hověti způsobem jaksi evolučním a to na základe tom, na kterém stojíme při volbách obecních.

Velectění panové! Na náš volební řád v obcích nebylo dosud si stěžováno. Nebylo stížnosti, že v našich obcích jsou pravidelně 3 sbory volební, a že se sbory ty dělí dle výše daní, že první třetina obecního výboru volí se z největšího poplatnictva až do první třetiny daní, do druhého sboru volí se ti, kteří platí druhou třetinu, a do třetího ti ostatní.

Což nedala by se taková věc provésti při volbách do sněmu?

Zemědělstvo, živnostnictvo a konečně i ti ostatní, pojmenujme je jedním jménem, dělnictvo, přece se dají spořádati ve sbory volební. Proč by se nedala věc uspořádati tak, aby veškeré zemědělstvo volilo ve

2  sborech, tak jako v obcích, počínaje od toho nejvíce platícího pozemkové daně, až do první polovice daně pozemkové bez ohledu, je-li zapsán jeho statek v deskách zemských anebo ne.

Pánové! To se ovšem dnes nedá hájiti, aby snad právě nahodilá okolnost, že statek ten zapsán v zemských deskách, přivodila zvláštní privilegia. To ovšem nemělo by býti. Tím způsobem utvořily by se 2 sbory volební ve skupině venkovských obcí, a tím zajisté by spravedlnosti prozatím sa vyhovělo, a máme větši vyhlídky, že by se takovým způsobem dala věc uspořádati, by nynější privileje zmizely, aniž by se spravedlnosti velice ukřivdilo.

Mezi živnostnictvem by to mohlo býti podobně. Na místo obchodních komor by tam mohly býti 2 skupiny a to skupina velkoživnostnická dle daně anebo rozsáhlosti živnosti do druhého sboru by náleželo střední živnostnictvo.

Zbývající patřili do jednoho nebo do dvou sborů volebních, takže bychom měli 5 sborů volebních, nebo 6.

Takovým způsobem by se daly odstraniti privileje, na které si dnes naříkáme.

Všeobecným rovným volebním právem ale, obávám se, že ničí se zároveň ty dva hlavní pojmy, které dosud v naší společnosti lidské přece jen panují, a mají jakousi cenu a váhu, a to jest předně majetek a za druhé vzdělání. Pánové, když zničíme cenu majetku, když zničíme cenu vzdělaní, nejdeme tím žádnému pokroku vstříc, nýbrž spíše jdeme vstříc úpadku. Když jednou vkročíme na to stanovisko, že ve státě je kus jako kus, ztratí se veškeré snažení po práci, veškeré snažení po vzdělání.

Potom bude nemajetný tolik co majetný, nevzdělanec tolik co vzdělanec.

Prosím, kde pak se má vzíti potom vzpruha ku nějaké práci?

Vždyť jen myšlénka, že si člověk pomáhá k nějakému majetku, jest vzpruha k jeho práci.

Když ale bychom si myslili společnosť naši uspořádanou tak, že by oba tyto velké základy naší dosavadní společnosti ztratily cenu, já nevím kde by potom spočíval nějaký pokrok lidský, naopak, pokrok lidský by tím utrpěl pohromu.

Ale i při volbách, pánové, by to vypadalo pro náš stav rolnický velmi podivně a ačkoli pan poslanec Dr. Slavík se snažil vylíčiti věc tak, že by stav rolnický v té věci získal, já mam o tom přece jen velké pochybnosti. Naopak já obávám se velice, že potom při všeobecném rovném právu volebním bychom tím poraženým byli my rolníci. (Tak jest!)

Při posledních volbách do říšské rady nerozhodovalo to, aby byl volen někdo z města nebo někdo z rolnictva. Ty dva dva stavy nevedly tu boj, nýbrž bylo ustanoveno od vládnoucí strany, kdo má kde kandidovat, a podle toho byli kandidáti voleni podle strannické discipliny. Ale při rovném právu volebním by tyto věci vypadaly jinak, a já soudím, že by živel městský, poněvadž by tu byli tri kandidáti v každém okresu - byl by tu městský, rolnický a dělnický kandidát - spíše dohodl se se živlem dělnickým a postavil by se proti rolnictvu, než aby dělnictvo městské šlo s rolnictvem. - Já o tom velice pochybuji. - Tím, kdo by podlehl, vždy asi byl by rolník. (Tak jest. )

My tedy v této věci nevidíme své blaho, nýbrž musíme spíše viděti v tom svou porážku. Pánové, Vy byste nám přivedli tím rovným právem volebním, kterého se domáháte, horší stav do našich vesnic, nežli je tam dnes. My dosud se svým dělnictvem, se svou čeledí, aspoň o jihu to mohu říci, poněvadž ty poměry na severu neznám, vycházíme jakž takž v míru a pokoji. Jakmile zavedete rovné právo volební, tak stavíte přece naše ho spodářské dělnictvo proti nám, ale co jest to nejhlavnější, Vy stavíte proti nám i naši čeleď. Já to vůbec nemohu pochopiti, jak se mohlo státi, že proti vládnímu návrhu při volbách do říšské rady, i když vláda nepřipouštěla právo volební čeledi, k tomu jste mohli svoliti.

Zejména to zazlívám našim pánům velkostatkářům, že v te věci se chovali tak neutrálně. Mohu to přičítati tomu, že snad neznali dobře ten poměr mezi čeledínem sloužícím u malého rolníka a mezi čeledínem sloužícím ve dvoře. Čeledín, který slouží u sedláka, ten jest považován za člena rodiny, a kdyby ten poměr přestal a on nebyl považovan za člena rodiny, tu, myslím, podle našich poměrů, že by vůbec přestalo naše hospodaření úplně. My si nemůžeme mysliti dobře míti čeledína ve statku a při stole, který by byl nepřítelem hospodaře, to jest naprosto nemožný život. Na to také poukázal v říšské radě velmi dobre říšsky poslanec Kaltenegger, když pravil: "Pánové, Vy s Vašim návrhem nam činíte náš život na statku selském úplně nemožným, neboť, jakmile začnou, mojí čeledínové se mnou při stole politisovati, tak mi nezbývá nic jiného, než abych od stolu odešel. " A to měl úplně pravdu.

Když Vy, pánové, vyvoláte boj čeledi a hospodářského dělníka proti nam. tak vlastne rozrušíte celý náš život hospodářský a vesnicky, a to zajisté by se stalo, neboť až by věc se provedla, tak si nemyslete, že by ten nynější poměr mezi čeledínem a hospodářem byl takový jako dnes. O to by se socialní demokraté zajisté postarali, aby náležitě čeleď a venkovské dělnictvo proti nám poštvali. Konec by byl ten, že by nás ze statku vyhnali.

Ale konečně jest tu ještě jeden následek, kterého se obavám, a to, myslím, právem, poněvadž i sami poslanci z Vaši strany se k tomu přiznali, že následek toho bude, ač pry to ale nic nevadí, rozšíření rovného práva volebního i do obcí.

V několika schůzích se stalo, že naši rolníci ve své předtuše se ptali našich pánů poslanců říšských, jestli by to rozšíření volebního práva a to rovné právo volební jmenovitě dostalo se potom do obcí, a tu jim bylo odpovědeno, jmenovitě od jistého pana, že prý se to samo sebou rozumí, že bude následek ten, že budeme míti rovné právo volební v obcích, ale to že pry nic nedělá. Ja nepotřebuji těm panům, kteří žijou v našich venkovských obcích, o tom šířiti dalších slov a uvažovati o těch následcích, které by z toho povstaly; ale hlavní následek by byl ten, že by jedni poroučeli a druzí, my rolnici, že by platili.

To jest tak krátkými slovy naznačeno, jaký stav by povstal v našich venkovských obcích (Posl. Březnovsky: Není to teď také?)

Myslím, tyto důvody, které jsem zde krátce uvedl, že zajisté nás nemohou přiměti k tomu, abychom nejen nemohli podporovati tuto záležitost, nýbrž abychom se nepostavili do nejrozhodnější opposice proti zavedení rovného práva volebního do sněmu království Českého; neboť následek by mohl býti ten, že by potom se zde sdělal pro naše obce takový zákon, který by odpovídal tomu stavu, jenž by potom zde byl, neboť obec neděla sama sobě zákony, nýbrž pro obec se dělají zákony zde. Jak by to vypadalo zde, musilo by to vypadati v našich obcích.

Já tedy v této věci stojím v nejpříkřejší opposici proti zavedení rovného práva volebního.

Ještě jedno slovíčko si dovoluji zvláště k Vám, panové (obrácen ke středu). Pan posl. dr. Slavik sam řekl, že si neděláte nejmenší naděje na provedení věci. Já bych řekl, že s tím úplně souhlasím, ale ja potom nepochopuji tu Vaši politiku. K čemu pak to vlastně děláte, k čemu nás takřka proti sobe popuzujete, když sami uznávate, že věc je neproveditelná?! A konečně ani není Vámi, aspoň ne dostatečně, to rovné právo hájeno.

Tady jsme slyšeli z úst p. poslance Horáka, že se rolnictvo proti věci té ohražuje, že také nechce připustiti to rovné právo volební a že v komisi, jest-li tam se návrh dostane, bude proti tomu opponovati. Nuže, pánové, když ve vlastním táboře máte takovou opposici rolnictva, které tam snad tvoří většinu, a která vlastně drží Vaši stranu, poněvadž bez rolnictva by se sotva Vaše strana dala držeti, tož nepochopuji, proč na takovém návrhu, který ve své většině odmítáte, stojíte. Či myslíte si, že to dělnictvo tím opijete, když budete slibovati, že snad to připravíte do komise, a tam že se to pohřbí? Máte dělníky za tak hloupé, aby takovou politiku neprohlédli ? Ti jsou mnohem chytřejší a Vy víte, co Vám vyvedli, když viděli, že to nechcete dáti na denní pořádek, došli na p. nejvyššího maršálka zemského a žádali ho, aby on to dal na denní pořádek, a tím jste byli přinuceni, abyste přistoupili k odůvodnění.

A teď myslíte, že ošidíte dělnictvo snad tím, že řeknete: "My to dali do komise", a tam že je to pochováno ? Nemylte se; Vy je neošidíte, oni budou hleděti, aby se to z komise dostalo, a co potom řeknete? Kdyby to došlo ke druhému čtení, budete je podporovati? Vy si podřezáváte větev, na které sedíte, a sice rolnictvo a střední stav. (Posl. Březnovský: Vy budete ještě socialistou!) Možná, to není žádná výčitka pro toho, kdo se zabývá politikou, že mění svě náhledy.

My poměry neděláme, poměry dělají nás, a co, velectění pánové, bývalo před 20 a 30 lety neškodné, může, kdy je tu dnes úplně jiný svět, velice škoditi. Co tenkráte ještě nebylo nebezpečí, to dnes již jest nebezpečím. A podle toho se musíme říditi.

Nejvyšší maršálek zemský: Musím upozorniti p. řečníka, že vybočuje daleko z mezí formální debaty a podrobuje meritorní obsah návrhu samého důkladnému

projednání, a k tomu slav. sněm své svolení nevyslovil.

Posl. Šťastný (pokračuje): Končím tedy a činím následující prohlášení:

V uvážení, že požadavku těch dosud na sněmu království českého nezastoupených se dá vyhověti způsobem pro všecky třídy obyvatelstva mnohem výhodnějším, nežli je zavedení všeobecného rovného práva volebního dle návrhu posl. Slavika, zřízením zvláštní skupiny s určitým počtem poslanců, které by si volili pouze ti, již se práva volebního domáhají, čímž by měli onen počet poslanců úplně zajištěný, což jim všeobecné rovné právo volební nikdy neposkytuje;

v uvážení, že dosavadní nesrovnalosti volebního řádu, která se spolčuje s kurií velkých statků a komor obchodních, se dají způsobem vhodným odstraniti upravením volební skupiny městké a venkovské rozdělením každé z nich ve 2 sbory a sice první ve sbor velkého a ve sbor středního živnostnictva a druhé ve sbor velkého a ve sbor středního zemědělstva roztříděných dle rozsáhlosti živnosti nebo výše daně;

v uvážení, že všeobecné rovné právo volební podkopává dosavadní základy společenského života, ty nejmocnější vzpruhy ku vší práci, majetek a vzdělání, stavíc majetného a vzdělaného úplně na roveň nemajetnému, nevzdělanci, čímž nutně ztrácí veškerý pokrok lidský svou cenu;

v uvážení, že rovným právem volebním by rolnictvo majíc proti sobě stav městský a dělnický se svými zástupci v dostatečném počtu neproniklo a ostalo proti nim v menšině, čímž by nynější počet zástupců jeho na sněmu zajisté se zmenšil, aniž jest tu záruky, že by všeobecným právem volebním nedosáhly vrch živly, již by národní naše zájmy náležitým způsobem nehájili;

v uvážení, že rovným právem volebním zvláště stav středního rolnictva je ohrožen tím, že ku všem jeho odpůrcům, které má již dnes v konzumentech jeho výrobků ve stavu městském a dělnickém, již svými požadavky pro co možná největší žáci výrobků těch jej přivádí na mizinu, se jím volají do boje proti němu i ti, s nimiž žil dosaváde v pokoji a míru, hospodářské dělnictvo a čeleď, čímž se existence rolnictva toho ještě více ohrožuje nežli ohrožena jest; v konečném uváženi, že nutný následek zavedeni všeobecného rovného práva volebního na sněmu bude zavedení jeho i do obcí, z čehož by povstalo zajisté veliké poškození stavu rolnického, činím jménem svým a jménem svého soudruha, poslance Rataje, návrh, aby se o návrhu poslance Slavíka a soudruhů jeho na zavedení všeobecného rovného práva volebního na sněmu království Českého, potažně na změnu §§ 3., 6., 12., 13. zřízení zemského přešlo k dennímu pořádku s tím, že v době příhodné podáme na zásadách výše námi vyslovených samostatný návrh.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Šťastný činí návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: O návrhu poslance dr. Slavíka a soudruhů na zavedení všeobecného rovného práva volebního na sněmu království českého, potažně na změnu §§ 3., 6., 12., 13. zřízení zemského přechází se k dennímu pořádku.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh není dostatečně podporovan.

Die Herren Abg. Štastný und Rataj haben einen Antrag aus Uebergang zur Tagesordnung gestellt, welcher nicht hinreichend unterstützt wurbe.

Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr

Abg. Opitz.

Abg. P. Opitz: Hoher Landtag! Schon seit Jahren steht aus der Tagesordnung dieses Hauses die politische Wahlreform. Aber es ist eigentümlich, es schwebt ein formliches Verhängnis über diesem Gegenstande, dessen Durchführung vom Volke so nachdrücklich verlangt wird. Trotz aller Anläufe kommt die Wahlreform zu keinem gedeihlichen Ziele.

Ich glaube, es wird auch in nächster Zeit nicht dazu kommen, dass eine gründliche Wahlreform, die namentlich den national-politischen Wünschen beider Volksstämme entspricht, durchgesührt werden kann.

Man mird jedenfalls den Ausgleich von Volk zu Volk, den Frieden zwischen beiden Nationen dieses Landes vorausgehen lassen müssen.

Das sollte aber nicht hindern, dass zum mindesten die schreiendsten Uebelstände des be stehenden Landtagswahlrechtes, die in Wählerkreisen und Richtwählerkreisen soviel gerügt wurden, durch eine, wenn ich so sagen mochte, provisorische Landtagswahlreform beseitigt und abgeändert werden.

Wir haben, hoher Landtag, im Vorjahre nach Ueberwindung vermiedener Schwierigkeiten eine theilweise Wahlreform hier mit Uebereinstimmung aller Parteien beschlossen, die thatsächlich einige der größten Uebelftände beseitigt hat. Diese Wahlreform hat die directen Wahlen in den Landgemeinden beschlossen, sie hat den Wahlcensus nach dem Vorbilde der Reichsrathswahlordnung aus 4 Gulden herabgesetzt; sie hat Gemeiden mit 250 und mehr Bewohnern zu selbständigen Wahlorten gemacht. Sie ist in diesen 3 Punkten wenigstens den dringendsten Wünschen, namentlich der ländlichen Wählerkreise, gerecht geworden.

Wir trugen uns im Landtage nach diesen Beschlüssen mit der sicheren Ueberzeugung, dass diese Wahlreform im Laufe des Jahres die Sanction der Krone erhalten werde. Wir haben aber dann über das Schicksal dieser Wahlreform nichts mehr gehört. Deshalb habe ich mir erlaubt, in der zweiten Sitzung dieser Jahressession eine Interpellation an Se, Excellenz den Herrn Statthalter einzubringen, mit der Anfrage darüber, welches Schicksal diese Wahlreform seither gefunden habe.

Eine offizielle Beantwortung dieser Interpellation ist nicht erfolgt. Weil dies nicht geschehen ist, habe ich mich heute, wo die Wahlreform in Frage kommt, zum Worte gemeldet. Es ist aber in der Folge eine indirecte Antwort auf meine Interpellation erfolgt und zwar durch die Ausgabe eines Berichtes des hohen Landesausschußes, in welchem uns mitgetheilt wird, dass die Regierung Anstand genommen habe, die von uns im vorigen Jahr beschlossene Wahlreform der Krone zur Sanction vorzulegen aus den zwei Gründen, weil sie aus wahltechnischen Erwägungen der Bestimmung von Gemeinden mit 250 und mehr Bewohnern, also von Gemeinden, die weniger als 500 Bewohnern haben, als selbständigen Wahlorten nicht zustimmen könne. Es gäbe die Durchführung, wie es in dem Berichte heißt, in Böhmen unubermindliche Schwierigkeiten.

Weiter hat die Regierung Anstand daran genommen, dass die politischen Behörden nach dieser Wahlreform bei der Bestimmung der Hauptwahlorte an die Einvernahme der Wohlmeinung des hohen Landesausschußes gebunden sein sollen.

Infolge dessen ist die vom böhmischen Landtage voriges Jahr beschlossene Wahlreform, die einige der schreiendsten Uebelstände des bestehenden Wahlrechtes beseitigt hätte, wiederum ins Wasser gefallen.

Es liegt uns nun der Bericht darüber zugleich mit einer geänderten Wahlreformvorlage vor.

Es berührt doch eigenthümlich, dass gerade für Böhmen aus wahltechnischen Gründen die Bestimmung von Gemeinden mit 250 Bewohnern als selbständigen Wahlorten für nicht durchführbar gehalten wird und dass hauptsächlich aus diesem Grunde die Wahlreform nicht der Sanction der Krone vorgelegt wurde, nachdem ein Gesetz mit genau derselben Bestimmung für Niederösterreich von der Krone bereits sanetioniert ist, und nicht bloß das, fondern, nachdem auch die Praxis bereits zweimal, sowohl bei den Landtags- als bei der letzten Reichsrathswahl in ganz Niederösterreich klar bewiesen hat, dass wahltechnisch unüberwindliche Schwierigkeiten dafür nicht bestehen, dass im Gegentheil die Wahlen auf dieser Basis ganz glatt und anstandslos vor sich gegangen sind Sollte denn in Böhmen nicht möglich sein, was für Niederöst rreich sanctioniert wurde und was dort bei der wiederholten Durchführung sich so trefflich bewährt hat? Ich will indes auf das Meritum dieser Sache heute nicht weiter eingehen. Ich hoffe, dass wir ja bald Gelegenheit haben werden, hier im Landtag uns darüber eingehend aussprechen zu können. Ich möchte aber den hohen Landtag noch daran erinnern, dass gegenwärtig der Landtag von Oberösterreich, dessen conservative Majorität gern als rückschrittlich verschrieen wird, an der Arbeit ist, eine Landtagswahlreform durchzuführen, die in freisinnigster Art sogar über jene von Niederösterreich hinausgeht. Sie befürwortet, soweit aus der Vorlage ersichtlich ist, direkte Wahlen für die Landgemeinden und selbstständige Wahlorte in allen Gemeinden von 250 Bewohnern an. Sie bestimmt weiter, dass die amtlichen Wahlzettel beseitigt werden, weil sie in der Praxis manche Behinderung bieten. Sie setzt den Wahlcensus ebenfalls auf 4 fl. herab und sie geht so weit, dass sie im Anschlüsse an die Wahlreform des Reichsrathes für die Landtagswahlen Oberösterreichs auch eine allgemeine Wahlclasse, die fünfte Curie einführt, sich damit also auf die volle Höhe der Reichsrathswahlreform stellt. In dem Berichte heißt es bezüglich der Wahlorte, dass, was für Niederösterreich bereits sanetioniert wurde, jedenfalls auch für Oberosterreich kein Hindernis der Sanction bieten könne.

Hoher Landtag! Ich bin nun der Meinung, dass die diesjährige Session des böhmischen Landtages nicht vorübergehen sollte, ohne dass sämmtliche Parteien, die im vorigen Jahre so einig und einmüthig für die früher erwähnte Wahlreform eingetreten sind, jetzt die Wahlreformfrage wiederum aufrollen und sie, soweit es die Umstände gestatten, endlich zu einem gedeihlichen Ende führen. Damit wäre wenigstens den größten Ubelständen des jetzt bestehenden Wahlrechtes abgeholfen.

Ich weiß allerdings, dass der hohe Landtag als solcher nicht die Gewalt hat, den Gang der Geschäftsordnung selbständig zu bestimmen; deshalb habe ich mir das Wort erbeten, um an das hohe Präsidium des Landtages, das die Geschäftsordnung dieses hohen Hauses bestimmt, die Bitte zu richten, möglichst bald den uorerwähnten Bericht des hohen Landesausschusses über die Einführung directer Wahlen in den Landgemeinden auf die Tagesordnung dieser Session zu bringen, damit wir, ehe noch diese Session abläuft, Gelegenheit finden, dazu Stellung zu nehmen und die Wahlreform wenigstens in den wichtigsten Erfordernissen zur gedeihlichen Durchführung zu bringen. Wir entsprechen damit den Wünschen unserer Wähler und den Forderungen vieler Nichtwähler. Wir nehmen aber damit zugleich gewissen socialistischen Elementen ein gewaltiges Agitationsmittel aus der Hand - ich meine den häufigen Vorwurf in Volks- und offentlichen Versammlungen - dass die bürgerlichen Abgeordneten kein Interesse daran haben, das Wahlrecht zu verbessern und zu erweitern und auch jenen breisen zuzuwenden, die diesbezüglich noch rechtlos sind. Dieses agitatorische Mittel verfehlt nach unten hin seine Wirkung nie. Darum möchte ich das hohe Präsidium des Landtages bitten, den erwähnten Bericht des hohen Landesausschusses über die Einführung der directen Wahlen in den Landgemeinden möglichst bald auf die Tagesordnung des Landtages zu bringen, damit die Wahlreform mit den nothigen Änderungen noch in dieser Jahressession zur Durchführung gebracht werden könne. Damit erreicht der böhmische Landtag, dass er darin hinter den Landtagen von Niederösterreich und Oberösterreich nicht zurückbleibt. (Lebhafter Beifall. )

Oberstlandmarschall: Bevor ich dem nächsten von den eingetragenen Rednern das Wort ertheile, halte ich mir für verpflichtet gegenüber einem Appell des letzten Herrn Redners zu constatieren, dass der Bericht des Landesausschusses über die Reform der Wahlordnung bereits am 1. Feber ex praesidio der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zugewiesen worden ist.

Davám slovo panu poslanci dru Englovi.

Poslanec dr. Engel: Slavný sněme! Já lituji vřele, že jest se mi pronésti o předmětu tak důležitém, který by vyžadoval všestranného objasnění, pouze v rámci jednání formálního. Prosím však Jeho Jasnosť pana maršálka zemského, aby také vůči mým vývodům laskavě zachoval tutéž indulgenci, které právě dal nám výborný příklad.

Velectění pánové, já bych především k tomu poukázal, že návrh pana dra Slavíka zaujímá nejideálnější stanovisko vůbec možné a že v tomto smyslu vlastně to ani není návrh na zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího, a že tudíž jest přirozeno, že pan dr. Slavík také rovnost nemohl s tou vervou hájiti, která zajisté jeho přesvědčení odpovídá. Co obsahuje návrh pana dra Slavíka? Obsahuje zároveň návrh - a hned také způsob provedení - jak mely by býti hájeny zájmy menšin. Ale tu nejedná se jen, pánové, o menšiny snad národnostní, nýbrž tu jedná se zcela stejně též o menšiny třídní, o menšiny stavovské.

A, velectění pánové, poslední konsekvence návrhu pana dra Slavíka snad pravím "snad", já to nechci určitě tvrditi - povedou, kdyby těm menšinám na tom záleželo, konečně k tomutéž, čeho si přeje na příklad sám pan kollega Šťastný, že by oprávněné zájmy tříd a stavů také přišly k platnosti v rámci tohoto všeobecného práva hlasovacího.

Pánové, tedy s toho hlediště račte návrh pana dra Slavíka posuzovati. Já aby nebylo snad nějaké pochyby o tom, že my co členové strany své přesvědčení jsme nezměnili - konstatuji prostě, že o těchto věcech velmi zevrubně měl jsem čest vysloviti se již dne 15. dubna roku 1895 v Benešově, tedy zajisté v době, kde se nám nemohlo vyčítati, že chceme snad někomu písek házeti do očí, jak s obvyklou laskavostí pan kolega Šťastný nám vyčetl. (Veselost. Hlas: Cikán podle sebe hádá. )

Ne, velectění pánové! Já pro svou osobu zcela určitě pravím, že jsem přítelem rovného všeobecného práva hlasovacího (Výborně!) a já také nevidím příčiny těch obav, jaké zde byly vysloveny. Ptám se, pánové, zda-li pak mohla býti, abych tak řekl, ta "generální zkouška" na všeobecné právo hlasovací provedena za nepříznivějších pro nás okolností, než-li za těch, za kterých jsme ji skutečně provedli?

A přes to: jaký pak byl výsledek této generální zkoušky, této volby v páté kurii ?

Výsledek byl ten, že v našich českých okresích stalo se zcela to, co jsme předpovídali. Nezvítězili sociální demokraté, nýbrž zvítězilo spojené občanstvo.

A, velectění pánové, tam, kde sociální demokraté přece zvítězili, tam věděli jsme již předem, že zvítězí, poněvadž měli potřebnou početní sílu.

Tu ještě připomínám, pánové, - poněvadž jsem řekl, že ty volby jsme provedli za nepříznivých pro nás okolností že tehdy konsekvence nebyly ještě tak známy, jako jsou dnes, že tehdy jsme nemohli ještě ani tušiti, jakým způsobem se tito zvolenci všeobecného rovného práva proti našim nejvřelejším a nejdůvodnějším tužbám postaví. (Výborně!)

A dále: kdežto naše voličstvo bylo nepřiproveno, neznalé dosahu věci, páni s druhé strany byli velmi dobře organisováni, u nich nezůstala doma, jak se říká, ani noha, všecko se postavilo ve volební boj.

A jakým způsoben byl ten boj proti nám veden, jest zajisté známo. A přece, velectění pánové, byl rozhodnut pro nás prospěšně! A kdyby se dnes prováděla volba v V. kurii, velectění pánové, já jsem přesvědčen, že by sociální demokraté ztratili ještě mnoho mandátů z těch, kterých dobyli. (Hlas: Všecky mimo německé!)

Tím míním, pánové, že jsem dokázal, že pronášené obavy nejsou odůvodněné.

Avšak úplně souhlasím s tím, co řekl pan kollega Šťastný, a pravil jsem to sám již i na jiných místech, že toho co nejvřeleji lituji, že to byla právě sociální demokracie, která svým veškerým vystupováním nejvíce poškodila spravedlivou zásadu, (Výborně!) že museli přijíti elementy jiné, aby jinými prostředky, jíným způsobem domáhali se toho, co spravedlivo skutečně jest. Díky Bohu, že se to děje!

Pan kollega Šťastný zašel do mnohých ještě detailů, jež vytýkati nechci, poněvadž se obávám, že by se mi stejného připomenutí dostalo jako jemu. Jestliže nám ale vyčítá, že jme hlasovali pro to, aby v V. kurii též i čeledi hospodářské bylo dáno právo hlasovací, stejným okamžikem však praví, že si nedovede ani představiti, jak by to jinak mohlo vypadati, než že čeleď hospodářská patří do rodiny a musí býti přítelem hospodáře, tu, velectění pánové, obě tyto věci zajisté tvoří protivu, kterou já vysvětliti si nedovedu, (Hlas: On také ne!) neboť je-li někdo mým přítelem, a nemůže-li býti ani, aby nebyl mým přítelem, proč tak bych mu to právo nedal ?

Ostatně to jest věcí p. kol. Sťastného a já další polemiky opomíjím.

Jenom jedno ještě bych prosil, aby p. kol. Šťastný laskavě vzal na vědomí.

To jest právě to, že nejsme také my přesvědčeni, že bude návrh Dr. Slavíka hned dnes přijat, ano, bohužel, nejsme ani přesvědčeni, že bude přikázán komisi Já se ale za to vřele přimlouvám, aby komisi přikázán byl. Proč? Poněvadž, když chcete něco dokázat, jak pravil sám kol. Šťastný, a jak to potvrdil kol. Opitz, tedy musíte dáti nějaký popud, musíte učiniti nějaký krok, aby veřejnosti věc přivedena byla na oči i na pamět, a musí tu býti též nějaké forum a nějaký předmět, o kterém se pojednává.

Což to v říšské radě jinak? Tam bylo návrhů nesčetné množství. a konečně přece, poněvadž majorita rozhoduje, a sice kvalifikovaná majorita, aspoň nějaký pokrok se stal.

To jest nejvýmluvnější důkaz pro správnost našeho jednáni, a když také i zde nemáme illusí, že všichni pánové přijmou za správné to, co my bychom považovali za skutečně ideální rozluštění celé otázky, dáváme svým návrhem alespoň popud k dalšímu vývoji a pokroku.

Pan posl. Šťastný pravil, že si vyhražuje, že později nějaký návrh na uvedených jím základech učiní. Proč pak to neučinil již dávno? Měl na to času dosti, a já bych to byl vítal, kdyby návrh nějaké jné strany byl býval podán. Tuť již měli bychom ono forum i předmět, o kterém jsem mluvil.

Tedy, pánové, to jsou názory mé a mých politických přátel.

My v návrhu Slavíkovu vidíme ideál, ale my se o tom neklameme, že je tak snadno dosažitelným, zejména dnes. Ale my chceme, aby alespoň nějaký pokrok se stal, a proto též v plném souhlasu s tím, co řekl p. kol. Opitz, přejeme si, aby předloha ve příčině přímých voleb přišla na denní pořádek. Já toho se svého hlediska lituji, že tato zpráva již přikázána jest komisi pro záležitosti okresní a obecní, neboť kdyby se tak nebylo stalo, tu zajisté s naší strany neb i s jiných stran byl by učiněn návrh, aby se o ní jednalo hned ve II. čtení, jak to náš jednací řád připouští. Avšak věc jest odbyta, a já vznáším tedy souhlasně na slavnou komisi pro okresní a obecní záležitosti nejsnažnější prosbu, aby věc co možná urychlila, tak aby skutečně celá záležitosť na denním pořádku sněmovny octnouti se mohla.

Jenom ještě jedno! Velectěný p. kol. Lippert stěžoval si, že prý v návrhu kol. dra Slavíka pomíjejí se jiné různé otázky vážné, tak na př. otázka o zastoupení v zemském výboru a t. pod.

Já musím míti za to, že dr. Lippert nečetl návrh p. dr. Slavíka, neboť konstatuji, že v návrhu tomto výslovně se mluví o poměrném zastoupení obou národností též v zemském výboru.

Z těchto všech důvodů, které jsem uvedl, aby byl dán vůbec alespoň nějaký popud k řešení otázky, a aby se nevyčítalo, že nikdo z nás neučinil ani kroku za tímto účelem, snažné Vás pánové prosím: Neopírejte se tomu, aby tento návrh komisi byl přikázán.