Sobota 12. února 1898

hiermit vorgelegten Gesetzentwurfe diese Stelle weggelassen worden. In Würdigung des Zwekes, zu welchem die bezeichneten Grundstücke gewidmet werden sollen, mit Rücksicht darauf, dass der Preis von 5 fl. für die Duadratklafter ein angemessener genannt werden kann, eine thatsächliche Schädigung des Gemeindevermögens nicht erfolgt, ferner alle gesetzlichen Vorbedingungen für die Genehmigung vorhanden sind, gegen dieselben jedoch nichts vorliegt, so beehrt sich die gefertigte Commission in Ubereinstimmung mit dem Landesausschusse den Antrag zu stellen:

Der hohe Landtag wolle folgenden Gesetzentwurf beschließen:

vom..............

womit der Stadtgemeinde Reichenberg die Bewilligung zur Veräußerung mehrerer Gemeindegrundstücke ertheilt wird.

Heber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich der Stadtgemeinde Reichenberg die Bewilligung zu ertheilen, die ihr gehörigen, in der Katastralgemeinde Reichenberg gelegenen Grundstücke P. No. 1494/3, B 1682 und von der P. Ro. 1500/1 ein Trennstück von 100 Duadratklastein als Museumsbauplatz unentgeltlich zu widmen und den vom Grundstücke 1500/1 übrig bleibenden Theil, jedoch nicht unter dem Schätzungswerte von 5 fl. für die Duadratklaster, zu veräußern.

Sněmovní aktuar dr. Krejčí (čte): Komise činí návrh:

Slavný sněme, načiž se usnésti o následující osnově zákona: Zákon

ze dne .....

kterým se povoluje městské obci liberecké zcizeni některých pozemků obecních,

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi uděliti městské obci Liberecké povolení, aby pozemky jí náležející, v katastrální obci Liberecké ležící, čís. parc. 1494/3, B 1682 a z pozemku čís. parc. 1500/1 dílec ve výměře 100 čtv. sáhů bezplatně věnovala ku stavbě musea a čásť zbývající z čís. párc. 1500/1 zcizila, nikoli však pod odhadní cenou 5 zl. za jeden čtvereční sáh.

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Nachdem niemand das Wort verlangt, erkläre ich den gedruckten Commissionsantrag, welcher in einem Gesetzentwurf besteht, für angenommen.

Jelikož nikdo nežádá za slovo, prohlašuji, že tištěný návrh komise, který obsahuje zákon, jest přijat.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru týkající se činnosti okresních hospodářských záložen v r. 1896.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschulsbericht, betreffend die Thätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschusskassen im Jahre 1896.

Zpravodajem jest p. poslanec Dostál. Dávám jemu slovo!

Zpravodaj posl. Dostál: Slavný sněme! Ze zprávy zemského výboru o činnosti okresních hospodářských záložen za rok 1896 jest právě viděti, jak vhodné byly kroky, které zemský výbor v roce 1895 ohledně revise těchto záložen učinil

Neboť již v tomto roce jest viděti že kroky tyto vedly k cíli.

Tak jmenovitě poštěstilo se činnosti zemského výboru, respektive, jeho zakročení, že okresní hospodářská záložna na Křivoklátě, na kterou prohlášen byl konkurs, zase uvedena byla v činnost, a účelu svému mohla býti navrácena.

Dá se očekávati, že i u druhých záložen, v kterých některé vady se vyskytly, tyto budou odstraněny a záložny ony svému účelu budou zase sloužiti tím způsobem, jako sloužily dříve.

Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti v této příčině jest tištěna a byla slavnému sněmu předložena, a dovoluji si tudíž jménem této komise odporučiti návrh slavnému sněmu k přijetí.

Návrh ten zní:

Zpráva zemského výboru království Českého o činnosti okresních hospodářských záložen za rok 1896 béře se na vědomí a zemskému výboru se ukládá ve směru nastoupeném ve příčině upravení

dokonalé revise ústavů těch pokračovati.

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Bericht des Landesausschusses des Königreiches Böhmen über die Thätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschusskassen im Jahre 1896 wird zur Kenntnis genommen und der Landesausschuss beaustragt, in der hinsichtlich der Durchführung einer vollständigen Revision dieser Anstalten eingeschlagenen Richtung fortzuschreiten.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort ?

Prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.

Ich erkläre den gedruckten Commissionsantrag für angenommen.

Posledním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu poslance dra. Pacáka a soudruhů na vydání zákona proti cukrovarnickým kartelům.

Letzster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Commission über den Antrag des Abgeordneten Dr. Pacák und Genossen auf Erlassung eines Gesetzes gegen die Zuckerfabriks-Cartelle.

Zpravodajem jest p. poslanec Krumbholz; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Krumbholz: Slavný sněme ! Návrh poslance dra Pacáka zní:

1.   C. k. vláda se vyzývá, aby v nejbližší době k ústavnímu vyřízení předložila návrh zákona, kterým veškerá kartelní spojení vůbec státnímu neb zemskému dozoru se podrobují. Hospodářství škodlivé kartely se zakazují, resp. jejich případné zakládání trestnímu ustanovení podléhají.

2.   Kartely, jež kartelní radou za hospodářsky škodlivé prohlášeny budou, dlužno dokázati a jejich případné zakládání trestním ustanovením stíhati.

V ohledu formálním navrženo bylo, aby přikázán byl výboru zemědělskému. Výbor zemědělský již loňského roku pojednal o záležitosti té a podal také zprávu, kteráž tiskem v sněmovně byla rozdána. K této pokládám já za povinnost jenom podotknouti, že kartely, které mezi cukrovarníky se tvořily, bývaly zřízeny na základě zákona zemského o společenstvech, a byly tudíž zákonnými, ačkoliv v mnohém ohledu cd tohoto, zákonného ustanovení se uchylovaly. Účel, pro který tyto zákony říšské vydány byly, byl dozajista ten, aby umožněno bylo různým podnikům průmyslovým použiti výhod těch zákonem tímto jim poskytnutých a uchrániti se před konkurencí jak domácí tak zahraniční. Zároveň také mělo býti umožněno zákonem tím, aby závodům slabším dostalo se zabezpečení a ochrany před soutěží se závody většími a silnějšími, anebo před těmi závody, které zvláštních výhod požívají. Taktéž má býti umožněno závodům sdruženým docíliti regulování množství výroby a tím uzpůsobiti tuto k prodávání ve správném poměru ku spotřebě výrobků, jakož i k zlacinění výroby, a zároveň aby tím bylo docíleno, aby zlaciněním dopravy surovin i zboží mohlo býti dáno do konsumu laciněji.

Kartely, které, dokud účele toho sledují, udržují opatřování surovin, výrobu a prodaj výrobků v poměrných a správných mezích výroby v přiměřených cenách výrobků, poskytují do obchodu pro konsum výrobek levnější se zajištěním oprávněného svého zisku k poměru složeného kapitálu v podnik: taková sdružení kartelní možno nazvati užitečnými.

Kartely, které výhod těchto zákony platnými nepoužívají k naduvedeným účelům, nýbrž k využitkování mnohdy i bezohlednému jak dodavatele surovin, tak i kupce výrobků, taková kartelní sdružení jsou Škodlivá.

Mezi Škodlivé kartely právem mohou býti vřaděny kartely cukrovarů na pracování surového cukru, pokud pod záminkou, aby zlevněna byla doprava řepy do cukrovaru, kupuje se řepa dle rayonu, to jest, dle přidělení jednotlivých okresů, obcí neb i jednotlivých pěstitelů řepy ku prodávání řepy tomu neb onomu cukrovaru a to za cenu, která jednostranně stanovena jest a sice od cukrovaru samého, kdežto prodávající řepu na stanovení ceny řepy veškerého vlivu zbaven jest.

Také znemožněno prodávajícímu řepy ku zpracování dodati do cukrovaru jiného, nežli do toho, ke kterému bez svého souhlasu sdruženými cukrovary samými přidělen jest.

Tyto řepní kartely na škodu pěstitelů řepy zřízené jsou škodné a za takové i všeobecně považovány a jsou i také příčinou stáleho velkého napnutí mezi pěstiteli řepy a cukrovarníky. Jest proto nutnosti, aby pohnutky k tomuto napnuti mezi pěstiteli řepy a cukrovary byly odstraněny.

Odstranění těchto nezdravých poměrů mezi pěstiteli řepy a cukrovary možno docíliti tím způsobem, když kartely hospodářství škodlivé, zejména kartel cukrovarnický na zakupování řepy cukrovky, od cukrovarníků zavedené budou upraveny tak, aby škodlivost těchto kartelů pro hospodářství byla zamezena a aby kartely obmezeny byly pouze na působnost všeobecně prospěšnou.

Byly by tím zapovězeny i ty kartely, které jsou prospěšné, a to by bylo na škodu. Avšak i ony kartely, které jsou škodné, je nutno zameziti, čehož docíliti lze tím, když prospěšné a užitečné kartely se umožní a neprospěšné kartely se zamezí.

Tohoto účele docíliti lze postavením kartelů pod dozor státní nebo zemský. Aby zřízení kartelů a působnost těchto mohla pod dozor postavena býti, možno docíliti tím, když zřízena bude kartelní rada, kteráž by měla vliv na povolování jakož i zapovězeni kartelů, zkoušela působnost těchto a byla oprávněna stanoviti smírčí soudy k urovnání sporů vzešlých mezi dodavateli a přijímateli řepy.

Aby veškeré kartely umožněno bylo postaviti pod dozor, jest možno docíliti tím, když

1.   každé kartelní sdružení bude příslušným úřadům oznámeno,

2.   kartelní ujednání a podmínky téhož budou veřejnému nahlédnuti přístupny

3.   kartelní sdruženi, kterým by slabší byl vydán v nebezpečí od silnějšího býti ohrožen, se zapovědí,

4. zatajení kartelů, zatajení podmínek kartelních, zneužití těchto na úkor jiných, podléhati bude trestnímu ustanovení.

Kartelní rada, jejíž úkol by byl ten, aby zájmy celku byly hájeny, mohla by úkolu svému dostáti, když by sestavení její stalo se ze zástupců těch stran, které jsou súčastněny, a mohla by sestávati:

1 ze zástupců c. k. vlády;

2.   ze zástupců zemského výboru;

3.   ze zástupců pěstitelů řepy;

4.   ze zástupců průmyslu cukrovarnického a 

5.   ze zástupců obchodní komory a zemědělské rady.

Na základě tom činí zemědělská komise návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   C. k. vláda se vyzývá, aby v nejbližší době k ústavnímu vyřízení předložila návrh zákona, kterým veškerá kartelní spojení vůbec státnímu neb zemskému dozoru se podrobují. Hospodářství škodlivé kartely se zakazují, resp. jejich případné zakládání trestnímu ustanovení podléhají.

2.   Kartely, jež kartelní radou za hospodářství škodlivé prohlášeny budou, dlužno zakázati a jejich případné zakládání trestním ustanovením stíhati.

Dovoluji si sl. sněmu přijetí tohoto návrhu doporučiti.

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Landescultur - Commission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1. Die k. k. Regierung wird ausgefordert, in kürzester Zeit den Entwurf eines Gesetzes, mit welchem alle Kartellverbindungen überhaupt der Staats- oder Landesaufsicht unterworfen werden, zur verfassungsmäßigen Erledigung vorzulegen. Die für die Landwirtschaft nachtheiligen Kartelle sind zu untersagen, respective gegen ihre eventuelle Bildung Strafbestimmungen zu erlassen.

2. Cartelle, welche von dem Cartellrathe als für die Landwirtschaft nachtheilig bezeichnet werden, sind zu untersagen und sind gegen deren eventuelle Bildung Strafbestimmungen zu erlassen.

274

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstande der Herr Äbgeordnete Anton Steiner und zwar für die Anträge der Commission zum Worte gemeldet.

Ich ertheile ihm das Wort.

Abgeordneter Ant. Steiner: Hoher Landtag! Den in Rede stehenden Antrag der Landesculturcommission müssen wir wirklich mit größter Freude begrüßen und zwar, weil wir wünschen, dass endlich einmal der Kampf zwischen den Zuckerfabrikanten und der Landwirtschaft aufhöre, dass endlich einmal, meine Herren, eine Einschränkung durch ein Gesetz geschaffen " werde, welches die Cartelle- und deren Übermuth etwas eindämmen soll. Dieselbe Tendenz geht auch aus den vielen Anträgen hervor, welche, hochverehrte Herren, schon im Reichsrathe und auch hier im Landtage gestellt worden sind.

Es ist Ihnen vielleicht bekannt, dass nach der Vorlage der Regierung im Reichsrathe 19 Anträge und Interpellationen betreffs der Überschreitung der Cartelle eingebracht worden sind.

Wir dürfen daher, meine Herren, jetzt nicht mehr Anträge stellen, sondern wir müssen an die Arbeit schreiten und zwar so, dass bei dieser Arbeit alle Parteien mit fand anlegen, soweit sie es nur mit der Landwirtschast gut meinen, und dass somit alle dahin arbeiten, dass diese Cartelle endlich einmal beseitigt oder wenigstens eingeschränkt werden.

Meine Herren, hauptsächlich wird hier in diesem Antrage von Zuckercariellen gesprechen.

Die Zuckerkaltelle, meine Herren, wie sie sich seit Jahren herausgebildet haben durch den Niedergang der Preise, aber auch theilweise durch den Zwang der Rasfinierung, sie sind uns sehr schädlich und sie haben, meine Herren, eineu großen Unwillen unter der landwirtschaftlichen, insbesondere unter der zuckerrübenbauenden Bevölkerung hervorgerufen. (Rufe: Jawohl! - Abgeord. Rohling: Sehr richtig!)

Diese Carelle sind eigentlich nicht öffent-

lich, sie haben mehr eine geheime Organisasation, aber diese geheime Cartellierung, meine Herren, ist viel schädlicher, ist viel gefährlicher als eine offene.

Diese Cartelle haben die Landwirte vollständig in Rayone eingeteilt und der Landwirt ist dadurch heute nicht in der Lage, jener Zuckerfabrik fein Produkt zu liefern, zu der er Vertrauen hat, oder die feinen wirtschaftlichen Verhältnissen besser passt, sondern er muss die Rübe jenem geben, den das Cartel bestimmt.

Wenn auch die Zuckerfabrikanten darauf linweisen und sagen: Wir müssen uns deswegen cartelieren, damit wir unsere Rohprodukte aus der Nähe beziehen können, damit wir dann nicht soviel Fracht haben, so ist dies, meine Herren, durchaus nicht richtig, sondern ich kenne Fälle, dass gerade die weitliegenden Zuckerfabrikanten die Rüben gekauft haben, jene, die die größte Fracht zahlen mußten, einfach deshalb, weil es die Rayonierung so vorschreibt und weil es die Cartelle so diktieren.

Sie können sich vorstellen, wie die Rübenprei heruntergedrückt werden durch die geheime Rayonierung und durch die geheimen Cartelle.

Sie kennen ja vielleicht, meine Heren, die Verhältnisse im Jahre 1894, wo wir auch durch Schlußbriefe abgeschlossen haben und wo dann zum Schlüsse die Rohzuckerfabrikanten die Schlußbriefe einfach nicht eingehalten haben. Wir haben damals nachlassen müssen, wir waren dazu gezwungen.

Nun, ich weiß nicht, ob das gerecht ist, ob das social zu nennen ist, insbesondere bei jener Industrie, die von der Regierung hie und da Vortheile hat. Die Regierung hat die Zuckerprämie ziemlich erhöht und hat der Zuckerindustrie große Vortheile zugewendet. Am meisten Vortheile aber haben die großen Zuckerfabrikanten, die Zuckerbarone.

Meine Herren, da sollte man einen Strich machen zwischen den großen und den kleinen Zuckerfabrikanten. Bis jetzt wird kein Unterschied zwischen der Kleinindustrie und dem Großkapital gemacht. So wird fortgewurtelt, bis die Großindustrie die Kleinindustrie umbringt.

Zu den Zuckergroßindustriellen gehören hauptsachlich auch die Großgrundbesitzer auf jener Seite.

Ich weiß, meine Herren, wir wollten ein Gegenkartell in unserer Gegend gründen und haben auch ein? gegründet, Die Großgrundbesitzer haben uns zugestimmt, sie haben gesagt: "Ihr habt Recht, gründet mir ein Gegcnkartell; " aber beigetreten sind sie nicht zu demselben, weil ihnen die Zuckerfabrikanten um 10 kr. mehr versprochen haben als dem Bauer.

So sind die Verhältnisse bei uns. Aus diesem Grunde waren die Großgrundbesitzer nicht einverstanden.

Man muss bei dieser Gelegenheit aufrichtig sein und, wenn das Gefetz durchgeführt werden soll, auch einen Unterschied machen insbesondere bei der Rohzuckerfabrikazion.

Im Ganzen genommen, begrüße ich diesen Antrag der Landeskulturkommission, insbesondere bearüße ich ihn aber auch darum, weil er sich nicht allein auf die Zuckerkartelle beschrankt, sondein aus alle Cartelle ausgedehnt ist. die die Landwirthschast schädigen. Solcher gibt es ja, meine Herren, mehrere. Es gibt da die großen Getreideringe, die mit der großen Börse verbunden sind, den Eisenring, Petroleumring, den Kunstdüngerring, die uns alle sehr schädigen.

Dieselben müssen selbstverständlich in jeder Beziehung entweber ausgehoben oder unter gesetzliche Aussicht gestellt weiden. Es gibt überhaupt da sehr viel zu arbeiten.

Ich möchte daher die Herren bitten, diesem Antrage zuzustimmen, aber auch in jeder Weise dahin zu wirken, dass endlich dieser Antrag zur Wirksamkeit gelangt und dass dieses Gesetz so balo als möglich ein Reichsgesetz werde und dass auch im Reichsrathe dieses Geseß baldigst zur Wohlfahrt und zum Nutzen der Landwirthschaft angenommen werde. (Lebhaste Bravorufe. Redner wird beglückwünscht. ).

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se dále ke slovu a sice pro návrh komise p. posl. Josef Šulc.

Dávám jemu slovo:

Posl. Josef Šulc: Slavný sněme!

Návrh, o němž komise zemědělská podává zprávu slavnému sněmu, vytryskl z onoho neblahého, neutěšeného a, možno již i říci, beznadějného ano i zoufalého stavu, v jakém se nyní naše zemědělství zejména naše malorolnictvo, nalézá.

Že rolnictví naše v trudných, ano i zoufalých, poměrech se nachází, všeobecně se uznává, a bylo již na neutěšené poměry tyto a na příčiny poměry tyto zavinující častokráte v tomto slav. domě poukázáno a návrhy na záchranu stále hloub a hloub klesajícího stavu rolnického bývají skoro jednomyslně přijaty.

Bohužel však při návrzích na záchranu našeho rolnictví směřujících zůstává pomoc jen na papíře, illusorní a ke skutku ovšem bývá obyčejně velmi daleko.

Příčina toho leží v tom, že působnosť sněmu tohoto staroslavného království byla oktroyována rakouskou ústavou, stlačena na míru nejmenší, že veškerá působnost sněmu, který kdysi rozhodoval o míra a válce, povoloval berně, a zajisté s nejsvědomitější péčí, staral se o potřeby a blahobyt veškerého obyvatelstva jeho, byla zabrána oktrokovanou říšskou radou, centrálním říšským sněmem.

Centralistický sněm Vídeňský však nemá zase ani času, mnohdy ani vůle a porozumění, aby všem úkolům o potřebu a tím více o blahobyt veškerého obyvatelstva říše plně dostáti mohl.

Rolnictvo naše nachází se v nápadném úpadku, neboť zadluženosť jeho dostoupila takového stupně, že krytí úroků dluhu toho pohlcuje takměř celý katastrální výnos.

Ceny hospodářských výrobků klesly o třetinu, některý rok ano i o polovinu dřívějších cen.

Mzda dělnictva, práce řemeslné a dávky veřajné, jako daně, přirážky všelikého druhu, tímtéž percentem a dílem opětně stouply. - Nachází se tudíž zemědělství naše v těžké krisi a jest nejvyšší čas, aby, když se všeobecně uznává, že stav rolnický jest základem státu a důležitým činitelem společnosti, poněvadž opatřuje veškeré životní potřeby člověčenstva, rychlou a vydatnou pomocí byl zachráněn před neodvratnou katastrofou. A pomoci od státu nežádá tak veliké, když dokázáno jest, že výrobky zemědělské, ceny totiž jejich, nedosahují ani nákladu výrobního s ním spojeného; žádá toliko, aby stát jako ochránce svého obyvatelstva sprostředkoval mu lepší zpeněžení výrobků jeho, aby takto z dluhů a krise vyváznouti a všem povinnostem státu, země, okresu, obce i rodiny plně dostáti mohl. Jak by tomu všemu vyhověno býti mohlo a jak by ceny hospodářských výrobků se zlepšily, zejména u obilin, podalo rolnictvo ve spojení s mlynářstvem návrhy, které na tomto slavném sněmu k návrhu kolegy Karlíka a soudruhů také přijaty byly, a mimo to účinně rolnictvo se dovolává celní rozluky s Uhry, neboť očekává, že, když by rozluka s Uhry stala se skutkem, a uvaleno bylo na přívoz uherského obilí ochranné clo, alespoň jak to máme proti státům jiným, musily by nevyhnutelně ceny obilní zde stoupnouti. Neboť jest to, Pánové, pravdě nepodobné, aby výrobky, jichž máme nedostatek, byly v ceně nízké, jako obiliny, a výrobky, jichž jest nadbytek, byly v ceně vyšší, jako u cukru.

U nás v Rakousku, v říši pravdě nepodobnosti jak v národním ohledu, tak i ve směru hospodářském vládnou zcela nepřirozené poměry.

V každém dobře spořádaném státě, jak jsem uvedl, řídí se ceny výrobku jistého podle poptávky aneb nabídky. Nabízí-li se výrobku mnoho, jest výrobek levný, nabízí-li se málo, stoupá v ceně. U nás jest pravý opak. Ve výrobě obilin, chlebovin, jsme passivními obnosem 12 mill. metrických centů a přece plodiny ty jsou v nízké ceně nehledě k roku letošnímu, kde následkem živelních pohrom a neúrody jest skutečně cena ještě tak přiměřena.

Ve výrobě cukru zase jsme aktivní obnosem 6 millionů q. a přece spotřební, konsumní cukr má cenu vysokou.

Z důvodů těchto viděti jest, jak nepřirozené a nesrovnalé poměry vládnou v říši. A proto jest nejvyšší čas, aby vláda a sbory zákononodárné těmto nesrovnalým poměrům učinily přítrž, aby výrobce za poctivou práci svou našel náležité, přiměřené odměny. (Výborně!)

Opakuji ještě jedenkrát na konci statě této, že kdyby celní rozluka s Uherskem stala se skutkem, bylo by mimo jiné prostředky našemu zemědělství velmi poslouženo. (Tak jest!)

A proto vznáším jménem zástupců rolnických na tomto slavném sněmu, jménem veškerého rolnictva - českého a myslím také německého a na veškeré zástupce našeho království na říšské radě, aby tak, jako jednomyslně hlasovali pro vypovězení smlouvy uherské, s touže jednomyslností také se přičinili na říšské radě, aby rozluka s Uherskem stala se skutkem.

Mimo obilí pěstuje rolník zejména ve středních Čechách také s velké části rostlinu, která poskytuje produkt, jímž si lidé v tomto slzavém údolí život zpříjemňují a osla zují, Rostlina tato, řípa cukrovka, však v poslední době nenachází také přiměřeného ocenění a rolník při pěstování této neshledává se se svým účtem.

Příčina tak nízké, neobvyklé a tržními okolnostmi nijak neodůvodněné ceny leží v tom, že cukrovarníci uzavřeli mezi sebou v úmyslu neomalené hrabivosti a nenasytné ziskuchtivosti smlouvy, tak zv. kartely, podle kterých platí za řípu jen jimi vypočítanou cenu výrobní, při kteréž rolník, jak se říká, nemůže ani žíti ani umříti. (Posl. Březnovský: Cukerní piráti to jsou!) a pěstitelé řepy již napřed rozdělili bez jejich vlastního souhlasu mezi sebe na t. zv. obvody čili rayony a nemůže rolník s výrobkem svým, s řípou cukrovou, dnes volně nakládati, musí se dáti na milost i nemilost cukrovarníku, kterému jest podle kartělní smlouvy přikázán. (Posl. Jaroš: Moderní otroctví!)

Proti takovým úkladům, proti takovému nemravnému spojení a ujednání cukrovarníků, kterým stlačeno jest rolnictvo do postavení robů a nevolníků, povstalo rolnictvo na svých manifestačních schůzích a sjezdech, zejména pak na schůzích nejmocnější korporací zemědělskou, sdružením českých zemědělců roku loňského a letošního pořádaných, kde nemravná tato sdružení byla po zásluze oceněna a kde byla s největší rozhořčenosti odsouzena.

Za těchto vylíčených okolností z tohoto nesrovnaného poměru mezi cukrovarníky a pěstiteli řepy vyplynul také návrh kelegy Dra Pacáka, o kterém dnešního dne na základě zprávy komise v druhém čtení jednáme.

Cukrovarníci na omluvu svých kartelnich spojení udávají, že nemohli přemrštěným požadavkům rolnictva dostáti, řepu že stále draze platí a při tom že prodělávají.

Prodělek však, pánové, nijakým způsobem prokázati nemohou; neboť ani jeden cukrovar v těch letech neučinil úpadek, (za to ale jest známo, že selských usedlosti každoročně přes 2000 přichází do exekučního prodeje).

Závody akciové, které nejsou tak dobře řízeny a spravovány, v těch letech vyplácely přiměřenou dividendu a cena akcií dotyčných podniků obnáší dvojnásobnou cenu původní ceny nominální.

Závody velkostatkům náležející v těch letech uplatily značně dluhů na celém velkostatku pojištěných.

Průmysl cukrovarnický má pak mnoho hříchů na svědomí.

Smlouvy o koupi cukrovky, které cukrovary rolníkům k podpisu vnucují, vyhrazují jen jim veškerá práva, rolníku však diktují povinnosti a břemena. Podmínky ve smlouvě jsou tak kruté, že jim žádný rolník, i kdyby byl svatý, při vší opatrnosti a při nejlepší vůli dostáti nemůže. (Tak jest!)

Řepa musí býti čistá, bez hlíny a zelených hlav, bez kořínků, nesmí býti zmoklá, ani suchá, ani zmrzlá, určité hodnoty sacharisace, do určité doby musí býti dodána na váhu anebo do cukrovaru, a rolník, který následkem neúrody nedodal ono množství, které mu cukrovar na výměru vypočetl, jest trestán konvencionální pokutou.

Že na řepě musí býti hlína, nebude žádný soudný člověk popírati; kdyby byla zasazena ve zlatě, bylo by na ní zlato a rolník přece dává dobrovolně 5% na hlínu. Že má řepa zelené hlavy a více kořínků, za to nemůže rolník, neboť to závisí od semene a jaké semeno cukrovar dodal, takovou řepu má.

Hodnota řepy závisí také výhradně od semene, a je-li špatné, jest vina na cukrovaru, že takové špatné semeno dává.

Dále, že jest řepa někdy zmoklá, za to rolník nemůže. Jest to počasím a voda na řepě se nezdrží a ztráta tato zase se cukrovaru při nastalém velkém suchu daleko lepší měrou nahradí.

Že řepa jest někdy zmrzlá, tím jest vinen cukrovar, že řepu v té době liknavě přijímal a rolníka při dovozu zdržoval.

Nejsměšnější a v 19. století pravým unikem jest, že rolník musí určité množství z výměry dodati a, nedodá-li, jest trestán konvencionální pokutou, totiž musí nahraditi ušlý zisk za nedodání řepy.

Nevím, jak by měl rolník této podmínce vyhověti, jak by si to mohl zajistiti, snad by musil učiniti kontrakt s Pánem Bohem.

Jak řepa má se čistiti a upravovati, o tom zasílají cukrovary v době odvádění řepy fotografie skizzy, náčrtky podle kterých se má na řepě geometricky náramně přesně vykonati řez.

Aby této podmínce bylo vyhověno, musila by se zříditi pro dělnictvo akademie, kde by se muselo dle toho způsobu řepu učiti okrajovati.

Řepa nesmí býti při dobývání poraněna; jak by to mohl rolník provésti, to neporadili, poněvadž to jest holou nemožností. To jest většina oněch krutých podmínek, proti nimž rolnictvo na svých schůzích a sjezdech protestuje, jimž žádný člověk za žádných okolností při nejlepší vůli nemůže dostáti.

Všeobecně mezi rolnictvem jde hlas, že pěstování cukrovky pro skartelované cukrovary ocitli se v onom odvislém, otrockém, možno říci horším postavení robotním, než byli předkové jeho před r. 1848.

A skutečně vše tomu také nasvědčuje.

Nemůže rolnictvo výrobkem svým volně nakládati, a úkol pánů Franců a drábů ze zámku věrně zastupují úředníci cukrovarničtí od ředitele až do nejnižšího zřízence, kteří rolnictvo při odvodu řepy všemožným způsobem šikanují a týrají.

Jak horlivě a svědomitě mnozí vážení pánové vážní o prospěch svých, chle-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP