Nejvyšší maršálek zemský: Učiním dotaz na podporu tohoto formálního návrhu.
Ich werde die Unterstützungsfrage bezüglich des formalen Antrages stellen.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh jest dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Přihlásil se ještě ke slovu p. posl. Heřman Janda.
Dávám mu slovo:
Posl. Heřman Janda: Slavný sněme! Mohu říci, že jsem byl velice překvapen řečí p. posl. za obchodní komoru chebskou, který prohlásil, že uznává velkou důležitosť návrhu, který podal kolega Niclfeld, zároveň také řekl, že návrh jest dobře míněn, že ale myslí, že návrh jest planou ranou do vody, a celý tento návrh přes to přese všechno, že jest dobře míněn, nazývá návrhem, který se nemůže ani vážně bráti.
Velectění pánové, já bych myslel, že my v tak vážném shromáždění, jako jest sněm království českého, bychom si neměli říkati, jestli něco vážně béřeme, aneb jestli něco vážně nebéřeme. Myslím, že každý poslanec, který zastupuje zájmy svého voličstva, zájmy svého lidu, má také právo, aby se o vážnosti jeho návrhu a jeho úmyslu na žádné straně nepochybovalo.
Já, velectění pánové, zajisté jménem všech nás mám právo, abych proti tomu protestoval, že by snad návrhy, které jsou podány členy naší strany a celou naší stranou, nebyly vážně míněny a vážně podávány. (Tak jest).
Pánové říkají, že zde již všechno bylo Já nechci laskavosti nejvyššího p. maršálka nadužívati, ale račte laskavě odpustiti, kdybych já měl jíti do historie Vaší, nechci takovým způsobem pokračovati jako Vy - tu bych měl příležitosť častěji, abych mohl říci, jestli vůbec něco vážně béřete neb nebéřete. Nechci zejména historii poslední doby na Vaší straně probírati, tam by se ukázalo, jak jste vážně mysleli. Já mohu říci, že jest to skutečně s politováním, pakliže ve formálním ohledu se řekne:
My hlasujeme proti přikázání tohoto návrhu komisi.
Velectění pánové, my jsme slyšeli předešle návrh, který byl odůvodňován členem Vaší strany, panem náměstkem nejvyššího maršálka Lippertem. Vy znáte naše postavení vůči Vašemu vetu, Vy víte, jakým způsobem se vůči tomu chováme a jaké jest přesvědčení naše vůči tomuto Vašemu návrhu, a my přes to přese všechno, abychom ukázali parlamentární zdvořilost, hlasujeme pro přikázání návrhu komisi.
Dnes se skutečně osvědčilo, když v takovýchto hospodářských otázkách hlasujete proti formálnímu návrhu, že jest docela pravdivé, co se říká v přísloví: "Mluvte s nimi, když jsou Němci. "
Já myslím, že v tomto mně dle jednacího řádu skutečně přelaskavě poskytnutém slovu mohu se obmeziti pouze na to, pakli že řeknu následující: Vy říkáte: Musí se finance zlepšiti, finance jsou Špatné, a my následkem toho máme právo a také povinnost, abychom žádali, aby stát nám naše finance zlepšil. - Když se ale učiní návrh, aby slavný sněm měl právo rozhodovati o svých berních, aby měl právo, které od jakživa měl a které pravým způsobem vykonával do nedávné doby, ta najednou říkáte: My protestujeme proti tomu, poněvadž jsou v tom samé státoprávní allury.
Velectění pánové, Vy ve všem vidíte státoprávní allury, a já se přiznávám, že my to státoprávní přesvědčení máme všude, kdekoliv se nám jedná o zlepšení hospodářského stavu tohoto království Českého, že všude a ve všem budeme míti naše státní právo a sice z toho důvodu, že jsme pevně přesvědčení, že jedině tím splněním státoprávních požadavků naše zemské finance se zlepší a zlepší se blahobyt obyvatelstva, zlepší se blahobyt nejen náš, ale i Váš! (Výborně!) A kdybych podobným způsobem pokračovati chtěl, tu, velectění pánové, bych mohl říci, že zajisté nebyla řeč p. poslance dra Schückera mluvena v zájmu německého obyvatelstva, poněvadž, kdybychom ani o takových věcech nechtěli se raditi, pak přestává všechno, pak nemohli bychom našemu obyvatelstvu pomoci.
Já končím, prohlašuje, že budeme hlasovati pro návrh, by tento návrh byl přikázán komisi, ale zároveň také končím tím způsobem, že se to musí dotknouti nás co nejsmutněji, pakli obyčejná parlamentární zdvořilost v této slavné sněmovně s druhé strany se nerespektuje. (Výborně! Potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Přeje si pan navrhovatel závěrečné slovo ?
Posl. Niklfeld: Ano.
Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu navrhovateli.
Poslanec Niklfeld: Slavný sněme! Po řeči, kterou právě přednesl pan kollega Janda, nemám téměř ničeho, co bych podotkl. Přece však dovolím si podotknouti, aby p. kollegovi dru Schückrovi sloužilo na vědomí, že účelem mého návrhu jest, aby jednak byly upraveny zemské finance, jednak aby zachováno, po případě dosaženo bylo právo tohoto slav. sněmu a království Českého.
Ostatně v tom, co jsem ve své odůvodňovací řeči uved1, poukázal jsem na prostředky, kterými jest možno tohoto cíle vytčeného dosáhnouti.
Jestliže, pánové, komise za tím účelem zvolená, pokud se týče prostředků, najde prostředky jiné, než na které jsem měl česť poukázati, o čemž ostatně dovoluji si pochybovati, pak s Pánem Bohem, já nechci její práci praejudikovati.
Co se týče návrhu J. O. pana hraběte Schönborna, podotýkám, že mně toliko záleží na věci, že je mi lhostejno, zda ta věc má býti té neb oné komisi přikázána. Proto se konformuji s návrhem J. Osvícenosti. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Pan na vrhovatel se ve formálním ohledu konformoval s návrhem pana poslance hraběte Schönborna.
Der Herr Antragsteller hat sich mit dem Antrage consormiert, welcher von Seite des Seite des Herrn Abgeordneten Grafen Adalbert Schänborn gestellt worden ist.
Stává tedy toliko tento návrh, a dám o tomto návrhu hlasovati.
Es besteht demnach nurmehr der formale Antrag des Grafen Schönborn, und ich werde diesen Antrag zur Abstimmung bringen.
Der Antrag geht dahin, dass der in Verhandlung stehende Antrag an die Budgetcommission verwiesen werde.
Návrh, o kterém dám hlasovati, záleží v tom, by byl odkázán návrh, o kterém jednáme, komisi rozpočtové.
Žádám pány, kteří s návrhem tímto souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erhebeo.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Alfons Šťastný und Johann Rataj aus Ergänzung des Gesetzes über Bezirksvertretungen behufs Regelung des denselben durch das Landesgesetz für das Königreich Böhmen vom 25. Juli 1864 Nr. 27 zugewiesenen Wirkungskreises.
Příštím předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Alfonse Šťastnýho a Jana Rataje na doplnění zákona o okresních zastupitelstvech, kterým se upravuje působnost, kteráž jim zákonem zemským pro království České, daným dne 25. července 1864 č. 27, přikázána jest.
Dávám slovo panu navrhovateli, aby návrh svůj odůvodnil.
Poslanec Šťastný: Slavný sněme! V našem zastupitelstvu okresním v Táboře, které čítá 36 členů, zařídili jsme si k návrhu našeho starosty okresního, Dra. Zeisse 5 odborů, a sice: odbor silniční, odbor finanční, odbor zemědělský, odbor národohospodářský a odbor humanitní. Odbory ty byly zřízeny k vůli tomu, aby hlavně z nich vycházely iniciativní návrhy pro zastupitelstvo okresní, a dožili jsme se tak mnohého velmi cenného návrhu z odborů těch.
V tom čase, kdy odbory ty pracovaly, přišly návrhy vládní na zřízení zemědělských společenstev, kteréžto návrhy obsahovaly také působnosť společenstev těch, a tu jsme viděli, že působnosť, která jest přikázána společenstvům zemědělským, může velmi dobře vykonávána býti zastupitelstvy okresními.
Myšlénka tedy, aby působnosť zemědělských společenstev byla konána zastu pitelstvy okresními, potažmo odbory zastupitelstev okresních, ležela nám tedy velmi na snadě; a když jsem se s naším okresním tajemníkem, panem Drem Kosem, o tom domluvil, měl jsem ho k tomu, aby myšlénku tu někdy ve veřejnosti také propagoval.
A následkem toho vyšlo několik článků jeho v "Národohospodářském obzoru"; ale naše veřejnost si toho nepovšimla. Podán druhý vládní návrh hrabětem Ledeburem, který ovšem byl pouze návrhem rámcovým, do něhož se mělo vše teprve podle jednotlivých zemí vřaditi.
Viděli jsme, že způsobem tím, že společenstva zemědělská se přimknou úzce k zastupitelstvům okresním, tak aby vlastně zastupitelstva okresní vykonávala ve svém odboru působnost zemědělských společenstev, jest to konečně tou nejkratší cestou, abychom potom vůbec ku společenstvům přišli. Já si dovolím, pánové, zde přečísti text dotčeného ustanovení zákona o okresních zastupitelstvech.
§ 50 zákona o okresních zastupitelstvech zní:
"O působnosti zastupitelstev okresních vůbec:
§ 50. Působnosti zastupitelstev okresních náleží všeliké záležitosti vnitřní, ježto se dotýkají společného prospěchu okresu a jeho příslušníků.
§ 51. K záležitostem zastupitelstev okresních náleží zvláště domácí hospodářství okresů. Toto hospodářství obsahuje v sobě společné jmění a společné potřeby okresu, zejména ústavů okresních.
Ústavy okresní jsou společně zřízeny a opatřeny, ježto se dle zákona nebo dle usnesení v mezích zákona učiněných od zastupitelstev okresních z důchodů okresních zapravují.
Takovým zřízením jsou zvláště z okresních důchodů nadané ústavy pro zeměvzdělání, hleděni zdraví, opatření chudých a jiné účele dobročinné.
Patrno z toho, že vše to, co obsaženo a přikázáno jest paragrafem II. vládní předlohy o zřízení společenstev zemědělských, dá se velmi dobře také vykonati zastupitelstvem okresním, a že jest to úplně v jeho kompetenci.
Nejedná se tedy o to, zdali to, co se má vykonávati společenstvy zemědělskými, také zastupitelstvy okresními by mohlo býti vykonáváno.
O tom není zajisté pochybnosti, že že vše to se může vykonávati zastupitelstvem okresním, ale jiná jest otázka, zda-li je to také vhodné, aby se tak dělo dle námi předloženého návrhu zákone.
Pánové, já jsem přesvědčen, že touto cestou, chceme-li vůbec ke společenstvům přijíti, jedině touto cestou, poněvadž jest nejsnazší, k nim přijíti můžeme. Předně jest tím odstraněna veškerá pochybnost o kompetenci ve věci. Vy víte, pánové, že otázka kompetence v této záležitosti hraje velmi velikou úlohu, vláda stojí na tom, abychom zřizovali společenstva pouze na základě zákona říšského, zákona rámcového, ku kterému teprve bychom v jednotlivých zemích zřizovali si zákony zemské.
Když však budeme považovati zákony o zemědělských společenstvech za čásť zákona již platného o zastupitelstvech okresních, není nijaké pochybnosti o kompetenci ve věci, poněvadž přece náleží do kompetence země, aby zákon zemský již platný přiváděla ve skutek. To snad ani vláda vídeňská žádným způsobem nebude ubírati, poněvadž to se vůbec upírati nedá, neboť náš návrh není vlastně nic jiného nežli působnosť okresních zastupitelstev přivésti ve skutek, jaksi regulovati.
Kompetenční otázka tedy tímto návrhem jest odstraněna a není nejmenší pochybnosti, že ten zákon náleží úplně do kompetence sněmu, a že nemáme, co se týká společenstev zemědělských čekati na zákon říšský.
Druhá otázka, která u nás způsobila také mnoho rozporu, jest otázka, zdali mají býti společenstva zavedena nuceně anebo dobrovolně.
I ta otázka jest tímto způsobem rozřešena, poněvadž zde o nějaké nucenosti nemůže býti ani řeči. Zákon o okresních zastupitelstvech je tu následkem toho pomine veškerá hádka, jestli mají býti společenstva nucená nebo volná. O tom jest tedy rozhodnuto zákonem tím, který tu platí a tím odstraněn druhý kámen nárazu.
Třetí hádka, která povstala i mezi námi, byla hádka o členství, kdo totiž má býti členem společenstva. Vládní předloha zde dává úplnou volnost zákonům zemským, které teprve mají ustanovovati, kdo má býti členem.
Já, pánové, myslím, že kdybychom se přimknuli i v tomto ohledu k zákonu o okresním zastupitelstvu bude tato otázka velmi snadno aspoň prozatím rozhodnuta, řekneme li prostě, že majitel usedlosti, střední velikosti z nejmenším čistým výnosem katastrálním 100 zl. a velkostatky jsou členy společenstva země dětského, poněvadž jsou také voliči členů zástupitelstva okresního.
Myslím, že zvláště, jestli letošním rokem komise zemědělská rozhodne blíže otázku o tom, co jest statek střední velikosti, poněvadž nepochybuji, že za členy budou považováni ti, kteří mají takovýto statek střední velikosti, a velkostatkáři, bude tím definitivně rozhodnuta i tato otázka.
Ve veřejné diskussi bylo o tom řečeno a psáno, má-li připustiti se každý majitel pozemku za člena společenstva zemědělského. Já myslím, pánové, že ti, kteří tvoří u nás tak zvaný zemědělský proletariát, v takovémto společenstvu zemědělském by nám asi mnoho neprospěli, poněvadž jich vlastní zájmy neleží v zemědělství, nýbrž mimo ně.
Ti stojí alespoň jednou nohou v jiném stavu, a to ve stavu dělnickém, a ti by mohli ve společenstvech zemědělských spíše býti překážkou, než aby naše zájmy podporovali. Jiné obtíže, které se vyskytovaly při vyřízení zákona o společenstvech zemědělských byly volba výboru a tu taktéž bylo namnoze uvažováno, jak se má ten výbor sestaviti, kdo má míti passivní právo volební do něho.
My tomuto úskalí se vyhneme, kdyžbychom přijmuli za základ navrženou osnovu, poněvadž tam již rozhodnuto volbou do okresních zastupitelstvech, kdo má býti členem výboru, a zajisté členové, kteří zvoleni jsou do zastupitelstev okresních ve skupině venkovských obcí, a kteří jsou zvoleni co velkostatkáři, že nesou se s důvěrou svého občanstva, jinak by nebyli voleni.
Ještě, pokud se týká členství, chci se vrátiti k tomu, že v návrhu vládním bylo ponecháno zákonodárství zemskému na vůli, jestli velkostatkáři mají mít podíl na okresních společenstvech, a tu alespoň žurnalistika psala mnoho o tom, jako by velkostatkáři chtěli se z okresních společenstev zemědělských vymýkati, říkajíce, že prý nepotřebují býti členy okresního společenstva, nýbrž že zájmy jejich tíhnou pouze k jakémusi zemskému společenstvu.
Bylo vytýkáno našim velkostatkářům, že tím se chtějí vymykati z přispívání na okresní společenstvo. Obtíže možná že tu skutečně panovaly, že byla tu skutečně snaha, našich velkostatkářů, se vymknouti z okresních společenstev, říkajících že jich nepotřebují, že nemohou jich zemědělské zájmy dostatečně hájiti v zemědělských zastupitelstvech zemských.
Přijmutím navržené osnovy přestává tato obtíž, poněvadž jest ta věc rozřešena zákonem o zastupitelstvu okresním.
Ještě jedna otázka, pánové, způsobila veliký rozpor, jest to otázka finanční. To byl jeden z hlavních nárazů, na které narazila vládní předloha. Říkalo se: Ty 4 procenta, které by zákon povolil pro okresní zemědělská společenstva, aby je z daně pozemkové vybírala, sotva stačí na zřízení společenstev. To jest možná, když by každé zemědělské společenstvo zřizovalo si zvláštní kancelář, zvláštní úředníky; možná že by ta 4 procenta nestačila.
Když ale přistoupíte na navrženou osnovu taková obtíž odpadá. Vy víte, pánové, že naši okresní tajemníci ponejvíce nejsou ani dostatečně náležitě zaměstnáni při okresu alespoň nebyli před několika lety. Možná že dnes, když činnosť okresních zastupitelstev jest rozmnožena, následkem stravoven atd., mají dostatek práce.
Já mohu říci, že na př. pan okresní tajemník dr. Kos se neviděl býti při okresu přiměřeně zaměstnán podle svého vzdělání, poněvadž šablonovitá práce konečně jenom unavuje, tak že necítě se duševně přiměřeně zaměstnaným, následkem toho - mně to alespoň sdělil osobně se hlásil za tajemníka k našemu městu Táboru, aby tam byl dostatečně přiměřeně podle svých studií a svého vzdělání zaměstnán.
A nikdo ueupře, že v menších okresích našich skutečně naši okresní tajemníci dosud nejsou dostatečně zaměstnáni, alespoň ne přiměřeně.
Následkem práce, která by byla přidělena našim okresům, zařízení společenstev zemědělských při zastupitelstvech okresních, našli by tam naši vzdělaní okresní tajemníci přiměřenom práci duševní právě tím, že by agenda byla rozmnožena. Nechť by byla k nám přibrána pro práce kancelářské síla nová pomocná, oni by ale byli zajisté velmi vydatnou sílou při provádění společenstev zemědělských.
My bychom tím tedy mnoho ušetřili. Že by zastupitelstva zajisté svoje kanceláře a své síly kancelářské a úřadní propujčila společenstvům, o tom není žádné pochybnosti. Vždyť to spadá do povinností zastupitelstva okresního, vykonávati tuto působnost.
Konečně ještě jedna věc zde byla, která tvořila obtíž a sice svazek zemský. Pánové, když všecka okresní zemědělská společenstva vyšlou po jednom delegátu do svazku zemského, pak jest i tato otázka rozřešena.
Tím, že by členové, volení z venkovských obcí, a zároveň velkostatkáři vstoupili ve společný styk, doufám také, že by tím i ty zájmy zemědělské, které je skutečně spojují v takovémto odboru zastupitelstva okresního, kde by rozhodovali pouze oni co zemědělci, byly lépe hájeny, Což by vedlo k velikému sblížení těchto dvou stavů, a že by sme přišli k tomu, že by páni velkostatkáři činněji zasahovali do naší zemědělské politiky, kterou, žel, dosaváde nechávají úplně ladem ležeti. Já toho velice lituji, že ti velkostatkáři v našich zemědělských otázkách se chovají skutečně úplně neutrálně, úplně nečinně.
Když se podíváme do sousedního Německa a zvláště dnes, kde jest tak veliký rozruch agrární, spatřujeme tam, že v čele celého tohoto hnutí agrárního v Německu stojí dnes velkostatkáři a hlavně velkostatkáři, kteří jsou tam majiteli jednotlivých statků, tak zvaných "rytířských statků. " Ti jsou v předu celého hnutí, oni razí cestu agrarismu v Německa, kdežto u nás všecku takovouto činnosť u našich velkostatkářů postrádám.
Otázka, která hýbe celým německým světem, a sice otázka získání přiměřených cen obilnin a hlavně chlebovin, žita a pšenice, ta u nás u našich velkostatkářů nenalézá takřka ani povšimnutí ani slechu.
Právě oni v takovýchto věcech by měli státi i u nás v čele; oni mají dosti síly, oni mají dosti vzdělání, mají dosti času, aby mohli takovéto otázky studovati a nenechati pouze nás, abychom my pracovali a abychom svou prací takřka pracovali i pro ně.
My máme dosti práce se svou selskou otázkou, která se týká středního stavu zemědělského; ale v agrární věci, která se týká veškerých zemědělců, myslím, že by iniciativa patřila hlavně velkému statku, a ten by jako v Německu měl i u nás v této otázce, upravení cen žita a pšenice, býti velkostatkáři v před.
Co se týče formálního provedení našeho návrhu, myslím, že nepodléhá žádné obtíži. Já konstatuji, že o sestavení navržené osnovy nepřičítám sobě pražádné zásluhy. Hlavní zásluhy o věc má náš Český odbor rady zemědělské, který se přičinil o osnovu, na jejímžto základě teprve my jsme jen pracovali tolik, že jsme hleděli zákon o zastupitelstvech okresních a podanou osnovu českým odborem rady zemědělské spojiti v jediný zákon, což ovšem není žádnou prací.
V té věci my tedy vlastně nekonáme nic vlastního, nýbrž my jen chceme to, co český odbor rady zemědělské pro zemědělstvo vypracoval, přivésti v takovou formu, aby z toho mohl býti ten dávno kýžený zákon o společenstvech zemědělských. A my skutečně jsme za to velmi povděčni, že náš český odbor rady zemědělské o tu osnovu se přičinil a nám takřka ukázal cestu, jakou by sme mohli kráčeti, abychem konečně svého cíle dosáhli.
Pánové, věc jest ve dvojím směru velice důležitá. Ona jest důležitá předně proto, aby konečně naše zastupitelstva okresní se stala tím, čím býti mají, neboť dosud skutečně aspoň před málo lety ještě nebyla naše okresní zastupitelstva nic jiného, nežli jsou ti silniční výborové, jaké máme ku př. v sousední Moravě, a podložená pošta zemského výboru. Teprve přidělením prací, ale nejen prací takřka v přenesené působnosti, ale samostatné, teprve se agenda okresních zastupitelstev rozmnožila. V této vlastní působnosti okres zastupitelstev, pánové, se posud nestal pražádný pokrok; bylo to pouhé úřadování našich okresních zastupitelstev, aby vykonávaly to, co jim přikázáno jinými úřady.
Ta vlastní činnosť zastupitelstev okresních by se teprve rozvinula, kdyby tato osnova vešla ve skutek. Pak by teprvé nastoupilo to, co ovšem vykonávati mají již ve smyslu zákona z r. 1864. My bychom tedy dosáhli předně náležité činnosti okresních zastupitelstev, ale zároveň bychom dosáhli také zaraženi společenstev zemědělských, a to je veliký krok v organisaci našeho zemědělstva. Naše hospodářské spolky, když je pozorujete, ty jen živoří; to není žádný život, když je ponechána celá starosť o zemědělství v okresu několika ochotníkům, kteří takřka z vlastního popudu se starají o záležitosti zemědělské v okresu na svůj vlastní náklad, kdežto druzí, když se něco užitečného pro okres zřídí, jen hledí k tomu, aby z toho těžili, aniž by na to svým grošem tím nejmenším přispívali. To není žádná organisace; na své záležitosti má každý přispívati, poněvadž se právě pro něho pracuje. Když však několik 100 lidí v okresu se dají zapsati za členy a mají vykonati to, co se týká tisíců v okresu, z dobré vůle a na vlastni svůj groš - tím teprve, když každý se bude cítiti členem společenstva, když každý bude museti přispívati svou hřivnou k této vlastní věci, teprve pak taková organisace, jakou potřebujeme, z toho se vyvine.
Já Vás tedy žádám, velectění pánové,
poněvadž cesta, kterou Vám navrhujeme jest cesta, jež spočívá na platných již zákonech, jež spočívá na práci, kterou vykonal český odbor rady zemědělské, jež spočívá na vládních předlohách, - já Vás tedy žádám, abyste laskavě připustili, aby náš návrh byl dán komisi, kde teprve si jej můžete podle své libosti upraviti. Zamítnutí takového návrhu a nepřikázání jeho komisi by znamenalo, že vůbec se nechce, aby naše okresní zastupitelstva se náležitě vyvinula, aby náležitě pracovala, ale znamenalo by zároveň také tolik, že vůbec nestojíme o to, aby naše organisace zemědělská se náležitě rozvinula. Myslím, že by to bylo veliké poškození našeho stavu zemědělského a proto Vás žádám, pánové, abyste přistoupili k návrhu, aby náš návrh byl přikázán komisi zemědělské.
Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásil ke slovu pan posl. z Eltzů.
Es hat sich zu diesem Gegenstande der Herr Abgeordnete von Eltz das Wort erbeten.
Poslanec Šťastný: Vzhledem k tomu, že se jedná o doplnění zákona o okresním zastupitelstvu, dodávám k mému návrhu: V ohledu formálním budiž návrh přikázán komisi zemědělské a zároveň také komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Pan navrhovatel doplnil svůj formální návrh v ten smysl, aby jeho návrh přikázán byl jak komisi zemědělské, tak i komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Der Antragsteller hat seinen Antrag dahin vervollständigt, dass sein Antrag sowohl an die Landescultur-Cominission als auch an die Bezirks- und Gemeinde-Commission zu verweisen sei.
Učiním především dotaz na podporu tohoto dodatku.
Ich werde vor allem anderen die Unterstützungsfrage bezüglich dieses Zusatzes zum formalen Antrage stellen.
Žádám pány, kteří tento dodatek podporují, aby zdvihli ruku.
Tento dodatek jest dostatečně podporován.
Der Zusatz ist hinreichend unterstützt.
Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abgeordnete von Eltz, welcher sich in formaler Beziehung das Wort erbeten hat.
Abgeordneter von Eltz: Hoher Landtag! Wenn ich mir erlaube ganz kurz zu begründen, warum meine Parteifreunde und ich gegen den Antrag des Abgeordneten Sťastný und auch gegen die Zuweisung seines Antrages stimmen werden, so geschieht dies nur deshalb, weil es nothwendig ist, dass man es öffentlich ausspricht, dass denn doch durch solche Anträge der Landtag nicht behelligt werde.
Der Antrag des Herrn Abgeordneten Štastný ist ein Antrag, welcher sich durchaus nicht vereinen läfst mit dem Gesetze über die Bezirksvertretung für das Königreich Böhmen vom 25. Juli 1864 und auch nicht mit der Reichsgesetzgebung, welcher die Schaffung von landwirtschaftlichen Berufsgenossenschaften vorbehalten ist.
Abgesehen davon, dass also der Antrag nur deshalb eingebracht worden zu sein scheint, um gewissermaßen das wieder durch eine Hinterthüre in den hohen Landtag hineinzubringen, was der Reichsgesetzgebung vorbehalten wurde, abgesehen hievon enthält dieser Antrag eine solche Menge von Mängeln und eine solche Menge von großen Beschwerden, die sowohl der Landwirt im Allgemeinen, wie der deutsche Landwirt insbesondere, vorzubringen hat, dass wir ganz unmöglich für denselben stimmen können.
Die Vezirksvertretungen sind heute schon derart überbürdet mit Geschäften und haben durch ihre vielfachen Auslagen schon zur Einhebung von so hohen Bezirksumalagen greifen müssen, dass es doch mohl nicht angeht, ein-, neue, ich möchte sagen, eine Nebenbezirkstvertretung zu creiren, welche den Landwirt zu schädigen geeignet ist, und ihm neue Lasten auferlegt. Der Landwirt aber wird direkt dadurch geschädigt, dass man ihm zumuthet, dass er 5 Perzent von seinen Steuern zur Bezirksgenossenschaft und 1 Perzent zur Landesgenossenschast zahlen soll.
Ich bitte, meine Herren, berechnen Sie, wieviel Perzent Vezirksumlagen bei den Bezirksvertretungen bereits heute ausgeschrieben sind, und namentlich in den kleineren und nicht
so steuerkrästigen Bezirken, und Sie werden einsehen, dass eine Erhöhung von 6 Prozent eine so maßlose wäre, dass sie wohl kaum von den Landwirten getragen werden kann. (Rufe: Sehr richtig!) Es wird weiter in dem Gesetzentwurt daraus hingetmesen, wer die Geschäfte zu führen hat. Und in dieser Beziehung heißt es, dass die Beamten der Bezirksvertretung die Geschäfte der Vezirksgenossenschaft zu sühren haben, dass die Kanzleien der Vezirksvertretungen zu gleicher Zeit auch die Kanzleien der Bezirksgenossenschasten sein sollen. Ja, ich bitte, meine Herren, wie stellen Sie sich das vor? Oder wie stellt sich das der Herr Antragsteller vor? Ich kenne sehr viele Vezirksvertretungen, welche absolut gar keine Kanzlei haben, und wenn sie eine solche haben, so ist dies ein einfaches kleines Zimmer, weil sie nicht in der Lage sind, hunderte von Gulden für eine Kanzlei auszugeben. Was die Beamten anbelangt, so sind unsere Beamten derart mit Geschäften überbürdet, dass man ihnen wohl nicht zumuthen kann, dass sie noch eine solche Beschäm tigung übernehmen sollen, die unbedingt einen sehr großen Theil ihrer Zeit im Anspruch nehmen müsste und eventuell auch das Begehren rechtfertigen würde nach einer bedeutenderen Erhöhung ihres Gehaltes, welche Erhöhung mohl auch nur wieder den Vezirksfond treffen würde. (Ruf: Der Antrag ift gar nicht ernst zu nehmen).
Der Antrag spricht weiter im § 2 davon, dass Mitglieder der landwirtschaftlichen Genossenschaften sind: die Großgrundbesitze im Bezirke und jene Besitze der mittleren Größe im Sinne des Reichsgesetzes vom April 1889, welche mindestens 100 sl. zahlen.
Die übrigen Landwirte, die eigentlich nach dem Gesetzentwurfe in die Berufsgenossenschaften einbezogen werden sollen und für die eigentlich und namentlich das Gesetz von bedeutender Wichtigkeit wäre, sind vorläufig vollkommen ausgeschloffen, weil eben das Gesetz über die Berufsgenossenschaften im Reichsrathe noch nicht durchberathen ist.
Im § 16 wird ferner von einem Landesverbande gesprochen.
Ich muss da gleich daraus hinweisen, dass wir unbedingt bei allen derlei Gelegenheiten immer wieder und neuerlich darauf hinweisen müssen, dass wir solche Institutionen im Sinne der von uns geforderten administrativen Zweitheilung nur als zweitheilige betrachten und nur als solche anerkennen