Jos. Komorouse, obvod. lékaře v Březnici, v téže záležitosti,

č. p. 2733, týž pan posl. s peticí dra Ad. Růžičky, obvod. lékaře v Rožmitále v téže záležitosti,

Nejvyšší maršálek zemský: Panu posl. hraběti Nostitzovi byla udělena čtyřdenní dovolená.

Dem Herrn Abgeordneten Grafen Nostitz wurde ein viertägiger Urlaub bewilligt.

Die Herren Abgebeordneten Lippert und Genossen haben mir 2 Anträge überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.

Pan poslanec Lippert a soudruzi mně odevzdali dva návrhy, které dám přečísti.

Ich ersuche die beiden Anträge zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag der Abgeordneten Lippert, Dr. Pergelt u. Genossen. Die k. k. Regierung wird aufgefordert:

1.   Die Operate, welche in Ausführung der im Absätze VI. des Conferenzprotokolles vom 19. Jänner 1890 niedergelegten Vereinbarung, gemäß welcher die Sprengel der Bezirks- und Kreisgerichte mit Berücksichtigung aller maßgebenden Verhältnisse in der Weise umzugestalten sind, dass sie so weit als möglich die Gerichtssprengel und Gemeinden einer und derselben Nationalität umfassen sollten, von der zu Folge der mit Verordnung des k. k. Justizministeriums vom 3. Feber 1890 Z. 1549 beim k. k. Oberlandesgerichte eingesetzten Commission bisher fertiggestellt worden sind, dem h. Landtage in Gemäßheit der Gesetze vom 14. Juni 1868 Nr. 59 R. -G. -Bl. und vom 20. April 1873 Nr. 62 R. -G. -Bl. noch in diesem Sessionsabschnitte, mindestens aber bis zum Beginne des nächsten Sessionsabschnittes vorzulegen;

2.   ungesäumt zu veranlassen, dass die beim k. k. Oberlandesgerichte eingesetzte obgedachte Commissions den bisher noch nicht fertig gestellten Theil der ihr mit du obigen Ministerialverordnung übertragenen Aufgabe sofort wieder in Behandlung nehme und bis zum Beginne des nächsten Sessionsabschnittes zur Gänze fertig stelle - um das gänzlich vollen bete Operat dieser Commission dem h. Landtage bis zum Beginne seines nächsten Sessions abschnittes vorzulegen.

In formeller Beziehung wird beantragt:

Der hohe Landtag Wolle beschließen, dass dieser Antrag der zur Vorberathung des von Dr. Schlesinger und Genosien am 28. Dezember 1896 eingebrachten Antrages betreffend die Einrichtung der Landtagscurien eingesetzten Commission zur Vorberathung zugewiesen werde.

Prag, am 10. Feber 1898. Abg. Lippert, Dr. Pergelt und Genossen.

Antrag des Abgeordneten Lippert Dr. Pergelt und Genossen:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

I.     Der Landtag spricht seine Überzeugung dahin aus, der nationale Friede und damit die Vorbedingung für das Ausblühen und die gedeihliche Entwicklung des gesammten öffentlichen, wirtschaftlichen und gesellschaftlichen Lebens im ganzen Lande könne nur dadurch herbeigeführt werden, dass die gesammte öffentliche Verwaltung des Landes so eingerichtet wird, dass den mit derselben betrauten Behörden, Ämtern und behördlichen Organen derart gebildete Amtssprengel zugewiesen werden, welche nur Gemeinden, beziehungsweise Ortschaften einer und derselben Nationalität umfassen.

II.    Die k. k. Regierung wird aufgefordert, ungesäumt die erforderlichen Maßnahmen zu treffen, dass die öffentliche Verwaltung, soweit sie den k. k. Behörden, Ämtern und behördlichen Organen in Böhmen obliegt, in Gemäßheit der vorbezeichneten Grundsätze eingerichtet werde, und sofern hiezu verfassungsmäßig die Mitwirkung der gesetzgebenden Körperschaften nothwendig ist, dieselbe ungefäumt in Anspruch zu nehmen.

In formeller Beziehung wird beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen, dass dieser Antrag der zur Vorberathung des von Dr. Schlesinger und Genossen am 28. December 1896 eingebrachten Antrages betreffend die Errichtung der LandtagsCurien eingesetzten Commission zur Vorberathung zugewiesen werde.

Prag, am 10. Februar 1898.

Ageordneter Lippert, Dr. Pergelt und Genossen.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Dr. Kindermann und Genossen haben mir einen Anttrag überreicht.

Pan posl. dr. Kindermann a soudruzi mi odevzdali návrh.

Ich ersuche, diesen Antrag zu verlesen.

Landtagssecretär Höhm (liest): Antrag des Abg. Dr. Kindermann und Genossen auf baldigste Theilung der Hebammenschule int Prager Gebärhause in eine deutsche und eine čechische Anstalt.

Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgefordert, in Rücksicht aus den Beschluß des hohen Hauses der Abgeordneten des Reichsrathes in Wien im Jahre 1894 und auf den wiederholt im Praget Landtag gestellten diesbezüglichen Antrag jene Schritte einzuleiten, welche nöthig sind, um die Prager Hebammenschule im Prager Gebärhause in eine deutsche und čechische Anstalt zu theilen.

Gleichzeitig wird der Landesausschuss aufgefordert, die zu dieser Theilung nöthigen Schritte einzuleiten, baldigst durchzuführen, dem hohen Landtage bei seinem Wiederzusammentritte Bericht zu erstatten, und die entsprechende Vorlage zu unterbreiten.

Prag, am 10. Feber 1898. Abg. Dr. Kindermann und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich constatiere die Beschlussfähigkeit de hohen Hauses.

Konstatuji způsobilost slav. sněmu k usnášení se.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Přeideme k dennímu pořádku.

První předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Niklfelda a soudruhů na přikázání zákonodárství o přímých danich sněmu království Českého.

Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Niklseld und Genossen, betreffend die Übertragung der Gesetzgebung über die direkten Steuern an den Landtag des Königreiches Böhmen,

Dávám slovo panu navrhovateli, aby odůvodnil svůj návrh.

Navrhovatel posl. Niklfeld: Slavný sněme! V prvním sezení v roce 1894 vyzval Jeho Jasnosť nejvyšší pan maršálek slavný sněm, aby konečně zaležitost zemských financi bedlivě uvážil a aby pomýšlel na prostředky, jimiž by se finance tyto upraviti daly tak, aby hospodářství zemské nezůstalo váznouti a aby království české všem potřebám hospodářským, kulturním, komunikačním a jiným na ně vzneseným v plné míře mohlo vyhovovati. Od té doby uplynuly více než 4 roky a otázka upravení zemských financí stává se se čím dále tím naléhavější.

Z té příčiny podal jsem s velectěnými pány kollegy návrh, o kterém se jedná, a který budiž mi dovoleno krátce odůvodniti, při kterémžto odůvodnění pokusím se dovoditi:

1.   že sněm království Českého má na požadavky v návrhu obsažené plného práva a

2.   že upravení zemských financí jest nezbytnou nutností.

Velectění pánové, jest nepopiratelné faktum, že právo povolovati veřejné daně podle ústavního zřízení této země, bez odporu náleží sněmu království Českého.

Až do času vydání obnoveného zřízení zemského sněm království českého toto právo také v nezkrácené míře vykonával. Avšak obnovené zřízení zemské toto právo sněmu království českého a sice v artikulu A čl. 5. výslovně zachovalo. A od těch časů, od tohoto pravého ústavního zřízení státoprávního, při kterém součinně účinkoval na jedné straně sněm stavovský, tehdejší representant království Českého, od tohoto státoprávního usnesení nevyšlo žádné ústavy, žádného zákona a žádného nařízení platného, které by toto právo sněmu království Českého mohlo bráti v pochybnosť.

Nynější ústavní zřízení jak diplom ze dne 20. října 1860, tak patenty ze dne 26. února 1861 a ústava ze dne 2. prosince 1867, vše bylo nám dekretováno bez souhlasu a proti vůli hlavního činitele sněmu království Českého, a proto vše jest nám vnuceno, vše jest samá oktrojírka.

Ale i podle této oktrolované ústavy a sice dle článku 18. odstavce 1. zřízení zemského, veškeré záležitosti týkající se zeměvzdělání, náleží do působnosti sněmu království českého.

Následovně, pánové, podle této ústavy náleží do působnosti sněmu království Českého i zákonodárství o dani pozemkové.

Ale, velectění pánové, vzdor tomuto zřejmému a jasnému znění ústavy hned na počátku ústavy bylo ve Vídni zřízeno ministerstvo orby i pro království české a veškeré důležité zákonodárství o zemědělství a tedy i o dani pozemkové přikázáno jest říšské radě Vídeňské, tedy orgánu naprosto nekompetentnímu.

Po vydání obnoveného zřízení zemského snažily se vídeňské centralistické vlády všemožným způsobem zkracovati práva svěmu království Českého vůbec a práva týkající se povolování veřejných daní zvláště.

Ale, pánové, i tenkráte sněm království Českého hájil práva tohoto království a práva svá, pokud ovšem hájiti se dala a zůstavil krásný příklad následovníkům svým, zejména pánům na oné straně tohoto slavného domu, aby i oni u hájení těchto práv nebyli chladnějšími, než byli jich předchůdcové, kteří v dobách mnohem těžších zápasili za práva zmíněná. (Výborně!)

Než bohužel sněm království českého neměl hrubé moci, kterou by byl práva svá podpíral.

Mocí takovou, pánové, disponovali Vídeňské centralistické vlády a následkem toho byla ubírána práva sněmu království českého kus po kuse, až octli jsme se tam, kde jsme dnes. Kde jaký poplatek, kde jaká daň sehnati se dá, vše plyne do státní pokladny vídeňské a království české, které druhdy příslovečně slulo bohatým, jest nuceno omeziti se se svými potřebami na nejnižší stupeň a tyto své potřeby krýti nuceno jest přirážkou k přímým daním.

Potřeby zemské, pánové, vzrůstají měrou volikou rok od roku a vzrůstaly by měrou mnohem ještě větší, kdyby země mela prostředků, aby mohla všem potřebám na ni kladeným v plné míře vyhověti.

Pánové, výtěžek daní státních rok od roku ustavičně vzrůstá, poněvadž množí se předměty dani podrobené - jednak vzrůstáním obyvatelstva, jednak rozmnožováním hospodářského průmyslu, jednak rozmnožováním příjmů jednotlivců, jednak národohospodářským rozkvětem a nejvíce utahováním berního šroubu.

Ale, pánové, s příjmem na naše zemské potřeby má se věc zcela jinak. V roce 1881 na příklad obnášela přímá daň, z níž se přirážky zemské vybíraly, 26, 061. 000 zl. Vydání zemská obnášela tenkráte 6, 455. 000 zl, o 10 roků později v roce 1890 obnášela již vydáni 12, 022. 695 zl. a pro letošní rok jsou tato vydání rozpočtena již na 20, 222. 679 zl., kdežto tedy vydání zemská od r. 1881, tedy v posledních 18ti letech vzrostla o 200%, zvýšila se, pánové, v době té přirážková basis, totiž suma přímých daní, sloužících za základ přirážky zemské z 26, 561000 na 31, 659. 524, tedy toliko o 18%. Proto také, pánové, přirážky zemské vzrůstají měrou téměř úžasnou.

V  roce 1861. bylo přirážky zemské 7%, o deset roků později, tedy v r. 1871.

10%, v r. 1881. již 22 1/2%, od roku 1890.

až do r. 1897. - 39%. Přirážky zemské v létech 1890. -97. nevzrůstaly z té příčiny, poněvadž neuhražený schodek kryl se vždy zemskou výpůjčkou, která koncem

roku 1897. dosáhla výše 16, 330. 000 zl.

Ale, velectění pánové, pro budoucnost, a sice již během letošního roku stav zemských financí se ještě značnou měrou zhoršil a sice z té příčiny, že berní reformou bude suma přímých daní, sloužících za základ zemské přirážky, znamenitě snížena. Dle zákona říšského z roku 1896. čís. 220. má se dostati poplatníkům reelních daní a poplatníkům daní výdělkových ze státní pokladny nebo na daních jisté slevy a zemským fondům ze státní pokladny jisté náhrady.

V  Čechách náhrada ta obnášeti má něco přes 600 000 zl. Ale pánové, toliko těm poplatníkům a zemským fondům těch zemí, jichž sněmové se usnesli o tom, že z osobních daní z příjmu nebudou se vybírati žádné přirážky podléhající zákonodárství zemskému.

Jest jisto, že veškeří sněmové, a tudíž i náš slavný sněm, aby poplatnictvu realních a výdělkových daní tuto slíbenou slevu získali, usnesou se ve smyslu citovaného zákona.

Následkem toho pak přirážky, pokud se týče počtu, u veliké míře vzrostou z té příčiny, že obnos daně, sloužící za základ přirážky té, bude znamenitě menší. Na rok 1897. činila přirážková basis při dani pozemkové 11, 517. 993 zl., při dani činžovní 8, 184. 185 zl., při třídní dani domovní 1, 403. 792 zl., při dani výdělkové 3, 442. 204 zl. a při dani z příjmu 7, 111. 350 zl., celkem tudíž 31, 659. 524 zl. a pánové, podle státního rozpočtu v běžícím r. 1898 činiti budou přirážkovou basis tyto daně a sice: pozemková 9, 974. 555 zl., domovní 7, 245. 444 zl., při budovách, osvobozených od daně činžovní 2, 684. 066 zl., při všeobecné dani z výdělku 4, 400. 300 zl., při dani z podomního obchodu 52000 zl, při dani z podniků 4, 600. 000 zl., při dani z důchodu 200. 000 zl. a při dani ze služného 23. 000 zl., celkem 29, 179. 665 zl.; klesne tudíž přirážková basis v roce 1898. proti roku 1897. o 2, 479. 559 zl. a bude, pánové výtěžek 1% přirážkového menší o 24. 800 zl. (Slyšte!)

Z toho, pánové, vyjde ztráta zemského fondu při 39% přirážky 967. 200 zl. a témuž fondu při 10% školní přirážce 248000 zlatých, celkem tudíž ročně o 125. 200 zl.

Uváží-li se, pánové, dále ztráta v ostatních fondů, okresního, obecního a Školního, kteréžto přirážky ministerstvo financí v poslední době průměrně čítá na 56 proč. bude obnášeti ztráta těchto fondů 1, 388. 800 zl., celkem tudíž pánové, bude obnášeti ztráta zemského a ostatních fondů ročně 2, 604 000 zl., kterou bude musiti nahraditi poplatnictvo reelních a výdělkové daně, když poplatnictvo osobních daní z příjmu této povinnosti bude zproštěno (Tak jest!) a tak se, velectění pánové, stane, že, co na jedné straně tomuto poplatnictvu reelních a výdělkových daní sleví stát, na druhé straně budou nuceny země, okresy, obce a školy tuto slevu konfiskovati pro sebe.

A, pánové, pak vyvolá přirozeně to mylné domnění v našem poplatnictvu, že zákonodárství státní jest vůči němu milosrdnější než zákonodárství zemské a nežli samosprávné orgány. (Posl. Adámek: Proto jest dobře to říci, že ne! Posl. Dr. Baxa: Docela dobře to řekl!)

Veřejné mínění naše pronáší také ovšem sporé ojedinělé úsudky o tom, že by snad bylo možno, aby země se uskrovnila ve svých vydáních, že by zkrátka bylo možno snad něco ušetřiti.

Ale, velectění pánové, uvážíme-li, že rozpočet zemský obsahuje vydání na hospodářství zemské, na zákonodárství, chudinství, komunikační prostředky, na četnictvo, na humanitní ústavy a jiné a jiné, tu seznáváme, že výtky takové jsou nesprávné, a že naprosto nemožno obmeziti se, pokud se týče vydání zemského rozpočtu.

Každý musí přiznati, že vydání ta nejsou nepatrná, a naopak, že jsou oproti těm povinnostem, které země vydržeti má, dosti skrovná.

Velectění pánové! Veškeré výrobní třídy obyvatelstva naší vlasti jsou státními daněmi v pravém slova smyslu přetíženy, ale nejtěžší břemena těchto daní bez odporu spočívají za bedrách našeho rolnictva, neboť toto kromě všech velkých daní nepřímých ještě nuceno jest platiti zvláštní neoprávněnou daň z převádění zemědělských realit a jich příslušenství a daň pozemkovou.

Tato daň státní nejen že jest neoprávněna, ale ona jest přímo i nemravná.

Základem této daně jest čistý katastrální příjem a ta vybírala se až dosud v ohromné výši tohoto katastrálního příjmu, ve výši 22,7 proc.

Pánové! Takovéhoto výtěžku katastrálního, ze kterého se zmíněná daň vybírá, v posledních letech panující tísně zemědělské ani vlastně nestává, (Tak jest!) a tudíž rolnictvo jest nuceno platiti daň, věru neoprávněnou daň z něčeho, co vlastně vůbec ani neexistuje. (Dělá dluhy !)

A nyní když stát z této velice neoprávněné daně slevuje nepatrnou čásť, nyní jest nucena země, okresy, obce i školy tuto slevu opět na místě uhraditi většími zemskými přirážkami okresními, obecními a školními a vůbec reklamovati, konfiskovati opět to, co stát tomu ubohému poplatnictvu na jedné straně slevil. (A ještě u větší míře!)

Již z tohoto důvodu jest sněm království Českého povinen usilovně se domáhati toho, aby zákonodárství o dani pozemkové bylo jemu postoupeno, aby tak naše zubožené rolnictvo nemusilo nespravedlivou daň pozemkovou vlastně dvakráte platit a to jednou ve způsobě dani státní a po druhé opět ve způsobu přirážek zemských, okresních, obecních a školních. (Tak jest!)

Ale pánové, nejen naše rolnictvo, ale i ostatní vrstvy, veškeré vrstvy obyvatelstva přetíženy jsou v pravém slova smyslu a vydírány centralistickým vládním systémem.

Z království českého vybírá stát ročně okrouhlou sumou asi 130 milionů zlatých a na správu země vrací se do tohoto království zpět asi polovice tohoto obnosu, druhá polovice každého roku zmizí v nenasytném jícnu státní pokladny vídeňské a přirozený následek toho jest, že obyvatelstvo tohoto království hmotně hyne, hmotně upadá.

V posledních dnech, velectění pánové, slyšel jsem z úst povolaného odborníka kormutlivý výrok.

Odborník ten pravil, že na základě dlouholetého pozorování seznal, že obyvatelstvo Dolních Rakous vládne dvakrát tak velkým národním majetkem, jako obyvatelstvo království českého. (Slyšte!)

Pánové, to jsou následky vydírání centralistických systemů vídeňských (dr. Vašatý volá: "Pořád se povoluje všecko ve Vídni většinou českou", musíte říci!)

Sněm království českého bez odporu má býti strážcem v prvé řadě hmotných zájmů obyvatelstva tohoto království a povinností poslanců zemských, obou národních stran, krásnou tuto naši drahou vlast obývajících, jest, míti na zřeteli a hájiti hmotné zájmy obyvatelstva království českého.

Ale, pánové, čeho jsme zatím svědky ?

Kdežto my jsme nuceni o každý ždibec národní rovnoprávnosti v pravém slova smyslu rváti se s krajany našimi německými (posl. dr. Vašatý: "Už pro ni naši poslanci ani sami nehlasují") v době té společný náš hospodářský nepřítel, rakousko-uherský dualismus a vídeňský centralismus pohodlně loví v našich kapsách. (Výborně. )

Velectění pánové, domnívám se, aspoň, pokud našeho návrhu se týče, a sice domnívám se tak z toho důvodu, že návrh ten bez odporu je prospěšný oběma národním stranám, - doufám tudíž, že páni kollegové němečtí také svojí součinností přispějí k jeho vyřízení, a proto dovolte mně, abych se za laskavé přijetí a brzké a příznivé vyřízení našeho návrhu co nejsrdečněji přimluvil. (Výborně!)

Pokud se týká způsobu provedení volby navržené komise, opravuji návrh v ten smysl, aby polovice členů komise, volena byla kuriemi, a druhá polovice celým sněmem. (Výborně, potlesk).

Nejv. maršálek zemský: Pan navrhovatel změnil svůj formální návrh.

(Zvoní: ) Smím prositi pana navrhovatele, aby mi ráčil snad ještě jednou sděliti, jakým způsobem změnil svůj formální návrh.

Posl. Niklfeld: Vaše Jasnosti, já opravuji svůj původní návrh v tom smyslu, aby, co se týče volby komise navržené volena byla v tom smyslu, že by polovice členů komise volena byla kuriemi a druhá polovice celým sněmem.

Oberstlandmarschall: Der Herr Antragfteller hat seinen formellen Antrag dahin abgeändert, dass die von ihm vorgeschlagene 18-gliedrige Commission zur Halste von den Kurien, zur Halste von dem ganzen Hause zu wählen sei.

Učiním především dotaz na podporu stran tohoto změněného formálního návrhu.

Prosím pány, kteří tento formální návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Es haben sich in formaler Hinsieht Redner zum Worte gemeldet:

K tomuto předmětu se přihlásili ve formálním ohledu pani řečníci: Der Herr Abgeordnete Dr. Schücker a pan poslanec hr Vojtech Schonborn.

Ich ertheile dem Herrn Abg. Dr. Schncker das Wort.

Abg. Dr. Zdenko Schücker: Hoher Landtag! Wir von dieser Seite des hohen Landtages werden gegen die Zuweisung dieses An träges an die Commisston stimmen. (Ruf: Sehr richtig!) Zur Begründung dieses unsres Votums erlaube ich mir nachstehende Thatsachen anzuführen, beziehungsweise, folgende Umstände vorzubringen, die uns zu diesem Beschluße bewogen haben.

Meine Herren' Wir wollen ja nicht verkennen, dass die Absicht des Herrn Antragstellers jedensalls eine gute gewesen ist und sie Ware jedenfalls noch besser, wenn der Herr Antragsteller und seine Genossen sich lediglich beschrankt hätten aus die Sorge um die Regelung der Landesfinanzen.

Allein, meine Herren, es macht aus uns den Eindruck, dass der Herr Antragsteller und seine Gesinnungsgenossen gar weit über das Ziel hinaus geschossen haben und dass es sich ihnen hauptsachlich Wohl darum gehandelt hat einen Ritt zu versuchen in das staatsrechtliche Gebiet (Rufe: Sehr richtig) Zumal habe ich das entnommen aus der Vegrnndung des Hrn. Antiagstellers, als er anführte, dass eigentlich die Steuergesetzgebung für das Land Vohnien nicht in die Competenz des Reichsrathes gehore, wenigstens die reiechsrathliche Conipetenz in der Steuersrage sich anzweifeln ließe.

Nun, meine Herren, Sie wissen, dass das nicht unser Standpunkt ist und dass wir schon in dieser Richtung selbstverstandlich gegen derlei Antrage, die eine solche Deutung zulassen, Stellung nehmen müssen.

Uns liegt ja gleichsalls die Sorge um die Regelung der Landesfnianzen am Herzen, und ich speziell habe wiederholt Anlass genommen, im hohen Landtag darüber zu spiechen, dass es Pflicht der Regiernng ist, Pflicht des Staates sei, dem Lande Bosmen die Möglichkeit und die Mittel zu bietan, seine großen wirtschaftlichen und culturellen Aufgaben innerhalb dieses Landes in zweckentsprechender Weise zu losen.

Allein meine Herren, wenn Sie heute in einem Antrag verlangen, die Regierung werde aufgefordert, die Gesetzgebung über sammtliche directe Steuern dem Kronlande oder Konigreiche Böhmen, wie es im Antrag heißtzu bei, tragen so werden Sie mir zugeben, meine Herren, dass Sie da vielzuweit ausgreifen und hass Sie sieh da nicht lediglich von der Sorge um die Regelung der Landesfinanzen bestimmen lassen.

Die sammtlichen directen Steuern, wie sie für das Kronland Böhmen vorgeschrieben worden sind im Jahre 1897, haben betragen 31, 059 527 fl. und nach dem Voranschlage für das Jahr 1898, welcher dem Abgeordnetenhause vorgelegt worden ist, werden mit Berucksichtigung der diversen Steuernachlasse diese directen Steuern, welche auf's Kronland Bohmen entfallen, sich auf 29, 179. 665 Gulden be laufen.

Wir haben heuer ein sehr hohes Budget und ich hoffe, das wir so hohen Budgeten im Landtage nicht oft begegnen werden

Das Budget betragt 20 Millionen im

Crfordernis, und wir haben eine Deckung von circa 2 Millionen, so dass im Ganzen zu bedecken ist ein Betrag von 18 Millionen.

Meine Herren! Sie werden zugeben, Dass. wenn ich 18 Millionen zu bedecken habe, ich nicht 31 Millionen brauche und auch nicht 29 Millionen, und dass wir nicht vom Reiche verlangen können, dass die ganzen hier auflausenden Auslagen durch das Reich mit bedeutenden Reichssteuern gedeckt werden, sondern dass wir ja aus den Mitteln des Landes immer einen Theil zur Deckung dieser Auslagen, die nothwendig sind, aufbringen müssen.

Meine Herren! Es ist zweifellos, dass, indem Sie verlangen, dass sammtliche directe Steuern und die Gesetzgebung hteruber dem Lande zugewiesen werde, Sie damit, meine Herren, weit über das Ziel hinausgehen.

Dieser Antrag erscheint mir aber auch nicht nothwendig zu sein, weil ja von Seite des hohen Landesausschusses und Sr. Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall mit Zustimmung des Landtages und nach Au horung vielfacher hier geäußerter Wunsche bereits an die Regierung wiederholt herangetreten wurde, und, wenn Sie die Berichte des Landesausschusses, welche diesbezuglich sehr ausfuhrlich gehalten sind, durchlesen, so finden Sie die Bestätigung dafür, dass wiederholt an die Regierung die Aufforderung gerichtet worden ist, die Regierung möge Vorschlage machen, wie thatsächlich die Landesfiranzen geregelt werden können, und dass man sich namentlich auch unsererseits auf den Standpunkt gestellt hat, dass ein Theil der Steuern und zwar die Realsteuern dem Lande zugewiesen werden, um thatsächlich mit Hilfe dieser Steuern die Landesauslagen zu decken.

Nachdem wir also wiederholt diesen Wunsch bereits geäußert haben, nachdem aber eine Initiative in dieser Richtung nicht vom Landtage ausgehen kann, sondern von Seite der Regierung ausgehen muss, so glaube ich, dass, nachdem der Antrag lediglich aus die Aufforderung beschränkt wird, etwas zu thun, was wir schon einigemale gethan haben, dass also auch aus diesen Gründen der Antrag gar nicht nothwendig ist.

Meine Herren! Ich möchte auch meine warnende Stimme in der Richtung erheben, dass sehr zu besorgen ist, dass dieser Antrag nur ein Schlag ins Wasser ist, dass wir mit diesem Antrage unserer eigentlichen Tendenz der Regierung ernstlich ans Herz zu legen, sie möge für die Regelung der Landessinanzen sorgen und uns Mittel und Wege an die Hand geben, wie dieselben zu regeln wären, untreu werden und gründlich aus Abwege gerathen.

Es lässt sich unmöglich eine einzige Steuersorte ohne Zerstörung des ganzen Finanzplanes herausnehmen, es muss diese ganze Regelung der Reichs- und Landessinanzen, das Verhältnis beider zu einander, einheitlich geregelt werden und man kann nicht sagen: Wir bitten die directen Steuern gänzlich dem Lande zu überlassen oder le diglich die Realsteuern, ohne dass dies gleichzeitig eine Rückwirkung aus die anderen Steuern des Reiches übt und ohne dass man auf die ganze Steuergesetzgebung und den ganzen Finanzplan Rücksicht nimmt.

Die Regierung hat bereits erklärt, dass sie die Absicht habe thatsächlich hier helfend einzugreisen; die Regierung hat bereits den Witten ausgesprochen, dass ein Betrag von 700. 000 fl, welche sie glaubt dein Lande Böhmen als Erträgnis der neuen Personalsteuern zuweisen zu können, dass dieser Betrag dem Lande zur Verfügung gestellt werde.

Wir alle sind darin einig, dass dieser Betrag nicht ausreichend sein wird, aber wenn wir eine energische Action diesbezüglich durchsühren wollen, müssen wir doch den Verlaus und das Erträgnis der neuen Steuergesetzgebung abwarten, um dann sagen zu können: "Wir kommen zu diesem bestimmten Resultate. Dieses Resultat ermächtigt uns nunmehr, an die Regierung dieses Verlangen zu stellen. "

Meine Herren! Ich glaube daher, dass dieser Antrag außerdem auch vorzeitig ist und er ist einfach so gestellt, dass er auf alle andere Sachen, die hier mitspielen, keine Rücksicht nimmt, und deswegen möge es mir entschuldigt werden, wenn ich den Ausdruck gebrauche, dass thatsächlich der Antrag als nicht vollftändig ernst genommen betrachtet werden kann, dass es nicht ernst gemeint sein kann, wenn man glaubt aus di sem Wege zu einem Resultate zu kommen. Nachdem aber mit dem Antrage meines Erachtens nichts anderes beabsichtigt zu sein scheint, als thatsächlich wieder einmal für den staatsrechtlichen Gedanken hier das Wort zu führen, so werden Sie es begreiflich finden, dass wir schon aus prinzipiellen Gründen, so sehr auch uns die Sorge in Bezug auf die Landesfinanzen am Herzen liegt, gegen die Zuweisung dieses Antrages an die Kommission stimmen werden und wir werden dies auch bei der Abstimmung zum Ausdrucke bringen, indem wir thatsächlich gegen die Zuweisung stimmen werden (Bravo! Bravo! Lebhafter Beifall links. )

Nejvyšší maršálek zemský Dávám slovo p. posl. hraběti Schönbornovi.

Poslanec Vojtěch hrabě Schönborn: Slavný sněme! Aniž bych se pouštěl do merita tohoto návrhu, dovoluji si poukázati k tomu, že rozpočtovému výboru přikázána jest celá řada návrhů, které se týkají berní a myslím tedy, že jest na místě, aby tento návrh byl přikázán téže komisi, totiž komisi rozpočtové, a činím tento formální návrh.

Ich erlaube mir, ohne mich in das Meritum der Frage einzulassen, daraus hinzumeisen, dass eine ganze Reihe von wichtigen Angelegenheiten, welche die Stenerangelegenheiten des Königreiches Böhmen betressen, der Budgetcommission zugewiesen sind, und gestatte mir daher, den formalen Antrag zu gellen, dass der in Verhandlung stehende Antrag der Vudgetcommission zugewiesen werde.