ein mittelalterlicher Ruckstand vertreten, mit dem die moderne Gesellschaft Gebuld hat; und die moderne Gesellschaft zu repräsentieren, halten wir uns einigermaßen für berechtigt. (Berfall. )
Wenn Sie uns also mit solchen Vermittlungen kommen, dann durfen Sie sich nicht wudern, wenn wir sagen: Wir verzichten auf eine solche Vermittlung. Und wenn Sie lagen: "Ja, wir sind nicht national, wir können nicht dem oder jenem hilfreich zur Seite stehen" dann sagen wir Ihnen: "Cut, dann machen wir für uns nationale Curien und lassen Ihnen die Freiheit, bei Freiheit zu bleiben. "
Deshalb enthalt unser Antrag nichts von der dritten Curie, sondern bezieht sich bloß aus die zwei sprachlichen Curien und und diesen beiden nationalen Curien das Vetorecht einraumen in Bezug auf jene Gesetze, die in demselben genannt sind.
Ob nun, wie ich schon vorausschickte, der Zeitpunkt jetzt geeignet ist, dass er uns die Hoffnung Hoffnung tonnte, dass wir zum Ziele gelangen, behaupte ich ja selbst nicht.
Wir wollen damit aber sagen, wir haben auch eine Reihe grundlegender Forderungen, auf welche wir nicht verzichten, (Rufe: So ist es!) und wenn Sie seinerzeit an dem Vertrage festgehalten hatten, der mit Ihnen geschlossen war, so waren Sie billiger weggekommen, als es der Fall sein wird, wenn nur noch Jahre lang in Kampf und Stiert in diesem Lande leben und unsere Forderungen immer ausgreifender begründen und basieren mußten.
Ich bitte daher mindestens diesen Antrag der Commission und zwar der Commission für Curien, also für den Antrag Schlesinger zuzuweisen und damit zu bekunden, dafs Sie we nigstens eintreten wollen in Verhandlungen von derartiger Bedeutung (Bravo! Bravo ! links. Der Redner wird beglückwunscht. )
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec dr. Engel si vyžádal slovo ve formálním ohledu.
Dávám jemu slovo.
Posl. dr. Engel: Slavný sněme!
Naše zachování se bude asi nejlepším důkazem upřímné snahy, abychom i za těžkých okolností, za odolností takových, kde naše jednaní jest nám postupem z drahé strany velice stíženo - jak jsme
ku př. viděli právě při jednom dnešním hlasování - přece podali důkaz, že neodmítáme příležitost k vážným rozhovorům, k vážným úvahám o věcech, jež pánům na srdci leží.
Z těchto důvodů budeme hlasovati pro přikázaní návrhu pana poslance dra. Lipperta oné komisi, která jest již zřízena.
My arci učiníme to jedině z těch ohledů, jež jsem právě naznačil, poněvadž je známo, že co se týče otázky veta a vůbec co se týče otázky kuriatní ve smyslu volebních kurií a národních kurií stanovisko naše jest jiné než stanovisko pánů z druhé strany a my jsme také již dříve měli dosti často příležitosť je označiti.
Nás vede arci v té věci také ta úvaha, že by vůbec o nějakém vetu teprve tehdáž mohla býti řeč, kdybychom měli něco, co bychom musili chrániti.
Ale, pánové, rozumí se samo sebou, Vaše strana z politických ohledů staví věci jinak, než jak ve skutečnosti jsou a Vy se z toho nevyjímáte. Vy se dnes prohlašujete orbi et urbi za potlačované. Ale já Vám, pánové, pravím opětně: My jsme každé chvíle hotovi, měniti s Vaším postavením proti našemu.
Tím končím toto své krátké prohlášení a ještě jenom kladu na to váhu, že chceme dokázati dobrou vůli, pročež budeme hlasovati pro přikázání Vašeho návrhu. (Výborně!)
Oberstlandmarschall: Verlangt noch Jemand das Wort in formaler Beziehung ?
Zadá ještě někdo za slovo ve formalním ohledu?
Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlásili i rokování za ukončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Wünscht der Herr Antragsteller noch das Schlusswort?
Abgeordneter Lippert: Nein, ich verzichte.
Oberstlandmarschall: Der Herr Antragsteller verzichtet auf das Schlufswort.
Wir übergehen daher zur Abstimmung.
Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag, welcher dahin geht, dass der in Verhandlung stehende Antrag an die Commission gewiesen werde, welche zur Vorberathung des von dem Herrn Abgeordneten Dr. Schlesinger und Genossen überreichten Antrages, betreffend die Einführung von Landtagscurien eingesetzt ist.
Předmětem hlasování jest formální návrh, který zní v tom smyslu, aby návrh, který se nachází v projednávání, byl odkázán k předběžné poradě komisi, která byla ustavena pro návrh pana poslance dra. Schlesingra a soudruhů ve příčině zřízení kurií sněmovních.
Žádám pány, kteří přijímají formální návrh, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den formalen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Der Antraa ist angenommen.
Návrh jest přijat.
(Zvoní: ) Příštím předmětem denního pořádku jest volba jednoho člena komise pro návrh p. posl. JUDra. Fořta - celým sněmem.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die Wahl eines Mitgliedes der Commission für den Antrag des Abgeordneten JUDr. Fort durch den ganzen Landtag.
Žádám pány venfikátory, by ráčili předstoupiti.
Ich ersuche die Herren Verificatoren, vorzutreten.
(Zvoní. ) Račte sbírati lístky.
Ich ersuche, die Stimmzettel einzusammeln.
(Děje se. - Es geschieht. )
Die Stimmengebung ist abgeschlossen.
Odevzdávaní lístků jest skončeno, žádám pány verifikatory, by ráčili po sezení odbýti skrutinium.
Ich ersuche die Herren Verisicatoren, das Serutinium nach der Sitzung vorzunehmen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist, wie ich mir vor Eingehung aus die Tagesordnung zu bemerken erlaubt habe, der Bericht der Budget-Commission über den Bericht des Landesausschusses in Angelegen-
heit der Verwendung des Landesfondes für die anläfslich der HochwafferCatastrophe 1897 zu gewährenden Staatsvorschüsse.
Příštím předmětem denního pořádku jest, jak jsem si dovolil již ohlásiti, než jsme přistoupili k dennímu pořádku, zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v záležitosti záruk za fond na zálohy poskytnuté státem, za příčinou pohromy povodněmi způsobené za r. 1897.
Berichterstatter ist Abgeordneter Gras Jaroslav Thun.
Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.
Abg. Graf Jaroslav Thun: Hoher Landtag! Ich habe die Ehre im Namen der Budgetcommission mit der Vorlage, betreffend die Garantie des Landesfondes über die an die Gemeinden und Bezirke aus Staatsmitteln zu gewährenden rückzahlbaren Vorschüsse. in dieser Hinsicht dem hohen Landtage zwei Anträge vorzulegen.
Ich brauche wohl in das Meritum der Sache selbst nicht weiter einzugehen, nachdem der Bericht des Landesausschusses über denselben Gegenstand Druck Nr. CCXXXII. seit mehreren Wochen bereits dem hohen Hause vorliegt. Die Wichtigkeit der Sache selbst steht außer Frage, da die k. k. Regierung mit der Auszahlung dieser Beträge insolange hintanhält, als bis der hohe Landtag diese seine Zustimmung zu dieser Garantie ausgesprochen haben wird; und hat auch Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall in zuvorkommendster Weise dem dringenden Wunsche, den die Budgetcommission ausgesprochen hat, dass dieser Gegenstand baldmöglichst auf die Tagesordnung komme, Rechnung getragen, indem er in der heutigen Tagesordnung eingeschoben wurden.
Der erste Antrag, den ich in Namen der Commision die Ehre habe zu stellen, ist couform dem des Landesausschusses. Der zweite Antrag ist aus der Initciative der Budgetcommission entsprunge.
Die Budgetcommission beantragt: 1. Der hohe Landtag wolle beschließen bezüglich der unverzinslichen Staatsvorschüsse, welche aus Grund der kais. Verordnung vom 23. Dezem. 1897 R. -G. -Bl. Nr. 298 den
Bezirken und Gemeinden (Wassergenossenschaften u. Concurrenzen) des Königreiches Böhmen anlässlich der Hochwasserkatastrophe vom Juli 1897 werden verabfolgt werden, die Haftung auf den Landesfond bis zum Höchstbetrage von 558. 000 fl. zu übernehmen.
2. Der Landesausschuß wird aufgefor dert, mit der k. k. Regierung in Verhandlung zu treten, dass sie in Hinkunft von der Forderung der Landes-Garantie für die an Gemeinden und Bezirke aus Staatsmitteln anlässlich allenfälliger Elemantarschäden gewährten rückzahlbaren Vorschüße im Königreich Böhmen Umgang nehme.
Slavný sněme! Komise rozpočtová navrhuje:
1. Slavný sněme, račiž se usnésti: Ve příčině nezúročitelných státních záloh, které na základě císařského nařízení ze dne 23. prosince 1897 č. 298 ř. z. budou uděleny okresům a obcím (vodním družstvům a konkurencím) království českého za příčinou povodně červencové 1897, přejímá se ručení na fond zemský až do výše 558. 000 zl.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby s c. k. vládou zahájil jednání, aby na příště bylo upuštěno od požadování zemské garancie za splatné zálohy, jež budou v království Českém poskytnuty ze státních prostředků obcím a okresům za příčinou živelních pohrom.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Přejdeme k hlasování.
Wird übersehen zur Abstimmung
Předmětem hlasování jest návrh, který právě byl panem zpravodajem sdělen.
Gegenstand der Abstimmung ist der eben vom Berichterstatter mitgetheilte Antrag.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Přikročím k ukončení schůze.
Ich werde nunmehr zum Schlüsse der Sitzung schreiten.
Poslanec p. dr. Černohorský a soudruzi odevzdali mi dotaz na Jeho Excellenci p. místodržitele.
Der Herr Abg. Dr. Černohorský und Genossen hat mir eine Interpellation an Seine Erxcellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. dra Černohorského a soudruhů k J. E. p. místodržiteli v král. Českém. Vaše Excellence!
Ministerským nařízením ze dne 5. dubna 1897., jež vydáno bylo na základě platných zákonných ustanovení, zaveden byl jazyk český aspoň v některých oborech státní správy do vnitřního úřadování.
Ze všech stran docházejí však stížnosti, že předpisy jazykového nařízení se nezachovávají, a že samo c. k. místodržitelství, jež pod řízením Vaší Excellence by mělo předcházeti dobrým příkladem, často porušuje rovnoprávnost jazykovou.
Poměrně nejsprávněji vykonávaly předpisy ministerstva nařízení c. k. soudy, ovšem mimo některé, v jichž čele stojí presidenti, poslouchající více hesel německých stran, než nařízení vládních.
V poslední době však shoršeno provádění min. nařízení samým c. k. ministerstvem spravedlnosti.
Formuláře vydané k novému soudnímu řádu porušují křiklavě jazykovou rovnoprávnost. Kromě několika málo formulářů pro zevnější úřadování se stranami, jsou všechny formuláře výhradně německé.
Pro soudy s polskou a vlašskou vnitřní řečí jsou téměř všecky formuláře vydány v polštině a vlaštině, za to pro soudy v království Českém, vnitřní česká úřední řeč z formulářů šmahem vyloučena.
Ježto vydané formuláře rovné právo jazyka českého křiklavě porušují, jest nezbytno, aby nejrychlejším vydáním formulářů nových zjednána byla náprava.
Tážeme se proto Vaší Excellence: Jak c. k. vláda může omluviti toto hrubé porušení jazykových nařízení, a zdali jest ochotna bez odkladu nezákonnost uvedenou odstraniti, a správné jazykové rovnoprávnosti vyhovující formuláře k novému soudnímu řádu vydati ?
V Praze, dne 8. února 1897.
Dr. Karel Černohorský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Herold a soudruzi odevzdali mně interpellaci k Jeho Excellenci panu místo držiteli.
Der Herr Abg. Dr. Herold und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, aby tato interpellace byla přečtena.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Interpellace posl. dra Jos. Herolda a soudruhů ve věci nálezu c. k. krajského soudu v Liberci stran užívání řeči české u tohoto soudu v řízení civilním.
Vaše Excellence!
Dle zpráv časopiseckých dostavil se k obchodnímu senátu c. k. krajského soudu v Liberci zástupce žalované strany advokát dr. HIiňák, který při jednání užiti chtěl jazyka českého. Přísedící tohoto obchodního senátu ze stavu občanského prohlásil, že není české řeči mocen a že tudíž na jednání tom se nesúčastní. Následkem toho soudní dvůr zahájil o věci poradu a prohlásil ústy rady zem. soudu dra Fischera následující usnesení:
Soudce laik odepřel účast na české poradě o věci a odvolal se k tomu, že české řeči není mocen a že mu také překlad se strany předsedy nebo tlumočníka bezprostřednost řízení nahraditi nemůže. Odepírání to jest v zákoně odůvodněno a musí tudíž vysloveno býti, že právní rozepře v tomto případě v jazyku německém projednávána býti musí. Z § 412. civ. ř. soud. vychází najevo bezprostřednosť a ústnosť celého řízení.
Dále uvádí v tomto nálezu soud následující:
Projednávací řeč není předmětem, který by civilním řádem soudním byl u praven, pročež musí vysloveno býti, že § 13. všeob. ř. soud. z 1. května 1781 ještě pozůstává v právu a poněvadž dle tohoto ustanovení zákona ona řeč jako za v zemi obvyklou pokládati se musí, která u dotčeného soudu jest obvyklou, musí zároveň vysloveno býti, že u tohoto krajského soudu v Liberci, v jehož sídle a obvodu Cechové jen v nepatrném percentě bydlí, tito s větší části ani za trvale usazené pokládati se nemohou, na čemž ani ta okolnost ničeho měniti nemůže, že ve věcech trestních percento českých přestupníků zákona jest větší, poněvadž to nikterak neodpovídá skutečnému poměru obyvatelstva, jesto při tom element potulujících se čeledínů, nádenníků, dělníků a lidí bez zaměstnání hraje největší roli, musí jen německá řeč pokládána býti za v zemi obvyklou, a musí tudíž v této řeči projednáváno býti.
Toto usneseni jest především přímé porušení platných zákonů a práv jazykových. Nehledě ani k tomu, že při jmenování soudců laiků mělo nutně býti přihlíženo také k potřebě jazykové, a měli tudíž také soudci laici jmenováni býti, kteří jsou obou zemských jazyků mocni, jak se to - jak známo výslovně stalo při jmenování soudců laiků při obchodním soudě v Praze, nelze tu okolnost, že soudce nezná jazyk stran, pokládati za důvod, aby strana nucena byla k tomu, aby projednávalo v jazyku dotčenému laikovi známému, nýbrž bylo povinností obchodního senátu, podati k tomuto projednání takového soudce laika, který má dotčenou kvalifikaci a který na základě bezprostředního místního jednání svůj soudní výrok pronésti může.
Bylo by to také neslýchané, aby nemohla strana užívati svého jazyka, nač má dle platných zákonů nepopiratelné právo, k vůli tomu, že soudce laik udal, že jazyku tomu nerozumí, ba naopak jest zcela přirozeno, že právě soudce musí míti onu kvalifikaci, aby na základě provedeného soudního řízení ústního ve smyslu § 412. civ. řízení výrok soudní pronésti mohl.
Avšak i když nepřihlíží se k této okolnosti, jest i další odůvodnění senátu obchodního v Liberci proto porušením zákona, poněvadž § 13. všeob. ř. soudního z roku 1781 výslovně předpisuje, že strany mohou užívati u soudu řečí v zemi obvyklých a ježto dle platných zákonů zemských jazyk český v království Českém jest jazykem zemským a tudiž v zemi obvyklým, není žádné pochybnosti o tom pro každého objektivního člověka, že ve smyslu § 13. všeob. ř. coud. každý může u soudu v království Českém užívati buď jazyka českého neb jazyka německého, nehledíc ani k tomu, že jazykovým nařízením ze dne 5. dubna 1897 právo toto výslovně bylo uznáno a šetření jeho úřadům státním nařízeno.
Avšak dotyčné usnesení soudní vymýká se kritice jako snad pochybený výklad zákona se strany soudu, nýbrž ono jest neslýchanou revoltou se strany c. k. soudu proti platnému zemskému právu, proti platným zákonům, ono jest nízkou hrubou urážkou národa českého. Neboť prohlašuje-li soud ve svém odůvodnění nálezu soudního o Češích, v obvodu krajského soudu Libereckého bydlících, že "nejsou obyvateli usedlými", odváží-li se soudce dále k neslýchnému výroku, že v trestních věcech jeví se býti percento českých přestupníků zákona větším, poněvadž dle náhledu dotyčného soudu obyvatelstvo české sestává z čeledínů, dělníků, nádenníků a lidí bez zaměstnání, tož shledati dlužno v takovémto výroku neslýchanou urážku českého obyvatelstva, na druhé straně však i přímé hlásání zásady nerovnosti občanů před zákonem a soudem a naprosto nedůstojné obviňování českého obyvatelstva, jakoby složeno bylo z lidí trestní zákon přestupujících.
Musíme tádíž v tomto usnesení obchodního senátu v Liberci spatřovati nikoliv objektivní výrok soudce, třebas i ve svém odůvodnění pochybený. nýbrž eklatantní prohřešení se dotyčného soudu proti vážnosti a důstojnosti stavu soudcovského, porušení nestrannosti a spravedlnosti, a vědomé stržení soudu do agitace a politických zápasů.
Z příčiny té nemůžeme my, poslancové národa českého, takového zneužívání se strany soudu strpěti, a musíme žádati satisfakci pro uraženou čest národní a pro uražený zákon.
Z příčiny té tážeme se:
1. Jest Vaší Excellenci případ shora uvedený znám?
2. Hodlá Vaše Excellence přiměřenou cestou zjednati si vědomosť o tomto případu hrubého porušení zákona a zneužití soudcovského úřadu k národním provokacím, a přičiniti se o to, aby za tuto urážku českému lidu učiněnou bylo zjednáno náležité zadostučinění a aby učiněno bylo dále opatření, aby stav soudcovský a judikatura nebyla stržena do víru nejnižších, vážnost a důstojnosť stavu soudcovského a důvěru k soudu porušujících agitací politických.
Vzhledem k naléhavosti celého přípádu žádáme Vaši Excellenci, aby sobě potřebná akta prostřednictvím vrchního soudu pro království České ihned opatřila a aby dala na otázku naši odpověď během tří dnů, jelikož věc taková, která nejtrapněji dotkla se celé české veřejnosti, nemůže zůstati bez náležitého odsouzení. V Praze, dne 8. února 1898.
Dr. Herold a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Březnovský a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excel. panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Březnovský und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Záďám, by tento dotaz byl přečten.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Březnovského a soudruhů k Jeho Excell. panu místodržiteli království Českého.
Poslední dobou byla Praha několikráte svědkyní pohnutých schůzí nezaměstnaného dělnictva. Letošní zima působí v řadách nezaměstnaného dělnictva větší bídu než jiné, poněvadž neposkytuje ani obvyklého jindy zaměstnání, jako jest sekání a vození ledu, čistění ulic od sněhu a pod. Z příčiny té obrací se všecko nezaměstnané dělnictvo bydlící v Praze neb okolí k obci této o pomoc, Praha však stísněna jsouc sama na všech stranách finančními poměry, nemůže tyto ohromné massy nezaměstnaného lidu opatřiti prací a výdělkem a není k tomu ani vázána, poněvadž většina lidu toho nenáleží k jeho příslušníkům. V tak vážné době jest povinností státu, aby snažil se umírniti bídu nezaměstnaného lidu potkytnutím práce, což zejména v Praze možno jest započetím staveb již projektovaných budovy soudní, knihoskladu, university, finančního ředitelství, přístavu smíchovského a t. d. Odkládání započetí těchto staveb je nemístné a zaviňuje z velké části bídu nynější v nezaměstnaném dělnictvu.
Podepsaní táží se tedy:
Je-li Vaše Excell. ochotna podniknouti rychlé kroky, aby se stavbou jmenovaných státních budov co nejdříve se začalo.
V Praze, 8. února 1898.
Březnovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl.
dr. Pinkas a soudruzi mi odevzdali dotaz k Jeho Excell. p. místodržiteli
Die Herien Abgeordneten Dr. Pinkas und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Cxcellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Holím: (čte): Dotaz posl. Dra. Pinkasa a soudruhů, na Jeho Excellenci pana místodržitele v příčině pronásledovaní českých menšin v území jazykové smíšeném na Českém jihu.
Vaše Excellence! V tomto zasedání slav. sněmu bylo sice již podáno více dotazů na Vaši Excellenci uvádějících množství případů spáchaného násilí na Českých menšinách, přes to však docházejí stále ještě nové a nove stesky na pronásledování Českých menšin, které v dotazích již podaných nebyly ještě uvedeny.
Pronásledování to se strany živlu německého na menšinách českých páchané děje se téměř ve všech případech před zraky orgánů státních, aniž by tyto buď vůbec, buď mórou dostatečnou zakročily.
1. V Českém Krumlově jest nepřátelství Němců namířeno hlavně proti české škole. Kdo hmotné od Němců je závislým, na toho činí se nemožný nátiak, aby posílal děti do německé školy a neuposllechne-li, jest bez milosti propuštěn z práce a z bytu vypovězen. Z této přičiny anebo jen proto, že jsou Čechy, byly propuštěny z prace tyto osoby: Jan Kral, J. Neubauer, J. Smetana, Martin Moučka (který pracoval u firmy Spiro a Söhne před 11 let), Vojtěch Hanuš, Frant. Erchner, J. Hrubeš, J. Starý, posluhuvačka Pokorná. Ve vypovídaní z práce vyznamenali se zejména: papírna Ignác Spiro a Sóune, továrna na sukna Grebrüder Waselka. Měšťanský pivovar, továrna na platolisty L. Schonbauer, provazarna Osc. Steinbrecher; z týchž důvodů vypovězeni byli z bytů: Václav Hais, Josef Trappl, Frant. Havel, Jan Korecký, Karel Koffer, Jan Hornat, Franc. Ruzha, Hyek Vopicka, Jan Strop, Anna Švehlova, J. Král, Jos. Chalupa, Alžb. Chuchlová, Rosina Hanousková, J. Janouch, Šimon Ruttensteiner, Frant. Hemer, Jos. Pokorný, J. Smetana, Václavu Suchomelovi pohrozeao výpovědí z bytů i krámů, poněvadž se však uvolil dáti dítě do německé školy, ponecháno mu oboje dále.
Dělník J. Erhart zaměstnaný u firmy Steinbrecher byl donucen vzíti dítě z české školy a dáti je do německé, taktéž sklepmistr Hartmann nevlastního svého syna Tanera. Ve 2. třídě České školy je 115 dítek a ty jsou umístěny ve světnici naprosto tmavé a malé. Ačkoliv třída ta je již po 5 let přeplněna, přece nezřízena při ni dosud pobočka a dosud nenařízeno školní obci opatřiti místnosti prostranné.
Německá místní školní rada přijímá dítky ze všech okolních nepříslušných českých obcí (Přísečná, Smín, Rájov, Zlatá Koruna, Mirkovice), česká místní školní rada nepřijímá však z těchto obcí nikoho.
2. V Prachaticích provádí se se strany občanů tak i obce všemožný nátlak na české rodiče, aby posílali své děti do německé školy. Kdo tak neučiní, jest dykottován, čímž chudí lidé jsou ve své existenci ohrožováni. Místnosti obecních jako sálu k provozování divadelních představení neb plesů nepropůjčí se za žádný peníz poplatníkům českým, ač na neplatí stejně jako Němci.
Zejména věnována je pozornosť panu MUDru. Pazourkovi, kterému již několikráte byla vytlučena okna, takže je již ani zasklíti nedává, nýbrž jen papírem zalepuje. Nápadno je, že policie nemůže nikdy vinníky vypátrati.
3. V Nedražicích přepadeni a také ztýráni byli Sokolové ze Sekyřan, kteří se vraceli od slavnosti svěcení školy v Honosících dne 28. září 1897 odbývané. Trestní vyšetřovaní bylo zavedeno, ale dosud - ač již 4 měsíce uplynuly - není znám jeho výsledek.
4. V Honosících. Staňkovský Sokol, který se rovněž súčastnii slavnosti svěcení školy tamní, byl při svém návratu napaden tlupou povykujících Němců, ozbrojených holemi, kterými doráželi na klidné jdoucí Sokoly a doprovázeli je až na nádražní zastávku Hradec. V teto tlupě naléhaly se děti i stařeny. Jenom rozmyslnému chování Sokolů lze děkovati, že nedošlo k řežbé, která mohla nabýti velikých rozměrů.
V Honosicích zvítězila při poslední obecní volbě strana německá. Poněvadž se udály při volbě mnohé nesprávnosti, podali čeští voličové proti volbě této stížnosť. Přes to však nařídil okresní hejtman Raprich proti výslovnému znění zákona, aby se nové obecní zastupitelstvo ustavilo. První prací tohoto nového obecního výboru bylo, že si zvolil 14 čestných členů, vesměs to zuřivých Němců.
Teprve rozhodnutím správního soudu v posledních dnech vydaným, kterým volby ty byly zrušeny, byly následky nezákonného jednání okresního hejmana Rapricha odstraněny.
5. Dolní Sekyřany poskytují nejlepší příklad toho, v jaké nenávisti jsou u Němců české školy. V místě tomto musí 150 českých dítek choditi do školy německé, poněvadž by jinak rodiče jich zaměstnaní u Pražsko-železářské společnosti, ztratili práci. Vypovídání z bytu jest tu na denním pořádku zvláště na počátku školního roku. Tak byl na příklad během 14 dnů čtyřikrát z bytu vypovězen A. Kusibauch, poněvadž se dostal vždy do bytu k osobě, která byla na hutích závislou.
6. Na Špičáku a Eisensteině od té doby, co tam zřízen odbor Nár. Jednoty Poš., odejmuta českým řemeslníkům veškerá práce a k nátlaku tamnějších Němců pozbyli i práce, kterou nalézali v Bavořích. Krátce před Vánocemi vytlučena byla okna v bytu p. Šnejdara, zámečníka, takže týž nejsa svým životem jist, raději se vystěhoval.
Nížepsaní vznášejí na Vaši Excellenci dotaz: Jsou vylíčené zde smutné skutečnosti Vaší Excellenci známy a jest Vaše Excellence ochotna učiniti rázná opatření, aby pronásledování českých menšin na jihu českém se strany Němců učiněna byla přítrž?
Dr. Pinkas a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Březnovský a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Der Herr Abg. Březnovský und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Erxellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich zu verlesen bitte.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslance Březnovského k Jeho Excellenci panu místodržícímu král. Českého v příčině nešetření poslanecké imunity zákonem zaručené.
K udání c. k. policejního ředitele Pražského p. Dörfla bylo po návrhu c. k. státního zastupitelstva v Praze nařízeno usnesením c. k. okresního soudu pro přestupky v Praze ze dne 28. ledna 1898 oddělení U II. 101-98 hlavní přelíčení proti členům tohoto sněmu Dr. Karlu Baxovi, Václavu Březnovskému, Dr. Janu Vašatému pro přestupek § 15 a 36 zák. o právu spolčovacím.
Stíhání toto děje se bez svolení tohoto sl. sněmu, tudíž proti výslovnému znění § 2 zákona ze dne 3. prosince 1861 čís. 98 ř. z.
I c. k. policejní ředitel i c. k. státní zástupce i c. k. okresní soud pro přestupky v Praze musí věděti, že sněm tohoto království zasedá a musí se předpokládati, že přednostové těchto úřadů dotyčné zákony, týkající se immunity poslanecké, znají.
Proto dlužno v tom spatřovati opětně kus policejní zvůle a nejhrubší nevážnosti k tomuto sl. sněmu, jestliže bez svolení jeho nařizuje c. k. okresní soud pro přestupky v Praze na den 22. února 1898 hlavní líčení proti poslancům.
C. k. okresní soud pro přestupky měl si prvé opatřiti svolení sněmu tohoto, nežli se odvážil obsylky dotyčným poslancům poslati, neboť zákon citovaný přímo ustanovuje, že bez svolení sněmu nesmí nikdo stíhán býti. Poněvadž pak svolení toto dáno nebylo, jsou veškery trestní kroky proti jmenovaným poslancům se strany c. k. okresního soudu pro přestupky učiněné nezákonné, tudíž i neplatné a zasluhuje největšího pokárání ona nevážnost k zákonu, jakou c. k. úřední orgánové pražští dávají v poslední době okázale najevo.
Tážeme se;
Jest Jeho Excellence ochoten jako zástupce c. k. vlády k tomu působiti, aby byli ihned k zodpovídání pohnáni oni or-