Sobota 19. února 1898

den landwirtschaftlichen Schulen aus die Kenntnis der Candidaten auf dem Gebiete der öffentlichen Gesundheitspflege und über die Schädlichkeit der Alkohol-Seuche gebührende Rücksicht genommen werde, desgleichen, dass die definitiv angestellten Lehrer aufmerksam gemacht werden, sich in den ins Leben tretenden höheren Fortbildungscursen, bei denen auch Stoffe auf dem genannten Gebiete zu behandeln sein werden, nach einem vom hohen Landesausschusse zu geregelten Turnus zu betheiligen, und dass im Bedarfsfalle der Unterricht auf diesem Gebiete ärztlichen Fachorganen anvertraut werde. Consequenter Weise ist der genannte Stoff in den Lehrplan der landwirtschaftlichen Schulen nach Berathung mit der hohen Regierung aufzunehmen.

Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen.

Učiním dotaz na podporu tohoto návrhu.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

K tomuto předmětu se přihlásil k slovu p. posl. Adámek a Šťastný.

Dávám slovo p. posl. Adámkovi.

Posl. Karel Adámek: Slavný sněme! Zpráva slavné komise zemědělské o výsledcích hospodářského školství v I. 189293 až 1894-95 obsahuje sama v sobě drahně důležitých podnětů v oboru tomto; avšak zprávu tuto daleko předčí zevrubný výklad, jímž pan zpravodaj této komise toto rokování zahájil. Výkladem tímto pan zpravodaj ukázal, že jest netoliko důkladným znalcem tohoto oboru, ale také vřelým přítelem hospodářského školství. Výklad ten jest ve spojení se zprávou komise zemědělské programem politiky hospodářského vyučování a proto pokládám za svou povinnost, abych alespoň na některé nejdůležitější návrhy a podněty, které byly učiněny, krátce reagoval.

Některým přáním, která velevážený pan zpravodaj pronesl, a návrhům, které zemědělská komise činí, zemský výbor již z vlastní iniciativy vyhověl, což částečně uznal i pan zpravodaj sám. Zemský výbor pokládal za svou povinnost v zájmu stabilisování odborného školství hospodářského přičiniti se o to, aby školy ty byly prohlášeny za veřejné.

Podnět k tomu nevzal však, jak pan zpravodaj omylem tvrdil, teprve z této zprávy komise zemědělské, která byla vydána 27. února 1897, ale žádost ve příčině té k ministerstvu orby učinil již 17. října 1896.

Zemský výbor mel za to, že organisace našich odborných škol hospodářských jest taková, že beze všech překážek může býti všem těmto školám propůjčeno právo veřejnosti a také návrh takový vysoké vládě učinil. Avšak zemský výbor míní a vláda mění a tak se stalo v tomto případě; ministerstvo vedle vynesení ze dne 13. května 1896 č. 25709 trvá na tom, že jest o propůjčování tohoto práva rozhodovati toliko od případu ku případu.

Právo veřejnosti bylo ku zvláštním žádostem dosud propůjčeno hospodářským školám v Plzni, Písku, Rakovníku, Chebu a Novém Bydžově. Několik žádostí jest dosud nevyřízeno. V jednom případě propůjčení tohoto práva ministerstvo odepřelo; z toho patrno, že nejde při tomto řízení pouze o formální stránku, ale že ministerstvo také proti návrhu zemského výboru propůjčení tohoto práva odepírá.

Pan zpravodaj uznal, že zemský výbor v této věci vyhověl přání, které zemědělská komise v návrhu 2. projevila a že se tím stává dotčený návrh komise bezpředmětným. Pan zpravodaj již připomněl, že zemský výbor již přistoupil k doplnění sborů učitelských při středních školách hospodářských.

Zemědělská komise navrhovala, aby při těchto školách toliko jedno místo suplentské bylo proměněno v místo učitelské, zemský výbor ale po bedlivé úřadě a úvaze má za to, že taková poloviční reforma není vlastně reformou, racionálním rozřešením této palčivé otázky organisace středních škol hospodářských a proto že musí býti při středních hospodářských školách, které svou organisací a zvláště trvale hojnou návštěvou ukazují, že vyhovují stávající potřebě a jsou to ústavy, o kterých možno tvrditi, že se již pevně zakořenily, měl zemský výbor za to, že jest potřeba provésti bez průtahu úplnou reformu ve příčině učitelských sborů těchto škol a proto navrhl slav. sněmu aby byla obě suplentská místa při těchto ůstavech proměněna v místa řádných učitelů a to také z té příčiny, poněvadž jest velké důležitosti, aby těmto školám byly opatřeny a také zachovány vynikající síly učitelské, což jest tehdy možné, když bude postaráno, aby nebyly nuceny nejlepší síly suplentské hledati místa jiná, čímž nastává veliká proměnlivost v učitelských sborech středních škol.

Stálé měnění sil učitelkých jest na velkou škodu a újmu těchto ústavů. Proto zemský výbor očekává, že dotčená předloha, jež jest v rozpočtové komisi příznivě vyřízena, také komisí zemědělskou záhy projednána a slav. sněmem ve prospěch a k užitku těchto škol bude vyřízena.

Za těchto poměrů jest arcit také třetí návrh zemědělské komise bezpředmětným.

Pan zpravodaj zmínil se plným právem o velké důležitosti přiměřeného zaměstnání učitelů zimních hospodářských škol.

Pánové, přiměřené zaměstnávání učitelstva zimních hospodářských škol. které toliko po 5 měsíců vyučují, v době, kdy zimní hospodářské školy jsou zavřeny, jest otázkou palčivou, (Poslanec Doležal: Výborně!) její zdárné rozřešení jest důležitým zájmem těchto škol, ale i vůbec spočívá také v zájmu učitelstva samého. Kdyby toto učitelstvo po celý rok nebylo odborně přiměřeně zaměstnáno, zakrní a musí klesati a tím byl by také osud zimních hospodářských škol zpečetěn.

Úplně souhlasím se stanoviskem, které v této otázce zaujal p. zpravodaj, že jest to povinností učitelů zimních hospodářských Škol nejen 5 měsíců vyučovati, ale i po celý rok pečovati o to, aby zemědělství v obvodu školy povzneseno bylo, že učitelstvo těchto škol má býti ve stálém kontaktu s rolnictvem, že má býti netoliko učitelem žáků, kteří školu navštěvují, nýbrž i skutečným praktickým učitelem a rádcem rolnictva v obvodu té které školy. (Výborně!)

K tomu jest potřebí, aby toto učitelstvo bylo tak kvalifikováno, aby si bylo vědomo důležitého poslání, které má v našem rolnictvu, aby vynikalo netoliko obecným a odborným vzděláním, ale také neúmorností a opravdovostí při konání svých úkolů.

Souhlasím s panem zpravodajem. Že otázka učitelská jest otázkou životní našeho odborného školství vůbec, škol hospodářských pak zvláště.

Pánové, věnujme na Školy hospodářské miliony, nebude-li postaráno o to, aby na školách vyučovalo učitelstvo stojící úplně na výši doby a pokračující s vývojem vědy, nebude-li na těchto školách působiti učitelstvo, jež by bylo skutečnými pionéry pokroku hospodářského, pak budou tyto miliony vyhozeny, hospodářské školy budou živořiti i při největší podpoře země i jiných činitelův. (Výborně!)

Toho si musíme býti vědomi netoliko my, nýbrž toho si musí býti vědomo učitelstvo těchto škol. My zajisté pro učitelstvo, které jest si vědomo tohoto svého vznešeného poslání a bude konati svou povinnost, učiníme všecko, aby bylo podporováno a zabezpečeno ve své existenci i ve své budoucnosti, avšak čím výše stavíme učitelstvo povinnosti své řádně a svědomitě plnící, tím rozhodněji na tom trváme, že jest věcí svědomí, aby učitel, který nekoná svou povinnost, byl stihán s největší přísností (Výborně!), protože neplněním svých povinností zanedbává žactvo, které bylo svěřeno jeho péči a tím kazí dorost rolnictva.

Není-li učitel přísně dbalý plnění svých povinností, jaké pak bude jeho žactvo? Vliv učitele na žáky při těchto školách jest tím větší a tím důležitější, jelikož ústavy tyto navštěvují z velké části mladíci již v dospělém věku, i ve stáří 18 i 20 let.

Učitelé hospodářských škol musí býti vzory ryzích, pevných charakterů, musí býti příkladem svědomitého a poctivého plnění povinností, vzorem opravdovosti.

Proto musíme pečovati, aby učitelstvo toto bylo netoliko na odborných školách dokonale vzděláváno, než nastoupí svůj úřad, ale aby bylo také pečováno o jeho pokračovací vzdělávání. Věda jest mohutnou pružinou vývoje zemědělského a pakliže naše učitelstvo by nestopovalo veškerý pokrok v oborech přírodních a j. věd, musilo by poklesati a to by mělo osudných následků netoliko pro vývoj našich škol hospodářských, ale pro vývoj našeho zemědělství vůbec.

Ku pokračovacímu vzdělávání učitelstva hospodářských škol vedle literatury jest lze přispívati podporováním výzkumných cest učitelů do ciziny. V tomto směru jsme již učinili mnohé pokusy.

Zemský výbor se usnesl, aby byla soustavně dávána učitelům stipendia cestovní, tak aby se učitelé všichni v určitých dobách vystřídali na těchto cestách.

V některých případech takové cesty měly skvělý výsledek, ale také opakuji, co již p. zpravodaj řekl, že v některých případech neměly takového výsledku.

Velectění pánové, proč? Co jest plátno poslati učitele do ciziny, aby studoval nové výzkumy vědecké a pokrok zemědělský, když nemá náležitého předběžného vzdělání, aby tomu, co vidí, také náležitě rozuměl? (Souhlas).

Zkušenosti tyto vedly k přesvědčení, že jest třeba aby pro učitele hospodářských škol byly zřízeny vyšší odborné kursy na vysokém učení pražském, na nichž by byli obeznamováni s novými výzkumy atd.

Tento projekt jest sice teprve v zárodcích, avšak těším se z toho, že nalezl odborního uznání.

Mám za to, že podaří-li se takové kursy náležitě zorganisovati, že valně prospějí ku zvýšení qualifikace našeho učitelsva škol hospodářských a že potom budou míti také studijní cesty absolventů těchto kursů příznivější výsledek nežli posud.

Velice se těším, že věc nalezla takového ohlasu Při tom se musím dotknouti podnětů veleváženého p. poslance dra. Záhoře, jež učinil se svou vzácnou opravdovostí a znalostí věcí. Pan posl. dr. Záhoř se dotkl dvou veledůležitých otázek, totiž povznesení zdravotnictví a zápasu proti kořalečnímu moru.

Myslím, že není třeba k tomu, co p. posl. dr. Záhoř na odůvodnění své resoluce byl uvedl, něčeho ještě připojovati.

Povznešení zdravotnictví má v nynějších krušných zápasech o existenci zajisté i veliký význam hospodářský. Povznésti zdraví rolnictva a dělníků hospodářských, zachovati je při zdraví a při zdatnosti ku práci po dobu pokud možná nejdelší, jest zajisté i velikou důležitostí hospodářskou a proto na tom trvám, že i kdyby provedení projektu lancirovaného p. posl. dr. Záhořem vyžadovalo některých hmotných nákladů, že by byly náklady tyto eminentně produktivními, a že jest povinností naší, abychom k uskutečnění těchto projektů přistoupili.

Pan posl. dr. Záhoř domáhal se dále zápasu a energického proti postupu v kořalečním moru. Nepotřebuji připomínati, že mně mluvil ze srdce, neboť již před 12 lety jsem tento zápas proti kořalečnímu moru na tomto slavném sněmu zahájil, a těžce toho nesu, že veškeré úsilí naše v tomto směru dosud nemělo žádných positivních výsledků. Jest to hříšným zanedbáváním, že v Rakousku zatím, co všichni jiní i nejpokročilejší státové se vší rozhodností proti této morové hlíze postupují, u nás impotentní říšská rada ani neskoncovala zákon proti opilství.

Celý svět poznává, že nejširší vrstvy lidu kořalečním morem hmotně i duševně hynou, že jsou tyto zhouby dědičnými, že kořalkou vyhynuly celé domorodé kmeny v Africe; avšak u nás se lhostejně dopouští, aby lid náš byl i na dále kořalkou otravován, aby se kořaleční mor šířil víc a více.

Zákonodárství i správa naše k tomu všemu hledí s velikou netečností a řešení této otázky zanedbává, což tím méně může se ospravedlniti, poněvadžs naší strany bylo s velkým úsilím na řešení úkolu tohoto naléháno.

Vítám proto podnět, který p. posl. Dr. Záhoř dal svou řečí, a plně s ním souhlasím, že jest to přední povinností učitelstva našich obecných škol i našich škol hospodářských aby pracovalo na vyhlazení této hlízy, kterou lid náš hmotně i duševně hyne a který jest egyptskou ranou mnohých nejchudších a to oblastí tohoto království. Nepotřebuji dokládati, že, pokud naše síly stačí, o to se přičiníme, aby návrh p. posl. dra Záhoře stal se skutkem; ale musím spolu podotknouti, že to nezávisí pouze na zemském výboru, poněvadž akce tato z velké části spadá v obor zákonodárství obecního školství. Spoléháme právem v součinnost také těchto faktorů, a doufám, že součinnosti této podaří se, aby šlechetné intencn p. navrhovatele ve prospěch našeho lidu, ve prospěch humanity byly provedeny. (Pochvala. )

Pan zpravodaj velký důraz kladl, aby bylo při zakládání hospodářských škol přihlíženo ku zvláštním potřebám různých krajin, aby učebné osnovy nebyly generalisovány atd. Přáni toto jest zajisté plně odůvodněno a zemský výbor, jak p. zpravodaj sám uznal, touto zásadou se již spravuje. Plně oprávněným jest také přání, aby byly hospodářské školy soustavně, terrioriálně rozdělovány.

Zemský výbor na této zásadě trvá, avšak tu nestačí pouze dobrá vůle zemského výboru.

Nesmí se zapomínati, že při zakládání hospodářských škol také jiní činitelé spolupůsobí, především zemědělská rada, která jest povolaná ku podávání odborných zdáni, o žádostech za vydržování těchto škol.

Zemědělská rada jest povolána, aby v první řadě Uvažovala a rozhodla o prospěšnosti, jakož i o zárukách prospívání škol, za jichž zřízení místní činitelé zadají. Úkol tento musí býti se vší opatrností a nestranností řešen.

Zemský výbor z pravidla se spravuje odborným dobrozdáním zemědělské rady a jak přirozeně se od těchto návrhů bez nejvážnější příčiny nemůže odchylovati. Proto jest provedení přiměřeného territoriálního rozděleni hospodářských škol přede vším podmíněno součinnosti zemědělské, rady, kteráž jest v prvé řadě povolána, aby tyto snahy zemského výboru po přiměřeném territoriálním rozdělení hospodářských škol vydatně podporovala. Ze místní Činitelové při žádáni za zřizování hospodářských škol jsou mnohdy svaděni lichou naději o hmotném prospěchu těchto škol, jest přirozeno.

Víme, že se namnoze školy zakládají proto, aby přišlo do města několik cizích žáků atd.

Avšak podobné důvody nemohou býti rozhodnými.

Když, pánové, školy hospodářské jsou nesprávné rozděleny a nahromaděny, pak jest zápas o žáky nezbytným, a to jest hlavni příčinou, že se do škol těch někdy přijímají žáci nedokonale připravení, a správně bylo již poukázáno, že nedokonalá příprava žáka jest příčinou neúspěchu vyučování při některých školách. Kdyby byly hospodářské školy territorialně přiměřeně rozděleny, kdyby měla každá škola přiměřený obvod, pak by bylo zabezpečeno, že budou mít dostatečný počet žáků, a proto jest přiměřené soustavné rozdělení škol těchto velice důležito, a zemský výbor jako dosud i na dále bude k tomu hleděti, aby při zakládání škol byly zásady tyto co nejpřesněji šetřeny. Pan zprávo daj dotk se otázky inspekce hospodářských škol. Pánové, jak vědomo, dřívější velmi zasloužilý zemský inspektor hospodářských škol pro přetížení prací, o vlastní ujmě k velkému politování zemského výboru svůj úřad složil.

Zemský výbor uvažuje o novém upravení tohoto dozoru, dospěl k přesvědčení, že vzhledem na velkou důležitost intensivního dozoru k hospodářským školám nemůže zůstati při dosavadní zvyklosti, aby úřad ten byl jen mimochodem opatřován osobou jinak stále zaměstnanou, ale že musí býti úřad ten stabilisován, že inspektorát hospodářských škol musí býti definitivní institucí zemskou.

Zemský výbor uznal za nutné, aby byl zemský inspektor hospodářských škol úředníkem zemským, jehož povinnosti budou upraveny zvláštní instrukcí.

Zemský výbor navrhl slavnému sněmu, aby byl ustanoven, zemský inspektor jako zemský úředník také proto, aby nemohly v té věci býti činěny žádné námitky ani po stránce politické, ani po stránce národní.

Nebudu se dnes o tom dále šířiti, poněvadž k tomu bude jiná příležitost, ale již dnes prohlašuji, že tento návrh byl učiněn toliko a jedině se zřetelem ku skutečné potřebě a z důvodů věcných, beze všech ohledů politických a národních.

Pan zpravodaj laskavě uznal, že zemský výbor při správě hospodářských škol vede si objektivně. Přijímám vděčně toto uznání a připomínám, že se zem. výbor, když šlo o zřízení hospodářských škol německých i českých, vždy stejným pravidlem se spravovala i na dále spravovati bude.

Že v poslední době přibylo českých škol více než německých, jest přirozeno, poněvadž náš lid jest po výtce zemědělské a poněvadž zemědělských škol měl dosud velmi málo.

V té příčině musí býti ještě dále postupováno, mají-li býti potřeby našeho českého rolnictva v oboru tomto, náležitě opatřeny.

Naproti tomu však obracím proti p. zpravodaji list a ukazuji, že německých průmyslových škol je mnohem více, než českých, poněvadž průmysl a obchod je více v rukou německých, než našich.

Při zřizovaní odborných škol vůbec nemůže rozhodovati počet té které národnosti, nýbrž skutečna potřeba.

Pánové, bylo také dotknuto pokračovacího vyučovaní školního.

Divím se, jak se na tu otázku nyní nazírá. Slavný sněm opětné uložil zemskému výboru, aby předložil osnovu o pokračovacích školách hospodářských.

Zemský výbor po úradě s radou zem. vykonal nyní svoji povinnost. - Předloha ta hned na počátku zasedání slavného sněmu ocitla se v zemědělské komisi, tam bylo o ní zahájeno rokování, avšak vydána dosud není.

Pan posl. Štěpán Richter s obvyklou při něm noblessou a duchaplností, když se pan zpravodaj o této reformě zmínil, s nimi sdělil, že jest dotčená předloha zemského výboru již beztoho pod stolem.

Jestli takovou předlohu zemědělska komise dává pod stůl a ne na stůl, jest to velmi smutné a nesvědčí to o velké opravdovosti při řešení tak důležitých pro zemědělství reform.

Zemský výbor vyplňuje svou povinnost nedal tuto předlohu slavnému sněmu proto, aby se pan poslanec Richter mohl o ní vysloviti tak podivným způsobem.

Konstatuji a veřejně přibíjím, že tento vynikající zástupce rolnického lidu, o zahájené reformě pokračovacích škol hospodářských takovým způsobem mluvil. (Výborně !)

Jest velmi smutné, že takovým způsobem chce podporovati odborné rolnické vzdělání. Očekáváme od slavné komise zemědělské, že vykoná svoji povinnost a že skutečně také dospěje o té věci alespoň k zásadnému rozhodnutí. Kdyby zemědělská komise nedospěla ani k zásadnému rozhodnuti, co bude pak následovati? Příštího roku bude předloha předložena opět a t. d. Tím arciť nutné reformy organisace našich hospodářských škol urychleny nebudou. Ať zemědělská komise v zásadě rozhodne se jakkoli, bude věcí zemského výboru, aby prováděl toto usnesení. Ale rozhodnutí v zásadě musí býti učiněno, nemá-li celá tato akce věčným odkládáním býti zničena. Dokud nebude otázka pokračovacích škol hospodářských rozřešena, dotud bude velmi těžko postupovati v organisaci hospodářských škol, jichž širokým základem mají býti školy pokračovací, a proto ještě jednou prosím, aby zemědělská komise předlohu tu neodkládala a nehodila jí po přání pana poslance Richtra pod stůl, nýbrž aby ji nechala na stole a aby ji vyřídila. Zodpovědnost za průtah nepadá pak na nás, nýbrž na slavnou zemědělskou komissi.

Pan zpravodaj se dotkl odporu učitelstva zimních hospodářských škol proti osnově o pokračovacích školách. Povšechně toliko podotýkám, že při organisaci této rozhodujícím musí býti prospěch a potřeba rolnictva a tomu musí se podříditi veškeré jiné zájmy, jichž se tato reforma dotkne.

Pan zpravodaj se dotkl také lukařských kursů. Milerád přiznám, že k jeho podnětu byly lukařské kursy zařízeny a souhlasím s p. zpravodajem, že při pořádáni těchto kursů jsme krajany německé předstihli. Příčinou toho jest, že se nám podařilo pro podnikání lukařské kursy získati vynikajícího odborníka a praktika, kterému jest u vás sotva rovno. Jest to pan prof. Bolech při vyšším učení hospodářském v Táboř.

Měl jsem příležitost letos takový kurs

Velectění pánové, já myslím, že my sami sobě to chceme naproti veřejnosti takřka zapříti, že pití kořalky je u nás ještě dosti rozšířeno a často nebezpečně. My se chceme dělati lepšími než skutečně jsme, a to jest veliká chyba.

My tu chybu, kterou máme a která mezi naším lidem ještě jest, spíše máme hleděti odkrýti, aby proti ní se bojovalo; ale zatušováním se ta veliká chyba nezmění ani nezlepší.

Přiznejme si to, že skutečně ještě je to starodávným zvykem, že kořalka dává se píti částečně co mzda, že je tu návyk, že se chová kořalka v domě ve větší zásobě atd., že tu a tam skutečně ještě panuje mor kořaleční. To jen si přiznejme, a když si to přiznáme, najdeme prostředky, abychom proti tomu bojovali.

Já, velectění pánové, jsem se tou otázkou zabýval dosti upřímně; u nás jsem zařídil spolek, byl to tehdáž první spolek proti pití kořalky, ale shledal jsem, že takové spolky nemohou prospěti, dokud nejsou úřady a zákonem podporovány.

Úřady politické v dřívější době dávaly koncessi na kořalku, kdo o to žádal; teprve v pozdější době zákonodárstvím bylo o to postaráno, že tomu bylo bráněno tím, že napřed bylo vyžádáno dobrozdáni obecního výboru, a pokud chtěly politické úřady šetřiti těch dobrozdání obecního výboru, potud přece bylo zmírněno dáváni koncese. Ale přes to přese všechno i v nynější době se jeví ten úkaz, že, ačkoliv nižší politický úřad již takřka pokrokem doby zabraňuje rozmnožení se butyk, přece se podaří uaházečům, že konečně dostanou povoleni zde u místodržitelství.

To jest úkaz velice politování hodný. Tím potom ovšem my obce nejsme v stavu se ubrániti, když výbor obecní odepře ve svém dobrozdání, aby se koncesse dala, a když politický úřad první instance to odepře, když nalezne zlořád ten podpory u zemského úřadu.

V té věci bylo potřebí nápravy.

Já, pokud vím ze zkušenosti a pokud jsem stopoval zkázu některého statku a majitele jeho aspoň u nás, ponejvíce s malými výminkami přišel jsem k tomu, že první zárodek a první příčina úpadku statku byla kořalka, aspoň v naši krajině, ačkoliv tam není tak velice ten zlořád rozmnožen, jako v některých okresích, kde se vypravují strašné historky, kde se vypravuje, že se kořalka jí z mísy, do které se nadrobí chléb. Já nevím jestli je to pravda. (Hlas: To není pravda!)

Bylo by dobře, kdyby to nebyla pravda. Zlořád spočívá také v tom, že tu a tam na některých velkostatcích dávají dosud dělníkům kořalku. Já myslím, to že by nemusilo býti (Hlas: To je lež. ) a že by se tomu mohlo zabrániti a nahraditi kořalku aspoň co svačinu pivem. Hlavně to nalézáme u pachtýřů dvorů, kde mají vinopalny. Tam drží nájemce dvora svou čeleď a své nádenníky mnohdy hlavně kořalkou, a náš lid jest dosti pitomý, že za kořalku, která má cenu 2 kr., udělá práci, která stojí za 2 šestáky. (Odpor. ) To jest ovšem návyk; jen si to nezapírejme, jak to skutečně jest; jest mnohem lepší, když se na tu věc posvítí pořádné, než když se bude zakrývati zlo, které máme. (Hlas: Z mísy se tam nejí) Já jsem si to z prstu nevycucal.

Největší ovšem neštěstí jest, když se oddá pití kořalky hospodyně; to jest ten nejhorší zlořád, který vůbec na světě může býti. Mám příklad náhodou u nás v mém sousedství. Tam náhodou se pití korálky zahnízdilo tak, že hospodyně se mu oddala, a co potom se dělo, to by skutečně nikdo ani nevěřil: Okrádání sama sebe dostoupilo takové výše, že na příklad, když hospodář zadělával obilí na poli a hospodyně rozsívala, když on šel brázdou po poli, ona za jeho zády z pytle vybrala obilí k setí určené, zahrabala je do pole a potom večer, když bylo po práci, vzala to obilí a prodala je za kořalku. To jsou hrozné věci! (Posl. Jaroš: Vypravujte to v hospodářských spolcích a nezostouzejte naše rolnictvo! 1 To není žádné zostouzení, ta věc potřebuje vyléčení; každá nemoc se má uznati a poznati a potom teprv se může vyléčiti.

Když řekneme, že pití kořalky tu není, že u nás kořaleční mor není, to je neodstraníme a on tu bude dále trvati. Já jsem se spoléhal na to, že konečně na říšské radě se domůžeme zákona proti pití kořalky, avšak já jsem slyšel dnes z úst p. poslance Adámka, že nemáme od navštíviti a dávno jsem neměl takového potěšení z podniku, který jest zemí subvencionován. Přesvědčil jsem se, že subvence tato byla naložena produktivně, poněvadž p. prof. Bolech podniká meliorace, které zůstávají a mají trvalou cenu. Přeji si, aby pánům se strany německé podařilo se získati podobného odborníka, poněvadž má povznesení lukařství velikého významu v celém království.

Dále mluvil pan zpravodaj o některých hospodářských školách, o Litoměřicích, Frýdlanku Nemohu na to reagovati, nezdá se mi přihodné, aby se na tomto slav. sněme jen o některých školách hospodářských mluvilo. Kdyby se neposuzovaly školy všecky, kdyby se toliko uváděly některé školy jako vynikající, pak by se mohlo souditi, že se indirektně od sužují ostatní nejmenované školy, z těchto příčin nebudu reagovati na dotyčné vývody p. zpravodaje, že žactvo do hospodářských škol přijímané ma býti netoliko tělesně, nýbrž i duševně již vyspělé. Otázka tato padá zvláště na váhu při řešení veliké zásadní otázky, ve kterém stáři má byti žactvo do škol hospodářských přijímáno? Odporučuji panu zpravodaji zemědělské komise, kterému předloha o pokračovacích školách byla přidělena, aby si všiml toho, co pan zpravodaj dnes v této přičíně pověděl, když na tom trval, že jest potřebí, aby žactvo do hospodářských škol přijímané mělo jistou praxi, aby bylo schopno telesné práci. Já se jen toho dotýkám, poněvadž o věci té zajisté bude svým časem zevrubněji rokováno.

Pánové, ze všeho toho, co bylo dnes pověděno a co obsaženo jest ve zprávě zemědělské komise, vychází nezbytná potřeba revise hospodař. škol. Pouhým příštipkovanim, pouhým prováděním jednotlivých náprav racionální náprava nemůže býti zjednána.

S panem zpravodajem slavné zemědělské komisi sděluji, že zemský výbor na tuto revisi státutu pomysli, že v té příčině zavedl jednaní se zemědělskou radou a že jakmile jednání to bude ukončeno, předlohu o tom učiní. Konečně prosím, aby se pamatovalo, že zemský výbor jest pouze jedním činitelem v ústroji správy zeměděl. škol, že zdar a vývoj těchto škol není podmíněn toliko působením zemského výboru, nýbrž horlivou, vytrvalou součinností všech faktorů správy, zvláště pak učitelstva těchto ústavů. Opakuji s největším důrazem, i také učitelstva !

Končím vřelým přáním, aby se podařilo horlivé součinnosti kuratorií učitelstva a vlády s výborem zemským povznésti naše hospodářské školství na takovou vyši, aby plně vyhovovalo všem potřebám našeho rolnictva.

V  tom spatřuji hlavní záruku vývoje našeho rolnictva, jež musí hledati spásu v intensivním hospodaření, a to bez dokonalého odborového vzdělaní zemědělcům možné není.

V  krutém a těžkém zápase o existenci v tomto boji, vyžadujícím největšího napjetí tělesných i duševních sil, i naše rolnictvo po výtce silou a mohutností ducha bude zachováno. A aby bylo v bojích těchto vítězem, jest netoliko jeho zájmem, ale také zájmem celého národa, zájmem celé společnosti. (Výborně! Hlučný potlesk, řečníku se blahopřeje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu p. poslanec Šťastný. Dávám mu slovo.

Posl. Šťastný: Slavný sněme. Já jsem se hlavně přihlásil ke slovu z té příčiny, abych vzdal vřelý dík za to, co zde promluvil pan dr. Zahoř. Já, co rolník jsem mu velice povděčen, že zde přivedl zase jednou k řeči otázku, která jest - a já myslím hlavně pro náš český jih - velmi důležita.

Především chci se zmíniti o tom, že úplně souhlasím stím, co řekl, že jest třeba: poučení našeho lidu, zvláště co se týká nemocí, a v první řadě myslím, že jest toho třeba zvláště, co se týká nemocí nakažlivých: nebo zde skutečně musím přiznati, že, když se jedná o prostředky proti takovým nemocem, u našeho lidu se potkáme s velikým odporem pravě proto, že věci na mnoze nerozumí. Také jest třeba, poučiti lid náš o tom, aby si věděl pomoci v prvním okamžiku nějaké nemoci.

Ale hlavní věc, o které chci zde mluviti, jest, že je třeba bojovati proti pití kořalky.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP