje se příchod a odjezd vlaku jazykem českým, nýbrž pouze a jedině ve samospasitelné němčině.

Toto hrubé a urážející nešetření jazyka českého se strany státních úřadů působí hluboké rozhořčení mezi českým obyvatelstvem Trutnova a jeho okolí, a proto dotazují se podepsaní slušně:

"Jest c. k. vláda ochotna konati svoji povinnost a použíti veškerých prostředků proti odbojným c. k. úředníkům, kteří svévolně nechtí zachovávati zákony na ochranu jazyka českého při c. k. soudech a úřadech v království Českém vydané?"

V Praze, dne 19. února 1868.

Dr. Klouček a soudruzi

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Baxa a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excel. Danu místodržiteli.

Die Herren Abg. Dr. Baxa und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečtěn.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. dr. Baxy a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržícímu v příčině suspendování §. 14. zák. o právu spolčovacím z 15. listopadu 1867 č. 134. ř. z. se strany c. k. policejního ředitelství pražského.

Dne 30. listopadu 1897 oznámil politický klub "Neodvislosť" v Praze, že bude pořádati veřejnou schůzi spolkovou, svolanou dle oprávnění, zakládajícího se na §. 14. spolčovacího zákona ze dne 15. listopadu 1867 č. 134 ř. z. Ustanovení toto zní: Každý spolek může svoje shromáždění konati verejně. C. k. policejní řiditelství v Praze schůzi tu nevzalo na vědomí a to z důvodu, že prý má míti schůze povahu veřejného shromáždění lidu ve smyslu čl. 2. zákona o právu shromažďovacím ze dne 15. listopadu 1867 č. 135. ř. z. a zakázalo ji z důvodu čl. 13. zák. o právu shromážďovacím.

Zákaz tento jest svévolným a hrubým porušením zákona a svědčí o zvůli, s jakou si počínají policejní úředníci pražští, kdykoliv chtějí právo občanů potlačiti.

Policejní řiditelství totiž schválně zaměnilo zákonné pojmy schůze dle práva spolčovacího se schůzemi dle práva shromažďovacího. Svolal-li pak spolek schůzi dle § 14. spolčovacího zákona - což výslovně v oznámení bylo podotknuto měla schůze dle tohoto zákona, t. j. spolčovacího, posouzena býti.

Než policejní řiditelství bylo si dobře vědomo, že schůze dle spolčovacího zákona svolané nemůže zakázati, za to dobře si vědomo, že schůze svolané dle zákona o právu shromážďovacím svolané libovolně zakázati může s odvoláním se na pověstné ustanovení § 6. tohoto zákona s ohledem na veřejnou bezpečnost a blaho.

Aby schůzi spolku "Neodvislosť" stůj co stůj překazilo, užilo zúmyslně překroucení zákona, a zcela libovolně, proti vůli a proti výslovnému oznámení pořadatelů posuzovalo polic. řiditelství schůzi ne dle zákona spolčovacího, nýbrž dle zákona shromažďovacího, ačkoliv schůzi svolával spolek, jenž se řídí a spravuje zákonem o o právu spolčovacím.

Že toto překrucování podání a toto porušení zákona stalo se zúmyslně, svědčí také ta okolnost, že oznámení schůze na základě zákona spolčovacího svolané nepodléhají kolku, kdežto oznámení schůzi na základě zákona shromažďovacího musí se kolkovati kolkem 50 kr. Policejní řiditelství však kolku nežádalo, ačkoli by jej muselo žádati, jakmile bralo svůj právní názor o povaze schůze do opravdy.

Ostatně, že si policejní řiditel byl vědom nezákonnosti svého rozhodnutí, svědčí tu i jeho vlastní výrok učiněný dne 1. prosince 1897 k předsedovi spolku, když mu tento vykládal rozdíl zákona spolčovacího a shromažcďovacího. Řekl tehdy: "Já vím, že na Vaší straně je zákon, ale já si nemohu pomoci. Mně takovéto překročení zákona v těchto dobách každá vláda schválí. "

Tak vyjadřuje se chéf úřadu bezpečnostního o zákoně!

Podepsaný uvádí případ, kde okresní hejtman v Novém Bydžově rovněž zakázal výnosem ze dne 12. září 1897 č. 18967 schůzi svolanou dle zákona o právu spolčovacím z důvodů obsažených v zákoně o právu shromážďovacím. Tento výměr však zcela správně c. k. místodržitelství zrušilo, neučinilo to však v případu námi uvedeném.

Kdyby měla vejíti v platnost takováto praxe, pak je vlastně suspendován § 14. zákona o právu spolčovacím, a žádný spolek by více nesměl pořádati své spolkové schůze veřejně, ač je k tomu dle stanov svých i dle § 14 citovaného zákona úplně oprávněn, poněvadž policejní ředitel zcela nezákonným způsobem posuzovati bude schůzi tuto dle zákonů zcela jiných. A přece veřejné shromáždění spolková dle práva spolčovacího jsou zcela jiné povahy, než veřejné schůze dle práva shromažďovacího svolané.

Aby se nemohli podřízení úředníci pranijak vymlouvati, uvedeme tuto rozdíly těchto shromáždění.

Veřejné shromáždění spolkové dle zákona o právu spolčovacím musí se

1.   pouze oznámiti a to bez kolku (§ 15. a 16. citovaného zákona),

2.    oznámení činí 24 hod. napřed (§ 15),

3.   oznamuje se pouze čas a místnosť (programu udávati není nutno, § 15),

4.   úřad nemá práva shromáždění spolkové zakázati, nýbrž má pouze právo do shromáždění toho svého úřadníka vyslati (§ 18).

Naproti tomu veřejné shromáždění dle zákona o právu shromažďovacím svolané musí se oznámiti:

1.   tři dny napřed (§ 2).

2.   oznámení musí býti opatřeno kolkem za 50 kr.,

3.   musí se udati vedle místa a času též program schůze (§ 3),

4.   úřad má právo shromáždění to zakázati a to z pověstného důvodu pro veřejné blaho a bezpečnost (§ 6).

Arci policejní ředitelství vykrucuje to tím, že prý měli i nečlenové přístup a tím prý shromáždění spolkové dostává povahu veřejného shromáždění dle zákona o právu shromážďovacím.

Tento důvod svědčí však o lehkomyslnosti, s jakou úřaduje policejní ředitel. Vždyť § 14. spolč. zákona výslovně dovoluje, aby přítomni byli nejen členové, nýbrž i nečlenové, neboť § 14 mluví v odst. 2. o členech a posluchačích nečlenech na shromáždění přítomných.

V tom se jeví právě svoboda spolčovací, že spolek může pořádati schůze veřejné, to jest nejen pro členy, ale i pro jiné posluchače.

Policejní ředitel spojil nezákonné jednání s neznalostí zákona, pak se ovšem nedivíme, že se u nás tak často zákony porušují právě se strany orgánů, které by měly bdíti nad jich zachováváním.

Tážeme se: Podá c. k. místodržitelství rozkaz podřízeným chefům bezpečnostním, zejména policejnímu řiditelství pražskému, aby při posuzování oznámení schůzí šetřili zákona, zejména rozdílu mezi zákonem o právu spolčovacím a zákona o právu shromažďovacím, a aby se vystříhali překrucování zákona?

Jakým způsobem J. E. zjedná zadostučinění oněm spolkům, které byly následkem takovéhoto nezákonného a zúmyslného vykládání zákona porušeny ve svých právech, zejména o užívání práva o zákoně spolčovacím ?

Pokárá-li konečně Jeho Excellence podřízeného mu ředitele policejního Dörfla a pohne-li jej konečně k zodpovědnosti za to, že osměluje se platné zákony přímo suspendovati.

V Praze, dne 8. února 1898.

Dr. Baxa a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Veškeré dotazy, které byly dosud čteny, podány byly Jeho Excellenci a neopomenu je Jeho E. doručiti.

Die bisher verlesenen Interpellationen waren an Seine Excellenz den Herrn Statthalter gerichtet, und ich werde dieselben an Seine Excellenz leiten.

Pan poslanec Březnovský a soudruzi mně odevzdali dotaz ke mně, co předsedovi zemského výboru.

Die Herren Abgeordneten Březnovský und Genossen haben mir eine Interpellation überreicht, welche an mich als Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtet ist.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní aktuar Haasz (čte): Dotaz poslance V. Březnovského a soudruhů k jeho Jasnosti panu nejvyššímu maršálkovi v království Českém v příčině zaměstnání cizích dělníků italské národnosti při stavbě dráhy z Rakovníka do Plas.

Vaše Jasnosti!

Při stavbě dráhy z Rakovníka do Plas, která zemským výborem zadána byla soukromému podnikateli, jest zaměstnáno na 1600 dělníků vlašské národnosti.

Vzhledem k tomu, že dělníci příslušní do Čech práce postrádají a následkem toho velká nouze a bída v stavu dělnickém panuje, bylo by zajisté jenom oprávněno, aby slavný zemský výbor při -zadávání podobných staveb k tomu přihlížel, aby v první řadě k dělnickému lidu do Čech příslušnému vzat byl zřetel.

Proto činíme k Vaší Jasnosti následující dotaz:

1.   Jest Vaší Jasnosti uvedená okolnosť známa ?

2.   Jest Vaše Jasnosť ochotna v zemském výboru k tomu působiti, aby při smlouvách o zadávání staveb slavným výborem zemským zabezpečeno bylo, že v první řadě jen dělníků do Čech příslušných bude používáno?

V Praze, dne 19. února 1898.

V. Březnovský a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dohodnu se stran odpovědi na tento dotaz se zemským výborem.

Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.

Komise živnostenská koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Gewerbekommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung Montag um 10 Uhr Vormittag.

Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi v pondělí o 10. hodině dopolední.

Komise školská koná schůzi v pondělí, dne 21. února, o 10. hod. dopol.

Die Schulkommission hält Sitzung Montag, den 21. Feber, um 10 Uhr Vormittag.

Die Budgetkommission hält Sitzung

Montag, den 21. Feber, um 10 Uhr Vormittag.

Komise rozpočtová koná schůzi v pondělí dne 21. února o 10. hodině dopoledne.

Komise pro záležitosti okresní a obecní koná schůzi v pondělí 21. února o půl desáté hod. dopol.

Die Commission für Bezirks- und Ge, meindeangelegenheiten hält Sitzung Montag den 21. Feber, um 1/2 10 Uhr Vormittag.

Příští sezení bude se odbývati v pondělí, o 11. hodině dopolední.

Die nächste Sitzung findet statt am 21. Feber um 11 Uhr Vormittag.

Na denní pořádek kladu následující předměty:

Druhá čtení některých zpráv komisí a sice:

komise pro záležitosti okresní a obecní o vládní předloze týkající se ustanovení dozorčích orgánů pro obchod potravinami a veškerými předměty potřeby, čís. tisku CCLXXII.

komise pro záležitosti okresní a obecní I. ) v příčině zřízení nového zastupitelského okresu pro obce soud. okresu Teplického a II. ) v příčině vyloučení míst. obce Honů z obvodu zastupitelského okresu Polického a přidělení téže k obvodu zastupitelského okresu Broumovského, č. t. CCXXVI.,

komise pro práce veřejně o zprávě výboru zemského č. 621 sněm. v příčině podporování železnic nižšího řádu, č. tisku CCLXXXIX.,

a pák nevyřízené předměty dnešního denního pořádku.

Auf die Tagesordnung der montägigen Sitzung setze ich folgende Gegenstände.

Die zweiten Lesungen einiger Commissionsberichte und zwar:

der Commission für Bezirks- und Gemeinde-Angelegenheiten über die Regierungsvorlage betreffend die Bestellung von Aufsichtsorganen für den Verkehr mit Lebensmitteln und einige Gebrauchs-Gegenstände, Druck Nr. CCLXXII.

der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:

1.      betreffend die Errichtung eines neuen Vertretungsbezirkes für die Gemeinden des Weckelsdorfer Gerichtsbezirkes und

2.   betreffend die Ausscheidung der Ortsgemeinden Hutberg aus dem Bezirksvertretungsgebiete Politz und deren Zuweisung zu dem

Bezirksvertretungsgebiete Braunau, Druck Nr. CCLXXVI.;

der Commission für öffentliche Arbeiten über den Bericht des Landesausschusses Nr. 611 Ldtg. betreffend die Unterstützung der Eisenbahnen niederer Ordnung, Druck CCLXXXIX.

und dann die unerledigten Gegenstände der heutigen Tagesordnung.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossert

Schůze skončena o 5. hod. 25 minutách odpol.

Schluß der Sitzung um 5 Uhr 25 Min. Nachm.

Porak, Verifikator.

JUDr. Jak. Scharf, verifikátor.

Röhling, Verifikator.

Praha - Rohlíček & Sievers. - Prag.