fand, beweisen die in der Börsengesetzreform daselbst bereits in Gesetzeskraft getretenen Maßnahmen. Da nun ein Vorgehen unserer Regierung unbedingt ein gleiches mit der ungarischen Regierung im Gefolge haben musste, so wäre bei den Verhandlungen über eine eventuelle Erneuerung des Ausgleichs auch ein gleiches Gesetz für die Fruchtbörse in Budapest anzustreben.
Die Termin- oder Zeitgeschäfte mit effektiver Waare werden sich wohl nicht ganz beseitigen lassen, dürfen aber nicht in förmliche Wettspiele ausarten, welche in Form von Differenz- und Scheingeschäften durch
Trugschlüsse die Preisbestimmung für die landwirtschaftlichen Producie schädigend für den Landmann beeinflussen.
Die Waare, um die es sich dabei handelt, ist lediglich eine Usancenwaare, d. h. eine solche, wie sie für diese Art von Geschäften extra hergestellt worden ist. Das Hektolitergewicht derselben ist ein so niedriges, dass die einzelnen Getreidesorten, die der Landwirt zum Verkauf bringt, jene an der Börse behandelte Unfancenwaare im Gewichte weit übersteigen.
Der Blankoterminhandel kümmert sich nicht um persönliche Beziehungen zu den Produzenten und nicht um persönliche Beziehungen zu den Konsumenten. Er verzichtet in jeder Weise darauf, ein persönlich dienendes Glied am volkswirtschaftlichen Körper zu sein.
Die geistigen Beziehungen zwischen Erzeuger und Verzehrer werden durchschnitten und an ihre Stelle die unpersönliche Börse gesetzt.
Der Blankoterminhandel ist aber auch an der Waare nicht interessiert. Seine Theilnehmer zeichnen sich fast durchwegs durch einen mehr oder weniger vollständigen Mangel an spezieller Waarenkenntnis aus. Ob die Waarenpreise sich halten oder nicht, ist ihm im Prinzip ganz gleichgiltig. Er zahlt ja auch nicht den Preis der Waare. Er zahlt nur das, was zum Erwerb des Papiergetreides gezahlt werden muss, das ist, die sogenannte Maklergebühr und den Umsatzstempel.
Der Blankoterminhandel dient also in keiner Weise dem gesammtheitlichen Bedürfnisse der Vermittlung zwischen Produzenten und Konsumenten. Er dient lediglich seiner Leidenschaft: möglichst rasch und möglichst mühelos, möglichst viel Geld zu gewinnen.
Wie kommt da der Landwirth dazu, d r im Schweiße seines Angesichtes seine Scholle bebaut u durch einen künstlich herbeigeführten Preissturz seiner Producte nicht mehr im Stande ist Zinsen und Steuern zu zahlen und so zu Grunde gerichtet wird?
Sie werden es begreiflich finden, meine Herren, dass bei den andauernd misslichen Zuständen die Landwirthschaft ungeduldig wird und etwas geschehen muss.
Ein fernerer Hauptfaktor für die, durch die Fruchtbörsen auf den Ackerbau in verderblicher Weise einwirkenden Mittel, bilden die erlogenen Saatenstands- und Ernteberichte, welche im Sinne des Börseaners benützt werden, um die Preise für ihre unlauteren Zwecke zu beeinflussen.
In Berücksichtigung dieser und im gedruckten Berichte angeführten Argumente, beantragt die Landesculturcommission die Annahme folgender Resolution:
A. Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird angefordert:
1. dem hohen Reichsrathe in der nächsten Zeit einen Gesetzentwurf vorzulegen, in welchem dem Mißbrauch des Zeitgeschäftes, als Spielgeschäft, sowohl an den Börsen, wie anderwärts, namentlich in den für die Volksernährung wichtigen Artikeln durch eingreifende Bestimmungen auf dem Gebiete des bürgerlichen und des Strafrechtes entgegengetreten wird;
2. dahin zu wirken, daß die Börsen u. der Geschäftsverkehr an denselben einer wirksameren staatlichen Aussicht unterstellt und dadurch ihren wahren Aufgaben für Handel urd Verkehr erhalten werden;
3. dahin zu wirken, daß dem Börsenspiele namentlich in der Productenbörse entgegengetreten und insbesondere festgestellt wird:
Keine Differenzgeschäfie sind nichtig u. begründen kein Klagerecht;
4. dahin zu wirken, daß das Hektolitergewicht für Usancenwaare erhöht werde;
5. dahin zu wirken, daß auch die ungarische Regierung diesbezüglich mit der österreichischen Regierung ein übereinstimmendes Gesetz einbringe, welches den börsenmäßigen Handel in den beiden Theilen der Monarchie im gleichen Rahmen umfasst.
B. Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgefordert dem hohen Reichsrathe in der nächsten Zeit einem Gesetzentwurf vorzulegen, womit die in den Börsen- und anderen Blättern erscheinenden Ernte- und Ernteerträgnisberichte, welche auf die Getreidepreile einen nachtheiligen Einfluß ausüben, nur unter behördlicher Controle erscheinen dürfen.
Damit ist auch der Antrag des Herrn Abg. Štolc erledigt. (Bravo, Bravo! Lebhafter Beifall. )
Sněmovní sekretář Höhm (čte: )
A. Slavný sněme račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá:
1. aby co nejdříve předložila říšské radě osnovu zákona, kterou by se přísnými předpisy v oboru práva občanského i trestního čelilo zneužívání obchodu termínového jakožto předmětu hry na burse neb jinde, zejména s předměty důležitými pro výživu obyvatelstva;
2. aby k tomu působila, by jak bursy tak i bursovní obchody byly pod účinnější státní dohlídkou a aby tím byl zachován pravý jich úkol pro obchod i tržbu;
3. aby k tomu působila, by byly zamezeny hry bursovní zejména na burse plodinové a aby zejména bylo ustanoveno:
obchody čistě diferenciální jsou neplatný a nelze na jejich základě žalovati;
4. aby působila k tomu, by hektolitrová váha zboží moučního byla zvýšena.
5. aby k tomu působila, by také uLerdká vláda podobně jako vláda rakouská podala v té příčině předlohu zákona, který by upravoval obchod na bursách v obou částech monarchie v stejném rámci.
B. Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby slavné radě říšské předložila co nejdříve osnovu zákona, již by se stanovilo, že výkazy o stavu osení a výsledku žní, které jsou uveřejňovány v listech bnrsovních i jiných, mohou se uveřejňovati jedině za dohlídky úřední.
Tím se vyřizuje také návrh p. posl. Štolce.
Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir dem hohen Hause mitzutheilen, dass sich zu diesem Gegenstande einige Redner gemeldet haben.
Dovoluji si sděliti sl. sněmu. že se k tomuto předmětu přihlásili řečnící a to kontra p. posl. Barták, a pro posl. Gebler a Štěpán Richter.
contra: der H. Abg. Barták, pro: die Herren Abg. Gebler und Stefan Richter.
Es gelangt zuerst zum Worte der gegen den Antrag eingeschriebene Redner.
Přichází nyní k slovu řečník, který jest zapsán proti návrhu.
Dávám slovo p. posl. Bartákovi.
Posl. Barták: Slavný sněme!
Odstranění obchodu differenciálního a obmezení škodlivých účinků obchodu termínového jest potřebou zajisté tak zjevnou a tak naléhavou, že jest skutečně s podivením, že doposud tento nešvar ve státě našem a vůbec po celém ostatním obilním trhu světovém trvá.
Zajisté, velectění pánové, jest naplněna již míra těch zásluh prazvláštních, kterých sobě tento moderní výkvět obchodní získal o zemědělství, a zajisti, velectění páuové, naplněna jest také již míra trpělivosti lidu rolnického, který tohoto vyssávání výtěžku své práce déle trpěti nebude a nechce.
Bylo zde v tomto sl. sněmu o této věci již vícekráte mluveno; je tedy věc již dosti objasněna a dovolím si proto jen na to hlavně poukázati, a důsledky, které z tohoto obchodu differenčního pro hospodářství vyplývají, uvésti.
Škodlivosí tohoto obchodu krátce spočívá v tom, že se jím stává trh obilní hříčkou špekulantů bursovních, že trh světový byl jím uveden na cestu nepravou, že byl sveden na scestí; neboť na základě manipulace tohoto obchodu není podklad trhu světového úplně správný, poněvadž se neřídí zákonem přirozeným, totiž zákonem nabídky a poptávky a vzhledem k výrobě, která zde jest.
Toho důkaz nám poskytují bursy všech států evropských, kde doposud tento nešvar trvá, a zejména trh americký, hlavně newyorkský jest sídlem tohoto švindlu, jehož škodlivost spočívá hlavně v tom, že se nabízí v obchodu diferenciálním a prodává daleko větší množství obilí, než se ho urodí, a to až dvacetinásobné množství úrody, která na světě se sklidí.
Tímto prodejem ohromného množství fiktivního obilí a potom ještě větší nabídkou snižuje se cena obilí na takovou míru, že skutečně neodpovídá stavu, na kterém světová výroba vůbec stojí. Uvedu na příklad, jakým poměr tento byl v Americe v roku 1893. V roce tomto prodalo se na burse newyorkské 2. 230 milionů bušlů pšenice, kdežto v celých Spojených státech urodilo se pouze na 300 milionů bušlů pšenice.
V roce 1887, tedy v čase, kdy tak zvaná soutěž světová doléhala usilovně i na nás, kde i zde v našem státě na ochranu proti tak zvané soutěži světové zvýšena cla obilní z 50 kr. na 1 zl. 50 kr. ve zlatě, v této době prodalo se v Newyorku v měsíci dubnu 240 milionů bušlů pšenice, kdežto, jak jsem předem uvedl, celá výroba tamní páčí se na 300 milionů.
Připomínám k tomu ještě, že mnohem větší množství bylo nabízeno, než bylo prodáno.
Tato nezdravá spekulace, která prospěch svůj vidí jen v tom, když ceny klesají, ve spekulování á la baisse, tato spekulace vede a vedla k velmi smutnému výsledku. Touto spekulací, jak jsem již pravil, zajisté naprosto absurdním učiněn byl ten zákon, který při každé tržbě má platiti, totiž zákon spotřeby, nabídky a poptávky.
Jaké následky, velectění pánové, tento neblahý vliv obchodu differenciálního měl po celou tu dobu, po kterou působí, na zemědělství vůbec, to jest skutečně, velectění pánové, nedozírné.
Ovšem musí se uznati, že od r. 1882 do roku 1887 jakási nadvýroba světová byla a že k sníženi cen spolupůsobila, ale to nebylo tak přílišné, aby ceny takovým způsobem klesati musily, jak se stalo; konečně asi v roce 1887 se tato nadvýroba jaksi již vyrovnala, tak že na další čas až do naší doby nebylo žádné příčiny, aby ceny ve své nízké míře se udržely.
To, velectění pánové, mělo příčinu svou pouse ve spekulaci bursovní, ve speculaci differenciální.
Kdybychom počítali jen polovici té škody, které spůsobeny snížením cen zemědělství, na vliv šmejdů obchodních a polovici na tak zvanou soutěž světovou, dospěli bychom zajisté k cifrám závratným.
Přívrženci tohoto trhu differenciálního obchodu, se však vymlouvají, že skutečně takový vliv na trh nemají, že si toho nikdo nevšímá, a že toto se řídí pouze trhem zboží effektivního.
Ale tak tomu ve skutečnosti není. Provádí-li se na burse prodej takový, o jakém jsem prve mluvil, musí se tu obchod skutečný másti a musí to míti rozhodně vliv na obchod effektivní.
Praví se mimo to, že vlastně snížení cen zavinila nadvýroba. Velectění pánové! Pravil jsem, že po jistou dobu nelze zneuznati. Že nadvýroba zde byla, ale to přece nebylo tak přílišné. Dohromady jsme to ani nepozorovali, jak mnoho obilí se nám sem dostalo.
V nynější době, ptáme-li se, kde jest nadvýroba světová, kde jsou ty ohromné zásoby obilní, nemůže nám nikdo o tom zprávy podati, poněvadž nikde zásob takových není; ty jsou jen na papíře bursovní spekulace.
Ale ve skutečnosti vidíme, že, co se urodí, se také spotřebuje a ten malý přebytek, je-lijaký, zůstane v běžném roce a dohromady v tom celku ani nepřijde k platnosti.
Lidstvo, velectění pánové, neustále vzrůstá, a tím vzrůstá i spotřeba obilní a pohromami a neúrodou reguluje se tato tak zvaná nadvýroba světová v nynější době až na miminum, tak že jí skutečně dohromady ani není.
A, velectění pánové, vypočítáno Bromhallem že r. 1895 3 miliony metrických centů pšenice scházely,
Rád bych tedy věděl, velectění pánové, kde vlastně ta nadvýroba a ty ohromné světové zásoby jsou.
Snížení cen obilních, lze tedy z velké části přikládati obchodu differencialnímu, a také zajisté i obchodu termínovému.
Já ani obchod terminový neuznávám za zdravý a správný.
Co jest v tom za smysl, když se koupí obilí na čtvrt nebo na půl roku napřed ?
To má význam pouze spekulační, jiného významu to míti nemůže. Tak na př. uvádím záznam pešťaký ze dne 1. února.
V tomto záznamu znamená se pšenice na jaro 11 zl. 70 kr. až 11 zl. 71 kr., pšenice na září 9 zl. 32 kr.
V tomto velikém rozdílu, velectění pánové, vidíme ten skutečně prazvláštní cíl takového obchodu. Zde se skutečně jen spekuluje a to na škoda zemědělství.
Pánové, to jest při termínovém obchodu! Já nečiním v té věci sice žádného určitého návrhu oproti zprávě, která byla nám zemědělskou komisí v té věci podána, poněvadž mam za to, že konečně najde se jakési správné měřítko, pokud až takový termínový obchod dovoliti možno, a myslím, že v té věci může platiti jen lhůta velmi krátká.
Tímto neblahým účinkem diferenciálního obchodu terminálního povstaly, jak jsem již pravil, zemědělství škody ohromné.
A velectění pánové, toto poškozování trvá již po celou tu dobu, po kterou ceny jsou na tak nízkém stupni, t. j., velectění pánové, dobu 16ti let.
Po celý ten čas byli jsme v otroctví této neplechy tohoto švindlu moderního a výsledek práce lidu zemědělského byl velectění pánové, dan jemu v šanc a byl ponechán na pospas spekulaci bursovních.
Velectění pánové, jest to skutečně s podivením, že takovémuto dlouhému poškozování rolnictvo tak dlouho odolalo, že doposud ještě drží se své půdy po otcích zděděné.
Jest to, velectění pánové, jenom důkazem jeho neúmorné přičinlivosti, jeho pracovitosti.
Proto, velectění pánové, ať nikdo rolnictvu nevytýká, že nynější stav samo zavinilo svou nedbalostí, svou nepřičinlivostí. (Výborně!) Takovou výtku, veloct. pánové, by musil každý rolník co nejrozhodněji odmítnouti. (Souhlas). To ještě sluší povážiti, že v těchto neblahých poměrech zápasil rolník sám, že byl sám na sebe odkázán, že sám zachoval sebe a svůj stav, a tím prospěch i tříd ostatních. (Výborně!)
Velectění pánové, pravím-li to, že rolník sám v této kruté době se zachoval, pravím to s hrdostí, pravím to ale také s trpkostí, poněvadž ten povolaný orgán, totiž správa státní v tomto krutém postavení stavu rolnickému žádné pomoci neposkytla.
To bylo, velectění pánové, její povinností a jestli se nestalo, čeho bylo třeba zavinilo se tím, velectění pánové, mnoho, a je proto nejvýš na čase, aby na příště se stát této chyby vyvaroval a aby napravil, co se ještě napraviti dá.
My se nesmíme, velectění pánové, klamati nynějším poněkud příznivějším stavem cen obilních.
Nynější ceny obilní povstaly následkem přemnohých pohrom živelních, následkem neúrody v přemnohých částech zeměkoule. Nemůžeme tedy z toho vyvozovati pro sebe lepší budoucnosť.
Budoucnosť naše je nejista, jest úplně nezajištěna. My jsme bez ochrany, velectění pánové, proti soutěži, jaká vůbec jest a jaká vůbec se může vyvinouti, poněvadž naše cla obilní jsou naprosto nedostatečna a k tomu ještě mlecím řízením, bohužel posud platným, tato cla přicházejí úplně ad absurdum, význam těchto cel se úplně ruší, pozbývá platnosti a potom, co jest nejhlavnější, všeobecný trh světový jest ovládán škodlivou spekulací, o které právě tento návrh jedná.
Tím, velectění pánové, skutečně nacházíme se ve stavu takovém, že jenom s největšími obavami musíme hleděti budoucnosti vstříc.
Proto jest na místě, aby se učinila taková opatření, aby, pokud možná, trh obilní byl ve prospěch náš zabezpečen, a to nejen ve prospěch náš, ale ve prospěch všech vrstev ostatních, neboť na prospěchu rolnictva závisí i blahobyt jejich.
Nutno tedy úsilně pracovati k tomu, aby ono klesnuti cen, které nás ničilo po tak dlouhou dobu, opět nám nenastalo.
Tu, velectění pánové, jest nevyhnutelně potřeba těch opatření, kterých jsem se dotkl, zejména zvýšení cel a odstranění mlecího řízení, ochrany před nezřízeným dovozem uherským, kterého se nevyvarujeme, poněvadž v naší zemi máme nedostatek nejméně 5 milionů metr. centů moučných obilnin, vliv kteréhož dovozu však možno přirozenými sazbami přivésti na míru přiměřenou; potom je možno zlepšení trhů našich, prospěti zařízením a upravením společného prodeje, hlavně zařízením skladišť a přijímáním dodávek pro armádu, ale hlavní věcí jest, aby celý trh světový se uzdravil, aby zbaven byl škodlivé spekulace bursovní.
To se zajisté nedá upříti, v. p., že netrpíme jenom my nízkými cenami obilními; je to na celém světe. Celý svět podléhá tomu neblahému vlivu a doposud nikde proti tomu se nic neučinilo než v Německu. V Německu dne 1. května 1895 přijat byl zákon, kterým se obchod differenciální a termínový úplně zakazuje. My v našem státě se skutečně velmi rádi po Německu opičíme (Tak jest!), ale to bývá obyčejně jen ve válečnictví. Ale v těch potřebách životních, ze kterých by pro obyvatelstvo vzešel největší prospěch, se činí velmi málo.
Musíme, velectění pánové, konečně říci vládě slovo rozhodné: Přišla již doba, ve které musíš se také rozhodně postarati o ty, které jsi po celou dobu odstrkovala. Nyní je čas, aby se zabezpečila jejich budoucnost a jejich prospěch veškerý, konej svou povinnost.
Velectění pánové, já nepochybuji, že tento návrh bude všeobecně přijat, a že konečně i zákon, jehož ustanovení se dovoláme, přijat bude, že nezřízená spekulace na trhu obilním bude odkázána do náležitých mezí a že všichni ti obilní spekulanti přestanou u nás obchodovati s výsledky naší práce zemědělské a že budou posláni tam, kam patří, do Monte Carla atd. (Veselosť. )
Co se týče návrhu samého, nemám žádných námitek proti němu a úplně souhlasím; ale shledávám, že potřebuje ještě jakéhosi doplnění.
Jak ráčíte věděti, jest přijat zákon o zamezení differenciálních a termínových obchodů pouze v Německu. Když bude ještě u nás přijat podobný zákon, tím ještě nenabude se vlivu na upravení a očištění veškerého trhu světového. To je samozřejmo. Dokud to se nestane, aby veškerý trh světový ozdravěl, aby zlo obchodu differenčního a termínového, tato hydra stohlavá, vymýtěna byla, bude naše práce marna, bude bezvýsledná. Musíme míti na mysli, že ton v příčině trhů obilních udává Amerika, hlavně Spojené státy Severoamerické. Tam právě nejvíc tento zlořád bují. Proto mám za to, že je potřebí, aby v našem státě, až tento zákon bude přijat, vláda učinila kroky, aby také ostatní státy podobně obchodu differenciálnímu a termínovému konec učinily. Jenom tak můžeme očekávati, že trh obilní stane se trhem zdravým, trhem spravedlivým, a že tak nejlépe bude prospěchům zemědělství poslouženo. (Výborně!)
Z příčiny té dovoluji si učiniti následující návrh:
C. k. vláda se vyzývá, aby požádala vlády států, kde dosud differenční a termínové obchody zamezeny nejsou, aby solidárně přistoupily k odstranění zlořádů těchto k zjednáni spořádaných poměrů ve světovém trhu obilním.
Tím končím. (Výborně! Řečníku se gratuluje. )
Nejvyšší maršálek zemský: Učiním především dotaz na podporu.
Der Herr Abgeordnete Barták hat einen Antrag überreicht, welchen ich zur Unterstützung bringe, und werde ich dann nicht ermangeln denselben in deutscher Sprache mitzutheilen
Žádám pány, kteří podporují návrh pana poslance Bartáka, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Es gelangt nunmehr zum Worte der erste für die Anträge eingetragene Redner und ich ertheile das Wort dem Herrn Abgeordneten Gebler.
Abg. Gebler: Hoher Landtag! Wenn es unter den jetzt obwaltenden Umständen überhaupt möglich Wäre, der Frende Ausdruck zu geben, so würde ich es deshalb thun, weil es immerhin eine erfreuliche Thatsache ist dass man in Zeiten, wahrend welcher die Wogen des nationalen Kampfes so hoch gehen, denn doch auch nicht ganz der Schädlinge aus wirtschaftlichem Gebiete vergisst.
Der Niedergang des Volkswohlstandes schreitet furchtbar rasch vor sich. Das können Wir fast täglich in Bezug auf die bäuerlichen Elemente in Blättern lesen, wo executive Verkäufe anonciert sind. Dass zur Zeit durch die Kampfe zwischen den einzelnen Nationen dieser Niedergang nur befördert wird, brauche ich Wohl nicht näher zu erörtern; ich habe das schon früher gethan. Es ist daher nach meiner Ueberzeugung vollständig überflüssig gemesen, zu all diesem Unglücke, unter welchem wir heute schmachten, den Zankapfel hineinzuwerfen, damit die Nationalitäten immer noch mehr verfeindet werden, damit es immer weniger möglich ist in wirthschastlichen Gesetzen zu arbeiten, damit es der goldenen Internationale und der rothen Internationale, welche sie im Schlepptan führt, immer mehr gelinge, das Selavensoch immer mehr zusammenznziehen, in das sie sämmtliche Factoren, welche einmal die arbeitende Klasse bilden, einzwängen wollen.
Es fällt mir durchaus nicht ein dabei dem zweiten Faktor, der Arbeiterbewegung, einen Vorwurf zu machen; denn, wenn jeder trachtet seine Lage zu verbessern, warum soll es der Arbeiter auch nicht thun?
Aber, was unangenehm dabei ist, ist der Umstand, dass sie sich mittelbar ihren Feinden ausliefern, die es mit ihnen nicht gut meinen können, indem diese ihre eigenen Brotgeber zu erdrosseln suchen, und diese Feinde sind die goldene Internationale, es sind dies seine Feinde, die nie säen und immer nur ernten wollen, die nur vom Schweiße anderer zu leben trauten. (Abg. Běznovský): Welche sind das? Abg. Iro: Die jüdischen Spekulanten. )
Mein Wunsch wäre, dass alle Nationen auf friedlicher Basis mit einander arbeiten konnen. Es ist, meine Herren, absolut nicht nothwendig constant die Kluft zu erweitern und immer noch größere Spaltungen hervorzubringen, wo die gebieterische Notwendigkeit an alle herantritt, die sich die Ordnungsparteien nennen, ohne Unterschied auf den Stand und auf die Klaffe, fich zusammenzuscharen und energisch der Ausbeutung, welche unser aller Grab sein wird, die Spitze zu bieten.
Wenn aber, meine Herren, mehrere in einem gemeinsamen Hanshalte zusammenleben, so muss ein Führer, ein Tonangeber sein. Es ist das genau so jetzt auch in unserem Vaterlande Österreich der Fall, in unserem Vaterlande Öesterreich, wo so viele Nationen in einem Rayon zusammengepreßt sind.
Nun in diesem Falle kann doch nur der Deutsche die Führung haben; deshalb ist es absolut nicht nothwendig, dass der Gerechtigkeit in irgend einer Weise Hohe gesprochen wird, dass irgend ein Gefühl der anderen Nationen verletzt wird, aber ein Kitt muss da sein, auf dessen Basis sich alle verstehen und alle gemeinsam arbeiten können.
Ich will damit Niemandem nahetreten. Ich will Niemanden loben, der freie Nation nicht hochhält, im Gegentheil, der ist ein verächtliches Individuum, der heute dieser und in 8 Tagen wieder einer andern Nation angehört. Das ift eine Sorte von Wenschen, die ich unter keiner Bedingung achten kann, die mir über alles verächtlich sind.
Aber man muss im nationalen Kampfe auch nicht ganz das wirtschaftliche Gebiet aus dem Auge verlieren.
Meine Herren, wir leben in einer Zeit ärgster wirtschaftlicher Widersprüche, die man sich nur denken kann.
Der Techniker geht vorwärts und macht auf dem Gebiete der Erfindungen, insbesondere bezüglich des Verkehrswesens großartige Fortschritte. Es werden immer mehr und mehr die Nationen durch die Verkehrsmittel einander näher gebracht, aber anderseits thäte es beinahe noth, dass jede Nation eine chinesische Mauer um sich herum baut, damit Niemand hinein und Niemand hinaus kann. Ich bedauere dies tief, aber der Kampf ist heute so mit gediehen, dass er ausgekämpft werden muss. Ich hoffe, dass dann bessere Zeiten kommen, dass dann Zeiten kommen werden, welche uns - wie berufenere Redner bereits vor mir ausgedrückt haben - auf wirtschaftlichem Gebiete und auf dem Gebiete der friedlichen Arbeit einigen werden, dass wir dann einen Wettkampf führen werden, der ersprießlicher fein wird, als der heutige so unfruchtbare.
Ich möchte nun auf das Referat zurückkommen und da stelle ich die Frage: Ist die
Börse unumgänglich nothwendig für den Vertrieb der landwirthschaftlichen Produkte? Sie hat sich fast allgemein zur Unentbehrlichkeit heute emporgerungen - Wenigstens wird die Behauptung vielfach aufgestellt, dass es geradezu nicht möglich wäre, ohne Börse zu wirthschaften. (Abg. Iro ruft: Das wird den Leuten suggerirt!)
Das aber ist einfach nicht wahr. Die wichtigsten Lebensprodukte sollte man unbedingt ganz und gar der Börse aus dem Rachen reißen. Das kann man ganz leicht thun.
Durch Begründung von obligatorischen Genossenschaften, bezüglich deren bereits eine Regierungsvorlage in der letzten Session des Reichsrathes uns vorgelegt wurde, können ganz gut Sammelstätten, Lagerhäuser errichtet werden; in diese Lagerhäuser liefert der Landmann seine Produkte ab, a conto seiner Ablieferung kann er sich auch durch bessere Unterstützung der Raiffeisenkassen, durch Neucreigen derselben a conto-Zahlungen und Gelder herausnehmen, damit er nicht dem ersten besten Börsenmäkler die Frucht seines Fleißes um ein Spottgeld hinwerfen muss.
Dann wird es auch möglich sein, dass die Armeelieferungen direkt geleistet werden können, dann wird es nicht mehr nöthig sein, dass einerseits der Staat, andererseits der Sandmann die Armeelieferanten noch füttert und ihnen die fetten Bissen zuschiebt. (Abg. Iro ruft: Und die Soldaten müssen Sand fressen!)
Auf das komme ich gleich zurück; es wird nämlich dann auch besser stehen mit der Qualität der Naturalien, welche geliefert werden
Kurz, mit einem Worte - man muss sich fragen: "Wer ist der Produzent?" Das ist die große Menge, das sind wir alle, ob min einer geistig schafft oder hinter dem Pfluge hergeht, und andererseits: "Wer ist der Consument ?" Das sind wiederum wir alle. Muss man da noch einen Dritten haben, der den Schweife von Beiden absorbiert? Ist dies nothwendig? Nein, das ist durchaus nicht nothwendig und es sollte unbedingt einmal mit der alten schädlichen Tradition gebrochen Werden.
Wir brauchen den Handel - ich will ihm durchaus nicht nahetreten - wir brauchen den Handel für jene Producte, welche in andere Länder gehen, aber wir brauchen einen soliden Handel und nicht jenen Zwischenhandel, wie ihn der größte Zwischenhändler, den es gibt, die Börse arrangiert, der geradezu verderblich und verheerend wirkt und die vitalsten Fragen der Menschen bedroht. (Abg. Wolf ruft: Und der mit gemachten Preisschwankungen speculiert!)
Ist es denn nothwendig, dass wir heute nur hergehen und uns alle abmühen, damit man dem goldenen Kalbe huldigt, damit aus Geldgier die verschiedenen allernothwendigsten Produkte des Lebens der Spielwuth Einzelner anheimgegeben werden, damit sich durch sie einige große internationale Geldmänner (Abg. Iro ruft: Das Börsenjudenthum!) zumeist die jüdische haute finance bereichert. Ist das alles notwendig? Wird endlich einmal die Erkenntnis platzgreifen, dass wir zusammengehören, dass wir alle ohne Unterschied gerade genug zu thun hätten, wie dem Sklavenjoch entgegenzu arbeiten, welches uns in ganz naher Zeit winkt.
Ich glaube, es ist schon sehr viel darüber gesprochen worden und es wird nicht nothwendig sein, dass das noch einmal besonders breitgetreten werde, wie und auf welche Weife das Differenzspiel mit den Getreidepreisen, überhaupt die ganze Getreideproduction beeinflusst, wie und auf welche Weise im Scheinhandel oft x-mal mehr verkauft als produciert und dadurch auf die Preise gedrückt wird. Das wurde schon hundertemal erörtert und das habe auch ich am 20. Jänner 1896 in der Begründung meines Antrages sattsam nachgewiesen.
Aber auch die Berichterstattung über den Stand der Ernte und der Ernteergebnisse wird in raffinirter Weise ausgenützt, um den Leuten Sand in die Augen zu streuen. Es werden aus einmal aus irgend einer Gegend, wo die bäuerliche Bevölkerung nicht weiter bekannt ist, die gländzendsten Saatenstandberichte gebracht, die eigentlich nicht wahr sind, aus einer anderen Gegend wird eine Missernte gemeldet und es ist wieder kein Wort wahr daran, und je nachdem es der Speculation der Börsenmakler und Börsenhelden passt, werden derartige Berichte künstlich und erlogen gemacht. Da wird es nothwendig sein, dass solche Berichte nur unter der Aufsicht der Behörden veröffentlicht werden, damit derartige Lügen, welche die Verdienste des Landmannes beeinträchtigen, nicht in das Land hinausposaunt werden können und damit sich jeder darnach zu richten weiß.
Ich begrüße es daher mit großer Freude, dass die verehrte Landesculturcommission sich